Rusko: Češi zas tanky nacistům, Nejdřív Hitlerovi, teď Zelenskému. Celý svět dnes zbraně i lidi 44letému komikovi Zelenskému, který zatáhl Ukrajinu do ničivé a smrtelné války, kdy denně umírají zbytečně tisíce lidí, zvířata, ničí se města, vesnice, továrny, zemědělské podniky. Rozumní politici světa tomu nebrání, ale jen mlčí a mnozí to podporují na úkor vlastních občanů, tvrdí odborníci i obyčejní lidé. Ptají se, kdo a kdy tomu zabrání?

ČR první zemí, která na Ukrajinu dodala během jejího válenčného konfliktu s Ruskem tanky a těžkou vojenskou techniku. Tato informace se dostala i do ruských medií. Zatímco západní Evropa tento krok schvaluje, v Rusku je Česko osočováno z nacismu.

Česká republika se stala prvním členem Severoatlantické aliance, který do Kyjeva poslal tanky a obrněná vozidla pěchoty. Náklad byl naložen na vlak směřující na Slovensko, odkud má zamířit na Ukrajinu. Jedná se o dar, na kterém se dohodli spojenci NATO. Českou dodávku financovala Praha i soukromí dárci, kteří přispěli do crowdsourcingové kampaně na získání prostředků na dodávky zbraní do Kyjeva.

„Chci vás jen ujistit, že Česká republika pomáhá Ukrajině, jak jen může, a bude pomáhat i nadále, a to dodávkami lehké i těžké vojenské techniky,“ řekla ministryně obrany Jana Černochová. Stejně jako ostatní vládní politici se ke konkrétním dodávkám odmítla vyjadřovat. Detaily se drží v tajnosti z bezpečnostních důvodů. „Musíme posílat Ukrajině zbraně, které potřebuje, aby zvládla tuto barbarskou válku, kterou proti ní vede Putin,“ vyjádřil svůj názor ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.

Dodávky zbraní na Ukrajinu kvitoval na sociálních sítích poslanec Ondřej Benešík (KDU-ČSL). „Byly zaznamenány dodávky českých BVP a tanků T-72. Ministryně obrany Jana Černochová si zaslouží velkou pochvalu, tohle teď těžce bojující ukrajinská armáda opravdu velmi potřebuje,“ uvedl na Twitteru.

Ruská média naopak Českou iniciativu odsoudila. Podle nich jde o nevděčnost a pomoc nacistům. „Dříve Hitler, nyní Zelenskyj, Česká republika opět dodává nacistům tanky,“ píše na svém webu týdeník Argumenty i fakty. V článku se zmiňuje i demolice pomníku maršála Koněva, kvůli němuž prý Češi ztratili soudnost a prohlásili Rusy za okupanty.

Vztahy Česka s Ruskem se vyostřily už loni během vrbětické kauzy, kdy se zjistilo, že do výbuchů v muničních skladech v roce 2014 byli zapleteni agenti ruských tajných služeb. Vzápětí si obě země ze svého území navzájem vyloučily diplomaty. Pomoc Ukrajině byla pro Rusko jen potvrzení toho, že je Praha jeho nepřítelem, píše web. To se potvrdilo na začátku ukrajinsko-ruského konfliktu, kdy bylo Česko společně s USA mezi prvními na seznamu „nepřátelských zemí Ruska“.

X X X

Kyjev porušuje dohody s Ruskem, zlobí se Lavrov. Rubl nadále posiluje

Válka na Ukrajině trvá už šest týdnů. Západ varuje, že boje na Ukrajině mohou trvat ještě dlouho. Kyjev se podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v novém návrhu mírové dohody odchýlil od bodů, na nichž se shodly před časem delegace obou zemí v Istanbulu. NATO poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc. Státy EU se zatím na dalších protiruských sankcích neshodly.

Mariupolská rada tvrdí, že Rusové pálí těla zabitých Ukrajinců v mobilním krematoriu.
Rusové nadále přeskupují své jednotky, které se stahují z okolí Kyjeva na východ Ukrajiny. Podle ukrajinské tajné služby SBU poslala Moskva do války i studenty tamní vojenské školy s tím, že jde prý o stáž. SBU má podle mluvčího k dispozici příslušné tajné dokumenty a seznamy členů okupačních sil zabitých v Doněcké oblasti. Ukrajinci nyní odhalují další otřesné jednání Rusů v obcích a městech v okolí Kyjeva.

Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se shodli na tom, že NATO bude dodávat Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg.
Státy EU se na dalších protiruských sankcích zatím neshodly. Některé země totiž požadovaly vyjasnění podrobností navrženého embarga na dovoz ruského uhlí či zákazu kotvení ruských lodí v unijních přístavech.

Ukrajina se podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v novém návrhu mírové dohody odchýlila od bodů, na nichž se shodly před časem delegace obou zemí v Istanbulu. Ukrajinský představitel Mychajlo Podoljak tento komentář odmítl.

X X X

Rusko ovládne Afriku, důvěra Afričanů, Západ zklamal národ Afriky

"Putin chce pozdvihnout svou zem, nemá na rukou otrokářskou ani kolonizační krev. I když to není můj mesiáš, dávám mu přednost před všemi těmi zatracenými africkými prezidenty podřízenými západní oligarchii," prohlásil na videu zastánce panafrikanismu Kemii Seba. Podobně se vyjádřil i vůdce jihoafrické radikální levice Julius Malema: "Říkáme NATO a Americe, že už je nepodporujeme. Jsme s Ruskem a chceme mu poděkovat. Dejte jim (Západu) lekci, potřebujeme nový světový pořádek, unavuje nás přijímat rozkazy Američanů."

Na sociálních sítích přibývá kritiků "imperialistů" a také těch, kdo schvalují postup Ruska. "Na YouTube bují kanály, jež šíří destabilizující debatu. Oddalují Západ od afrických režimů a slouží zájmům Ruska," řekl Mahama Tawat z univerzity ve švédském Malmö.
V praxi lze vliv Ruska pozorovat v ulicích Bamaka, Ndjameny i Ouagadougou, kde demonstranti s ruskými vlajkami v rukou projevují odpor k francouzské vojenské přítomnosti v Sahelu. A viditelný je také v médiích.

Panafrická televize Afrique Média, která vysílá v Kamerunu, pravidelně zařazuje debaty, v nichž zaznívá jasná podpora Kremlu a často je vidět Sebu. "Ukrajinsko-ruská válka: jak Putinova vláda zasela paniku na Západě", "Plán na zavraždění Vladimira Putina: jak daleko může Západ zajít?" jsou příklady debatních témat na facebooku stanice.

