Německý exkancléř Schröder jedná s Putinem v Moskvě. Vládě to neřekl. Gerhard Schröder vyrazil na vlastní pěst do Moskvy. Má údajně jednat o mírovém řešení války na Ukrajině. Bývalý německý kancléř za sociální demokracii se netají blízkými vazbami na Kreml. Pro německou vládu je to podle médií šok. Poslední týdny Schrödera vyzývá, aby invazi odsoudil a vzdal se funkcí v ruských státních firmách. Exkancléř dříve volal po udržení vztahů s Ruskem.

Bývalý německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder je znám blízkým vztahem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. V Moskvě má se šéfem Kremlu jednat o řešení konfliktu na Ukrajině. Avšak bez mandátu vlády. Ve čtvrtek o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. 

Deník Bild k tomu napsal, že Schröder odjel do Moskvy bez koordinace s německou vládou a bez toho, aby informoval domovskou sociální demokracii (SPD). Bývalý kancléř, který je s ohledem na své současné angažmá v ruských podnicích v podstatě Putinovým zaměstnancem, není v Rusku jako německý politický vyslanec, dodal list.

Schröder dosud ruskou invazi komentoval prohlášením na sociální síti LinkedIn, ve kterém napsal, že se obě strany, tedy Rusko i Západ, dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. O tvrdých sankcích uvedl, že je třeba předejít zpřetrhání zbývajících politických, hospodářských a společenských vazeb mezi Ruskem a Evropou.

Portál Politico uvedl, že návštěva Moskvy navazuje na Schröderův rozhovor s neupřesněným ukrajinským politikem v Istanbulu. Tento politik, jehož funkci server neupřesnil, byl součástí ukrajinské delegace pro mírové rozhovory s Ruskem.
V turecké Antalyi se ve čtvrtek sešli ministři zahraničí Ukrajiny a Ruska Dmytro Kuleba a Sergej Lavrov. Jednání ale žádný výsledek nepřineslo, a to ani v otázce příměří.

Ekonomické vazby na Rusko
Trnem v oku jsou pro mnoho Němců a především pro sociální demokracii především funkce, které Schröder zastává v ruských firmách. Působí totiž ve společnostech Nord Stream AG a Nord Stream 2 AG. 
Tyto podniky spravují plynovody vedené Baltským mořem, které spojují Rusko a Německo. Zatímco plynovod Nord Stream je v provozu, spuštění produktovodu Nord Stream 2 Německo zablokovalo. Schröder je činný také v ruské státní energetické společnosti Rosněfť, nabídku má i z ruského státního plynárenského podniku Gazprom.

SPD na konci února Schrödera dopisem vyzvala, aby z ruských firem odstoupil. Někdejší kancléř na to dosud nereagoval. Konkrétní lhůtu však nedostal. Jihokorejská manželka bývalého kancléře Kim So-jon na sociálních sítích vyjádřila rozhořčení, jakému tlaku je její muž vystaven. Také uvedla, že se na Schrödera mnozí obracejí, zda by mohl pomoci s vyjednáváními.

X X X

KDE UBYTUJE FIALA NA 200 TISÍC LIDÍ Z UKRAJINY V ČR?

Uprchlíka jen na týden. Někteří lidé si už ubytování Ukrajinců rozmýšlejí

Ubytoval jsem si u sebe uprchlíka, po týdnu to už ale nezvládám. Podobný scénář pozorují neziskové organizace napříč celým Českem. Mnoho lidí totiž reagovalo na ruskou invazi Ukrajiny impulzivně a svou pomoc si pořádně nepromysleli. Nyní si uvědomují, že situaci nezvládají finančně nebo že si třeba s příchozími nerozumějí. Mít je doma již proto nechtějí.

Když Ruská federace před dvěma týdny napadla Ukrajinu, zvedla se v Česku vlna solidarity. Řada lidí se snažila pomoct a vyrazila proto autem na hranice s Ukrajinou, poslala peníze nebo nabídla někomu z uprchlíků ubytování.
Právě v posledním případě pomoci si ale část lidí nyní začíná uvědomovat, že svou nabídku nedomysleli a situaci nezvládají. Objevují se již případy, kdy si lidé, kteří u sebe uprchlíky ubytovali, celou věc rozmýšlejí. Upozornila na to ve středu hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková.

„Měli by si uvědomit, že ubytování neposkytují na týden, ale na mnohem delší dobu. Kdy si lidé pomoc rozmýšlejí, evidujeme již v několika případech,“ uvedla.
Tuto skutečnost potvrzuje i Klára Boumová, národní koordinátorka pomoci uprchlíkům Charity České republiky. „Tyto případy se dějí spíše na dobrovolnické bázi, mimo neziskové organizace a my se o nich dozvídáme, až když je potřeba klienty převzít a zařadit zpět do systému, aby se pro ně mohlo začít hledat nové ubytování,“ popsala.

Statistiky si organizace nevede, podle Boumové ale jde o jednotky případů.
Impulzivní rozhodnutí nebo neshody
„Zaznamenali jsme to. Nejsou to lidé, kterým jsme zprostředkovali ubytování my, ale lidé, kteří si ho zajistili sami. Hostitelé si to rozmyslí nebo se jim změní situace,“ popsala také Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Důvody jsou podle ní různé. Lidé si s uprchlíky, kteří jsou u nich ubytovaní, nerozumějí, změnila se jejich finanční situace nebo Ukrajince přijali v rámci impulzivního rozhodnutí, aniž by si dokázali představit důsledky. „Zároveň si někteří mysleli, že systém naskočí dřív,“ míní Faltová.

Ubytovávání je totiž podle třeba řešit promyšleně. „V rámci naší iniciativy Uprchlíci, vítejte, se snažíme o to, aby vše bylo promyšlené. Komunikujeme s hostiteli i s těmi, koho chceme ubytovat. Nastavujeme smlouvy, o tom, že tam mohou být v počátku zadarmo, poté za náklady, poté za nájem,“ popisuje.

Vytváří se také pravidla, jak řešit neshody či jak správně komunikovat. Dobrovolníci se také na organizaci mohou obrátit a nechat si poradit. Dojednat ubytování tak podle Faltové trvá déle, je ale udržitelnější.

Nevím si rady, volají lidé na linky důvěry
Lidé, kteří v první chvíli spontánně nabídli pomoc, přivezli od hranic s Ukrajinou někoho do Česka a nyní na ně začíná doléhat tíže další péče, se již obracejí i na linky důvěry.

„Nejde jen o střechu nad hlavou a jídlo, ale také o informace, dokumenty, povolení k pobytu či práci a zajištění péče o děti. Telefonát na linku důvěry je velmi dobře dostupným nástrojem pro promyšlení a naplánování pomoci, aby se nestalo, že člověk přislíbí něco, co se ukáže nad jeho síly,” uvedla Kateřina Bohatá z představenstva České asociace pracovišť linek důvěry.
Ředitel Diecézní charity Brno Oldřich Halčman upozorňuje, že ubytování uprchlíků je třeba si dobře rozmyslet. „Je jedna věc přivézt si domů ukrajinskou rodinu a vydržet to s ní týden, čtrnáct dní. Ale může to trvat měsíce, roky... Lidé by si to měli dobře rozmyslet, ne po půl roce říct, že to nezvládají a rodina si musí hledat jiné ubytování. Ta rodina na nás spoléhá, že jí pomůžeme s veškerou integrací,“ uvedl.

Podle Boumové z Charity ČR míří řada uprchlíků především za svými příbuznými a známými. „Ne všichni ovšem mají možnost ubytovat své blízké u sebe, například pokud bydlí na ubytovně. Proto rodiny hledají bydlení v daném městě a nechtěli odcházet jinam. Takové situace už je obtížné řešit a často se do pomoci zapojují místní dobrovolníci,“ vysvětlila. Právě v takových případech je podle ní pochopitelné, že pokud někdo nabídne nocleh pro lidi v nouzi, nepočítá s tím, že by to bylo na delší dobu.
„Doporučujeme proto všem, aby se raději nejprve domluvili na kratší, jasně určenou dobu a pak případně nabídku prodloužili,“ radí.
Pro lidi, kteří u sebe mají ubytované uprchlíky, plánuje vláda zvláštní příspěvek. Kabinet se jím má zabývat na příštím jednání.

X X X

Pražské kapacity pro ubytování uprchlíků přestávají stačit, primátor žádá o pomoc městské části a hotely

Ubytovací kapacity pro ukrajinské uprchlíky v Praze přestávají stačit. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) proto vyzval starosty městských částí, aby každý nouzově ubytoval sto běženců v tělocvičnách škol. Kongresové centrum v Praze na Vyšehradě registruje Ukrajince osmým dnem. Celkem už se v hlavním městě zaregistrovalo asi přes 22 tisíc lidí, kteří prchají před ruskou agresí.

Podle Hřiba v posledních dnech přibývá utečenců, kteří v Česku ještě nemají zajištěné ubytování. Ty chce ubytovat v tělocvičnách, což budou mít na starost jednotlivé městské části, které jim zajistí i stravu, pravděpodobně s využitím školních jídelen.

Pražský primátor vyzval k ubytování běženců také provozovatele hotelů a dalších ubytovacích zařízení. Hřib uvedl, že je v kontaktu s Václavem Stárkem - prezidentem Asociace hotelů a restaurací. Ubytovací kapacity už jsou podle Hřiba vyčerpané i v jiných krajích, kam dosud uprchlíky z metropole hasiči převáželi.

22 tisíc zaregistrovaných
Asistenční místo v Kongresovém centru v Praze podle velitele pražských hasičů Luďka Prudila dosud zaregistrovalo celkem 22 000 Ukrajinců. Ve středu jich administrativní pracovníci zaregistrovali 3600.
„K odbavení v jiných centrech, včetně ubytování, bylo přepraveno 314 klientů. Od začátku fungování krajského asistenčního centra v Praze jsme odbavili víc než 22 000 klientů,“ informoval Prudil.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že ke středeční půlnoci udělilo přes 108 tisíc speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny.
Podle údajů mobilních operátorů do Česka před válkou prchlo na 200 tisíc Ukrajinců. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Převažují mezi nimi děti a ženy.

