Dnes končí ve funkci vedoucího Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci Ivo Ištvan. Muž, který jedné z nejvyšších institucí soustavy šéfoval bezmála čtvrtstoletí, odchází na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) a s ním pravděpodobně z VSZ odejdou i jeho nejbližší spolupracovníci. Jaká byla léta s Ištvanem? Svoji kariéru v soustavě začal Ivo Ištvan ještě před „sametovou revolucí“ v roce 1989.

Ačkoliv původně chtěl být historikem, respektive archeologem, jak se svého času svěřil médiím, nakonec zamířil na brněnská práva, protože bylo snazší se na ně dostat. Po studiích se hlásil jak do justice, tak do prokuratury. A protože se mu jako první ozvali z prokuratury, stal se čekatelem a posléze prokurátorem brněnské městské prokuratury.

To již ovšem začínaly „devadesátky“, justice i prokuratura procházely masivní personální obměnou, respektive odlivem, a na uvolněná vedoucí místa se hledali lidé s nezpochybnitelnou minulostí. A protože Ištvan žádnou minulost neměl, dalo se těžko co zpochybnit. V listopadu 1994 se tak stal vedoucím Okresního státního zastupitelství Brno-venkov. Ve 29 letech byl nejmladším funkcionářem v soustavě.

Tím se ovšem také v podstatě ukončila jeho krátká kariéra „praktikujícího“ státního zástupce, věnujícího se hospodářské trestné činnosti: od této chvíle, s krátkou přestávkou mezi roky 2007-11, již totiž jen vykonával vedoucí funkce. Mimochodem, na OSZ Brno-venkov mu náměstkyní byla Milena Hojovcová, která jej později nahradí po jeho odvolání v Olomouci.
Nebyla to ale jen zmíněná absence potenciálně problematické minulosti, která Ištvanovi „umetla“ cestu na první vedoucí post. Oslovení pamětníci se shodnou, že přes svůj nízký věk a absenci zkušeností byl dobrý organizátor, kterému tehdy nechyběl cit pro jednání s lidmi. Působil uvážlivě, konsensuálně, měl dobrý přístup k podřízeným a jako vedoucí byl oblíbený.
Velmi se také angažoval za zlepšení postavení státního zastupitelství obecně a za zvýšení platů státních zástupců konkrétně. A protože mu funkce ani nestoupla do hlavy, dobrou pověst mladého, zdravě sebevědomého, a přitom týmového šéfa si uchoval, což bylo důležité pro další jeho kariérní „skok“ o tři roky později.

Éra státního úředníka
Vrchní státní zastupitelství v Olomouci bylo v soustavě od počátku jakousi „vedlejší kolejí“. Fakticky vzniklo až v roce 1996, s ustavením Vrchního soudu v Olomouci. Na rozdíl od pražského, jehož státní zástupci se považovali za nástupce bývalé Generální prokuratury, bylo to olomoucké „drobečkem“, čítajícím pouze několik státních zástupců. Krátce jej řídil Vít Veselý, dosavadní náměstek nejvyšší státní zástupkyně Bohumíry Kopečné. Poté, co se stal Veselý nejvyšším státním zástupcem, se v jeho čele vystřídali Jaroslav Koutný a po jeho nedobrovolném odchodu pověřený Igor Stříž.
Učinit bývalého vojenského prokurátora trvalým šéfem jedné z vrcholných institucí veřejné žaloby tehdy nebylo představitelné. Nenahrávalo tomu ani to, že důvodem odchodu Koutného bylo, že před listopadem 1989 žaloval signatáře petice Několik vět.

Ne že by tehdy Střížovi někdo něco konkrétně vyčítal, ale o bývalých vojenských prokurátorech, o jejich minulosti, se toho prostě moc nevědělo. Jednak to byl doslova „stát ve státě“, a pak na rozdíl od „civilistů“ se vyhnuli prověrkám. Systém, který aplikoval tehdejší hlavní vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký, kdy „prověrky“ spočívaly v tom, že nadřízení napsali posudky na své podřízené, zajistil většině vojenských prokurátorů, pokud chtěli, bezproblémový přechod do soustavy státního zastupitelství. I proto byl politický konsensus s nimi do vedoucích funkcí nepočítat.
Oslovení pamětníci se shodují, že první, koho Vít Veselý oslovil, zda by nechtěl šéfovat VSZ v Olomouci, byl Petr Coufal, tehdy vedoucí Krajského státního zastupitelství v Brně. Ten to odmítl a místo sebe naopak doporučil Ivo Ištvana (který o patnáct let později na Coufala podá kárnou žalobu za špatné parkování…).

První období Ivo Ištvana coby vedoucího VSZ v Olomouci, které trvalo deset let, bylo bez větších turbulencí. Změny a interpersonální války se odehrávaly povětšinou na VSZ v Praze a na NSZ v Brně. Olomoucké VSZ, které vykonávalo dohledovou činnost nad dvěma moravskými krajskými státními zastupitelstvími, bylo v podstatě prosté „pražských“ vlivových her.
Tři roky před svým odvoláním z funkce se však přece jen o Ištvana politika „otřela“. Jednalo se o případ podezření z uplácení poslance Unie svobody Zdeňka Kořistky, který měl dostat nabídku, aby „zběhl“ z tehdy křehkého vládního tábora, a nepodpořil trvání vlády Vladimíra Špidly, za což by měl obdržet velvyslanecký post.

Z pohledu pozdějších událostí roku 2013 a role, kterou Ištvan v obou případech měl, se jen potvrzuje teze o dvou rozdílných osobách. Tehdy policie, s velkou mírou „politické podpory“ a „veřejné objednávky“, realizovala o sto šest: oba podezřelí z uplácení (jedním z nich i Marek Dalík) byli za použití vrtulníku eskortování a policie požadovala, aby státní zástupce navrhl soudu uvalení vazby. S tím souhlasil i dozorový okresní státní zástupce z Ostravy. Zasáhl ovšem jeho nadřízený, vedoucí OSZ v Ostravě a návrhu nevyhověl. Po dohledové prověrce pak nadřízené KSZ v Ostravě v čele se Zlatuší Andělovou nařídilo stíhání zastavit, na dozorového státního zástupce Martina Fraše, který s tím nesouhlasil, byla dokonce podána kárná žaloba.

Dnes zní až neuvěřitelně, že kárný soud Fraše opravdu potrestal, a to mj. i za to, že údajně umožnil únik informací na veřejnost, když rozeslal svým kolegům dopis, v němž vyjádřil svůj nesouhlas s postupem nadřízených.
Odstupující vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan Foto: Mediafax
Za postup KSZ v Ostravě i vedoucího OSZ se Ištvan postavil a kritizoval policii, že jednala nezákonně. Učinil tak i přesto, že s jeho závěry nebyla úplně spokojená tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová, která naopak dávala najevo opačný názor.

Ištvan se nijak aktivisticky neprojevoval ani při odvolání Marie Benešové z funkce v roce 2005. „Poděkoval mi za spolupráci, řekl, že ho to mrzí a dodal, že podobné věci se týkají jen nás nahoře. Jim v Olomouci se to prý stát nemůže. Říkala jsem mu, že ne, že zásahy do justice budou pokračovat a že dolehnou i k nim, ale on to nepřipouštěl. Argumentoval, že přece dodržují všechny předpisy, takže jim nikdo nemá co vytknout,“ vzpomínala pro časopis Respekt v roce 2013 na telefonát, který po svém odvolání s Ištvanem měla Benešová.
Éra válečníka
O dva roky později byl z funkce odvolán i Ivo Ištvan. Předcházel tomu ovšem spor ohledně případu Jiřího Čunka, tehdy předsedy vládní strany KDU-ČSL, vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Ištvan se přitom dlouhou dobu snažil držet stranou, jakkoliv se střet odehrával na úrovni moravských státních zástupců. Nevystupoval ani mediálně, přestože se angažovali jeho známí státní zástupci a kolegové. Mimochodem, to že včas nezasáhl, umožnil „válku žalobců“ a úniky do médií, bylo uvedeno mezi oficiálními důvody, proč byl z funkce odvolán.

Když jej Jiří Pospíšil v roce 2007 odvolával osobně na Ministerstvu spravedlnosti z funkce, bral to Ištvan velmi emotivně. Dokonce se traduje, že se Pospíšil bál, aby Ištvan nevyskočil z okna jeho kanceláře. Z ministerstva tehdy odcházel pravděpodobně vnitřně zlomený, zrazený a možná i ukřivděný člověk, který byl přesvědčen, že na něm byla spáchána nebetyčná nespravedlnost. Rozhodl se také proti svému odvolání bránit, když podal správní žalobu.

A ta nebyla jediná. Ištvan – který po celou dobu výkonu funkce dojížděl z Brna, kde bydlel, do Olomouce – požadoval, aby mohl pracovat na brněnské pobočce VSZ v Olomouci. Takto údajně zněla dohoda s jeho nástupkyní ve funkci, Milenou Hojovcovou, avšak nebyla dodržena. Respektive, měla být znenadání zrušena, proti čemuž se Ištvan úspěšně bránil u soudu. Spor nakonec skončil v roce 2012 až u Nejvyššího soudu.

Na konci roku 2010 uspěl Ištvan i se svojí správní žalobou ohledně odvolání z funkce a Jiří Pospíšil, který se stal opět ministrem spravedlnosti, se rozhodl nepodat kasační stížnost. V lednu následujícího roku, poté, co byla k rezignaci donucena Milena Hojovcová, se tak vrací na stejné místo zcela jiný člověk, než který jej musel nedobrovolně v roce 2007 opustit. Skončily jeho dřívější, přátelské „přepadovky“ v kancelářích na okresních státních zastupitelstvích, kde s „řaďáky“ probíral hodiny jejich práci. Uzavřel se a začal věřit pouze malému okruhu nejbližších.

A tak zatímco do roku 2007 se jednalo spíše o státního zástupce, který ve vedoucí funkci ctil zásady systému, z něhož vzešel, nyní byl do funkce vrácen po rozhodnutí soudu, navzdory politikům a za pomoci veřejného mínění. Nelze se, s ohledem na jeho pozdější jednání a projevy, které ostře kontrastují s jeho předchozím konzervativním výkonem funkce, ubránit dojmu, že Ištván nabyl přesvědčení, že od nynějška musí o své setrvání ve funkci bojovat.

A nejde jen o boj s politiky, jak se ukázalo záhy. Nové vedení státního zastupitelství v čele s Pavlem Zemanem se jalo prosazovat nový zákon o státním zastupitelství, který připravila tehdy ještě náměstkyně Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a prezidentka Unie státních zástupců Lenka Bradáčová.

Zákon vedle toho, že zásadním způsobem měnil postavení veřejné žaloby, umožňoval novému vedení státního zastupitelství v podstatě neomezenou čistku ve vedoucích funkcích. Tím by se otevřela cesta nové generaci státních zástupců, která mezitím ovládla Unii státních zástupců a učinila z ní klasickou, teorií popsanou nátlakovou skupinu.
Nadto se v zákoně nadále nepočítalo s vrchními stupni, naopak se zřizovalo všemocné speciální státní zastupitelství, do jehož čela byla prakticky předurčena právě Lenka Bradáčová. A státní zástupci rušených VSZ mohli být, jak bylo uvedeno v přechodných ustanoveních, v této mimořádné situaci i bez svého souhlasu přesunuti až na okresní stupně. S tímto návrhem zákona logicky nemohl Ištvan, který se teprve nedávno vrátil do těžce vybojované funkce, souhlasit. VSZ v Olomouci se tak stalo hlavním centrem odporu proti této koncepci.

S tím, jak hlavní propagátorka tzv. Speciálu Bradáčová získávala vedle veřejné podpory i tu politickou, rostla v Olomouci nervozita. Poté, co byl zatčen středočeský hejtman David Rath, bylo v soustavě zřejmé, že novou vedoucí VSZ v Praze bude Lenka Bradáčová. Odpor proti jejímu jmenování se v ODS zlomil, když se ministrem spravedlnosti stal Pavel Blažek, s nímž nalezla porozumění. Jejich souhra by vedla k tomu, že se mohl konečně realizovat záměr v podobě nového zákona o státním zastupitelství, včetně ustavení tzv. Speciálu a zrušení obou vrchních stupňů. Tím, že Bradáčová získala funkci vedoucí VSZ v Praze, získala také potřebnou moc a informace, s nimiž mohla efektivněji vytvářet potřebný tlak k prosazení zákona.

V této situaci spadl olomouckým „odbojářům“ do klína případ, v němž byl původně podezřelý někdejší náměstek VSZ v Praze Libor Grygárek z úniku informace při vyšetřování nákupu obrněných vozidel Pandur. Záhy se však aktivní policisté a státní zástupci dostali i k dalším lidem z pražského politického prostředí (včetně autora tohoto textu) a začali konstruovat vztahové sítě a hypotézy, které je dovedly až k premiérovi země.

Jana Nečasová s Petrem Nečasem Foto: Mediafax
V den, kdy policie zaklepala na dveře Janě Nagyové a Robert Šlachta „navštívil“ na Úřadu vlády premiéra Petra Nečase, bylo Pavlovi Zemanovi a Lence Bradáčové jasné, že nový zákon o státním zastupitelství spadl pod stůl. Plán na rušení vrchních stupňů ve chvíli, kdy se Ivo Ištvan stal jednou z hlavních tváří „zásahu na Úřadu vlády“ a z ní vyplývajících případů, byl v té chvíli opět jen snem.