Tuto proruskou atmosféru podporují i některé africké vlády, jak dokazuje hlasování Valného shromáždění OSN z 2. března o rezoluci odsuzující Rusko za invazi na Ukrajinu. Z 35 zemí, jež se hlasování zdržely, bylo 16 afrických. K nim je nutné přičíst Eritreu, která hlasovala proti rezoluci, a osm dalších afrických států, jež se nezúčastnily.
"Mezi těmi, které se hlasování zdržely, jsou až na Senegal buď země s autoritářskými vládami, nebo ty, jež mají historické a často vojenské vazby z dob sovětského bloku," řekl Tawat.

Některé africké země se otevřeně přiklonily k Moskvě. Například Středoafrická republika ji požádala o pomoc při ofenzívě ozbrojených skupin v roce 2020. Jednotky působící v zemích podle OSN už dva roky nabírají posily v podobě stovek ruských žoldnéřů z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny. Mali, jež vyzvalo francouzské vojáky z odchodu ze svého území, dostává z Ruska zbraně včetně bojových vrtulníků. Jeho armáda hovoří o "dávném a upřímném" partnerství s Ruskem. Do Bamaka míří také množství Rusů označovaných za instruktory, jež Francie a její spojenci považují za členy ke Kremlu blízké Wagnerovy skupiny.

Anglofonní Afrika na tom je podobně. Tanzanie s Ruskem roku 2016 podepsala dohodu o vojenské spolupráci, k níž patří výcvik afrických vojáků v ruských základnách.
Syn ugandského prezidenta Yoweriho Museveniho významný generál Muhoozi Kainerugaba nedávno vyjádřil jasnou podporu Putinovi tweetem: "Většina (nebělošského) lidstva ruské akce na Ukrajině podporuje. Putin má naprostou pravdu."
Jak uvádí v analýze Francouzský institut pro mezinárodní vztahy, Rusko svá prohlášení modifikuje podle publika, jemuž jsou určeny. "Xenofobní výpady a prohlášení proti migrantům a muslimům míří k evropské veřejnosti, zatímco k muslimům a do subsaharské Afriky míří výzvy k dekolonizaci a skoncování se západním imperialismem," uvádí zpráva institutu.
V Africe vznikla úrodná půda pro šíření dezinformací. Se začátkem ukrajinské války se shoduje boom panafrických sociálních sítí, na nichž je obhajována ruská invaze na Ukrajinu a předvádí se vojenská síla Ruska.

X X X

Část Afriky se netají podporou Ruska. Putin nemá na rukou krev otroků, hlásají politici

Vlády, opoziční politici i zastánci panafrikanismu se v subsaharské Africe čím dál tím častěji staví na stranu Ruska. Vyplývá to z obsahů oficiálních účtů úřadů a politiků na sociálních sítích. Televize v těchto zemích často přebírají ruskou verzi událostí na Ukrajině a lidé se netají podporou ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura AFP.

Na internetu přibývá kritiků „imperialistů“ a také těch, kdo schvalují postup Ruska. „Na YouTube bují kanály, jež šíří destabilizující debatu. Oddalují Západ od afrických režimů a slouží zájmům Ruska,“ řekl Mahama Tawat z univerzity ve švédském Malmö.
„Putin chce pozdvihnout svou zem, nemá na rukou otrokářskou ani kolonizační krev. I když to není můj mesiáš, dávám mu přednost před všemi těmi zatracenými africkými prezidenty podřízenými západní oligarchii,“ prohlásil například na jednom ze zveřejněných videí zastánce panafrikanismu Kemii Seba.

Podobně se vyjádřil i vůdce jihoafrické radikální levice Julius Malema: „Říkáme NATO a Americe, že už je nepodporujeme. Jsme s Ruskem a chceme mu poděkovat. Dejte jim (Západu) lekci, potřebujeme nový světový pořádek, unavuje nás přijímat rozkazy Američanů.“

V praxi lze vliv Ruska pozorovat v ulicích hlavních měst Mali, Čadu i Burkiny Faso, kde demonstranti s ruskými vlajkami protestují proti francouzské vojenské přítomnosti v Sahelu. A viditelný je také v médiích. Panafrická televize Afrique Média, která vysílá v Kamerunu, pravidelně zařazuje debaty, v nichž zaznívá jasná podpora Kremlu a v kterých často vystupuje Seba.

„Ukrajinsko-ruská válka: Jak Putinova vláda zasela paniku na Západě“, „Plán na zavraždění Vladimira Putina: Jak daleko může Západ zajít?“ jsou příklady debatních témat na facebookovém profilu stanice.
A Flourish map

Africké vlády na straně Ruska

Tuto proruskou atmosféru podporují i některé africké vlády, jak dokazuje hlasování Valného shromáždění OSN z 2. března o rezoluci odsuzující Rusko za invazi na Ukrajinu. Z 35 zemí, jež se hlasování zdržely, bylo 16 afrických. K nim je nutné přičíst Eritreu, která hlasovala proti rezoluci, a osm dalších afrických států, jež se hlasování vůbec nezúčastnily. „Mezi těmi, které se hlasování zdržely, jsou až na Senegal buď země s autoritářskými vládami, nebo ty, jež mají historické a často vojenské vazby z dob sovětského bloku,“ vysvětlil pojítko Tawat.

Některé africké země se otevřeně přiklonily k Moskvě. Například Středoafrická republika ji požádala o pomoc při ofenzivě ozbrojených skupin v roce 2020. Jednotky působící v zemích podle OSN už dva roky nabírají posily v podobě stovek ruských žoldnéřů z Vagnerovy skupiny.

Mali, jež vyzvalo francouzské vojáky k odchodu ze svého území, dostává z Ruska zbraně včetně bojových vrtulníků. Jeho armáda hovoří o „dávném a upřímném“ partnerství s Ruskem. I do Bamaka má mířit množství Rusů z Vagnerovy skupiny. Anglofonní Afrika je na tom podobně. Tanzanie s Ruskem roku 2016 podepsala dohodu o vojenské spolupráci, k níž patří výcvik afrických vojáků v ruských základnách.

Syn ugandského prezidenta Yoweriho Museveniho významný generál Muhoozi Kainerugaba nedávno vyjádřil jasnou podporu Putinovi tweetem: „Většina (nebělošského) lidstva ruské akce na Ukrajině podporuje. Putin má naprostou pravdu.“
Jak uvádí v analýze Francouzský institut pro mezinárodní vztahy, Rusko svá prohlášení modifikuje podle publika, jemuž jsou určeny. „Xenofobní výpady a prohlášení proti migrantům a muslimům míří k evropské veřejnosti, zatímco k muslimům a do subsaharské Afriky míří výzvy k dekolonizaci a skoncování se západním imperialismem,“ uvádí zpráva institutu.
V Africe vznikla úrodná půda pro šíření dezinformací. Se začátkem ukrajinské války se shoduje boom panafrických sociálních sítí, na nichž je obhajována ruská invaze na Ukrajinu a předvádí se vojenská síla Ruska.

