Západní země v čele s USA, Bidenem, a další země slibovaly Ukrajině a prezidentovi Zelenskyjmu, že budou v NATO a chráněni před nepřítelem. Ale už mu neřekly, že to není hned tak jednoduché, a kromě toho Rusko není žádný bezvýznamný stát, ale světová velmoc, kterou potřebují takřka všechny státy Evropy a mnohé další ve světě. Jedná se o plyn a ropu a další suroviny, které odebírají z Ruska. Zelenskyj tohle všechno měl vědět, když chtěl vládnout a řídit Ukrajinu.

Dnes ji přivedl na dno zkázy, protože tisíce lidí muselo ze země uprchnout a města a vesnice jsou zničená. A čím vice zbraní Ukrajina dostane ze světa, tím to bude ještě horší, protože bude zničenější a chudší, protože kdo škody zaplatí? Biden nebo Johnson, který sám utekl z EU, protože proti ní je už dlouhá léta i královna Britů a nechce financovat žádné uprchlíky ze světa.

Kdyby byl Zelenskyj prozíravý politik, nikdy by se nepustil do boje s Ruskem, ale snažil se jednat tak, aby to prospělo občanům země, což by bylo lepší, než rozbombardovaná země, mnoho mrtvých a raněných a uprchlíků v cizině. To by byl pak Zelenskyj hrdinou národa, protože lidem neuškodil, ale naopak prospěl ke spokojenému životu ve své vlasti i v zahraničí.

Teď musí Zelenskyj jednat tak, aby se dohodl s velmocí a nemít takové požadavky, které nesplní. A kdyby měl odejít, je to lepší pro národ, než další bombardování země a další větší ztráty na životech a klid pro národ Ukrajiny. Myslet na to Umění odejít a odstranit všechny potíže, které teď v zemi jsou. Nedát na žádné rady Západu, který přivedl Ukrajinu do velké zkázy a nesnází a způsobil tisíce mrtvých a raněných.

X X X

Ke Kyjevu míří velký konvoj ruské armády s tanky, děly a palivem

Směrem ke Kyjevu se pohybují rozsáhlé ruské pozemní jednotky, uvedla na základě nejnovějších satelitních snímků společnost MAXAR. Ruská armáda je podle ní asi 60 kilometrů od hlavního města Ukrajiny, kolona je pět kilometrů dlouhá a jsou v ní tanky, vozy dělostřelectva i cisterny s palivem, jehož nedostatek ztěžoval postup ruských tanků.

Konvoj ruských sil se v neděli nacházel nedaleko ukrajinského města Ivankiv, na západním břehu Dněpru, uvedla společnost MAXAR. V konvoji jedou cisterny s pohonnými hmotami, logistická a obrněná vozidla včetně tanků, bojových vozidel pěchoty a samohybných vozidel dělostřelectva.
Mluvčí starosty hlavního města Vitalije Klička dementovala informace o obklíčení Kyjeva, které měl říci v rozhovoru pro agenturu AP. Podle mluvčí Kličko v rozhovoru neřekl, že je město obklíčeno a civilisté nemohou být evakuováni. Slova o obklíčeném Kyjevě označila podle agentury Unian za lži a manipulaci.

V neděli po poledni Kličko prohlásil, že v Kyjevě nejsou žádné ruské jednotky. Na sociální síti Telegram připustil, že ukrajinská armáda a policie ustavičně odhaluje a zneškodňuje ruské sabotéry a diverzanty v hlavním městě.
V Kyjevě platí od sobotního večera zákaz vycházení, který platí do pondělního rána. Jakákoli osoba, která nemá k pobytu v ulicích města propustku, může být považována za sabotéra.

Situace byla v neděli přes den na Ukrajině stabilní, ujistil ve vysílání televize Rada poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. „Myslím, že všichni vědí, že nepříteli se nepodařilo vejít ani do jednoho města,“ citovala ho agentura Unian.
Ukrajinské síly vytlačily ruské vojáky z města Irpiň v Kyjevské oblasti, stejně jako z Charkova na východě země. Rovněž se ubránila Volnovacha v Doněcké oblasti. Ukrajinské ministerstvo obrany informovalo, že se armádě podařilo zničit tankovou rotu ruských sil u města Pryluky v Černihivské oblasti východně od Kyjeva.

Rusko zatím nasadilo asi dvě třetiny sil, jež vyčlenilo pro invazi na Ukrajinu, uvedl americký Pentagon, podle něhož se pomalý postup na bojišti může brzy zvrátit.
V neděli kolem 17. hodiny byly odpáleny ruské rakety Iskander z Běloruska směren na Ukrajinu. Zasáhly letiště ve městě Žitomir.
Ukrajinští a ruští představitelé přitom v tu chvíli již mířili k jednání na bělorusko-ukrajinských hranicích u řeky Pripjať. Jednání dohodl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Turecko zavře Rusku Bospor a Dardanely

Svůj postoj k situaci na Ukrajině změnilo Turecko. Zavázalo se implementovat části mezinárodního paktu, který by omezil tranzit ruských válečných lodí ze Středozemního do Černého moře.
„Už nejde o pár leteckých útoků. Na Ukrajině je oficiálně válka... Implementujeme úmluvu z Montreux,“ řekl turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu v rozhovoru pro televizní stanici CNN Turk.
Tento měsíc proplulo tureckými průlivy již nejméně šest ruských válečných lodí a ponorka. Z Černého moře Moskva spustila invazi na jižní pobřeží Ukrajiny.

Ankara v minulých dnech označila ruský útok za nepřijatelný, ale až do neděle jej nenazvala situaci na Ukrajině válkou. Změna v názoru umožňuje Turecku uzákonit články z úmluvy z roku 1936, která jí umožňuje omezit námořní dopravu a tranzit úžinami Dardanely a Bospor během války, nebo v případě ohrožení.

Přesto Cavusoglu zopakoval, že Turecko nemůže blokovat všechny ruské válečné lodě vstupující do Černého moře kvůli doložce osvobozující lodě, které se vrací na své základny. „Tato výjimka by neměla být zneužívána. Vyhlásit návrat na své základny a proplutí úžinami by nemělo být zapojeno do války,“ řekl Cavusoglu.
Turecko má dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou. Dokonce jako členové NATO zasáhli Moskvu sankcemi. Cavusoglu podotkl, že mluvil jak s ukrajinskými, tak s ruskými protějšky a s potěšením slyšel, že budou vést jednání.

