Nejtěžší hřích. Západ začíná litovat, že Ukrajině slíbil členství v NATO. V dohledné ani ve vzdálenější době se Ukrajina členem NATO nestane. To dřív peklo zamrzne. Máme se stále ještě tvářit, že Ukrajina skutečně má šanci na vstup do NATO? Nebo by měla vyhlásit neutralitu? Alianční představitelé stále tváří v tvář ruským hrozbám deklarují politiku otevřených dveří. Zároveň se ale začíná objevovat názor, že Západ by si měl přestat lhát do kapsy a uznat strategické zájmy Moskvy.

„Georgi, musíš pochopit, že Ukrajina ani není skutečná země. Jedna její část leží ve východní Evropě, tu větší část jsme dostali my,“ řekl údajně překvapenému Georgi W. Bushovi na summitu NATO v Bukurešti v roce 2008 rozhořčený Vladimir Putin.

X X X

EXPREMIÉR TOPOLÁNEK SE SMĚJE FIALOVI, ČERNOCHOVÉ, ŠOJDROVÉ, POMOCI UKRAJINĚ NÁLOŽEMI

Popřeli bychom jinak sami sebe, burcuje Topolánek k pomoci Ukrajině

Čeští politici burcují na pomoc Ukrajině proti hrozbě ruské agrese. „Nezapojit se by bylo popření sama sebe, vrátili bychom se někam kolem roku 1948. To je absolutně nepřijatelné,“ řekl expremiér Mirek Topolánek ve své Topol show na Info.cz. Vláda se chystá Ukrajině věnovat dělostřeleckou munici a je připravena i na další pomoc proti agresorovi.

„To si někdo myslí, že se nás tato válka nedotkne? Nemusí se válčit u nás, ale ekonomicky to na nás dopadne stoprocentně, budeme tam posílat vojáky a ti tam možná budou umírat,“ prohlásil Topolánek.
„Ukrajina potřebuje naši konkrétní pomoc a ukázat sílu spojenectví. Vítám a vážím si i konkrétně pomoci ČR. Pamatuji, že když jsem vojenskou pomoc navrhovala v EP dříve, dívali se na mě kolegové s nedůvěrou, ale doba pokročila,“ napsala na Twitteru europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová.

Česko chce darovat Ukrajině dělostřeleckou munici, oznámila v pátek ministryně obrany Jana Černochová z ODS.  Premiér Petr Fiala sdělil iDNES.cz, že tuto pomoc vláda schválí.  Pokud bude potřeba, budou následovat i další kroky,“ uvedl pro iDNES.cz premiér.

Už minulý týden v Událostech komentářích v ČT řekl, že klíčové je dát Rusku jasně najevo, kde jsou hranice a co pro demokratický západní svět už není přijatelné. „Nemůžeme dál sledovat to, jak vzrůstá napětí a nedat jasně najevo, že síla a hrozby, to není ta cesta, kterou se mají vztahy s Ruskem a mezi Ruskem a Evropou utvářet,“ prohlásil.

X X X

Putin hovořil s kubánským vůdcem, média připomněla rakety na Kubě
 
Kubánský prezident poděkoval Putinovi za ruskou humanitární pomoc, včetně pomoci v boji proti šíření nákazy koronavirem.
Interfax v souvislosti s telefonátem prezidentů připomněl, že v polovině ledna náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v odpovědi na dotaz ohledně případného rozmístění ruských raket na Kubě a ve Venezuele v případu ztroskotání rozhovorů se Západem o bezpečnostních zárukách řekl, že nechce "nic potvrzovat ani vylučovat". NATO poté upozornilo, že vyslání ruských raket do tohoto regionu by mohlo znepokojit některé členské státy, a poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan slíbil rozhodnou reakci Washingtonu na takový krok Moskvy. Později ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo údiv nad takovou "hysterií"; Rjabkov podle něj prostě nechtěl přímo odpovědět na otázku ohledně případných ruských záměrů na Kubě a ve Venezuele.

Sám Rjabkov na počátku minulého měsíce varoval, že růst napětí mezi Ruskem a USA kvůli Ukrajině může vést k opakování kubánské krize z roku 1962 mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, která se týkala rozmístění sovětských raket na Kubě. Tato krize přivedla svět na pokraj jaderné války. "Víte, může k tomu dojít," řekl Rjabkov 9. prosince podle agentury TASS. "Jestli, jak se říká, soudruzi z druhé strany nechápou a vše bude pokračovat tak, jak to je, můžeme se podle logiky vývoje událostí najednou probudit a ocitnout se v něčem podobném. Bude to celkově selhání diplomacie, selhání zahraniční politiky. Ale stále je čas pokusit se dosáhnout dohody na zdravém základě," prohlásil náměstek šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.

Karibská krize propukla v roce 1962, kdy Moskva odpověděla na rozmístění amerických raket v Turecku vysláním svých střel na Kubu. USA pak zahájily námořní blokádu Kuby, kterou ukončily, když Moskva slíbila rakety stáhnout; USA se zavázaly nezaútočit na Kubu a odstranit rakety z Turecka.

X X X

OKAMURA: FIALOVA VLÁDA ODHODILA DEMOKRACII

Vláda poplivala demokracii a porušuje vše, co jde. Pokusíme se ji odstranit, tvrdí Okamura

Šéf SPD Tomio Okamura se v pořadu K věci na CNN Prima NEWS ostře pustil do kabinetu premiéra Petra Fialy (ODS). Poslance z vládní pětikoalice obvinil z toho, že SPD vystrnadili z vedení Sněmovny a že poplivávají demokracii.
Boj o křeslo místopředsedy Sněmovny byl jedním z prvních sporů, který vedlo hnutí SPD s vládní pětikoalicí od říjnových voleb. Členové SPD považují za nespravedlivé, že na rozdíl od Pirátů nemají zastoupení ve vedení Sněmovny, a to vzhledem k tomu, že mají v dolní komoře Parlamentu pětkrát více zákonodárců než právě Pirátská strana.

„Pětikoalice nás vystrnadila z vedení Sněmovny, přitom SPD volilo přes půl milionu voličů. Ani nemáme informace o tom, co se ve Sněmovně děje, členové koalice se chovají nedemokraticky. Porušují všechno, co jde. Poplivali demokracii. My se pomocí demokracie pokusíme vládu odstranit, a to neustálým politickým tlakem,“ řekl Okamura ve vysílání CNN Prima NEWS.
Sám byl místopředsedou Sněmovny v minulém volebním období. V tom současném jako neúspěšný kandidát na tuto funkci často řídící schůze kritizuje. Nejvíce předsedkyni Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a místopředsedkyni Olgu Richterovou (Piráti). Tu dokonce před hlasováním o důvěře vládě obvinil z toho, že schůzi vůbec neumí řídit.
„Paní Pekarová i Richterová celá léta peskovaly ostatní, že něco dělali špatně. A teď se paní Richterová ani nedokáže po čtyřech letech připravit na vedení schůze Sněmovny. Já mám ženy rád, ale kritika paní Richterové je na místě. Jako místopředsedkyně má zhruba 200 tisíc korun měsíčně, řidiče a sekretariát, proto by měla předvést určitou práci,“ řekl Okamura.
Nutno podotknout, že s Pekarovou si Okamura vyměňuje jízlivé poznámky dlouhodobě. V poslední době kritizoval především její kontroverzní výroky mířené směrem k Maďarsku a tamnímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Okamura během vysílání otevřel mimo jiné i téma kumulace funkcí u šéfa Pirátů Ivana Bartoše či financování Starostů. Obzvlášť se pak pustil do 1. místopředsedy tohoto hnutí Jana Farského. Ten už odletěl do USA na několikaměsíční studijní pobyt.
Ačkoli se Farský nakonec pod obrovskou vlnou kritiky rozhodl vzdát svého poslaneckého mandátu, ze Spojených států tak učinit nemůže, což potvrdil v nedělní Partii i ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
„Pan Farský řekl, že se vzdá mandátu poslance, uběhl týden a ještě neodstoupil. To je další skandál nad skandál,“ prohlásil Okamura. Už před týdnem označil Farského cestu do USA za podvod na voličích, protistátní činnost i vlastizradu.

X X X

Ukrajinská vláda stáhla kontroverzní návrh zákona. Splnila tak Ruskou podmínku pro společné jednání

Ukrajinská vláda se na pondělním mimořádném zasedání rozhodla stáhnout z parlamentu kontroverzní návrh zákona o základech státní politiky v přechodném období. Návrh obsahoval pravidla reintegrace okupovaných území, tedy Ruskem anektovaného Krymu a té části východoukrajinské oblasti Donbas, kterou od jara 2014 ovládají proruští separatisté.
Kyjev 22:50 24. ledna 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Ukrajinská vláda se na pondělním mimořádném zasedání rozhodla stáhnout z parlamentu kontroverzní návrh zákona o základech státní politiky v přechodném období.
Kyjev tím podle médií splnil ruskou podmínku pro to, aby se ve středu mohli v Paříži setkat zástupci Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa k jednáním v tzv. normandském formátu o urovnání ukrajinského konfliktu.