Pro samotného Ivo Ištvana a jeho tým nejbližších (Pavel Komár, Petr Šereda) se jednalo rozhodně o případ, u kterého muselo být všem jasné, že může skončit také jejich odchodem. Riskovali a podle dosavadního průběhu všech případů, které se zásahem souvisejí, není výsledek roven očekávání, které na počátku vytvořili. Vzhledem k tomu, jak dopadly volby do Poslanecké sněmovny minulý rok, muselo být všem třem zřejmé, že jejich čas na stávajících postech skončil.
Ivo Ištvan nekončí jako státní zástupce. Na NSZ bude umístěn v kabinetu nejvyššího státního zástupce, kterým je jeho bývalý náměstek z Olomouce Igor Stříž. Ten mimochodem rezignoval na funkci náměstka hned poté, co byl Ištvan v roce 2007 odvolán. Je to s ohledem na praktické schopnosti Ivo Ištvana a především na jeho bývalé postavení vcelku důstojný „Užhorod“.
Ištvana nahradí v Olomouci prozatím Pavel Komár, avšak i v jeho případě není pravděpodobné, že by na VSZ setrval. Někdy v červnu se očekává, že by měl přijít nový vedoucí VSZ v Olomouci, který pravděpodobně provede změny, které se budou týkat i Petra Šeredy, který zatím vede zdejší odbor závažné hospodářské kriminality a korupce.

Je zřejmé, že hodnotit těch 21 let výkonu funkce Ivo Ištvana není nijak jednoduché a výsledek nemůže být černobílý. Je to o to složitější, že v podstatě musíte hodnotit dvě rozdílné osoby, respektive dva odlišné šéfy VSZ v Olomouci: Ivo Ištvana před rokem 2007 a po roce 2011.
Na příběhu Ivo Ištvana lze ale ilustrovat kontrast dvou extrémů: doby, kdy státní zástupci byli opatrné, šedé myši, kterou posléze vystřídala éra těch, kteří vůči systému, v němž se pohybují, žádnou loajalitu necítí. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Lavrov: Ukrajina je chápavější, v rozhovorech došlo k pokroku.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na návštěvě Indie uvedl, že v mírových rozhovorech Ruska s Ukrajinou došlo k určitému posunu. Kyjev podle něj projevil větší pochopení situaci na Krymu a na Donbasu. Lavrov dodal, že jednání musí pokračovat. Rusko podle něj na ukrajinské návrhy připravuje odpověď.
Ukrajinská a ruská delegace se naposledy setkaly v Istanbulu. V pátek byly rozhovory obnoveny prostřednictvím videokonference, řekl listu Ukrajinska pravda člen ukrajinské delegace Michail Podoljak.

Ukrajinci navrhují neutralitu a cizí země jako garanty. Výsledky míří k Putinovi
Kyjev při jednáních navrhnul nový systém garancí, přičemž garanty jeho bezpečnosti by měly být některé další státy. Pokud bude systém garancí fungovat, Ukrajina by se pak mohla stát neutrální zemí.
Ukrajina by se tedy vzdala snah vstoupit do NATO či jiné vojenské aliance, což žádá Rusko. Taktéž by nehostila na svém území žádné zahraniční vojenské jednotky a neměla by jaderný vojenský program. Ukrajinci také Rusům navrhli hovory o statusu okupovaného ukrajinského poloostrova Krym na dalších patnáct let, uvedla agentura Reuters.

Ruský hlavní vyjednavač Vladimir Medinskij označil ukrajinské návrhy za konstruktivní a řekl, že o nich bude informovat ruského prezidenta Vladimira Putina. Zároveň však upozornil, že Ukrajina a Rusko před sebou mají ještě „dlouhou cestu“, než bude připravena dohoda o podmínkách přijatelných pro obě strany.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že úterní jednání v Istanbulu mezi Ukrajinou a Ruskem představovala výrazný pokrok, jejich výsledky ale nejsou plně naplňovány. Ankara tvrdí, že je v obecné rovině ochotná stát se jedním z garantů ukrajinské suverenity.
Lavrov je na návštěvě Indie, aby lobboval za její podporu a zvrátil pokusy západních emisarů přesvědčit Nové Dillí, aby se připojilo k sankčnímu režimu uvalenému na Rusko řadou zemí. Indie, která má s Ruskem dlouhodobě dobré vztahy, se zatím zdráhá invazi odsoudit, s Ruskem naopak pokračuje v obchodních jednáních.

„Oceňujeme, že Indie bere celou tuto záležitost v celé šíři a ne pouze jednostranně,“ prohlásil Lavrov. Rusko je jedním z největším indických dodavatelů zbraní i ropy, proto si jej země podle analytiků nechce rozhněvat.

X X X

Garanční systém obnoví vyplácení peněz ze Sberbank u lidí v insolvenci, získají je správci.

Garanční systém finančního trhu obnovuje od 1. dubna 2022 výplatu náhrad pohledávek z vkladů na účtech majetkových podstat u insolvenčních dlužníků v režimu oddlužení. Bude se řídit stanoviskem Ministerstva financí, podle kterého bude náhrada vyplacena k rukám příslušného insolvenčního správce. Stanovisko resortu financí respektuje původní stanovisko Ministerstva spravedlnosti, na základě kterého se peníze přestaly vyplácet přímo dlužníkům. To kritizovali nejen správci, ale i soudci.

S ohledem na rozdílné výklady příslušných zákonných ustanovení zákona o bankách o poskytnutí náhrady pohledávky z vkladu v případech, kdy byl jako vlastník prostředků insolvenčním správcem jako majitelem účtu oznámen bance insolvenční dlužník v režimu oddlužení, požádal Garanční systém o výkladové stanovisko Ministerstvo financí. Po stanovisku Ministerstva spravedlnosti před týdnem dočasně pozastavil výplaty těchto náhrad. „Vzhledem k následně obdrženému stanovisku Ministerstva financí, dle kterého je možné náhradu vyplatit i v těchto případech k rukám insolvenčního správce, Garanční systém obnovuje od 1. dubna 2022 výplatu náhrad u tohoto typu vkladů. Náhrada pohledávky z vkladu bude vyplacena k rukám příslušného insolvenčního správce. V tomto případě jde o zhruba 6 000 vkladů,“ uvádí nyní Garanční systém na svých stránkách.

Garanční systém pozastavil vyplácení náhrad vkladů klientům Sberbank v oddlužení, hrozí poškození práv věřitelů

Česká justice už dříve upozornila, že pokud by se peníze dál vyplácely přímo dlužníkům, hrozilo by poškození práv věřitelů a v krajních případech i zpronevěra. I nyní bude problematické již vyplacené prostředky od některých dlužníků získat zpět do majetkové podstaty insolvenčních správců. „Výplaty náhrad pohledávek z vkladů (účtů majetkových podstat) vedených u Sberbank CZ v oddlužení považuji minimálně za nešťastné, neúplné a jaksi izolované od insolvenční legislativy, faktického fungování a průběhu insolvenčního řízení, povinností ukládaných dlužníkovi insolvenčním soudem a bez zřetele zejména na činnost insolvenčního správce v oddlužení. Peníze na účtu majetkové podstaty jsou totiž v zásadě prostředky mimo jakoukoliv dispozici dlužníka,“ uvedl pro Českou justici Zdeněk Strnad z Krajského soudu v Českých Budějovicích.

V případě zákonných srážek prováděných zaměstnavatelem dokonce dlužník dispozici k těmto sraženým prostředkům ani na okamžik nemá, neboť ty jsou v souladu s platnou právní úpravou a rozhodnutím soudu o schválení oddlužení zasílány přímo na účet majetkové podstaty. Jedná se tak o prostředky, které patří především dlužníkovým věřitelům a za jejich správnou distribuci je odpovědný insolvenční správce.

Dlužník je povinen prostředky předat správci

„Ke srážkám ze mzdy, důchodu a jiných příjmů po schválení oddlužení má dispoziční oprávnění dlužník, je však povinen je vydat insolvenčnímu správci k uspokojení pohledávek dle usnesení o schválení oddlužení. Je-li řečené pro GSFT důvodem, aby tyto srážky vyplatil dlužníku, je pak dlužník povinen vše vyplacené obratem vydat správci; opak je důvodem pro zrušení schváleného oddlužení a podání trestního oznámení na dlužníka pro porušování povinností v insolvenčním řízení a poškození věřitele,“ uvedl už dříve pro Českou justici soudce Krajského soudu v Praze Tomáš Jirmásek.
Sberbank CZ má vazby na Rusko a zavřela své pobočky. Garanční systém začal vyplácet náhrady vkladů jejím klientům 9. března. Celkem jde o zhruba 106.000 klientů a výplatu 24,2 miliardy korun. Česká národní banka v pondělí 28. února oznámila, že zahájila kroky k odebrání bankovní licence Sberbank CZ.

„Snahy Garančního systému přijmout vůbec nějaké „rozumné“ stanovisko v této turbulentní době i aktuální přehodnocování jejich dosavadního postupu si ale na druhé straně cením. Zejména podstatný je závěr o tom, že vyplácená náhrada a zákonný limit se bude vztahovat vždy na konkrétního dlužníka a nikoliv sumárně na osobu insolvenčního správce. Opačný výklad by totiž významně poškodil (nejen) mnohé věřitele. Nechci malovat čerta na zeď, ale už nyní je potřeba promýšlet (sic ojedinělé) reálné situace, které nastanou v okamžiku, kdy zůstatky účtů majetkových podstat u Sberbank CZ, a.s., převyšovaly výši zákonné náhrady a ohrožena tak bude z důvodu finálního vypořádání závazků Sberbank CZ, a.s. (likvidace? insolvence?) nejen délka konkrétního insolvenčního řízení (oddlužení), ale i konečné uspokojení jednotlivých nároků vzešlých z tohoto řízení (věřitelé, odměna insolvenčního správce, případná hyperocha apod.). A to jsou jen některé z problémů, se kterými se ještě díky Sberbance CZ, a.s. v insolvencích nejspíš setkáme,“ dodává Strnad.

Pokračuje také výplata náhrad vkladů uložených na účtech advokátních a notářských úschov. Garanční systém současně předá vyplácející Komerční bance bance další data, týkající se výplaty náhrad vkladů uložených v advokátních a notářských úschovách a klientů v insolvenčním řízení, které budou k dispozici také od 1. dubna 2022. Jde o o dalších 5093 klientů, kteří měli u banky vklady v celkovém objemu 374,2 milionu Kč.

Kvůli advokátním úschovám u Sberbank vznikl spor mezi ministrem financí Zbyňkem Stanjurou a Českou advokátní komorou. Té se nelíbí, že Stanjura v Poslanecké sněmovně prohlásil, že advokáti neměli prostředky na účet této banky vůbec vkládat kvůli její rizikovosti. Předseda Komory Robert Němec připomněl, že ve Sberbank CZ, a. s., měly své účty s vysokými uloženými částkami i některé kraje či hlavní město Praha. „Umyje si stát i nad jejich vklady v tichosti ruce?,“ uvedl k tomu Němec. Eva Paseková, ceskajutice.cz

X X X

Inflace zvedá pojistné částky. V silniční nákladní dopravě stoupla výše škod o 50 procent, Češi si pojišťují i jachty

V rámci silniční nákladní dopravy, což je dopravní obor s nejčastějším výskytem škod, stoupla v roce 2021 oproti „předcovidovému“ roku 2019 výše nahlášených škod o téměř 50 procent. Přestože je lodní doprava v Česku omezená, setkávají se pojišťovny s požadavkem na pojištění námořních jachet poměrně často. Mnoho Čechů si totiž pořídilo soukromé lodě, zejména ve Středozemním moři. O těchto a mnoha dalších zajímavých postřezích z oblasti řízení rizik v dopravě hovořil Ekonomický deník s Romanem Horváthem, jednatelem Satum CZECH, představitelem přední české společnosti v oblasti pojišťovnictví.

x Projevila se nějak pandemie v oblasti pojištění rizik v dopravě?

Řekl bych, že nijak dramaticky. Ano, na začátku jsme zaznamenali určitou paniku v souvislosti s výrazným utlumením ekonomiky, zejména s výpadky v automotivu, což pro některé dopravce znamenalo významný pokles v objemu přeprav.
V současné době v porovnání se situací před dvěma lety jsme nezaznamenali žádný významný pokles v oblasti pojištění přepravy zásilek. U některých druhů zásilek byla situace spíš opačná.

x Asi nejvíce byla pandemií zasažena letecká doprava. Jak se vyvíjelo pojištění rizik v této oblasti?

Letecká doprava byla negativně zasažena ještě před pandemií. Nejprve došlo k sestřelení dopravního letadla nad Ukrajinou, poté k pádu letadel Boeing 737 Max a jejich následnému uzemnění. Všechny tyto události měly negativní dopad na pojištění leteckých rizik a aerolinek.

Výše zmíněné události způsobily vysoká pojistná plnění ze strany pojistitelů a covid-19 pak situaci v sektoru ještě zhoršil, protože došlo k zásadnímu výpadku předpisu pojistného. Ať už uzemněním letadel, nebo tím, že aerolinky neměly příjmy na splácení pojistného.
Mnoho pojistitelů a zajistitelů tedy zpřísnilo svůj pohled na pojištění těchto rizik. Někteří z tohoto segmentu úplně vystoupili, což vedlo k dalšímu omezení kapacit. Všechny tyto negativní události vedly k výraznému nárůstu pojistného a omezení nabídky na trhu pojištění leteckých rizik.

x Jak se celkově vyvíjela výše škod a náhrady škod v dopravě?