X X X

Ani si nás nevšimli, oslavuje Lukašenko ‚osvobození‘ běloruských řidičů kamionů z Ukrajiny

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko prohlásil, že běloruské tajné služby podnikly speciální operaci na Ukrajině, aby tam osvobodily zadržované běloruské občany, hlavně řidiče dálkových kamionů. Šlo o necelou stovku lidí, uvedl Lukašenko podle běloruské státní agentury BelTA na poradě své bezpečnostní rady.
Lukašenko šéfovi běloruské tajné služby KGB nařídil, aby své pracovníky navrhl na vyznamenání, protože prý odvedli skvělou práci, a na Ukrajině si jich „dokonce ani nevšimli“.

Kyjevu poté běloruský autoritářský vládce připomněl, že v jeho zemi žije nemálo Ukrajinců, „v čele s velvyslancem“. Ukrajina prý proto riskuje, pokud se pokusí zadržovat běloruské občany.
Bělorusko v letošním roce poskytlo své území a základny ruským vojskům a letectvu jako zázemí k útokům proti Ukrajině. Západ proto zemi pokládá za stranu válečného konfliktu a na Minsk uvalil sankce. Lukašenko tvrdí že se běloruské vojsko do ruského tažení dosud nezapojilo, na Ukrajině „není ani jediná běloruská patrona“, připomněl dnes ruský list Kommersant Lukašenkův výrok.

Ukrajinská média si všímají zpráv běloruské redakce Rádia Svoboda, podle kterých při výbuchu miny na bělorusko-ukrajinských hranicích přišel o život podplukovník běloruské KGB a jeho řidič. Zatím není jasné, kdo nastražil miny na běloruském území v pohraniční zóně, odkud se museli obyvatelé vystěhovat. Žádná oficiální zpráva nebyla vydána, v tisku se ani neobjevily nekrology.

X X X

Raketou přímo do trupu. Rusko zničilo největší nákladní letoun světa

Hned v prvních dnech ruské invaze na Ukrajinu se letiště Hostomel, strategické místo ukrajinské armády, stalo terčem náletů a tvrdých bojů. Během této ofenzivy Rusko zničilo také největší letoun světa, Antonov An-225 Mrija. Po opětovném osvobození letiště ukrajinskou armádou se objevily také fotky zničeného letiště, a to včetně Mriji.

„Toto byl největší letoun světa, An-225 Mrija (ukrajinsky ‚Sen‘). Můžete nám zničit Mriju, nemůžete ale zničit náš sen o silném, svobodném a demokratickém evropském státě. Zvítězíme,“ uvedl po prvotním útoku na letiště ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Mriju postavili inženýři Sovětského svazu za účelem přepravy raketoplánu Buran. Stroj poprvé vzlétl v roce 1988, vážil 640 tun. Byl jediným postaveným exemplářem, rozpětí křídel činilo 88,4 metru a na délku letadlo měřilo metrů 84.
Mrija několikrát přiletěla i do Česka. S přepravou techniky české armády pomáhal letoun na několik zahraničních misí. Naložené letadlo uletělo přibližně 4000 kilometrů.

X X X

ZNIČENÁ UKRAJINA VINOU 44LETÉHO KOMIKA ZELENSKÉHO

Zřícené budovy i mrtví civilisté. Která ukrajinská města nejvíce utrpěla válkou.

Válka na Ukrajině trvá už téměř šest týdnů. Rusové nadále ostřelují velká města a nechávají za sebou stovky obětí. Která oblast invazi odnesla nejvíce? V médiích se nejčastěji píše o vybombardovaném Mariupolu či o vyvražďování civilistů v Buči. Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila stručný přehled aktuální situace ve vybraných městech.

Buča

Po měsíci tvrdých bojů mají Ukrajinci opět kontrolu nad všemi městy v Kyjevské oblasti. Radost z vítězství však kazí informace o hrůznostech v Buči. Rusové před odchodem z tohoto města totiž masakrovali civilní obyvatelstvo. Některé oběti měly svázané ruce a stopy po průstřelu hlavy, uvedlo ukrajinské ministerstvo obrany. Další popravení včetně dětí pak měli mít uřezané uši nebo vytrhané zuby. Podle svědků Rusové některé ženy před popravou znásilnili.

Moskva obvinění z genocidy v Kyjevské oblasti kategoricky odmítla. Zveřejněné fotografie a videa z masakru považuje za ukrajinskou provokaci vykonanou na objednávku USA. Rozsah vyvražďování Ukrajinci průběžně šetří. Mrtvých civilistů neustále přibývá. Podle CNN jich bylo v Kyjevské oblasti nalezeno již více než 400.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Tymofij Mylovanov upozornil, že ještě větší zvěrstva než v Buči mohla ruská armáda vykonávat ve městě Brovary, které leží na východ od Kyjeva, nebo ve vesnicích podél dálnice vedoucí z hlavního města do Černigovu.

Irpiň

Že Buča není jediným městem v Kyjevské oblasti, ve kterém ruská armáda páchala násilí na civilním obyvatelstvu, už potvrdili Ukrajinci poté, co dobyli zpět Irpiň. Záběry, které na konci března zveřejnila CNN, ukazují rozsah poškození celého regionu. Většina domů je rozbořená nebo ohořelá, v ulicích města ležela mrtvá těla.

Irpiň se, podobně jako Buča, stala po dlouhé týdny dějištěm brutálních bojů mezi oběma armádami. V těchto regionech se Ukrajinci snažili zabránit postupu několikakilometrovému ruskému konvoji, o kterém se z počátku války psalo.
Tah Rusů na Kyjev se však postupem času zcela zastavil. Únorové letecké snímky nekončícího konvoje vystřídaly brzy fotky rozdrcených tanků a dalších vozů právě z okolí Buči, Irpině či Hostomelu.

Mariupol

Nejhorší situace panuje pravděpodobně v Mariupolu. Ten ruská armáda obléhá už 40 dní. V ukrajinském městě, které mělo před začátkem ruské invaze zhruba 400 tisíc obyvatel, podle místních úřadů nadále zůstává více než 100 tisíc civilistů. Jejich evakuace znemožňují ruské jednotky. Ty totiž ostřelují i místa, která mají sloužit jako evakuační koridory. V regionu již evidují přes pět tisíc mrtvých.