Stažení předlohy z parlamentu bylo jediným bodem programu mimořádného jednání vlády. Vicepremiérka Iryna Vereščuková podle listu Ukrajinska pravda tento krok formálně odůvodnila tím, že vláda chce splnit doporučení benátské komise expertů Rady Evropy, kteří se vyslovili pro změny v předloze. Deník připomněl, že tato doporučení obdržel Kyjev již loni v říjnu.
Skutečnou příčinou podle deníku byla potřeba splnit požadavek, kterým Rusko podmínilo schůzku „normandské čtyřky“ na úrovni poradců prezidentů. Ukrajinu má reprezentovat šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a Rusko Dmitrij Kozak. Kyjev doufá, že se tato schůzka uskuteční do konce ledna, ale až dosud se mu nepodařilo domluvit summit v normandském formátu, dodala Ukrajinska pravda.

Zahraničněpolitický poradce německého kancléře Olafa Scholze Jens Plötner a ruský vyjednávač v otázkách Ukrajiny Dmitrij Kozak se podle dřívější zprávy agentury Reuters dohodli, že se v lednu osobně setkají v rámci úsilí o uvolnění politického napětí mezi Západem a Moskvou vyvolaného vývojem kolem Ukrajiny.

Stažení sporného zákona z parlamentu bylo podle agentury TASS jednou z ruských podmínek pro uskutečnění pařížské schůzky v normandském formátu. Předlohu poslala ukrajinská vláda do parlamentu loni v srpnu. Návrh počítal s vyvozením osobní odpovědnosti za počínání „během okupace“ a se zrušením zákona o amnestii pro povstalce, který i tak dosud nevstoupil v platnost. Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že tato ustanovení odporují mírovým dohodám z Minsku.

X X X

Měkké Německo, tvrdá Británie. Západu proti Rusku škodí i otevřená diplomacie

Hrozba ruské invaze na Ukrajinu v Evropě nevyvolává jednotný postoj. Evropské státy vůči Moskvě uplatňují rozdílnou politiku. Zatímco Německo čelí silné kritice za úzkostlivé dbání na pravidlo nevyzbrojování evropských států, Velká Británie se při vytváření vlastní pobrexitové identity staví do čela protiruských sil.

Americký prezident Joe Biden sklidil kritiku, když naznačil, že reakce Západu na ruskou agresi vůči Ukrajině bude záležet na tom, zda se bude jednat „o menší vpád“ či něco jiného. „V NATO jsou rozdíly v tom, co jsou země ochotny udělat, v závislosti na tom, co se stane,” řekl šéf Bílého domu.

Podle listu The Washington Post jsou však rozdílné pohledy evropských zemí patrné i bez toho, aby o nich mluvil americký prezident. Vypovídající ilustrací jiného postoje k ukrajinské krizi bylo to, že se britská letadla převážející protitankové zbraně na Ukrajinu vyhnula Německu. Britské letectvo si cestou přes Severní moře a Dánsko prodloužilo cestu o několik hodin.

Britští i němečtí činitelé popírali, že by Německo odmítlo britský požadavek převézt zbraně přes německý vzdušný prostor s tím, že žádná taková žádost nebyla podána.
„Abychom se vyhnuli konfrontaci, abychom se vyhnuli zostuzení Německa, formálně jsme nepožádali o přelety,“ vysvětlil šéf obraného výboru britského parlamentu Tobias Ellwood. Podle něj nic lépe nevystihuje „absenci jakéhokoli koordinovaného úsilí NATO pomoci spojenci NATO a evropskému spojenci“.

Německo zastává dlouholetou politiku nevyzbrojování jakýchkoliv stran konfliktu, s ohledem na svou temnou historii. Podle listu The Wall Street Journal Berlín tuto zásadu aplikuje i ve vztahu k třetím zemím. Estonsku údajně odmítá povolit zaslání těžkých zbraní Ukrajině, protože pochází z Německa.

Přehnané, říká Kyjev o odchodu diplomatů. Po Američanech mizí i Britové
Za svůj postoj je nyní Německo terčem silné kritiky. Podle ukrajinského ministra zahraničních věcí Dmytra Kuleby němečtí představitelé neochotou poskytnout Ukrajině zbraně či váháním nad možným odpojením Ruska od mezinárodního bankovního systému SWIFT „podkopávají jednotu a povzbuzují Vladimira Putina k novému útoku na Ukrajinu“. Starosta Kyjeva, bývalý boxer Vitalij Kličko, dokonce mluví o „zradě přátel“.

Vzestup Británie
List The Guardian s odkazem na zdroje blízké britskému premiérovi Borisi Johnsonovi tvrdí, že předseda vlády vyslovil obavu, že někteří světoví lídři „nechápou rizika, která představuje šikanující Rusko“. Podle listu je jasné, že mířil na Německo, které už dříve kritizoval za plynovod Nord Stream 2, jenž považuje za „hlavní strategický problém pro evropskou bezpečnost“.
Berlín je pod tlakem, aby prostřednictvím plynovodu zatlačilo na Rusko, list The Wall Street Journal ale poukazuje, že Německo po odstavení svých jaderných elektráren je na ruském plynu závislé více než kdy jindy.

Jednota Západu vůči Rusku se drolí, Bidenova slova vytočila Ukrajince
Obava, že Rusko využije v případě hrozby sankcí plyn k potrestání západních zemí, rezonuje i ve více soběstačné Británii. Ostrovní království se nicméně staví do čela protiruského odporu. Zatímco dříve se Británie bála, že britské zbraně poslané na Ukrajiny skončí ve špatných rukou, nyní je vůdčím hlasem volajícím po ozbrojení země.

Podle analytiků je britská „silová politika“ je výsledkem dlouhodobější frustrace z toho, co Britové vnímají jako ruské provokace. Například jde o otravu dvojitého agenta Sergeje Skripala. Podle Kima Darrocha, bývalého poradce pro národní bezpečnost za premiéra Davida Camerona, chce Británie asertivnějším postojem také ustanovit svou pobrexitovou nezávislou identitu a projevit se jako vlivný hráč. A v neposlední řadě Johnson projevem rozhodnosti může odvést pozornost od vážného skandálu s porušováním koronavirových pravidel.

Že Velká Británie hodlá hrát tvrdě, ukazuje neobvyklé zveřejnění zpravodajských informací, podle nichž Kreml chystá do čela Ukrajiny dosadit proruské vůdce. Rusko informace odmítlo jako nepodložené.
Úskalí nejednotné komunikace
Podle listu The Financial Times tato strategie veřejné diplomacie má svá úskalí. Londýn neposkytl žádné důkazy a jeho prohlášení se setkalo se všeobecným zmatením. Británie si zúžila prostor pro zákulisní jednání, která by mohla přinést průlom v situaci, podotýká list.
„Mlčení by mohlo být v Moskvě vnímáno jako souhlas, takže je zapotřebí Rusku neustále připomínat, že existuje jednotná fronta a že bude následovat ostrá reakce,“ tvrdí Andrew Lohsen z think-tanku Center for Strategic and International Studies. „Problém je, že čím déle to trvá, tím se zvětšuje šance na přehmaty a chyby,“ dodal.

Za jeden z těchto největších převratů považuje list Financial Times výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona k Evropou vedenému vyjednávání s Moskvou. Macron svůj plán zřejmě s nikým nekomunikoval a setkal se se značným nepochopením. „Premiér dal v posledních dnech svým protějškům jasně najevo, že nyní není čas tváří v tvář spirále agrese na hranicích zahájit rozhovor o strategické autonomii Evropy nebo radikálních změnách evropské bezpečnostní architektury,“ uvedla Johnsonova kancelář.

Rozepře mezi hlavními západními evropskými státy znepokojují východoevropské a pobaltské státy, které proto doufají, že se mohou spolehnout na USA. Podle listu The Washington Post se však obávají, že zmatená strategie klíčových představitelů Evropy oslabí ochotu Spojených států plnit své bezpečnostní závazky.

X X X

Analytik: Putin do akce nasadí letectvo a dělostřelectvo, ale Kyjev neobsadí

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou je nevyhnutelný. V horizontu pěti až deseti let dojde mezi oběma státy k vojenské konfrontaci. „Ale že by teď hrozila rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu, to si nemyslím. Spíše dojde k menší ozbrojené akci,“ řekl vojenský a bezpečnostní analytik a publicista Lukáš Visingr.