Celková výše nám hlášených škod za poslední roky kontinuálně stoupala. Například v rámci silniční nákladní dopravy, což je dopravní obor s nejčastějším výskytem škod, stoupla v roce 2021 oproti „předcovidovému“ 2019 výše nahlášených škod dokonce o téměř 50 procent. Jedinou výjimkou je „covidový“ rok 2020, ve kterém jsme evidovali asi 30ti procentní pokles proti roku 2019.

x Pohne nějak s pojistnými programy významně rostoucí inflace?

Jako každé odvětví i oblast pojištění je ovlivněna inflací. Rostoucí ceny stavebních materiálů ovlivňují ceny nemovitostí. V případě pojištění nemovitosti na novou cenu to znamená zvýšení pojistné částky. Vyšší pojistná částka znamená v mnoha případech také zvýšení pojistného za danou smlouvu.

x Jak je tomu v silniční dopravě, kde a jak vznikají největší škody?

Největší škody vznikají samozřejmě při dopravních nehodách. Při jediné dopravní nehodě může vzniknout škoda na životě či zdraví několika osob a zároveň i škody na věci či následné škody, což v součtu může znamenat škody ve výši mnoha desítek milionů korun, ve výjimečných případech i přesahující 100 milionů.

Pokud bychom se bavili o škodách na přepravovaných zásilkách, pak zde jsou to jednoznačně škody způsobené požárem vozidla, kdy i v případě uhašení zásilky je tato obvykle znehodnocena totálně – co neshoří, je zničeno vodou či hasící pěnou.
Samostatnou kapitolou je pak činnost tzv. fantomových dopravců, čili skupin specializujících se na vylákání celo vozových zásilek od odesílatelů (většinou spedičních a dopravních firem), kteří hledají dopravce prostřednictvím internetových burz přeprav. Zde se samozřejmě opět jedná o totální škody.

Jako rostoucí trend v silniční dopravě vnímáme stále častější nárokování škod po dopravcích, kdy dané škody vznikly z důvodu vadného či nedostatečného
obalu, a jejich uplatňování ze strany odesílatelů vůči dopravcům je tak zpravidla neoprávněné z liberačních důvodů.
Myslíte, že jsou dopravci v silniční dopravě podpojištěni? Podceňují nějaká rizika? Většina nebo jen někteří z nich?
Podpojištění není ten správný pojem. Dnes již není ani tak problém v nízkých limitech plnění, které mají dopravci sjednané ve svých pojistných smlouvách ani nedostatečném pojistném krytí.

To, co mnoho dopravců stále podceňuje je obsah přepravních smluv, tedy to, k čemu se v přepravní smlouvě zavážou. Bohužel mnoho dopravců stále také nevěnuje dostatečnou pozornost smluvním ujednáním v pojistných smlouvách, tedy tomu, zda jsou schopni splnit podmínky stanovené pojišťovnou.
Tento problém se týká zejména podmínek parkování a zabezpečení vozidel. Pokud dopravce není schopen tyto podmínky dodržet, pak je mu toto připojištění v některých rizicích, jako je třeba krádež, v podstatě k ničemu.

x S jakými škodami se setkáváte v železniční dopravě?

V železniční dopravě nejsou škody tak časté jako je tomu u dopravy silniční. Aktuálně evidujeme nejčastěji krádeže částí zásilek, většinou kovových surovin, z otevřených vagónů.
Zároveň je třeba říci, že pokud dojde v železniční dopravě k nehodě nebo i jenom k vykolejení vlaku, tak i ty „malé“ škody se pohybují obvykle v řádech milionů korun.

x Pojišťujete také velké společnosti v sektoru logistiky, na jaká rizika by si měly tyto firmy dát pozor?

Rizik v logistickém řetězci existuje velké množství. Rozdělit bychom je mohli do tří skupin: rizika související s přepravou, se skladováním a kybernetická rizika.
Obecně platí, že přeprava je nejrizikovějším článkem celého dodavatelského řetězce. Spojeno je s ní mnoho rizik jako např. havárie dopravních prostředků, neodborné zacházení s nákladem, odcizení zboží a mnoho dalších.
Pokud jde o skladování, tato oblast přináší rizika zejména v podobě živelních událostí, odcizení, vandalismu a také vodovodních škod v případě havárie potrubí. Zapomínat také nelze na lidský faktor, kdy k poškození či zničení zboží dochází v důsledku činnosti vykonávaných v rámci skladování.

V případě kybernetických rizik se lze nejčastěji setkat s narušením bezpečnosti z venku, avšak často se jedná také o zneužití dat uvnitř organizace. V této souvislosti je důležité nepodceňovat nejenom vlastní zabezpečení všech procesů, ale také zabezpečení na straně dodavatele.

Věnují logistické firmy pojištění rizik svého byznysu dostatečnou pozornost?

x Ano, musím říct, že v této oblasti jsme zaznamenali v posledních letech velký progres. I když vždy je co zlepšovat.

x Existují nějaká specifická rizika u kombinované přepravy?

Ano, a není jich málo. Kombinovaná přeprava je velmi specifická. Může do ní vstupovat více právních předpisů, které se na jednotlivé subjekty v ní zapojené mohou vztahovat.
V Česku je lodní doprava díky jeho geografické poloze značně limitovaná. Přesto, pojišťujete rizika i v této oblasti? Jaká?
Přestože je u nás lodní doprava opravdu limitována, setkáváme se s požadavkem na pojištění námořních jachet poměrně často.
Mnoho Čechů si pořídilo soukromé lodě, zejména ve Středozemním moři. Pro plavbu na moři tedy potřebují mít sjednané odpovědnostní pojištění pro případ škody způsobených jinému. Rovněž většina vlastníků požaduje i sjednání havarijního pojištění, které je obdobou havarijního pojištění u vozidel. A samozřejmě pojišťujeme také přepravovaný náklad.

x Přicházíte s nějakými novinkami v pojistných programech? Inovujete?

Samozřejmě. Pojistné krytí se snažíme sjednat vždy na míru daného klienta, tak, aby pokrylo co nejvíce rizik plynoucích z jeho činností. Reagujeme na aktuální problémy, trendy. Snažíme se být proaktivní, nečekáme, s jakou novinkou přijdou pojistitelé, ale sami je upozorňujeme na potřeby klientů a možnosti úpravy pojistných programů.
A pokud nelze nějaké riziko pojistit na českém trhu, hledáme možnosti v zahraničí.
Inovace se ale netýkají pouze úpravy pojistných programů. Neustále inovujeme naše služby, které poskytujeme našim klientům.
Jednou z nejvýznamnějších inovací v posledních letech je využívání dronů při rizikových prohlídkách a také při zjišťování rozsahu škod.

x Velkým firmám v dopravě děláte také správu pojištění. Je to specializovaná činnost, která se velké firmě vyplatí?

Nejenom velké firmě. Oblast pojištění je velmi složitá, zejména pokud jde o orientaci v jednotlivých pojistných produktech.
Mezi služby, které poskytujeme naším klientům, patří mimo jiné zpracovávání rizikových zpráv, příprava podkladů pro pojišťovny, vyhodnocování kalkulací pojišťoven z hlediska ceny a pojistného krytí, pomoc při likvidaci pojistných událostí.
A to jak na území České republiky, tak i v zahraničí, a mnoho dalších činností. V mnoha případech jsme schopni klientům ušetřit čas, energii a také nemalé peněžní prostředky, které pak mohou investovat do rozvoje svého podnikání.
Jana Bartošová, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Stíhání kvůli útoku na kadeřnici Nečesaného zcela změnilo, uvedla příbuzná.

Trestní stíhání kvůli pokusu o vraždu kadeřnice obviněného Lukáše Nečesaného povahově zcela změnilo. U soudu, kde se muž domáhá od státu odškodného 18,8 milionu korun, to uvedla jeho babička. Nečesaný žil u ní v Hořicích v době, kdy se tam trestný čin stal. Nyní se její vnuk podle ní bojí do města jezdit a kvůli negativním reakcím veřejnosti si změnil jak jméno, tak vzhled.

Útok na kadeřnici se stal v únoru 2013. Pachatel ženu udeřil do hlavy polenem a vzal jí přes 10.000 korun. Obžaloba z činu vinila tehdejšího středoškolského studenta Nečesaného, který pak strávil dva roky za mřížemi. Z vězení se dostal na základě zásahu Nejvyššího soudu. Justice ho nakonec definitivně zprostila viny kvůli nedostatku důkazů a případ zůstal neobjasněný.
“Zničili mu život, to mi nikdo nevymluví,” vypověděla dnes u Obvodního soudu pro Prahu 2 Marie Nečesaná. “Nebyl svatej, flákal školu, dělal blbosti, vůbec doma nebyl. Byl strašně hodnej, ale měl špatnou pubertu. Policie toho zneužila,” tvrdila.
“Co přišel z vězení, je úplně jinej člověk, nejezdí ke mně, bojí se do Hořic. Když chci vidět pravnučku, musím za nimi 200 kilometrů. Je věčně zavřený doma,” řekla. “Když se představil jako Nečesaný, neměl šanci sehnat práci ani brigádu,” pokračovala.

“Hodně lidí tomu věří, nikdo mu to už neodpáře,” uvedla k obvinění svého vnuka. “Já jsem s ním byla doma, já jsem věděla na sto procent, že to ten kluk udělat nemohl. Byla jsem na detektoru lži, ten to potvrdil,” prohlásila.
Soud dnes mezi důkazy přečetl i dřívější výpověď bývalé přítelkyně Nečesaného, která uvedla, že v období před incidentem v kadeřnictví bral pervitin a až třikrát denně kouřil marihuanu. V té době měl také podle ní odklad školy, protože mu hrozil vyhazov kvůli častým absencím. Dlužil jí také několik tisíc korun.

Na žádost ministerstva u soudu zazněly rovněž Nečesaného dopisy z vazby, které adresoval rodině i kamarádům. V nich mimo jiné psal, že ve vězení „to není až tak přehnané, jak se říká”, že jídlo je dobré a že je sám na pokoji, kde si čte nebo se učí. Zástupkyně ministerstva v té souvislosti označila za účelové Nečesaného tvrzení, že v té době trpěl depresemi.
Soudkyně přečetla i dopisy, které při trestním řízení napsali Nečesaného příbuzní napadené kadeřnici. Žádali ji, aby změnila výpověď, a hrozili jí žalobou za nemajetkovou újmu. Žena kvůli tomu skončila u psychiatra a požádala o policejní ochranu.

Nečesaný žádal po ministerstvu spravedlnosti 20 milionů korun. Úřad mu za způsobenou nemajetkovou újmu vyplatil přes 1,2 milionu: za každý den ve vazbě tisícikorunu, za den ve vězení pak 1500 Kč, respektive 2000 Kč za období, kdy už byl ženatý. Za nezákonné stíhání dostal muž 1500 Kč měsíčně, tedy celkem 108.000 korun. Takové zadostiučinění pokládá ministerstvo za dostačující a usiluje o zamítnutí žaloby. Posttraumatickou stresovou poruchu Nečesaný podle úřadu neprokázal.

Nečesaného prarodiče, rodiče, manželka a bratr rovněž chtěli po ministerstvu odškodné, nároky vyčíslili na celkem 25 milionů. Poté, co jim úřad nevyhověl, podali žaloby, které ale později stáhli.

Napadená kadeřnice Nečesaného nejprve jako agresora nepoznala, později jej označila za útočníka. Podle soudních znalců trpěla po napadení výpadky paměti. Královéhradecký krajský soud mladíka opakovaně poslal za mříže, po zásahu Nejvyššího soudu a změně trestního senátu jej dvakrát zprostil viny. Pražský vrchní soud osvobozující rozhodnutí vždy zrušil a žádal nové projednání. Zprošťující rozsudek potvrdil až v březnu 2019. Soudce k tomu tehdy uvedl, že rozhodnutí je z jeho pohledu špatné, ale že vzhledem k procesní situaci neměl jinou možnost.

X X X

ÚS: Operace zůstane podmínkou úřední změny pohlaví. V ČR se lidé dělí na ženy a muže

Operace zůstane podmínkou úřední změny pohlaví, vyplývá z nálezu, který dnes zveřejnil Ústavní soud. Zamítl návrh pisatele na zrušení několika pasáží občanského zákoníku a zákonů o specifických zdravotních službách a evidenci obyvatel. Návrh podle soudu není důvodný. Pokud by soud návrhu vyhověl, byla by podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové otevřena cesta k existenci takzvaného třetího pohlaví. Šlo by o velkou společenskou změnu. ÚS se domnívá, že je to role celospolečenské i odborné diskuze a také úloha zákonodárce a politiků. Pro trans komunitu je verdikt obrovským zklamáním, sdělil Viktor Heumann ze spolku Trans*parent, který se zabývá osvětovou činností a prosazuje práva trans a nebinárních lidí.

Pisatel ústavní stížnosti poukazoval na porušení práva na tělesnou a duševní integritu, práva nebýt podroben špatnému zacházení a práva na soukromý život. Navrhoval škrtnout pasáž občanského zákoníku, podle níž změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem. Další spornou pasáž podle pisatele obsahuje zákon o specifických zdravotních službách. Stojí v něm, že změnou pohlaví transsexuálních pacientů se rozumí „provedení zdravotních výkonů, jejichž účelem je provedení změny pohlaví chirurgickým zákrokem při současném znemožnění reprodukční funkce“.