Největší nápor zažívá Praha. Úřady se proto snaží prchající Ukrajince přesměrovat do méně vytížených krajských měst. Rakušan již dříve řekl, že Česko je schopné poskytnout základní komfort a najít ubytování až pro 250 tisíc lidí.
Hřib na čtvrteční tisové konferenci vyjmenoval subjekty, které podporují provoz asistenčního centra pro uprchlíky. Následně poděkoval všem, kteří podporují jeho provoz. Jde o známé řetězce restaurací, rychlého občerstvené, ale také nábytkářský gigant nebo menší podniky.

Podle primátora je v kongresovém centru zapojeno celkem 120 dobrovolníků. Část z nich jsou překladatelé. Těch je ale stále málo a podle Hřiba jsou přitom nejdůležitější.
Příchozí čeká v Kongresovém centru pětiminutové video v ukrajinštině, které je má navést a pomoct jim se zorientovat. Zároveň slouží jako varování před těmi, kteří by chtěli na jejich neštěstí vydělávat.

X X X

Kyjev opustila polovina obyvatel. Černobyl je opět připojen k síti, hlásí Rusko

Z hlavního města Ukrajiny Kyjeva uprchla podle starosty Vitalije Klička už asi polovina obyvatel, zůstaly méně než dva miliony lidí. Ruské ministerstvo energetiky oznámilo, že běloruští specialisté obnovili dodávky elektrického proudu do jaderné elektrárny Černobyl. V zemi se ve čtvrtek otevřelo sedm humanitárních koridorů, v bombardovaném Mariupolu však evakuace opět nebyla možná.

Rusko oznámilo, že se podařilo obnovit dodávky elektrického proudu do černobylské elektrárny. Spojení podle něj obnovili běloruští specialisté.
Elektárna byla odpojena od elektrické sítě ve středu kvůli následkem bojů v jejím okolí. Ukrajinská státní společnost Energoatom, která spravuje čtyři funkční ukrajinské jaderné elektrárny, varovala, že důsledkem může být únik radiace, protože elektřina je nutná k chlazení spotřebovaného jaderného paliva.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nicméně uvedla, že přerušení dodávek elektřiny do odstavené elektrárny nepředstavuje kritický bezpečnostní problém.

Rusko záměrně brání evakuaci civilistů z Mariupolu, protože se mu nepodařilo strategické přístavní město obsadit, uvedl podle agentury Reuters poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.
Ukrajina viní Rusko mimo jiné ze středečního útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu. Moskva dlouhodobě útoky na civilisty popírá.
Konvoje, které mají převézt do bezpečí tisíce obyvatel, mezitím vyjely například z východoukrajinského města Sumy a blízkých obcí, řekl gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. „(Evakuační) konvoje vyrážejí. Domluvili jsme se na příměří,“ uvedl Žyvyckyj.

Evakuace ze Sum začaly v úterý, od té doby město opustily tisíce lidí koridorem, který vede do středoukrajinské Poltavy. Gubernátor řekl, že Sumy a blízká Ochtyrka byly v noci opět pod ruskou palbou, úderem ranních devíti hodin ale začal platit domluvený klid zbraní.

Kyjev se proměnil v pevnost
Evakuace jsou v plánu i v okolí Kyjeva. Do bezpečí budou autobusy svážet lidi z Irpině, Hostomelu a Boroďanky, uvedla podle agentury Interfax-Ukrajina policie.

Z metropole už uprchla před boji asi polovina jeho obyvatel, řekl v ukrajinské televizi starosta Vitalij Kličko. Město se podle něj proměnilo v pevnost. „Podle posledních dat každý druhý obyvatel Kyjeva opustil město. V Kyjevě teď je pouze o něco méně než dva miliony lidí,“ řekl. Podle agentury AFP měl Kyjev i s předměstími před ruským útokem přes 3,5 milionu obyvatel.

„Opevňujeme každou ulici, každý dům, přidávají se k nám i rezervisté. Dokonce lidé, kteří by nikdy nevyměnili své oblečení, teď mají uniformu a v rukách kulomet. Jsou to muzikanti, herci, představitelé různých profesí,“ dodal starosta, který už dříve řekl, že se hodlá v případě potřeby sám do bojů zapojit.
Zdůraznil přitom, že „město stále stojí a bude stát. A lidé jej nenechají padnout, nepřítel neprojde“.

Humanitární koridory se podle ukrajinských médií otevřely nebo měly otevřít i z Volnovachy, Izjumu, Trostjance a Krasnopillje.
Civilisté uvěznění v obležených nebo zničených městech a obcích na Ukrajině trpí kvůli nedostatku jídla a dalších životně důležitých služeb, kromě toho se potýkají i s výpadky elektřiny, poznamenala agentura AP. Pokud se humanitární koridory a klid zbraní udrží i během čtvrtka, bude to třetí den v řadě, co lidé skrze ně budou moci uprchnout do většího bezpečí.

X X X

Kupředu, Rusko! Studenti v Kazani podpořili invazi, jinde vzniklo Z z aut.

Zatímco tisíce lidí nesouhlasící s invazí na Ukrajinu už byly v Rusku zatčeny, v zemi se najdou se i mnozí, kteří agresi podporují. V Kazani pořádali happening na podporu války tamní studenti. Jinde Rusové zdobí svá auta písmenem Z, které se stalo symbolem podpory konfliktu. Ve Volgogradu dokonce písmeno z aut sestavili.

V Kazani se v obchodním centru sešly desítky studentů tamního Kazaňského státního institutu kultury (KazGIK), kteří na školou organizované akci za doprovodu bubnování skandovali: „Kupředu, Rusko! Za mír!“
Účastníci „flash mobu“ byli oblečeni do bílých bund s písmenem Z na hrudi.

V několika ruských městech se objevila auta s vylepeným písmenem Z za oknem. Ve Volgogradě pak ruští občané zašli v podpoře své armády ještě o krok dál. Auta seskupili tak, aby při pohledu z nebe tvořili zmiňovaný znak.
Z se objevuje i v centru Moskvy, kolemjdoucí si ho mohou vedle podobizen prezidenta Vladimira Putina všimnout v obchodech se suvenýry.

Písmeno Z je vyobrazeno na tancích a další vojenské technice, kterou ruská armáda nasadila v bojích na Ukrajině. Někteří si význam písmena „Z“ na tancích vykládají jako zkratku pro heslo „za pobedu“ (za vítězství) nebo slova „Zapad“ (Západ), uvedl jeden z uživatelů Twitteru. „Ať je to jak chce, tento symbol, který se objevil teprve před pár dny, se stal symbolem nové ruské ideologie a identity,“ doplnil tento uživatel.

Výklad symbolu jako heslo „za pobedu“ podpořilo i ruské ministerstvo obrany na Instagramu. Lidé tento symbol přejali jako podporu války, písmenem „zdobí“ svá auta, oblečení i doplňky.
Podpora invaze se objevila i ve sportu. Ruský gymnasta Ivan Kuliak si písmeno Z nechal vyšít na dres během Světového poháru ve sportovní gymnastice v katarském Dauhá. Za gesto ho nyní vyšetřuje Mezinárodní gymnastická federace.

X X X

Babiš opět požádá o zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. Konečný verdikt to neoddálí

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) bude v takzvané kauze Čapí hnízdo navrhovat zastavení svého trestního stíhání. Serveru iROZHLAS.cz to potvrdil jeho advokát Michael Bartončík. Státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ dozoruje, by měl o případné obžalobě, nebo zastavení stíhání v kauze údajného dotačního podvodu rozhodnout v řádu týdnů. Babišův návrh by to neměl ovlivnit.

„Budeme navrhovat zastavení trestního stíhání,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz advokát Michael Bartončík, který Babiše v případu zastupuje. Dojít by k tomu podle něj mělo nejpozději do konce příštího týdne.
Zda obdobný návrh podá i druhá trestně stíhána ve stejné kauze Jana Mayerová, není jisté. Její právní zástupce Josef Bartončík to nechtěl komentovat.

Řízení bylo loni na podzim přerušeno poté, co Babiš uspěl v parlamentních volbách, stal se znovu poslancem a získal imunitu. Minulý čtvrtek ho ale nově zvolená Poslanecká sněmovna ke stíhání opět vydala. 
Pro Babišovo vydání hlasovalo 111 ze 176 přítomných poslanců. Vydání podpořili zákonodárci všech sněmovních klubů kromě hnutí ANO. Všech 65 přítomných zákonodárců hnutí bylo proti. Babiš se hlasování neúčastnil.

Babiš a Mayerová, potažmo jejich právní zástupci, dostali po rozhodnutí sněmovny možnost seznámit se se spisem. A také žádat například právě o zastavení stíhání.
„Obvinění mají právo do doby vydání konečného rozhodnutí činit vůči státnímu zastupitelství návrhy a podání, se kterými se státní zástupce musí vypořádat, a to nejpozději v konečném rozhodnutí,“ popsal pro iROZHLAS.cz mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

Ten už minulý týden uvedl, že sice nelze předpovídat konkrétní termín, kdy by měl státní zástupce Šaroch rozhodnout, nicméně že by měl verdikt padnout v řádu týdnů. Babišův návrh na zastavení stíhání by celou věc neměl pozdržet. „Další učiněná podání nemusí tedy nutně znamenat výrazné prodloužení doby, za jakou bude věc státním zástupcem zpracována,“ dodal.

X X X

Zřejmě si mastí kapsu, říká ekonom k cenám benzinu a nafty. Podle šéfa petrolejářské unie je to lež

Ceny benzinu a nafty letí vzhůru. Podle ekonoma Lukáše Kovandy si mohou distributoři a čerpací stanice v Česku příliš navyšovat marže. „Mastí si kapsu,“ řekl. Šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček ale něco takového odmítá. „Pokud řekl, že si mastíme kapsu, tak řeknu, že lže,“ reagoval. Vláda také ve středu představila opatření, která by měla ceny snížit. Podle Indráčka ale třeba zrušení povinné přimíchávání biosložky do paliv nepomůže.

