"Myslím si, že kritická bude fáze finálního a fatálního obklíčení Kyjeva, která může přimět ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby připustil fakt, a Evropa mu to ukazuje stále, že žádná Aliance a zrychlený vstup do EU není v tuto chvíli na místě. Když obětuje Krym a Doněck a Luhansk, tak se zbaví ruské menšiny. Představa, že by Rusko někdy přestalo bránit ruskou menšinu, je hloupost.

Pokud najde velkou politickou odvahu, tak zbavit se těchto tří částí je ideální řešení. Lepší kontrolovat tři čtvrtiny Ukrajiny, než ji nekontrolovat vůbec. Musí přemýšlet o tom, že když bude dále vzdorovat, bude více a více mrtvých, a to nejen civilistů, ale i vojáků. Bude více zničena infrastruktura. A Rusko má ještě kde přitlačit. To vnímám jako rozumné řešení," přiblížil racionální scénář generál Andor Šándor.

X X X

O ukončení války na Ukrajině měli hovořit s Ukrajinci otevřeně už i další politici, jako je premiér Izraele, Scholz, Macron, Johnson, Erdogan, vedení EU a mnozí další odborníci, generálové. Protože prodlužování války je pro Ukrajinu katastrofa. Nejen zničená země, ale i mnoho nebožtíků, raněných a lidí, kteří utekli do ciziny. Jsou to miliardové škody. Kdo je uhradí? Na Ukrajině není jen prezident, ale i další spolehliví politici země, poslanci, vojenští odborníci, kteří by měli zabránit dalšímu pustošení měst a obcí, továren, památek a umírání obyvatel Ukrajiny.

X X X

Ruská armáda utahuje smyčku kolem Kyjeva. Snahy o příměří troskotají

Sedmnáctý den ruské války proti Ukrajině pokračoval boji i snahami o evakuaci civilistů z obléhaných měst. Ruská armáda se po přeskupení začala přibližovat ke Kyjevu z několika směrů. Její útoky nadále mařily pokusy o evakuaci lidí.

Z vesnice u Lvova zbyly po ruském útoku jen trosky.

Kritická situace trvá především v Mariupolu na jihovýchodě země. V boji už padlo 1 300 ukrajinských a přes 12 tisíc ruských vojáků. K okamžitému příměří se Moskvu snažily přimět Berlín a Paříž. Neúspěšně.
Ruské jednotky postupují k ukrajinské metropoli ze severu, ze západu i z východu a jsou zhruba ve třicetikilometrové vzdálenosti. Při pokusu o evakuaci civilistů z Peremohy nedaleko Kyjeva v sobotu podle ukrajinské rozvědky kvůli ruské palbě zemřelo sedm lidí včetně dítěte. „Po útoku okupanti donutili zbytky kolony vrátit se zpět a nepouštějí je z vesnice,“ uvedla zpravodajská služba v prohlášení a dodala, že počet zraněných není znám.
Ruské ministerstvo obrany naopak prohlásilo, že Ukrajina opět odmítla otevřít humanitární koridory pro civilní obyvatelstvo.

Jižně od hlavního města byla při ranním raketovém zásahu zničena letecká základna Vasylkiv. Rusko rovněž zasáhlo letiště v Kropyvnyckém v centru Ukrajiny. V obklíčení jsou města Charkov, Černihov a Sumy. Podle britských zdrojů boje u Charkova váznou a Rusům se nepodařilo postoupit ani u Mykolajiva a Záporoží.

Vážná je nadále situace v obklíčeném Mariupolu, kde strádá 400 tisíc lidí, které se nedaří evakuovat. Někteří, včetně 86 Turků, se snažili ukrýt v mešitě sultána Sulajmána, kterou ruské síly ostřelovaly.

V Melitopolu, který Rusové už obsadili, vojáci podle Kyjeva unesli starostu Ivana Fedorova, který odmítl spolupracovat s nepřítelem. Jeho propuštění ve městě žádalo na dva tisíce demonstrantů. V jihoukrajinské Chersonské oblasti chtějí podle jednoho z místních politiků Rusové uspořádat referendum a vyhlásit novou odštěpeneckou republiku.

Podle Zelenského, který uvedl, že obě strany konfliktu začaly jednat o konkrétních tématech, a nikoli jen o ultimátech, si válka na ruské straně vyžádala nejvyšší ztráty za poslední desetiletí. Zelenskyj také tvrdí, že Rusko na Ukrajinu posílá další jednotky, a ukrajinská armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů. Podle prezidenta zahynulo 1 300 ukrajinských vojáků, ale na ruské straně více než 12 tisíc. Tato čísla ovšem nelze ověřit.

Pozorovatelé spekulují o špatné bojové morálce Rusů a přetrvávajících potížích se zásobováním invazních jednotek. 
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) ruský prezident Vladimir Putin kvůli vojenským neúspěchům zahájil čistky v armádě i v tajných službách. Vyměnil údajně osm generálů a podle ukrajinských zdrojů se v domácím vězení ocitli nejméně dva vysocí představitelé ruské kontrarozvědky. Moskva také podle jednoho ze zajatých Rusů obnovila praxi „popravčích čet“, které následují hlavní síly a likvidují ty, kteří chtějí dezertovat.

Americký prezident Joe Biden pověřil ministerstvo zahraničí, aby Ukrajině poskytlo další pomoc ve výši až 200 milionů dolarů (4,6 miliardy korun). Prostředky budou použity na zbraně, vojenské vzdělávání i výcvik, uvedla agentura AP.
Pomoc je součástí širší americké podpory, do níž patří i široké protiruské sankce. Když v únoru Rusko zaútočilo, uvedl americký ministr zahraničí Antony Blinken, že jeho země dosud poskytla Kyjevu podporu ve výši miliardy dolarů (23 miliard korun).
Kongres tento týden v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou schválil další balík podpory ve výši 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard korun) určené zhruba 44milionové zemi. Peníze půjdou na humanitární, vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině i spojencům USA v Evropě.

Diplomatické snahy pokračují

V diplomatických snahách v sobotu pokračovali německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří Putina telefonicky vyzvali k okamžitému příměří a ukončení obléhání Mariupolu. Putin, který západní státníky podle Kremlu informoval o vyjednávání s Kyjevem, však podle činitele Elysejského paláce nedal najevo ochotu válku ukončit. Ukrajina popřela zprávy, podle nichž izraelský premiér Naftali Bennett v úterním telefonátu doporučil Zelenskému přijmout Putinovy podmínky.

Domácí vězení pro agenty a výměna generálů. Putin má v Rusku provádět čistky?

Ukrajina chtěla v sobotu podle vicepremiérky Iryny Vereščukové otevřít 15 evakuačních a humanitárních koridorů. Kvůli ostřelování ale evakuace vázne, v pátek se podařilo z obléhaných oblastí dostat jen 7 tisíc lidí. Z Ukrajiny už uprchlo přes 2,5 milionu lidí, hlavně žen a dětí. 

Konvoje se západními zbraněmi dodávanými na Ukrajinu jsou pro ruské letectvo legitimním cílem, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. K pohrůžkám, kterými reaguje na západní sankce, Rusko připojilo i hrozbu, že narušené vztahy se západními partnery mohou přivodit pád Mezinárodní vesmírné stanice. Ruská jaderná společnost Rosatom oznámila, že s obnovením dodávek elektrické energie do odstavené Černobylské jaderné elektrárny pomáhá tým ruských odborníků. Provoz elektrárny v Černobylu i v Záporoží nadále zajišťuje ukrajinský personál.

V Banja Luce přišlo několik desítek bosenskosrbských nacionalistů podpořit ruskou invazi na Ukrajinu. Chorvatsko kritizovalo NATO za reakci na zřícení dronu ruské výroby v chorvatské metropoli, která byla podle Záhřebu příliš pomalá. Italské úřady zabavily v Terstu jachtu rusko-běloruského miliardáře Andreje Melničenka.

Pod palbou se ocitli i turečtí muži a ženy
Ruští vojáci podle ukrajinského ministerstva zahraničí citovaného agenturou Reuters ostřelovali mešitu v obléhaném městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. V objektu se podle ukrajinského velvyslanectví v Turecku skryla i skupina 86 tureckých občanů, včetně 34 dětí, uvedla agentura AP. Ta později napsala, že se objevila informace, podle které mešita zasažena nebyla. O situaci zatím nejsou k dispozici ověřené zprávy.

Mluvčí velvyslanectví s odvoláním na starostu Mariupolu oznámila, že turečtí občané se ukryli v mešitě spolu s dalšími lidmi, kteří hledali útočiště před ostřelováním přístavního města u Azovského moře. Podle ní jsou v Mariupolu „opravdu velké komunikační problémy a není možnost se k nim dostat“.

Nácci, nebo hrdinové? Mariupol brání ostří hoši z batalionu Azov

Na sociální síti Instagram se později objevil neověřený příspěvek muže, jenž se označil za šéfa sdružení napojeného na mešitu a tvrdil, že svatostánek byl ostřelování ušetřen, napsala AP. Bomba podle tohoto muže dopadla na místo vzdálené od mešity asi 700 metrů.

Civilisté ve městě s předválečnou populací přes 400 tisíc lidí jsou v mrazivých teplotách uvězněni již více než týden bez jídla, vody, tepla a elektřiny. Pokusy o uzavření příměří, které by jim umožnilo odejít, opakovaně selhaly.
Turečtí představitelé na žádost o komentář nereagovali. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu v sobotu uvedl, že Turecko evakuovalo z Ukrajiny téměř 14 tisíc svých občanů. Ankara se dosud odmítá připojit k západním sankcím proti Rusku a snaží se vystupovat v roli prostředníka mezi Kyjevem a Moskvou.

Zemřelo už téměř 600 civilistů

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí. Informovala o tom  agentura AP. Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování. Dalších více než tisíc  lidí utrpělo zranění, poraněných dětí OSN zatím zaznamenala 54.