„Jsem si téměř jistý, že k opravdu velké invazi, která by směřovala třeba k obsazení Kyjeva, nedojde. Ale nějaká menší ozbrojená akce pravděpodobná je,“ myslí si analytik. „Ale je mylné se domnívat, že Vladimir Putin má na výběr pouze mezi ofenzivou na Kyjev nebo stažením vojsk, to je nerealistická představa.“

Tři možné varianty konfliktu
Lukáš Visingr představil tři další možné varianty, které považuje za mnohem pravděpodobnější než klasickou konvenční válku. „Realisticky si umím představit sérii dělostřeleckých a leteckých úderů, které by způsobily ukrajinské armádě vojenské ztráty.“
„Umím si představí také vpád nebo nájezd ruských pozemních vojsk na ukrajinské území mimo Donbas, který by také způsobil Ukrajině vojenskou porážku, ale potom by se ruské jednotky stáhly zpátky. A umím si představit třeba to, že by Rusové mohli poslat svoje oficiální označené jednotky na Donbas. Zdůvodnili by to tím, že jde o mírové síly, které přišly pod záminkou, že jsou tam ohrožení ruští občané,“ vysvětluje analytik.

Zásadním problémem hrozícího konfliktu na Ukrajině je podle Lukáše Visingra odlišné vnímání situace z ruské a západní perspektivy. „Jakkoliv nám to může připadat dětinské a paradoxní, Rusové sami jsou přesvědčeni, že se brání. Oni jsou skutečně přesvědčeni, že jim hrozí nebezpečí. Celou svou strategii, všechny své kroky vnímají jako striktně obranné.“
„Oni jsou opravdu přesvědčeni, že Severoatlantická aliance pro ně představuje hrozbu. I vojenská spolupráce NATO s Ukrajinou pro ně představuje ohrožení. Jsou přesvědčeni, že potřebují provést kroky, kterými Ukrajinu od spolupráce s NATO odradí nebo odstraší. Tedy chtějí, aby Ukrajina přestala spolupracovat se Západem a aby se začala chovat více prorusky,“ míní analytik.

„Celé ruské strategické myšlení usiluje o to, aby se Rusko znovu nestalo cílem překvapivého vojenského útoku ze západu. To je něco, s čím se už Rusové v historii mnohokrát setkali. A proto se snaží, aby mezi nimi a případným protivníkem bylo co nejrozlehlejší území, které bude buď neutrální nebo přímo ovládané nějakými proruskými režimy, a tudíž nemůže být pro takový útok použito jako nástupiště,“ vysvětluje Lukáš Visingr.

„Z jejich pohledu jde tedy o ruskou obranu, z našeho pohledu se ale Rusko chová jako agresor. Náš pohled říká, že Rusko šikanuje Ukrajinu. Ale oni to vnímají naprosto odlišně. Podle nich Ukrajina spolupracuje s NATO, kupuje západní zbraně a působí tam západní vojenští poradci,“ tvrdí Visingr.

Putin se za deset let změnil
Visingr se v Rozstřelu zamyslel i nad tím, zda takto emotivně vnímá situaci na Ukrajině i samotný ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj byl jeho pohled na napjatou situaci před deseti lety odlišný a konfliktu se bránil. Pod vlivem svých poradců a spolupracovníků své názory zřejmě přehodnotil. Lukáš Visingr si také myslí, že zestárl a vnímá svět mnohem emotivněji než dříve.

A o co mu tedy jde? Jaké podmínky si klade Rusko, aby s Ukrajinou nezahájilo válečný konflikt? „Rusové chtějí, aby Ukrajina deklarovala svou neutralitu, aby to zakotvila i do ústavy. Ale požadují, aby stejnou záruku deklaroval i Západ, tedy aby slíbil, že s Kyjevem nebude vojensky spolupracovat,“ říká analytik.

Lukáš Visingr v Rozstřelu zhodnotil i současnou vojenskou sílu Ruska. Podle něj by si ruská armáda s ukrajinskými ozbrojenými silami v klasickém konvenčním konfliktu za současné situace poradila.
Zamyslel se i nad tím, jestli by v souvislosti z hrozbou ozbrojeného konfliktu měla Česká republika stáhnout pracovníky naší ambasády v Kyjevě. „Z čistě bezpečnostního hlediska by to na místě bylo, protože hrozba tu existuje. Ale vyslalo by to i negativní signál, jakési sebenaplňující se proroctví. Protože pokud by západní státy začaly hromadně stahovat z Ukrajiny svoje diplomaty, Rusové by si to mohli vyhodnotit tak, že se Západ, respektive Ukrajina chystá k nějaké agresi.“
Neonacisté na Ukrajině

A ještě další důležitý aspekt v napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zmínil Lukáš Visingr v Rozstřelu. „Nesmí se ale zapomínat na to, že na Ukrajině existuje nesmírně silná část politického a vojenského establishmentu, které je se současnou situací vášnivě nespokojena. Jakékoliv jednání s Ruskem považuje v podstatě za vlastizradu. Jsou to lidé, které je možné označit za nacionalisty, možná i neonacisty.“

Ti podle něj ostře kritizují jakýkoliv ukrajinský establishment, včetně prezidenta Zelenského. „Umím si docela realisticky představit, že pokud by nakonec došlo k nějaké ruské akci a Ukrajina by byla vojensky poražena, tak by tato skupina mohla proti současnému prezidentovi uskutečnit i vojenský puč.“

Podle něj je tato skupina v současné době přesvědčena, že Ukrajina je svými vlastními silami schopna připojit Donbas zpátky k Ukrajině, což by vnímali jako jednoznačnou vojenskou odplatu za to, co Rusko v minulosti Ukrajině provedlo v souvislosti s anexí Krymu nebo odtržením východní části Ukrajiny.

Ukrajinská armáda nakupuje od ČR i Turecka
„A to, jakým způsobem Ukrajina v posledních letech zbrojí, tomu jasně napovídá. Otázkou za milion dolarů je to, zda by to byla útočná, nebo obranná akce. A v souvislosti s tím bych řipomněl, že Ukrajina nakupuje dělostřelecké systémy, mimo jiné i z České republiky. Dále nakupuje bezpilotní bojové letouny Bayraktar z Turecka,“ uvádí analytik.

„Tyto bezpilotní letouny jsou mimo jiné nástroji, které měly obrovský podíl na vítězství Ázerbájdžánu ve válce o Náhorní Karabach,“ připomíná Visingr. „A právě tahle válka na podzim 2020 je řadou odborníků považována za docela důležitý zvrat ve strategickém uvažování. Rusové se totiž začali obávat, že by tento konflikt mohla Ukrajina chápat jako inspiraci. A myslím, že na Ukrajině to řada lidí jako inspiraci vnímá.“ 

„Že by Ukrajina mohla proti Donbasu spustit jakýsi blitzkrieg a rychle by ztracená území dostala zpátky pod kontrolu. Ale tím by postavili Rusko před volbu: buď reálně spustit plnohodnotnou válku, anebo se smířit s tím, že o Donbas přišlo, tak jako se Arménie musela smířit s tím, že přišla o Náhorní Karabach,“ uvažuje Visingr.

Podle Lukáše Visingra se možná právě proto Rusko pustilo do eskalace konfliktu na východní Ukrajině, neboť by pro něj mohlo být výhodnější válčit s Ukrajinou v situaci, kdy je stále ještě slabá a není dokonale vyzbrojená, což by za pět až deset let nemuselo platit.

Válka o Ukrajinu je dlouhodobě nevyhnutelná
Ukrajina podle Visingra navíc pracuje na vlastních balistických raketách, které by mohly mít dolet i 500 kilometrů, a mohly by tak ohrožovat ruský týl, což by pro Putina představovalo významnou bezpečnostní hrozbu.
„Rusové tak vlastně touto eskalací mohou provádět jakousi preventivní akci, kterou by Ukrajině způsobili vojenskou porážku, zpomalili by její přezbrojování a zabránili by tomu, aby byla Ukrajina za pět až deset let skutečnou hrozbou,“ míní analytik.

Podle analytika je však konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou ze středně až dlouhodobého hlediska tak jako tak nevyhnutelný. „I kdyby se teď podařilo situaci uklidnit a kdyby se ruští vojáci začali skutečně stahovat, tak si myslím, že tam k nějakému konfliktu v horizontu pěti až deseti let prostě dojde,“ uzavírá Lukáš Visingr.

X X X

ČR řeší konec opatření: Už je čas, myslí si Hostomský. Další experti jsou proti

Nejpozději na začátku příštího týdne by měl podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) přijít vrchol omikronové vlny, a pomalu se začíná mluvit o rozvolňování restrikcí. Odborníci se ale v názorech na rušení opatření liší a někteří by byli více než opatrní.