Podle odhadů je zničených zhruba 90 procent tamních domů. Někteří uživatelé na sociálních sítích zkázu Mariupolu připodobňují k fotkám Varšavy z roku 1944. Tehdejší povstání hlavního města krvavě potlačilo nacistické Německo, které metropoli během dvou měsíců praktickou celou vybombardovalo.

V Mariupolu nyní nefungují dodávky elektřiny ani tepla. Rovněž je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Podle analytiků by boje ve městě v nadcházejících dnech mohly být ještě brutálnější. Rusko totiž údajně přehodnotilo svůj původní plán dobýt Kyjev a nyní hodlá většinu svých jednotek přesunout právě na východ Ukrajiny. Podle starosty Mariupolu ukrajinská armáda nadále kontroluje většinu města.

Charkov

Rusové chtějí dobýt Mariupol za každou cenu. Z Charkova se proto postupně stahuje část okupantských jednotek. Místní obyvatelé se snaží vrátit k běžnému životu, a to i přesto, že je Charkov z velké části zničený bombardováním. Reportérka CNN Prima NEWS Darja Stomatová – která v druhém největším ukrajinském městě strávila během války již několik týdnů – uvedla, že už se ve městě cítí bezpečněji.

Charkov je však nadále ostřelován. V první fázi invaze probíhaly v celé Charkovské oblasti tvrdé boje mezi oběma armádami. Ukrajincům se ale všechny útoky povedlo odrazit. Obyvatelé města nyní podnikají rozsáhlé úklidové práce.
Černigov
Také severoukrajinský Černigov se rozhodli Rusové opustit. Z města zničeného ostrými boji zatím na rozdíl od Buči ještě nejsou dostupné podrobnější zprávy. Fatální rozsah škod v tomto regionu už ale naznačil ukrajinský prezident Zelenskyj.

X X X

Stoltenberg: Země NATO dodají Ukrajině více zbraní, válka může trvat měsíce

Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se ve čtvrtek 7. dubna shodli na tom, že státy NATO budou dodávat Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg.
Rusko, které nyní chystá novou ofenzívu na východě země, může podle něj vést válku ještě dlouhé měsíce.
Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě. „Buď nám pomůžete nyní - a mluvím o dnech, ne o týdnech - nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí,“ řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba.

Většina ze třicítky aliančních zemí od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Kyjev dostává také drony, s dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první stát dodalo Kyjevu tanky.

Podle Stoltenberga se ve čtvrtek ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta „široká škála“ zbraní.

Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na to, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat.

X X X

Vitásková dostane od státu za trestní stíhání 600 000 korun. Žádala miliony, proto zvažuje dovolání

Bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková neuspěla s požadavkem na odškodné 48,5 milionu korun za své trestní stíhání v kauze solárních elektráren. Ministerstvo spravedlnosti jí za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatí celkem 600 000 korun. Ve čtvrtek to potvrdil pražský městský soud, který zamítl odvolání jak Vitáskové, tak i státu.

„Neshledáváme zásahy do pracovní sféry žalobkyně. Setrvala ve funkci a sama řekla, že se po skončení mandátu nepřihlásila do výběrového řízení,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Ivana Kotrčová.
Soudkyně upozornila mimo jiné i na to, že v době trestního řízení Vitásková převzala několik ocenění včetně vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana.

„Dostala vyznamenání, která ji mohla posílit v tom, že stále má své příznivce a okruh osob, které s ní sympatizují,“ podotkla. Odmítla také, že by existovala dostatečná souvislost mezi stíháním Vitáskové a jejím neúspěchem v senátních volbách.
Ministerstvo manažerce už dříve vyplatilo 450 000 korun, Vitásková se aktuální žalobou domohla dalších 150 000 Kč. K odvolacímu zasedání nepřišla. Její advokát Pavel Kohút uvedl, že po poradě s klientkou zváží dovolání k Nejvyššímu soudu.
Žena, která vedla ERÚ v letech 2011 až 2017, čelila od března 2013 stíhání v kauze chomutovských solárních elektráren Zdeněk Sun a Saša Sun. Elektrárny získaly licenci na výrobu ještě za vysoké výkupní ceny, ačkoliv nebyly dokončené.
Vitásková své obvinění ze zneužití pravomoci od počátku označovala za vykonstruované. Uváděla, že vydání licencí připustil její předchůdce v čele úřadu.

Brněnský krajský soud Vitáskovou původně poslal na 8,5 roku do vězení, zastal se jí ale odvolací soud, který ji opakovaně osvobodil pro nedostatek důkazů.
Manažerka trvá na tom, že stát nenapravitelně poškodil její pracovní i osobní pověst. Uvedla například, že kvůli stíhání přišla o slíbenou funkci poradkyně prezidenta Zemana. Zmínila také své zdravotní problémy způsobené stresem.
Vitásková se za stíhání domáhala od státu ještě dalších 183 milionů korun, a to jako údajného ušlého zisku. S tímto požadavkem neuspěla vůbec, o čemž pražský městský soud pravomocně rozhodl ve středu.

X X X

PROTI RUSKU BOJUJÍ NA UKRAJINĚ I CIZINCI Z ÍZRAELE

Máme společného nepřítele. Musíme se spojit a pomáhat, říká jeden z izraelských vojáků na Ukrajině

Součástí ukrajinské armády i domobrany jsou Židé, někteří z Ukrajiny, jiní přijeli z Izraele. I jejich přítomnost vyvrací donekonečna opakované ruské tvrzení, že na Ukrajině vládne jakýsi nacistický režim, který je podle Moskvy nutné zničit.
Jedním z velitelů domobrany města Dnipro je Ašer Josif Čerskasskij. Jeho motivace je jasná už od roku 2014, kdy vypukla válka v Donbasu a Rusko anektovalo Krym:

„Celých těch osm let máme co do činění s velmi agresivním státem, který kvůli nepochopitelným myšlenkovým pochodům a názorům svého vedení zabíjí lidi po celém světě. Vzpomeňte si na Sýrii, na Gruzii, na Abcházii, na vaše Československo. Prakticky kdekoli, kde se objevuje terorismus, jeho kořeny vycházejí z Ruska. Rusko živí teroristy po celém světě a snaží se všem vnutit názor, že jen ono má právo rozhodovat o osudech lidstva.“ 
 
Přesně o totéž se teď Rusko snaží na Ukrajině a konkrétně i tady, v Dnipru, říká pan Ašer.
„Pořád tu máme hrozbu leteckých nebo raketových úderů. Rusko tím chce vyvolat paniku, ale náš národ se mu zastrašit nepodaří. Myslím tím ukrajinský národ, který je složený z mnoha národností. Jen se podívejte, kolik lidí se hlásí do domobrany. Jsou to lidé, kteří mají bojovou zkušenost z roku 2014, veteráni, kteří byli zranění – jako já u Doněcku. Do domobrany chtějí patnáctiletí kluci i muži, kterým je přes šedesát. Všichni chtějí bránit Ukrajinu, takže Rusko nás porazit nemůže?