O den dříve Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva informoval o 564 mrtvých a 982 zraněných civilistech.
Úřad OSN zveřejňuje pouze údaje o civilních úmrtích a zraněních, které sám nezávisle ověřil. Jejich skutečný počet bude podle něj mnohem vyšší, protože příjem informací se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nebylo potvrzeno.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová v sobotu uvedla, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito 79 dětí. O den dříve sdělila, že více než 100 dalších dětí bylo zraněno. Kolik obětí si vyžádaly boje ve městech Mariupol, Volnovacha na východě země a Irpiň v Kyjevské oblasti, nebylo možné stanovit, poznamenala v pátek agentura Interfax-Ukrajina.
Denisovová dále řekla, že 4 769 dětí ze speciálních ústavů bylo odvezeno do jiných zemí, zatímco 2 033 nezletilých zůstává v těchto zařízeních na okupovaných územích.

X X X

Putin Ukrajinu nedá. Je to Rubikon, který by Západ neměl překročit, varují ruští experti

Vladimir Putin při rozhovoru s náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerijem Gerasimovem

Budou drtit ruské tanky Ukrajinu? Putinovi jde o víc, varují ruští experti. Rusku totiž došla trpělivost a chce si neúnosným tlakem vynutit na Západu respektování svých bezpečnostních zájmů. Situace je vážná a podle odborníků oslovených redakcí CNN Prima NEWS může skončit novou studenou válkou.
Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na „agresivní politiku Západu“, hřímal ruský prezident Vladimir Putin na nedávné poradě s vedením ministerstva obrany a ozbrojených sil.

Putin: NATO považuji za hrozbu. Aliance už dříve lhala o svém rozšiřování na východ

Severoatlantická aliance nebo Spojené státy ale útok na Rusko nechystají. Situace na východě Ukrajiny je stabilně napjatá. Ukrajinská armáda dokonce uvedla, že v úterý bylo na frontě ticho a donbasští povstalci dodrželi klid zbraní. Ukrajina ještě dlouho nedostane od NATO pozvánku do organizace. Důvod k ruskému hněvu tak vlastně neexistuje.

Putinovo prohlášení přesto může vypadat jako poslední varování. Diplomatické napětí mezi Ruskem a Západem dosáhlo maxima. Poblíž ukrajinské hranice jsou soustředěny mnohatisícové ruské síly. A Moskva poslala Spojeným státům a Severoatlantické alianci ultimátum: Buď se Západ s Ruskem dohodne na sféře vlivu ve východní Evropě a v postsovětském prostoru, nebo dojde na Putinova slova.

Ať už je to souhra náhod, nebo záměr, Rusko se třicet let od rozpadu Sovětského svazu opět domáhá svého prostoru, kterému chce dominovat. A Západ to musí, alespoň podle názoru Ruska, respektovat. V Moskvě dlouhodobě sní o podepsání nové jaltské dohody. V Kremlu zřejmě míní, že právě teď nastal ten pravý čas. Spojené státy dlouhodobě přehodnocují zahraniční politiku, Evropa je oslabena covidem a energetickou krizí.

„Systém bezpečnosti, ve kterém Spojené státy diktují svá pravidla a Rusko je musí dodržovat, Moskvě nevyhovuje. Nehledě na to, kdo sedí v Kremlu. Výjimkou byl Gorbačov. Sovětští a postsovětští lídři viděli a vidí Západ jako hrozbu,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf organizace Politická expertní skupina Konstantin Kalačov.

Revanš za studenou válku
Jak expert upozorňuje, Rusko od první poloviny 90. let varuje Západ před rozšířením Severoatlantické aliance a přehlížením ruských bezpečnostních zájmů.
„O co jde Kremlu? Chce upřímné jednání se Západem jako jeho rovnocenný partner. Je to důležité především pro vnitroruskou agendu i pro realizaci Putinových osobních ambicí. Kreml zvyšuje sázky, aby dosáhl takových jednání, která budou v Rusku i samotným Putinem vnímána jako revanš za porážku ve studené válce, jako návrat někdejšího majestátu. Putin začal tuto partii a teď nemůže odejít od šachovnice, aniž by hru dohrál. Byl by rád i za remízu. S porážkou se ale nesmíří,“ vysvětluje Kalačov.

Mráz přichází z Kremlu. Rusko přivírá kohoutky plynovodu do Evropy a cena láme rekordy.

„Rusko znepokojuje, že komunikační kanály se Západem přestaly fungovat. Od roku 2019 nejsou žádné kontakty s NATO, došlo k vážné diplomatické krizi ve vztazích s Českem, máme tu diplomatické skandály s USA, Velkou Británii a čerstvě s Německem. Rusko neví, jak teď budovat dlouhodobé vztahy s Evropskou unií nebo Spojenými státy,“ říká CNN Prima NEWS Nikolaj Topornin, docent katedry evropského práva z moskevského ústavu mezinárodních vztahů MGIMO.

„Rusko signalizuje, že jestli nenajdeme způsob, jak konstruktivně spolupracovat, přistoupí k tvrdému scénáři,“ dodává expert. Podle Topornina to znamená návrat do období studené války mezi SSSR a USA. „Jak tomu bylo před 50 lety. My budeme žít bez Západu, Západ bude žít bez Ruska. Budeme žít paralelně,“ dodává.

Topornin přiznává, že je nepravděpodobné, že by Západ přistoupil na ultimátum Kremlu. „Je jasné, že Západ nebude souhlasit s ruskými návrhy. Některé body přímo odporují západní koncepci a západním hodnotám,“ objektivně hodnotí ruské návrhy expert.

Ukrajina je klíč

Ruští experti upozorňují, že hlavní roli v ruských obavách a současně nárocích hraje Ukrajina. Moskva se domnívá, že Ukrajina patří do její sféry vlivu a je klíčem k ruské bezpečnosti.

Invaze? Rusové se vrátí v rakvích, říká ukrajinský ministr. Americké vojáky prý nepotřebuje.

„Pro Rusko je důležité, aby na Západě pochopili, že Ukrajina je Rubikon. Pokud se na Ukrajině objeví cizí vojenské základny nebo budou Ukrajinu lákat do NATO, Rusko to bude vnímat jako zásadní bezpečnostní hrozbu a nebude cesty zpět. Tím bychom se definitivně vzdali celého postsovětského prostoru,“ tvrdí Topornin.

S ním souhlasí Konstantin Kalačov. „Rusko by bylo spokojeno, pokud by Ukrajina byla neutrální a demilitarizovaná. Současnou situaci by mohlo uklidnit, pokud by se Ukrajina vzdala plánů na vstup do NATO. Rusko nejenže nechce nechat Ukrajinu jít vlastní cestou, nechce ani to, aby úspěchy Ukrajiny podnítily Rusy k pochybnostem o moudrosti a prozíravosti vlastního vedení,“ míní politolog.

Kalačov dodává, že pro Vladimira Putina je mimořádně citlivá. Chce vyřešit ukrajinskou otázku do konce svého funkčního období. „To ale teď nevypadá příliš realisticky. Putin však stále doufá, že na Ukrajině dojde k výměně vlády na takovou, která bude loajální k Rusku. Spoléhá zároveň na rozepře a slabost Západu, který není připraven k válce a jeho lídři se pravidelně mění,“ říká politolog.

X X X

Útoky u Kyjeva sílí. Hoří sklad munice, bombardování údajně zasáhlo nemocnici.

V sobotu ráno obyvatelé Kyjeva, Lvova, Oděsy nebo Charkova museli do krytů, sirény varovaly před nálety. Ruské jednotky se nachází asi 25 kilometrů od centra Kyjeva, rakety zničily nedalekou leteckou základnu, poblíž hoří sklad munice. V noci Rusové podle ukrajinské strany bombardovali onkologickou nemocnici a obytné budovy ve městě Mykolajiv. Evakuaci opět komplikují boje.

Ruské rakety v sobotu zcela zničily leteckou základnu Vasylkiv jižně od Kyjeva, uvedla místní starostka. Podle ní zde hoří skladiště munice, která vybuchuje. Zasažen byl i sklad pohonných hmot. Podle deníku Ukrajinska pravda zatím nejsou informace o mrtvých nebo zraněných.

„Dnes kolem sedmé hodiny ranní nepřátelské síly ostřelovaly město Vasylkiv. Dopadlo osm raket, které cílily na letiště. Letiště je zcela zničeno,“ uvedla na facebooku starostka Natalija Balasynovyčová s tím, že lidé v okolí nemají vycházet ze svých domovů. Podle ní se z muničního skladu stále ozývají výbuchy.

Informaci potvrdila i ruská strana. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS oznámil, že Rusko provedlo úder vysoce přesnými zbraněmi na letiště ve Vasylkivu, které bylo vyřazeno z provozu. Zasaženo bylo podle něj také hlavní středisko radiotechnického průzkumu ukrajinské armády v Brovarech východně od Kyjeva.

Zasaženo ruskými raketami bylo v sobotu také letiště v Kropyvnyckém v centrální části Ukrajiny, uvedl server RBK Ukrajina s odvoláním na velitele oblastní vojenské správy Andrije Rajkovyče.

Ruská armáda se může snažit obklíčit Kyjev. „Část velkého ruského konvoje severně od Kyjeva se rozptýlila. To pravděpodobně podpoří ruskou snahu obklíčit město. Může to být také pokus Ruska snížit svou zranitelnost vůči ukrajinským protiútokům, které způsobily ruským silám značné škody,“ citoval server RBK Ukrajina z prohlášení resortu.

Ruské ostřelování opět brání evakuacím, zmizel starosta Melitopolu
Ty postupují ke Kyjevu i ze severovýchodu a nyní jsou v tomto směru na 30 kilometrů od středu města, uvedl podle agentury AP nejmenovaný činitel amerického ministerstva obrany. Tuto informaci potvrdilo i britské ministerstvo obrany. Poblíž města Brovary východně od Kyjeva po ostřelování vzplálo rozsáhlé skladiště.

Pokračuje ostřelování
Britské ministerstvo obrany dále sdělilo, že Charkov, Černihov, Sumy a Mariupol zůstávají v obklíčení a jsou nadále ostřelovány ruskými jednotkami.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v noci na sobotu na Facebooku oznámil, že zhruba 70 procent této oblasti, která na východě Ukrajiny sousedí s Ruskem, je nyní obsazeno ruskými vojáky.