„Jen za poslední den došlo k růstu cen benzinu o více než korunu 40 haléřů na litr, zatímco nafta zdražila o téměř korunu a 60 haléřů,“ vypočítává pro Radiožurnál Rusinko.
Ceny i tempo zdražování neodpovídají aktuálnímu stavu na trzích s ropou ani vývoji kurzu koruny k dolaru, tvrdí hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

„Zřejmě tedy dochází k tomu, že distributoři a čerpací stanice v Česku si neobjektivně navyšují marže, ‚mastí si kapsu‘, pod vlivem momentální napjaté situace související s válkou na Ukrajině a jejími ekonomickými dopady, zejména v podobě růstu cen energií a obecné inflace,“ míní. Benzin by mohl podle něj za týden stát 50,50 koruny za litr, nafta zhruba 53 korun za litr.
Předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček ale něco takového odmítá. „Pokud pan Kovanda řekl, že to neodpovídá, tak se mýlí. A pokud řekl, že si mastíme kapsu, tak řeknu, že lže,“ reaguje pro server iROZHLAS.cz. „Rozhodujícím vstupem je cena na evropském trhu, na burze v Rotterdamu, která nás vytlačila nahoru,“ vysvětluje.
Čerpací stanice také podle něj nemají příliš velké zásoby, které by mohly prodat. „Na některé velké čerpací stanice dojíždí cisterna se zbožím až několikrát denně. Na ty menší na venkově třeba jednou za tři dny. Není to o tom, že by měly zásoby na týden nebo čtrnáct dní,“ podotýká Indráček.

Také předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr v pondělí vyzval distributory a prodejce pohonných hmot, aby přistupovali ke zvyšování cen uvážlivě. „Byli bychom velmi neradi, aby ta současná situace byla zneužita některými distributory k neobjektivnímu navyšování svých marží,“ řekl.

Zlevnění?
Indráček očekává, že cena pohonných hmot na komoditní burze v Rotterdamu se bude snižovat. Tamní burza určuje ceny pohonných hmot i u českých čerpacích stanic. „Cena v Rotterdamu je podle mě přepálená a půjde dolů,“ míní. Zlevnění by se pak mohlo u českých čerpacích stanic projevit v řádu dní.

Ve snaze tento růst zastavit vláda ve středu rozhodla natrvalo zrušit povinné přimíchávání biosložky do paliv a také silniční daň pro osobní a nákladní auta do dvanácti tun. Opatření ale ještě musí schválit Parlament, takže než začne platit, mohou uplynout měsíce. „Přimíchávání biosložky do nafty tvoří zhruba dvě koruny – i o to by se mohla cena snížit,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Podle Indráčka ale vládní opatření ohledně biosložky nebude mít na cenu vliv. „Kromě povinného přimíchávání biosložky musí distributoři také snižovat emise v palivech, která dodávají na trh. A právě prostřednictvím biosložky je to to nejlevnější řešení. Tím, že vláda zruší povinné přimíchávání, ale nezakáže ho, tak my ho tam budeme dále přidávat. Jiné alternativy pro snižování emisí by se do ceny paliv projevily ještě intenzivněji.“

Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň začne kontrolovat distributory pohonných hmot, aby měl stát přehled o případném umělém zvyšování marží u benzinu a nafty.
Podle opozičních stran ANO a SPD přesto opatření řidičům pohonné hmoty příliš nezlevní. I podle Sdružení automobilových dopravců ČESMAD jsou kroky vlády nedostatečné. Podle tajemníka Vojtěcha Hromíře nafta zlevní maximálně o dvě koruny, což je s ohledem na to, jak zdražovala v poslední době, málo.

Stejně opatření hodnotilo i Sdružení dopravních podniků. Podle mluvčí Lindy Hailichové budou s vládou dál chtít situaci řešit. Už dřív sdružení uvedlo, že za současné situace by některá města mohla v brzké době přistoupit k omezování spojů, případně ke zdražování jízdného.

Nafta dražší než benzin
Zajímavostí je, že ceny nafty v Česku nyní netradičně překonávají benzin. Důvodů je několik. Nafta se teď dráž než benzin podle analytika Štěpána Křečka ze společnosti BH Securities obchoduje přímo na rotterdamské burze. A navíc je po naftě v Česku a jinde v Evropě tradičně výraznější poptávka, upozorňuje.

„V Evropě je to dáno částečně i tím, že vrcholí topná sezona a využívá se topná nafta do energetických agregátorů. A zároveň nafta je přece jenom strategičtější než benzin, protože na ni funguje veškerá nákladní doprava,“ vysvětluje pro Radiožurnál Křeček.
Rostoucí ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích trápí také Německo, Polsko a Slovensko. Za benzin řidiči v Německu zaplatí v přepočtu průměrně 56,90 koruny, za naftu pak v přepočtu 58,50 koruny. Je to asi o 11 korun za litr víc než před týdnem.

X X X

Předzvěst invaze? ‚Kadyrovovi muži si přijeli pro koně, byla to psychologická válka,‘ říká majitel české stáje.

Pro koně čečenského vůdce Ramzana Kadyrova přijeli měsíc před začátkem ruské invaze na Ukrajinu dva muži a chtěli je vyvézt z Česka.
Rostislav Kopecký, majitel stáje v Krabčicích na Litoměřicku, má za to, že je plánovali převézt přes Polsko do Běloruska. Mimo dosah sankcí, které na Kadyrova před osmi lety uvalila Evropská unie. „Jejich jednání bylo nátlakové. Vynucovali si, abychom koně vydali, že to je jejich majetek,“ popsal Kopecký Radiožurnálu.
Koně jim nakonec nevydal, incident ale nahlásil na ministerstvo financí. Jeho mluvčí Anna Vasko případ nekomentovala, pouze napsala, že úřad by musel být o převozu informován.

Před areálem Darhorse v Krabčicích na Litoměřicku zastavila letos 27. ledna dodávka s přívěsem na koně. Bylo to necelý měsíc před ruskou invazí na Ukrajinu.
Z auta vystoupili dva muži, kteří od pohledu budili respekt. Mluvili rusky a prohlásili, že si přijeli vyzvednout koně, kteří patří čečenskému vládci Ramzanu Kadyrovovi. S hřebci Zazou a Mikhailem Glinkou ale Kadyrov od roku 2014 nesmí nijak nakládat kvůli unijním sankcím. Přesto pro ně poslal své muže.

SANKCE PROTI KADYROVOVI

„V souladu s nařízením EU č. 269/2014 platí od 25. 7. 2014 povinnost zmrazit veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje čečenského prezidenta Ramzana Achmatoviče Kadyrova,“ uvedla pro Radiožurnál mluvčí ministerstva financí Anna Vasko. 
„V České republice v té době dislokovaný majetek R. A. Kadyrova byl tedy zmrazen a jakékoliv nakládání s ním je omezeno. V tomto konkrétním případě nebyly dohledány žádné finanční prostředky, ale pouze ‚stáj Ramzan Kadyrov‘, která byla na jméno sankcionovaného R. A. Kadyrova registrována u Jockey Club Česká republika, a to od roku 2012. Aktuálně jsou na základě výše uvedeného sankčního opatření v České republice ‚zmrazeny‘ celkem 4 koně, jejichž vlastníkem je R. A. Kadyrov. Dva z nich jsou dnes již bývalí dostihoví koně, dva jsou plemenní,“ dodala. 

„Jejich jednání bylo nátlakové. Vynucovali si, abychom koně vydali, že to je jejich majetek,“ popisuje pro Radiožurnál majitel stáje Rostislav Kopecký. Koně vydat odmítl, místo toho stáje i celý areál pro jistotu zamkl.
Dvojici tím ale úplně neodradil. V dodávce zaparkované u brány areálu strávili muži pět dní, než nakonec s nepořízenou odjeli. „Byla to menší psychologická válka,“ říká Kopecký.

„Celá ta záležitost na nás nepůsobila vůbec dobře. S kolegy jsme byli v té době přesvědčeni, že se něco chystá, něco poměrně vážného.“ Rusko nakonec zaútočilo na Ukrajinu 24. února 2022.
Incident ve stájích potvrdily Radiožurnálu i dva vysoce postavené zdroje z ministerstva financí. Oficiálně se ale úřad k případu nevyjádřil. Jeho mluvčí Anna Vasko pouze obecně napsala, že Finanční analytický úřad, který má Kadyrovův zmrazený majetek na starosti, je „se subjekty pravidelně v kontaktu“.

„Úřad je velmi dobře informován o okolnostech, které by mohly znamenat jakoukoliv změnu. Pokud je to nezbytné, přijímá úřad příslušná opatření,“ uvedla bez dalších podrobností.
Dvojice rusky mluvících mužů přijela do stájí oficiálně s tím, že mají za úkol Kadyrovovy chovné koně odvézt do polských hřebčínů. „Argumentovali, že je povezou do Polska a že v rámci Evropské unie mohou se zmrazeným majetkem pohybovat,“ nastiňuje Kopecký.

Podle něj ale bylo takové jednání velmi zvláštní, protože se stáji Darhorse žádný z polských hřebčínů v předstihu neozval. „Za normálních okolností by s námi konzultovali celou řadu věcí. Je to dlouhodobý proces a nelze to řešit takto nárazově,“ vysvětluje Kopecký.

Právě tyto nesrovnalosti jeho i zaměstnance stáje přiměly k obezřetnosti a názoru, že historka nezvaných hostů nemusí být úplně pravdivá. „Z naší strany je to spekulace, ale umíme si představit různé scénáře,“ míní majitel stájí.
Je možné, že koně by skutečně prvně zamířili do Polska. To je ale oblíbenou trasou pro ruské chovatelé koní, kteří následně pokračují přes Bělorusko dál na východ. „Kdyby se podařilo tyto koně deklarovat jako jiné koně s povolením k exportu, tak by se přes Bělorusko do jiné země dostat mohli,“ popisuje Kopecký variantu, jak mohli muži zkusit obejít sankční opatření a dostat zvířata mimo Evropskou unii zpět k majiteli.

Přímluva trenéra Šavujeva
O tom, že by hřebci měli zamířit do Polska, Kopecký neslyšel poprvé až od dvojice mužů, která mu stála před bránou areálu. O tři dny dříve za ním přišel Arslangirej Šavujev – trenér, který má v Krabčicích Kadyrovovy koně na starost – a oznámil mu, že by se zvířata měla přesunout do Polska. „Chtěl, aby tito koně za každou cenu odjeli. Jeho názor to prý není, ale je to stanovisko lidí, kteří jsou v Moskvě a kolem pana Kadyrova. On s tím podle jeho slov nemůže nic dělat a je povinen to respektovat a naplnit,“ přibližuje rozhovor Kopecký.

