Mezi policisty se už od srpna hovoří o tom, že policejní prezident Švejdar zřejmě skončí, protože průbojný politik Rakušan si chce dosadit na jeho místo zřejmě oblíbeného policistu z Kolína, kde byl Rakušan starostou. Rakušan se sám dral na místo ministra vnitra a jinou funkci ani nechtěl. Ted by chtěl třeba pomoci i příteli z Kolína.

Jedinečným policejním prezidentem po generálu Švejdarovi by mohl být, pokud odejde, další dlouholetý zkušený policista a brigádní generál ing. Leoš Tržil, který byl dříve ředitelem dopravní policie v Břeclavi, pak ředitelem policie celé Prahy, ředitelem dopravní policie ČR a teď je krajských ředitelem největšího kraje jižní Moravy v Brně. Zná ho prezident Zeman a jistě i premiér Fiala. Ideální nový policejní prezident, pokud generál Švejdar odejde, nebo bude převelen na jiné místo u policie.

X X X

Policejní prezident končí, rezonovalo sborem už v srpnu. Jen se o tom nesmělo mluvit na veřejnosti

Zpráva o tom, že policejní prezident Jan Švejdar ve své funkci skončí, není pro řadu insiderů z bezpečnostních kruhů vůbec nová. Jeho odchod z postu velitele policie se totiž řešil už na sklonku prázdnin, v srpnu. Ekonomický deník tuto informaci zachytil a Švejdara se na zvažovaný odchod zeptal, ale ten jej popřel. Aktuální odůvodnění jeho odchodu zní: že dospěl k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí a „zbytečně by komplikovalo věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat“. Média pak informují o názorovém nesouladu s novým ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).

„Švejdar končí, mělo by to být na přelomu září a října,“ zněla informace z kruhu dobře informovaných zdrojů z policie, kterou získal Ekonomický deník na konci letošního srpna.
„Bude to ale popírat, co to jen půjde. Možná se ale termín odchodu prodlouží kvůli různým vyjednáváním a hledáním jeho nástupce,“ sdělilo Ekonomickému deníku hned několik pramenů.

Ekonomický deník proto položil Janu Švejdarovi několik otázek, které souvisely s informacemi o jeho plánovaném odchodu.
Přesně jak předvídaly zdroje Ekonomického deníku, policejní prezident prostřednictvím svého aparátu tuto informaci vehementně popřel.
„Reakce asi nepřekvapila, typický Švejdar,“ zněla jedna z reakcí insiderů na odpověď na otázky Ekonomického deníku a ve stejném duchu se nesly i další ohlasy.

Plány na konec ve funkci se nakonec protáhly a modifikoval je i nástup nového ministra vnitra Víta Rakušana.
„Je to trucpodnik, protože ho kritizoval už Jan Hamáček. Čekal kritiku i od nového ministra. Policie je kritizovaná kvůli tomu, že byl Švejdar naprosto bezbarvý, nic koncepčního se neřešilo, ale jeho mluvčí psala na Twitter divoké kousky a on se o tom dozvídal až ex-post. Jezdil na mise do zahraničí, ale co se děje doma neřešil. Bohužel tímto způsobem rezignace zvolil nejhorší cestu. Policisté budou tři měsíce řešit, kdo je povede, a už teď se rozjíždí teorie, jestli to bude někdo z favoritů ODS nebo z Kolína (myšleno působiště nynějšího ministra vnitra Víta Rakušana – pozn. red.),“ sdělil Ekonomickému deníku zdroj ze Švejdarova okolí.

„Policejní prezident Jan Švejdar podá na začátku ledna žádost o odchod do civilu. Od policie plánuje odejít ke konci března. Oznámil to dnes na Twitteru. Uvedl, že dospěl k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí. Policejním prezidentem se Švejdar stal 1. prosince 2018. Funkční období šéfa policie je ze zákona pětileté,“ napsala ve čtvrtek ČTK.
„V pondělí 3. ledna 2022 odešlu ministru vnitra žádost o propuštění ze služebního poměru k datu 31. března 2022,“ sdělil Švejdar, který u policie působí více než 30 let. „Dospěl jsem k názoru, že moje další setrvání ve funkci není žádoucí a zbytečně by komplikovalo věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat,“ doplnil, napsala Česká tisková kancelář.

„Učinit toto rozhodnutí pro mne bylo v osobní rovině těžké, profesně však bylo nevyhnutelné,“ uvedl čtyřiapadesátiletý Švejdar. Sdělil také, že je dál připraven plnit své povinnosti,“ napsala dále ČTK.
Server Deník N píše, že o Švejdarově odchodu jednal s policejním prezidentem 7. prosince nastupující ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Budoucí ministr komentoval ve čtvrtek večer Švejdarovo rozhodnutí jen krátkým tiskovým prohlášením: „Dosavadní práce policejního prezidenta Švejdara si vážím a budu jeho rozhodnutí o odchodu respektovat.

Věřím, že naše spolupráce do konce března povede ku prospěchu celé Policii ČR, její motivaci i odhodlání,“ uvedl.
Ještě na začátku listopadu Rakušan řekl České televizi, že neplánuje žádné razantní personální kroky v řadách policie. Uvedl tehdy, že chce na schůzce se Švejdarem probrat reorganizaci policejních útvarů.

Dalším faktorem, který Švejdara u Rakušana oslaboval, byl jeho přístup ke covidu. Když se v listopadu začalo řešit, že policisté by měli být povinně očkováni, Švejdar napsal, že sbor by tím mohl přijít až o deset tisíc členů.
„Nejsem si ale jist, zda si policie může dovolit ztratit až deset tisíc kvalifikovaných lidi, kteří očkování doposud odmítají,“ uvedl na Twitteru. Toto prohlášení bylo následně korigováno s tím, že odchod tak velkého počtu policistů prý nehrozí.