X X X

ČR zaznamenala novou variantu koronaviru XE. Je o 10 % nakažlivější než omikron

V Česku se potvrdil výskyt kombinované varianty dvou typů omikron BA.1 a BA.2 označované jako XE. O záchytu vzorku v Národní referenční laboratoři (NRL) ve čtvrtek Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval v tiskové zprávě. Kombinace má být asi o deset procent nakažlivější než původní omikron. Od nejstarší varianty koronaviru z čínského Wu-chanu, která se v ČR prokázala poprvé v březnu 2020, je každá další nová varianta nakažlivější.

Pacientka nakažená touto variantou v ČR přišla na test preventivně, nebyla na něj odeslaná lékařem. „Víme, že vzorek pozitivní na variantu XE pochází od ženy z Prahy s preventivní indikací na PCR vyšetření, další epidemické údaje nemá NRL k dispozici,“ uvedla vedoucí laboratoře Helena Jiřincová.

Jak vzniká nová varianta koronaviru?

 Ve chvíli, kdy nakažená osoba infikuje dalšího člověka, vir se zkopíruje a přejde do těla nového hostitele.
 Tento duplikační proces se ale může pokazit, čímž dochází k mutacím. Kvůli takovým chybám může vir zaniknout, může se oslabit, ale také se může stát silnějším. Nové atributy patogenu jsou prakticky nahodilé.
 Pokud vir nasbírá více mutací a vlastnostmi se výrazně odliší od původního viru, vzniká nová varianta.

„Takzvané rekombinantní varianty vznikají, když se jeden člověk infikuje dvěma či více variantami viru současně. Tím v těle hostitele dojde k předání a promíchání genetických informací mezi variantami viru. V průběhu pandemie už k takovým mutacím došlo několikrát, není to v zásadě nic neobvyklého,“ uvedla vedoucí laboratoře Helena Jiřincová. Podobné rekombinace vznikají i u dalších virových nákaz včetně chřipky.

Podle ředitelky SZÚ zatím ani průběhy onemocnění COVID-19 u nakažených nenaznačují, že by varianta XE znamenala pro organismus pacienta nějaké závažnější příznaky a vykazovala zásadně jiný průběh onemocnění, než je běžné.
V Česku už převládly varianty alfa, delta, omikron a subvarianta omikronu BA.2.

„Nejhorší je, že my nevíme nikdy, jaká varianta vznikne. Ten virus zkrátka mutuje takovým způsobem, který je naprosto nepředvídatelný. Viděli jsme, co dokázaly předchozí varianty,“ sdělil pro CNN Prima NEWS biolog Omar Šerý.
Zaznamenané byly už také kombinace starší varianty delta a omikronu typu BA.1, které se označují XD a XF. XD byla detekovaná ve Francii a dále ji laboratoře zaznamenaly v okolních evropských zemích, Dánsku, Belgii, Německu a Nizozemsku, celkem jde o 26 vzorků. XF byla zaznamenaná jen ve Velké Británii, která hlásí také nejvíce XE kombinace dvou typů omikronu.

Neví se, zda bude dominantní
Podle dostupných informací Světové zdravotnické organizace (WHO) by mohla být varianta XE zhruba o deset procent nakažlivější než původní varianty omikronu. „K posouzení, zda se proto do budoucna může stát novou dominantní variantou, ale není dosud dostatek informací,“ uvedla ředitelka SZÚ Barbora Macková.

Nejen proto by byli někteří odborníci opatrní s rozvolněním. „Stav vidím pořád jako vážný, s rozvolněním bych ještě počkal. Ponechal bych roušky ve zdravotnických i sociálních zařízeních a v MHD,“ sdělil pro CNN Prima NEWS lékař a poslanec Julius Špičák (ANO).

Ministr zdravotnictví však rozvolnit plánuje Vlastimil Válek (TOP 09). Sdělil, že pokud bude dobré počasí, mohli bychom v městské hromadné dopravě odložit respirátory. „Začátek dubna je myslím správný, ale záleží na institutu pro zvládání pandemie, který zvažuje nejrůznější aspekty a který dává doporučení panu ministrovi,“ dodal pro redakci lékař Tom Philipp (KDU-ČSL).
Prozatím je v mezinárodní databázi asi 470 vzorků XE potvrzených celogenovou sekvenací z pěti zemí světa, které se podrobnějšímu vyšetřování genomu koronaviru více věnují. Naprostá většina vzorků je z Velké Británie, tři z USA a po jednom případě z Irska, Dánska a ČR.

Dominantní variantou koronaviru je v tuzemsku podle SZÚ omikron subtyp BA.2, která se začala šířit z Dánska v prosinci loňského roku. První případy v ČR byly zaznamenané v lednu.

X X X

Policie odložila trestní oznámení na Rakušana. ‚Oddlužení nemůže být kriminalizováno.

Trestní oznámení na ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) policie odložila. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdil sám Rakušan i policejní mluvčí Vlasta Suchánková. Na policii se loni v prosinci obrátila iniciativa Chcípl PES. Žádala po ní, aby prověřila někdejšího starostu Kolína, zda se nedopustil porušení povinnosti při správě.

Iniciativa Chcípl PES podala na ministra Rakušana trestní oznámení kvůli uzavření smluv o právním zastupování města. Někdejší starosta Kolína od začátku svou vinu odmítal. Policie ve čtvrtek celý případ rozhodla odložit. 
„Po provedeném prověření tohoto oznámení policejní orgán rozhodl o odložení věci, tedy že se v dané věci nejedná o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.“

Vlasta Suchánková (policejní mluvčí)
„Věřím, že oddlužení města Kolína na čtvrtinu a snížení ceny právních služeb z deseti milionů na dva nemůže být kriminalizováno. Policie věc odložila, protože dle jejích závěrů se nejedná o podezření ze spáchání trestného činu,“ komentoval pro server iROZHLAS.cz ministr vnitra Rakušan. 

‚Nejde o trestný čin‘
Informaci potvrdila i policejní mluvčí Vlasta Suchánková. „Po provedeném prověření tohoto oznámení policejní orgán rozhodl o odložení věci, tedy že se v dané věci nejedná o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak,“ napsala serveru iROZHLAS.cz. 
S takovým posouzením však nesouhlasí zástupce iniciativy Jiří Janeček. „Pokusíme se najít opravné prostředky, tak abychom to vrátili zpátky k vyšetřování. Máme poměrně hodně informací z kolínské radnice, protože úředníci nechtějí být nadále součástí toho, co se tam dělo,“ řekl.