„To byla pro nás nová informace. Neměli jsme do té doby žádný signál, že by se koňmi mělo manipulovat,“ zmiňuje Kopecký. Pro jistotu se proto obrátil na ministerstvo financí, které má dohled nad koňmi na starost. „Tam mi bylo sděleno, že také nemají informace o přesunu a že by měli zůstat tady.“

Když pak přijeli muži s dodávkou, byl to právě Šavujev, který Kopeckému tvrdil, že jsou to lidé od Kadyrova a že mají právo zvířata odvézt. „Byl odhodlaný podepsat i papíry, že to tak je,“ líčí Kopecký.

Šavujev pro Radiožurnál popřel, že by k podobné události došlo. Tvrdil, že jediný kůň určený k převozu byl Dux Schollar. Ten sice v minulosti patřil Kadyrovovi, ale těsně před uvalením sankcí jej čečenský vůdce vyvezl mimo unii a prodal.
Oficiálně tak hřebec patří Saidu Shaptukayevovi. Toho ruská média označují za člověka, který Kadyrovovi radí právě v oblasti koní. Na Shaptukayeva se nicméně evropské sankce nevztahují, a Dux Schollar tak může cestovat po světě. Ale ani jeho vývoz Kopecký nepřipustil s tím, že má na něj do konce sezony platnou smlouvu

Torzo prezidentské stáje
Šavujev trénoval Kadyrovovy koně mezi lety 2012 a 2019. Za tu dobu se jim pod jeho dohledem podařilo zvítězit ve 29 dostizích a získat na výhrách více než 12,2 milionu korun. Koně měli úspěchy v Česku, dobrá umístění ale pravidelně vozili i z prestižních zahraničních závodů.
V roce 2014 uvalila Evropská unie na Kadyrova sankce, což fungování stáje zkomplikovalo. V oficiálních prohlášeních tehdy čečenský prezident zmražení svých majetků – konkrétně závodních koní – otevřeně kritizoval.

„Jak lze vést jednání o lidských právech na Západě, pokud tam nejhrubějším způsobem porušují práva koní, těch nejmírumilovnějších, nejlepších a nejlaskavějších zvířat na světě? Kdyby o tom uslyšel Bukefalos (kůň makedonského vojevůdce Alexandra Velikého – pozn. red.), i po tisíciletích by se údivem pětkrát obrátil v hrobě,“ uvedl Kadyrov podle agentury Interfax.

Čečenský prezident nakonec stáhl zvířata z různých koutů Evropy do Česka. Celkem tu měl pět koní. Co se s nimi stalo?
„Dashing home umřel. Zůstali tu dva valaši – Aldar a Aldzarb. Za ty mi Kadyrov neplatil, tak jsem je dal holkám na procházky. A pak jsou tu dva plemenní hřebci, o které se stará stáj Darhorse,“ tvrdí Šavujev, který podle svých slov už pro Kadyrova nepracuje. „Neplatil mi,“ dodává trenér, který je v Česku považován za špičku v oboru.

Hodnota koní je podle experta na chov anglických plnokrevníků Tomáše Jandy výrazně nižší než před lety. „V případě závodních koní, kteří už skončili kariéru, je ta hodnota kolem pár desítek tisíc,“ popisuje Janda.
Plemenní hřebci, které Kadyrov nakupoval za několik milionů eur, také ztratili na ceně. „Jejich cena se aktuálně pohybuje v nižších desítkách tisíc eur,“ přibližuje odborník.

Ani koně s takovou hodnotou se ale nakonec dvojici rusky mluvících mužů z Krabčic odvézt nepodařilo. Jediné, s čím odjeli, byla dodávka na koně v barvách Kadyrovovy stáje: červeno-zeleno-bílé. V areálu stála několik let nevyužitá.
Kopecký zároveň vyzval Šavujeva, aby z areálu co nejdříve odešel. „Do dneška se tak nestalo. Není schopen nalézt další místo, kam by se mohl přemístit,“ tvrdí Kopecký.

KDO JE RAMZAN KADYROV?

Otcem Ramzana Kadyrova byl bývalý nejvyšší duchovní představitel Čečenska (muftí) Achmat Kadyrov, který po druhé rusko-čečenské válce nastoupil do čela své země. Nejprve byl Kremlem jmenován správcem Čečenska, později byl zvolen prezidentem, ale v roce 2004 zahynul při atentátu radikálů.

Otevřela se tak cesta pro Ramzana Kadyrova, který přitom se svým otcem stál v první rusko-čečenské válce na straně rebelů. Jediné, co mu tehdy stálo v cestě, byl věk – nesplňoval totiž ústavou dané minimum třiceti let. Získal ale vlivný post prvního vicepremiéra a patrona všech ozbrojených sil v zemi. Pravomoci premiéra dočasně převzal Kadyrov mladší už na podzim 2005 poté, co se tehdejší předseda čečenské vlády Sergej Abramov v době vrcholící předvolební kampaně v Čečensku vážně zranil při dopravní nehodě. Oficiálně byl pak Kadyrov premiérem jmenován v roce 2006.

Prezidentem byl Ramzan Kadyrov zvolen čečenským parlamentem na návrh ruského prezidenta Vladimira Putina v březnu 2007 a od té doby Čečensku vládne. Od roku 2011 se totiž jeho úřad oficiálně jmenuje Hlava Čečenské republiky, volí se každých pět let a není omezen počet mandátů.
Moskva mu udělila řadu vyznamenání. Obdržel například Řád cti, nejvyšší ruské vyznamenání Hrdina ruské federace, Řád statečnosti, Řád zásluhy o vlast. Kromě toho získal dvě medaile od Ruskem anektovaného Krymu z let 2014–15. V červenci  2020 ho ruský prezident povýšil na generálmajora.

On sám se označuje za Putinova pěšáka. Posílá své bojovníky do konfliktů po bok těch ruských, včetně současného konfliktu na Ukrajině. Třeba podle šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova měli Kadyrovci zlikvidovat prezidenta Volodymyra Zelenského, ukrajinské bezpečnostní složky tomu prý ale zabránily. Sám Kadyrov následně přiznal, že na Ukrajině dva Kadyrovci padli a šest jich bylo zraněno.

X X X

Rusové k nám nemohou, hlásí podniky i lékaři. Případy prověřuje inspekce.

Rusy a Bělorusy neobsloužíme nebo neošetříme, neodsoudí-li invazi na Ukrajině. Takové vzkazy se objevují na bistrech, pensionech, ale i lékařských ordinacích. Zda je takové chování v rozporu s antidiskriminačním zákonem, není jasné. Česká obchodní inspekce ale tyto podniky prověří. Šéf lékařů zase členům komory píše, že takové chování je ubohé.

Developer Central Group ve čtvrtek oznámil, že až do odvolání zastavil nabídku a prodej bytů ve všech svých projektech občanům Ruska a Běloruska. Výjimku mohou mít pouze ti, kteří se písemně distancují od politiky svých vlád vůči Ukrajině.
„Toto rozhodnutí bude mít pro nás samozřejmě výrazné finanční dopady, protože v projektech nás i všech ostatních developerů v Praze tvoří Rusové nezanedbatelné procento kupujících. Ale důležitější než zisk je v této krizové době vyjádřit jasné odmítnutí agresivní válečné politiky, která ohrožuje samotnou podstatu naší západní civilizace,“ řekl k tomu zakladatel a šéf Central Group Dušan Kunovský.

Nejde o jediný případ obdobného chování z posledních dnů. Podobné prohlášení zveřejnila také síť hotelů Pytloun hotels.
„Chceme vyslat jasný signál občanům Ruska a Běloruska, že dokud neskončí nesmyslná vojenská agrese proti svobodné a svrchované Ukrajině, mají u nás dveře zavřené,“ vysvětlil Lukáš Pytloun, generální ředitel a majitel společnosti.

Po kritice později doplnil, že firma pomáhá ukrajinským uprchlíkům. „Naše stanovisko nemá být použito proti nám ve smyslu diskriminace či rozdělování společnosti a podobně. Chápeme situaci ruských a běloruských občanů, kteří nesouhlasí s invazí Rusů na Ukrajinu,“ vysvětluje firma. 

„Tímto prohlášením vyjadřujeme náš nesouhlas s okupací a chceme, aby ruští občané vytvořili tlak na prezidenta Putina, aby jeho vojska co nejrychleji opustila Ukrajinu,“ doplnila firma s tím, že ostatní sankce EU a dalších zemí také směřují na obyvatele celé země.

A přidávají se i menší firmy či podniky. „Informace pro občany Ruska: před vstupem do bistra nejdříve slušně pozdravíte. Než se vám začnu věnovat, sami jako první řeknete, že jsou Putin a Lukašenko masoví vrazi,“ stojí zase na ceduli na dveřích jednoho pražského bistra. A podobné vzkazy se objevily i na dveřích jednotek doktorů - pokud invazi neodsoudíte a není to akutní, neošetříme vás.

Kubek píše lékařům: Je to ubohé

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je takové chování ubohé. „Dá se předpokládat, že ti Rusové a Bělorusové, kteří zde pracují a žijí, budou pravděpodobně ti, kteří zrovna tamní režimy nepodporují,“ míní.
Lékař podle něj nemá právo posuzovat své pacienty podle rasy, náboženství či politické příslušnosti. „Je povinné přistupovat ke každému stejně. Lékař nesmí odmítnout neodkladnou péči, pokud, a to je jediná výjimka, mu samotnému při jejím poskytování nehrozí nebezpečí ohrožení života či zdraví,“ vysvětlil. Pokud by proto komora dostala oficiální podnět, zabývaly by se jím disciplinární orgány. Dosud se tak ale nestalo.

Kubek se přesto sám plánuje v podobném duchu na své kolegy obrátit. V časopisu České lékařské komory, který začnou lékaři dostávat do schránek v pondělí, tématu věnuje článek. 