Návrh směřoval také proti zákonu o evidenci obyvatel, konkrétně proti ustanovení, že druhé dvojčíslí rodného čísla se u žen zvyšuje o 50.
„Pokud by Ústavní soud tomuto návrhu vyhověl, došlo by fakticky k tomu, že by byla otevřena cesta k existenci takzvaného třetího pohlaví. Vedlo by to také k tomu, že by velmi podstatným způsobem byla rozvolněna pravidla pro změnu pohlaví z mužského na ženské a z ženského na mužské,“ uvedla Tomková.

Podle spolku Trans*parent je Česko jednou z posledních zemí v Evropě, která vyžaduje kvůli úřední změně pohlaví úplné chirurgické odebrání pohlavních žláz a s tím spojené nevratné znemožnění reprodukční funkce. „Je to skandální porušování lidských práv, které ve zbytku Evropy už skoro nikde nenajdeme. Vychází ze zcela zastaralého předpokladu, že trans lidem jde primárně o chirurgickou změnu genitálu. Veřejnost má pocit, že u trans lidí se vše točí kolem sexu a sexuálního života. Nám však jde primárně o běžný každodenní život,“ uvedla Lenka Králová ze spolku Trans*parent. „Je mnoho životních situací, které vyžadují legitimování pomocí osobních dokladů a zdaleka se nejedná jen o styk se státními úřady. Trans lidé tak neustále prozrazují svůj nejintimnější životní a zdravotní problém úplně cizím lidem,“ dodal Heumann.

Podle Tomkové Ústavní soud dovodil, že neexistuje povinnost státu na základě subjektivních pocitů a subjektivně vnímané pohlavní identity zavést neutrální nebo třetí pohlaví. „Byla by to změna paradigmatu společenského života v České republice. Byla by to velká společenská změna, která by se týkala života všech obyvatel a Ústavní soud nedopustil takovou politizaci svého rozhodování. Domnívá se, že je to role celospolečenské diskuze, diskuze odborné a také je to úloha zákonodárce a politiků, aby své představy v tomto ohledu obyvatelstvu vyjevili a aby je projevili ve svém rozhodování,“ uvedla soudkyně.

Řada agend v Česku je navíc založena na rozlišování pohlaví na mužské a ženské. „Takže kdybychom takovým jednotlivým zásahem do rodného čísla přivodili nutnost zřídit neutrální pohlaví, tak by to znamenalo nutně promítnout tento fakt do celého právního řádu České republiky,“ upozornila soudkyně.

Ústavní soud ve věci rozhodoval v plénu, nebyl jednotný. Odlišná stanoviska uplatnilo sedm soudců z 15. Původní soudkyni zpravodajku Kateřinu Šimáčkovou nahradila právě Milada Tomková, kdy Šimáčková – ještě před svým odchodem k Evropskému soudu pro lidská práva – nezískala pro svůj návrh dostatečnou podporu. Pro zrušení části zákona se vždy musí vyslovit alespoň devět soudců z 15.
Řízení Ústavního soudu navazuje na verdikt Nejvyššího správního soudu (NSS), který se postavil proti změně pohlaví v zápisu matriky bez operace. V rozhodnutí NSS poukázal na principy společnosti v Česku, která pohlaví většinově vnímá jako muž – žena.
Soudy se problematikou zabývaly na základě případu člověka, který je biologickým mužem, subjektivně se však nehlásí k mužskému ani ženskému pohlaví. Požadoval změnu rodného čísla z mužského na neutrální či ženské. Ministerstvo vnitra úpravu neprovedlo, protože nepodstoupil změnu pohlaví včetně operace, ceskajustice.cz

X X X

Hospodaření stran: největší příjem mělo ANO, lidovce obdarovalo i kasino.

Politické strany a hnutí musely do 1. dubna Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran odevzdat účetnictví za uplynulý rok. Z dokumentů například vyplývá, že v loni mělo hnutí ANO příjmy ve výši zhruba 306 milionů korun, ODS pak o téměř 90 milionu nižší. Redakce iDNES.cz přináší přehled o hospodaření či darech, které strany a hnutí přiznal.

Pátkem skončila pro politické strany a hnutí lhůta pro odevzdání výroční finanční zprávy. Financování musely zveřejnit všechny strany a hnutí, a to i ty nejmenší. Redakce iDNES.cz přináší detailnější přehled stran, které se dostaly loni do Sněmovny či z ní vypadly.
Vládní ODS přiznala, že v loňském roce její příjmy byly přes 218 milionů korun. Z toho členské příspěvky byly přes 6 milionů, dary a dědictví pak činily 27,4 milionu korun. Desítky milionů do kasy ODS přibyly pak ze státního rozpočtu.

Mzdové výdaje strana vyčíslila na téměř 43 milionů korun. Podle finanční zprávy například strana zaměstnávala v loňském roce pracovníky v administrativě, PR či účetní.
„Strana v roce 2021 nepořádala žádnou veřejnou sbírku. Strana nenabyla žádný majetek děděním. Strana poskytla dary neziskovým subjektům pro účely financování veřejně prospěšných a humanitárních akcí,“ stojí ve zprávě auditora.
Příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí pak vynesly ODS zhruba 407 tisíc korun.

Dar od kasina, advokátní kanceláře či mlékárny
Další vládní strana KDU-ČSL přiznala v loňském roce téměř 122 milionů korun. Z toho dary byly v hodnotě asi 13 milionů, členské příspěvky pak přes 3 miliony korun. Desítky milionů do kasy lidovců přispěl stát.
Výdaje na zaměstnance strana vyčíslila na téměř 25 milionů korun. Lidovci podle zveřejněných informací zaměstnávají například generálního sekretáře, mediálního asistenta či analytika a volebního manažera.

Lidovci také například získali dar od kasina, advokátní kanceláře či reklamní agentury. | foto: iDNES.cz
Lidovci také například získali dar od kasina, advokátní kanceláře či reklamní agentury a mlékárny.
Další vládní strana, TOP 09, za loňský rok vykázala příjmy v hodnotě téměř 73 milionů korun. Dary a dědictví byly přes 10 milionů, členské příspěvky tvořily asi 1,7 milionu korun. Opět i TOP 09 desítky milionů korun získalo ze státního rozpočtu. Mzdové výdaje strana vyčíslila na zhruba 3,1 milionu korun.

Hnutí STAN (Starostové a nezávislí) uvedlo příjem 90,6 milionu korun. Z toho členské příspěvky činily 872 tisíc korun, dary pak 9,4 milionu korun. Podle finanční zprávy hnutí za mzdy zaměstnanců vydalo 1,9 milionu.
Ohledně darů mělo hnutí problémy na začátku roku, kdy MF DNES upozornila na podivné dary od kyperských společností. Po několika dnech média poukázala na další podivné financování. Tehdy předseda hnutí Vít Rakušan slíbil, že strana dary prověří a ty pochybné vrátí.

Podivné dary na účtu STAN. Straně chodí statisícové částky od „kyperských“ firem

To podle finanční zprávy udělala. V účetnictví je několik přijatých statisícových částek opět vráceno. Jedná se například o dar od společnosti Zlatá Brána, na kterou MF DNES rovněž upozornilo.
Podle zveřejněných údajů právě tato firma zaslala hnutí dar ve výši 120 tisíc korun. To hnutí skutečně poté vrátilo. Podobných akcí se ve výčtu darů opakuje několik.

Koaliční partner, Piráti, přiznal za loňský rok příjmy ve výši 122 milionů korun. Členské příspěvky tvořily zhruba 600 tisíc korun a dary pak přes 17 milionů korun. Mzdové výdaje strana vyčíslila na 5,9 milionu korun.
Piráti podle zveřejněné zprávy například zaměstnávali jednoho řidiče autobusu či BOZP experta a pracovníky na administrativní práce i úklid.

ANO mělo příjem přes 306 milionů korun
Na nejvyšší částku si v loňském roce přišlo podle zveřejněných informací hnutí ANO, a to na 306,3 milionu korun. Členské příspěvky tvořily 2,7 milionu, dary pak 13,1 milionu korun.
Za mzdy utratilo hnutí téměř 18 milionů korun. Mezi zaměstnanci figuruje například PR specialista, krajský manažer či specialista pro regiony. Podobně jako ostatní strany i ANO přijalo statisíce od právnických a fyzických osob v podobě darů.
SPD ve zprávě uvedlo, že příjmy mělo ve výši 95,2 milionu korun. Členské příspěvky tvořily zhruba 383 tisíc a dary pak 5,2 milionu korun.
Sociální demokraté, kteří v loňském roce vypadli ze Sněmovny si přišli na 290,2 milionu korun. Z toho členské příspěvky byly 7,5 milionu, dary pak 4,9 milionu korun. Zbytek opět do kasy ČSSD dodaly stání příspěvky.
Na mzdové výdaje vydalo ČSSD přes 28 milionů korun. Mezi zaměstnanci je třeba archivář, účetní či poradce a mluvčí.
Poslední stranou je KSČM. Ta loni měla příjmy 83,5 milionu korun. Z toho členské příspěvky tvořily přes 11 milionů, dary pak byly 4,8 milionu korun. I KSČM má několik zaměstnanců, na jejich mzdy dala přes 39 milionů korun.

X X X

Ve vysoké politické hře o platby za plyn hraje Rusko vabank. Potřebuje stabilizovat rubl, vysvětluje expert

Rusko žádá, aby západní odběratelé platili za plyn v rublech, což evropští lídři odmítají. Jak rychle se krize kolem ruského zemního plynu může projevit na českém trhu s energiemi? Je český stát připraven hrozící výpadky dodávek nahradit? Vladimír Kroc se ptal Martina Záklasníka, odborníka na energetiku, který je bývalým generálním ředitelem skupiny E.ON v Česku.
x Podle nového Putinova dekretu Rusko od pátku přijímá platby za plyn výhradně v rublech. Gazprom se údajně připravuje, že jinak plyn přestane do Evropské unie dodávat. Jak vážná je to situace?

Myslím si, že to je velmi vysoká politicko-ekonomická hra, kde ani jeden z hráčů, ani jeden z protivníků, Rusko na straně jedné a Evropská unie na straně druhé, netahá za významně delší konec provazu.

Kdyby Rusko kohoutek zavřelo, měla by plyn Evropská unie nakupovat jako celek, říká Martin Záklasník
Rusko je v situaci, kdy je z hlediska rozpočtových příjmů závislé na příjmech z vývozu surovin. Říká se, že až 85 % příjmů ruského federálního rozpočtu plyne právě z vývozu komodit typu ropa, plyn, uhlí. Navíc je jeho ekonomika v rozpadu. To znamená, že Rusko hraje vabank.

Ale Západ také, protože je – myslím tím teď Evropskou unii – zase velmi závislý na dovozu ruského plynu.

x Co znamená „velmi závislý“?

Znamená to, že asi 40 % spotřeby plynu v Evropské unii je dováženo z Ruska, přičemž ten podíl je v různých zemích jiný. V Německu je to 60 %, čili 60 % německé spotřeby činí dovoz plynu z Ruska. Německo navíc plánovalo plyn jako přechodné palivo v rámci Energiewende, tedy z dvojnásobného výstupu jak z uhlí, tak z jádra, čili plyn hraje velmi významnou roli.
Česká republika je bohužel z hlediska závislosti na dovozu plynu ze zahraničí spolu s Lotyšskem jednou z nejzranitelnějších zemí. My prakticky 98 % spotřeby dovážíme.

x Co tím Kreml sleduje, že po nás teď chce platby v rublech?

Kreml tím podle mě sleduje několik věcí. Sleduje tím zaprvé stabilizaci ekonomiky, protože v momentě, kdy zahraniční odběratelé, kteří platí přes Gazprombank za dodávky plynu, budou platit v rublech, tak rubl musí nakoupit. To znamená, že by to významně stabilizovalo rubl, pomohlo by to stabilizaci inflace v Rusku. Zároveň je tam také prestižní a řekněme geopoliticko-taktický důvod, kdy se podle mě Rusko snaží tlačit na Západ, aby tlačil na Ukrajinu, aby rychleji postupovala a ustupovala v mírových jednáních. To je pohled Ruska.

x To, že je to porušení platných smluv ze strany Moskvy, asi v tuto chvíli není podstatné?

To by bylo podstatné v dobách míru, kdy se všichni ekonomičtí aktéři chovají racionálně, uvažují racionálně a jaksi predikovatelně. Ovšem válka tohle všechno změnila. Já bych dnes nedal ruku do ohně za to, že Rusko ty kohoutky nezavře.

x Putin a německý kancléř Olaf Scholz se podle tisku dohodli, že o dodávkách ruského plynu za rubly bude jednat skupina expertů. Čili to ještě není definitivní?

Určitě to definitivní není. Myslím si, že obě dvě strany hrají o čas a myslím si, že jak to ve vyjednáváních většinou bývá, tak obě dvě strany udávají jasné krajní pozice. Teď podle mě mohou nastat tři scénáře.

Prvním je, že se budou bavit tak dlouho, až do té doby skončí válka na Ukrajině a možná ten problém rubl versus euro zmizí. Nebo v jeden moment prostě Rusko kohoutky skutečně uzavře. To by byl scénář krizový. Anebo se stane to, že se domluví na nějakém kompromisu, aby ani jedna ze stran neztratila tvář, což třeba může být platba v bitcoinech, hypoteticky. Ono je to něco, čemu bychom se ještě před měsícem smáli, ale výhodou bitcoinu z pohledu Ruska by bylo, že je to decentralizovaná měna, jejíž depozita nemůže nikdo zablokovat, což neplatí u ruských devizových rezerv.
Proč se české domácnosti přes riziko uzavření kohoutků z Ruska nemusí v nejbližší době obávat výpadku dodávek plynu? A jak se ve světle této krize jeví podle Martina Záklasníka záměry Zelené dohody?