Vít Rakušan tehdy nad Švejdarovým prohlášením kroutil hlavou: „A to je právě věc, se kterou mám problém: Jak může chodit na kontroly někdo, kdo není očkovaný, nebo dokonce očkování zásadně odmítá?“
Vít Rakušan odmítá, že by na Švejdarův konec ve funkci tlačil. Rozhodnutí o jeho případném pokračování v čele policie v čele policie čekal v novém roce a oznámení o rezignaci na post ministra překvapilo.

„Je pravda, že jsme měli témata, kde jsme se evidentně neshodli nebo neshodli jsme se úplně. Ale rozhodně odmítám, že bych jako člověk, který ještě nebyl ministrem, na pana Švejdara vyvíjel nějaký tlak,“ nechal se slyšet v pátek Rakušan.
Jan Švejdar u policie působí od roku 1987, začínal na oddělení v Peci pod Sněžkou. V minulosti byl také šéfem celorepublikové kriminální policie. Před nástupem do funkce policejního prezidenta byl ředitelem pardubické krajské policie.
„Rozhodnutí o konci vůbec těžké nebylo, nemá rád střety, a natož s politiky. Čekalo se jen na správný okamžik, aby konec nevypadal jako úprk před odpovědností,“ doplnil k vývoji Švejdarův kolega, který si přál bohužel zůstat v anonymitě. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Rakušan: Policejní reforma je nutná, vyčlenění útvarů z NCOZ smysl dává

Policejní reforma je podle nového ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nutná. Vyčlenění samostatných útvarů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) tak, aby její struktura byla přehlednější, podle něj v obecné rovině dává smysl. Rakušan to dnes řekl v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Schůzku s policií kvůli reformě Rakušan plánuje v příštím týdnu.

„Policejní prezident je opravdu profesionál a žádné informace dopředu mi neprozradil, já tedy nemám stále ještě k dispozici výsledek, tedy to, jak ta reforma má vypadat,“ řekl ministr vnitra. Dodal, že NCOZ, která vznikla v roce 2016 sloučením protikorupční policie a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, řeší nejsložitější kauzy a zaslouží si maximum prostoru na práci v útvarech, které „jde uřídit“.

Vyčlenění samostatných útvarů pro řešení kyberkriminality a terorismu je podle něj jednou z verzí reformy. Chce zjistit, jak se k reformě staví vedení NCOZ. „Obecně vyčlenit útvary z NCOZ na to, aby ta struktura byla přehlednější a zaměření cílenější, mně smysl dává,“ podotkl Rakušan. Policejní reformu by chtěl stihnout realizovat během prvního roku vlády.
Povinné očkování příslušníky bezpečnostních a dalších sborů, které schválila bývalá vláda, je podle Rakušana cestou, jak snížit pracovní riziko policistů, hasičů a dalších. Chce zjistit, jaké mají někteří policisté důvody proto nenechat se očkovat a jak je motivovat. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podle něj také s odborníky zkoumá možnost uznávání protilátek u lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali.

Schválená vyhláška má od března zavést povinné očkování pro lidi nad 60 let a také pro zaměstnance zdravotnických zařízení a studenty zdravotnických oborů, pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, pro policisty a městské strážníky nebo celníky. Válek ji chce novelizovat, je proti plošnému očkování věkových skupin.

Rakušan také řekl, že k navýšení tarifů ve veřejném sektoru, které také schválila minulá vláda, se předsedové stran sejdou s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou v úterý. „Schůzku k tarifům, tak, jak jsou schváleny na příští rok, máme s panem ministrem financí Stanjurou v úterý, všichni předsedové politických stran, máme tam Mariana Jurečku, který se bude zajímat o sociál a já se budu intenzivně zajímat o to, jak budou vypadat tarify pro integrovaný záchranný systém,“ řekl Rakušan.

„Já bych byl rád, kdyby se povedlo pro příští rok platy policistů navýšit, samozřejmě nemohu dát teď, před rozhodnutím vlády, žádnou konkrétní odpověď, ale takto o tom budu jednat,“ dodal Rakušan. Stanjura ho podle něj ubezpečil, že navýšení tarifů je možné i v době rozpočtového provizoria.

X X X

Neformální schůzka se Švejdarem byla nevhodná, řekl Rakušan. Odmítl, že ho vyzval skončit ve funkci

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) považuje neformální schůzku s policejním prezidentem Janem Švejdarem za nevhodnou. Znovu odmítl, že by Švejdara ke konci ve funkci tlačil, podle svých slov mu vytknul příspěvek na twitteru o tom, že by policie v případě zavedení povinného očkování mohla ztratit až 10 000 lidí a také nedokončenou policejní reformu. Rakušan to řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce České televize

Ministr vnitra v neděli řekl, že se v Poslanecké sněmovně neformálně sešel i s ředitelem České pošty, hasičů a s ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Markem Šimandlem. Se všemi se chce sejít i oficiálně.
„Chci se všemi, a to se týkalo i policejního prezidenta, setkat oficiálně (...) a tak jsem byl i domluven s panem generálem Švejdarem,“ řekl Rakušan. „S odstupem považuji schůzku za nevhodnou a považuji ji za nešťastnou, myslel jsem si, že ta schůzka probíhá na tom formátu jako se všemi, se kterými sešel, jako informativní schůzka, kde se budeme bavit o tom, co od vzájemné spolupráce očekáváme,“ uvedl ministr

Policejní prezident ve čtvrtek večer na twitteru oznámil, že podá na začátku ledna žádost o odchod do civilu. Od policie plánuje odejít ke konci března. Švejdar uvedl, že dospěl k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí.
Podle Rakušana také je jednou z priorit jmenování řádně jmenovaného ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS). „Skutečně nevím, jestli to bude do konce roku, ta agenda je poměrně široká, na druhou stranu si myslím, že by to mělo být co nejdříve,“ řekl Rakušan.

Podle nového ministra vnitra je nutná policejní reforma. Vyčlenění samostatných útvarů z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) tak, aby její struktura byla přehlednější, podle něj v obecné rovině dává smysl. Schůzku s policií kvůli reformě Rakušan plánuje v příštím týdnu.