„Jsou to (Rusové a Bělorusové žijící v ČR, pozn. red.) lidé, kteří nechtěli žít v nesvobodě, a právě proto z Ruska odešli. Lidé, kteří se většinou za chování cara Putina stydí. Ti si naše opovržení rozhodně nezaslouží. Naopak, lékaři vyvěšující na dveře svých ordinací varování, že například Rusy neošetřují, to jsou ubožáci,“ píše lékařům k této problematice Kubek.
Také Asociace hotelů a restaurací s takovým jednáním nesouhlasí. Prezident Václav Stárek ho označil za diskriminační. Navíc podle něj opatření proti ruským občanům budou mít minimální efekt, protože tamní turisté nyní cestovat prakticky nemohou. „Je to spíše takové gesto,“ uvedl.

Upozornil, že v Česku navíc žije spousta rodin z Ruska a Běloruska, kteří jsou tady legálně. „A třeba ani nesouhlasí s tím, co se děje v jejich zemích. Uvalit na ně takové omezení určitě není tou správnou cestou,“ míní Stárek. Opatření, které například hotely Pytloun zavádějí, podle něj mají i sociální dopady. Rozdmýchávají totiž nenávist vůči ruským občanům.
Opakuje se situace z roku 2014

Obdobné chování se v Česku neodehrává poprvé. Podobně totiž některé firmy reagovaly i v roce 2014 poté, co Ruská federace anektovala Krym. Věc se tehdy dostala až k Ústavnímu soudu. Ten odmítl plošnou diskriminaci, současně však konstatoval, že v daném konkrétním případě bylo odmítnutí ubytovacích služeb Rusům, kteří nepodepíší nesouhlas s okupací Krymu, legitimní.
„S názorem Ústavního soudu je nutné polemizovat, a to zejména v naší dnešní situaci, kdy odpírání služeb osobám ruského a běloruského občanství či lidem mluvícím rusky se stalo téměř běžnou a každodenní praktikou, a to nejen v ubytovacích službách, ale třeba i při poskytování lékařských služeb,“ míní Klára Kalibová, advokátka a ředitelka organizace In Iustitia, která se zabývá předsudečnou nenávistí.

Antidiskriminační zákon
Podle ust. § 2 odst. 3 v souvislosti s ust. § 3 odst. 1 antidiskriminačního zákona dojde k diskriminaci tehdy, pokud je s osobou zacházeno ve srovnatelné situaci jinak, a to z důvodu: rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
I v případě, že se ruští či běloruští občané mohou ubytovat, odsoudí-li invazi, je podle Kalibové sporné, zda nejde o diskriminaci. „Není jasné, zda by takový přístup vůbec obstál při přezkumu Ústavním soudem, není také nikde dáno, že se názor Ústavního soudu nemůže změnit,“ doplnila právnička.

Advokát David Strupek z advokátní kanceláře Ecovis označil tehdejší rozhodnutí Ústavního soudu za kontroverzní. „Poskytuje ale východiska pro současnou situaci,“ tvrdí.
Případ, kdy některé firmy odmítaly poskytovat služby ruským občanům po anexi Krymu, připomíná i Česká obchodní inspekce (ČOI). Některými novými případy se již zabývá. „Zahájili jsme v několika případech úkony před kontrolou a bude nutné každý jednotlivě prověřit,“ uvedl mluvčí ČOI Jiří Fröhlich. I s ohledem na tehdejší rozhodnutí soudu nechce předjímat, zda takové jednání bude vyhodnoceno jako diskriminace.

Advokát Strupek tvrdí, že nelze nyní jednoznačně říci, jaké jednání by se dalo označit za diskriminační. Při posuzování soudu záleží, zda je daná služba základním právem člověka či zda jde o monopolní službu. 
„Právo na zdravotní péči je něco jiného než nebýt obsloužen v restauraci,“ uvedl. Záleží, o jak významné právo jde a jak významnou újmu by zákazník měl. „Když by to udělaly všechny restaurace ve městě, je situace jiná, než když by něco takového udělala jedna z deseti. Roli by hrálo i to, zda by se daný člověk projevoval veřejně jako podporovatel ruské invaze,“ komentoval Strupek. 

Podle Kalibové z In Iustitia v České republice rychle přibývá rusofobie. Dotýká se přitom nejen Rusů, ale také rusky mluvících Ukrajinců a lidí z bývalých postsovětských republik. „Momentální nevraživost vůči Rusům nese patrné znaky kolektivní viny. Řada lidí si neuvědomuje, že Rusové a rusky mluvící lidé žijící v ČR zde často žijí či podnikají mimojiné z toho důvodu, že nesouhlasí s totalitní politikou svého státu či že pro ně ČR byla bezpečným útočištěm, což je zejména situace běloruské opozice,“ popsala.

Organizace se podle ní v praxi setkává i s napadením dětí a mladých lidí, kteří nemohou ani na té abstraktní politické rovině, v rámci tvrzení „Rusové nevolili proti Putinovi“, být považováni za lidi schvalující agresi na Ukrajině. 
„Prozatím evidujeme zejména verbální útoky a útoky na síti, provázané také výzvami k diskriminaci či přímo realizací diskriminace. V minulosti, po anexi Krymu, jsme řešili i závažný útok nožem s těžkými následky, a to z důvodu rusofobie. Poškozený vůbec nebyl občan ruské národnosti, pouze hovořil rusky,“ uvedla Kalibová s tím, že i nyní očekává další nárůst rusofobie.

Před rusofobií varuje ombudsman i ministerstvo
K situaci se již vyjádřil i ombudsman Stanislav Křeček. I on totiž již dostal podnět týkající se možného nerovného zacházení s občany. „Jakkoliv chápu pocity a nálady občanů vyvolané agresivní válkou a utrpením nevinných lidí, snažme se vyvarovat vršení individuálních křivd na těch, kteří nenesou odpovědnost za kroky představitelů svého státu,“ vyzval Křeček.
Doplnil, že nikdo nesmí být diskriminován z důvodů své příslušnosti k národu nebo etnické menšině, pro své pohlaví, světový názor nebo náboženské přesvědčení. „Takovýmto diskriminačním chováním bychom jen dále přispívali právě k utrpení nevinných lidí, kterému chceme za každou cenu zabránit,“ varuje Křeček.

A také ministerstvo vnitra na svém oficiálním twitterovém účtu varovalo před svalováním viny na běžné Rusy. „Tuto válku opět nejvíce odnesou obyčejní lidé, jako jsme my. Bez ohledu na národnost. Rozlišujme, kdo je oběť a kdo nese vinu,“ uvedl resort.

X X X

Rusko vystoupí z Rady Evropy, vypoví Úmluvu i členství v Evropském soudu pro lidská práva

Rusko vystoupí z Rady Evropy, která se mění na platformou západní nadřazenosti a narcismu. Oznámilo to v prohlášení ministerstvo zahraničí Ruské federace, které cituje ruský tisk. Podle článku 7 stanov Rady Evropy skončí členství Ruska v nejstarší evropské organizaci na konci finančního roku. S vypovězením Úmluvy ukončí Rusko členství v Evropském soudu pro lidská práva. Běh událostí se stává nezvratným.

Prohlášení ruského ministerstva zahraničí cituje ruský tisk. Originál prohlášení však na ruském ministerstvu zahraničí nelze ověřit, neboť webová stránka ruského ministerstva zahraničí je zablokovaná. Organizace je nezvratně zničena, cituje z údajného prohlášení ruský tisk.

Podle ruské agentury RIA Novosti měl o podrobnostech vystoupení údajně hovořit místopředseda Rady federace Konstantin Kosačev. „Vystoupení z RE se provádí na základě čl. 7 Charty Rady Evropy z podnětu členského státu, kdy to oficiálně oznámí generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. K ukončení členství dochází ke konci aktuálního finančního roku, pokud bude oznámení učiněno během prvních devíti měsíců tohoto roku,“ citovala údajné prohlášení RIA Novosti.
Podle ruské agentury Kosačev upřesnil, že „pokud je oznámení zasláno během posledních tří měsíců finančního roku, pak k ukončení členství dochází na konci příštího finančního roku“.

„Mechanismus odchodu zahrnuje současné vypovězení Charty Rady Evropy a Evropské úmluvy o lidských právech (ECHR),“ řekl Kosačev.
Tento popis mechanismu vystoupení jakékoli země z nejstarší evropské organizace je podle stanov Rady Evropy správný.
RIA: Běh událostí se stává nezvratným
Podle agentury RIA Novosti v prohlášení stojí, že Rusko se nadále nebude podílet na přeměně Rady Evropy na platformu narcismu západu. „Rusko se nebude podílet na transformaci, kterou NATO a EU poslušně následují, z nejstarší evropské organizace na další platformu pro zaklínadla o západní nadřazenosti a narcismu. Ať si užívají vzájemnou komunikaci bez Ruska,“ stojí údajně v prohlášení ministerstva.

„Nepřátelské státy, zneužívající většinu ve Výboru ministrů Rady Evropy pokračují podle ministerstva zahraničí v linii ničení organizace a celého humanitárního a právního prostoru v této části světa,“ uvádí agentura RIA.
„Běh událostí se stává nezvratným. Rusko se nehodlá smířit s těmito podvratnými akcemi prováděnými kolektivním Západem v souladu s nastolením „řádu založeného na pravidlech“, který má nahradit mezinárodní právo pošlapané USA a jeho satelity,“ cituje dále RIA z prohlášení ruského ministerstva zahraničí.

Výbor ministrů (zahraničí) je výkonným orgánem Rady Evropy.

„Rusko vstoupilo do Rady Evropy v zimě roku 1996 a od té doby v zemi platí moratorium na trest smrti. O dva roky později Moskva ratifikovala Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a svobod, čímž znovu potvrdila svůj závazek k principům humanismu a demokracie. Rusko bylo několikrát zbaveno hlasovacího práva v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, přestože je jedním z pěti největších sponzorů organizace. Po zahájení speciální operace na Ukrajině Rada Evropy pozastavila členství Moskvy,“ uvádí doslova RIA Novosti.

Obnoví Rusko trest smrti?

Jak Česká justice již dříve informovala, Rusku bylo odebráno právo zastoupení v organizaci letos 25. února, avšak zůstalo členem Úmluvy i Evropského soudu pro lidská práva. Ve funkci zůstal i ruský soudce.
Jak podle agentury RIA Novosti měl říci Konstantin Kosačev, ,,vystoupení z Rady zahrnuje současné vypovězení její Charty a Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Jeho kolega Andrei Klishas se domnívá, že je nutné okamžitě ukončit práci v Radě Evropy a také zastavit jakékoli platby ve prospěch organizace“.