X X X

Ukrajina členem Evropské unie? Nedělejme si iluze, nejdříve za deset let, upozorňuje ministr Bek

Energetická nezávislost Evropské unie na Rusku má být podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) jednou z priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie, které začne 1. července. „Důležité je, že unie jako celek zahájila kroky k tomu, aby se té závislosti zbavila. Probíhají poměrně intenzivní jednání mezi členskými zeměmi o budování kapacit terminálů pro zkapalněný plyn. To je úplně klíčová věc,“ vyzdvihuje v Interview Plus.
Praha 22:16 1. dubna 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

V době českého předsednictví by měl být stanoven termín, do kdy se Evropa závislosti na Rusku zbaví. Bek ale zároveň připouští, že stále může dojít i k zastavení dodávek ze strany Ruska.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vydal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.
„To rozhodnutí je trochu šalamounské, protože zatím jsou z něj zřejmě vyňaty evropské firmy. To znamená, že Evropská unie zatím nebude platit za plyn v rublech. Situace se vyvíjí každým dnem a neodvažuji se predikovat, jak dlouho tato pozice vydrží. Ale je zřejmé, že zatím pro unii platí výjimka,“ upřesňuje ministr.

Pokud jde o opatření, která by měla za cíl korigovat rostoucí ceny energií, tak ta by měla zůstat v kompetenci členských zemí. „Trhy s energiemi jsou v jednotlivých zemích velmi různé s různými možnosti přímých či nepřímých intervencí národních vlád,“ vysvětluje.

Ukrajinské perspektivy
Další prioritou předsednictví má být pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, která v současnosti probíhá z národních zdrojů. Existuje prý ale několik možností, jak lze tyto náklady zčásti uhradit evropskými prostředky, například z kohezních fondů. Především by mělo jít o finanční, případně i přímo materiální pomoc.

„V rámci evropské debaty zatím Česká republika nevolá po nějaké povinné redistribuci uprchlíků. My spíš předpokládáme, že bude plynule docházet k jakési sekundární mobilitě, kdy lidé budou odcházet za svými rodinami a přáteli v Evropě,“ soudí Bek.
Česko chce navrhnout uspořádání dárcovské konference pro Ukrajinu, nejdříve je to ale třeba projednat s unijními partnery. Vedle poskytnutí významné ekonomické pomoci Ukrajině je také podle Beka třeba zahájit proces přibližování Ukrajiny k Evropské unii.

„Nedělejme si iluze, že by se někdo mohl stát členem, plným členem Evropské unie za pár měsíců.“
Mikuláš Bek
Nevylučuje přitom, že by Ukrajina mohla během pár měsíců získat kandidátský status a mohla začít postupně přejímat evropskou legislativu, provádět nezbytné reformy.

„Plnohodnotné členství je reálné až třeba za deset let. To je zkušenost z celé řady zemí. Nedělejme si iluze, že by se někdo mohl stát členem, plným členem Evropské unie za pár měsíců. To je úplně nemožné,“ zdůrazňuje Bek s tím, že důležité bude i vyřešení vztahu Ukrajiny s Ruskem a územních sporů, což je jednou z podmínek pro získání kandidátského statusu. Lukáš Matoška, ert

X X X

Pětek od něj bylo hodně, vzpomíná žák na učitele zabitého mačetou

Obrovskou vlajku Ukrajiny, která visí na budově Středního odborného učiliště v ulici Ohradní, doplnil prapor menší. Na rozdíl od vesele působící modro–žluté kombinace je tento celý černý. Ve škole se totiž poslední březnový den stala tragédie: žák zavraždil svého učitele. Budova v pátek zůstala kvůli tragédii prázdná a bez výuky.

Před učilištěm v Ohradní postává skupinka zdejších studentů. Mnoho si toho mezi sebou neříkají a pohledy mají zjevně zachmuřené. Sem tam někdo z nich pozdraví nově příchozí či se vydá zapálit svíčku k improvizovanému pomníčku, který před školou vznikl. Svíček tu již během dopoledne hoří desítky a rychle přibývají, stejně tak květiny. Pietnímu místu vévodí fotka zavražděného učitele.
S několika novináři skupina žáků, kteří byli v době útoku ve škole, komunikovat zjevně nechce. Buď říkají, že již vše sdělili ve čtvrtek nebo že mají zakázáno mluvit od policie. Padne i pár ostřejších slov na adresu „novinářských hyen“.

„Není to fér,“ sdělil o tragickém činu nakonec jeden z nich krátce, aniž by se představil. Učitele měl na několik předmětů, žádný speciální vztah k němu ale dle svých slov neměl.
Ulice, která byla ve čtvrtek zaplavena policisty a novináři, je jinak téměř prázdná. Jen jednou za čas naruší scénu osamělí příchozí. „Byl trošku tvrdší, neoblomný, ale vždy se s ním dalo domluvit,“ uvedl jeden ze studentů, který si nepřál být jmenován.

„Už je to tak deset let, co jsem chodil na tuto školu, ale pana učitele si moc dobře pamatuji. Mám ho ještě na fotkách z maturitního plesu, kde tancoval s manželkou. Byl to tehdy nejlepší tanečník na celém parketu,“ sdělil.
„Mně dal pětek spoustu, ale těch jsem za život dostal. Samozřejmě jsem byl naštvaný, ale nikdy bych to nedával za vinu učiteli. Když jsem slyšel, že to byl útok mačetou, tak jsem si říkal, že tohle si opravdu nezasloužil,“ doplnil bývalý student. Zabitý učitel elektromechaniky a elektroniky na škole v pražské Michli působil skoro třicet let.
„Je mi to hrozně líto, vnímám to jako tragédii,“ uvedl další již bývalý student, který přišel před školu zapálit svíčku.

Odporný, odsouzeníhodný čin. Zabíjel žák kvůli prospěchu, řekl Gazdík

Na druhé straně ulice stojí internátní škola, kde jsou někteří žáci z učiliště ubytováni. Jeden z lidí, kteří tam bydlí, uvedl: „Četl jsem zprávy, ale vůbec jsem si to nespojil s tím, že to je zde. Až když jsem přijel, tak jsem viděl policisty a poté pohřební službu vynášet rakev.“

Ředitel učiliště Karel Dvořák ve čtvrtek na webu spolu s informací o zrušení páteční výuky uvedl, že zavražděný učitel byl pedagogem s velkým P, s žákem podezřelým z vraždy nikdy nebyly problémy a ze strany školy nebyly porušeny žádné bezpečnostní předpisy.
Učiliště sousedí s další školou, Gymnáziem Elišky Krásnohorské. „Žádná speciální opatření kvůli pachateli toho, co se stalo vedle, přijata nebyla. Poskytovali jsme akorát záznamy z bezpečnostních kamer policii,“ sdělil pro portál iDNES.cz vrátný gymnázia. Škola je prý neustále uzamčena a o tom, kdo se dostane dovnitř, rozhoduje osobně vrátný. Ten dle svých slov sloužil 23 let v armádě a ze čtvrtečních událostí proto strach neměl.

Policie ukázala video ze zadržení studenta podezřelého z vraždy učitele

Na strach nezbyl čas ani zaměstnancům podniků, které v ulici sídlí. „Najednou tu byla spousta policistů, létal tu vrtulník, ale na nějaké zamknutí kvůli strachu nezbyl čas, měli jsme tu zákazníky,“ uvedla obsluha ve zdejší čínské restauraci, podle které byla akce do dvou hodin skončená a poté přišla policie žádat o záznamy z kamer a taktéž osvětlit, co se vlastně stalo.

Pachatel zaútočil na učitele ve čtvrtek před polednem ve čtvrtém patře budovy školy v jeho kabinetu. Pedagog napadený mačetou přes snahu přivolaných záchranářů zraněním na místě podlehl. Útočník z místa utekl. Policie ho následně v Dolních Břežanech v okrese Praha-západ zadržela. Policisté v pátek na Twitteru zveřejnili video ze zadržení.

X X X

Zdrtil ho neúspěch, vypadal, že si něco udělá, řekla učitelka o vraždě mačetou

Čtvrteční vražda na pražském učilišti vyvolala šok. A přinesla zajímavé svědectví. Na jedné straně mrtvý učitel, který byl podle kolegyně přísný, ale spravedlivý, skvělý jako člověk i učitel. Na straně druhé podezřelý z jeho zabití. Žádný raubíř, naopak podle téže svědkyně moc hodný chlapec, který studoval s vyznamenáním a měl pochvalu za vzornou docházku.

„Znala jsem ho hodně dobře. On byl člověk, se kterým se dalo mluvit o čemkoliv. Cestoval všude, zajímala ho příroda. Byl přísný – učil taky důležité předměty – ale byl spravedlivý. Kdo se učil, tak s ním neměl problém,“ sdělila o zesnulém jeho kolegyně z učiliště, která si nepřála být jmenována. Studentům prý hodně dával, ale také toho hodně chtěl.
„Byl skvělý, jak člověk, tak učitel,“ uvedla učitelka se slzami v očích. „Je to hrozná tragédie,“ doplnila. Na místě tragédie v osudný den byla přítomna.

„Přišla jsem a kluci mi podávali čepici, kterou (podezřelý) ztratil při tom, jak vyskočil z okna šatny u tělocvičny. Musel hrozně spěchat. Byl celý zabalený, měl respirátor, šálu a právě čepici,“ popsala své zkušenosti Benešová. Podle ní byl student předtím několik hodin ve škole a jakmile se doslechla o tom, co se stalo, hned jí bylo jasné, že by mohlo jít o něj.
Na škole studuje i jeho bratr, dvojče. „Běžela jsem za ním a ptala se, kde má bráchu. ‚Kde je, křičela jsem‘,“ popsala učitelka. „Nevím, kde je, nebere mi telefon, odpověděl.“

„Všichni budeme mít trauma, ty děti na celý život. Takové věci se nezapomínají. Je to strašné,“ pokračovala. „Jsem třídní učitelka dvou tříd, celou noc jsem s nimi byla v kontaktu skrze internet, pořád jsem jim psala a vysvětlovala co a jak,“ sdělila.
„Musel to být strašný zkrat, já toho studenta znám, již od ‚seznamováku‘. On byl hrozně hodný. Minulý rok dostal vyznamenání, pochvalu za vzorné chození do školy. Nikdy nebyl agresivní, spíš byl takový stažený, spíše brečel. Já vůbec nechápu, co se muselo stát, že mu takto přeskočilo,“ uvedla učitelka, která se studentem dle svých slov den před tragédií 45 minut mluvila. Učitelka se prý spíše obávala, aby student neublížil sám sobě.

Nejednal ve zkratu, svůj čin plánoval, říká k útoku ve škole psycholog

„Já s dětmi na tělocviku hodně mluvím, vliv na tuto tragédii mohlo mít cokoliv,“ uvedla učitelka na otázku, zda mohla mít na čin psychologický vliv covidová pandemie či válka na Ukrajině, jak o tom mluvil bezprostředně po útoku ministr školství Petr Gazdík. V rodině prý útočník dle znalostí učitelky problémy žádné neměl.

„Měl neúspěch, to je pravda. Byl z toho hrozně zklamaný, protože se hodně učil,“ popsala údajný důvod útoku učitelka. „Byl to předmět vázaný na elektrotechniku, bylo to důležité zkoušení, protože kluci ve třeťáku dělají závěrečné zkoušky, kdyby náhodou neudělali maturitu ve čtvrtém ročníku, tak aby alespoň něco měli,“ doplnila.

X X X

Rusové museli útok na Ukrajinu plánovat minimálně rok dopředu, popisuje logistik z generálního štábu.

Ukrajinská armáda se přes měsíc brání ruské agresi. Kromě zastaralé techniky a silného odporu Ukrajinců odsuzuje Rusy k neúspěchu také špatně zvládnuté zásobování. Naplánovat invazi takového rozsahu muselo podle Daniela Zlatníka, plukovníka Generálního štábu Armády České republiky, trvat nejméně rok. „Jsme na začátku soumraku armád tak, jak je známe,“ hodnotí pro iROZHLAS.cz trend ve válečnictví, který prvních 30 dní konfliktu potvrdilo.

x Máme za sebou měsíc války. Jak blízko, nebo daleko je kulminační bod konfliktu?

Domnívám se, že kulminační bod už byl. Rusové pochopili, že tudy cesta nevede. To, co předvedli za první měsíc, je naprostá katastrofa. Problémy ruské armády jsou známé – zastaralá technika, poruchovost té nové. Nikdo asi nečekal, že to půjde hladce, ale že to skončí až takovým selháním, to nečekali ani oni, ani Západ.

x Co tedy bude následovat? Co přinesou další týdny?

To je politické rozhodnutí. Myslím, že se teď bude řešit, jak z toho ven, aniž by Rusové úplně ztratili tvář. Jinak z hlediska logistiky mají obě strany tolik zásob, že ji mohou vést roky. Mají i dost lidí. Ale i kdyby válka skončila za týden, obnovit ekonomiku potrvá patnáct dvacet let. Společnost jako taková si následky ponese další tři generace.

x Pojďme se na to podívat podrobněji. Jak dlouho trvá logisticky vypočítat takovou akci, jakou teď Rusové provádí?