Ukrajinští představitelé obvinili Rusko, že při ostřelování těžkým dělostřelectvem poškodilo onkologickou nemocnici a několik obytných budov ve městě Mykolajiv na jihu země. Informovala o tom agentura AP. Vedoucí lékař nemocnice Maksym Beznosenko uvedl, že při útoku, který budovu poškodil, bylo v objektu několik stovek pacientů, nikdo ale nepřišel o život.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videu zveřejněném v sobotu nad ránem uvedl, že země dosáhla strategického bodu zvratu. „Je nemožné říct, kolik dní stále máme před sebou, než osvobodíme Ukrajinu. Ale můžeme říct, že to uděláme. Už se pohybujeme směrem k našemu cíli, našemu vítězství,“ vzkázal občanům.

Ze čtyř ukrajinských měst obléhaných ruskou armádou se v pátek podařilo evakuovat 7 144 lidí, tedy mnohem méně než v předchozích dnech, oznámil Zelenskyj. 
Ten zároveň obvinil Moskvu, že opět záměrně blokovala cestu do přístavního města Mariupol, kde čekají na možnost evakuace desítky tisíc lidí a kde docházejí potraviny, léky i voda. Z porušení příměří obvinili v sobotu ruskou armádu další ukrajinští představitelé včetně gu Kyjeva a Doněcku.

Humanitární koridory, kterými se mohou díky dočasnému lokálnímu příměří evakuovat civilisté, v posledních dnech umožnily prchnout tisícům lidí například ze Sum, z Irpině, Izjumu nebo z města Buča. Ve čtvrtek se podařilo evakuovat celkem asi 40 000 lidí, ve středu 35 000.

Podle Zelenského se v pátek podařilo dostat do bezpečí například některým obyvatelům měst Černihiv, Energodar či Hostomel. Hermeticky uzavřený naproti tomu zůstal Mariupol. Město, které mělo v době před invazí přes 400 000 obyvatel, už dva týdny ostřelují ruské jednotky, ve středu bombardovali dětskou nemocnici.  Podle radnice dosud zemřelo nejméně 1 582 civilistů, ve zničeném městě nefungují dodávky tepla, vody ani elektřiny.

USA rozšiřují sankce
Spojené státy v sobotu v souvislosti s invazí na Ukrajinu uvalily sankce na ruské oligarchy a politiky. Je mezi nimi i rodina kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, 12 poslanců ruské Státní dumy a deset členů správní rady ruské banky VTB. S odvoláním na americké ministerstvo financí to uvedla agentura Reuters.

Spojené státy také zmrazí majetek ruskému miliardáři Viktorovi Vekselbergovi a 12 členům ruské dumy, včetně jejího předsedy Vjačeslava Volodina. OFAC zařadil na sankční seznam i deset osob, které tvoří správní radu druhé největší ruské banky VTB.

„Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při ministerstvu financí Spojených států dnes vydal nové kolo sankcí namířených proti ruským a kremelským elitám, oligarchům a ruským politickým a národním bezpečnostním představitelům, kteří podporují brutální a nezákonnou invazi ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu,“ uvádí americké ministerstvo financí.

X X X

Nejbohatší ruský oligarcha vzkazuje Putinovi: Nevracej nás do roku 1917, pocítíme to

Vladimir Potanin je největším akcionářem a prezidentem kovodělné společnosti Norilsk Nickel (NILSY). Podle agentury Bloomberg vlastní majetek v hodnotě asi 22,5 miliardy dolarů (516 miliard korun), což z něj dělá nejbohatšího ruského oligarchu. V roce 2018 se objevil na americkém seznamu elitních ruských podnikatelů, kteří mají blízko k Putinovi.

Útěk do Česka je nemožný, smutní žena z Petrohradu. Rusové prý politiku nesledují.

Navzdory úzkým vazbám na Kreml se ale Potanin postavil proti vládnímu záměru zabavit majetek firem, které kvůli invazi na Ukrajinu ukončily svou činnost v Rusku. Doporučil Putinovi, aby v této věci postupoval velice opatrně.
„Zaprvé bychom se vrátili o sto let nazpět, do revolučního roku 1917. Důsledky takového kroku – kupříkladu globální nedůvěra investorů v Rusko – bychom zažívali po mnoho desetiletí,“ uvedl významný ruský miliardář.

„Zadruhé, rozhodnutí mnoha společností pozastavit činnost v Rusku má, řekl bych, poněkud emocionální charakter. Byly pod bezprecedentním tlakem, který na ně vyvíjelo veřejné mínění v zahraničí, takže se s největší pravděpodobností vrátí. A já osobně bych jim takovou příležitost ponechal,“ vysvětlil svůj postoj Potanin podle CNN.
„Chápu, že ve světle ekonomických sankcí máme touhu jednat stejně. Na západních zemích ale vidíme, že jejich ekonomiky uvalením omezení proti Rusku trpí taky. Musíme být moudřejší a vyhnout se scénáři, kdy odvetné sankce zasáhnou nás samotné,“ doplnil ruský oligarcha.

Vyzval také Rusko, aby zmírnilo omezení týkající se zahraniční měny, aby bylo možné platit úroky ze zahraničních dluhopisů a půjček. V opačném případě by hrozilo, že země nesplatí celý svůj zahraniční dluh, který odhadl na zhruba 480 miliard dolarů (11 bilionů korun).

Norilsk Nickel je podle CNN největším světovým producentem palladia a kvalitního niklu. Významně se také podílí na produkci platiny a mědi. Společnost a její primární produkty unikly sankcím uvaleným západními zeměmi, které zasáhly ruskou ekonomiku.

Znárodnění majetku hrozí Applu, Toyotě i McDonald's
Putin ve čtvrtek prohlásil, že podporuje plán na zavedení „vnějšího řízení“ zahraničních společností, které opouštějí ruský trh v reakci na ozbrojený konflikt na Ukrajině.
Ruská organizace na ochranu práv spotřebitelů proto vypracovala seznam podniků, které se rozhodly odejít a které by mohly být znárodněny, uvedla ruská státní tisková agentura TASS. Dokument, který byl údajně zaslán také Kremlu a generální prokuratuře, obsahuje celkem 59 společností.

Na seznamu jsou velké zahraniční firmy včetně Volkswagenu, Applu, IKEA, Microsoftu, IBM, Shellu, McDonald's, Porsche či Toyoty. Není vyloučené, že se řady „potenciálně znárodnitelných společností“ rozrostou o další jména.

X X X

Vyhlášení válečného hospodářství není na pořadu dne, uklidňuje ministerstvo

Válka na Ukrajině dopadá i na život v Česku. Ve středu vláda vyzvala, aby lidé snížili spotřebu pohonných hmot. V souvislosti s konfliktem se často zmiňuje i pojem „válečné hospodářství“. Jeho vyhlášení v Česku však není podle ministerstva financí na pořadu dne. Tento stav lze chápat jako stav, kdy jsou hospodářsko-politická opatření přijímána ve válečném stavu a větší část ekonomiky je tomu přizpůsobena,“ říká mluvčí resortu financí Tomáš Weiss.

„Když jsme v ekonomické válce s Putinem, není možné, abychom neměli ztráty,“ řekl ve středu ministr financí Zbyněk Stanjura. „Nedělejte si zásoby pohonných hmot,“ vyzval také premiér Petr Fiala občany.
„Myslím si, že řada lidí si v tom čte hrozbu do budoucna a snaží se předzásobit už v současné době,“ podotkl v souvislosti pro iDNES.cz ekonom Petr Zahradník. Ten si na druhé straně myslí, že nakupování zásob je zároveň limitováno cenou.
Ekonom má také za to, že současná situace připomíná časy covidu. „Před tím to bylo hrozba újmy na zdraví. Teď je to hrozba války, což je ještě daleko závažnější. Na ekonomické hřiště se vpašoval element, který tam nemá co dělat a tropí tam velké problémy,“ uvedl dále Zahradník.

V souvislosti s výzvou o snížení spotřeby pohonných hmot se nyní skloňuje i možnost vyhlášení válečného hospodářství. „Za předpokladu, že by ceny vystřelily dál, myslím si, že bychom se pohybovali na pomezí válečného hospodářství, kdy by bylo potřeba reagovat trochu striktněji. Nechci tady šířit paniku, ale znamenalo by to potom vytvářet nějaký přídělový systém či řízenou distribuci,“ uvedl ekonom možné nástroje, které by připadaly v případě zhoršení situace k úvahu.
„Věřím, že k tomuto nedojde, že druhá světová válka byla posledním momentem, kdy byly tyto věci byly u nás aplikovány,“ doplnil Zahradník.  Podle něj by vyhlášení válečného hospodářství mohlo přijít třeba v momentě, kdyby byla válečná hrozba na hranicích.

„Válečné hospodářství“ není na pořadu dne
I samo ministerstvo financí uklidňuje, že vyhlášení „válečného hospodářství“ není aktuální téma. „Tento stav lze chápat jako stav, kdy jsou hospodářsko-politická opatření přijímána ve válečném stavu a větší část ekonomiky je tomu přizpůsobena, tedy pracuje ve prospěch zabezpečení posílené obrany země,“ řekl pro iDNES.cz mluvčí resortu financí Tomáš Weiss. 

Válečné hospodářství
Rozhodující část výrobních kapacit a služeb hospodářství státu, která pracuje ve prospěch zabezpečení činnosti ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, uspokojení základních životních potřeb obyvatelstva a zachování základních funkcí státu. Vzniká transformací mírového hospodářství. Zahrnuje novou formulaci cílů, změnu výrobních programů, přeměnu průmyslu, evakuaci lidí, kapacit a materiálu, alokaci zdrojů a změnu v řízení.