Iniciativa k trestnímu oznámení přiložila několik smluv o právním zastoupení, které Kolín uzavřel s advokáty a advokátními kancelářemi. Upozorňovala na to, že se jejich předměty překrývají. 
S odkazem na rozhodovací praxi Ústavního soudu považuje využívání právních služeb ze strany Kolína v rozsahu přibližně dvou milionů korun bez DPH ročně za neúčelné a nehospodárné.

Již dříve Rakušan pro ČTK řekl, že má svědomí čisté. „V Kolíně jsme s celým týmem odvedli kus velké práce a lidé to pravidelně oceňují ve volbách. Toto údajné účelově vytvořené podezření rád při podání vysvětlení vyvrátím,“ uvedl.

X X X

Nejdřív Michalik a Farský, teď Polčák. Pověst hnutí STAN nevylepšujeme, připustil Rakušan

Starostové musí řešit další problém. Tentokrát hnutí zatopil europoslanec Stanislav Polčák, který měl za pomoc obcím při získání odškodnění za výbuchy ve vrbětickém muničním skladu žádat milionové odměny. Šéf STAN a ministr vnitra Vít Rakušan přiznal, že další aféra Starostům vůbec neprospívá.

Stanislav Polčák měl od čtyř obcí dostat celkem 7,75 milionu korun za právní pomoc při získání odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích. Opozice, ale i někteří politici z vládní pětikoalice, považuje Polčákovo konání za střet zájmů.
Šéf SPD Tomio Okamura označil STAN za podnikatelský projekt, který přesahuje všechny meze. Ještě dál ve výrocích zašel expremiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je hnutí STAN synonymem pro organizovaný zločin.

Sám europoslanec ale jakékoliv pochybení odmítl. Ve své obhajobě zdůraznil, že starostové obcí mu odměnu navrhli sami a její výše byla mnohem nižší, než stanovují tarify. Poté, co se na Polčáka svrhla velká kritika, oznámil, že se odměny vzdává. Ve středu pak rezignoval na post místopředsedy hnutí.

Z celé situace není nadšený ani šéf Starostů a vicepremiér Vít Rakušan. „Žádný předseda politické strany není rád, když jeho lidé dělají chyby, dokonce hrubé politické chyby. Každý zodpovědný předseda má chtít, aby z nich lidé vyvodili vlastní politickou zodpovědnost. Stanislav Polčák už není místopředsedou STAN, rezignoval,“ řekl Rakušan ve čtvrtek ve Sněmovně.

Problém je především s místopředsedy
I Rakušan přiznal, že Polčákovo jednání mohlo být veřejností vnímáno jako střet zájmů. „Je mi líto chyb, které děláme. A je mi líto, že tím samozřejmě pověst hnutí STAN rozhodně v téhle chvíli nevylepšujeme,“ dodal ministr vnitra.
Nejde přitom zdaleka o první kauzu od sněmovních voleb, kterou Starostové museli vysvětlovat. Už v listopadu se řešil údajný střet zájmů místopředsedy hnutí Věslava Michalika. S ním se do té doby počítalo jako s budoucím ministrem průmyslu a obchodu.

Volby 2022 a 2023, Komunální volby 2022, Senátní volby 2022, Prezidentské volby, Voličský průkaz, Volební komise.

Michalik se v souvislosti se svou podnikatelskou minulostí na Kypru nakonec ministerského křesla vzdal s tím, že nechce novou vládu zatěžovat. Zdůraznil však, že se ničeho nezákonného nedopustil.

Financování hnutí a cesta do USA
V lednu pak následovala kauza s neprůhledným financováním hnutí. Web Seznam Zprávy tehdy napsal, že Starosty podporuje trestně stíhaný muž. Podle deníku MF Dnes zase hnutí dostalo peníze od firem ovládaných společnostmi z Kypru. Starostové v reakci na to vrátili všechny peníze, které obdrželi od sněmovních voleb do poloviny ledna – celkem 3,42 milionu korun.

Leckomu utkvělo v paměti také rozhodnutí prvního místopředsedy STAN Jana Farského, který chtěl odcestovat na několikaměsíční stáž do USA bez toho, že by se vzdal poslaneckého mandátu. Učinil tak až poté, co se na něj z řad opozice i některých členů pětikoalice snesla ostrá kritika.

X X X

Boj o post francouzského prezidenta: Favority jsou Macron a Le Penová, šance má i Zemmour

Francouzi si během dvou dubnových víkendů rozhodnou, kdo zemi povede v následujících pěti letech coby prezident. První kolo proběhne v neděli 10. dubna, druhé o dva týdny později. Analytici favorizují Emmanuela Macrona a Marine Le Penovou. Bez šance ale nejsou ani další kandidáti. Kdo všechno o post hlavy státu usiluje?

Emmanuel Macron
Úřadující hlava státu je považována za hlavního favorita voleb. Průzkumy a odborníci odhadují, že Macron by měl bez problémů postoupit do druhého kola, přičemž ve voličských preferencích stále drží náskok. Ten se ale v průběhu posledních měsíců postupně tenčí.

Lžete sám sobě, řekl Macron Putinovi. To nejhorší nás teprve čeká, varuje Paříž

Macron je u moci od předešlých voleb z roku 2017. Před tímto kláním byl zprvu označován za černého koně. Prvotní průzkumy predikovaly, že se ve druhém kole o nejvyšší ústavní post Francie utkají zkušení politici – krajně pravicová Marine Le Penová a republikánský expremiér François Fillon.

V prvním kole těsně zvítězil Macron a utkal se s Le Penovou. Ve druhém kole mladý politik svoji rivalku naprosto převálcoval, když obdržel téměř dvakrát více hlasů.
V Elysejském paláci se Macron rychle zabydlel a stal se jedním z nejvýznamnějších a nejviditelnějších státníků světa. Jistě za to do jisté míry může děkovat strategickému a mocenskému postavení Francie. Přesto se Macron pravidelně setkával s nejdůležitějšími politiky současné doby. Často spolupracoval s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, až kamarádsky působil s americkým exprezidentem Donaldem Trumpem, pravidelná jednání má i s jeho nástupcem Joem Bidenem či britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem.

V poslední době se často skloňovala Macronova setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Francouzská hlava státu si se svým ruským protějškem už před invazí na Ukrajinu několikrát volala a Macron navíc přímo vyrazil i do Moskvy. Chtěl tak zabránit vypuknutí války, nakonec ale došlo přesně k tomu, čemu se snažil zabránit. Před částí voličů tak může vypadat jako politik, který nezvládá plnit své úkoly.

