Za nedělní havárií ruského vojenského letadla s 92 lidmi na palubě byla pravděpodobně chyba pilota, případně technická závada. Řekl to dnes ruský ministr dopravy Maxim Sokolov. Na palubě byla i část členů slavného Alexandrovova armádního souboru písní a tanců, nehodu nikdo nepřežil. V Rusku byl na pondělí vyhlášen státní smutek k uctění památky obětí.

Některá ruská média bezprostředně po katastrofě začala spekulovat, že za pádem stroje by mohl být teroristický útok. Sokolov v neděli sice prohlásil, že vyšetřovatelé prověřují všechny možnosti, dnes ale řekl, že útok teroristů nepatří k hlavním vyšetřovacím verzím. Letadlo Tu-154, které směřovalo z Moskvy za ruskými vojáky na leteckou základnu Hmímím v syrské provincii Latákíja, se zřítilo do Černého moře krátce po mezipřistání v Soči. Záchranáři na místě neštěstí pokračují v pátrání po obětech a ve vyprošťování trosek.

V BERLÍNĚ STÁLE VYŠETŘUJÍ TERORISTICKÝ ÚTOK

I o vánočních svátcích pokračuje v Německu intenzivně vyšetřování pondělního teroristického útoku v Berlíně, který si vyžádal 12 obětí, včetně české občanky. Podle agentury DPA se pátrání nyní soustřeďuje zejména na to, zda pachatel, jehož v pátek zastřelila italská policie na okraji Milána, měl nějaké komplice. Objasnit se zatím zcela nedaří ani to, jak se dostal na útěku až do Itálie.

V souvislosti s útokem, při němž Tunisan Anis Amri najel ukradeným kamionem do lidí na vánočním trhu, byli zatím zadrženi v sobotu tři lidé v Tunisku. Podle tamní vlády byli součástí "teroristické buňky". Jedním ze zadržených byl Amriho synovec, jehož podle jeho slov strýc lákal do Německa a chtěl po něm, aby přísahal věrnost teroristické organizaci Islámský stát (IS).

V tuniské metropoli se v této souvislosti v sobotu konaly demonstrace proti terorismu a proti vracení údajných extremistů z Evropy do této severoafrické země. Právě z Tuniska ale odešlo po svržení autoritářského prezidenta Zína bin Alího v lednu 2011 nejvíce radikálů do Sýrie, Iráku či Libye, aby tam bojovalo v řadách IS, nebo teroristické organizace Al-Káída. Podle DPA jich za šest let bylo asi šest až sedm tisíc.

Vyšetřování pondělního útoku v Berlíně se soustředí také na to, jak se pachateli podařilo utéct až do Itálie. Policie znala identitu útočníka již brzy po činu, neboť v kabině nalezla jeho doklady. Francouzská média o víkendu přinesla informaci, že Amri se do Itálie dostal vlakem přes Lyon a Chambéry. Ve čtvrtek si v Lyonu koupil jízdenku do Itálie, napsal list Journal du Dimanche s odvoláním na vysoce postavený zdroj z francouzského ministerstva vnitra. U Amriho byla nalezena jízdenka ze Chambéry, kde přestoupil na vysokorychlostní soupravu.

V Chambéry byl ve čtvrtek na návštěvě i francouzský prezident François Hollande, který tam otevíral nemocnici. Podle rozhlasu Europe 1 bylo proto méně policistů na nádraží, protože se soustředili na ochranu prezidenta. Jak se dostal Amri do Lyonu, zatím není známo. Agentura DPA přinesla také výsledky průzkumu veřejného mínění, který pro ni udělal institut YouGov a z něhož vyplývá, že asi tři čtvrtiny Němců si po pondělním útoku přejí zvýšení bezpečnostních opatření. Asi šedesát procent dotázaných odpovědělo, že souhlasí s větším monitorováním veřejných prostor kamerami.

Vánoční trh na náměstí Breitscheidplatz v Berlíně kamerami monitorován nebyl. Levicí ovládané vedení Berlína bylo zatím proti většímu umístění kamer na veřejnost. Spolkový ministr Thomas de Maizière (CDU) ale v posledním vydání nedělníku Bild am Sonntag vyzval vedení Berlína, aby svůj postoj přehodnotilo. De Maizière po útoku také vyzval k rychlejší deportaci zamítnutých žadatelů o azyl. "Kdyby státy Magrebu byly klasifikovány jako bezpečné země, byla by azylová řízení i u Tunisanů rychlejší a jednodušší než dosud," uvedl De Maizière.

NĚMECKO PRODLOUŽILO KONTROLY NA HRANICÍCH

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière požaduje prodloužení hraničních kontrol na řadu dalších měsíců. Zatím podle něj není jasné, kdy by mohly skončit. Ministr to prohlásil v rozhovoru s listem Bild am Sonntag, který v pondělí vyšel. Německo, Rakousko, Švédsko, Dánsko a přidružené Norsko zavedly kontroly na částech svých hranic kvůli migrační krizi už loni. Země Evropské unie nedávno umožnily další prodloužení těchto vnitřních kontrol zhruba do poloviny února. Spolková republika nyní možnosti využívá na hranicích s Rakouskem, kontroly na hranicích s Českem nechystá.