Zkraje týdne desítky tisíc nakažených denně, na konci týdne vrchol a pak postupný pokles a konec nákazy omikronem. Takový scénář vidí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Část odborníků už by proto ráda plánovala rozvolnění opatření.
„Myslím, že rozvolňovat můžete už teď. Lidi vědí, co mají dělat. Ti, kteří jsou v rizikových skupinách, by si skutečně měli dojít pro třetí dávku, pokud tak již neučinili. Dobrá zpráva je, že nás to zocelí,“ myslí si o omikronu biochemik Zdeněk Hostomský. ​
Někteří odborníci si ale vývojem epidemie nejsou úplně jistí a s rušením opatření by rozhodně ještě počkali. „Na rozvolňování bychom si měli počkat, až se ocitneme za vrcholem vlny. Až skutečně uvidíme, že čísla nakažených, které budeme každý den pozorovat, skutečně klesají. I Velká Británie k rozvolnění přistoupila až čtrnáct dní od vrcholu omikronové vlny,“ zdůraznil virolog Jiří Černý.

Stejného názoru je i šéf České lékařské komory Milan Kubek. „Hovořit o rozvolňování v momentě, kdy epidemie eskaluje, je úplně mimo mísu. Obávám se, že nás epidemie bude přecházet delší dobu. V Británii trvala přibližně šest týdnů,“ doplnil.
Obdobně se vyjádřil i biochemik a molekulární biolog Libor Grubhoffer. „Zabývat se otázkou rozvolnění teď, před nástupem vrcholu omikronu, je rozhodně naprosto nereálná záležitost. Měli bychom se soustředit na to, abychom s veškerou opatrností a důsledností dodržování opatření prošli bez ztráty kytičky pandemickou vlnou,“ vybízel.
Ministr zdravotnictví by chtěl jakousi společnou evropskou strategii ohledně opatření. Už teď navíc mluví o podzimní posilující dávce očkování proti covidu.

„Virus nezmizí, bude stále nebezpečný. Pravděpodobně bude nutná před podzimní vlnou další posilující dávka. Chtěl bych, aby byla jednotná pravidla v celé Evropě, nejen v České republice,“ podotkl Válek. A třeba podle epidemiologa Romana Prymuly bychom díky získané imunitě mohli mít na delší dobu od covidu klid. Na úplný konec viru SARS-COV-2 to ale nevidí.
„Spoléháme na to, že teď zde máme ‚mírnější‘ variantu, která velmi rychle probíhá populací. Je přirozenou vlastností viru mutovat, může se tady skutečně vyskytnout mutace, která by byla závažnější,“ dodal.

X X X

Jak se bude pandemie vyvíjet v roce 2022? Vědci doufají, ale připravují se na nejhorší

​Konec koronavirové pandemie je možná na dohled. Bude ale záležet na řadě faktorů, především půjde o to, jak bude koronavirus dále mutovat. Může úplně vymizet, ale také nás opět zasáhnout s ještě větší silou.
Myslím si, že pokud to uděláme správně, dočkáme se roku 2022, kdy covid nebude tolik dominovat našim životům,“ doufá Tom Frieden, který byl za prezidenta Baracka Obamy šéfem amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
Hostomský: Zrušil bych karanténu a ihned rozvolnil. Opatření nás stojí miliardy

Experti ale zatím přesně nevědí, jak se nemoc bude dále vyvíjet. I nyní měli k dispozici modely budoucího vývoje onemocnění, přesto je vysoce infekční varianta omikron překvapila. „Nikdo z nás příchod omikronu opravdu nepředpokládal. Existovaly sice náznaky, ale nečekali jsme, že se to stane přesně tak, jak se to stalo,“ uvádí Yvonne Maldonadová, epidemioložka a specialistka na infekční nemoci z Lékařské fakulty Stanfordovy univerzity.

Odborníci však na druhou stanu vidí naději v dění v Jihoafrické republice, kde se omikron objevil poprvé. Vědci si jej všimli loni v listopadu. „Jihoafrická republika je tak trochu naším kanárkem v uhelném dole,“ říká Maldonadová. Počet případů tam dosáhl vrcholu, ale zase rychle klesl. Totéž se stalo ve Velké Británii.

A podobně to prý proběhne všude. „Předpokládám, že v krátkodobém horizontu, což jsou příští čtyři až šest týdnů, to bude ještě dost drsné,“ má jasno John Swartzberg, emeritní profesor na Fakultě veřejného zdraví Kalifornské univerzity v Berkeley. „Bude to trvat zhruba do poloviny února, než začneme skutečně pozorovat, že se situace zlepšuje,“ dodává.

Těšme se na květen a červen
Pokud tento nárůst rychle odezní, mohlo by podle mnoha odborníků nastat „období klidu“. „Myslím, že v květnu nebo červnu to s námi bude vypadat opravdu dobře. Jsem docela optimistický,“ říká Swartzberg.

​Populace podle něj bude celkově více imunní díky rostoucímu počtu očkovaných, ale i lidí, kteří chytili koronavirus během vlny omikronu. „Úroveň imunity bude mnohem vyšší než při pandemii omikronu a to nám pomůže nejen s omikronem a deltou, pokud budou stále v oběhu, ale i s případnými novými variantami. Do jaké míry, to bude záviset na dostupnosti léků,“ tvrdí Swatzberg.

Koronavirus ale pravděpodobně nikdy zcela nezmizí. „Očekávám, že se vrátí další verze viru. To s sebou samozřejmě přináší nejistotu, co bude dál,“ dodává Maldonadová.
Další varianta covidu by mohla být stejně, nebo dokonce více přenosná než omikron, vyvolávat závažnější, či naopak nemít žádné příznaky. „Není vůbec jasné, co bude následovat,“ říká George Rutherford, epidemiolog z Kalifornské univerzity v San Franciscu. Podle něj virus může postupně mutovat, jak jsme to viděli u variant alfa a beta, nebo zopakuje opravdu velký „evoluční" skok jako v případě variant delta a omikron.

Například virus chřipky H1N1 (tzv. Španělská chřipka, pozn. red.) byl novým virem, když v roce 1918 odstartoval jednu z nejhorších pandemií v historii, nakazil třetinu světové populace a 50 milionů lidí zabil. Pandemie skončila, ale virus je tu s námi dodnes. „Byl to prapradědeček všech virů H1N1, se kterými se setkáváme každý rok. Od té doby prošly mnoha mutacemi, ale pocházejí ze stejného kmene. Je tedy možné, že koronavirus udělá něco podobného,“ míní Maldonadová.
Připravujeme se na nejhorší

Podle Maldonadové je nutné zaměřit se na ochranu osob s vyšším rizikem závažného průběhu onemocnění a zajistit jim očkování a přístup k monoklonálním protilátkám a antivirotikům. Farmaceutické firmy musí vyrábět vakcíny specifické pro danou variantu, aby se lidé mohli nechat očkovat proti covidu každý rok. Je také třeba zlepšit testování. „Perorální léky a monoklonální léčiva jsou k ničemu, pokud nevíte, že jste covid pozitivní,“ vysvětluje Swartzberg.

Nejhorší scénář přepokládá, že na některou z variant nebudou fungovat ani vakcíny, ani léky. „Myslím ale, že to je méně pravděpodobné,“ tvrdí Maldonadová. I poradce prezidenta Bidena a epidemiolog Anthony Fauci doufá, že k tomuto scénáři nedojde. Nemohu vám dát statistiku, jaká je šance, že se to stane, ale musíme na to být připraveni. Takže doufáme v nejlepší a připravujeme se na nejhorší,“ uvedl Fauci.

X X X

Evropu díky omikronu čeká konec pandemie, věří WHO, ale radí opatrnost
.
Pandemie v Evropě zřejmě díky omikronové vlně a rozsáhlému proočkování skončí. Naznačil to regionální šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Varoval však, že je příliš brzy prohlásil covidovou nákazu za endemickou. Virus podle něj stále umí překvapit.
„Je pravděpodobné, že se region posouvá směrem k jakési konečné fázi pandemie,“ řekl Kluge v rozhovoru pro agenturu AFP. Dodal, že variantou omikron by se do konce března mohlo nakazit 60 procent Evropanů.
Regionální ředitel WHO se domnívá, že jakmile současná vlna opadne, bude „po několik týdnů a měsíců existovat globální imunita, buď díky vakcíně, nebo protože lidé budou mít imunitu díky infekci”.

Svou roli bude hrát oslabení sezónnosti. „Očekáváme klidné období před tím, než se covid-19 vrátí zpět na konci roku. Ale neznamená to nezbytně, že se vrátí i pandemie,” dodal Kluge.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval před unáhleným optimismem. „Bylo by nebezpečné předpokládat, že omikron byla poslední varianta a že už jsme v konečné fázi,“ prohlásil podle agentury DPA. Nicméně, myslí si, že akutní fázi covidové pandemie lze komplexním mezinárodním úsilím letos ukončit.

