Soudce pražského městského soudu Alexandr Sotolář, který měl manipulovat s výpověďmi v kauze Opencard čelí už druhé kárné žalobě. Kromě té, kterou podal jeho nadřízený Libor Vávra, bude Nejvyšší správní soud (NSS) řešit i kárnou žalobu ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Ta její podání potvrdila v pondělí České justici. Žádá trest nejpřísnější, tedy odejmutí taláru.

Sotolář byl již Benešovou postaven dočasně mimo službu. Proti tomuto kroku podal podle zjištění České justice námitku. „Námitky dr. Sotoláře proti rozhodnutí o dočasném zproštění byly doručeny soudu včera,“ uvedla mluvčí NSS Sylva Dostálová. O námitce nyní rozhodne kárný senát.

Benešová by podle zákona o soudech a soudcích Sotoláře funkce nemohla dočasně zprostit, pokud by mu kárný žalobce nenavrhl v kárné žalobě odejmutí taláru. A k takovému kroku předseda městského soudu v Praze Libor Vávra ve svém návrhu nepřistoupil. Navrhl pouze jeho zproštění funkce předsedy senátu. Proto Benešová musela podat razantnější návrh. „Paní ministryně podala dne 11. 2. 2020 kárný návrh proti JUDr. Sotolářovi, ve kterém navrhuje kárnému soudu, aby jej odvolal z funkce soudce. Právě v návaznosti na tento návrh došlo minulý týden k dočasnému zproštění JUDr. Sotoláře z funkce soudce,“ reagovala Lucie Machálková z tiskového odboru ministerstva.

V kárné žalobě Libora Vávry jde konkrétně o to, že soudce Sotolář coby předseda senátu měl zasahovat do některých částí protokolů z hlavního líčení a upravovat je tak, že neodpovídala průběhu hlavního líčení. Na to upozornili ve svém odvolání sami obžalovaní a opakovaně to konstatoval i Vrchní soud v Praze, když rušil rozhodnutí Sotolářova senátu. Podle Machálkové stojí kárná žaloba Benešové na totožných prohřešcích.

Trestní oznámení na Sotoláře také podal Nadační fond proti korupci. Podle informací České justice patří Alexandr Sotolář mezi ty soudce, kteří bazírují na svém původním rozhodnutí a, jemně řečeno, velice neochotně akceptují názory odvolacího soudu, což má jít někdy až na samu hranu zákonnosti.

Na stranu druhou již měl soudce Sotolář dvakrát našlápnuto přejít k Nejvyššímu soudu, což však ani jednou nedopadlo. O jeho právní erudici se také pochvalně České justici vyslovili i někteří odborníci na trestní právo. Znám je však také mezi personálem MS v Praze tím, že ne zcela respektuje pracovní dobu, což způsobuje například problémy s eskortami Vězeňské služby či u zapisovatelek. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ÚS ZAMÍTL NÁVRHY PREZIDENTA I POSLANCŮ

Zákon o střetu zájmů se nemění. Ústavní soud (ÚS) odmítl návrhy prezidenta Miloše Zemana a poslanců převážně hnutí ANO na zrušení části zákona přezdívané lex Babiš. Členové vlády tak dál nemohou provozovat rozhlasové a televizní vysílání ani vydávat periodický tisk. Firmy, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, se dál nesmí ucházet o veřejné zakázky. Opoziční strany rozhodnutí uvítaly, premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Zeman ho respektují s tím, že se podle nich nic nemění.

Podle většiny ústavních soudců zákon neodporuje ústavě a sleduje veřejný zájem na férovém vedení politické soutěže. Zákon o střetu zájmů je dostatečně obecný, netýká se jen současného předsedy vlády a podobně jako Babiše limituje tisíce dalších veřejných funkcionářů, konstatoval soud.