Policejní prezident Švejdar chce odejít do civilu. ‚Moje další setrvání ve funkci není žádoucí,‘ napsal

„Policejní prezident je opravdu profesionál a žádné informace dopředu mi neprozradil, já tedy nemám stále ještě k dispozici výsledek, tedy to, jak ta reforma má vypadat,“ řekl ministr vnitra. Dodal, že NCOZ, která vznikla v roce 2016 sloučením protikorupční policie a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, řeší nejsložitější kauzy a zaslouží si maximum prostoru na práci v útvarech, které „jde uřídit“.

Vyčlenění samostatných útvarů pro řešení kyberkriminality a terorismu je podle něj jednou z verzí reformy. Chce zjistit, jak se k reformě staví vedení NCOZ. „Obecně vyčlenit útvary z NCOZ na to, aby ta struktura byla přehlednější a zaměření cílenější, mně smysl dává,“ podotkl Rakušan. Policejní reformu by chtěl stihnout realizovat během prvního roku vlády.
Povinné očkování a tarify

Povinné očkování příslušníky bezpečnostních a dalších sborů, které schválila bývalá vláda, je podle Rakušana cestou, jak snížit pracovní riziko policistů, hasičů a dalších. Chce zjistit, jaké mají někteří policisté důvody proto nenechat se očkovat a jak je motivovat. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) podle něj také s odborníky zkoumá možnost uznávání protilátek u lidí, kteří nemoc covid-19 prodělali.

Šéf Nezávislého odborového svazu policie: Povinné očkování vráží do sboru klín, důsledky nejsou jasné

Schválená vyhláška má od března zavést povinné očkování pro lidi nad 60 let a také pro zaměstnance zdravotnických zařízení a studenty zdravotnických oborů, pro pracovníky v sociálních službách, hasiče včetně části dobrovolníků, vojáky a jejich aktivní zálohy, pro policisty a městské strážníky nebo celníky. Válek ji chce novelizovat, je proti plošnému očkování věkových skupin.

Rakušan také řekl, že k navýšení tarifů ve veřejném sektoru, které také schválila minulá vláda, se předsedové stran sejdou s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou v úterý.
„Já bych byl rád, kdyby se povedlo pro příští rok platy policistů navýšit, samozřejmě nemohu dát teď, před rozhodnutím vlády, žádnou konkrétní odpověď, ale takto o tom budu jednat,“ dodal Rakušan. Stanjura ho podle něj ubezpečil, že navýšení tarifů je možné i v době rozpočtového provizoria.

Rada pro zdravotní rizika
Podle Rakušana zároveň zanikne Rada vlády pro zdravotní rizika. Podle ministra vnitra se na tom shodli premiér Petr Fiala (ODS) s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP09). Rakušan krok vysvětlil tím, že Rada deformovala systém krizového řízní.

„To je něco, co je mimo systém a bylo to konkurenční centrum rozhodování a moci v rámci krizového řízení,“ řekl Rakušan. Podle něj musí být institucí, která rozhoduje, Ústřední krizový štáb (ÚKŠ).

Nově budou mít každé pondělí schůzku ministři, kteří mají v kompetencích cokoli týkající se protikoronavirových opatření. Následně bude v týž den zasedat ÚKŠ. Scházet by se podle Rakušana také měla Ústřední epidemiologická komise. Ke covidu a opatřením mají podle něj mluvit dva ministři - vnitra jakožto šéf ÚKŠ a zdravotnictví.

X X X

Babiš předčasně rezignoval, řekl Zeman. Chtěl předsedovi ANO dát i dva pokusy na sestavení vlády

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) by byl podle Miloše Zemana dobrým kandidátem na prezidenta. Váží si výsledků jeho vlády, řekl v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News. Zároveň se ale podle prezidenta Babiš prokázal jako člověk, který nechce bojovat a možná i předčasně rezignoval v souvislosti s jednáním o novém kabinetu po letošních sněmovních volbách.

Zeman připomněl, že by po volbách dostál svému slovu a jako předsedovi nejúspěšnější samostatné strany ve volbách by dal první i druhý pokus pro sestavení vlády Babišovi. ANO skončilo v letošních volbách do sněmovny druhé se ziskem 27,12 procenta hlasů za koalicí Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), jež získala 27,79 procenta hlasů a utvořila novou vládu s Piráty a Starosty a nezávislými (STAN).

Babiš prezidenta odmítnutím překvapil. „Od té doby si říkám, že když nemá zájem o funkci premiéra, tak to bude dobrý kandidát na prezidenta. O tom nepochybuji, protože si vážím výsledků jeho vlády. Ale na druhé straně se prokázal jako člověk, který nechce bojovat a který možná i předčasně rezignoval,“ dodal Zeman v rozhovoru.

Bývalý premiér se opakovaně odmítl vyjádřit, zda bude na prezidenta kandidovat. Nedávno to ale připustil, v odpovědi na dotaz na svém facebooku to však podmínil sesbíráním dostatečného množství podpisů občanů.
Kdyby se skutečně rozhodl kandidovat, petiční podpisy občanů by pravděpodobně nepotřeboval. Podmínkou účasti ve volbách jsou podpisy minimálně 20 poslanců, případně deseti senátorů nebo 50 000 občanů. Hnutí ANO, jehož je Babiš předsedou, má ve Sněmovně 72 křesel. Bez větších potíží by tak zřejmě splnil variantu s podpisy poslanců.

X X X

Flegr: Zaveďme povinné očkování pro všechny. Jiné řešení je cesta do pekla, tvrdí Prouza

Když povinné očkování, tak pro všechny. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli evoluční biolog Jaroslav Flegr a prezident Svazu průmyslu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Prvně jmenovaný uvedl, že se k němu nová vláda premiéra Petra Fialy (ODS) nakonec dopracuje kvůli nové koronavirové variantě omikron. Prouza s Flegrem se zároveň shodují, že by se povinným očkováním zároveň, možná trochu paradoxně, zasypal příkop, který mezi Čechy kvůli pandemii je.