Logistika je součástí celého plánovacího a exekutivního procesu. Takto velká operace, jakou udělalo Rusko, se musí plánovat nejméně rok dopředu. Dříve než za rok příprav to nikdo není schopen udělat. Možná Američané zvládli nějakou operaci naplánovat za šest sedm měsíců, ale jinak nikdo. Armáda není, jak se říká, letadlo, které během hodiny naplníte palivem a letí.

x Jak v ruské armádě přistupují k plánování, k logistice?

Rusko žádnou logistickou doktrínu jako takovou nemá. Řeší tuto oblast jako „materiálně-technické zabezpečení“. Jsou tam zásobovací jednotky, které čekají, až jim někdo řekne: „Dovez mi to a to.“ Více či méně tedy čekají na požadavek.
DANIEL ZLATNÍK

Plukovník Generálního štábu Armády České republiky, absolvent Vysoké vojenské školy Vyškov. Logistice se věnuje od 90. let, působil v Bosně a Hercegovině a v Afghánistánu. Od roku 2018 vede Mnohonárodní centrum pro koordinaci logistiky, které se zabývá koordinací logistiky a logistického vzdělávání nejen zemí NATO, ale i partnerských států včetně Ukrajiny, Gruzie nebo Jordánska.

Západní logistika je odlišná. Vychází právě ze slova logos, to znamená myšlenka, strategie. Západní logistika podle operačních a strategických úkolů predikuje budoucnost. Dělá risk management tak, aby když se cokoliv stane, jako že se vždy stane něco trošku jiného, než očekáváte, tak aby na to uměla zareagovat.

x V čem je tedy největší problém ruské strany?

Chybná strategie a iracionální rozhodnutí. Pokud máte chybnou strategii, tak na té operačně-taktické úrovni s tím potom už nic nenaděláte. Rusové si mysleli, že budou postupovat rychle. Jejich manévrové jednotky měly zásoby přibližně na sedm dnů bojů.

Zahájili invazi, jednotky se začaly přesouvat a počítaly, že zásoby doplní někde u Kyjeva. Proto asi chtěli nejprve získat letiště Hostomel, aby si tam mohli vybudovat zabezpečovací základnu. Letiště nezískali, takže najednou zůstali na místě bez zásob, bez paliva…

Takže vycházeli z chybných zpravodajských informací?

Ano, byla to kombinace špatných informací a iracionálního rozhodnutí. Anebo možná prezident (Vladimir) Putin měl správné zpravodajské informace, ale rozhodl se to risknout a nevyšlo to.

x Mluvil jste o ruském konvoji, který se zasekl před Kyjevem. K čemu přesně došlo?

Technika do doby, než se konvoj zastavil, spotřebovala nejméně dvě třetiny paliva. Nikde netankovali, protože předpokládali, že dojedou k Hostomelu a tam doplní zásoby. Byla zima a protože neměli vybudované kempy pro vojáky, vojáci zůstali v technice, motory běžely, aby se ohřáli.

Další věc, o které se moc nemluví, je, že v té době kulminovala v Rusku varianta nemoci covid-19 omikron. Ti vojáci byli už předtím spolu na cvičení, stoprocentně měli vysokou nákazu omikronem. Vojáci si snědli jídlo, došlo jim palivo, byla jim zima, byli nemocní. Šlo o logistickou hrůzu. To nemohlo dopadnout jinak než katastrofou. Byli demoralizovaní.

x Jaký je další osud konvoje?

Ukrajinci ho nezničili úplně, jejich dělostřelectvo na něj „nedosáhne“, proto útočili pomocí dronů. Část konvoje Rusové přemístili jinam.
Zmiňoval jste demoralizaci ruských vojáků. Jak k tomu došlo? Nemají jasný úkol?

x Překvapil je silný odpor místních lidí?

Ano, všechno dohromady. Plus ještě k tomu covid. Museli toho mít, lidově řečeno, plné zuby. Odhodlání je v boji zásadní. A odhodlání bránit své území je obecně vždy větší než odhodlání těch, kdo to území dobývají.

x Jaký vliv na to všechno mělo počasí?

Sešly se tři faktory, které jsou pro pohyb těžké techniky velice problematické. Nerozvinutá infrastruktura, bažinatý terén v okolí hlavních silnic a předjaří, kdy byly teploty lehce pod nulou.

x A teď začalo jaro… Komu přinese teplejší počasí výhodu?

To je padesát na padesát. Vždy, když přijde jaro a sleze sníh, prodlouží se den, všichni dostanou chuť bojovat. Tak to bylo i v Afghánistánu.

‚Westernizace‘

x Podívejme se podrobněji na ukrajinskou stranu. Jak si vede?

Ukrajinci udělali spoustu pokroků. I z hlediska logistických procesů: „westernizují“ svoje přístupy k logistice. Ukrajina je partnerským státem našeho Mnohonárodního centra pro koordinaci logistiky, dělali jsme pro ně různé kurzy, vyměňujeme si know-how. Ukrajinská armáda byla dobře připravená. Kdyby nebyla, tak dnes už by Ukrajina padla.

x Jste teď v kontaktu?

Ano, jsme, víc to ale nemohu komentovat. Až to skončí, sejdeme se v rámci „lessons learned“, tedy získávání zkušeností a následných nápravných opatření. Řekneme si, kde byla slabá místa a co s tím.

x Mělo podle vás na ukrajinskou armádu vliv to, že se ještě před ruskou invazí účastnila různých cvičení se Západem?

Rozhodně. Díky tomu, že cvičili společně se Západem, má teď ukrajinská armáda kontakty, ukrajinští důstojníci se dostávali do kontaktu se západními důstojníky. Třeba Američané jezdí vyučovat na ukrajinskou univerzitu obrany. Ukrajince to utvrdilo ve víře, že nezůstanou sami – jako jsme my zůstali v roce 1968 – a proto se rozhodli takhle urputně bránit.

x A co Mariupol? Objevují se různé historické paralely – obléhání Sarajeva, obléhání Leningradu… Vidíte tam podobnost?

Myslím, že každá operace je jedinečná. Sarajevo bylo obléhané skoro pět let, město ale zásobovali přes tunel, bylo to nějak funkční. Problém Mariupolu je ten, že k němu není přístup ani z moře, ani z pevniny. Rusko tam má protivzdušnou obranu.

x Jak dlouho může ukrajinská obrana Mariupol udržet?

Mariupol bude tak dlouho odolávat, dokud budou mít Ukrajinci zásoby munice, ale hlavně odhodlání. Může to trvat týdny i měsíce. Ukrajinci s tímhle určitě počítali, věděli, že bude na Mariupol útok od moře i z pevniny, že Rusové budou chtít propojit Krym s pevninským Ruskem. Ukrajinská obrana si tam stoprocentně vytvořila zásoby. Největší neštěstí, co se týče Mariupolu, je civilní obyvatelstvo, které tam trpí. Humanitární organizace, jako je Červený kříž, se snaží udělat maximum.
Každopádně dobývání měst je noční můra všech vojáků. Paneláky jsou vlastně jeden bunkr vedle druhého. Pro lehké pěchotní zbraně, jako jsou třeba automatické pušky a kulomety, je beton paneláků překážkou. Bojovat o centrum tak velkého města, jako je například Kyjev, znamená zajistit třeba deset kilometrů zásobovací trasy, kde techniku můžete použít jen omezeně. Aby bylo dobývání měst úspěšné, musí být převaha jeden ku pěti, a tedy mít k tomu i odpovídající zásoby.

x Zmiňoval jste „lessons learned“, tedy poučení se z chyb. Vidíte už teď něco, co si mohou západní armády z tohoto konfliktu odnést?

V blízké budoucnosti zcela jistě dojde k přehodnocení postoje NATO a Evropské unie ohledně bezpečnosti ve smyslu zapojení celé společnosti. Není to jen armáda, kdo všechno vyřeší. Globalizace dokáže velice silně zapůsobit na někoho, kdo si neváží dobra a kdo páchá zlo. Ten půjde z klubu ven.

Dojde také k přehodnocení strategicko-operačně-taktického působení. Armády se musí vyvarovat vlastních ztrát a dopadů na civilní obyvatelstvo. To se vyřeší jedině používáním jiných zbraní a zbraňových systémů.

x Máte na mysli nějaké bezosádkové stroje?

Ano. Současné armády jsou prostě neefektivní. Jejich provoz je obrovsky náročný, energeticky velmi drahý – i jen na udržování – a v rámci bojové činnosti neefektivní.
Například tanky jsou tak obrovské, protože v nich sedí lidi a ty je nutné chránit pancířem, k probití pancíře protivníka potřebujete zase velkorážový kanon. Výsledkem jsou jakási obrovská pochodující železa, která potom ale někdo zničí jednoduchou raketou.

To všechno bude mít dopady na logistiku. Dojde ke změně strukturálního složení zásob a množství, které bude potřeba. Když snížíme počet lidí v první linii, nebudeme muset řešit, jak je zásobovat vodou, potravinami, nebudeme mít velké ztráty.
Myslím, že klasické armády se svou strukturou, která odpovídá vedením válek ve 20. století, končí. Musíme se dívat dopředu, žít budoucností. V současné době jsme na začátku soumraku armád tak, jak je známe.

X X X

Maďarská šéfredaktorka: Veřejnoprávní média ruskou invazi označovala za speciální vojenskou operaci.

Maďarský premiér Viktor Orbán miluje fotbal a moc. Obojí se za 12 let svého vládnutí pokoušel podpořit a posílit. První s pomocí peněz, druhé prostřednictvím médií. Lidé blízcí jeho Fideszu kontrolují většinu mediálního trhu a určují, co se bude vysílat. Před dvěma lety ovládli i jeden z nejčtenějších nezávislých serverů – Index. Po vyhození šéfredaktora odešla většina redakce, která založila server Telex.hu. V jeho čele stojí Veronika Munk.

x Jak pokrývají maďarská média válku na Ukrajině? Jaké informace dostává veřejnost z rádií a televizí?

Záleží, jaká média sledujete. Obraz války na Ukrajině se může lišit podle typu média, který konzumujete. Nezávislá média čerpají informace z mezinárodních agentur a posílají také své lidi přímo do místa dění. My v Telexu jsme na Ukrajině od začátku války měli už osm různých reportérů, kameramanů, fotografů. Ale pokud někdo sleduje pouze provládní média, dozví se zcela jiné informace než u nás.

Řeknu vám jeden příklad. Když na konci února vypukla válka, maďarská veřejnoprávní média označovala válku jako speciální vojenskou operaci po vzoru ruské propagandy, až později tomu začali říkat válka. Teď se snaží být někde uprostřed mezi rétorikou Západu a ruskou propagandou.

x Jak velký dosah tedy mají zbylá nezávislá média v zemi?

Nemáme přesná data. Problém je v tom, že nezávislá média působí pouze online, takže lidé, kteří nesledují média na internetu, mají jen velmi málo příležitostí slyšet i kritické zpravodajské zdroje.
Všechny rozhlasové stanice jsou spojené s politickými silami, více než 500 různých titulů kontroluje a vlastní organizace nakloněná vládě. Většina médií je prostě ovlivněná politickou silou.

x Viktor Orbán se stal premiérem v roce 2010. Jak se postupně zhoršovala mediální situace v zemi?

Pracuji v médiích už přes dvě dekády let. Takže už v roce 2010, když přišla k moci nová politická síla, jsem byla novinářkou. Myslím, že velmi názorně to ukazuje propad Maďarska v celosvětovém žebříčku svobody tisku, který každoročně sestavují Reportéři bez hranic.

V roce 2006 bylo Maďarsko na desátém místě ze zhruba 260 zemí a dnes jsme na 92. místě. To jen dokazuje, že Maďarsko nebylo vždy tím špatným příkladem neexistující plurality médií. Byli jsme na tom dobře, třeba jako je dnes Finsko nebo další země, v kterých funguje svoboda slova a právní stát. Ale velmi pomalu se to zhoršovalo, až to dospělo sem.
x Před dvěma lety jste spolu s dalšími kolegy odešla z nezávislého serveru Index kvůli tomu, že se vlastníkem média stal člověk blízký vládní straně Fidesz. S částí bývalé redakce jste pak založila Telex. Jak se změnila tím vaše práce?

Největší rozdíl je v ekonomickém zázemí média – to není většinově závislé pouze na inzerci. I reklamní trh je totiž v Maďarsku velmi ovlivněný vládou. Sám stát je jedním z největších hráčů na poli inzerce a rozhoduje, kam se budou investovat peníze. A rozhodně si nevybírá média, která jsou k němu kritická.

Trh zároveň, stejně jako všude jinde ve světě, silně zasáhla pandemie koronaviru, což se také projevuje. Ale většina našich příjmů pochází od čtenářů. To pro nás není důležité jen z ekonomické stránky, ale hlavně je to podpora nezávislosti.
Po odchodu z Indexu jsme oznámili čtenářům, že chceme v naší práci pokračovat a založit nové médium, ale potřebujeme, aby se za nás postavili a podpořili nás. Reakce přišla okamžitě – za měsíc jsme vybrali milion eur (podle tehdejšího kurzu v přepočtu přes 26 milionů korun – pozn. red.).

Při vaší práci ale občas potřebujete spolupracovat s úřady. Můžete navázat nějaký kontakt s vládními představiteli, mluví s vámi politici?

Největší problém je pro nás momentálně přístup k informacím. Každý den posíláme žádosti, klademe otázky a nedostáváme žádné odpovědi. Musíme být kreativní. Často ani nevíme, že se koná nějaká tisková konference, vláda s námi nekomunikuje, až pak se ze státních médií, že třeba Viktor Orbán někde vystoupil.

x Jaké jsou vaše vztahy s novináři z vládou kontrolovaných médií?