Premiér verdikt Ústavního soudu respektuje, ale trvá na tom, že novela předpisu vznikla kvůli tomu, aby ho další politické strany „vyštvaly“ z politiky. Řekl, že předpisu se plně podřídil, když svou firmu Agrofert převedl do svěřenských fondů. Babiš je přesvědčen, že rozhodnutí soudu nemůže mít vliv na to, jak problematiku jeho možného střetu zájmů posoudí auditoři Evropské komise.

Prezident ocenil, že Ústavní soud po dlouhém čekání rozhodl, verdikt respektuje. „Předseda vlády zákon naplňuje, nic se tedy nemění,“ sdělil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Zeman v návrhu na zrušení části zákona zdůrazňoval, že lidé mají mít rovný přístup k voleným funkcím, ovšem členové vlády si nyní v podstatě musí vybrat: politika, nebo podnikání.

Ústavní soud konstatoval, že ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, například získáním veřejných zakázek či omezováním konkurence. Volby v demokratickém právním státě mají být podle ústavních soudců řádně vedenou soutěží o důvěru voličů, nikoli o ovládnutí státu za účelem využití či dokonce zneužití jeho kapacit a zdrojů vítězem voleb. Stát není podnik, stojí výslovně v nálezu. Podle ÚS je povinností právního státu vytvořit veřejnému funkcionáři takové podmínky, aby mohl funkci řádně vykonávat, ale také zamezit tomu, aby svěřenou moc mohl využívat k prosazování vlastních zájmů.

Soudce zpravodaj Jan Filip zároveň řekl, že zákon byl přijat na „hranici akceptovatelného“. Poukázal tak na způsob, jak se o novele chaoticky diskutovalo ve Sněmovně. Tři ze 14 ústavních soudců zůstali v menšině, navrhovali zrušit aspoň část zákona týkající se vlastnictví médií.

Novela zákona vstoupila v platnost v roce 2017 i přes odpor hnutí ANO a veto prezidenta. Podpořily ji tehdejší vládní strany ČSSD a KDU-ČSL s většinou opozice. Zákon dopadl hlavně na tehdejšího ministra financí a nynějšího předsedu vlády Babiše, který poté vložil akcie svých firem do svěřenských fondů.

Návrh na zrušení série sporných ustanovení podali k ÚS před třemi lety Zeman a skupina poslanců, převážně z hnutí ANO. Soud obě řízení spojil do jednoho. Zeman délku řízení kritizoval. Prezidentův návrh z února 2017 označoval kritizovaná ustanovení zákona za nepřiměřená či neúčinná. Podle poslaneckého podnětu norma nepřiměřeně zasahuje do vlastnických práv členů vlády a omezuje jejich právo podnikat. Poslanci kritizovali i údajně zmatečný legislativní proces. Sporná část zákona byla podle nich přijata jen kvůli Babišovi. Postrádá tedy podle nich všeobecnost, důležitý rys právního předpisu.

Vicepremiér a předseda vládní ČSSD Jan Hamáček soudí, že rozhodnutí Ústavního soudu neovlivní koaliční spolupráci ANO a ČSSD. Otázku možného střetu zájmů premiéra podle něj vyřeší až Soudní dvůr EU. Je podle něj dobře, že ÚS předpis zachoval, aby se nenarušila hranice mezi politikou a byznysem.

Předseda ODS Petr Fiala soudí, že Česko se může zbavit střetu zájmů premiéra Babiše jen tím, že bude poražen ve volbách. Piráti vyzvali české úřady k dodržování normy o střetu zájmů, podle Starostů a nezávislých (STAN) se potvrdilo, že nelze míchat politiku a byznys. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka si myslí, že politik by si měl vybrat mezi vysokou funkcí a podnikáním. „Nejtrapnější na tom je, že to vůbec bylo nutné psát do zákona. Až do příchodu Andreje Babiše respektovali všichni členové vlády nepsaný princip, že nemohou sami rozhodovat o dotacích a zakázkách pro sebe. Premiérovi je ale tahle samozřejmá zásada cizí,“ uvedl šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Podle místopředsedy KSČM Stanislava Grospiče, jehož strana Babišovu menšinovou vládu toleruje, nález ÚS ukázal, že u politiků má veřejný zájem přednost před zájmem osobním.