Omikron se oproti variantě delta projevuje rychlejším šířením, ale mírnějšími příznaky. Řada vědců na základě toho predikuje, že omikronová vlna by mohla přeměnit pandemii na endemii. V takovémto scénáři by koronavirus nebyl vymýcen, ale fungoval by jako běžné nachlazení, s nímž se tělo dokáže vypořádat a které nevyvolává takové dopady, aby lidé ve velké míře končili na lůžkách v nemocnicích.

Omikron je mírnější i u neočkovaných, rizikem je pro malé děti, tvrdí studie

dborníci poukazují na příklad Jihoafrické republiky, kde variantu poprvé objevili. Země prožila intenzivní, ale poměrně krátkou omikronovou vlnu. Regionální kancelář WHO pro Afriku minulý týden také uvedla, že případů covidu-19 v této oblasti prudce ubylo, což naznačuje, že omikron je zde za svým vrcholem.

Opatrný optimismus vyjadřuje i hlava amerického protikoronavirového týmu, imunolog Anthony Fauci. V některých částech Spojených států úřady podle něj zaznamenaly prudký pokles případu covidu-19. „Věci vypadají dobře,” řekl.
Život s covidem-19
Některé státy se postupně připravují na život s covidem-19, jako kdyby se jednalo o endemickou, nikoliv pandemickou nemoc „Doufám, že budeme jedna z prvních hlavních ekonomik, která by demonstrovala světu, jakým způsobem se přesunete z pandemie do endemie,“ uvedl britský ministr školství Nadhim Zahawi.

O žití s covidem-19 mluví též španělský premiér Pedro Sánchez. „V příštích několika měsících a letech budeme muset bez váhání a podle toho, co nám věda říká, přemýšlet o tom, jak zvládnout pandemii s různými parametry,“ řekl.

Omikronem nekončíme, mírní krajští experti předčasný covidový optimismus

Kluge ovšem varuje, že na prohlášení nákazy covidem-19 za endemii je ještě příliš brzy. „Hodně se mluví o endemii, ale endemie znamená, že je možné předvídat, co se stane. Tento virus nás překvapil více než jednou, takže musíme být velmi opatrní,“ zdůrazňuje Kluge s tím, že se mohou objevit nové varianty.

Prezident Portugalska Marcelo Rebelo de Sousa v novoroční řeči slavnostně prohlašoval, že jedna z nejvíce naočkovaných zemí na světě vstupuje od endemické fáze. Počet případů ale začal kvůli omikronu silně stoupat. Portugalsko přesto patří mezi země, které mají nejuvolněnější opatření vůči covidu-19.

X X X

​POPRASK KOLEM PELTY VE VĚZNICI V PRAZE, ŽALOBCE VSZ TRČKA VYHROŽOVAL NÁMĚSTKYNI
, , , ,
Státní zástupce řval na náměstkyni, že ji svlékne z uniformy,“ uvedl před soudem bývalý ředitel ruzyňské věznice

Obvodní soud pro Prahu 6 (OS) na konci prosince minulého roku zprostil bývalého dlouholetého ředitele ruzyňské věznice Ivana Horáka obžaloby z braní úplatků a zneužití pravomoci veřejného činitele. Obžaloba podle soudu neprokázala korupční jednání, soud měl také pochybnost o aranžmá celého případu, když vyslovil podezření o policejní provokaci Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vyplývá to z písemného odůvodnění rozsudku, který má Česká justice k dispozici.

K údajné trestné činnosti Horáka mělo dojít v průběhu prosince 2017 a ledna 2018, kdy se na něj obrátil jeho známý P.M. s prosbou, zda by nemohl zařídit přesun vězně Z.H. ze znojemské věznice do té ruzyňské. Horák tehdy nechal svoji asistentku provést lustraci Z.H. a když zjistil, že o přeložení nežádá, žádost odmítl.

Horákův známý ovšem nejednal ze svého popudu. S prosbou, aby ředitele Horáka kontaktoval, se totiž na něj v listopadu 2017 obrátili jeho někdejší „kolegové“ z výkonu trestu, K.M. a G.K. Právě druhý jmenovaný měl s celým nápadem, tedy oslovit ohledně přemístění vězně Z.H. přes P.M. Horáka, přijít.

Z.H. totiž předtím ve znojemské věznici navštívil, a nabídl mu zajištění nejen přemístění, ale také podmíněného propuštění, a to za částku 150 tisíc. Kč. Z.H. ovšem neměl o přemístění do Prahy zájem, byl totiž ve znojemské věznici poblíž domova, kam docházel při přerušení výkonu trestu, a navíc mohl ve věznici také pracovat. O podmíněné propuštění sice opakovaně usiloval, ale neměl žádné finanční prostředky, takže i tuto nabídku odmítl.

Přesto G.K. v listopadu vyhledal P.M. a spolu s K.M. jej požádali o to, zda by nezařídil přemístění a posléze i podmíněné propuštění Z.H. přes ředitele ruzyňské věznice Horáka. To jim měl P.M. slíbit a požadovat za tuto službu 20 tisíc. Kč s tím, že by mohlo jít o sponzorský dar pro fotbalový klub, jehož je Horák šéfem. S Horákem se měl i dvakrát sejít, ovšem bez úspěchu. Peníze nicméně P.M. v lednu 2018 přijal, a to již v rámci předstíraného převodu od policisty v utajení, který také od prosince schůzky všech tří „zprostředkovatelů“ monitoroval.

Úplatek se neprokázal
.
Podle soudu se však neprokázalo, že by Horák úplatek požadoval či si ho nechal slíbit. Jeho výpovědi měl za konzistentní, na rozdíl od verzí spoluobžalovaného P.M. a K.M. Horák se podle soudu dopustil toliko jednání, které mělo znaky kázeňského deliktu, když nechal vězně Z.H. lustrovat v interním systému. „Jeho výpověď soud vyhodnotil jako konzistentní, obžalovaný vypovídal shodně jak v přípravném řízení, tak i v hlavním líčení, přičemž nebyly shledány žádné okolnosti, které by ji znedůvěryhodňovaly. Z provedených odposlechů v rozhodném období byl zjištěn jediný kontakt s obž. M., kdy ho informoval o tom, že ve věci konat nebude,“ uvádí se k tomu v odůvodnění rozhodnutí soudu.
Soud zprostil obžaloby i P.M., který se měl na Horáka s žádostí obrátit, neboť vyslovil závažné pochybnosti o tom, že celý případ byl pouze policejní provokací. P.M. před soudem vypověděl, že jej měli k výpovědím proti Horákovi navádět policisté.
Klíčovým aktérem celého děje byl podle soudu G.K., který byl v té době podmíněně propuštěný z výkonu trestu (kam se však záhy poté, v červenci 2018, z rozhodnutí soudu opět vrací), u něhož soud vyslovil pochybnost o jeho motivaci. Byl to podle soudu totiž on, kdo vyhledal P.M. a aktivně jej přemlouval k tomu, aby kontaktoval ředitele Horáka i tehdy, kdy již obdržel negativní odpověď, přičemž také vyhledal a navštívil vězně Z.H. „Soud se v rámci hodnocení důkazů rovněž zabýval motivem daného jednání, kdy se lze bohužel s ohledem na výše uvedené skutečnosti domnívat, že mohlo jít ze strany GIBS o jistou formu policejní provokace,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí soudu. G.K. odmítl před soudem vypovídat.
K možnému pozadí celého případu se před soudem vyslovil i Ivan Horák, který 22. ledna 2018 podal rezignaci na ředitele ruzyňské věznice a po 40 letech služby u VS skončil. Podle Horáka bylo trestní stíhání motivováno tím, že v květnu 2017 odmítl přemístit Miroslava Peltu do věznice v Litoměřicích, jak si přálo Vrchní státní zastupitelství v Praze (VSZ). Místo toho byl Pelta ze zdravotních důvodů převezen do Brna, kde je vězeňská nemocnice, což podle Horáka VSZ výslovně „zatrhlo“. Rozhodla o tom nicméně vězeňská lékařka a její rozhodnutí následně potvrdilo i vyšetření Pelty v Ústřední vojenské nemocnici ve Střešovicích. Od té doby na něj měl „začít hon“.

Vypověděl, že na jeho náměstkyni měl do telefonu „řvát“ státní zástupce VSZ v Praze Ondřej Trčka (dozorový státní zástupce v případu tzv. korupce ve sportu), že ji „svlékne z uniformy“, protože neuskutečnili eskortu do věznice v Litoměřicích. A protože se začaly k němu dostávat informace, že GIBS „slídí“ a pohybuje s kolem jeho přátel, známých a dokonce rodiny, rozhodl se raději svůj služební poměr ukončit. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Den ohroženého advokáta 2022 podpoří advokáty v Kolumbii.

Česká advokátní komora (ČAK) se ve spolupráci s Radou evropských advokátních komor (CCBE) i letos opět zapojila do iniciativy na podporu ohrožených advokátů, a to v rámci tzv. „Dne ohroženého advokáta“, který připadá na dnešek, 24. ledna. Informoval o tom Advokátní deník.