X X X

Protileteckými kryty v Kyjevě prostupují slzy a strach o blízké. Pocity zoufalosti ale střídá i naděje

Stres, vyčerpání, tma a všudypřítomný strach o život svůj i svých blízkých. Tak vypadá realita posledních dnů uvnitř ukrajinských podzemních úkrytů, které chrání obyvatele napadené země před útokem ruských ozbrojených sil. Zoufalost lidí v úkrytech, sklepích či prostorách metra nicméně vystřídají také povzbuzující příběhy – například ve chvíli, kdy se v napjatých a značně omezených podmínkách podaří přivést na svět nový život.

Lidé na Ukrajině se před ruským bombardováním ukrývají do sklepů, prostor metra i dalších bunkrů | Zdroj: Reuters
„Děti byly vyděšené. Pláčou a ptají se: ‚Mami, umřeme všichni?‘,“ popisuje pro agenturu Reuters čtyřicátnice Ala realitu uvnitř bunkru jedné z budov v Kyjevě. Kromě ní se tam před ruskými útoky skryly stovky dalších obyvatel ukrajinské metropole. Sotva našli místo na sezení, natož aby si měli kde lehnout. K dispozici tak měli jen vodu, ti úspěšnější i židli.

„Nevíme, jak dlouho tu budeme muset zůstat. Dobře, že máme alespoň židle,“ říká pětačtyřicetiletá Viktoria, zatímco její děti ve věku pět a sedm let pospávají kousek dál oblečení v zimních bundách.
„Jsme z toho v šoku, nečekali jsme to. Jak můžete vést válku proti mírumilovným lidem?“ ptá se obyvatelka ukrajinského hlavního města, kde až do pondělního rána platí zákaz vycházení.

Další obyvatel Kyjeva popisuje, jak se kolem čtvrté ráno probudil a šel na balkon kouřit. Mezitím se ozval výbuch a na obzoru viděl záblesk střely. O pár sekund později jeho desetipatrovým obytným domem nedaleko mezinárodního letiště Boryspil otřásla mohutná exploze. „Sklo létalo všude kolem. V mé kuchyni je teď fragment odpálené střely. Byl jsem v šoku,“ říká pro Reuters.

Zdevastovaný je také byt Oleksije Morozova a jeho manželky Mariji, oba jsou ale šťastní, že se v pátek večer rozhodli přesunout do podzemí. Další den ráno se dozvěděli, že věžák s jejich bytem v kyjevské části Solomjanskij rajon byl zčásti zdemolován. Podle Oleksije to byla pro oba „zničující“ zpráva.

„Nikdy by mě ani nenapadlo, že by se tady v Kyjevě, v hlavním městě, mohlo něco takového stát,“ přiznává v rozhovoru pro televizní stanici NBC News. Od pátku jsou stále schovaní v bunkru tamní školy, podle obrázků jejich domu zasaženého ruskou střelou je nicméně patrné, že zdemolovaná skončila hlavně ložnice jeho 12letého syna a osmileté dcery.
Podle Oleksije si děti s sebou do úkrytu vzaly i hračky, jsou ale příliš vyděšené na to, aby si vůbec mohly hrát. „Chtějí jen sedět v blízkosti jejich mámy a mě,“ dodává.
Novorozenci v úkrytu
Hrůznými zážitky vyvolanými bezprecedentní ruskou agresí vůči Ukrajině si prošly také nejlepší kamarádky Eugenie a Anna, které se společně uchýlily do prostor kyjevského metra. „Ráno to byla totální panika,“ přibližuje první den po zahájení ruské invaze na ukrajinskou metropoli Anna.

„Hysterie, slzy, strach o své příbuzné a o své blízké. Nevěděli jsme, co dělat, kam utéct nebo jak se chovat,“ dodává mladá Ukrajinka podle serveru Euronews.

Realitu nejen uvnitř kyjevského metra, ale i dalších bunkrech pod metropolí popisuje také britský deník The Guardian. Zatímco náctiletí sedí připoutaní k obrazovkám svých mobilních telefonů, rodiče zastrkávají přikrývky kolem těl svých spících dětí. Další pak drží na klíně své domácí mazlíčky, které si vzaly s sebou, aby je ochránily před nálety ruských raket.
Napjatou atmosféru v některých ukrajinských krytech v posledních dnech nicméně rozčeřily také radostnější zprávy. Několika ženám se během pobytu v podzemí podařilo přivést na svět nový život.

O narození jednoho z nich na twitteru informovala například bývalá ukrajinská poslankyně Hana Hopková. „Mia se narodila dnes v noci ve stresujícím prostředí – během bombardování Kyjeva. Její matka je po náročném porodu šťastná,“ napsala ve svém pátečním příspěvku na sociální síti.
The Guardian k tomu dodává, že podle kyjevských úřadů je Mia jedou z více než 80 novorozenců, kteří během pouhých dvou dnů přišli v útrobách ukrajinských krytů na svět. Zprávy o narození dítěte v jednom z ukrajinských bunkrů přišly také z oblasti na východě Ukrajiny.

„Ukrajinské matky během náletů rodí v krytech a stanicích metra,“ napsala na twitteru ukrajinská poslankyně Aanastasia Radinovová a přirovnala situaci ke scénám z Londýna v roce 1940, kdy na britské hlavní město pršely bomby shazované německou Luftwaffe. „NATO musí nad Ukrajinou vytvořit bezletovou zónu,“ vyzvala také ukrajinská politička.
Snaha o úprk z Ukrajiny
Pod jakým tlakem jsou obyvatelé Kyjeva, kteří si útěkem do bunkrů snaží zachránit život, popisuje také agentura AFP.

„Všichni! Okamžitě! Ihned!“ křičí ukrajinský voják na lidi prchající do krytů krátce poté, co se v ulicích Kyjeva ozvaly sirény. Obyvatelé města mezitím spěchají po tmavých schodech vedoucích do betonového suterénu, kde už čeká skupina jiných vyčerpaných lidí.