Otázkou, zda je Babiš dál ve střetu zájmů, se zabývají i orgány Evropské unie. Konečnou zprávu týkající se dotací ze strukturálních fondů vyplácených Agrofertu poslala Evropská komise českým úřadům koncem listopadu 2019. Podle auditu Babiš porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů, protože nadále Agrofert ovládá. Babiš střet zájmů odmítá a kritizuje to, že komise podle něj interpretuje české právo.

ŽALOBCE: VIDKUN, POLICISTÉ VYNÁŠELI INFORMACE V 9 KAUZÁCH

Olomoucký krajský soud otevřel korupční kauzu Vidkun. Obžalobě v ní čelí dva tehdejší policisté, vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý a bývalý hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Případ podle žalobce odkrývá korupční vztahy mezi policií, podnikateli a politiky. Kyselý podle něj v letech 2014 až 2015 soustavně získával od policie cenné informace z trestních spisů, kterých poté využíval a dával pokyny, jak má policie jednat. Dohromady šlo o devět kauz, některé se týkaly tehdejšího hejtmana. Obžalovaní vinu popírají, Kyselý se z jednání omluvil.

Spis podle žalobce Miroslava Stokláska postihuje období minimálně od 29. července 2014 do 13. října 2015. „Kyselý v Olomouci a na dalších místech ČR od náměstka ředitele krajského ředitelství Kadlece soustavně, pravidelně a dlouhodobě vyžadoval a neoprávněně si nechal sdělovat konkrétní informace z trestních řízení, které nebyly přístupné osobám stojícím mimo tato trestní řízení, ačkoliv věděl, že na sdělení takových informací nemá nárok a že Karel Kadlec tím vědomě porušuje své zákonné povinnosti,“ uvedl žalobce.

Kyselý tyto informace využíval podle žalobce ve svůj pospěch nebo ve prospěch spřízněných osob, mezi které patřil tehdejší hejtman Rozbořil, nebo je využíval v neprospěch jiných. Podle žalobce navíc na základě sdělených informací instruoval Kadlece, jaké další kroky mají policisté v určitých kauzách učinit. „V důsledku toho v Olomouckém kraji prostřednictvím Kadlece a Petrůje záměrně ohrožoval a mařil cíle trestních řízení,“ doplnil Stoklásek. Podle žalobce z trestních řízení nejen unikaly neveřejné informace, ale v některých případech to vedlo i k maření úkonů v trestních řízení.

Tehdejší náměstek Kadlec podle žalobce informace získával nejen od tehdejšího šéfa krajské hospodářské kriminálky Radka Petrůje, ale na základě svých vztahů také z trestních řízení Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) či z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality. „Jednal s vědomím, že Kyselý využije tyto informace k posílení svého vlivu a předá dle vlastní úvahy dalším osobám s významným politickým či ekonomickým vlivem v Olomouckém kraji, a to zejména Ivanu Langerovi, Jiřímu Rozbořilovi či Martinu Majorovi, aby se odvděčil za to, že nebyl odvolán ze své funkce a aby si ji i do budoucna prostřednictvím Ivana Kyselého, Jiřího Rozbořila a Ivana Langera zajistil,“ uvedl žalobce.

Podle žalobce policisté vynášeli informace k devíti trestním kauzám. V některých z nich, jako byl případ stavby jezdeckého areálu či kauza olomouckého akvaparku, se informace dotýkaly i tehdejšího hejtmana. V případě jezdeckého areálu mu Kadlec vynesl informace ze spisu a Rozbořil mu za to údajně slíbil ekonomickou výhodu, uvedl žalobce. U akvaparku měli policisté na pokyn Kyselého chránit naopak osobu hejtmana. V tomto případě také poskytli informace prvnímu náměstkovi primátora Martinu Majorovi (ODS), který byl členem dozorčí rady, jak si ochránit majetek.