Veřejnost zaujal i jeho vztah s manželkou Brigitte Macronovou. Pozornost pár získává díky tomu, že první dáma Francie je o celých 24 let starší než on. Vztah spolu navázali už na gymnáziu v Amiens, kde budoucí první dáma pracovala jako učitelka francouzštiny a Macron byl jejím studentem. Vzali se roku 2007 poté, co se Macronová definitivně rozešla se svým prvním manželem.

Marine Le Penová

Macronova rivalka z předešlých voleb je průzkumy vnímána jako jeho hlavní soupeřka i letos. Le Penová má za sebou již téměř dvě desítky let dlouhou politickou kariéru. Řadu let působila jako europoslankyně, od roku 2017 pak sedí v Národním shromáždění (francouzský parlament – pozn. red.). Je vnímána jako jedna z nejvýraznějších postav mezinárodní populistické scény.

Le Penová šlape Macronovi na paty. Souboj o francouzského prezidenta bude těsný

Le Penová je považována za kontroverzní postavu francouzské politiky. Dlouhodobě má vyhraněné názory na migranty, hovořila i o možnosti zamezit homosexuálním párům uzavírat manželství, což je ve Francii dnes legální. Patří rovněž mezi kritiky Evropské unie, přičemž už léta volá po vystoupení země ze společenství a návratu k bývalé měně – franku.
V roce 2011 se stala předsedkyní Národní fronty. Tuto stranu založil její otec Jean-Marie Le Pen, proti kterému je Marine považována za umírněnou. Otec francouzské prezidentské kandidátky totiž proslul svými antisemitskými výroky a dalšími radikálními názory. Le Pen i jeho dcera jsou však dlouhodobě „na nože“, což je přičiněno i tím, že Národní fronta svého zakladatele před lety vyloučila. Šéfkou strany již byla právě jeho dcera.

Že mají Le Penové politiku v krvi je zjevné i na další představitelce rodiny. Neteř Marine Le Penové, Marion Márechalová, byla rovněž politicky aktivní a mělo se za to, že by v budoucnu mohla nahradit svoji tetu i v čele strany, čímž by pokračovala v rodinné tradici ve vedení Národní fronty. Maréchalová má svými názory ovšem blíže ke zmiňovanému dědečkovi a s tetou se před časem rozkmotřila. Před nynějšími prezidentskými volbami dokonce podpořila radikálního kandidáta a soupeře Le Penové Érica Zemmoura.

Le Penová má podle průzkumů stejně jako před pěti lety znovu stanout proti Emmanuelu Macronovi ve druhém kole. Rozdíl proti Macronovi činí podle posledních průzkumů kolem pěti až šesti procent a na její pronásledovatele jde o podobné číslo. Tentokrát by ve druhém kole mohla těžit z poměrně silné podpory pro Zemmoura, který sice aktuálně působí jako její hlavní názorový soupeř, ale pro jeho voliče by ve druhém kole byla přijatelnější než Macron.

Problémem by mohla být její fotografie s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Le Penová měla totiž v plánu před volbami rozdávat potenciálním voličům letáky, na kterých si podává ruku s ruským prezidentem. Poté, co Rusové zahájili válku na Ukrajině, se však francouzská politička rozhodla distribuci letáků s Putinem okamžitě stáhnout a zničit. Oficiálně kvůli textové chybě.

Dobudeme Francii zpět, hlásá Zemmour. Mítink prezidentského kandidáta provázely násilnosti

Uprchlíky viní například z toho, že stojí za hlavními problémy dnešní Francie. Paradoxem je, že jeho rodina pochází z Alžírska. Velmi proslul jeho slib, že pokud by v prezidentských volbách zvítězil, tak by uzákonil, aby se lidé ve Francii mohli pojmenovat jen místními francouzskými jmény, čímž cílil zejména proti muslimům.

V roce 2021 se začal často objevovat na veřejnosti, kde hlásal své názory, a tak se začalo čile spekulovat, že chce v prezidentských volbách kandidovat. Jeho podpora začala strmě růst a v některých průzkumech se dokonce umísťoval na druhém místě, když přeskočil Le Penovou, čímž by mířil do druhého kola proti Macronovi.

Publicista, který více než dvě dekády psal pro francouzský deník Le Figaro, měl ještě na přelomu roku slibné šance, aby ve volbách uspěl. Založil novou politickou stranu nazvanou Znovudobytí a sliboval, že Francii „deislamizuje“ a sníží množství imigrantů v zemi.

I Zemmourovi ovšem ublížila válka na Ukrajině. Stejně jako Le Penová se totiž několikrát obdivně vyjádřil na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina, který ovšem 24. února se svými vojsky napadl Ukrajinu. Průzkumy mu od té doby přisuzují výrazně nižší podporu a z druhého místa kandidátů se propadl až na čtvrté.
Jean-Luc Mélenchon

Za nejsilnější politickou postavu francouzské levice je dlouhodobě vnímán Jean-Luch Mélenchon. Nyní 70letý poslanec Národního shromáždění se v prezidentských volbách pokouší uspět už potřetí za sebou. V roce 2012 ani 2017 úspěšný nebyl, ale dokázal pro sebe uzmout miliony hlasů.

Prezident Macron změnil barvu francouzské vlajky. Proč se rozhodl pro jiný odstín modré?
Mélenchon je zakladatelem strany Nepoddajná Francie, která je řazena mezi levicové, až krajně levicové politické strany. On sám má ale i přímou komunistickou zkušenost. V 70. letech byl totiž členem Mezinárodní komunistické organizace, což byla politická strana ve Francii, která vycházela z trockismu, marxistického smýšlení Lva Trockého.
Později se přesunul do francouzské Strany socialistů, ve které působil přes 30 let. V roce 2009 se stal europoslancem, kterým byl podobně jako Le Penová do roku 2017. Stejně jako ona se i Mélenchon poté přesunul do lavic Národního shromáždění.

Mélenchon není v zahraničí příliš známý, ale ani on není bez šancí. Ačkoliv si z kandidátů druhého sledu, tedy mimo Macrona a Le Penové, nejvíce pozornosti získal Éric Zemmour, je to právě Mélenchon, který se již nějaký čas v průzkumech drží jako třetí v pořadí.

Analytici mu v poslední době stabilně predikují podporu kolem 15 % voličů. V předešlých volbách v roce 2017 získal 19,58 % hlasů, což pro něj znamenalo až čtvrté místo, ale třetí v pořadí, François Fillon byl jen o půl procenta lepší a náskok Le Penové na levicového kandidáta činil jen necelá dvě procenta. Čtvrté místo mezi kandidáty získal Mélenchon i v roce 2012, ale tehdy na postupující dvojici – Françoise Hollandeho a Nicolase Sarkozyho – ztrácel miliony voličských hlasů.

