Fiala se dříve stále chlubil, jak se dostane ke korytu, že všechno poběží samo a bude vyřešeno. Naopak všechno kulhá, protože nestačí ani na covid, a Fiala by potřeboval ještě ministra na řízení operací lidí v celé ČR a léčení dalších nemocí. Válek je absolutně neschopný, tvrdí lidé i odborníci. Fiala se nechce nechat zahanbit, a tak Válka stále omlouvá. To ovšem nemocným a postiženým lidem nepomůže.

Všemu, co Fiala sliboval a slibuje, se nedá věřit, protože nic nebylo připraveno a lidé si dělají legraci i z toho, že neschopní ministři neumějí ani jeden světový jazyk na jednání. Ještě, že v Bruselu je na šest tisíc úředníků, překladatelů a tlumočníků, takže vlastně všechny země EU se domluví, a světovým jazykem je i čeština.

Všichni diplomati nechtějí hovořit jen anglicky. Např. politici Francie raději hovoří francouzsky, a pokud by měli hovořit anglicky, vymlouvají se na to, že jsou nachlazeni a raději se k ničemu nevyjadřují. Dlouholetý předseda Senátu Štěch neuměl také anglicky a na akcích hovořil jen česky a měl stále u sebe tlumočníka. Fiala tedy musí každému ministrovi zajistit na stálo tlumočníka. Protože anglicky se hned tak nenaučí.

X X X

Velké jednání ve Švýcarsku Bidena a NATO s Putinem ještě nezačalo a už skončilo. USA a NATO zřejmě chtějí ovládnout celé Rusko přes Ukrajinu, jak se o to snažil Hitler válkou. BIden a NATO to by chtěli bez boje dohodou. To by ovšem Putin a další politici Ruska museli být omámeni, kdyby se k něčemu takovému propůjčili a s návrhy Bidena a NATO souhlasili. Nemyslí ani prezident Ukrajiny Zelenskyj, když stále požaduje být členem NATO. Možná si to představuje tak, jako kdyby vystupoval v nějaké komické komedii. Rusko nikdy nedovolí pustit USA a NATO na Ukrajinu, tvrdí odborníci.

X X X

Jednání se Západem o Ukrajině mohou selhat hned první den, varovala Moskva

Diplomatická jednání mezi Ruskem, USA a NATO plánovaná na příští týden možná selžou hned po prvním setkání v pondělí v Ženevě. V neděli to prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Moskva podle něj nehodlá ustupovat ze svých požadavků pod tlakem USA a zároveň je zklamaná ze signálů, které přicházejí z Washingtonu a z Bruselu.

Zástupci Ruska se mají setkat se západními lídry také ve středu v sídle NATO v Bruselu a ve čtvrtek ve Vídni. Podle Rjabkova je však klidně možné, že snaha najít diplomatické řešení situace selže hned v pondělí.
„Nemohu nic vyloučit, je to zcela reálný scénář a Američané by si ohledně toho neměli dělat žádné iluze,“ prohlásil Rabkov, jenž se má v pondělí v Ženevě sejít s náměstkyní šéfa americké diplomacie Wendy Shermanovou. „Přirozeně nebudeme dělat jakékoli ústupky pod tlakem a za výhrůžek, které neustále vznášejí západní účastníci nastávajících rozhovorů,“ dodal.
„Jsme zklamáni signály, které v posledních dnech přicházejí z Washingtonu, ale také z Bruselu (kde sídlí NATO),“ řekl rovněž Rjabkov.
Podle západních zemí Moskva shromažďuje u hranic s Ukrajinou desetitisíce vojáků a chystá invazi. Kreml to popírá a předložil sérii bezpečnostních požadavků, mezi něž patří například závazek, že se NATO nebude dále rozšiřovat na východ.
Ještě je možné krizi vyřešit, řekl Blinken
USA jsou podle sobotních vyjádření nejmenovaných vládních činitelů ochotny jednat s Ruskem o recipročním omezení vojenských cvičení ve východní Evropě a o omezení možného rozmísťování raket v oblasti. 
Nehodlají však Rusku nabízet snížení své vojenské přítomnosti ve východní Evropě, což Moskva požaduje. Jakákoli dohoda bude ze strany USA podmíněna tím, že Moskva ukončí hrozby vůči Ukrajině a neudělá žádné rozhodnutí v tomto směru bez souhlasu Ukrajiny a NATO, řekli médiím činitelé administrativy prezidenta Joea Bidena.