Redakce iDNES.cz se obrátila i na ministerstvo průmyslu a obchodu, zda má Česko v současné chvíli tedy dostatečné zásoby ropy či plynu či jaké kroky by následovaly v případě, že by došlo k přerušení dodávek.
„V případě delšího přerušení všech dodávek plynu by následné kroky nemohly představovat řešení pouze na národní úrovni, ale muselo by přijít celoevropské řešení,“ uvedla mluvčí MPO Miluše Trefancová.

To by podle jejích slov spočívalo v navýšení dodávek z Norska, Alžírska nebo Střední Asie, a také v navýšení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG). „Pokud by ani zmíněná opatření nestačila a situace by se prudce a dlouhodobě zhoršila, Česko by postupovalo podle energetické legislativy,“ doplnila Trefancová.

Omezte spotřebu paliv, část peněz končí u Putina, vyzvala vláda občany

Ta současně zdůraznila, že ministerstvo v tuto chvíli nemá k dispozici žádné informace, že by v oblasti přepravy plynu z Ruské federace do Evropské unie docházelo na kterékoliv z celkem čtyř přepravních tras – Ukrajina, Yamal, Nord Stream 1 a Turk Stream k jakýmkoliv problémům. 
„Logicky nejohroženější je v současné situaci přepravní trasa přes Ukrajinu, která však je z hlediska zásobování českého trhu minoritní, a to do 1 procenta dodávek, 99 procent dodávek přichází na tuzemský trh přes Německo,“ dodala za MPO Trefancová.

Tato krize přehodnotí pohled státu
Podobně se pak ohledně ropy pro iDNES.cz vyjádřil i předseda Správy hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Zdůraznil například, že v rezervách jsou zásoby stále na zhruba tři měsíce.

„Zásoby jsou stále stejné. Stále je trhu dostatek komerčních zásob, nebylo nutné do nouzových zásob sáhnout,“ poznamenal Švagr. Pokud dojde k přerušení dodávek ropy ropovodem Družba, v takové chvíli by nastoupilo uvolnění nouzových zásob z rezerv. 

Správa hmotných rezerv ještě minulou vládu vyzývala k tomu, aby nakoupila zásoby takzvané sladké ropy. To se však nestalo. „V tuto chvíli to nechci komentovat. Myslím, že tato krize přehodnotí pohled státu v oblasti strategických surovin,“ komentoval její předseda.
Sladká ropa
Sladká (nebo také lehká) ropa je ropa s nízkým obsahem síry. Vyžaduje méně náročné způsoby zpracování na ropné produkty.
Ten opět zdůraznil, že zatím zásobování trhu funguje. „Dvakrát denně dostávám aktuální informace, takže víme, jak se daří pokrýt spotřebu na českém trhu,“ řekl Švagr. Na dotaz ohledně možného válečného hospodářství však neodpověděl.
Ohledně ostatních zásob v rezervách uvedl, že například v nich není žádný jód. Ten lidé začali ve velkém nakupovat poté, kdy ruský prezident Vladimír Putin uvedl do pohotovosti jaderné síly.

„U potravin máme zásoby na 1,5 dne. Ale v této oblasti je Česko z velké části soběstačné. Není to jako u ropy, která se zde netěží, a proto musíme mít větší zásoby,“ uklidnil Švagr. „V těchto dnech dorazila na Ukrajinu humanitární pomoc právě se zdravotnickými sety. Šlo o největší jednorázovou pomoc v historii českých rezerv. Šlo přibližně o 40 kamionů, které vezly 950 palet zdravotnického materiálu. Takže v této oblasti zásoby máme,“ uzavřel.

X X X

Nemůžeme to tolerovat, měli jste reagovat. Chorvati kritizují NATO kvůli zřícenému dronu

Chorvatsko kritizuje NATO za „příliš pomalou reakci“ na zřícení dronu ruské výroby v chorvatské metropoli. Bezpilotní letoun v pátek zřejmě přiletěl z válečné zóny na Ukrajině přes několik členských států Severoatlantické aliance, než spadl poblíž záhřebské studentské koleje, informovala agentura AP.

Dron přeletěl Rumunsko a Maďarsko. Po jeho zřícení nastal silný výbuch, který poškodil asi 40 zaparkovaných aut. Nikdo však nebyl zraněn.
NATO uvedlo, že integrovaná protivzdušná a protiraketová obrana aliance sledovala dráhu letícího objektu. Chorvatský premiér Andrej Plenković však sdělil, že chorvatské úřady nebyly vyrozuměny a NATO reagovalo až poté, co se začali na incident vyptávat novináři.

„Tuto situaci nemůžeme tolerovat a neměla se nikdy stát. Byla to čistá a jasná hrozba. NATO i EU měly reagovat. Budeme pracovat na zvýšení připravenosti nejen nás, ale i ostatních,“ řekl Plenković při návštěvě místa havárie.
Chorvatský premiér dále uvedl, že průzkumný dron Tu-141 Striž ze sovětské éry letěl přes 40 minut nad Maďarskem a šest až sedm minut nad Chorvatskem. Rumunské úřady dříve uvedly, že létající objekt byl ve vzdušném prostoru Rumunska jen tři minuty po přeletu z Ukrajiny, takže bylo těžké jej zachytit.

Plenković vyzval maďarské úřady, aby zahájily vyšetřování, proč si jejich obrana bezpilotního dronu zjevně nevšimla, protože Chorvatsko i Rumunsko měly málo času na rychle se pohybující objekt zareagovat.
Rusko i Ukrajina popřely, že by dron vypustily. Vojenští experti uvádějí, že Ukrajina je jediným známým současným provozovatelem strojů Tu-141. Tento model má rozpětí křídel téměř čtyři metry, váží přes šest tun a dosahuje rychlosti až 1 100 kilometrů za hodinu.

X X X

Ruský expert o válce na Ukrajině: Sankce bomby nezastaví, skončí jen dvěma způsoby

Sankce bolí spíš ruskou společnost než Kreml. Na bomby bude vždycky peněz dost, říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ruský politolog Nikolaj Topornin. Podle jeho mínění se ruská armáda na Ukrajině zastaví, až obsadí Kyjev.

X Jak hodnotíte reakci Západu na takzvanou ruskou zvláštní operaci na Ukrajině?

Taková reakce se dala čekat. Lídři západních států mnohokrát varovali ruské vedení, že pokud dojde k porušení ukrajinské územní integrity jsou připraveni uvalit na Rusko mimořádně tvrdé sankce. Proto se dá říct, že reakce Západu na zvláštní operaci se dala očekávat.

Domnívám se, že s ní počítali i v Kremlu. Ruské vedení si bylo vědomo, že dojde k omezení v různých sférách. Ale je zároveň možné, že v Kremlu podcenili rozsah sankcí a společnou rozhodnost západních států pokračovat v sankčním tlaku. Sám prezident Putin přiznal, že sankce byly do určité míry nečekané. Ale chci zopakovat: bylo jasné, jaké budou následky.

X Takže Kreml si byl vědom následků, a přesto rozhodl o vpádu na Ukrajinu?

Jednoznačně. Na 200 procent šlo o vědomé rozhodnutí. Nebyl to žádný spontánní útok. Podle mého názoru se na vpád na Ukrajinu ruské vedení dlouhodobě připravovalo. Řetězení události před Putinovým vyhlášení zvláštní operace o tom vypovídá. Nejprve uznání nezávislosti donbaských republik, poté nejasná evakuace obyvatel těchto republik. A ještě před tím soustředění až 200tisícového kontingentu ruské armády podél ukrajinské hranice. Teď už víme, že o žádné cvičení nešlo.
Musím se přiznat, že jsem nečekal takový konflikt. Domníval jsem se, že Kreml vyvíjí nátlak na USA a NATO, aby si na nich vynutil záruky o nerozšíření Aliance o Ukrajinu a Gruzii, nebo aby Kyjev začal plnit minské dohody. Ukázalo se, že jsem se mýlil.

X Mohou západní sankce přinutit ruské vedení, aby zastavilo takzvanou zvláštní operaci proti Ukrajině?

Ne, domnívám se, že západní sankce nemohou ovlivnit průběh vojenské operace na Ukrajině. Sankce se převážně týkají prostých Rusů. Mě, mých studentů, důchodců, zkrátka ruské společnosti. Vidíme jak padá rubl, bude se zdražovat, bude nedostatek některého zboží.

Operaci na Ukrajině nevedou obyčejní Rusové, ale armáda, která žije svým vlastním autonomním životem. Má svou vlastní ekonomiku a finance. Bomby jsou ruské výroby, sankce jejich výrobu nezastaví. Na jejich výrobu ruský rozpočet nikdy nešetřil.
Jsem proto přesvědčen, že sankce nebudou mít zásadní vliv na průběh a uskutečnění zvláštní operace proti Ukrajině.

X Jak sám vnímáte sankce?

Zdá se mi, že sankce jsou nespravedlivé. Je to dělostřelecké ostřelování po všem, co se hýbe. Sankce jsou vězení pro ruský lid. Je to nová železná opona mezi námi a Evropou. Jenže to může mít opačný účinek.
Ruská propaganda využije sankční tlak a bude popisovat Západ a Evropany jako zlotřilé nepřátele Rusů. Sankce ji poslouží k sjednocení Rusů a stupňování agrese vůči Západu.

Převážná většina sankcí netrestá ruskou věrchušku, Kreml, ale obyčejné Rusy. A to u nich vyvolává zlost a negativní pocity, které mohou ve výsledku utvrdit, že ruské vedení jedná správně. Že ti ukrajinští „banderovci“ se mají bít ještě silněji.
Západ by se naopak měl snažit podporovat dialog s obyčejnými Rusy, s normálními lidmi, kteří chtějí mít přátelské vztahy a válku nepodporují. Mělo by se myslet na tyto lidi.
Proto se mi zdá, že západní sankční politika není správná a nedosahuje svých cílů.

X Co operaci ruské armády na Ukrajině může zastavit?

Nejspíš jen dosažení stanovených cílů. A nebo pokud nebudou dosaženy. Možnost, že se Rusku nepodaří vojenským způsobem přimět Ukrajinu k demilitarizaci, denacifikaci a uznání územních ztrát, také existuje. Ale ruská armáda bude dělat vše proto, aby k tomu nedošlo.