Flegr na úvod řekl, že se na povinném očkování shoduje s prezidentem Milošem Zemanem, který o něm hovořil v exkluzivním vysílání Partie Terezie Tománkové. „Myslím, že v současné době omikron změnil pravidla hry tak drastickým způsobem, že bude potřeba plošné očkování – a taky se tím vyhneme dalšímu rozdělení společnosti,“ řekl vysokoškolský pedagog.

Nejsem příznivcem nařízení. Povinné očkování dospělých by byl průlom, říká Válek
I když nová vláda Petra Fialy deklaruje, že na povinné očkování pro všechny nechce přistoupit, podle Flegra se k němu nakonec pod tíhou omikronu přece jen rozhoupe. „Věřím, že členové nové vlády jsou příčetní a že budou reagovat na současnou situaci,“ zmínil Flegr.

Povinné očkování je správná cesta i podle Prouzy. „Vidíme, že to výrazně omezuje zatížení nemocnic, pomáhá to udržet otevřené školy i firmy v provozu. Je to věc, která dává smysl,“ řekl CNN Prima NEWS prezident Svazu průmyslu a cestovního ruchu.

I on dodává, že by povinné očkování pro všechny bez rozdílu mohlo zacelit příkopy mezi očkovanými a neočkovanými. „Co by dávalo největší smysl je nerozdělovat skupiny na ty co musí, a nemusí. To je cesta do pekla. V nemocnici může skončit úplně každý. Když očkování, tak skutečně plošně. Nejen pro někoho, kdo pracuje v jistém druhu firmy, a pro jiné ne,“ pokračoval Prouza.

Flegr: S omikronem budou hospitalizovány stejné počty lidí
Prezident Svazu průmyslu a cestovního ruchu doplnil, že v případě zachování aktuálního plánu, tedy povinné očkování jen pro vybrané profesní skupiny, například zdravotníky či policisty, by se časem tato povinnost mohla dotknout i lidí v gastronomii. „Po IZS (Integrovaný záchranný systém, pozn. red.) to může být druhá velká skupina,“ zamyslel se Prouza.

Flegr zároveň varuje, že ačkoliv se zdá, že průběh nemoci po nakažení omikronem je mírnější, tak je tato varianta mimořádně nebezpečná. „Počty nakažených budou mnohem vyšší a nemůžeme si malovat, že bude nižší patogenita. To je optický klam. Ve skutečnosti se stejné počty a procenta lidí z těch nakažených budou dostávat do nemocnic, jako se dostávaly v případě delty,“ doplnil evoluční biolog.

Upozorňuje také na to, že očkování proti nové variantě sice pomáhá, ale ve výrazně nižším měřítku. „Infekční budeme všichni, ať jsme to prodělali, či ne. Jedině ti, co jsou plně naočkovaní a zároveň to prodělali, jsou asi nejvíce chránění,“ zmínil Flegr s tím, že ochrana takových jedinců se však pohybuje jen kolem 70 procent.

X X X

Nejméně třetina aut dovážených do Česka je po havárii, vyplývá z analýzy společnosti Cebia

Minimálně třetina ojetých osobních aut dovážených do České republiky je po havárii nebo totální škodě. Celkově škody na těchto autech dosáhly letos 11 miliard korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Cebia, která se zabývá prověřováním původu vozidel.
„Od května se do Česka dováží stále více aut než v předchozích letech a v některých měsících jde dokonce o nejvyšší čísla od roku 2008,“ uvedl ředitel společnosti Cebia Martin Pajer. Dovoz ojetých osobních aut vzrostl za 11 měsíců meziročně o 23 procent na 171 234 vozů. Jen v listopadu byl import zhruba o 1300 aut vyšší než prodej nových vozů.

Průměrná výše škody při havárii či poškození dosahuje podle analýzy Cebie 4826 eur, tedy zhruba 126 000 korun. Průměrná výše škody po totální havárii se pak pohybuje kolem 13 222 eur, což je asi 344 000 korun.
Zhruba polovina dovezených aut je starší deseti let, každé zhruba páté dovezené auto je dokonce starší 15 let. Není se proto co divit, že podle pojišťoven je každé třetí dovezené auto po havárii či větším poškození.

Bezpečnost a cena
Součet vzniklých škod na těchto havarovaných vozidlech, která se do Česka dovezou během jednoho měsíce, dosahuje v přepočtu zhruba 917 milionů korun. Zhruba polovina havarovaných vozidel však neprojde statistikami pojišťoven, škody na vozidlech tak budou ve skutečnosti ještě vyšší. Velká část havarovaných vozidel se poté prodává jako nehavarovaná.

Samotná havárie přitom ještě neznamená, že vozidlo už nemůže být schopné bezpečného provozu. „Rozhodně nelze říci, že každé auto, které zažilo havárii či poškození, je na odpis a už by se jím nemělo jezdit. Je však třeba vědět, jak bylo havarované, jak bylo opravené a koupit ho za odpovídající cenu. Problémem je, že velká část aut po haváriích, a často i po totálních haváriích, se prodává jako nehavarovaná,“ dodal Pajer.
Zjistit, zda vozidlo bylo havarované či poškozené, lze buď v nezávislém autoservisu, nebo prověřením jeho historie v systému Autotracer.

X X X

Další komplikace pro premiéra Johnsona, ministr pro brexit Frost rezignoval

Britský státní tajemník pro brexit David Frost v sobotu večer oznámil, že s okamžitou platností rezignoval na svou funkci. Potvrdil tak dřívější zprávy britských médií, podle nichž byl důvodem odstoupení Frostův nesouhlas se současnou vládní politikou, informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že Frostův odchod bude další komplikací pro premiéra Borise Johnsona.
Podle listu Mail on Sunday podal Frost rezignaci původně už před týdnem, ale premiér Boris Johnson ho požádal, aby v úřadu zůstal do ledna.
„Je zklamáním, že se tento plán dostal na veřejnost. Myslím si, že za těchto okolností je správné oznámit, že s okamžitou platností odstupuji,“ uvedl Frost v dopise Johnsonovi, který zveřejnila premiérova kancelář.