Šéf Bílého domu již dříve pohrozil Rusku, že pokud Ukrajinu napadne, uvalí na něj USA bezprecedentní sankce. Vyloučil však, že by kvůli tomu Spojené státy vysílaly na východ Evropy svoje vojáky.
Šéf americké diplomacie Antony Blinken v pátek řekl, že je ještě možné diplomatické řešení nynější krize. Strategií Ruska je však podle jeho názoru přijít se „seznamem absolutně nepřijatelných požadavků“ a po jejich odmítnutí tvrdit, že druhá strana nespolupracuje.

USA již připravuje „drsné sankce“, píše NYT
Deník The New York Times (NYT) v sobotu s odvoláním na nejmenované západní činitele napsal, že vláda USA se se svými spojenci již připravuje sadu „drsných finančních, technologických i vojenských protiopatření“ pro případ, že Rusko na Ukrajinu skutečně zaútočí. 
USA a jejich partneři podle NYT chtějí Moskvě dát jasně najevo cenu za případnou invazi, sankce by prý na Rusko uvalili do několika hodin.

„Plány, které Spojené státy v posledních dnech projednávaly se spojenci, zahrnují odstřižení největších finančních institucí Ruska od globálních transakcí, uvalení embarga na technologie používané v obranném i spotřebitelském průmyslu, které jsou vyrobené nebo navržené v USA, i vyzbrojování povstalců na Ukrajině, kteří by vedli v jakousi partyzánskou válku proti ruské vojenské okupaci, pakliže by na to došlo,“ uvádí NYT.

Podle listu NYT se o takovýchto plánech málokdy informuje dopředu. Bidenovi poradce ale nyní údajně tvrdí, že se snaží šéfovi Kremlu  naznačit možný vývoj ve snaze ovlivnit jeho rozhodování v nejbližších týdnech. 

X X X

Kvůli covidu se ruší ortopedické operace, týdně jde o desítky případů

Po zdárném dokončení studií skládají lékařský slib, že budou pomáhat všem bez rozdílu. Přesto nyní stojí lékaři, ortopedi obzvlášť, stejně jako při minulých vlnách covidu-19, před nelehkými úkoly. Ruší plánované operace lidem, kteří je nutně potřebují. Jak vyplývá z ankety iDNES.cz, někteří pacienti čekají na zákrok i dva roky.

Čísla pozitivně testovaných občanů sice proti minulým týdnům pozvolně klesají, vyhráno ale zdaleka není. Na vině je nastupující mutace covidu-19 omikron, která podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka bude na vrcholu na přelomu ledna a února. 
Mezi prvními odděleními, která musela zavřít či výrazně omezit svůj provoz, jsou ortopedie. Potlačení jejich výkonu se negativně promítlo i do jejich operativy. Na plánovaný zákrok čekají napříč republikou odhadem stovky pacientů.

V sobotu přibylo 3955 nakažených, hospitalizovaných je nejméně od listopadu

Ortopedové chybí, jsou na covidáriích

Nepříjemnou skutečnost potvrzuje i zkušený ortoped z Nemocnice Pelhřimov Jiří Běhounek. Podle něj stav není vůbec dobrý. „Situace je taková, že ve většině nemocnic, kde jsou ortopedická oddělení, musí omezovat péči. Především z důvodu, že mnozí lékaři jdou na covid jednotky a jednak že jsou poměrně významně obsazena lůžka intenzivní péče,“ vysvětluje lékař.
Upozorňuje, že například u endrprotézy kyčle nebo kolene je potřeba, aby pacient zůstal den, dva na intenzivní péči, ale to není možné, když jsou na nich covidoví pacienti.