Víte, novinářkou jsem už dvacet let, a přesto neznám osobně nikoho ze státních médií, nikdy jsem s nimi nijak nespolupracovala. Jsou to dva odlišné světy. Kolikrát ani nevíme o událostech, které pokrývají, protože nás na ně nikdo nezve. Dalo by se s nadsázkou říct, že Viktor Orbán teď vlastně nevede žádnou kampaň mezi lidmi, protože my nemůžeme nikde zjistit informace o tom, kdy budou jeho setkání s voliči a kudy vede jeho předvolební tour.

x Dají se vůbec za takové situace vychovávat nové generace dobrých novinářů? Nehrozí, že kdyby se vládní karta obrátila, bude jich nedostatek?

Učím novinařinu na jedné z největších maďarských univerzit a také vedu stážistický program v Telexu. Vychovávat mladé novináře a učit je, jak přemýšlet kriticky, je pro mě jedna z nejdůležitějších věcí. Věřím tomu, že když vychováme nové talentované žurnalisty, může se jednou celková situace zlepšit.

x Před dvěma lety jste v rozhovoru pro Respekt řekla, že nezávislá novinařina v Maďarsku neumírá, ale je ve velkém ohrožení. Jak to vidíte dnes?

Situace se za dva roky moc nezměnila. Mohli jsme založit Telex, mohli jsme přijít s novým kritickým titulem, stále rozšiřujeme naši redakci – to je ta optimistická část odpovědi. Na druhou stranu nemáme přístup k informacím, politici nás ignorují a naši práci vydáváme pouze na poli internetu. A když se na to podívám celkového globálního hlediska, ta situace je špatná.

Všichni v posledních dnech sledujeme kroky ruské propagandy a zásahy vůči posledním nezávislým titulům. Vím, že v
x Maďarsku je situace zcela jiná, přesto: nechytají vás občas obavy, že by se i situace ve vaší zemi mohla malými krůčky dostat do podobné fáze?

Podívejte se, v mojí zemi vláda novinářům komplikuje práci a omezuje jejich vliv, ale nevraždí je a ani je nezatýká. Kdybych měla přemýšlet nad tím, že by se to mohlo stát, nikam bych se neposunula, věřím, že je moje profese důležitá a je nutnou součástí demokracie. Doufám, že nějak pomůže a že v ní budu moct stále pokračovat.

Minulé volby sázel na strach z uprchlíků, teď je vítá. Orbán se pokusí o čtvrté volební vítězství

Maďarský premiér Viktor Orbán se na konci týdne pokusí už o čtvrté volební vítězství v řadě. Jeho předvolební kampaně se od sebe v předešlých letech moc nelišily. Strašil Georgem Sorosem, diktátem z Bruselu a ohrožením tradičních křesťanských hodnot. Jeden motiv mu letos v kampani chybí a to jsou migranti. Válka na Ukrajině nastavila jiná pravidla a Ukrajinci v Maďarsku dostávají ve velkém azyl.

Maďarský premiér odmítal kvóty a téma migrace vracel v každé kampani i když nebylo zrovna aktuální | Zdroj: Reuters
„Ti, kteří nedělají vše pro ochranu vnějších hranic Evropské unie, nejsou přáteli Schengenu, ale jeho nepřáteli. Ať už z toho vyplývají politické, morální nebo technické problémy, tak pokud nedokážeme zajistit své vlastní hranice – nehledě jak náročné a drahé to je – tak zničíme Schengen my sami,“ deklaroval během migrační krize maďarský premiér Viktor Orbán.
O tom, že je jedním z nejhlasitějších odpůrců přijímání migrantů, není pochyb. Maďarsko v roce 2015 postavilo na hranicích se Srbskem plot, v uprchlických táborech pak drželo týdny žadatele o azyl, což se dostalo k Soudnímu Dvoru Evropské unie.

Maďarský premiér odmítal kvóty a téma migrace vracel v každé kampani, i když nebylo zrovna aktuální. Vytvořil mýtus o tom, že jeho největší nepřítel, americký miliardář George Soros, chce ochromit Evropu a zaplavit ji migranty. Pak přišla válka na Ukrajině a Viktor Orbán musel změnit karty.

„Naše populace, lidé, co tady žijí, rádi pomohou všem, kteří to potřebují a nemohou pokračovat dál ve své cestě. Tady platí skutečné maďarsko-ukrajinské přátelství mezi námi všemi,“ řekl Orbán.
Křesťanská povinnost
Do Maďarska už přišlo z Ukrajiny přes 350 tisíc uprchlíků. Budapešť udělala výjimku ve své nulové toleranci vůči azylantům a všem, kdo z válečné země dorazí, garantuje speciální status.

Nejsou mezi nimi pouze Ukrajinci, Maďarsko výjimečně stejně jako ostatní země garantuje azyl všem, kteří z válečné země přijedou, i když odtamtud nepochází, třeba jako mladý Ind.

„Studoval jsem na Ukrajině medicínu. Za poslední dny se situace na Ukrajině výrazně zhoršila. Neustálé ostřelování, rakety dopadly přímo před námi. Nešlo zůstat,“ vysvětlil Radiožurnálu.

Zatímco dřív museli cizinci požádat o azyl ještě předtím, než vstoupí na maďarské území, ti z Ukrajiny získají automaticky nárok na ubytování, zdravotní péči a stravu. Viktor Orbán to vysvětluje tak, že pomoc Ukrajincům je křesťanská povinnost všech a že se jedná o lidi, kteří podle něj utíkají ze skutečné války.

A to je prý velký rozdíl ve srovnání s těmi, kteří přijíždějí z jiné části světa jen proto, aby se měl lépe. Tak definuje maďarský premiér třeba Syřany, kteří hledali azyl v Evropě a kteří také utíkali před válečným konfliktem v rámci uprchlické krize před sedmi lety.

X X X

Akademie s pašovanými diplomy nemá povolení učit. Gazdík na ni posílá kontrolu.

Ministr školství Petr Gazdík ve čtvrtek zadal kontrolu soukromého institutu s názvem Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky (OEAEP). Rozhodl se tak poté, co celníci v Rusku zadrželi pašovaný náklad s diplomy z této akademie. Podle ministerstva není OEAEP českou vysokou školou a nemá ani oprávnění uskutečňovat vysokoškolské vzdělávání podle právního řádu jiného státu. Zařízení nyní hrozí až dvoumilionová pokuta.

„Zmíněná Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky s.r.o. není českou vysokou školou uskutečňující vysokoškolské vzdělávání podle zákona o vysokých školách, a není tedy oprávněna uskutečňovat české vysokoškolské studijní programy. Současně není oprávněna na území ČR uskutečňovat ani žádné zahraniční vysokoškolské vzdělávání podle právního řádu jiného státu,“ uvedla v pátek ředitelka tiskového odboru ministerstva školství Lubomíra Černá.
Pokud by se ukázalo, že tato akademie vzdělávání v ČR zajišťuje, mohlo by se podle ní jednat o přestupek. „Ministr školství proto (...) zadal pověření ke kontrole daného subjektu a jeho aktivit,“ dodala.

O zadržení auta plného nedeklarovaného zboží informoval ve středu portál Fontanka.ru s odkazem na tiskový odbor ruské celní správy. Podle něj zadrželi celníci pašované zboží na trase z Lotyšska do ruského města Pskov.
Mezi předměty bylo vedle kosmetiky, parfémů či náhradních dílů také 204 diplomů z vysoké školy Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky se sídlem v Praze. Diplomy byly vyplněné se jmény příjemců, datem vydání, názvy fakult i oborů. Gazdík pak na Twitteru napsal, že se tím bude zabývat.

V Rusku zadrželi podezřelý náklad, obsahoval diplomy ze soukromé VŠ v Česku

Podle zákona o vysokých školách se může mimoevropská zahraniční vysoká škola nebo její pobočka dopustit přestupku tím, že poskytuje na území ČR vysokoškolské vzdělávání bez povolení ministerstva školství. V takovém případě jí hrozí pokuta ve výši do dvou milionů korun. Pokud má povolení, ale neplní některou ze svých povinností, může jít o přestupek s pokutou do půl milionu korun.

Mezi povinnosti mimoevropských zahraničních vysokých škol v ČR patří například poskytování informací o studijních programech, předkládání výročních zpráv o činnosti, vedení matriky studentů v ČR a poskytování údajů o vyučujících.
Podle zápisu v obchodním rejstříku vznikla Otevřená evropská akademie ekonomiky a politiky s.r.o. 19. srpna 2002. Sídlo má na adrese Argentinská 286/38 v pražských Holešovicích. Od června 2017 je jejím jednatelem Sergej Vdovicenco. Předmětem podnikání je podle rejstříku volná živnost výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách jedna až tři živnostenského zákona.

X X X

Obětí na kladenské škole je lékař Leoš Středa, byla to vražda a sebevražda.

Jedním ze dvou zastřelených mužů v bytě v budově střední školy v Neprobylicích na Kladensku je podle několika zdrojů známý lékař Leoš Středa. Střelcem měl být jeho známý, který pak zbraň obrátil proti sobě. Středa byl popularizátorem zdravé výživy, dietologie a kosmetiky. V médiích mluvil velice otevřeně o více vztazích najednou se svými asijskými partnerkami.

Ve střední škole Euroinstitut pro handicapované v Neprobylicích našli policisté ve čtvrtek večer dva mrtvé muže společně se střelnou zbraní. Podle policie šlo o vraždu a následnou sebevraždu, přičemž střelcem by měl být 75letý muž a obětí 59letý lékař Leoš Středa.
Že je zastřeleným lékař Středa, který školu založil a provozoval, zjistila redakce iDNES.cz od důvěryhodného zdroje na místě činu.
Kladenskému deníku zdroj blízký rodině potvrdil, že ve školním bytě našly lékaře ležet na zemi bez známek života jeho filipínské přítelkyně, vedle ležel mrtvý jeho známý.

„Jsme naprosto zdrceni, nikdo nechápe, co se tam stalo. Leoš byl výborný nekonfliktní člověk, byl to filantrop. Je to velké neštěstí,“ řekla deníku Středova známá.

Leoš Středa byl lékař a vysokoškolský pedagog, učil například na lékařské fakultě Univerzity Karlovy nebo na univerzitách v Jihovýchodní Asii. Ovládal jedenáct jazyků. V 90. letech otevřel Institut lékařské regenerace a kosmetiky a v zahraničí poté otevřel více než deset poboček. Napsal mnoho knih a byl popularizátorem zdravé výživy, dietologie a kosmetiky.
Byl jednou ženatý, po rozvodu začal žít najednou s vícero asijskými partnerkami, se kterými se seznámil v Kambodži, o čemž otevřeně mluvil v médiích. Před dvanácti lety v rozhovoru pro Ona DNES řekl, že polygamní způsob života pro něj není žádný koníček.

Několik let žil se třemi ženami, se kterými se poznal v Asii a ony se přestěhovaly za ním do Česka. „To bylo ideální. Sjezdili jsme spolu celý svět a bylo to několik let skvělé,“ vzpomínal v rozhovoru. Nakonec zůstal se dvěma z nich.
„Doufám, že až se jednou budu se svou pozemskou poutí loučit, budou se nade mnou sklánět truchlící dívčí tváře – s tmavýma očima a svatozáří havraních vlasů. Kolik těch hlav bude, to nechám osudu. Ale dvě minimálně,“ vyslovil v rozhovoru své přání tehdy Středa.

Oznámení přijali policisté na tísňové lince od rodinného příslušníka ve čtvrtek před 18. hodinou. V bytě policisté našli i krátkou střelnou zbraň. Policisté ji zajistili pro balistické zkoumání a u obou mrtvých mužů byla nařízena soudní pitva.
„I nadále kriminalisté zjišťují okolnosti, za kterých k činu došlo, a jeho důvody,“ uvedla v pátek policejní mluvčí Vlasta Suchánková. O totožnosti mrtvých odmítla informovat. Ředitelka školy Jarmila Hejtmánková se i nadále nechce k incidentu vůbec vyjadřovat.

V pozdějším věku našel Středa podle svých webových stránek smysl své práce ve školách určených mentálně postiženým žákům, ve kterých působil jak speciální pedagog. Školy zaměřené na praktickou výuku osob, které žijí v ústavní péči, sám spoluzakládal. Euroinstituty fungují ve čtyřech krajích a Praze.

Ve škole v Neprobylicích se mohou žáci s různým stupněm mentálního postižení vyučit v oboru úklid a výpomoc nebo absolvovat jednoleté či dvouleté obory zaměřené na košíkářství, péči o zeleň a jednoduché manuální práce.

X X X

Policie stíhá Cimického za znásilnění a vydírání, šlo o desítky případů.

Kriminalisté v pátek odpoledne oznámili, že zahájili trestní stíhání proti psychiatrovi Janu Cimickému pro trestné činy znásilnění a vydírání. „Těch bylo podle zjištění kriminalistů 29 a odehrály se v rozmezí let 1980 až 2016,“ uvedla policie na Twitteru. Na případy sexuálního napadení upozornil loni v listopadu pořad 168 hodin.

„Kriminalisté ve věci zahájili trestní stíhání konkrétní osoby pro trestné činy znásilnění a vydírání. Těchto skutků bylo podle zjištění kriminalistů 29 a odehrály se v rozmezí let 1980 až 2016,“ uvedla v pátek policie na Twitteru.
Policisté psychiatra Jana Cimického začali vyšetřovat loni v listopadu, kdy pořad 168 hodin upozornil na několik svědectví ohledně možného sexuálního zneužití lékařem.