Stranická rebelie, teď volební výprask. Johnson jde z průšvihu do průšvihu
Agentura Reuters k tomu napsala, že Frostův odchod bude další komplikací pro Johnsona, jehož Konzervativní strana tento týden prohrála v doplňovacích volbách do Dolní sněmovny. Premiér čelí kritice také kvůli večírkům ve svém sídle v době pandemické uzávěry.

Mail on Sunday uvedl, že důvodem Frostova rozhodnutí je jeho rostoucí „zklamání“ z toho, kam směřuje politika konzervativců. Frostova nespokojenost souvisí podle listu mimo jiné s opatřeními proti covidu-19 včetně zavádění covidových pasů, ale i se zvyšováním daní a ekologickou politikou Johnsonovy vlády.

Johnson v pátek řekl, že na sebe bere osobní odpovědnost za volební prohru v obvodu North Shropshire, kde konzervativní kandidáti vítězili téměř 200 let. Křeslo nově získala liberální demokratka Helen Morganová.
Frost patří ke stoupencům brexitu. Býval hlavním britským vyjednavačem při jednáních o odchodu Británie z EU a nyní vedl pokusy Londýna vyjednat nové podmínky vztahů s unií.

X X X

Texas staví zeď proti migrantům z Mexika. Chráníme sebe i USA, říká guvernér

Americký Texas zahájil stavbu zdi na hranici s Mexikem. V neděli to oznámil jeho guvernér republikán Greg Abbott. Ten zkritizoval administrativu prezidenta Joea Bidena, která podle něj nedostatečně brání nelegálním přechodům hranice.
„Texas zahájil opatření, bezprecedentní ze strany jakéhokoli státu. Stavíme na hranici zeď abychom chránili a zajistili svrchovanost USA a svého státu,“ řekl Greg Abbott na tiskové konferenci uspořádané před částí zdi stavěné z ocelových tyčí.
Dodal, že k tomu Texas přistoupil z jediného důvodu - protože Bidenova administrativa nedělá svou práci. Prezidentova politika má podle něj „smrtelné důsledky“.
„Ta zeď za námi je kopie hraniční zdi, již už nechal stavět prezident Donald Trump. Je to stejný materiál a totožná technologie,“ sdělil Abbott k projektu minulého prezidenta.

Postavení zdi na jižní hranici, která zastaví imigraci do USA, patřilo k hlavním slibům Trumpovy volební kampaně v roce 2016. Za jeho vlády bylo vybudováno něco přes 80 kilometrů zdi a zrekonstruováno přes 600 kilometrů původní bariéry. Celá hranice USA s Mexikem měří 3 220 kilometrů.

Biden stavbu zarazil hned na začátku svého úřadování
Biden po svém nástupu do Bílého domu zarazil financování a výstavbu zdi, stejně tak zrušil i program, který přinutil desetitisíce migrantů čekat na výsledek azylového řízení v Mexiku. V červnu jeho administrativa uvedla, že se začne se zabývat tím, jak navrátit vlastníkům půdu, kterou jim za účelem vztyčení bariéry zabavila federální vláda. 

Texas schválil volební restrikce. Ztíží účast u voleb menšinám, tvrdí kritici
Abbott řekl, že výstavba v Texasu ale postupuje rychle, protože se staví buď na státních pozemcích, nebo na půdě majitelů, kteří „mají Bidenovy administrativy po krk“.

V červnu guvernér uvedl, že počítá na úvodní fázi výstavby s 250 miliony dolarů (5,3 miliardy korun) z peněz texaských daňových poplatníků. Bariéru však hodlá z velké části financovat prostřednictvím sbírky. Oznámil rovněž, že nechá postavit podél jižní hranice více věznic, do nichž budou pohraničníci zavírat osoby, jež vstoupily do USA nelegálně.

X X X

Očkování v Africe musí zrychlit, nabádá WHO. Druhou dávku má zlomek populace

Hranice proočkovanosti sedmdesáti procent populace proti covidu dosáhne Afrika při současném očkovacím tempu nejspíš až v srpnu 2024. Vychází to z prognóz Světové zdravotnické organizace WHO. Dvě dávky očkování dostalo dosud méně než osm procent africké populace. WHO proto znovu vyzvala k urychlení očkovacích kampaní. „Nová covidová vlna si ale pravděpodobně vyžádá méně úmrtí i pacientů s těžkým průběhem,“ řekla regionální ředitelka WHO pro Afriku Matshidiso Moetiová.
Cíl 70procentní proočkovanosti již splnilo mnoho bohatých států. Hrozí ale, že na černém kontinentu, kde žije 1,3 miliardy lidí, se ho nepodaří dosáhnout ani do poloviny roku 2024.

V Africe však zatím dvě dávky očkování dostalo méně než osm procent populace. Ve dvaceti z 54 afrických zemí je proti covidu plně naočkováno alespoň deset procent obyvatel. V deseti zemích jsou plně naočkovaná méně než dvě procenta obyvatel.
Šéfka africké sekce WHO Matshidiso Moetiová se ohradila proti obvinění, že některé africké země nechávají kvůli špatné infrastruktuře a nezájmu o vakcíny dávky očkování projít.

Africký kontinent obdržel přibližně 434 milionů dávek vakcíny. Ve dvaceti afrických zemích zatím muselo být kvůli expiraci znehodnoceno asi 910 tisíc dávek, což podle Moetiové představuje méně než třetinu jednoho procenta všech dávek, které Afrika dostala.

Omikron se šíří rychleji
Varování přichází v době, kdy se šíří nová varianta koronaviru omikron, která může být podle odborníků nakažlivější než dosud dominantní delta. Její nález oznámila ke konci listopadu měsíce jako první Jihoafrická republika. Některé země kvůli omikronu urychlily podávání třetí posilující dávky vakcíny proti covidu.

„Považovat omikron za variantu koronaviru, která způsobuje mírný průběh covidu-19, by byla chyba,“ řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus chybou. Sám varoval před takovým přístupem, protože by mohl vést k zahlcení zdravotnických systémů. Dostupná data naznačují, že vakcíny po nákaze variantou omikron poskytují o něco menší ochranu před závažným průběhem covidu-19 a před úmrtím na toto onemocnění.