Pod článkem agentury RIA je zavěšeno video o umožnění debaty o návratu trestu smrti v Ruské federaci. Zákaz trestu smrti je jedním z článku Úmluvy o lidských právech a základních svobodách. Členské země Rady Evropy a ESLP se trestu smrti musí vzdát, a nemohou pro tento článek použít ani tzv. derogaci. Derogaci nelze použít ani pro zákaz mučení a nelidského zacházení, jak Česká justice už dříve informovala.

Rada Evropy zasedne kvůli mimořádné situaci
Rada Evropy vydala dne 8. března 2022 sdílené prohlášení Výboru ministrů, předsedy Parlamentního shromáždění a tajemnice RE k situaci mezi Ruskem a Ukrajinou, kterým se funkcionáři přihlásili k podpoře Ukrajiny. „Co nejdůrazněji odsuzujeme nevyprovokovanou agresi Ruské federace proti Ukrajině, neoprávněný vojenský útok jednoho členského státu Rady Evropy proti jinému členskému státu. Znovu opakujeme naši neochvějnou podporu nezávislosti, suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích.

Současně funkcionáři Rady Evropy vyzvali k realizaci předběžných opatření uvalených na Ruskou Evropským soudem pro lidská práva: „Vyzýváme Ruskou federaci, aby provedla předběžná opatření navržená Evropským soudem pro lidská práva ve dnech 1. a 4. března 2022. Právo na život musí být respektováno a zaručeno. V tomto ohledu vyzýváme Rusko, aby se zdrželo vojenských útoků proti civilistům a civilním objektům, aby zajistilo bezpečnost zdravotnických zařízení, personálu a zásahových vozidel, aby zajistilo nerušený přístup civilního obyvatelstva k bezpečným evakuačním trasám, zdravotní péči, potravinám a dalšímu nezbytnému zásobování, jakož i zajištění rychlého a neomezeného průchodu humanitární pomoci a pohybu humanitárních pracovníků,“ stojí v prohlášení z 8. března 2022.

Rada Evropy rovněž vyzvala Rusko k dodržování hodnot demokracie, lidských práv a právního státu a aby zastavilo agresi proti Ukrajině, vrátilo se na cestu diplomacie a plně se přihlásilo k evropským hodnotám.

Ve čtvrtek 10. března pak Rada Evropy oznámila, že Parlamentní shromáždění projedná důsledky agrese Ruska proti Ukrajině na mimořádném dvoudenním zasedání ve dnech 14. – 15. března 2022, jak vyplývá z oznámení. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Kamal Farhan: Snížení peněz na zdravotnictví považuji za nepřijatelné. Svůj projev ve sněmovně po zásahu

Poslanec a člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO 2011) byl ve svém dnešním projevu ke státnímu rozpočtu na rok 2022 a jeho vztahu ke zdravotnictví během rozprav zastaven. Důvodem byl podle místopředsedy PSP Jana Bartoška (KDU-ČSL) nesoulad s jednacím řádem. Třetí čtení státního rozpočtu podle Bartoška nemá suplovat druhé čtení státního rozpočtu. Poslanec byl zastaven ve chvíli, kdy se vyjadřoval ke snížení finančních toků do zdravotního pojištění. „Osobně považuji snížení peněz na zdravotnictví za nepřijatelné, nebezpečné a nebudu podporovat tento rozpočet,“ ukončil poslanec Farhan svůj projev po přerušení místopředsedou PSP.

Na upjatost, nespravedlnost a v některých momentech nepravdivost navrženého rozpočtu poukázal v následujícím projevu také poslanec Patrik Nacher (ANO 2011), místopředseda hospodářského výboru a člen výboru rozpočtového. Nacher místopředsedu PSP zároveň upozornil na fakt, že debata, i politická, byla ve třetím čtení vždy vedena. „Vždycky jsme ji tady vedli a nikdy předsedající nenapomínal, že ten člověk se nějakým způsobem vyjadřuje obecně ke státnímu rozpočtu. Nikdy se to nestalo. Teď poprvé,“ apeluje Nacher.

Znepokojivé zprávy pro české zdravotnictví
Farhan svůj projev zahájil upozorněním na dvě zásadně znepokojivé zprávy pro české zdravotnictví, které má státní rozpočet na rok 2022, přepracovaný a předkládaný vládou Poslanecké sněmovně. Upozornil na to, že je to historicky vůbec první situace, kdy vláda bere peníze systému veřejného zdravotního pojištění od doby jeho vzniku.
 
„Druhou špatnou zprávou je, že vláda oslabuje schopnosti a kapacitu státu čelit pandemii škrtáním finančních prostředků v krajských hygienických stanicích,“ dodal Farhan se slovy, že již dnes je přitom systém veřejného zdravotního pojištění deficitní.
Ve své řeči upozorňoval na skutečnost, že vláda svým postupem zvyšuje deficit zdravotních pojišťoven tím, že snižuje deficit státního rozpočtu a o stejnou částku zvyšuje deficit systému veřejného zdravotního pojištění. „Vláda jinými slovy vymítá deficit deficitem a tváří se přitom u toho, že v systému veřejného zdravotního pojištění deficit nevadí, že zdravotní pojišťovny přece mají na svých účtech z minula peněz dost a deficit můžou financovat ze svých rezerv,“ uvádí Farhan. Fakt, že fondy na zdravotních pojišťovnách se budou na konci roku rovnat nule, považuje za poněkud svérázný postup k odpovědnému hospodaření s veřejnými prostředky.

Rezervy se pro vylepšení salda státní kasy nesmí pálit
Rezervy a rezervní fondy veřejného zdravotního pojištění podle něj nejsou určeny k tomu, aby je Ministerstvo financí nenávratně spálilo v situaci, kdy potřebuje vylepšit saldo státní kasy v běžném roce. „Rezervní fondy zdravotních pojišťoven jsou zde proto, aby kryly výdaje na zdravotní péči, když dojde k mimořádné nenadálé nepříznivé situaci. V minulosti tomu tak například bylo v době ekonomické recese v roce 2008,“ připomíná. Za mimořádnou situaci označuje taktéž pandemii a dnešní uprchlickou vlnu z Ukrajiny, u které vláda, ale ani zdravotní pojišťovny doposud neví, jaké nepředvídané náklady českému veřejnému zdravotnictví může přinést.

„Z toho je patrné, že chceme-li poskytovat dostupnou a kvalitní zdravotní péči v rozsahu, na který jsme byli v České republice doposud zvyklí, zmrazit či dokonce snížit objem finančních prostředků ve zdravotnictví, z logiky věci vždy povede k omezení dostupnosti péče,“ pokračuje ve svém projevu Farhan.

Upozorňuje na fakt, že jestliže dohodovací řízení na rok 2023 začíná s tím, že pojišťovny do něj půjdou s návrhem nulového navýšení úhrad nemocnicím, praktickým lékařům a ambulantním specialistům při osmiprocentní inflaci, někde musí peníze následně chybět.

„Vláda v koaliční dohodě a programovém prohlášení slibovala valorizaci nebo pravidelné zvýšení plateb za státní pojištěnce. Po třech měsících vládnutí přichází se snížením plateb v roce vládnutí o oněch 14 miliard. Podle nedávného vyjádření pana ministra Válka bude ve druhém roce vlády, tedy v roce 2023, platba za státní pojištěnce maximálně na současné úrovni,“ uvádí Farhan.

Ministr Válek podle něj uvedl, že jedná s Ministerstvem financí o koridoru 1 850 korun až 1 980 korun za jednoho státního pojištěnce. „Takže velmi pravděpodobně vláda do zdravotnictví opět dá méně peněz, než je to v tom v letošním roce a ještě méně to bude v příštím roce,“ dodal Farhan ve svém projevu, načež byl zastaven místopředsedou PSP. Silvie Purmová, Zdravotnický deník, ceskajustice.cz

X X X

Podle rozpočtové rady třeba změnit způsob financování vojenských nákupů

Národní rozpočtová rada upozornila, že je třeba změnit způsob financování investičních vojenských nákupů. Současný způsob financování přes rozpočet ministerstva obrany podle rady není optimální a jako vhodné řešení vidí zřízení speciálního fondu pro strategické nákupy. Vyplývá to z pravidelného čtvrtletního stanoviska ke stavu veřejných financí, který dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada. Dopad války mezi Ukrajinou a Ruskem podle rady nelze nyní seriózně vyčíslit.
Příjem fondu by byl zajištěn pravidelným a zákonem stanoveným přídělem peněz ze státního rozpočtu, který by byl odvozen od velikosti hrubého domácího produktu (HDP). Stát by se podle rady mohl inspirovat systémem fungujícím za první republiky.
Zřízení fondu má vláda v programovém prohlášení. Ministryně Jana Černochová (ODS) již dříve uvedla, že chce předložit návrh zákona o investičním fondu pro obranu, který by umožnil garanci peněz na víceleté financování armádních nákupů. Fond by mohl začít fungovat koncem příštího roku nebo v roce 2024.

„Současný způsob financování prostřednictvím kapitoly ministerstvo obrany nepřináší dostatečnou stabilitu a predikovatelnost zdrojů, což je v této oblasti klíčové,“ uvedla mimo jiné rada. Navíc se podle změní řazení strategických priorit vlády, kdy vyšší prioritu bude mít kvůli válce na Ukrajině bezpečnost a obrana. „Nejen vývoj ekonomiky, ale i vývoj veřejných financí je a bude významně ovlivněn vpádem vojsk Ruské federace na území Ukrajiny,“ upozornila rada.
Dopad války přitom podle ní nelze nyní seriózně vyčíslit, bude to záviset na délce a intenzitě konfliktu, počtu uprchlíků i rozsahu uvalených sankcí. „Otázka, do jaké míry bude nutné upravovat právě schvalovaný státní rozpočet, a zejména parametr salda, se tak nyní jeví jako předčasná,“ uvedla rada. Například případná silnější uprchlická vlna může být podle ní nečekanou a neodhadnutelnou zátěží pro veřejné rozpočty v krátkém a možná i střednědobém horizontu.