X Jak se budou v nejbližší době vyvíjet vztahy mezi Ruskem a Západem?

Situace je velmi špatná. To je zřejmé. Ale všechno bude záležet na tom, jak skončí ruská zvláštní operace proti Ukrajině. Pokud ruská vojska zůstanou na některých dnes obsazených pozicích, například na jihovýchodě Ukrajiny, a nestáhnou se zpět do Ruska, tak je jasné, že sankční tlak bude pokračovat a sotva oslábne.

Pokud se ruská armáda stáhne, sankce budou postupně zrušeny. To je zcela jasné. Na státy Evropské unie dopadají protiruské sankce. V Evropě se zdražuje, životní úroveň klesá. Proto si myslím, že Evropa by chtěla zachovat ekonomické vztahy s Ruskem, zejména v energetické sféře. Ale k tomu může dojít jen tehdy, když konflikt na Ukrajině skončí a ruská armáda zemi opustí.

X A je to vůbec možné? Všechny kroky Ruska na Ukrajině svědčí spíš o prvním scénáři.

Přesně tak. Domnívám se, že Rusko půjde do konce. Vidíme, že si ruská armáda snaží zajistit kontrolu nad Charkovem, Kyjevem a dalšími městy. Z toho se dá usoudit, že chce kontrolovat převážně rusky hovořící oblasti. Dokud k tomu nedojde, boje budou asi pokračovat.

Jinak by vznikly pochyby, proč vůbec byla taková operace provedena. S nasazením takových sil a techniky, s takovými ztrátami. Přitom ty ztráty jsou vysoké, nikdo s nimi nepočítal.

X X X

Uprchlíků přišlo přes sto tisíc. Vzdělání a praxi většiny zatím nikdo nezná.

Počet Ukrajinců, kteří dorazili do Česka, již přesáhl čísla 100 tisíc. Jaké má většina z nich vzdělání nebo odbornost, se však zatím neví. Tyto údaje nejsou součástí vyřizování speciálního víza, které Ukrajinci obdrželi. Uprchlíci hledající práci budou dosažené vzdělání dokládat až na úřadech práce. „Zatím je na analýzu struktury příchozích brzy,“ říká mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce ČR Kateřina Beránková.

Jakmile se uprchlíci vzpamatují z dlouhé a náročné cesty, jejich první kroky zpravila vedou do pražského Kongresového centra nebo jednoho z krajských asistenčních center. Mohou tam vyřídit hned několik náležitostí naráz, zařídit si speciální vízum a spolu s ním i pojištění.

Drtivá většina ukrajinských občanů chce především rychle získat vízum strpění, které jim umožňuje se ucházet o práci nebo dostávat dávky podpory. „Kdyby přišli přímo na cizineckou policii, splnili by povinnost ohlášení pobytu. Ale tím jim nevzniká žádný nárok, nejsou pojištění, nemohou pobírat příspěvky,“ vysvětluje mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová.
Všichni uprchlíci pak směřují do asistenčních center, kde mohou vyřídit vše na jednom místě, k získání víza potřebují pas. Do formuláře vyplní své osobní údaje, kontaktní údaje, místo pobytu v Česku nebo rodinný stav. Informace o vzdělání nebo pracovních zkušenostech však součástí žádostí nejsou. Ministerstvo vnitra uvádí, že při takovém množství příchozích by to velmi zpomalovalo celý proces a uprchlíci by museli čekat výrazně déle. Ministerstvo tak aktuálně zveřejňuje data pouze o množství a pohlaví příchozích Ukrajinců.

Nikdo tedy zatím neví, jaké vzdělání a odbornost tito lidé mají. Jasnější by to mohlo být až v situaci, kdy více Ukrajinců začne shánět práci. „Jakmile dostanou speciální pobytové vízum, mohou požádat o zavedení do evidence Úřadu práce jako zájemci o zaměstnání. Tam žadatel uvádí i své preference, pokud jde o zaměstnání, délku úvazku a v neposlední řadě vyplňují informace o dosaženém vzdělání,“ odpověděla na dotaz iDNES.cz Kateřina Beránková z Úřadu práce ČR.

Podle těchto informací pak bude možné vyhodnotit strukturu příchozích Ukrajinců. Úřady práce již hlásí nápor uprchlíků, zatím je však na analýzu brzy, dodala mluvčí. Mnoho z nich jsou matky s dětmi, které v první řadě řeší péči o děti a hledají vhodné ubytování.

přes 121 Ukrajinských uprchlíků již v Česku získalo speciální vízum
přes 70 tisíc lidí se doposud ohlásilo cizinecké policii
přes polovinu ukrajinských uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy

Ukrajinci se mohou s pracovníky Úřadu práce poradit už v krajských centrech. Dozví se tam, co pro ně může Úřad práce udělat, pomohou s vyřízením případných žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc. Zájemcům podají informace o možnostech zaměstnávání v místě jejich ubytování a předají jim nabídky tamních zaměstnavatelů. 

V současné době je podle Úřadu práce přes 15,5 tisíc pozic vhodných pro Ukrajince. „Jde například o práci pro montážní dělníky, uklízeče, pracovníky ve výrobě, obsluhu strojů na výrobu potravin, dělníky v oblasti výstavby budov nebo třeba kuchaře, ale také ve zdravotnictví či službách,“ dodala mluvčí. Podle mluvčí je vůle Ukrajinců pracovat velká. „Zároveň ale věří, že se v brzké době vrátí zpět do své vlasti,“ dodává.

Ani sousední Slovensko nyní informace o vzdělání nebo profesi příchozích zatím nezjišťuje. V asistenčních centrech, které Slováci zřídili v Bratislavě, Humenném a Michalovcích, mohou Ukrajinci zažádat o dočasné útočiště. Na základě tohoto statusu získají doklad o tolerovaném pobytu. „Zaměstnavatel může následně uprchlíka zaměstnat bez povolení k zaměstnání. Nevyžaduje se ani potvrzení o možnosti obsazení volného pracovního místa,“ sdělilo pro iDNES.cz slovenské ministerstvo vnitra.

Každý nám pomáhá, říká mladá Ukrajinka. Teď sehnat práci, kvůli dítěti i noční

Obyvatelé Ukrajiny mají stejný přístup k pracovnímu trhu jako občané Slovenska. „Pro uprchlíky z Ukrajiny vytváříme takové prostředí, aby se co nejrychleji dostali k relevantním informacím a vhodným pracovním nabídkám podle jejich odborných znalostí a způsobilostí,“ dodalo ministerstvo.

Hledání práce by mělo být brzy pro ukrajinské uprchlíky v Česku snazší. Cizinci ze zemí mimo Evropskou unii v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nově by však o povolení by žádat nemuseli. Práci by si mohli najít přímo, zaměstnavatelé by je bez překážek mohli přijmout. Umožní to nový zákon, který má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.

Všichni uprchlíci směřují do asistenčních center, kde mohou vyřídit vše na jednom místě, k získání víza potřebují pas. Do formuláře vyplní své osobní údaje, kontaktní údaje, místo pobytu v Česku nebo rodinný stav. Informace o vzdělání nebo pracovních zkušenostech však součástí žádostí nejsou. Ministerstvo vnitra uvádí, že při takovém množství příchozích by to velmi zpomalovalo celý proces a uprchlíci by museli čekat výrazně déle. Ministerstvo tak aktuálně zveřejňuje data pouze o množství a pohlaví příchozích Ukrajinců.

Nikdo tedy zatím neví, jaké vzdělání a odbornost tito lidé mají. Jasnější by to mohlo být až v situaci, kdy více Ukrajinců začne shánět práci. „Jakmile dostanou speciální pobytové vízum, mohou požádat o zavedení do evidence Úřadu práce jako zájemci o zaměstnání. Tam žadatel uvádí i své preference, pokud jde o zaměstnání, délku úvazku a v neposlední řadě vyplňují informace o dosaženém vzdělání,“ odpověděla na dotaz iDNES.cz Kateřina Beránková z Úřadu práce ČR.

Podle těchto informací pak bude možné vyhodnotit strukturu příchozích Ukrajinců. Úřady práce již hlásí nápor uprchlíků, zatím je však na analýzu brzy, dodala mluvčí. Mnoho z nich jsou matky s dětmi, které v první řadě řeší péči o děti a hledají vhodné ubytování.

přes 121 Ukrajinských uprchlíků již v Česku získalo speciální vízum
přes 70 tisíc lidí se doposud ohlásilo cizinecké policii
přes polovinu ukrajinských uprchlíků tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy

Ukrajinci se mohou s pracovníky Úřadu práce poradit už v krajských centrech. Dozví se tam, co pro ně může Úřad práce udělat, pomohou s vyřízením případných žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc. Zájemcům podají informace o možnostech zaměstnávání v místě jejich ubytování a předají jim nabídky tamních zaměstnavatelů. 

V současné době je podle Úřadu práce přes 15,5 tisíc pozic vhodných pro Ukrajince. „Jde například o práci pro montážní dělníky, uklízeče, pracovníky ve výrobě, obsluhu strojů na výrobu potravin, dělníky v oblasti výstavby budov nebo třeba kuchaře, ale také ve zdravotnictví či službách,“ dodala mluvčí. Podle mluvčí je vůle Ukrajinců pracovat velká. „Zároveň ale věří, že se v brzké době vrátí zpět do své vlasti,“ dodává.

Ani sousední Slovensko nyní informace o vzdělání nebo profesi příchozích zatím nezjišťuje. V asistenčních centrech, které Slováci zřídili v Bratislavě, Humenném a Michalovcích, mohou Ukrajinci zažádat o dočasné útočiště. Na základě tohoto statusu získají doklad o tolerovaném pobytu. „Zaměstnavatel může následně uprchlíka zaměstnat bez povolení k zaměstnání. Nevyžaduje se ani potvrzení o možnosti obsazení volného pracovního místa,“ sdělilo pro iDNES.cz slovenské ministerstvo vnitra.