"Chci, aby kontroly pokračovaly i po únoru. Přinejmenším ještě řadu měsíců. V tuto chvíli nedokážu říci, kdy by mohly skončit," řekl de Maizière. Ministr současně odmítl kritiku ze strany Rakouska. Zájmy Rakouska budou brány v úvahu, zdůraznil de Maizière. Přizpůsobujeme kontroly situaci a bereme přitom ohledy na ekonomiku, turistiku a malý pohraniční styk, dodal.

Množství uprchlíků mířících do EU se letos výrazně zmenšilo, podle spolkového ministra vnitra ale budou moci být vnitřní kontroly odvolány teprve tehdy, až budou spolehlivě zabezpečeny vnější hranice EU nebo až unijní země budou mít připravené dostatečné množství příbytků pro migranty. Minulý týden Německo oznámilo, že zavádí nepřetržité namátkové kontroly na třech důležitých dálničních hraničních přechodech s Rakouskem, jež hojně užívají i čeští řidiči.

Opatření je zaváděno na základě tlaku bavorské zemské vlády kvůli obavám z obnovení migračního tlaku, který loni do Německa přivedl na milion uprchlíků hlavně ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Kontroly se týkají přechodů na dálnici A3 u Pasova, na dálnici A8 u Salcburku a A93 u Kufsteinu. Už na říjnovém summitu EU požadovaly konec vnitřních hraničních kontrol některé země, včetně států takzvané visegrádské čtyřky - Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

IZRAEL PŘEDVOLAL VELVYSLANCE USA KVŮLI REZOLUCI OSN

Izrael předvolal i velvyslance Spojených států, jejichž zdržení se při pátečním hlasování v Radě bezpečnosti OSN umožnilo schválit rezoluci požadující po židovském státu, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Ambasador Daniel Shapiro musel podle agentury AFP vysvětlovat postoj USA v neděli večer osobně izraelskému premiérovi Benjaminu Netanyahuovi.

Rezoluce proti dalšímu budování izraelských osad v RB OSN prošla díky nepoužití amerického práva veta. Je to poprvé od roku 1979, co Washington nepodpořil Izrael v této otázce. USA, hlavní spojenec Izraele, vysvětlily nynější zdržení se hlasování tím, že rozšiřování osad poškozuje snahy oživit mírový proces na Blízkém východě. V sobotu Izrael oznámil, že se rezoluci nepodřídí. Netanjahu označil dokument za "neobjektivní a hanebný" a prohlásil, že Izrael přehodnotí své vztahy s OSN, včetně přítomnosti zástupců této instituce v Izraeli. Izraelská vláda podle Netanjahua přijme odvetná opatření v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN.

Na ministerstvo zahraničí v Jeruzalémě se měli v průběhu neděle dostavit ambasadoři z deseti zemí RB OSN, které hlasovaly pro rezoluci a mají v Izraeli velvyslanectví - tedy Británie, Číny, Ruska, Francie, Egypta, Japonska, Uruguaye, Španělska, Ukrajiny a Nového Zélandu. Neděle je v Izraeli běžným pracovním dnem, ale většina ambasád je zavřená a předvolání velvyslanců na Boží hod vánoční je krajně neobvyklé, podotkla agentura Reuters.

Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967. Tato území mají spolu s Pásmem Gazy tvořit budoucí palestinský stát, o jehož vznik Palestinci dlouhodobě usilují. Chtějí proto, aby z Předjordánska, tedy Západního břehu, odešli všichni izraelští vojáci i osadníci. Na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě žije asi půl milionu Židů a zhruba 2,5 milionu Palestinců.

TRUMP ROZPUSTÍ NADACI

Nově zvolený americký prezident Donald Trump oznámil v sobotu, že rozpustí svou charitativní nadaci, aby se vyhnul střetu zájmů, než se příští měsíc ujme úřadu. Informovala o tom agentura AP s tím, že nadaci vyšetřuje newyorská generální prokuratura pro podezření, že organizace nezákonně finančně podporovala Trumpovu předvolební kampaň.

Trump uvedl v prohlášení, že nařídil vedení nadace Donald J. Trump Foundation k přijetí kroků k jejímu rozpuštění. Trump zároveň tvrdil, že nadace neměla v zásadě žádné náklady po celá desetiletí a že 100 procent z jejích peněz šlo na charitu. "Nadace odvedl obrovské dobré skutky v průběhu let přispívají miliony dolarů na bezpočtu hodných skupin, včetně podpůrných veterány, policisty a děti," řekl ve svém prohlášení. "Nechci dovolit, aby dobrá práce byla spojována s možným střetem zájmů," zdůvodnil mimo jiné Trump svoje rozhodnutí. Trump dodal, že bude usilovat o "filantropické úsilí jinými prostředky". /r/