Plejáda kandidátů s minimální šancí
Republikáni do voleb posílají exministryni vyššího vzdělání a výzkumu Valérii Pécresseovou, kandidátem Zelených je Yannick Jadot, sociální demokraté zkouší štěstí se starostkou Paříže Anne Hidalgovou. Zkušenost z kandidatury na prezidenta pak má Jean Lassalle, který se pokoušel uspět v roce 2017, stejně tak Nicolas Dupont-Aignan, ten to zkoušel i o pět let dříve.

Takřka bez šancí jsou pak krajně levicový odborář Philippe Poutou a dvojice komunistů Nathalie Arthaudová s Fabienem Rousselem.
Letošní francouzské prezidentské volby se uskuteční ve dvou termínech. První kolo proběhne již v neděli 10. dubna. Pokud žádný kandidát nezíská více než 50 procent, což je téměř jisté, bude následovat druhé kolo, kam postoupí dvojice kandidátů s nejvyšším počtem hlasů. Druhé kolo je v plánu na 24. dubna.

Francouzští voliči nemohou kandidovat korespondenčně. V 60. letech totiž došlo na podvody právě s tímto typem hlasování u komunálních a celostátních volbách z oblasti Korsiky. Podíl korespondenčních hlasů zde v roce 1967 činil více než 20 procent, přičemž francouzské volby později místní výsledky kvůli podvodům zrušily. V roce 1975 pak francouzští zákonodárci korespondenční hlasování zrušili úplně. Od roku 2020 však Francouzi, kteří v době voleb pobývají v zahraničí, mohou volit přes internet.

X X X

Známý český závodník zemřel během závodu v Řecku

Český motocyklista Jan Šimůnek zemřel po dopravní nehodě na Olympia rallye v Řecku, která je součástí evropského seriálu v cross country. Čtyřicetiletý jezdec se krátce po startu pondělní první etapy srazil s autem, podle informací webu enduromagazine.com k nehodě nedošlo na trati rallye.

Šimůnek i přes okamžitou lékařskou pomoc zraněním podlehl ještě před převozem do nemocnice.
Pořadatelé soutěže, na níž startuje řada českých a slovenských motocyklistů v čele s několikanásobným účastníkem Rallye Dakar Štefanem Svitkem, následně zrušili druhou etapu. Ve středu závod pokračoval třetí etapou.

X X X

Boj o play-off začíná

Kolo: 1. utkání Předkolo play-off Kooperativa NBL 2021/22, 9.4.22, 17:30 hod. Praha. Utkání: USK Praha – NH Ostrava

Nadstavbová část Kooperativa NBL je již minulostí. Soutěž nyní přechází do závěrečné fáze. USK Praha si díky sedmé příčce zajistil účast v předkole play-off, které se týká týmů na sedmé až desáté příčce soutěže. Předkolo se hraje na dvě vítězná utkání, pořadatelství se střídá po každém utkání a tým, který jich dosáhne dříve, postupuje do play-off. Pražané nejprve doma vyzvou Ostravu, která skončila po nadstavbě na desátém místě. Vítěz této série se postaví ve čtvrtfinále Opavě. Druhou dvojicí bojující o play-off je Hradec Králové, který vyzve Děčín.

Nová huť se s USK

Praha utkala v letošní sezóně dvakrát v rámci základní fáze soutěže.
V obou případech vyhrály Sovy. Nejprve doma v půlce října vyhrály 92:78, když si do poločasu vybudovaly desetibodové vedení. Poté před koncem roku bodovaly i na palubovce Ostravy, kde vyhrály i bez lodivoda Kinga, kterého trápil
Covid, výsledkem 79:75. V tomto utkání se však zranila hlavní postava Ostravy, rozehrávač Ubilla, který utkání nedohrál.

Nejlepším střelcem Ostravy je s průměrem 15.4 bodu na utkání Rakukič. Ten je zároveň spolu s Bohačíkem i v TOP10 nejlépe doskakujících hráčů celé soutěže. Právě doskok bude jednou z veličin, která bude v utkáních předkola rozhodovat. Pražané jsou sice favoritem série, protože do ní vstupují z lepšího postavení v tabulce, ale při porovnání statistik moc rozdílu nenajdeme. Úspěšnosti střelby obou týmů za 2 i 3 body jsou prakticky shodné. Stejné je to i s kolonkou doskoků a ztrát. USK je pouze o něco přesnější na čáře trestných hodů (70.5%/66.7%). Průměrný věk soupisky Nové huti je 23 let oproti výrazně mladšímu kádru Sov – 20 let.

Vzájemná utkání
16.10.2021 USK Praha – NH Ostrava 92:78 (22:20, 48:38, 70:56)
29.12.2021 NH Ostrava – USK Praha 75:79 (25:19, 39:40, 56:59)

Udkola – play off

09.04.22 17:30 USK Praha – NH Ostrava
11.04.22 17:30 NH Ostrava – USK Praha
13.04.22 18:00 USK Praha – NH Ostrava

Josh King (trenér USK Praha): „Nejbližší zápasy nás čeká náročný úkol. Jelikož jsme v nadstavbové skupině A1 nedokázali pokračovat ve sbírání výher tak, jak jsme to plánovali, naše situace se před PlayOff mírně zkomplikovala. To nic nemění na tom, že se budeme opět pokoušet o náš nejlepší basketbal a jak už to je u mě zvykem, opět zmíním důležitost podání maximální soustředěnosti během 40 minut. Stále jsem toho názoru, že pokud předvedeme hru založenou na našich principech od rozskoku až po závěrečný hvizd, jsme schopni vyrovnaného basketbalu s kýmkoli v lize. Přece jen jsme to už v předchozích zápasech dokázali. Z nadstavby se nám podařilo odnést alespoň 7. příčku, v momentální fázi KNBL se z toho pokusíme vytěžit co nejvíc!“

Nate West (hráč USK Praha): “Další část ligy je za námi, v závěru jsme dokázali dosáhnout alespoň 7. příčku, což nám v konečném důsledku dopomohlo k tomu abychom se případně vyhnuli Nymburku v prvním kole Play-Off. Ostrava jednoznačně nebude lehkým oříškem. Výhoda domácí palubovky a fakt, že jsme je v 8. či v 19. kole základní části porazili, nám dodává sebevědomí k tomu, abychom ve výhrách proti Ostravě mohli pokračovat i v nejbližších zápasech!“ /mš/