Obyvatelé Ukrajiny mají stejný přístup k pracovnímu trhu jako občané Slovenska. „Pro uprchlíky z Ukrajiny vytváříme takové prostředí, aby se co nejrychleji dostali k relevantním informacím a vhodným pracovním nabídkám podle jejich odborných znalostí a způsobilostí,“ dodalo ministerstvo.

Hledání práce by mělo být brzy pro ukrajinské uprchlíky v Česku snazší. Cizinci ze zemí mimo Evropskou unii v Česku většinou potřebují zaměstnanecké a modré karty či povolení k zaměstnání. Nově by však o povolení by žádat nemuseli. Práci by si mohli najít přímo, zaměstnavatelé by je bez překážek mohli přijmout. Umožní to nový zákon, který má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku.

X X X

Domácí vězení pro agenty a výměna generálů. Putin má v Rusku provádět čistky.

Pomalý postup ruských vojáků na Ukrajině si vybírá svou daň. Prezident Putin údajně mocně zahýbal nejvyššími patry armády. Podle ukrajinských zdrojů nahradil téměř desítku generálů, kromě toho šéfům tajných složek nařídil domácí vězení. Analytici spekulují, že si buď chce udržet tvář, anebo se mstí za chybné informace, které mu měly složky poskytovat.

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil čistku mezi armádními generály a členy tajných služeb. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí washingtonské analytické pracoviště Institut pro studium války (ISW). Podle něj se zatýká i v ruské tajné službě (FSB). Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov odhaduje, že Putin „kvůli neúspěchu na Ukrajině“ nahradil nejméně osm generálů. 

V pátek byli také podle ukrajinských zdrojů v domácím vězení šéf 5. oddělení FSB Sergej Beseda a jeho zástupce Anatolij Bojuch. Americký institut nicméně poukazuje, že informace není možné nezávisle ověřit.

O čistkách v nejvyšší patrech FSB informuje i opoziční zpravodajský portál Meduza, který sídlí v Lotyšsku. Podle zpravodajů šéfové FSB byli zodpovědní za informování prezidenta Putina o postupu invaze na Ukrajině. Odhaduje se, že Putina mohli šéfové informovat záměrně chybně, aby nenarušili jeho představu o hladkém průběhu invaze. 

„Putin pravděpodobně provádí vnitřní čistku mezi armádními generály a tajnými složkami. Může to dělat jednak proto, aby si zachoval tvář poté, co nebral v potaz jejich doporučení před invazí, anebo proto, že se jim mstí za falešné informace, které mu podávali,“ analyzuje Putinovy kroky americký institut.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února. Jeho armáda obléhá několik měst a snaží se přiblížit se ke Kyjevu. Útočí ale také na civilisty a civilní cíle a má podle ukrajinské strany značné ztráty.
Podle světových tiskových agentur, které se opírají o americké a evropské představitele a analytiky, Rusko operaci špatně naplánovalo a má chybnou taktiku. Nevylučuje se ani neochota ruských vojáků bojovat.

X X X

Nejvyšší státní zástupce nařídil prověřit postup v kauze otravy Bečvy.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž nařídil prověřit způsob, jakým žalobci naložili s trestním oznámením na postup vyšetřovatelů případu otravy řeky Bečvy. Oznámení loni podal člen sněmovní vyšetřovací komise a současný ministr školství Petr Gazdík.

O Střížově rozhodnutí v sobotu informoval web iROZHLAS.cz. Tomu nařízení prověrky potvrdil serveru Českého rozhlasu mluvčí Nejvyššího státní zastupitelství Petr Malý. „Ve věci podání v tzv. kauze Bečva Nejvyšší státní zastupitelství po přezkoumání všech podkladů využilo svého oprávnění a iniciovalo vykonání dohledové prověrky,“ uvedl.
Postup olomoucké pobočky Krajského státního zastupitelství v Ostravě nyní přezkoumá olomoucké vrchní státní zastupitelství. Na kontrolu má dva měsíce. „Výsledek tedy lze očekávat v průběhu května,“ dodal Malý.

Potrvá dlouho, než se život do Bečvy vrátí naplno, říká hospodář

Trestní oznámení kvůli ekologické havárii na Bečvě podal Gazdík týden po loňských sněmovních volbách. Měl podezření, že pátrání po vinících provázel podezřelý postup vyšetřovatelů.
Podle dřívějších informací webu Seznam Zprávy poukazoval Gazdík mimo jiné na ztracené nebo chybně odebrané vzorky otrávené vody či nekoordinované postupy kontrolních úřadů.

Nejvyšší státní zastupitelství na základě Gazdíkovy iniciativy doporučilo ostravským krajským žalobcům vykonat ve vyšetřování dohled. Ti však místo kontroly předali oznámení státním zástupcům do Vsetína. Tedy těm, které Gazdík kritizoval, uvedl letos v lednu Seznam Zprávy.

Ekologická havárie, kterou 20. září 2020 způsobily podle České inspekce životního prostředí kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku.

Loni v červnu navrhla policie obžalovat kvůli havárii společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm a jejího ředitel Oldřicha Havelku. Obviněná firma i její ředitel podali v říjnu návrh na zastavení trestního stíhání. Opírají se o vědeckou expertizu, která podle nich vyvrací dosavadní znalecké zkoumání, na jehož základě byli obviněni.

X X X

Kalhousová: Izraelci jsou na straně Ukrajinců. Kvůli Sýrii si ale nechávají otevřené dveře k Rusku.

Izrael zaujal k válce na Ukrajině mnohem zdrženlivější postoj než většina ostatních zemí. Podle analytičky Ireny Kalhousové je ale vláda premiéra Naftaliho Bennetta pod tlakem například ze strany USA, aby svůj postoj zostřila. „Už byla ustanovena komise, která by se měla zabývat možnostmi sankcí. Problém je, že Izrael vlastně zatím nemá ani způsob, jak sankcionovat například ruské oligarchy, kteří mají izraelské občanství,“ upozorňuje.

Problémy už prý začíná pociťovat například rusko-izraelský podnikatel a majitel fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, který věnoval několik milionů dolarů muzeu holokaustu Jad Vašem.
 
Irena Kalhousová, ředitelka Herzlova centra izraelských studií
„Donedávna hájili Romana Abramoviče s tím, že je to velmi důležitý donor a že není tak napojen na Vladimira Putina, jak se tvrdí. Ale včera oznámili, že se těch peněz vzdávají a nebudou s ním nadále spolupracovat. A vidíme to i u dalších institucí a univerzit,“ popisuje šéfka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově.

Izrael se podle Kalhousové bude snažit o to, aby přes něj Rusko nemohlo obcházet mezinárodní sankce, protože by to pro pověst židovského státu znamenalo katastrofu. Zvláště izraelské banky si musí dávat pozor, aby se neocitly na sankčním seznamu Spojených států, aktuálně proto nepřijímají platby z Ruska.

Svou roli hraje i to, že více než milion Izraelců má kořeny v jednom z válčících států a neplatí, že by ti původem z Ruska byli na straně Putina, naopak někteří před ruskou ambasádou demonstrativně pálili své pasy.
„Tlak je veliký a jsou slyšet velmi kritická hodnocení izraelské vlády a její zdrženlivé pozice. Společností to opravdu hýbe, není to tak, že by to brali jako nějaký konflikt, který se jich netýká,“ přibližuje analytička.

Židovský prezident
Sympatie Izraelců jsou podle Kalhousové na straně Ukrajiny, a to i přesto, že země nemá v izraelské kolektivní paměti nejlepší pověst vzhledem k historii druhé světové války, antisemitismu a ukrajinském podílu na vyhlazování Židů.
Izraelci také vnímají fakt, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je sám židovského původu. „To ukazuje, že Ukrajina je dnes jiná, než byla před druhou světovou válkou. Je naprosto jasné, kdo je agresor a kdo je oběť,“ zdůrazňuje.

„A myslím, že u Zelenského je zajímavý ten osobní vývoj. Svoje židovství dlouho příliš nezmiňoval, ale v posledních dnech například promluvil před zástupci různých židovských organizací. Přirovnal Ukrajinu k obleženému ghettu, kdy se Rusko snaží Ukrajince vyvraždit. Snaží se pracovat s židovskou komunitou ve světě a dělá to velmi dobře,“ dodává.
Hlavním důvodem, proč se Izrael dosud více nepostavil za Ukrajinu, je tak prý hlavně sousední Sýrie, jejíž vzdušný prostor kontroluje Rusko. Zároveň ale na syrském území operují íránské jednotky, a aby proti nim mohl Izrael zasahovat, musí se dohodnout s Moskvou.
Může premiér Bennett pomoci nalézt kompromis mezi Ruskem a Ukrajinou? Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.

X X X

Zemřela první dáma karlovarského filmového festivalu Eva Zaoralová. Bylo jí 89 let

Ve čtvrtek večer zemřela dlouholetá umělecká ředitelka karlovarského filmového festivalu Eva Zaoralová. Bylo jí 89 let. S festivalem spojila 25 let svého života. Spolu s Jiřím Bartoškou a dalšími spolupracovníky se jí podařilo festival vyzdvihnout mezi nejprestižnější filmové události v Evropě. Zaoralová vystudovala češtinu, francouzštinu a italštinu na Univerzitě Karlově v Praze. V minulosti vedla například časopis Film a doba.

Eva Zaoralová je také držitelkou několika prestižních ocenění, třeba plakety s palmou z francouzského filmového festivalu v Cannes za dlouholetou žurnalistickou činnost. Prezident Václav Klaus jí udělil v roce 2010 medaili Za zásluhy 2. stupně. V roce 2012 se stala držitelkou francouzského vyznamenání Řádu umění a literatury.
Cenou za umělecký přínos na ni pamatoval před lety i karlovarský filmový festival a v roce 2017 získala Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii.

„Když jsme začínali, tak jsem ani já nevěděla, jak se dělá program. Věděla jsem, že by to měly být dobré filmy a kde se vybírají. Všechno jsme se časem naučili. Spolupracovali se mnou jednotlivci, třeba Ondřej Zach. Festival se ale časem proměnil. Asi i proto, že se nám už v někdy 90. letech podařilo publikum upoutat. Začalo sem jezdit kvůli zajímavým filmům,” vyprávěla o začátcích filmového festivalu v červenci 2018 na Českém rozhlase Plus. 