Někteří z nich se během třetího dne ruské invaze pokoušeli dostat z Kyjeva pryč, úspěšní ale nebyli. „Snažili jsme se evakuovat, ale v polovině cesty nás začali ostřelovat,“ uvedla pro AFP IT inženýrka Helga Tarasovová, která se vydala na kyjevské nádraží spolu se svým malým synem a několika kamarády. Chtěli se dostat do západoukrajinského města Lvov a odtud možná do Polska.

„K nádraží nám zbývalo už jen 800 metrů,“ popisuje šestatřicetiletá žena, zatímco houpe syna na klíně. „Ale národní garda nás nechtěla pustit dál. Běželi jsme s taškami a myslím, že je ty tašky vyděsily,“ dodává.
Právě u polských hranic se nicméně odehrávají další napjaté scény, které odrážejí zoufalost celé situace. Hromadí se tam tisíce ukrajinských běženců, kteří se snaží dostat z území své napadené země do bezpečí.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky v neděli informoval, že z Ukrajiny uprchlo už nejméně 368 tisíc Ukrajinců, z nichž velká část zamířila právě do Polska. Jako kritická se jeví zejména situace na hraničním přechodě Medyka u polského města Přemyšl. Tvoří se tam mnohahodinové fronty, v nichž lidé včetně žen a dětí čekají v zimě a bez přístupu k toaletám.

X X X

Z Ukrajiny už uprchlo 300 tisíc lidí. Budou jich miliony, obává se Brusel

Z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchlo nejméně 368 tisíc lidí, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Tři sta tisíc zamířilo do zemí Evropské unie, polovina z nich do Polska. Evropský blok se musí připravit na miliony lidí prchajících před válkou, řekla v neděli eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.

Předpokládaných pět tisíc uprchlíků z Ukrajiny, které plánuje přijmout Česká republika by státní rozpočet přišlo asi na 1,5 miliardy korun, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan. Pokud by jich dorazily desetitisíce, přišlo by to státní rozpočet na 15 až 20 miliard korun.
V takovém případě by ale pomohla s penězi Evropská unie, protože by šlo o migrační vlnu velkého rozsahu, řekl v Otázkách Václava Moravce České televize Rakušan.
Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová v neděli probírala společnou strategii pomoci běžencům na mimořádné schůzce s ministry vnitra členských zemí a navrhla aktivaci nouzového plánu usnadňujícího pohyb uprchlíků po EU.
„Myslím, že je pravý čas na její využití, protože by poskytla uprchlíkům dostatečnou ochranu a také možnost dostat se do EU,“ řekla komisařka. Předložila také plán finanční a další pomoci těm státům, které přijímají největší počty uprchlíků. Mezi ně patří zvláště Polsko a další země východního křídla unie, řadu Ukrajinců už přijalo i Česko.

„V první fázi, kdy se bavíme o jednotkách tisíc (uprchlíků), to zvládáme celkem jednoduše. V těch dalších fázích to bude čím dál složitější,“ řekl po jednání Rakušan. Ukrajinci jsou podle něho v Česku vítáni a v jejich přijímání pomáhá i velká solidarita Čechů, očekávané vyšší počty však budou spojeny také s dalšími finančními nároky či požadavky na zajištění bezpečnosti.
Zástupci unijních vlád se také shodli na poskytnutí další humanitární pomoci Ukrajině. Rakušan navrhoval zastavit vydávání víz všem Rusům, většina států však tento plán nepodpořila.

Rakušan také ujistil, že s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou řeší, jak dostat do rozpočtu ministerstva vnitra peníze, které bezprostředně pomůžou s humanitární krizí vyvolanou ruskou agresí vůči Ukrajině. „Tady se zatím budeme pohybovat v jednotkách miliard,“ dodal.

Ministr spolu s kolegy z další trojice států předložil ostatním návrh na úplné zastavení vydávání víz do EU Rusům. Podle Rakušana sice zatím nemá většinovou podporu, ale Česko například s Litvou bude dále koordinovat snahu o jeho prosazení.
„Ta situace také může mít vývoj. Putin tady začíná vyhrožovat jadernými zbraněmi a já si myslím, že to není moment, kdy my máme začít ustupovat a začít se omlouvat,“ řekl Rakušan s odkazem na dnešní rozkaz prezidenta Vladimira Putina aktivovat jaderný arzenál. EU se zatím shodla pouze na pozastavení vízové dohody, které znesnadní ruským diplomatům či byznysmenům získávání víz, úplně je však nezakazuje.

X X X

Máte úspory u ruské Sberbank? Radši je převeďte jinam, doporučuje ekonom

Banka Sberbank CZ se zřejmě připravuje na odchod z České republiky. Podle ekonoma Lukáše Kovandy totiž sankce, které vůči jejímu většinovému majiteli zavedli západní spojenci v čele s USA, likvidačně dopadne na její obchodní aktivity i v ČR. Tuzemským klientům tak Kovanda doporučuje, aby své úspory co nejrychleji převedli do jiné banky. Sberbank v Česku uzavřela pobočky, otevře je znovu nejdříve v úterý. Dočasně omezila také platby kartou, internetové bankovnictví funguje jen částečně.

Hlavním akcionářem banky Sberbank CZ je Sberbank Europe AG, což je dceřiná společnost Sberbank Rosii (česky Ruské spořitelny), největší banky v Rusku. Jejím padesátiprocentním vlastníkem je ministerstvo financí Ruské federace.
Vzhledem k sankcím, které Západ v souvislosti s válkou na Ukrajině hodlá uvalit na Rusko, je tak možné, že se Sberbank bude snažit rychle vyklízet pozice, které v zahraničí skrze své dceřiné společnosti má.

„O tom, že Sberbank CZ chystá ochod z Česka, může svědčit to, že právě nyní, ve vypjaté situaci, když mimořádně uzavírá své pobočky v ČR, citelně omezila svoji komunikaci s veřejností,“ zmínil ekonom Lukáš Kovanda.
Ten rovněž upozornil na to, že například mluvčí a PR manažerka banky Radka Černá už na webových stránkách Sberbank CZ neuvádí své telefonní kontaktní údaje a z příslušných stránek zmizela také její fotografie. Na jejím linkedinovém profilu se nově objevila informace, která naznačuje, že si hledá novou práci.