Žalobce četl obžalobu zhruba hodinu, dnes a v dalších dnech se ke slovu postupně dostanou obžalovaní. Rozbořil je obžalován z podplácení, Petrůj a Kadlec ze zneužití pravomocí. Kadlec navíc i z přijetí úplatku. Podnikatel Ivan Kyselý je obžalovaný z účastenství na zneužití pravomoci úřední osoby. Z jednání se omluvil kvůli hospitalizaci, žádal, aby začalo v jeho nepřítomnosti. Muži po celou dobu svou vinu popírají.

ŠABATOVÁ: UDĚLALA JSEM, CO BYLO V MÝCH SILÁCH

Desítky kytic dnes na rozloučenou od nynějších i bývalých zaměstnanců kanceláře ombudsmana dostala odcházející veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Dneškem je ve funkci poslední den, končí jí mandát. Udělala jsem, co bylo v mých silách, řekla Šabatová.

Ombudsmanka dnes vyklízela svoji kancelář, na zemi tak netypicky ležely krabice s věcmi. Na stole pak byly k nepřehlédnutí vázy s květinami. „Loučím se tu se všemi postupně. Myslím, že mohu skončit s tím, že jsem udělala, co bylo v mých silách. Člověk nemůže udělat víc,“ uvedla osmašedesátiletá Šabatová.

Řekla, že chybět jí budou především kolegové z kanceláře. „Pro mne je nejdůležitější to, že jsem vždycky chtěla, aby lidi viděli, že mi na tom záleží. Že to není jen nějaký výkon funkce, ale že mi opravdu záleží na lidech, kteří se na nás obracejí a pro které pracujeme. Pro mne to znamenalo mít s kolegy velmi úzké dialogické vztahy, protože to není tak, že ombudsman nějak řekne a tak to bude. Ten názor se utváří prostřednictvím dialogů,“ uvedla Šabatová.

S ombudsmankou se během dne přicházeli rozloučit i někteří její bývalí kolegové, kteří nyní pracují v jiných institucích. Šabatová řekla, že opouští velmi dobře fungující úřad. Ombudsmanka ocenila i lidský přístup kanceláře. „Ten lidský pohled na to, že děláme pro lidi, to byla hlavní devíza, kterou jsme tu vědomě budovali,“ uvedla Šabatová.

Ve funkci ji nahradí její bývalý zástupce Stanislav Křeček, kterého minulý týden zvolila Poslanecká sněmovna. Jednaosmdesátiletý Křeček ve středu skládá ve Sněmovně slib, kterým se procedura výběru ombudsmana uzavře a nový ombudsman se bude moci ujmout řízení instituce. Funkce v Brně se ujme pravděpodobně ve čtvrtek.

MOSTECKO TERORIZUJÍ LUPIČI DĚTÍ

Kriminalita na Mostecku loni celkově vzrostla, ale zvlášť vyčnívá počet přepadení, jichž přibylo o polovinu. Stále častěji je páchají děti. A nové případy eviduje policie i letos.Třináctiletý kluk z Mostu měl za sebou už několik krádeží. Soud už proto sáhl po nejpřísnějším druhu trestu pro nezletilce – poslal ho do výchovného ústavu. Jenže v žádném nebylo místo, a tak musel čekat „na svobodě“, až se nějaké uvolní.

Trvalo to několik měsíců a on v mezidobí rozhodně nezahálel. Ve společnosti party složené vždy z jiných kamarádů spáchal dalších devět loupeží a jednu krádež. Stalo se to loni a jeho případ dokonale ilustruje realitu severočeského města pod hradem Hněvín, kde právě tento druh kriminality není bohužel ani zdaleka výjimkou.