Filmový kritik Radiožurnálu Pavel Sladký na ni vzpomínal: „Eva Zaoralová ovlivnila významným způsobem české psaní a uvažování o filmu, které pro ni, jsem přesvědčený, kořenilo především v poválečných kinematografiích evropských, ale nejen evropských.“
Tlumočení i články a publikace
Zaoralová se narodila 28. listopadu 1932 v Praze. Vystudovala francouzštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Překládala z italštiny a francouzštiny, například Federica Felliniho, Michelangela Antonioniho či Georgese Simenona.

Působila jako tlumočnice a překladatelka, od začátku 60. let spolupracovala s filmovými časopisy Kino a Film a doba, současně s časopisem Světová literatura a s nakladatelstvím Odeon.
Napsala řadu článků a publikací věnovaných především francouzskému a italskému filmu, přednášela dějiny filmu na FAMU. Kromě dlouholetého působení ve vedení filmového festivalu v Karlových Varech zasedala v porotách mnoha významných filmových festivalů, mimo jiné v Cannes, Berlíně či Benátkách.

X X X

Putin vyhlásil válku i kousku bývalého Československa? Podkarpatské Rusi?

Když Putin zavelel dobýt Ukrajinu, vyhlásil válku i části někdejšího Československa – Podkarpatské Rusi. Ta byla součástí republiky v letech 1919 až 1939. „Už jako malou holku mě učili hymnu Kde domov můj. Škoda, že Zakarpatí nezůstalo v Československu, to bychom dneska byli v Evropské unii a měli mír,“ zasní se na ukrajinsko-slovenských hranicích Olena Čeporová z městečka Mižhirje v Zakarpatské oblasti. Tenhle sen se nesplnil a nyní se z Ukrajiny utíká před ruskými tanky.

V letech 1919 až 1939 se dnešní ukrajinské městečko Mižhirje v Zakarpatské oblasti jmenovalo Volové. Náleželo k Československu a obýval ho převážně národ Rusínů. „Narodila jsem se až po válce, maminka, teta a další příbuzní ale vždycky vzpomínali, že za Československa jsme se tu měli nejlépe,“ vypráví Olena Čeporová. „Teta mě učila zpívat československou hymnu, pořád ji umím nazpaměť.“

Karpatské kalendárium
12. 11. 1918: Americká národní rada uherských Rusínů souhlasila s připojením Podkarpatské Rusi k Československu.
10. 9. 1919: Pařížská mírová konference s plánem souhlasila.
17. 11. 1938: Československo poskytlo oblasti autonomii, vznikla Karpatská Ukrajina.
15. 3. 1939: Vyhlášení samostatné Karpatské Ukrajiny.
18. 3. 1939: Okupace země Maďarskem.

podzim 1944: Obsazení oblasti rudoarmějci, direktivní souhlas místních národních výborů s manifestem, jenž žádal připojení k SSSR.
29. 6. 1945: Ministerský předseda Zdeněk Fierlinger podepsal s ministrem zahraničí SSSR Vjačeslavem Molotovem dohodu o předání Podkarpatské Rusi SSSR.
22. 11. 1945: Dohodu jednohlasně ratifikoval československý parlament.
1991: Zakarpatská oblast se stala součástí samostatné Ukrajiny.

Než se na sklonku roku 1992 rozpadlo Československo, podkarpatští aktivisté několikrát oslovili Václava Havla i další politiky, aby zvážili možnost návratu celé oblasti pod správu Prahy.

Na slovenské i ukrajinské straně této horké hranice žijí převážně Rusíni. „I v naší vesnici převažují,“ rozvypráví se 69letý Juraj Drenko, kterého potkávám v centru hraniční vesnice Ruský Hrabovec. Při posledním sčítání lidu se zde přihlásilo k rusínské národnosti 110 lidí, k ukrajinské pouze 3 osoby. Drenko je bývalý kriminalista, právě míří na kus řeči do hospody. A hlasitě lituje, že se hranice opět uzavřely, neboť za čárou začala 24. února válka. „Strašná věc, umírají tam děti, civilisté a mladí kluci v uniformách.“

Motýl ztracený v Charkově
Za Rakouska-Uherska mezi obcí Ruský Hrabovec a dnešním ukrajinským městečkem Velký Berezný žádná státní hranice nevedla. A zůstalo to tak i po vzniku Československa, k němuž se v roce 1919 oficiálně připojila takzvaná Podkarpatská Rus. Zhruba 200 kilometrů dlouhý východní „ocásek“ nové republiky.

Za druhé světové války pak Podkarpatská Rus připadla Maďarsku, načež roku 1945 tohle území obsadil generalissimus Stalin a připojil ho k Sovětskému svazu. „Na hranicích je vždycky těžký život. Jednou patříte tam, podruhé zase jinam. Za komunistů byly kontakty s lidmi za sovětskou hranicí velmi ztížené,“ lituje bývalý slovenský kriminalista Juraj Drenko.

Ukrajina

Podle ruských médií jde všechno podle plánu, Ukrajinci „osvoboditele“ vítají, říká expert

V nedalekém Stakčíně je slovensko-ukrajinské hranici věnována naučná stezka a dobové snímky ukazují i ostře střeženou hranici se Sovětským svazem v éře socialismu. Vojáky se zbraněmi a vysílačkami, ruské gazíky. „Se sousedy jsme se znova začali poznávat až po vzniku samostatné Ukrajiny v roce 1991. Ale teď jsme zase rozdělení,“ mrzí domorodce.

Je to paradox, když se ale Drenkovi představím jako reportér Ivan Motýl, zajásá. Motýl je totiž mezi Rusíny i Ukrajinci časté příjmení. „Zástupce velitele policie v Mukačevu se také jmenoval Ivan Motýl, přesně jako vy. Už je v penzi,“ podivuje se Drenko a začne vyprávět dramatický příběh.

„Ivan z Mukačeva měl ještě bratra Vasila, to zase byla vysoká šarže na policii v Užhorodě. A protože za Sovětského svazu studoval policejní školu v Moskvě a tam se dost naučil, tak se po událostech na Majdanu v roce 2014 přihlásil do ukrajinských tajných služeb. V Charkově dostal na starost ruské agenty, jednoho dne asi před čtyřmi lety zmizel. Rusové ho asi odhalili a navždy se ho zbavili,“ vypráví Drenko o osudech Vasila Motýla. Zda je to pravda, netuším. Prodávám, jak jsem nakoupil.
Podkarpatská Rus je z pohledu dějin zvláštní prostor. Není ruský, není ukrajinský, není ani slovenský. Dnešní hranice mezi Slovenskem a Ukrajinou vede multikulturním územím, kde se místní Slované považují za takzvané Rusíny.
Válka na Ukrajině

Uprostřed Ruského Hrabovce stojí dva kostely, řeckokatolický a pravoslavný. Rusíni se historicky hlásili k řeckokatolické víře, tahle církev však byla za komunismu zakázána a její kostely předány pravoslavné duchovní správě. Slovo Rusín bylo zapovězeno také, rusínština označena za nářečí a obyvatelstvo prohlášeno za Ukrajince.
Stalin tuhle politiku hlásal na zabrané Podkarpatské Rusi, Gottwald zase mezi Rusíny na východním Slovensku. Víru a národnost si místní mohli opět svobodně vybrat až po pádu komunismu.

Juraj Drenko se narodil v roce 1953, v tom roce sice zemřeli Stalin i Gottwald, socialismus je ale přežil. Drenko se ve škole učil slovensky a rusky, mezi sousedy se však dál tlachalo rusínsky.
„Zažil jsem toho hodně. Proto si myslím, že Amerika měla nechat Ukrajinu na pokoji, teď by tam nebyla válka,“ věří bývalý policista. Na Slovensku to není ojedinělý názor. Podle aktuálních průzkumů si čtvrtina obyvatel země myslí, že k válce na Ukrajině nějakým způsobem přispěly právě Spojené státy. Přispěl k tomu i expremiér Robert Fico (Smer). „Yankees, go home! Musíme zrušit smlouvu, kterou teď podepisuje slovenská vláda (obranná smlouva mezi USA a Slovenskem, pozn. red.). Víme, proč to dělá. Páchá na Slovensku zločin,“ vykřikoval Fico za potlesku demonstrantů jen dva týdny před okupací Ukrajiny.

Praděd válčil s Ludvíkem Svobodou
Rusíni žijí na obou stranách hranice, celá někdejší Podkarpatská Rus je ale součástí Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Od počátku Putinova útoku z této oblasti odešlo nejméně 20 tisíc uprchlíků, možná mnohem více.
„Na Československo doma nezapomínáme. Můj praděd kvůli účasti ve Svobodově armádním sboru skončil po válce ve stalinském vězení,“ vypráví 22letý Igor, který pracuje a žije na Pardubicku. A v těchto dnech organizuje přepravu uprchlíků z ukrajinských hranic.

Narodil se v Chustu, který mezi světovými válkami také patřil k Československu. „Praděd byl tankista. Teď na něho myslím pokaždé, když jedu z hraničního přechodu Ubľa do Čech. Ve městě Stakčín stojí u cesty československý tank svobodovců,“ vypráví.
Později si ten tank v blízkém Stakčíně vyfotografuji, je to sovětský stroj T34, který měl československou posádku. Svobodův armádní sbor totiž z velké části tvořili Čechoslováci z Podkarpatské Rusi. Po zabrání tohoto území Maďary v roce 1939 utíkali po tisícovkách do Sovětského svazu s naivní vírou, že budou bojovat za svobodné Československo. Stalin je ale pozavíral do gulagů a poslal na Sibiř.