Covidový omikron bude dominovat v lednu či únoru, může prolomit imunitu
Šéf WHO upozornil, že omikron se šíří rychleji než kterákoliv předchozí varianta a do současnosti jeho výskyt ohlásilo 77 zemí. „I když se třeba ukáže, že omikron způsobuje méně závažné onemocnění, obrovské počty případů mohou znovu ochromit zdravotnictví v těch zemích, které nejsou připravené,“ řekl. Zástupce WHO pro krizové situace Mike Ryan doplnil, že „je před námi ještě řada týdnů, než tato vlna dosáhne vrcholu“.

V samotné Africe za poslední týden počet lidí nakažených koronavirem vzrostl o 83 procent, uvedla agentura DPA s odvoláním na statistiky WHO. Hlášeno je 196 000 nových případů. 
„Zatímco v JAR případů přibývá tak rychle jako nikdy předtím, panuje mírný optimismus, že nová vlna si vyžádá méně úmrtí i pacientů s těžkým průběhem covidu-19,“ řekla Matshidiso Moetiová, regionální ředitelka WHO pro Afriku. 

Flavia Senkubugeová, profesorka veřejného zdraví na univerzitě v Pretorii, uvedla, že v nemocnicích se nyní léčí neočkovaní lidé, trvá to v průměru čtyři až pět dnů. Při předchozí vlně trvala hospitalizace průměrně devět dnů. Proč to tak je, není podle ní jasné. Nevylučuje, že mnoho lidí už má imunitu z předchozího neodhaleného onemocnění.

X X X

Virus občanku nekontroluje. Všechna data hrají pro očkování, říká genetik

Je čas na opatrný optimismus. Zima ale není u konce, chřipková epidemie teprve přijde, říká molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Situací okolo koronaviru zamíchají ještě Vánoce, kdy se podle něj setkávají lidé, kteří se běžné nepotkávají.
„Je čas na opatrný optimismus. To, že jsme se dostali na vrchol vlny, je zřejmé. Důležité je, jak rychle budeme klesat a jak hluboko budeme klesat,“ uvedl Pačes. Epidemie podle některých ukazatelů zvolna slábne, ve středu pošesté v řadě klesl počet nově nakažených v mezitýdenním srovnání, reprodukční číslo se drží pod hodnotou jedna. 

Vyhráno podle genetika ale ještě není. „Zima ještě není u konce, chřipková epidemie bývá na začátku příštího roku. Tou dobou by bylo dobře, kdyby množství viru ve společnosti bylo hodně malé,“ říká molekulární genetik.
Situace se může změnit také s příchodem Vánoc. „Právě svátky jsou z epidemiologického hlediska nepříjemnost, protože se potkávají lidé, kteří se normálně nepotkávají,“ popsal genetik a dodal, že se tak mohou setkávat skupiny lidí, kteří jsou již promořeni s těmi, kteří ještě nejsou. Kartami podle něj může zamíchat i nová varianta koronaviru omikron.  

WHO: Omikron má vyšší riziko reinfekce, ale mírnější průběh než delta
V Česku se tento týden potvrdil již sedmý případ. Pačes s odkazem na studie uvedl, že vakcíny mohou být proti nové variantě méně účinné. „Varianta omikron je evidentně výrazně více infekční. Lidé, kteří prodělali nákazu předcházející variantou, nemají dobrou imunitu proti této variantě,“ uvedl genetik. 

Žádná data však podle něj v současné době neukazují, že by omikron způsoboval horší průběh nemoci. „Ještě nemáme žádná data, která by říkala, že varianta je příliš nebezpečná. Ale je to pořád ještě na začátku, predikce se dělají těžko, protože těžké případy, hospitalizace a úmrtí přicházejí s určitým zpožděním. Tam ještě nejsme,“ popsal odborník. 

Světová zdravotnická organizace ve středu uvedla, že nová varianta přináší podle prvních studií vyšší riziko opětovné nákazy než varianta delta, ale mírnější průběh nemoci covid-19. Symptomy po nákaze variantou omikron se podle něj zdají být mírnější než po nákaze nyní dominantní variantou delta. Pro finální potvrzení je však ještě potřeba dalších studií.
Očkování dětí a dlouhodobé následky

Pačes se také zmínil o očkování dětí. Evropská agentura pro léčivé přípravky EMA na konci listopadu doporučila schválení vakcíny Comirnaty od firem Pfizer/BioNTech pro děti ve věku od 5 do 11 let. V České republice by měli očkování zajišťovat pediatři, vakcína by k nám mohla dorazit v polovině prosince.

Lékaři i nemocnice chystají očkování dětí od pěti let, čekají na vakcíny

Podle Pačesa očkují děti již v jiných státech a čísla jsou podle něj vynikající. „Nejsou žádné vedlejší příznaky mimo těch, které očekáváme,“ uvedl. Očkování dětí je podle něj dobrým krokem dopředu. „Je to dobrá zpráva i pro celou společnost, protože se počítá celkový počet očkovaných, ne ten z těch, kteří jsou k tomu oprávnění. Virus občanku nekontroluje, týká se to celé populace,“ popsal.

Na dotaz ke strachu některých rodičů z dlouhodobých následků očkování uvedl, že nic takového není. „Očkujeme relativně dlouhou dobu. Žádné dlouhodobé následky u žádné z vakcín se po takové době nikdy neobjevily. O žádných dlouhodobých následcích nevíme, přestože jsme naočkovali několik miliard lidí. Víme naopak o dlouhodobých následcích po covidu, jak u dospělých, tak u dětí. Z tohoto hlediska všechna data hrají pro očkování,“ prohlásil genetik. 

Zároveň vysvětlil, že u vakcín je situace jiná než například u léků. Zatímco dlouhodobé účinky u léků jsou způsobené tím, že je člověk bere pravidelně a po dlouho dobu, nic takového se u vakcín neděje, jde podle něj o krátkodobou záležitost. Osobně si nedokáže představit „mechanismus“ jak by k dlouhodobým následkům po očkování mohlo dojít. 