Možný krach rublu a omezení plateb kartou
„Sberbank CZ navíc ztrácí důvěru veřejnosti, která vnímá sobotní dojednání dalšího sankčního balíku Západu. Ten má potenciál přivodit krach rublu a rozvrátit celý ruský finanční systém,“ varoval Kovanda, který českým klientům Sberbank
CZ doporučuje, aby své úspory co nejrychleji převedli do jiné banky, případně přeměnili v hotovost, bude-li to možné.

Do částky odpovídající 100 tisícům eur (zhruba 2,5 milionu korun) jsou úspory ze zákona omezeny, takže o ně klienti za žádných okolností nepřijdou. Málo pravděpodobné je, že by o své úspory přišli, i pokud tuto částku přesahují. „Obezřetnost je ale rozhodně na místě,“ dodal český ekonom.

Sberbank CZ už v pátek uzavřela své pobočky, které prý znovu otevře nejdříve v úterý. V neděli také oznámila, že dočasně omezila všechny karetní transakce. Internetové bankovnictví, které od pátečního poledne nefungovalo, je již částečně obnoveno, uvedla banka. I to se ale do plného provozu dostane nejdříve v úterý. Důvodem je podle banky výrazný odliv vkladů klientů kvůli konfliktu na Ukrajině. Na situaci dohlíží Česká národní banka.

X X X

Hranice mezi Ukrajinou a Polskem překročilo přes 200 tisíc uprchlíků. Situaci komplikuje mráz

Už 200 tisíc lidí se od čtvrtka kvůli ruské invazi uchýlilo z Ukrajiny do Polska. Podél celé hranice je devět hlavních přijímacích středisek pro uprchlíky zřízených vládou a samosprávnými celky. S pomocí přicházejí i dobrovolníci a charitativní organizace. Ukrajinská policie zvýšila propustnost přechodů a autobusy odtamtud odvážejí víc lidí než v předchozích dnech.

Zahlcení hraničních přechodů způsobila nestabilita počítačového odbavovacího systému a také nedostatek personálu. Ukrajinská policie ale zjednodušila proceduru a také začala na silničních přechodech odbavovat i chodce. Pěšky se přitom přes hranici dostává vůbec nejvíc uprchlíků.

Jedno z přijímacích středisek je ve staré škole v obci Lodyna u města Ustrzyki Dolne v jihovýchodním cípu Polska. Najednou může poskytnout teplé jídlo a odpočinek 120 lidem. V něm i ve sportovní hale v Ustrzykách se shromažďují darované potraviny, balená voda, dětské pleny a oblečení.

Nepříznivé počasí
Úřady v obcích kolem ukrajinsko-polské hranice se připravují na větší příliv uprchlíků. Hranice jsou teď průchodnější a venkovní teploty začínají i ve dne klesat pod bod mrazu. Do toho začalo sněžit.

„Je strašné v médiích vidět jen čísla, ale už ne to, že ženy musejí na hranici spát s dětmi mezi nohami, aby byly alespoň trochu v teple,“ řekla ČTK dobrovolnice z Vídně, která funguje jako spojařka pro dobrovolné řidiče odvážející ženy a děti od hranice do provizorního ubytování v blízkých polských vesnicích. Za sobotu takto pomohla zajistit 14 lidí, z nichž osm byly děti. Zmínila i nedostatek jídla.

Podle nedělních údajů polské pohraniční stráže jen polskou hranici za neděli do 15.00 překročilo na 57 000 uprchlíků z Ukrajiny napadené Ruskem. Od začátku invaze tak počet uprchlíků do Polska překročil 213 000. Z údajů slovenské policie vyplývá, že za 24 hodin do nedělního rána vstoupilo na Slovensko z Ukrajiny 12 435 osob, tedy o asi pětinu více než předchozí den.
Drahá cesta
Menší podnikatel z Prahy v neděli ČTK řekl, že od čtvrtka se snaží umožnit všem svým stávajícím i bývalým zaměstnankyním stáhnout sebe a své rodiny do Česka. „Velký problém je vůbec to se na hranici dostat. Někteří maršutkáři (řidiči malých autobusů používaných na Ukrajině ve veřejné dopravě, pozn. red.) si o jízdu říkají až 11 000 hřiven za osobu. Stejnou cenu chtějí někdy i za dítě,“ uvedl.

Požadovaná suma činí zhruba 8000 korun, minimální měsíční mzda na Ukrajině přitom byla v prosinci 2021 zvýšena z 6000 na 6500 hřiven, tedy zhruba 4929 korun. Před pěti lety v lednu 2017 činila 3200 hřiven (zhruba 2354 korun, přepočítáno dnešními kurzy). Ne každý si proto může takovou cenu za převoz dovolit.
Obavy z odvodu
Problémem je podle vyjádření dalších oslovených dobrovolníků i to, že se někteří muži bojí rodinu na hranici odvézt, jelikož by je po cestě mohla zastavit vojenská hlídka a zkontrolovat, jestli se na ně nevztahuje povinnost přihlásit se jako rezervisté k bojům. „Ztratili by tak kontakt s rodinou, o kterou mají strach, a ty o ně. Není to černobílé,“ vysvětluje dobrovolník. Odvod samozřejmě riskují i „maršutkáři“.

„Povolení převážet přes hranici v dopravních prostředcích pasažéry a opouštět tak Ukrajinu mají pouze řidiči se zaměstnaneckou kartou třeba od dopravce nebo ti, kteří mají například dvojí občanství. Na ně se tím vztahuje jakoby výjimka,“ uvedla v neděli pro ČTK pracovnice SVD Trans, který z Ukrajiny dopravuje přes Prahu až do Chebu.

„Někteří toho spojení opravdu využívají. Za včerejší (sobotu) a dnešní den jede do Chebu celkem devět pasažérů, ale někteří jedou do Tachova, Rokycan nebo Stříbra. Není to tedy jen o velkých městech, kam ženy s dětmi z Ukrajiny směřují a kde jim někdo pomáhá nebo může pomoct,“ doplnila v neděli pracovnice. Kdy spoje reálně dorazí, však není možné kvůli dlouhým kolonám určit.
Cheb, cílová destinace spojů dopravce, jako i mnohá další města v Česku oznámil poskytnutí obecních bytů ukrajinským uprchlíkům.