Migrace

Teprve v roce 1942 dostali nabídku, že jako českoslovenští občané mohou lágr vyměnit za službu ve vznikající Svobodově armádě. „Když se praděd po válce vrátil do Chustu, tak ho Stalin stejně nechal zavřít. Udělal to většině vojáků ze Svobodovy armády, kteří nezůstali v Čechách a rozhodli se dál žít na Podkarpatské Rusi,“ vypráví Igor.
Když se sci-fi mění v realitu

Dějiny se tady s nikým nemazlí. Manželé Čeporovi z městečka Volové chtěli doma na bývalé Podkarpatské Rusi strávit penzi. Celá léta dřeli v Čechách. „Pracoval jsem u vás nějakých pětadvacet let. Začínal jsem na stavbách a končil na letišti Václava Havla,“ vypráví 69letý Ivan Čepora.

Sen o poklidné penzi na Ukrajině se rozplynul ráno 24. února 2022, když Putin začal bombardovat Ukrajinu. „Rozhodli jsme se radši odejít k dceři, která bydlí u Prahy,“ říká Čepora. I když se Ukrajinci odhodlaně brání agresorovi, nevěří v úplně šťastný konec. „Možná se pak Putin dohodne s Orbánem a Zakarpatí bude opět maďarské,“ bojí se.

Po invazi Rusů na Ukrajinu je možné všechno. Co se ještě loni zdálo jako sci-fi, je teď realita. Obavy Ivana Čepory z Volového potvrdil tento týden ruský deník Komsomolská pravda, který zveřejnil mapu uspořádání Ukrajiny po Putinově vítězství. Zakarpatská oblast čili někdejší Podkarpatská Rus je na mapě označena jako „maďarský protektorát“, který novodobý car blahosklonně věnuje příteli Orbánovi.

Táta střežil Československo
Manželka Ivana Čepory lituje, že Podkarpatská Rus nezůstala československá. „Škoda. To bychom teď byli součástí Evropské unie. Můj otec se narodil v roce 1920, a když Československo vyhlásilo mobilizaci proti Hitlerovi, musel jít střežit německé hranice před nacisty,“ vypráví paní Olena. „Už nevím, kde přesně tehdy hlídal republiku, bylo to někde v severních Čechách.“

Československo se ale v září 1938 do války s Německem nepustilo, zatímco Ukrajina se novodobému Hitlerovi postavila. „Je to vždycky těžké rozhodování. Kdyby šli tehdy Češi do války s Hitlerem, táta by na hranicích nejspíš zahynul, takže bych se nikdy nenarodila,“ uvažuje žena.

Nezažila to, ale na Podkarpatské Rusi se i podle ní nejlépe žilo v éře masarykovského Československa. „To je dodnes vidět na stavbách, které u nás Češi postavili. Jsou bytelné a pořád krásné, zatímco stavby z doby sovětské éry jsou ošklivé a rozpadají se,“ porovnává Čeporová.

Z Mižhirje čili z města Volové je to jen 20 kilometrů do Koločavy. „Četla jsem Ivana Olbrachta a jeho Nikolu Šuhaje, dokonce jsem znala dceru, kterou měl Šuhaj s Eržikou.“

Věčný strach z Moskvy

V kapse nosím průvodce Zemí Podkarpatoruskou z roku 1933, který vydal Klub československých turistů. Strkám si ho do kabátu pokaždé, když se blížím k hranicím někdejší čtvrté země poválečného Československa (Čechy, Morava, Slezsko a Podkarpatská Rus).
O městečku Volové se v průvodci píše: „4426 obyvatel, z toho 80 % Rusínů, 19 % Židů.“ V knize se zdůrazňuje, že jazykové poměry v kraji jsou složité a jednotlivá rusínská nářečí na Podkarpatské Rusi se dosti odlišují. „U nás není místo pro moskvofilstvo, tím méně pro ukrajinství. My nepotřebujeme ruský ani ukrajinský jazyk,“ cituje turistický průvodce názor rusínské inteligence.

S Rusy měla rodina paní Oleny Čeporové samé špatné zkušenosti. „Když můj strejda Vasil utekl v roce 1939 z Podkarpatské Rusi do Sovětského svazu, také věřil, že bude bojovat s Hitlerem,“ vypráví pamětnice. Ani Vasil nemohl tušit, že si Stalin s Hitlerem rozdělili Polsko a uzavřeli společný pakt. „Jakmile překročil hranice, slehla se po něm zem. Už jsme o něm nikdy neslyšeli, stejně jako ostatní uprchlíci určitě skončil v gulagu, kde zahynul.“
Rodina se o zmizelém nedozvěděla nic ani při dočasném otevření části archivů KGB za Borise Jelcina. „Kdo gulag přežil, ten nám vyprávěl strašné věci. Vězni měli takový hlad, že byli šťastní, když ulovili krysu.“

České stopy v Užhorodě
Jehor Foničov a Oleksander Verner jsou stejně staří, oba se narodili v roce 1994. Jeden je obchodník, druhý zvukový režisér. Oba žili až do války v Užhorodě, hranice se jim podařilo překonat těsně před tím, než ukrajinský prezident vyhlásil všeobecnou mobilizaci.

„Užhorod je pěkné město také proto, že tam je pořád český duch,“ říkají. V centru se dochovalo na třicet modernistických budov československých architektů, mimo jiné Masarykův most, Zemský úřad, knihovna, kino, Baťův palác anebo kolonie Malá Praha. „Ráno v šest hodin 24. února mě vzbudil otec, že začala válka. Neváhal jsem ani minutu a vydal se k hranicím,“ vypráví Foničov. „Putin chce udělat z Ukrajiny druhý Sovětský svaz,“ obává se.

Kadeřnice Olena Shytju má 36 let a ve městě Rachiv provozovala úspěšné kadeřnictví. „Všechno jsem nechala napospas, nejdůležitější je bezpečí mých dětí,“ hladí po vlasech ratolesti ve věku 13 a 7 let. Dlouho žila na Brněnsku a Česká republika jí přirostla k srdci. Přesto pořád věřila, že její země jednou vstoupí do Evropské unie a i v Rachivě se bude žít stejně jako v Třebíči anebo Znojmě.

„Teď už tomu přestávám věřit,“ myslí si po překročení hranic. I ona přitom ví, že Podkarpatská Rus už na Západě jednou byla, v dobách meziválečného Československa. Tehdy se Rachiv jmenoval Rachov. „Putin je nenormální člověk. Dělá hrozné věci a celý svět se jen dívá a nezasáhne,“ myslí si matka dvou dětí.

„Ruské“ vesnice na Slovensku
Svět sice zasahuje, jenže z pohledu Ukrajiny opatrně. Evropská unie má černé svědomí, protože věřila, že s Ruskem lze hrát férovou hru. A kdyby slovenský expremiér Robert Fico jen několik dnů před vypuknutím války nepořádal demonstrace namířené proti NATO a USA, asi by tolik Slováků nepropadlo až nenávisti k americkým vojákům. A nefandili by v takovém množství Kremlu.

Poblíž slovensko-ukrajinských hranic nese spousta obcí název nějak spojený s Ruskem. Ruský Hrabovec, Ruská, Ruský Potok, Ruské Pekľany či Ruské Bystré. Do Ruska odsud bylo vždycky blízko, používala se tady azbuka a rusínština a její zpěvnost třeba Čechům připomíná mnohem víc ruštinu než třeba polštinu.

„Nemáte strach, že když se to tady jmenuje tak nějak rusky, že jednou Putin prohlásí, že má na tohle území historické nároky?“ To je otázka, kterou pokládám hned v několika obcích s „ruským“ názvem. V obci Ruská žijí Maďaři a vysmáli se mi, že je to hloupý dotaz. Jinde jsem ale místní vystrašil, v malé vesničce Ruská Bystrá jsem zase našel hrdé ctitele dnešního Ruska.

Proruskému Ficovi tady uvěřili třeba 46letý Radovan Oravec a 38letý Jozef Ivančák. Zrovna zpracovávají dřevo a hned pro mě pořádají přednášku. „Já vám to povím, jak to všechno je. Všechno to spískala Amerika. Povím to otevřeně, Amerika je novodobý Hitler. Stejně jako Hitler chce Amerika ovládnout celý svět. Podmanila si Evropskou unii i Slovensko. Putinovi vyčítám, že se Amerikou nechal vyprovokovat, škoda každého života, ale Rusko je silné,“ emotivně rozpráví Oravec.

Za chvílí se přidá také Ivančák: „Celý ten konflikt vyprovokovali Američané.“ Oravec: „Na Rusy nikdo nemá. Za socialismu bylo dobře i na Slovensku, všichni měli práci, na pracák nikdo nechodil. Za všechno mohou Američani.“ Poslouchám a přemítám, jak nezodpovědní politikové à la Robert Fico dokážou vymývat mozky. Po čtvrthodinové přednášce se raději vydám k místnímu dřevěnému řeckokatolickému kostelu Přenesení ostatků svatého Mikuláše, který je památkou UNESCO.

Dřevěný kostel tady stál i před sto lety a byl často navštěvován československými turisty, kteří na východním Slovensku a Podkarpatské Rusi obdivovali roubené stavby. Psal se rok 1922 a věřilo se v dlouhý mír, jenže v roce 1939 vypukla druhá světová válka a tvrdě se bojovalo i tady v Karpatech. A v roce 2022 se válečné běsnění znova přibližuje. Nejbližší ukrajinská dědina od Ruské Bystré se jmenuje Завосина (Zavosyna).

Když Putin pokoří Kyjev, jistě bude chtít vojensky ovládnout i tuhle zapadlou osadu kilometr od slovenských hranic. A s ní i celou Zakarpatskou oblast čili bývalou československou Podkarpatskou Rus. Pokud tedy tohle území nepředá Putin jako dar Maďarům, jak poněkud bláznivě uvedla tento týden ruská Komsomolská pravda.

„Putin se zbláznil, Putin je vrah, Putine jdi do p***le,“ zakřičím si u zamčených vrat dřevěného kostela v Ruské Bystré. Ten stojí na samotě u hřbitova, žádný bůh mě tady neslyší. Jsou to osamělé a zoufalé výkřiky, ale Ukrajinci s Putinem zatím hrdinně bojují. Do centra Kyjeva je to odsud 789 kilometrů, do Prahy 857.