Změna priorit se podle ní bude také týkat energetické bezpečnosti, kde je třeba snížit závislost na Rusku. Zároveň rada varovala před tím, aby byla zhoršená geopolitická situace využita pro kompenzace z veřejných rozpočtů pro všechny, kteří se budou cítit konfliktem na Ukrajině zasaženi. „Žádný veřejný rozpočet není schopen plně kompenzovat dopady takto rozsáhlého bezpečnostního a geopolitického šoku a není to nejen myslitelné, ale ani žádoucí. Navíc rizika spojená s podnikáním v Ruské federaci či s obchodováním se subjekty s vlastníky z této země byla minimálně od okupace Krymu v roce 2014 zřejmá,“ uvedla rada.

Dosavadní hospodaření veřejných rozpočtů je podle rady ovlivněno výrazně rozpočtovým provizoriem. „To sice zabezpečuje základní fungování státu, ale přináší omezení v oblasti spouštění velkých investičních akcí, vypisování nových dotačních programů a čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. To vše rozsah veřejných výdajů dosud částečně omezovalo,“ upozornila rada.

Návrh rozpočtu na letošní rok s deficitem 280 miliard korun, který dnes definitivně schvaluje Sněmovna, rozpočtová rada považuje za první krok v procesu konsolidace veřejných financí, které se dostaly na střednědobě neudržitelnou úroveň.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

X X X

Spravedlnost má příjmy necelé 4 miliardy, rozpočet za posledních 10 let narostl o třetinu.

Pouze necelé 4 miliardy korun má Ministerstvo spravedlnosti na straně příjmů ve státním rozpočtu. Hospodařit přitom bude s téměř 32 miliardami korun. Velkou část z příjmů tvoří soudní poplatky. Podle údajů resortu na nich lidé každý rok zaplatí přes 1 miliardu korun. Jejich výše se ale nezvedla od roku 2011 a s pokusem o navýšení neuspěla exministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Koaliční vládě Petra Fialy (ODS) se podařilo ve Sněmovně prosadit její první státní rozpočet. Počítá se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard méně, než navrhoval bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO). Premiér Fiala minulý týden nevyloučil, že rozpočet bude muset přepracovat v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však dnes řekl, že vláda potřebuje dostatek dat a kvalifikované rozhodování.

Ministerstvo spravedlnosti bude letos hospodařit s 31,98 miliardy korun, meziroční růst činí asi 36 milionů korun. V porovnání s návrhem vlády expremiéra Andreje Babiše klesne o půl miliardy korun na zhruba 0,8 miliardy Kč částka na investice. Výdaje od roku 2011 nabobtnaly téměř o třetinu – tehdy rozpočet resortu spravedlnosti činil 20 miliard korun.
V rámci druhého čtení poslanci v rozpočtu navrhovali několik přesunů. Bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) chce přidat spravedlnosti přidat 800 milionů na pokrytí nezbytných výdajů, návrh ale neprošel.

Úspory v kapitole ministerstva spravedlnosti se podařilo nalézt jednak v platové oblasti, jednak u provozních výdajů a také přehodnocením plánovaných investic. Na platy by měl mít úřad podle schváleného materiálu k dispozici 17,868 miliardy korun. Loni to bylo 17,900 miliardy Kč. Celková úspora v platové oblasti činí 949 milionů korun.

Uspoření prostředků souvisí se zmrazením platové základny u soudců a státních zástupců a s nenavýšením platů zaměstnanců o 1400 korun. Je otázkou, jak se do rozpočtu v budoucnu promítnou žaloby, které soudci kvůli politickému rozhodnutí o zmrazení platů budou podávat. Kolik soudců nakonec žaloby podá, není jasné. Prezident Soudcovské unie soudcům sice zaslal vodítko, jak mají při podávání žalob postupovat, část z nich ale nechce spor s vládou eskalovat kvůli situaci na Ukrajině.

Soudcovská práce je drahá
Soudcovská práce je podle předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem Lenky Ceplové drahá. Proto je podle ní potřeba do justice nalákat absolventy právnických fakult, právně vzdělané a kvalifikované odborníky. Předsedové krajských soudů ministerstvo už loni v květnu požádali o navýšení rozpočtu na platy asistentů soudců a vyšších soudních úředníků. „Nesoudcovské platy v justici stagnují oproti platům ve veřejné správě. Výše průměrného platu v justici za prvních devět měsíců roku 2021 je o více než 10.000 korun nižší než průměrný plat za stejné období ve veřejné správě. Justice není v platech asistentů konkurenceschopná,“ uvedla v únoru předsedkyně ústeckého krajského soudu.
Dlouhodobým problémem ústeckého soudu je chybějící justiční areál. Krajský soud v Ústí nad Labem leží v záplavovém území. Ministerstvo s jeho výstavbou v investičním plánu nadále počítá

Zajímavé bude také sledovat, jak s rozpočtem resortu spravedlnosti zahýbou ceny energií. Spravedlnost totiž například jen za plyn utratí 200 milionů korun ročně, všechny resorty dohromady přitom dají za plyn 700 milionů korun.
Debatu při projednávání rozpočtu v ústavně právním výboru Poslanecké sněmovny vzbudila vězeňská část rozpočtové kapitoly 12,21 miliardy korun. Má být nižší ve srovnání s návrhem Babišova kabinetu, který počítal s 12,76 miliardy Kč, i s loňskem. Rozpočet schválený na loňský rok dával na vězeňství 12,34 miliardy korun. Ekonomický náměstek Radomír Daňhel uvedl, že Vězeňská služba se předzásobila koncem loňského roku minimálně v objemu 300 milionů korun. „Peníze nám tam nechybí,“ řekl poslancům. Podle náměstka lze případně zapojit i nespotřebovaných 400 milionů Kč z minulých let.

Stamiliony za potraviny
Spravedlnost kvůli Vězeňské službě také vydá hodně prostředků na nákup potravin. Zatímco všechny resorty za jídlo utratí 600 milionů, celých 500 milionů jde do kapitoly ministerstva spravedlnosti.
Členové výboru podpořili také návrhy rozpočtových kapitol Ústavního soudu a Ústavu pro studium totalitních režimů. Ústavní soud má letos hospodařit stejně jako loni se zhruba 237 miliony korun. Výbor doporučil provést uvnitř jeho kapitoly úpravu tak, by mohl vyplatit asi milionové odchodné někdejší ústavní soudkyni Kateřiny Šimáčkové. Šimáčková se funkce vzdala v prosinci, nastoupila k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

U provozních výdajů vychází vláda Petra Fialy (ODS) pro spravedlnost z částky 3,741 miliardy korun, loni to bylo 3,979 miliardy Kč. Na kapitálové výdaje má úřad mít 757 milionů Kč, tedy zhruba o 55 milionů korun více než v loňském roce.
Z návrhu rozpočtu lze také vyčíst, že spravedlnost je ministerstvem, které utratí největší objem peněz za poštovní služby a to celých 200 milionů korun. Celkem rezorty za poštovní služby za rok vydají 1,3 miliardy korun.
Z dalších výdajů návrh zmiňuje například 11,6 milionu Kč na program sociální prevence a prevence kriminality a 4,5 milionu Kč na program protidrogové politiky.
Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun. Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti v Kč. Eva Paseková, ceskajustice. cz

X X X

Ruský ústavní soud opouští Konferenci evropských ústavních soudů.

Ruský ústavní soud ohlásil své vystoupení z Konference evropských ústavních soudů, uvedla dnes agentura Interfax. Rozhodnutí o vystoupení k 5. březnu následovalo poté, co o den dříve byly na návrh několika ústavních soudů rozeslány formuláře k hlasování o ukončení či pozastavení členství ruského ústavního soudu a přidruženého členství běloruského ústavního soudu. Za vyloučení obou soudů z konference se zasazoval předseda českého Ústavního soudu Pavel Rychetský.
„Členství ústavního soudu Ruské federace v konferenci autoři dané iniciativy navrhli ukončit se zřetelem na to, že ústavní soud svým rozhodnutím z 19. března 2014 schválil anexi Krymu a patří ke státním institucím, které nevyjádřily jasný nesouhlas vůči počínání Ruské federace na Ukrajině, a proto nelze dále počítat s efektivní a poctivou spoluprací,“ citoval Interfax z oznámení.

Chystané hlasování a uskutečněná korespondence podle ruského ústavního soudu svědčí o tom, že konference nebyla schopna distancovat se od řešení politických otázek a shledala možným se zjevně a otevřeně připojit k jednostrannému a předpojatému stanovisku vlád některých zemí vůči událostem na Ukrajině. To podle ruského ústavního soudu svědčí o nepřípustné a nebezpečné politizaci konference a zkresleném chápáním role a účelu orgánů ústavního soudnictví.
Rychetský na začátku března navrhl vyloučit ruský a běloruský ústavní soud z evropské i světové organizace sdružující podobné instituce. Důvodem je ruský vpád na Ukrajinu, na kterém má podíl také Bělorusko.

O návrhu informoval ÚS na webu. Rychetský už dříve ruský vpád odsoudil, prezident Vladimir Putin podle něj patří před mezinárodní tribunál.
Konference evropských ústavních soudů (CECC) existuje od roku 1972. Jejími řádnými členy se mohou stát pouze evropské ústavní soudy a analogické instituce vykonávající nezávisle svou soudní činnost a dodržující základní zásady demokracie, právního státu a ochrany lidských práv.

Rychetský navrhl členským soudům organizace CECC, v jejímž čele stál v letech 2017 až 2021, aby bezodkladně hlasovaly o vyloučení Ústavního soudu Ruské federace, eventuálně o pozastavení jeho členství. Podle Rychetského si lze stěží představit jednání, které by více odporovalo zásadám demokracie, právního státu a ochrany lidských práv, než je právě vojenské napadení sousední země.

V návrhu Rychetský připomněl, že Rusko porušilo územní celistvost Ukrajiny už při anexi Krymského poloostrova. Ústavní soud Ruské federace svým rozhodnutím z března 2014 anexi legitimizoval.
Na vojenských operacích proti Ukrajině se podílí rovněž Bělorusko. Proto se Rychetského návrh týkal také Ústavního soudu Republiky Bělorusko, který má status přidruženého člena.
Obdobný návrh podal Rychetský také stálému sekretariátu Světové konference ústavního soudnictví (WCCJ), jejímiž členy jsou rovněž ruský a běloruský Ústavní soud.