Den ohroženého advokáta, který se připomínal poprvé v roce 2010 a od roku 2015 potom pravidelně každý rok, je pojmenován po stejnojmenné nadaci. Ta je společně s Asociací evropských demokratických advokátů (EDL), Evropskou asociací advokátů pro demokracii a lidská práva (ELDH) a Monitorovacím výborem útoků na advokáty (IAPL) jeho organizátorem. Tyto instituce samozřejmě podporuje řada advokátních komor, v čele s Radou evropských advokátních komor – CCBE a dalších advokátních organizací, včetně České advokátní komory.

Účelem každého Dne ohroženého advokáta je vypracování centralizované petice v co největším počtu měst, a to i za hranicemi Evropy, která bude postoupena velvyslancům, konzulátům a jiným orgánům moci. Petice bude upozorňovat na problematickou situaci ohrožených právníků ve vybrané zemi.

Česká advokátní komora se oficiálně připojila k podpisu petice poprvé v roce 2020, tehdy na obranu advokátů v Pákistánu a následně v roce 2021, kdy podpora směřovala k advokátům v Ázerbájdžánu, stejně jako letos.
Letošní ročník bude zaměřen na velmi složitou situaci právníků v Kolumbii a dne 24. ledna 2022 se uskuteční demonstrace mj. před Kolumbijským velvyslanectvím v Bruselu. Kolumbie je zemí, ve které dochází k největšímu počtu vražd advokátů na světě. Navzdory mírovým dohodám se zde rozmáhá korupce, nezákonné sledování, vyhrožování, soudní šikana a vraždění advokátů. 

V poslední době vzrostlo pronásledování advokátů – obhájců lidských práv. Advokáti zabývající se lidskými právy jsou obvykle vystaveni soudní šikaně, která jim brání v poskytování právních služeb. Tato praxe spočívá v právní stigmatizaci advokátů, obvykle hrozbou zahájení jejich trestního stíhání nebo jejich spojením s kauzami klientů. Polarizace a zjevné zásahy mocenských aktérů způsobily, že se oběťmi těchto útoků stalo mnoho advokátů.

Podle zprávy Fondu solidarity (FASOL) z roku 2014 bylo v předchozích deseti letech zavražděno více než 700 advokátů a více než 4 400 jich bylo vystaveno různým druhům agrese. Je nezbytné zdůraznit, že tato čísla jsou vždy podhodnocena. Stejně tak FASOL ve své databázi uvádí, že v letech 1989 až 2019 se obětí násilí stalo 1 340 pracovníků v oblasti justice.

Proč je Dnem ohrožených advokátů právě 24. leden? Toto datum je spojováno s útokem ze dne 24. ledna 1977, kdy byli zavražděni čtyři advokáti a jeden spolupracovník ve své kanceláři na ulici Calle Atocha 55 v Madridu. Další čtyři byli vážně zraněni. K tomuto útoku došlo na podkladě pohnutých událostí v období přechodu Španělska od totalitního režimu diktátora Franca k demokratické španělské společnosti premiéra Suaréze.

Pro CCBE je ochrana lidských práv zásadním pilířem aktivit. CCBE proto v roce 2007 iniciovala i udělování Ceny CCBE za lidská práva.   CCBE udělila v rámci svého Plenárního zasedání dne 10. prosince 2021 Cenu CCBE za lidská práva 2021. Slavnostního předávání cen se prostřednictvím video zprávy jako hlavní řečník zúčastnila Vysoká komisařka OSN pro lidská práva a bývalá prezidentka Chile, paní Michelle Bachelet.

Oceněnými za rok 2021 jsou čtyři běloruští advokáti – Lilya Vlasova, Maksim Znak, Dmitrij Laevski a Leanid Sudalenko, kteří prokázali neobyčejné odhodlání a odvahu bránit základní práva občanů a principy právního státu v Bělorusku. Ocenění advokáti se zároveň stali obětmi obtěžování ze strany soudní moci a jsou aktuálně zbaveni možnosti výkonu advokacie, neboť tři z nich jsou drženi ve vazbě, čtvrtý byl vyškrtnut ze seznamu advokátů. Lilya Vlasova byla zatčena 31. srpna 2020 a zůstává ve vazbě i přes protesty řady mezinárodních advokátních organizací.

Maksim Znak zastupoval celou řadu klientů v politicky citlivých případech a byl odsouzen k 10 letům vězení poté, co strávil rok ve vyšetřovací vazbě. Leanid Sudalenko zastupoval obránce lidských práv a aktivisty a byl zatčen 18. ledna 2021 na základě obvinění z organizace, financování, vzdělávání a přípravy iniciativ zjevně narušujících veřejný pořádek. Dmitry Laevski je prominentním advokátem, který se vyjadřoval k principům právního státu, nezávislosti justice, nezávislosti advokacie a práva na obhajobu v Bělorusku. Zastupoval v soudních řízeních politické vězně, na základě čehož čelil několikaletému tlaku, která 9. července 2021 vyústil v jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

Zvláštní cena CCBE byla rovněž udělena všem ohroženým advokátům v Afghánistánu. Smyslem této zvláštní ceny je zvýšit povědomí na mezinárodním poli o velmi komplikované situaci afgánských advokátů, kterým je třeba poskytnout urgentně adekvátní ochranu, aby mohli nadále poskytovat lidskoprávní ochranu afgánským občanům, ceskajustice.cz

X X X

PÉCRESSEOVÁ ODROVNÁ VE FRANCII LE PENOVOU I MACRONA?

​Může vyřídit Le Penovou i porazit Macrona. Hvězda Pécresseové stoupá

Dubnové prezidentské volby ve Francii se blíží a čím dál větší pozornost na sebe poutá kandidátka pravicových Republikánů Valérie Pécresseová. Přetahuje se o druhé místo v průzkumech s šéfkou krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penovou. Pécresseová tak může nacionalistce zabránit v účasti ve druhém kole voleb. Navíc by podle sondáží na rozdíl od ní měla šanci porazit Emmanuela Macrona.

Spolupracovníci Pécresseové o ní mluví jako o jediné kandidátce, která má šanci porazit Macrona. „Pécresseová začínala po ohlášení kandidatury s deseti procenty, teď už má přes 15 procent a předběhla Érica Zemmoura,“ zdůrazňuje dynamiku šéf její kampaně Patrick Stefanini. 

Zemmour je krajně pravicový bývalý novinář, který byl překvapením průzkumů před několika týdny. Pécresseová podle Stefaniniho uspěla díky tomu, že „sjednotila pravici a navíc působí důvěryhodně, odvážně a upřímně“.

Výraznou pozornost na sebe zatím naposledy strhla Pécresseová minulý týden, když v diskusním pořadu stanice BFMTV konfrontovala moderátora Jeana-Jacquese Bourdina, který je obviněný ze sexuálního napadení.
Během víkendu zažil konfrontaci také Macron, když se ho student střední zemědělské školy během debaty dotázal, kdy hodlá říct, zda bude kandidovat. „Oznámím to ve správnou chvíli. (...) Odpověď bude v dalším díle,“ žertoval Macron a vysvětlil, že „má teď hodně práce“.

Pro účast ve volbách je ve Francii potřeba nejen oficiálně oznámit svůj záměr kandidovat, ale také získat písemnou podporu 500 volených představitelů, například starostů nebo poslanců. Macron zatím nesplnil ani jednu z podmínek. Jeho pracovní cesty do jednotlivých krajů a debaty se studenty, zemědělci a dalšími skupinami obyvatel přesto působí spíše jako kampaň, píše BFMTV.

„Macronovi podporovatelé už nikdy neútočí na Marine Le Penovou,“ řekl europoslanec za Republikány a bývalý ministr pro migraci Brice Hortefeux deníku Le Monde. „Macronovým zájmem je především všude útočit na Valérii Pécresseovou, protože pochopil, že právě od ní přichází nebezpečí, zatímco ostatní kandidáti jsou jeho životní pojistkou. Ostatní kandidáti jsou jen diváci,“ je přesvědčen Hortefeux.

Některé čtvrti musíme vyčistit. Francouzští politici před volbami přitvrzují

Ve Francii tak množná při cestě k urnám budou voliči hlasovat strategicky nebo budou volit „menší zlo“, říká senátor za Republikány Bruno Retailleau. 
„Hlasovat pro Marine Le Penovou v prvním kole znamená zvýšit Macronovy šance na výhru. Nejlepším způsobem, jak prodloužit mandát současného prezidenta, je volit Érica Zemmoura nebo Národní sdružení,“ dodává.