X X X

Česko dává Ukrajině zbraně za 188 milionů, více pomoci posílá EU i USA

Česko poskytne Ukrajině zbraně a munici za 188 milionů korun, informoval v sobotu ráno resort obrany. Současně zajistí i jejich transport na místo, které si tamní vláda určí. Vláda už dříve pro Ukrajinu schválila 4006 dělostřeleckých granátů, dosud ale zůstávaly v českých skladech. Pomoc válkou zmítané zemi posilují i další státy.

Podle ministerstva obrany jde o nový balík pomoci, který vláda schválila v sobotu. Ta přitom už včera schválila také dodávky například pohonných hmot, krve nebo krevní plasmy. Ukrajina o tuto pomoc už dříve požádala NATO.

První dodávky munice pro Ukrajinu schválila vláda už před měsícem. Šlo o 4006 kusů dělostřeleckých granátů. Dar se ale dosud nachází v českých skladech. Ministryně obrany Jana Černochová to zdůvodnila tím, že si ukrajinská strana zásilku nevyzvedla.
Další vlnu vojenského zásobování pro Ukrajinu již avizovalo celkem 27 zemí, kromě států EU také USA. Poskytnou také zdravotnické potřeby.
Na Ukrajinu dorazila kolona kamionů naložených municí a zbraněmi, které Polsko předalo Ukrajině, uvedla média s odvoláním na ukrajinský generální štáb a polského ministra obrany. „Podporujeme Ukrajince, jsme solidární a rozhodně odmítáme ruskou agresi,“ uvedl ministr Mariusz Blaszczak.

První zásilka obsahuje osm bezpilotních letounů, stovku minometů ráže 60 milimetrů i s 1500 náboji, 1770 nábojů do houfnic ráže 152 milimetrů, více než 30 000 nábojů do protiletadlových děl ráže 23 milimetrů a 42 000 příleb, napsal list Gazeta Wyborcza s odvoláním na zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Kyjev očekává, že Polsko ještě dodá 10 000 útočných pušek Grot a protitankové řízené střely Javelin americké provenience, což ale závisí na tom, zda USA slíbí, že Polsku dodají nové střely.
Deník připomněl, že Ukrajinci dostávají čím dál více zbraní ze zemí Severoatlantické aliance, například Litevci poskytli útočné pušky pro domobranu a Britové poslali do Kyjeva dvě tisícovky protitankových střel NLAW, které mají pomoci k odražení ruského útoku na metropoli.

X X X

Hospodářská síla Ruska stojí a padá s ropou a zemním plynem.

Rusko lze považovat za velmoc snad jen z vojenského či geografického hlediska. Hospodářsky však 140milionová země rozprostírající se přes dva kontinenty soupeří se zeměmi jako Brazílie, Mexiko nebo Indonésie. Životní úroveň průměrných Rusů je však nižší než například v Rumunsku či na Bahamách. Navzdory obecnému přesvědčení, že Rusko je pro Česko významným exportním trhem, má vzájemný obchod jen zanedbatelný význam. Kde jsou silná a slabá místa ruského hospodářství? A kdo v současné napjaté situaci tahá za kratší konec?

V předvečer první světové války Rusko platilo za třetí největší světovou velmoc. Jak politicky či vojensky, tak ekonomicky. Jeho sílu dokázaly předčit jen Spojené státy a Německo, rovnat se s ním mohla Velká Británie. Bolševická revoluce z roku 1917 však zemi uvrhla do bídy, z níž se Sovětský svaz fakticky nevzpamatoval a Rusku se hospodářsky příliš nedařilo ani po rozpadu komunistického impéria.

„Pokud se ve standardních tržních ekonomikách střídají období růstu a poklesu, v Rusku takový vývoj platí dvojnásob. Prakticky jakákoli krize se na ruském hospodářství podepíše daleko silněji, než je obvyklé v zemích západního typu, a vzpamatovávání se z ní mu zpravidla trvá delší dobu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija.

Prokleté nerostné bohatství
Ruská ekonomika je, měřeno absolutní velikostí hrubého domácího produktu, jedenáctou nejsilnější na světě. To zní poměrně slušně, jenže když údaj zasadíme do kontextu, důvod k jásání to rozhodně není. Ruský HDP činil v loňském roce podle odhadu Mezinárodního měnového fondu asi 1,65 bilionu dolarů. Tedy prakticky stejně jako těsně dvanáctá Brazílie a jen o 36 miliard více než třináctá Austrálie. U protinožců ale žije téměř šestkrát více obyvatel než v Rusku.

„V přepočtu na osobu je ruský hrubý domácí produkt až 74. na světě. Životní úroveň průměrných Rusů je tak nižší než v Rumunsku, na Bahamách, ale také než v Turecku nebo v pobaltských zemích. A jen nepatrně převyšuje hrubý domácí produkt na osobu v Kazachstánu, Trinidadu a Tobagu nebo na Seychelách,“ dodala Hedija.

Putin se Západu směje. Podcenili jsme jeho brutalitu, zazlívají politikům v Německu.
Problém ruského hospodářství podle ní tkví v tom, že se stále až příliš spoléhá na těžbu přírodních zdrojů, tedy zejména ropy a zemního plynu. „Rusko je země s osmými největšími rezervami ropy a vůbec největšími rezervami zemního plynu na světě. To je ale právě jeho slabost. Může to znít jako paradox, ale data jasně prokazují, že přírodní bohatství neznamená automaticky hospodářskou vyspělost. Nerostným surovinám se proto někdy říká prokleté bohatství,“ upozornila Hedija.

Oboustranná závislost na ropě a plynu
Podle ekonomky totiž země bohaté na ropu a zemní plyn mohou mít tendenci na své přírodní bohatství spoléhat až příliš. „Podívejme se, které země mají největší zásoby ropy a zemního plynu na světě. Vesměs jde o nedemokratické režimy a chudé státy. Naopak státy s kombinací demokratického politického systému a tržní ekonomiky v drtivé většině případů vládnou globálnímu žebříčku ekonomické úrovně,“ vysvětlila.

Vlastnictví obřích zásob zemního plynu ale přece jen Rusku dává do ruky relativně mocnou zbraň, kterou může Západu hrozit. Přesněji řečeno zemím západní Evropy. Evropská unie totiž musí dovážet asi 60 % své roční spotřeby zemního plynu. Z toho více než 40 % připadá na import z Ruska. Zbytek pokrývají státy jako Norsko, Alžírsko, Nigérie nebo Spojené státy.