X X X

Migranti mají azyl v Řecku, ale žádají o něj i v Německu. Úřady jsou bezradné

Německé úřady v poslední době zaznamenávají zvýšený počet migrantů, kteří získali azyl v Řecku, ale přesto o udělení ochrany žádají i v Německu. Neposílají je však zpět, i když jde o obcházení pravidel dublinského systému. Německé soudy se těchto migrantů zastávají s vysvětlením, že v Řecku jim hrozí život na ulici.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zaregistroval za jedenáct měsíců letošního roku celkem kolem třiceti tisíc žádostí o azyl od těch, u nichž existují existuje předpoklad, že podobný nárok získají v Řecku jakožto první zemi EU, kam přišli. Zjistil to německý deník Die Welt, který si od úřadů vyžádal potřebná data.

Doposud přitom šlo jen o něco málo případů. Jejich počet zřejmě stoupl proto, že řecké úřady měly během pandemie více času na vyřízení žádostí. Počet nevyřízených žádostí klesl z 200 000 na 40 000.

Jedním z těch, kteří si i přes získání ochranného statusu míří za lepším životem do Německa, je Afghánec Mahmood Hašemi. V Řecku nemohl vyučený hodinář, který se živili jako malíř pokojů a kuchař, sehnat práci, proto se rozhodl odejít jinam.
Hašemi tvrdí, že zná spoustu migrantů, kteří získali v Řecku azyl, a přesto odešli do Švédska, Švýcarska, Španělska či právě Německa. „Nikdo tu nechce zůstat,“ říká.
Podle právních pravidel dublinského systému by žádost o azyl měl vyřizovat jen jeden členský stát, a sice ten, v němž byla prvně podána. Cílem systému je zamezit případům, kdy žadatelé cestují z jedné země do druhé, ale i tomu, aby zneužívali systém a snažili se zvýšit své šance podáváním vícero žádostí.

Migranti s uděleným azylem v Řecku ale tato pravidla cestou do Německa obcházejí. Jako uznaní uprchlíci mohou cestovat do všech zemí EU a zůstat tam 90 dní. Přesto je Němci do Řecka nevrací. V roce poslal německý úřad pro migraci zpět jen jednoho člověka. Zbytek případů je „zmrazen, žádosti jsou pozastaveny. Lidskoprávní organizace vytýkají úřadu, že žádosti záměrně odsouvá, aby nemusel rozhodnout, zda žadatelům nevyhovět.

Německo chtělo do Řecka vrátit 7 000 migrantů. Podařilo se mu jen šest lidí
Migranti mají navíc zastání i u německých soudů. Některé rozsudky rozhodly, že navrácením do Řecka by migranti mohli být vystavěni „nelidskému a ponižujícímu zacházení“ řeckých úřadů. Míní tím například život na ulici, kde končí ti, jimž byl přiznám azyl. Athény však rezolutně odmítají, že by se dopouštěly jakéhokoliv pochybení.

Podle Angeliky Dimiriadihové z think-tanku Eliamep ale není divu, že uprchlíci z Řecka odcházejí. „Ve chvíli, kdy někdo dostane azyl tady v Řecku, stát s ním končí. Jste na to sami,“ tvrdí. „Odeberou vám finanční podporu a přijdete o místo v uprchlickém táboře. Proto mnozí chtějí pokračovat v cestě,“ dodává  Dimiriadihová.

Někteří němečtí politici nyní obviňují Řecko, že udělování statusu uprchlíka je součástí vládní strategie k zbavení se běženců. Podle poslance za Křesťanskodemokratickou unii Alexandera Throma Řekové nejprve dají migrantům uprchlický status, ale následně jim odepřou přístup k základní podpoře, čímž je de facto přinutí pokračovat v cestě. „To je třeba zastavit,“ dodává.
Tehdejší německý ministr vnitra Horst Seehofer na konci října pohrozil, že do země nevpustí migranty, kteří v Řecku získali mezinárodní ochranu pro uprchlíky. Nevysvětlil však, ale na jakém právním základě by takové nařízení postavil.
Německá vláda již dříve nabídla Řecku finanční pomoc ve výši 50 milionů eur, který by zajistilo humánní zacházení s migranty. Berlín si sliboval, že tímto způsobem migranty odradí od další cesty na Západ, přičemž německé soudy by proti tomu nemohly nic namítat.

Athény ale návrh nepřijaly. Argumentovaly tím, že žadatelé o azyl se nemohou ve své zemi mít lépe než řečtí občané. Podotkly též, že pokud azylanti budou mít vlastní finanční program, jen se jich víc pokusí dostat do Německa.
Podle Řecka by problém nejlépe vyřešilo rovnoměrné rozdělení migrantů mezi členské státy bloku. Tento mechanismus ale blokují středo- a východoevropské státy bloku.

X X X

Afghánci mrznou ve frontě na cestovní pasy. Tálibán obnovil vydávání dokumentů

Stovky Afghánců se tlačí od soboty v mrazu ve frontě před kábulským pasovým úřadem. Lidé si chtějí vyřídit cestovní doklady. Vládnoucí radikální hnutí Tálibán v sobotu oznámilo, že vydávání dokumentů obnovuje. Pasový úřad byl zavřený od srpna, kdy se Tálibán znovu ujal moci. Znovu otevřen byl v říjnu, ale nával zájemců byl tak velký, že se porouchalo zařízení na biometrické údaje.

Někteří z čekajících pas potřebují, aby se mohli v cizině léčit, další si přejí odejít kvůli Tálibánu. Šedesátiletý Mohammed Usmán Akbarí se musí rychle dostat do Pákistánu, aby tam lékaři dokončili zákrok na jeho srdci, který ve špatně vybavených afghánských nemocnicích nelze udělat.

Poblíž fronty stála řada sanitek a v nich čekali na své pořadí lidé, kteří by nedokázali stát hodiny ve frontě. Při vydávání pasu je třeba, aby byl žadatel přítomen osobně.
Kolem čekajících přecházeli ozbrojení muži a rozháněli skupinky tvořící se na čele a na konci fronty. „Nechceme tady žádný sebevražedný atentát nebo výbuch,“ řekl jeden z hlídkujících členů Tálibánu podle agentury AFP.