X X X

Čaputová chtěla zmírnit strach z obranné dohody. Naletěla Ficovi, kritizují ji

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se dostala pod neobvyklou palbu kritiky. Poté, co představila svou „interpretační doložku“, kterou se snaží zmírnit napětí kolem dohody o obranné spolupráci Slovenska s USA, se množí názory, že tím jen pomohla opozici šířící konspirace o přítomnosti americké armády na slovenském území. Zaznívají slova o zbytečné a hrubé chybě..
„Obrannou smlouvu s USA považuji za standardní způsob zlepšení obranné spolupráce s našimi partnery, a proto ji podporuji,“ napsala minulý týden prezidentka na svůj instagramový účet.

Slovensko se dohodlo s USA na obranné spolupráci. Opozice to má za ohrožení

Mluvila o návrhu dohody, který schválila vláda premiéra Eduarda Hegera. Američtí vojáci by díky ní mohli využívat infrastrukturu dvou vojenských letišť v zemi a Bratislava by získala přes 100 milionů dolarů (2,1 miliardy korun) na jejich modernizaci.
Kolem obranné dohody se v zemi strhla bouřlivá debata a především opozice ji hlasitě kritizovala. Expremiér a šéf strany Směr-SD Robert Fico například prohlásil, že je smlouva pro Slovensko nevýhodná a že narušuje svrchovanost a suverenitu státu. 
Tématu se chopili i otevřeně proruští politici včetně extremisty Mariana Kotleby a bývalého šéfa parlamentu Andreje Danka. Dohoda přitom není nová a připravovaly ji už minulé vlády, kterým dominoval právě Fico.

Nynější předseda vlády Heger pak konspirace o příchodu amerických vojsk – objevovaly se i příměry k okupaci – vyvracel. A ministr zahraničí Ivan Korčok řekl, že Fico od začátku lže. Do této atmosféry vstoupila Čaputová.
Ta zdůraznila, že dohoda přispěje k obranyschopnosti slovenského území a posílí suverenitu státu. „Takovou smlouvu má podepsanou třiadvacet z třiceti zemí NATO, včetně našich sousedů Maďarska a Polska,“ podotkla.

„Ve veřejné diskusi jsou i hlasy, které s ní spojují obavy, část lidí ji odmítá a jiná část ji politicky zneužívá. Myslím si, že širšímu přijetí smlouvy by pomohlo, kdyby některá její ustanovení byla formulovaná způsobem, který by nevzbuzoval nedorozumění. Pro mě jako prezidentku je důležité v jakémkoliv tématu zmírňovat napětí,“ vysvětlila své další kroky.

Přišla totiž s „interpretační doložkou“, která má upřesnit postoj slovenské strany k uzavřené smlouvě s Američany a vyjasnit, jaké z ní pro Slováky vyplývají závazky a práva. Čaputová doložku přiložila k dohodě a podepisovat se bude i s ní.
V textu tohoto dodatku se píše, že dohoda „není rozhodnutím o vytvoření vojenských základen na území Slovenska“ a že tím není rozhodnuto ani o přítomnosti amerických vojáků na slovenském území. „Souhlas se řídí výlučně Ústavou Slovenské republiky, a tak jako doposud, podléhá rozhodnutí Národní rady anebo vlády,“ upřesňuje. 

Výslovně pak ujišťuje, že spolupráce s Američany neumožňuje „přítomnost jaderných, biologických nebo chemických zbraní“ na území země, protože by tím Slovensko porušilo své mezinárodní závazky. Interpretační doložka nakonec vysvětluje, že slovenské zákony budou platit i po podpisu dohody a případné přenesení některých pravomocí na USA se dá snadno zvrátit.

Prezidentka se v příspěvku na Instagramu také obrátila přímo na autory případné petice za to, aby vypsala referendum k obranné spolupráci, a vzkázala jim, že pokud bude vše v souladu s ústavou, hlasování vypíše. O spuštění referenda prakticky k čemukoliv, co dělá slovenská vláda, se v poslední době pokouší zejména Fico s Dankem.
„Hrubá chyba. Zbytečnost. Utvrzení v názoru“

Právě kvůli vstřícnosti k té části společnosti, která se po opoziční „masáži“ začala dohody obávat, však nyní Čaputová čelí kritice. „Interpretační doložka ihned sjednotila odpůrce a podporovatele obranné dohody se Spojenými státy. Svorně si myslí, že prezidentka udělala chybu,“ píše se třeba v komentáři na HN Online.

„Sympatizanti smlouvy žádné dodatečné vysvětlení nepotřebují a těm, kteří dohodu odmítají, žádná dodatečná vysvětlení stačit nebudou. Naopak ti první ji považují v době eskalujícího tlaku Ruska na Ukrajinu a NATO za krátkozraký strategický omyl. (...) Ti druzí budou mít pocit, že se Čaputová k jejich námitkám postavila alibisticky. Jednostranná doložka ke smlouvě, která se nedá deset let vypovědět, jim nic nevyjasní,“ míní Martin Behul.

Dodává, že kritiky jen utvrdí v jejich pocitu, že se prezidentka bojí jít s dohodou k Ústavnímu soudu. Vzpomíná také bývalého premiéra Petera Pellegriniho. I ten se totiž do prezidentky navezl. „Vlastně nevíme, co se mu nelíbí. Čaputová se zachovala tak trochu jako on u každého kontroverzního tématu. Chtěla vyhovět každému a nevyhověla nikomu.“
Prezidentku kritizuje i list Sme. Komentátor Peter Tkačenko doložku označuje za „hrubou chybu“. „Čaputová vyšla Ficovi vstříc a byla po zásluze potrestána,“ píše s tím, že nikdo nečekal, že hlava státu ke smlouvě připojí i něco víc než svůj podpis. A prý už vůbec ne proto, aby „se pokusila rozptýlit obavy proudů, které si udělaly politickou živnost ze lží a konspirací na úkor zájmů republiky“.

Tkačenko navíc tvrdí, že prezidentka do světa vyslala několik škodlivých signálů. Třeba že „v době asi největší bezpečnostní krize od konce studené války nás ohrozí spojenci“. „Když jsme vstupovali do NATO, hlasy různých sýčků tu zpochybňovaly, zda by kvůli nám Američané nebo Britové v krizi nasazovali krky. Po dvaceti letech jsme ve fázi, že bychom jim to nejradši zakázali,“ píše.

NATO omylem vyzradilo, v kterých zemích a na jakých základnách má atomovky

A k americkým jaderným zbraním na území evropských států připomíná, že je mají v Německu, Belgii, Itálii či Turecku, a žádné závazky tím neporušují.
„Koalice se nechala vmanévrovat do úlohy odhalovačů hoaxů. Spolu s prezidentkou, tentokrát. Smutné,“ míní také komentátorka Zuzana Kepplová, podle které už by se Slováci ve svých debatách mohli posunout dál. Například o tom, co se nyní děje v Evropě a proč situaci na Ukrajině chce Rusko řešit jen s USA a Evropská unie stojí bezbranně opodál. 
„Slováka to možná i překvapí, ale s Ukrajinou opravdu sousedíme a její osud je s tím naším spjatý,“ upozorňuje ironicky. V dalším sloupku přístup Čaputové přirovnává k obalům potravin, které se dnes místo tiché zmínky pro alergiky už dopředu chlubí tím, co všechno neobsahují. 

A stejně podle ní dopadla i slovenská „bezlaktózová dohoda“. „I prezidentka musí rozumět, že tu nešlo o vyvrácení pochybností, ale o rozvíření nedůvěry k Američanům,“ domnívá se Kepplová. V Denníku N pak doložku přirovnávají k „okrase na okraj“. 
„Je to takové varování před konzumací nedostatečně tepelně uvařeného masa ve veganské restauraci,“ píše k ujištění, že na Slovensku nebudou jaderné zbraně, profesor z univerzity v Rotterdamu Michal Onderčo. Ten varuje, že vzhledem k historickému vývoji dohody o nešíření jaderných zbraní „zvolená formulace otevírá cestu ke zpochybňování právního základu základního pilíře transatlantické aliance za poslední půlstoletí“.
Čaputová vysvětluje svou interpretační doložku: zuzana_caputova

Obrannú zmluvu s USA považujem za štandardný spôsob zlepšenia obrannej spolupráce s našimi partnermi, a preto ju podporujem. Sme členmi NATO, súčasťou spoločných misií, naša armáda cvičí spoločne s našimi spojencami a k tomu má prispieť aj táto obranná dohoda. Prispeje k brániteľnosti nášho územia aj k posilneniu ochrany našej suverenity. Takúto zmluvu má podpísanú 23 z 30 krajín NATO, vrátane našich susedov Maďarska a Poľska.