Cimický zločiny zahrnující znásilnění ještě loni na podzim popíral. Pořad 168 hodin však přinesl svědectví ženy, kterou donutil k sexu a hrozil jí léčbou elektrošoky, kdyby o něm mluvila.
Tehdejší Cimického nadřízený uvedl, že právě v souvislosti se sexuálním obtěžováním musel lékař nakonec opustit Psychiatrickou nemocnici Bohnice.

V nemocnici se léčila s depresemi a úzkostmi
„Hovor začal tím, že ho zajímalo, jestli jsem panna, jestli jsem někdy měla pohlavní styk, kolik jsem měla partnerů, jestli jsem na starší muže,“ popsala pro pořad 168 hodin na České televizi jedna žena
Ta byla na konci osmdesátých let minulého století, tehdy jako čerstvě osmnáctiletá, rok léčená v Psychiatrické nemocnici Bohnice. Cimický tam tehdy pracoval jako primář socioterapeutického a rehabilitačního oddělení.

Obviněný lékař jí podle jejího tvrzení aplikoval injekce do žíly proti úzkosti, pravidelně si ji zval do pracovny. „Po celou hospitalizaci jsem byla nucena mu být k dispozici, kdykoliv si mě pan doktor pozval. Vždy to skončilo stejně. Nevím přesně, jak se to stalo, prostě mi strčil přirození... Vlastně jsem ho musela uspokojit rukou,“ popsala v minulosti žena, ke které se poté přidaly další.

„Pak mi ještě tlačil hlavu do rozkroku, takže tam vzniklo to, že jsem ho uspokojovala orálně,“ řekla žena. V nemocnici se léčila s depresemi a úzkostmi, které podle ní vycházely z neschopnosti přiznat si, že je orientovaná na ženy. „Potom, co se to stalo, jsem se vyzvracela, protože se mi udělalo špatně. On se tomu spíš smál: ‚Ježíš, holka, na to si zvykneš‘. A dal mi přednášku o tom, jak je sperma strašně zdravé,“ vzpomínala žena.

Další obětí sexuálního obtěžování psychiatra Jana Cimického byla moderátorka České televize Martina Hynková Vrbová, která svoji zkušenost s Cimickým, jež se stala už před dvaceti lety, zveřejnila na Instagramu. Na rozdíl od jiných známých obětí nebyla jeho pacientkou.

Cimického začala prošetřovat policie. Metál si nezaslouží, míní Babiš
„Jednoznačně odmítám jakékoli nařčení, které proti mně bylo vzneseno na sociální síti. Ženu, která mě obvinila, jsem znal, léčila se u mě, a já samozřejmě nemohu sdělovat žádné bližší informace,“ reagoval v minulosti Cimický.
„Podobnému obvinění je těžké se bránit, nejsem si však vědom žádného profesního ani osobního selhání. Není to pravda. Vzniklou situaci považuji za politováníhodnou snahu o zviditelnění se ve chvíli, kdy se prezident republiky rozhodl ocenit mou celoživotní práci,“ dodal psychiatr.

Jan Cimický v Psychiatrické léčebně Bohnice působil od roku 1981 do roku 1996. Když z ní odešel, otevřel centrum duševního zdraví Modrá laguna, kde působí dodnes. Kromě toho je autorem řady převážně detektivních knih.

X X X

Chci být transparentní a otevřeně komunikovat, říká nový policejní prezident.

Nový policejní prezident Martin Vondrášek se v pátek ujímá funkce. Chce, aby policie deklarovala své hodnoty a občané se k nim mohli vracet. „Všechno jednání našich kolegů probíhá v přímém přenosu. Policista musí mít dostatečné zkušenosti, odbornost a zvolit správnou taktiku, aby uspěl,“ říká nový policejní prezident.

Nový policejní prezident Martin Vondrášek se chce ve funkci soustředit zejména na personální stabilizaci sboru, digitalizaci agend policie či dokončení organizačních změn ve službě kriminální policie a vyšetřování (SKPV). Vondrášek, který ve funkci k dnešku nahradil Jana Švejdara, své priority v pátek představil novinářům na tiskové konferenci.
Nový úsek zastřešující oblast lidských zdrojů, IT a vzdělávání povede David Fulka. Obzvláště lidským zdrojům přikládá Vondrášek největší význam v rozvoji policie.

Prvním náměstkem policejního prezidenta je po dobu výběrového řízení pověřen dosavadní ředitel pražské policie Tomáš Lerch. Řízením pražské policie je zatím pověřen Petr Matějček. Funkcí náměstka pro ekonomiku Vondrášek pověřil náměstka jihomoravské policie Jaromíra Bischofa.

„Žijeme v technologicky velmi rychlém světě. Policie se v tomto ohledu nemá za co stydět. Jdeme s dobou, ale chceme, aby bezhotovostní platby byly možné u všech složek policie, máme před sebou výzvu v podobě čtení elektronických dokladů a řadu dalších,“ vyjádřil se policejní prezident k digitalizaci policie a zdůraznil i manažerské vzdělávání policistů.

Vondrášek představil čtyry priority, které jsou pro policii klíčové a na kterých se shoduje s ministerstvem vnitra. Jedná se o přítomnost policistů v ulicích. Dále je to transparentnost, tedy otevřená komunikace a upřednostňování prevence před represí. Policie by podle něj měla udržovat svou profesionalitu a dbát presumpce neviny. Poslední z priorit je autorita českých policistů, která se odvíjí od vzájemného respektu občanů a policistů.

Policejní prezident Vondrášek se dohodl s ministrem vnitra Vítem Rakušanem na novelizaci zákonu o služebním poměru. Slibuje, že na výsluhy policistů nikdo sahat nebude. Konkrétní rozhodnutí, úpravy a strategie chce sdělit do konce května.

Švejdar opouští policii. Cítil se vyhnán, Rakušan tlak na něho popřel
Během tiskové konference se nový policejní prezident vyjádřil i k situaci ukrajinských uprchlíků. „Víc než 250 000 Ukrajinců dostalo dlouhodobý pobyt na našem území. Sledujeme jejich pohyb pomocí screeningu SIM karet a v tuto chvíli víme, že v několika uplynulých dnech víc občanů Ukrajiny opustilo Českou republik, než do ní přijelo.“

Vondrášek u policie působí od roku 1993. V roce 2008 se stal náměstkem na pražském policejním ředitelství, o tři roky později pak ředitelem pražské policie. Na policejním prezidiu začal pracovat v roce 2014, kdy ho tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý pověřil funkcí prvního náměstka. Vondrášek byl jediným uchazečem, který se v lednu přihlásil do nabídkového řízení na obsazení pozice policejního prezidenta.

„Funkce policejního prezidenta se dnes ujímá Martin Vondrášek. Popřál jsem mu hodně sil. V této nelehké době je jistě bude potřebovat. Věřím ale, že má dostatek zkušeností, aby vše zvládl,“ napsal na Twitter ministr vnitra Vít Rakušan.

X X X

Policie prohledala byt exministra Tomana, kvůli korupci zatkla jeho lidi

Policie v pátek rozjela zásah na ministerstvu zemědělství. Kvůli údajné korupci při IT zakázkách na ministerstvu zemědělství z doby tehdejšího ministra Miroslava Tomana zadržela několik lidí. Podle Deníku N policisté zatkli státního tajemníka Jana Sixtu, u Tomana provedli domovní prohlídku.

Policisté se kvůli přidělování zakázek za desítky milionů korun, které měla na ministerstvu doprovázet korupce, mají zajímat o čelní úředníky resortu a také bývalého ministra zemědělství Miroslava Tomana, uvedl portál Seznam Zprávy. Od noci probíhají podle informací portálu domovní prohlídky.

Policisté zasahují v pátek dopoledne i na ministerstvu. „V budově ministerstva zemědělství provádí policisté z útvaru NCOZ úkony trestního řízení. Policii poskytujeme plnou součinnost. Další informace nejsme oprávnění sdělovat,“ potvrdil zásah policie iDNES.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej potvrdil, že detektivové útvaru na případu pracují, avšak odmítl uvést jakékoliv další podrobnosti.
„Mohu pouze v obecné rovině uvést, že náš útvar v současné době provádí úkony trestního řízení. Dozor vykonává Vrchní státní zastupitelství v Praze. Více informací zatím poskytovat nebudeme,“ řekl iDNES.cz Ibehej.

To potvrdilo, že případ dozoruje. „Vrchní státní zastupitelství v Praze vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení vedeném pro podezření ze spáchání zločinů, které měly být spáchány v souvislosti se zadáváním veřejných zakázek, a to ke škodě České republiky, zastoupené Ministerstvem zemědělství,“ uvedla v prohlášení státní zástupkyně Denisa Sotáková.

Toman byl ministrem zemědělství za ČSSD ve vládě Andreje Babiše tři roky, a to od června roku 2018 až do konce kabinetu. Letos v lednu jej vystřídal Zdeněk Nekula z nové vlády Petra Fialy. Poprvé stál Toman v čele ministerstva zemědělství od července 2013 do ledna 2014 v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.

X X X

Ve Francii skončil šéf vojenské rozvědky, naprosto neodhadl vývoj na Ukrajině.

Šéf francouzských vojenských zpravodajců generál Éric Vidaud s okamžitou platností skončil ve funkci kvůli špatnému odhadu situace před ruskou agresí vůči Ukrajině. Vidaud byl ve funkci sedm měsíců. Podle francouzských médií projevil nedostatečnou znalost problematiky.

Interní zdroje z ministerstva obrany zmiňují „nedostatečné informování“ a „nedostatečnou znalost tématu“, informoval server l’Opinion, který o rezignaci informoval jako první.
Zatímco američtí zpravodajci měli ještě před invazí poměrně přesné údaje o počtech ruských vojáků na ukrajinských hranicích a předvídali vypuknutí války, jejich francouzští kolegové považovali válku za nepravděpodobnou.
„Američané měli pravdu... a my jsme se zmýlili,“ shrnul situaci francouzský náčelník generálního štábu Thierry Burkhard v dřívějším rozhovoru s deníkem Le Monde.

Média připomínají, že Vidaud není v armádě žádným nováčkem, ale naopak zkušeným operativcem. Do léta 2019 vedl francouzské velitelství speciálních operací, pod které spadají speciální jednotky námořnictva, letectva i pozemních sil.

Burkhard podle médií Vidaudovi nabídl odchod ke konci léta. Vidaud to však odmítl a raději odešel z funkce okamžitě.
Francouzští zpravodajci mají na kontě v nedávné době i další přešlapy. Po krachu prodeje francouzských ponorek Austrálii si Francie musela hledat nové strategické námořní spojence, přičemž musí počítat s Indií nebo Japonskem, uvedla BFM TV.

X X X

Budou basketbalisté Prahy sedmí, nebo osmí?

14. kolo A1 Kooperativa NBL 2021/22, 4.4.22, 18:hod. Nymburk. Utkání: ERA Basketball Nymburk - USK Praha.

Nadstavbová část Kooperativa NBL dospěla ke svému poslednímu kolu. To, stejně jako předposlední kolo soutěže mělo začínat dle Sportovně technických pravidel soutěže, které si kluby před sezónou odhlasovaly, ve stejný den i čas. Vzhledem k situaci, kdy se dva kluby pokusily dohrát svá utkání po termínu posledního kola nadstavbové části, musel Sportovní ředitel soutěže přistoupit k posunutí celého posledního kola ze soboty na pondělí, aby tyto kluby měly nový kalendářní prostor k dohrání těchto utkání.

Proto se duel mezi USK Praha a Nymburkem hraje oproti termínové listině soutěže a původnímu plánu na místo v sobotu až toto pondělí. Mistr soutěže je jasným favoritem utkání. USK by se výhra náramně hodila, protože by díky ní ztvrdil sedmé místo a předkolo play-off by hrál s Ostravou. To však s respektem k papírové kvalitě Nymburka není příliš pravděpodobné. Na dálku tak bude sledovat počínání Hradce Králové proti Pardubicím. Pravděpodobně v tomto utkání se rozhodne o jejich dalším osudu. Pokud Sokoli vyhrají, sedmé místo přebírají oni.

Josh King (trenér USK Praha): „Do nejbližšího zápasu musíme nastoupit s podobným herním projevem, jak se nám to dařilo posledních 15 minut v Ústí nad Labem. Po posledním kole se nám opět zkomplikovala situace spojená s bojem o 7. a 8. místo po A1, kdy se vše rozuzlí až v samém závěru nadstavby. Na našem přístupu k pondělnímu zápasu to nic nemění, v okleštěné sestavě bez Bátovského a Vyroubala se budeme snažit uhrát nejlepší možný výsledek. Skóre v dalším pro nás podstatném zápase mezi Sokoly a Beksou tak v závěru ukáže, na koho se budeme připravovat na nejbližší zápasy v rámci předkola play-off.“

Marek Vyroubal (hráč USK Praha): „Čeká nás závěr nadstavby, mrzí nás ten poslední zápas v Ústí. Mohla to být pro nás pojistka pro lepší start do předkola play-off. V této situaci to pořád nemáme pevně v rukou. Proti Nymburku se budeme snažit předvést náš nejlepší basketbal a naladit se na nejbližší zápasy – ty budou pro nás zřejmě nejpodstatnější z celé sezóny!“
Absence: Marek Vyroubal (zranění ruky), Marcel Bátovský (zranění kolene) /mš/