Tato závislost ale není jednostranná. „Zájmem Ruska je svůj zemní plyn prodávat na trhu a inkasovat desítky miliard dolarů ročně. Totéž platí o ropě. Schopnost Ruské federace dostat Západ do kouta skrze hrozbu uzavření kohoutků je velmi omezená. S exportem plynu a ropy stojí a padá ruské hospodářství. Ruský federální státní rozpočet je asi ze 40 % závislý na příjmech z těchto komodit,“ přiblížila Veronika Hedija.

A co na to Čína?
Existuje tedy ještě i jiná možnost ruské odvety za sankce Západu? „Jeho možnosti jsou velmi omezené. Obzvláště v situaci, kdy Evropská unie dává najevo, že chce pracovat na přechodu od fosilních energetických zdrojů k obnovitelným. To v překladu znamená snižování závislosti na dovozu ropy a plynu právě z Ruska,“ vysvětlila Hedija.
Ruská federace tak má v rukou fakticky jen nástroje, které mohou bránit dovozu zboží ze západní Evropy nebo které mohou komplikovat podnikání západních firem. Jenže i to se podle ekonomky může proti Rusku otočit.

„Pokud se má hospodářská úroveň Ruska zvednout, bude potřebovat zahraniční kapitál. Tedy mimo jiné, aby Západ v Rusku investoval. Rozhodne-li se Rusko komplikovat podnikatelům z Evropy či USA život, doplatí na to,“ dodala Hedija s tím, že Rusko pravděpodobně posílí hospodářské vazby na Čínu. „Jenže to by mimo jiné znamenalo i nárůst čínského vlivu v Rusku. A to si nejsem úplně jistá, že Rusové přivítají s otevřenou náručí,“ uzavřela.

X X X

Abramovič předal dozor nad Chelsea, na papíře ale zůstává majitelem. Klubu sankce zřejmě nehrozí

Ruský miliardář Roman Abramovič v sobotu zdánlivě vyslyšel výzvu jednoho členů britského parlamentu ke vzdání se kontroly nad londýnským fotbalovým klubem Chelsea, když předal „dozor a péči“ charitativní nadaci. Jeho krok ale z právnického hlediska může být jen zdánlivým distancováním se od klubu, pětapadesátiletý oligarcha nadále klub vlastní a s největší pravděpodobností mu zůstávají i rozhodující pravomoce.

„Vždycky jsem vnímal svou roli jako strážce klubu, jehož úkolem je zajistit, abychom byli co nejúspěšnější v současnosti, pokládali základy pro budoucnost a hráli pozitivní roli v našich komunitách. Měl jsem vždy na srdci nejlepší zájmy klubu a těmto hodnotám zůstávám oddaný, proto předávám správní radě charitativní nadace Chelsea dozor a péči nad Chelsea FC.“
Tak zní prohlášení Romana Abramoviče na webu klubu, které v sobotu poměrně překvapilo fanoušky londýnského celku.
Rusko-izraelský podnikatel vstoupil do klubu v roce 2003 a díky vysokým investicím z něj udělal jeden z nejlepších týmů v Evropě. V posledních letech se ale zápasů Blues účastnil sporadicky, po ochlazení britsko-ruských vztahů kvůli kauze otravy agenta Sergeje Skripala v roce 2018 nedostal od britských úřadů potřebné vízum pro dlouhodobý pobyt v Londýně.
Co nyní jeho překvapivé prohlášení znamená? Vystupuje ve stínu války na Ukrajině Abramovič z Chelsea, aby uchránil klub před možnými sankcemi?

Ekonomická hrozba pro Chelsea
Ze všeho nejdříve je třeba zmínit ten nejdůležitější fakt - Roman Abramovič v součanosti neprodává Chelsea, zůstává jejím stoprocentním vlastníkem. Na pětapadesátiletého investora prozatím nejsou namířeny žádné sankce, stejně jako tomu nebylo v roce 2014 při ruské invazi na Krym, ani v roce 2018 při otravě agenta Skripala. O jeho vztahu s Kremlem se vždy jen spekulovalo, sám Abramovič ho odmítal.

Nyní je ale situace vážnější a hlasitě se mluví o sankcích vůči všem ruským oligarchům. Mohou tedy Chelsea postihnout finanční potíže? Podle serveru The Athletic to nehrozí z několika důvodů - Chelsea je společností registrovanou v Anglii, má peníze v místní bance a zmrazení jejího majetku by postihla další britské subjekty, které s ní obchodují a mají s ní smlouvy.
Otazník do celého případu vnáší fakt, že současná situace je naprosto bezprecedentní. Britské sankční zákony jsou navíc relativně nové. Na Abramoviče by tak například mohl být vyvinut tlak, že budou sankce uplatněny, pokud klub neprodá.
Zdánlivé distancování

Jak vysvětlil pro The Athletic sportovní právník Stuart Hatcher, slovo „dozor“ není termínem, který by měl z právního hlediska nějakou váhu.
„Ačkoliv v prohlášení Abramovič říká, že předal správcům dozor, neříká, čeho se vzdal. Není zmíněno, zda předal část podílů, pravomocí nebo hlasovacích práv. Pokud tomu tak opravdu není, nic se doopravdy nemění, kromě zdánlivého distancování se Abramoviče od Chelsea v době, kdy britský parlament volá po sankcích vůči jeho osobě,“ říká Hatcher.

Blues se v posledních letech vydali cestou finanční stability a díky lukrativním prodejům nemusel klub na svého majitele z ekonomického hlediska tolik spoléhat. Spekuluje se tedy, že se Chelsea připravuje na Abramovičův odchod, podle zdrojů Goal.com byl ale podnikatel po klubu urychlené vyplacení svých vkladů nechtěl.

Distancování se od Chelsea nemusí mít jen ekonomické důvody, ale i sportovní. Kouč týmu Thomas Tuchel se totiž nechal slyšet, že mu není příjemné, jaká vlna negativity se teď na klub může snést. Od ruského miliardáře tak může jít i o gesto vůči trenérovi a hráčům, které má celkově pomoci zajistit, aby byly v týmu při letošním honu na trofeje co nejlepší podmínky.