Vo verejnej diskusii sú aj hlasy, ktoré s ňou spájajú obavy, časť ľudí ju odmieta a iná časť ju politicky zneužíva. Myslím si, že širšej akceptácii zmluvy by pomohlo, keby niektoré jej ustanovenia boli naformulované spôsobom, ktorý by nevzbudzoval nedorozumenia. Pre mňa ako prezidentku je dôležité v akejkoľvek téme zmierňovať napätie. Preto som sa rozhodla, že k citlivým témam, ktoré sú aj predmetom verejnej polemiky, dám jednoznačné interpretačné stanovisko.
K splnomocneniu pre člena vlády k podpisu dojednaného textu zmluvy bude priložené interpretačné vyhlásenie a dojednaný text bude podpísaný aj s týmto vyhlásením.
Táto doložka precizuje, ako si slovenská strana zmluvu vykladá, čo z nej pre naše záväzky a práva vyplýva a čo nevyplýva.

Zaoberala som sa aj prípadným podaním zmluvy ústavný súd, k čomu ma vyzvali niektoré politické strany a občianske iniciatívy. Preskúmali sme všetky výhrady v pripomienkovom konaní a aj vo verejnej diskusii. Ani po konzultáciách s ústavnými právnikmi a odborníkmi sme však také argumenty, ktoré by dali dôvodnú pochybnosť o ústavnosti dohody nenašli. Je totiž rozdiel povedať názor, že niečo je v rozpore s ústavou a iné je dodať k nemu aj konkrétne právne argumenty, pre ktoré by s konkrétnym článkom ústavy mala byť v rozpore.

Výhrady, ktoré zaznievajú sú skôr technického a politického charakteru a tie nie sú záležitosťou ústavného súdu, ale politickej súťaže v parlamente. Ak mi však bude doručená petícia, ktorú avizujú opozičné politické strany, bude platná a otázky budú v súlade s ústavou, takéto referendum vypíšem a jeho výsledok budem rešpektovať.
V najbližších dňoch poverím člena vlády, ministra obrany, aby zmluvu spolu s interpretačným vyhlásením dojednal a p
redložil na prerokovanie parlamentu.

X X X

Jel nelegální závod, podezřívá německá policie českého podnikatele Passera

Německá policie v pondělí zahájila vyšetřování českého podnikatele Radima Passera kvůli tomu, že loni na jedné z německých dálnic jel rychlostí přes 400 kilometrů v hodině. Policisté miliardáře, který záběry z jízdy zveřejnil na internetu, podezřívají z účasti na nelegálním silničním závodu.

​Osmapadesátiletý Passer podle svého vyjádření vůz značky Bugatti testoval na zhruba desetikilometrovém rovném úseku dálnice A2, která spojuje Berlín a Hannover. Uvedl, že bezpečnost, za kterou děkuje Bohu, pro něj byla prioritou. 
Jak ale poznamenala média, na záznamu je vidět několik aut, které Passer předjíždí. Navíc jízdu, při níž dosáhl až 417 kilometrů v hodině, neabsolvoval za bílého dne.

Rychlostní test Čecha už minulý týden kritizovalo německé ministerstvo dopravy. Teď přicházejí další kroky. 
Podle německých zákonů je nelegální silniční závod trestný i v případě, že se ho účastní jediný řidič, „pokud jede nepřizpůsobenou rychlostí a hrubě v rozporu se silničními předpisy a bezohledně, aby dosáhl co nejvyšší rychlosti“.
Je to k zamyšlení, říká policejní mluvčí

Policejní mluvčí v pondělí počínání Passera, který své vozy na německých dálnicích testoval opakovaně, označila za nezodpovědné. Dopravní expert Ferdinand Dudenhöffer zase vyjádřil přesvědčení, že jízda rychlostí nad 400 kilometrů v hodině je nanejvýš nebezpečná. 

„Chceme multimilionářům dovolit užívat si na veřejných silnicích radovánky, které mohou ohrozit lidské životy?“ tázal se.
Zveřejněné video by podle něj mělo být popudem k zamyšlení, co má být ještě na německých dálnicích povolené, a co už nikoli. Třeba by se podle něj dalo zakázat, aby po dálnicích jezdila auta, která nemají omezenou maximální rychlost v určité výši.
Passer, který je podle magazínu Forbes 33. nejbohatším Čechem, si německou dálnici vybral podle všeho proto, že na některých jejich částech neplatí žádné rychlostní omezení.
V Německu se v posledních letech opakovaně diskutuje o tom, zda zavést na dálnicích všeobecný rychlostní limit 130 kilometrů v hodině. Výzkumy totiž ukazují, že na úsecích bez limitu dochází k výrazně vyššímu množství závažných nehod.

X X X

​Basketbalisté Prahy končí šestí po základní části ,Olomoucko nakonec v koncovce šťastnější.
​
USK Praha – BK REDSTONE Olomoucko 79:81 (18:19, 39:41, 56:62) .

Po čtrnácti denní herní pauze bylo na Sovách znát, že se dostávají do tempa pomalu. Olomoucko se dostalo do vedení 12:7 zásluhou Vučkoviče a jeho dvou smečí. Symbolicky srovnal skóre v osmé minutě Švec, který se do sestavy vrátil po zranění.

USK se dostal poprvé do vedení po trojce Mangase, který určil stav 24:21. Hosté následně přešli do zónové obrany a spoléhali na zatím nepřesnou mušku Sov. Hrál se rychlý přechod do protiútoku z obou stran, a to se divákům muselo líbit. Olomoucko se znovu dostalo do drobného vedení, ale Mangas opět vyrovnal na 37:37. Poločasové skóre 39:41 bylo spravedlivým obrazem hry, když hosté dali 10 bodů z druhých šancí a více jak půlku bodů z podkoše. Návrat z šaten vyšel domácím skvěle a šňůrou 11:4 opět překlopili vedení na svou stranu. Olomouco se ale včas oklepalo a začalo více využívat Kněževiče, který v pětadvacáté minutě upravil svým patnáctým bodem skóre na 50:51. Hosté to dotáhli na bodovou šňůru 11:0 a získali vedení zpět, když vyhráli třetí čtvrtinu 21:17. Feštr dostal svůj tým do deseti bodového vedení trojkou osm minut před koncem a s domácími bylo zle, zvlášť když vzápětí dal Nikolič koš s faulem a zvýšil vedení Olomoucka na 71:58.

Sovy se pokusily o nápor a čtyři minuty před koncem stáhly na rozdíl osmi bodů, čas pro ně v tu chvíli ale ubíhal bleskovým tempem. Mangas snížil na 69:75 z trestných hodů, aby následně dal koš s faulem a proměnil další šestku. Stav 72:75 a do konce 2 minuty. Drama, které pár minut zpět čekal už málo kdo. USK dal 15 bodů v kuse během tří minut a naprosto opařil svého soupeře. To vše pokračovalo trojkou Westa a Folimanka bouřila. Stav 75:75 a do konce něco málo přes minutu. Kněževič byl faulová na doskoku a oba trestné hody proměnil. To stejné ale na druhé straně a Mangas znovu neomylný. Do konce 30 sekund a míč má soupeř. Tomsick svým dvaadvacátým bodem v utkání proměňuje trojku. Následuje oddechový čas domácích a po něm taktický faul na Mangase. Ten oba trestné hody dává. Domácím nezbývalo nic jiného než faulovat, ale Feštr obě šestky proměnil a zpečetil výhru svého týmu. Sovy sice vyhrály poslední čtvrtinu 23:19, ale díky dnešní porážce se posouvají na šesté místo tabulky po skončení základní části. Je to velká škoda, protože v jejím průběhu byly třetí či čtvrté.
​
Nejlepším střelcem se stal s 22 body Mangas, který přidal i osm doskoků na straně domácích a Tosick na straně Olomoucka.
​Josh King (trenér USK Praha): „Myslím, že je to jednoduché. Za ten návrat do utkání v poslední čtvrtině a snahu si hráči zaslouží pochvalu. To se nestává často takhle silný návrat. Nakonec to ale nevyšlo v koncovce. Olomoucko zasloužilo vyhrát. Hráli po většinu zápasu lépe než my. Když hrajeme dobře, tak jako posledních sedm minut, můžeme porazit kohokoliv. Pokud ne, můžeme být zklamaní.
Jsem hrdý, že jsme se dokázali takhle vrátit, ale nakonec to nestačilo.“

Tomsick (hráč BK REDSTONE Olomoucko): „Bylo to jako na horské dráze. Měli jsme slušné vedení, ale nechali jsme je vrátit se do utkání. Jsem za tu výhru hodně rád, protože jsme byli v posledních utkáních blízko k výhrám. O té pauze tvrdě trénovali, abychom se zlepšili a vždy je dobré, když to orámujete výhrou.“
​
​Kyle Mangas (hráč USK Praha): „V útoku jsme se dnes trochu hledali, možná to bylo tou dlouhou herní pauzou. Posledních sedm minut jsme se do toho dostali, a tak je třeba abychom hráli celé utkání. Bojovali jsme, měli více z doskoku a díky tomu běhali rychle do protiútoku. Tak by to mělo být celé utkání.“
/mš/