Místní odnož teroristické skupiny Islámský stát totiž podobné situace využila v srpnu. Během chaotického stahování posledních amerických vojáků a odjezdu části civilistů tehdy u letiště, kde se Afghánci shromažďovali, zabila 150 lidí.
Pasový úřad byl zavřený od srpna, kdy se Tálibán znovu ujal moci. Znovu otevřen byl v říjnu, ale nával zájemců byl tak velký, že se porouchalo zařízení na biometrické údaje.

V sobotu Tálibán oznámil, že je vše opraveno a že začnou být vyřizovány už podané žádosti. „Je tady nemožná situace, jestli se zhorší, budeme mít pasy, abychom mohli odejít,“ řekla šestadvacetiletá Mursal Rasúlíová, jejíž muž je v Íránu, protože v Kábulu nebyl schopen najít práci.

X X X

Etiopská tragédie: Západ toužil najít afrického hrdinu a těžce se zmýlil

Druhým nejlidnatějším státem Afriky už více než rok zmítá válka. Dnes je jasné, že etiopský premiér Abiy Ahmed tažení proti Tigraji připravoval už předtím, než dostal Nobelovu cenu za mír. Jenže Západ toužící po pozitivním příběhu z černého kontinentu varovné signály nerozeznal, píše list The New York Times.

Abiy Ahmed, který nedávno strávil několik dní v uniformě na frontě, trvá na tom, že mu byla válka vnucena. Podle něj to byli Tigrajci, kdo vystřelil první, zaútočil na vojenskou základnu v Tigraji a pobil spící vojáky.

Podle NYT je ale pravda, že válku si zvolil Ahmed a její kola se točila už před udělením Nobelovy ceny, kterou dostal za ukončení dlouholetého sporu mezi Etiopií a Eritreou v roce 2018. Jenže pak se začal scházet tajně s eritrejským autoritářským prezidentem Isaiasem Afwerkim a společně připravovali válku proti společnému nepříteli, Tigrajcům. 

Před loňským listopadem Ahmed přesunul armádní oddíly k Tigraji a poslal vojenská nákladní letadla do Eritreje. S generály probíral smysl útoku na Tigraj a ti, kdo nesouhlasili, byli propuštěni.
Západ oslněný Nobelovou cenou varovné signály nerozpoznal. „Abiy získal dojem, že se stal jednou z nejvlivnějších osobností na světě. Cítil, že za sebou má mezinárodní podporu, a že když napadne Tigraj, nic se nestane. A měl pravdu,“ řekl bývalý poradce Ahmedovy vlády, který nyní žije v exilu v Evropě, Gebremeskel Kassa.

Ahmedův slib rychlého vítězství se nesplnil. Tigrajci se v létě dostali na 200 kilometrů od Addis Abeby a Ahmed musel vyhlásit výjimečný stav. Nedávno se štěstí usmálo znovu na etiopskou armádu, která dobyla zpět dvě strategická města. Jenomže konflikt má tisíce obětí a stovky tisíc lidí čelí hladu.

Podle analytiků je Ahmedův přerod z mírotvorce ve válečného velitele příběhem o tom, jak Západ toužil najít afrického hrdinu a těžce se zmýlil. „Západ špatně odhadl Abiyho, posílil Isaiase a teď jde o to, zda se dá předejít rozpadu země se 110 miliony obyvatel,“ řekl bývalý evropský diplomat v oblasti Afrického rohu Alex Rondos.

Henrik Urdal z Institutu pro výzkum míru v Oslu řekl, že Nobelův výbor věděl, že v Ahmedově případě riskuje. Prováděl reformy, které byly ale snadno zvrátitelné, a mír s Eritreou spočíval na jeho osobním vztahu s bezohledným a boji zoceleným Afwerkim, jehož Ahmed v Oslu označil za „mírového partnera a druha“.

Mírová dohoda nebyla tak pevná, jak se zdála. Nově zavedené každodenní lety a otevření hranic bylo do několika měsíců buď zrušeno, nebo omezeno. Ze slibované obchodní dohody nebylo nic a konkrétních příkladů spolupráce je málo. Zato se do Etiopie dostalo mnoho eritrejských tajných agentů vydávajících se za uprchlíky a začali shromažďovat informace o etiopské armádě. Nejvíc se zajímali o Tigraj.
Afwerki přičítal Tigrajcům, kteří dominovali etiopské politice do Ahmedova nástupu, pohraniční válku z konce minulého tisíciletí, v níž padlo 100 000 lidí. Podle Afwerkiho Tigrajci také zavinili mezinárodní izolaci Eritreje. 

A hyeny měly hody... Svědci líčí masakr ve svatém městě Etiopie
Pro Ahmeda byly věci komplikovanější. Byl osm let členem Tigrajci vedené vlády a roku 2015 se v ní stal ministrem. Etnicky k nim ale nepatřil, protože je z etnika Oromů. Měl pocit, že ho Tigrajci nikdy opravdu nepřijali. 
Z vedení vlivné tajné služby ho odvolali, a když se dostal roku 2018 k moci, považoval je za největší ohrožení svých ambicí. Chtěli mít v čele vlády někoho jiného a Ahmed tvrdil lidem kolem sebe, že se ho Tigrajci pokusí zabít.

Afrikanista: Tigrajci jsou velmi silní, z oslabení Etiopie se raduje Egypt
V jeho rezidenci byly stráže ve všech poschodích, premiér vyhodil všechny Tigrajce z ochranky a založil republikánskou gardu, jež podléhá jenom jemu. Její členy nechal projít výcvikem ve Spojených arabských emirátech.
Začal se scházet s Afwerkim, Eritrejci pravidelně jezdili do etiopského státu Amharsko, soupeřícího s Tigrajskem. Eritrea poskytla výcvik 60 000 členům amharských speciálních jednotek, které byly později vysazeny v Tigraji.