X X X

Pražané by se mohli dočkat nového metra O. Podívejte se, odkud kam vás sveze

Ačkoliv Praha zatím nemá ani jedinou stanici metra D, o kterém se mluví už roky, současné vedení města přišlo s ambiciózním plánem na novou linku. Má jí být tzv. Óčko neboli nové metro O. Podle náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) jde o jakýsi plán do budoucna, který ukazuje, jak by se měla řešit stále narůstající doprava ve městě. Metro O by mělo propojit všechny stávající linky i klíčové vlakové uzly a pomoci Středočechům i okrajovým částem Prahy, které se rychle rozrůstají. Se stavbou by se mohlo začít v roce 2033.

„Během dalších let stoupne počet obyvatel Prahy o několik set tisíc a do města bude proudit mnohem více návštěvníků. Bez nové páteřní linky veřejné dopravy by se Praha zadusila,“ uvedl náměstek Scheinherr, podle kterého ulice nejsou nafukovací a o moc víc aut nebo autobusů se do nich nevejde.

„Chci město, kde se všem bude dobře žít, i když nás tady bude třeba o tři sta nebo čtyři sta tisíc víc. Chci město, kde se lidé rychle a pohodlně dostanou, kam potřebují. Proto je nutné dodatečné dopravní kapacity dostat pod zem. Včetně veřejné dopravy. Ta potřebuje novou tepnu, která nezahltí ulice. Odpovědí je právě okružní metro, Óčko. Když ho dnes nezačneme plánovat, město se v budoucnosti zadusí,“ zdůraznil.

Nová a v pořadí už pátá linka pražského metra by měla vytvořit osm nových přestupů napříč současnými linkami. Přestupními stanicemi by se tak v budoucnu mohly stát zastávky Dejvická, Anděl, Smíchovské nádraží, Olbrachtova, Budějovická, Želivského, Vysočanská a Prosek.

Podle prvotního návrhu by linka měla měřit asi 36 kilometrů a bylo by na ní 23 stanic. Prvně budovaná část mezi Podbabou a Čakovicemi, která je na mapě naznačená oranžovou nepřerušovanou linií, by měla 26 kilometrů s 18 stanicemi.
Linka by měla především pomoci přetíženým autobusům a tramvajím a obyvatelům z okrajových částí metropole, které se dnes velmi rychle rozrůstají a nebude tomu jinak ani v budoucnu.
„Už při současné poptávce by linka metra přepravila v nejvytíženějších úsecích mezi Smíchovem a Budějovickou okolo 150 tisíc cestujících denně,“ vysvětloval náměstek Scheinherr v polovině února na představování záměru. Dodal, že v budoucnu by to mohl být i dvojnásobek.

Každý Středočech bez auta je výhra
Celá linka by měla být zabudována do systému dopravního propojení se Středočeským krajem. Právě cestování Středočechů do Prahy je jedním ze zásadních problémů, který se zatím nepodařilo vyřešit. P+R parkoviště kapacitně nestačí, nejsou na příhodných místech a není jich dostatek. Lepší propojení vlaků a nového metra spolu s novými parkovišti na konci metropole by městu podle Scheinherra pomohlo.

„Stát připravuje novu trať do Kladna a na letiště a nové vysokorychlostní tratě. Začínají také čím dál lépe fungovat příměstské železnice, které na Óčko v několika uzlech napojíme. Díky tomu lidé ze Středních Čech budou moci svá auta, kterými zahlcují Prahu, nechat doma a použít pohodlné a hustější pražské metro. Každé auto, které zůstane ve Středních Čechách, je pro Pražany výhra,“ vysvětloval pražský náměstek pro dopravu na svém Facebooku.

V současné době jde podle něj především o vytvoření studie proveditelnosti a navržení toho, zda vůbec a kudy přesně může linka vést. Její část by podle Scheinherra mohla vést i po povrchu, podobně jako je tomu v mnoha dalších evropských městech. „Skládáme dohromady pracovní skupinu, která bude pracovat na podkladech ke studii proveditelnosti,“ řekl CNN Prima NEWS náměstek. Záměr vytvořit studii chce schválit rada města ještě před komunálními volbami.

Je to náš nápad, zní z ODS
Současná opozice z řad ODS a ANO vizi Prahy sobě chválí. Zároveň ale upozorňuje, že jde o nápad, který už kdysi měli politici z ODS a také počítali s propojením koncových stanic metra. O okružním metru spojujícím stanice napříč linkami v historii skutečně už mluvila ODS za éry primátora Pavla Béma. Tehdy se vžil název tzv. Metro E.

„Jako konstruktivní opozice kolegu chválíme. Oprášil studie z dob, kdy Prahu řídili primátoři za ODS, kteří s vybudováním prstence metra počítali. Například pro propojení konečných stanic v Motole (metro A) a na Zličíně (metro B) jsme už v minulosti vytvořili územní rezervy, stejně jako na výstavbu metra ze Stodůlek směrem na Ořech,“ uvedla pro CNN Prima NEWS pražská zastupitelka a starostka Prahy 2 Alexandra Udženija.

Scheinherr a spol. by se ale podle ní i podle kolegů z ANO měli více věnovat palčivým problémům, které Pražany trápí nyní. „Je to hezká, byť velice nákladná vize pro rozvoj veřejné dopravy v Praze, kterou podporujeme. Nicméně bych poradila kolegovi Scheinherrovi, aby se více soustředil na dopravní záležitosti, které trápí Pražany právě teď a nesliboval jim vzdušné zámky. Naprostá priorita je dostaveni okruhu a výstavba metra D,“ doplnila bývalá první místopředsedkyně strany.
Ani jí ale vize metra O nepřijde jako špatný nápad. Lze tak očekávat, že v případě změny volební reprezentace ve městě by tento projekt mohl nalézt podporu napříč politickým spektrem.

X X X

Severní Korea odpálila další raketu. Podle Japonska zřejmě balistickou.

Severní Korea odpálila východním směrem nad Japonské moře neidentifikovanou střelu. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom v neděli informovala agentura Reuters. Podle japonské pobřežní stráže by se mohlo jednat o balistickou střelu.
Severní Korea letos provedla už osm raketových testů. Na konci ledna například odpálila raketu Hwasong-12, která se podle jihokorejského ministerstva obrany vznesla do výšky asi 2000 kilometrů a uletěla kolem 800 kilometrů. Podle médií šlo tehdy o největší raketovou zkoušku, jakou severokorejský komunistický režim podnikl od roku 2017.