Na Mostecku v loňském roce zaznamenali celkový nárůst kriminality o sedmnáct procent. Konkrétně zdejší policie řešila 2 994 trestných činů, což je o 435 více proti roku 2018. Tato čísla řadí Mostecko na první místo v rámci kraje a na jedenácté mezi všemi okresy v republice. Objasněnost překročila 63 procent.

Na nárůstu počtu trestných činů se částečně podílel fakt, že policisté díky častějším kontrolám odhalili o 125 víc řidičů pod vlivem drog. Do statistiky se ale promítla například i změna metodiky počítání případů neplatičů alimentů.
Zatímco dříve se tento čin evidoval až poté, co policie konkrétního člověka obvinila, od loňska se počítá, i když je teprve ve fázi prověřování. Přibyla také stovka krádeží, především v obchodech. Bylo jich 322. Největší vrásky na čele ale policistům přidělávají právě loupeže. Jejich počet loni vzrostl o 26 případů na celkových 74.
Policie jich 57 objasnila.

Pachateli pouličních loupeží jsou stále častěji děti

Všechno to přitom jsou pouliční loupeže, respektive loupežná přepadení, drtivá většina se jich odehrála v centru Mostu či jeho blízkosti a – což je nejsmutnější – pachateli jsou stále častěji právě děti.„Nárůst loupeží je pro nás velmi nepříjemná věc, máme jich nejvíce v rámci kraje,“ potvrzuje Jiří Volprecht, jenž policii v mosteckém okrese šéfuje.

„Více než dvě třetiny z nich se odehrály v Mostě, zbytek v Litvínově. Mezi pachateli evidujeme 13 mladistvých a 19 nezletilých. Není to tak, že by každý spáchal jednu loupež, protože jeden případ má třeba tři pachatele. Ale i tak jde o vysoká čísla,“ pokračuje Volprecht.

Vůbec nejvíce případů loupeží se přitom odehrává kolem mostecké páteřní třídy Budovatelů v centru, nikoli tedy někde na periferii. Mezi oběťmi na Mostecku bylo loni 25 nezletilců, 11 seniorů či stejně tolik opilých.

Oběťmi se stávají lidé, od kterých lze čekat minimální odpor

„Senioři se stávají často terčem pachatelů, stejně tak osoby pod vlivem alkoholu. Jde o oběti, od kterých lze čekat minimální odpor. Partičky čekají před restaurací či hernou, vytipují si podnapilého odcházejícího hosta, někde za rohem ho povalí a seberou mu věci,“ přibližuje Volprecht.„Pokud se jedná o kriminalitu dětí, je to bohužel odraz skladby obyvatelstva. Ty děti doma nemají žádné vzory slušného chování,“ míní Volprecht.

Mostečtí policisté už kvůli počtu případů zavedli opatření s názvem Centrum. Každý den ve spolupráci i s hlídkami městské policie bedlivěji lokalitu kolem třídy Budovatelů sledují. Přesto jim do statistik stále naskakují nové případy. Od ledna už řeší několik dalších.„Za naše zaměstnance dám ruku do ohně. Děláme opravdu všechno, co je v našich silách. Přesto se to děje pořád,“ krčí rameny i ředitel mostecké městské policie Jaroslav Hrvol.

SKAUTI USA VYHLÁSILI BANKROT, ZNEUŽÍVALI SVÉ SVĚŘENCE

Americká skautská organizace BSA vyhlásila bankrot. Učinila tak v době, kdy je pod náporem stovek obvinění ze sexuálního zneužívání. Skauti přiznali, že jejich vedoucí ublížili více než dvanácti tisícům dětí. Podle agentury AP by
vyhlášení bankrotu mohlo vést k jednomu z nejsložitějších úpadkových řízení v dějinách.