X X X

Kdo bude zářit po odchodu Kvitové či Plíškové?

Šafářová, Strýcová, Kvitová, Plíšková, Vondroušová, Krejčíková… České tenisové dámy dělají tuzemským fanouškům radost takřka nonstop. Ať už jde o Fed Cup – dnešní Pohár Billie Jean Kingové – grandslamy nebo olympiádu. I když kariéry některých zmíněných hráček skončily nebo se blíží ke konci, prázdno po nich nezůstane. Pohled na juniorský žebříček vzbuzuje obrovské množství optimismu.

Barbora Krejčíková praští do očí při pohledu na žebříček WTA hned na druhé nejvyšší pozici, na osmém místě se drží Karolína Plíšková. V první stovce rankingu operuje Petra Kvitová, Markéta Vondroušová, Tereza Martincová, Kateřina Siniaková, Karolína Muchová i Marie Bouzková.

Skvělá vizitka českého tenisu. Co je důležité, tyto ženy mají nástupkyně. Po úžasném období by neměla přijít doba temna a fanoušci velmi pravděpodobně budou mít komu fandit v pokročilých fázích prestižních turnajů. Je to pouze předpoklad, nicméně hození oka na žebříček juniorek organizace ITF příliš nedovoluje myšlenky na jiný scénář.

Na prvních 30 pozicích má totiž Česko hned osm zástupkyň. „Jasně dominujeme. Doplňujeme obrovskou sílu, která je vidět nyní na hlavní scéně. Je to potvrzení toho, že systém podpory mladé tenisové generace funguje skvěle. A není to jen o juniorkách – vidíme to i v takzvaném baby tenisu, na všech akcích,“ pochvaluje si pro CNN Prima NEWS šéf tuzemského tenisu Ivo Kaderka.

Nejvýše ční sestry Fruhvirtovy. 16letá Linda je třetí, teprve 14letá Brenda hned za ní. V únoru si v takto nízkém věku připsala premiéru na okruhu WTA. Ještě předtím ovládla mezi dospělými podniky nižší kategorie v argentinském Tucumanu, pak se přesunula do mexické Guadalajary. V kvalifikaci elitního turnaje porazila i finalistku Roland Garros z roku 2012 Saru Erraniovou. Sice pak vypadla v prvním kole na raketě šampionky US Open z roku 2017 Sloane Stephensové, ale zkušenost k nezaplacení…

„Měli byste jí věřit. Jinak toho můžete litovat. Jsem na tebe pyšný,“ řekl Patrick Mouratoglou, slavný trenér s ještě známější akademií, který dohlíží i na Serenu Williamsovou. Brenda Fruhvirtová právě v jeho akademii občas trénuje.
Linda se pak na okruhu WTA představuje opakovaně.

Zázrak ve skromných podmínkách
Po Fruhvirtových má z českých teenagerek nejvyšší pozici Lucie Havlíčková – 13. místo. Na konci února získala svůj první titul z okruhu ITF, když ovládla podnik Banana Bowl v Brazílii. V první dvacítce pak jsou ještě dvě Lindy – Klimovičová a Nosková, obě ročník 2004. Nosková o sobě dala hlasitě vědět loni, kdy vyhrála juniorské Roland Garros, k této trofeji navíc přilepila čtyři tituly ze seniorských akcí.

Do oné třicítky se ještě aktuálně vměstnávají Nikola Bartůňková, Barbora Palicová a Kristýna Tomajková. Těsně za její hranici se pohybuje Dominika Šálková. I mezi mužskými mladíky nevypadá situace dvakrát špatně.

Češky v TOP 30 juniorského žebříčku
 Linda Fruhvirtová (16 let): 3. místo
 Brenda Fruhvirtová (14 let): 4. místo
 Lucie Havlíčková (16 let): 13. místo
 Linda Klimovičová (17 let): 18. místo
 Linda Nosková (17 let): 19. místo
 Nikola Bartůňková (16 let): 22. místo
 Barbora Palicová (17 let): 28. místo
 Kristýna Tomajková (16 let): 29. místo

„Když se podíváte na první stovku žebříčku juniorů a juniorek Mezinárodní tenisové federace, nejlépe jsou na tom v součtu Spojené státy americké, které tam mají 29 zástupců. Česká republika je druhá s číslem 21. Třetí pak Rusko, čtvrtá Francie. Čísla nelžou. Nejen vzhledem k počtu obyvatel, ale hlavně s ohledem na finanční sílu je to výtečné. Vždyť grandslam – tedy i ve Francii skrze Roland Garros – ročně vyprodukuje zhruba 300 milionů eur. Náš roční rozpočet odpovídá rozpočtu každého třetího amerického privátního tenisového klubu. V USA je 20 milionů tenistů, u nás je 10 milionů obyvatel,“ zmiňuje zajímavé statistiky Kaderka. „Přizpůsobujeme celou mozaiku věcí danému roku, šijeme to pokaždé na míru. Z toho plynou tyto úspěchy,“ dodává ke kouzlu české produkce.

Výsledky a postavení v juniorském věku samozřejmě automaticky nezařídí, že se dívkám bude identicky dařit za pár let i na WTA túře. Nicméně příslib je obrovský.
„My je přivedeme k obrovsky těžké bráně, možná ji lehce přiotevřeme. Za ní jsou nejvyšší patra světového tenisu. Dál už je to na nich. Dovedli jsme je tam, kde potřebují být, mají fantastickou výchozí pozici. Pak je to také o štěstí, zdraví, výdrži, mentální síle a také o tom, jak se popasují s prvními obrovskými výdělky – jestli je investuje do dalšího rozvoje, nebo si koupí třeba drahá sportovní auta. Tam už jim žádný prezident nepomůže,“ usmívá se Kaderka.

Čas napoví, kolik z hráček s obrovským potenciálem naplno projde onou branou a vydá se ve stopách Kvitové, Plíškové nebo Krejčíkové. Momentálně je u průchodu velká fronta. „Žádné konkrétní jméno neřeknu. Uvedu tři, pak za mnou přijde nějaký rodič, že jsem měl zmínit čtyři. Ale potenciálu je opravdu dost,“ uzavřel Kaderka.

X X X

Odveta za prodloužení v Kolíně

2. kolo A1 Kooperativa NBL 2021/22, 12.3.22, 17:45, Kolín. Utkání: GEOSAN Kolín - USK Praha

Sovy sahaly na své první vítězství v tomto kalendářním roce, v tom jim však v prvním ze dvou soubojů tohoto týdne zabránil odchovanec Michal Mareš s 36 body. Folimanka padla po prodloužení a my tak pokračujeme v hledání naší první výhry v rámci nadstavby A1 Kooperativa NBL 2021/2022. Už tuto sobotu se o to opět pokusíme v odvetném zápase na palubovce v Kolíně. Po menších zdravotních problémech bychom měli na palubovce vidět už i Radka Farského, který do domácího zápasu nemohl nastoupit.

Cíle na nejbližší zápas zůstávají jasné. K prolomení černé série jsme měli tentokrát opravdu velmi blízko, kdy jsme v závěru třetí čtvrtiny vedli o 13 bodů. Vše budeme mít šanci napravit už tuto sobotu, kdy družina Joshe Kinga vyběhne na palubovku aktuálně 6. týmu tabulky. V zápase budeme muset potvrdit naši efektivnější střelbu, kdy se nám v posledním zápase podařilo vést v dalekonosných střelách a také v jejich úspěšnosti. Naopak byl opětovně naší největší slabinou doskok, ať už pod naším nebo soupeřovým košem. Pokud si v 10. kole pohlídáme právě tuto statistiku, budeme mít šanci dosáhnout na náš aktuální cíl.

Nathaniel West ukončil v předchozím zápase závod o nejrychlejších 100 trojkových střel, ve kterých momentálně vede nad Adamem Čížem o 4 (103 - 99). Druhým zmiňovaným mikro match up-em ze středy zůstává souboj o pozici nejlepšího střelce aktuálního ročníku KNBL. Opět budeme mít možnost sledovat přímý souboj mezi prvním a druhým, kdy bodová konta lídrů svých týmů Mangase a Číže vypadají téměř identicky - 585: 584.

Josh King (trenér USK Praha): „Výsledek posledního zápasu nedopadl tak jak jsme si představovali. Vyústil až do prodloužení, kde jsme opět těsně prohráli. Byli jsme velmi blízko, celý tým se opravdu velmi snažil, ale opět to nestačilo na plný počet bodů. Co musíme změnit v sobotu je jednoznačně obrana Mareše, i když má Kolín hned několik hráčů, kteří nás mohou ohrozit z pod koše nebo zpoza perimetru. Michal měl proti nám prozatím kariérní výkon, tomu se musíme v sobotu vyvarovat. Ve středu jsme vedli po 35 minut ze zápasu, byli jsme opravdu blízko, ale nevyšla nám koncovka. Jednoznačně musíme zvýšit naši aktivitu pod košem, soupeř měl až příliš mnoho ofenzivních doskoků a následně nás trestal jednoduchými koši. Opět budeme bojovat o vítězství, věřím, že se opravdu stále zlepšujeme, musíme to však potvrdit i vytouženým vítězstvím. Pokud nastoupíme v sobotu se správným „mind setem“, věřím, že se nám podaří zápas dotáhnout k vítězství. Už jsme k tomu opravdu blízko!“

Nate West (hráč USK Praha): „V sobotu pojede opět o velmi zajímavý zápas. Už zítra budeme mít šanci bojovat o další vítězství proti týmu, který nás zdolal ve středu. Myslím, že jsme si zasloužili vyhrát náš domácí zápas, ale udělali jsme až příliš chyb v závěru, co nás stálo vítězství v napínavém prodloužení. Na druhé straně máme šanci tuto prohru odčinit, a to opravdu v krátkém časovém rozhraní. S Kolínem se známe velmi dobře, oba týmy mají soupeře velmi dobře načteného. Rozhodujícím faktorem bude to, kdo bude hrát tvrději a efektivněji v útoku.“ /mš/