Japonský ministr obrany Nobuo Kiši uvedl, že nová raketa dosáhla výšky asi 600 kilometrů a uletěla zhruba 300 kilometrů. Dopadla mimo výlučnou ekonomickou zónu Japonska. „Od začátku roku se často objevují odpaly a Severní Korea pokračuje v rychlém vývoji technologie balistických raket,“ dodal Kiši. Severní Korea podle něj ohrožuje bezpečnost Japonska, regionu i mezinárodního společenství.

Nejnovější raketa byla odpálena necelé dva týdny před prezidentskými volbami v Jižní Koreji, které se konají 9. března. Test se také uskutečnil v době, kdy se někteří představitelé Japonska a Jižní Koreje obávají, že Pchjongjang může pokračovat ve vývoji raket, zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na ruskou invazi na Ukrajinu.

Někteří odborníci pak spekulují, že KLDR může konflikt ve východní Evropě využít k tomu, aby vyvinula větší tlak na USA a přiměla je předložit konkrétní návrhy pro nová jednání o jaderném zbrojním programu Pchjongjangu, která již tři roky nepřinesla žádný pokrok.

Pentagon ani americké ministerstvo zahraničí se k nedělnímu odpalu bezprostředně nevyjádřily. Washington však tvrdí, že je otevřený rozhovorům se Severní Koreou bez předběžných podmínek. Pchjongjang ale dosud tyto snahy odmítal a označoval je jako neupřímné.
OSN zakázala Severní Koreji provádět testy balistických a jaderných zbraní a uvalila na ni přísné sankce. KLDR ovšem tento zákaz pravidelně porušuje.

X X X

Zakarpatí potřebuje léky, trvanlivé potraviny či elektrocentrály

Již od roku 2013 má Pardubický kraj uzavřenou spolupráci se Zakarpatskou oblastí na Ukrajině. O plánování humanitární pomoci a stávající situaci na Zakarpatí jednal v pátek odpoledne hejtman Martin Netolický s předsedou Zakarpatské oblastní rady Volodymyrem Chubirkem. Ten je s hejtmanem v kontaktu již od ranních hodin, aby bylo možné vydefinovat konkrétní potřebnou humanitární pomoc. Tu chce Pardubický kraj koordinovat nejen v rámci svého území, ale také s Krajem Vysočina, který se Zakarpatím rovněž dlouhá léta spolupracuje.

„Situace na Zakarpatí je v tuto chvíli složitá především z důvodu předpokládaného přesunu obyvatelstva z východních částí Ukrajiny. Zakarpatí se tak musí postarat výhledově až stovky tisíc lidí, pro které je nutno sehnat zázemí, ubytování a potraviny. Zároveň dochází k odchodu lidí na Slovensko, do Polska, ale také postupně do České republiky a na hraničních přechodech se tvoří dlouhé kolony. Pro nás je v tuto chvíli důležité mít nastavený režim přechodu hranice pro humanitární pomoc, kterou je z mého pohledu nutné koordinovat. Jsme v kontaktu s kolegy z Kraje Vysočina, která se Zakarpatím velmi úzce spolupracuje a v celé řadě věcí nám velmi pomáhá,“ řekl hejtman Martin Netolický.

Toho Volodymyr Chubirko informoval o tom, jaké komodity jsou nyní v oblasti potřebné. „V tuto chvíli nemá význam posílat na Zakarpatí finanční prostředky, protože banky nefungují a stejně není možné některé komodity v tuto chvíli pořídit. Budeme proto v České republice chtít pořizovat to, co je opravdu v tuto chvíli potřebné. Kromě specifické zdravotnické techniky se jedná o trvanlivé potraviny, drogerii, hygienické potřeby, ale například také o elektrocentrály či čerpadla. Po dohodě s kolegou Chubirkem jsme se rozhodli již nyní pořídit 21 elektrocentrál a 11 čerpadel pro nouzové potřeby a zahrneme je do připravované humanitární pomoci,“ řekl hejtman Netolický s tím, že konkrétní informace a kroky by chtěl kraj zveřejnit v pondělí po jednání Bezpečnostní rady Pardubického kraje. Mgr. Dominik Barták

X X X

Pro uprchlíky máme nejen zámek v Bystrém u Poličky na Pardubicku, říká hejtman Netolický

V návaznosti na výzvu hejtmana Martina Netolického pokračuje dnešním dnem vytipovávání vhodných objektů pro nouzové ubytování potenciálních ukrajinských uprchlíků. Hejtman dnes navštívil dvě krajská zařízení, která by se dala v poměrně krátké době pro nouzové ubytování zprovoznit. Prvním je zámek v Bystrém u Poličky a druhým bývalý objekt dětského domova v Poličce.

„Snažíme se být připraveni na případný příliv uprchlíků z Ukrajiny či rodinných příslušníků lidí, kteří již v Čechách pracují. Včera jsme oslovili starosty měst a obcí, zda by nám nahlásili potenciální volné kapacity na svém území. K tomu navíc řešíme samozřejmě zařízení v našem majetku, která jsou nyní nevyužitá. Prvním z nich je zámek v Bystrém, kteří v roce 2020 opustili klienti domova. Zámek je ve stavu, kdy je ve velmi krátkém horizontu možné uzpůsobit jednotlivé pokoje pro nouzové ubytování, pokud by tato potřeba nastala. Odhadem by se mohlo jednat i o více jak 100 osob. V roce 2005 zde byla navíc opravena kuchyň, takže bychom mohli zajistit po nezbytně nutnou dobu i stravovací provoz,“ řekl hejtman Martin Netolický, který hovořil o této možnosti také se starostou Bystrého.

Následně hejtman navštívil také objekt dětského domova v Poličce, který kraj také opustil. „Objekt dětského domova budeme převádět na město Polička, ale s panem starostou jsme domluveni, že pokud by byla potřeba tento objekt připravit na umístění dalších osob z Ukrajiny, tak i město samotné se nám bude snažit pomoci. Vše je však v tuto chvíli ve fázi prvotního vyhledávání, ale chceme být připraveni a pomoc poskytnout,“ řekl hejtman Martin Netolický po jednání, kterého se zúčastnil také starosta Poličky Jaroslav Martinů. Dominik Barták