Organizace Boy Scouts of America (BSA) před pár dny oslavila 110. výročí vzniku. Důvodů ani peněz k večírkům však příliš nemá. Už léta se s ní táhnou stovky obvinění ze sexuálního zneužívání dětí, navíc je nyní údajně na mizině.
Američtí skauti přijmou i homosexuální vedoucí, zruší letitý zákaz

Své finanční závazky podle serveru Los Angeles Times vyčíslila mezi 100 a 500 miliony dolarů (2,5 až 12,4 miliardy korun). Jmění organizace podle později opravených informací sahá k 10 miliardám dolarů (250 miliard korun).
Skautové proto v pondělí večer vyhlásili bankrot. O ochranu před věřiteli BSA požádala u soudu ve státě Delaware. Podle agentury AP hrozí, že bude muset rozprodat část svého majetku, který zahrnuje tábořiště a turistické trasy.

K BSA se aktuálně hlásí přes dva miliony chlapců a mladých mužů ve věku od pěti do jednadvaceti let a podle deníku The New York Times je spolek „ikonickou součástí“ života ve Spojených státech. V poslední době však organizaci klesá počet členů.

V roce 2012 totiž vyšel najevo rozsah jeho problému se sexuálním zneužíváním.

Deník Los Angeles Times tehdy publikoval utajované záznamy BSA o nejrůznějších obviněních, což postupně vedlo k identifikaci pravděpodobných pachatelů a údajných obětí. Loni se u soudu objevila svědectví, podle kterých je zneužitých dětí přes dvanáct tisíc.

Na zneužívání se v průběhu posledních 72 let podílelo více než 7 800 skautských vedoucích, uvedla v roce 2012 organizace. Žaloby hovoří o opakovaném hlazení, pouštění pornografie i vynuceném análním nebo orálním sexu.

Bankrot pomůže odškodnit oběti, tvrdí skauti

Nové informace spustily lavinu žalob a armáda právníků nyní požaduje po BSA odškodné jménem tisíců mužů, kteří tvrdí, že byli ve skautských oddílech zneužiti vedoucími. Mnohá obvinění sahají desítky let do minulosti, bývalí skauti je však mohli vznést až po nedávných změnách v zákonech o promlčecí lhůtě sexuálních zločinů, píše AP.

Sama BSA tvrdí, že díky bankrotu bude moci „spravedlivě odškodnit oběti, kterým bylo ublíženo v době strávené mezi skauty, a zajistit budoucnost skautů v příštích letech“. „Skauting bude pokračovat, místní organizace o bankrot nepožádaly,“ uvádějí američtí skauti na svém Facebooku.

Obětem přitom vzkazují, že jim věří, a odkazují je na svůj otevřený dopis. „I jediný případ zneužití dítěte je příliš,“ píše v něm národní předseda BSA Jim Turley. Všechny probíhající občanskoprávní spory jsou však nyní kvůli bankrotu pozastavené.

„Očekává se, že žádost o soudní ochranu před věřiteli probíhající spory přeruší a vytvoří konečný termín, do kterého budou moci skauti vznášet obvinění,“ vysvětluje The New York Times. „Pokud jste někdy zvažovali, že promluvíte, teď je správný čas,“ komentoval vývoj právník Tim Kosnoff, který se dlouhodobě věnuje případům údajného zneužívání v řadách BSA.

Advokát Paul Mones, který podle CNN zastupuje stovky obětí sexuálního zneužívání a v minulosti už v jednom případě na BSA vysoudil 18,5 milionu dolarů (téměř 460 milionů korun), vyhlášení bankrotu označil za tragédii.
„Tito mladí chlapci složili přísahu. Slíbili, že budou poslušní, že budou podporovat skauty a že budou čestní. Mnozí z nich jsou nyní extrémně naštvaní, že prožili něco jiného a že Boy Scouts od America nezasáhli způsobem, jakým měli,“ uvedl.