Přiznává sice, že drobné zákroky, po nichž není potřeba pacienta v nemocnici hospitalizovat, se mohou provádět, je ale potřeba, aby byl k dispozici anesteziolog. I ti totiž hojně pomáhají na odděleních vyčleněných pro pacienty s koronavirem.

„V Nemocnici Pelhřimov, a ve většině nemocnic v kraji Vysočina, se od začátku listopadu elektivní plánovaná péče začala výrazně omezovat,“ smutní Běhounek. Dodává, že podobně jsou na tom i v jiných krajích v nemocnicích s multidisciplinárními odděleními. Výhodu tak mají soukromé nemocnice či kliniky, jež se specializují na úzkou škálu oborů a nemusí řešit covid-19. Například Pírkovo Sanatorium v Mladé Boleslavi nebo Mediterra v Praze Malvazinkách.
„Ty operují většinou dál, ale nejsou samozřejmě schopni kapacitně pokrýt všechny operace, které nejsou v ostatních nemocnicích prováděny,“ říká Běhounek. 

Podobnou zkušenost má i přednosta ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Brno a děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, profesor Martin Repko. „Týdně se jedná o desítky pacientů, které jsme nemohli odoperovat. Takto se dramaticky prodlužují čekací doby na plánované operační výkony a dohnat časovou ztrátu bude velmi obtížné,“ uvědomuje si Repko.

Ukrutné bolesti a dvouleté čekání na operaci
Jiří žije v Ústí nad Orlicí a čeká na vyjmutí spongioplastiky, tedy tyčí a šroubů zpevňujících páteř. Zákrok měl naplánovaný na letošní prosinec, ale nemocnice mu termín operace zrušila. Stejně jako o rok dříve. „Bolesti mi to nezpůsobuje, ale vzhledem k pracovnímu vytížení je u mne operace možná pouze v zimním období,“ povzdechl si Jiří.
Dodává, že ho z nemocnice informovali, že se na něj dostane v okamžiku, až odezní covid-19 a doktoři budou moci provádět neakutní operace.

Čtenářka Zlatka čeká na endoprotézu kyčle, zákrok jí na neurčito odložili zhruba týden před výkonem. Říká, že má sice bolesti, ale snaží se je mírnit pravidelným cvičením. Přesto nechce měnit nemocnici

Nemocnice už zase ruší operace. Kvůli covidu končí i celá oddělení

„Moje kolegyně čekala rok a půl, měla silné bolesti, tak si to zařídila ve Vrchlabí. Já počkám na Českou Lípu, jsou zde dobří ortopedi, byla jsem tam na první operaci před dvěma a půl roky,“ říká statečně Zlatka.

Omezená operativa způsobila problémy i další čtenářce, paní Haně z Ostravska. I té odložili plánovaný zákrok. Tentokrát ne na ortopedickém oddělení, přesto bylo ale zdůvodnění stejné jako u předchozích respondentů – covid-19.
„Čeká mě operace křečových žil, které mám škaredé. Důvodem je covid, nemocnice jsou plně obsazené. S odsunutím jsem souhlasila. Řekli mi, že když budu mít větší problémy, mám dojít ihned,“ popisuje Hana. Jenže zatímco doposud ji noha bolela jen při chůzi, nyní reaguje i na samotný dotek.

Prášky na bolest už nezabírají
Ortoped Běhounek si je vědom komplikací, které odkládání výkonů pacientům způsobuje. „Lidé musí brát prášky, mnohdy už jim ani nezabírají. Mají noční bolesti, dost zkouší a trpí, ale bohužel je to plánovaný výkon, neohrožující život. To znamená, že se těžko dostaneme do systému v případě velkého zatížení intenzivní péče,“ vysvětluje.

Covidoví pacienti už obsadili LDN, nemocnice plní hlavně neočkovaní

Naproti tomu ve Fakultní nemocnici v Brně se snaží fungovat alespoň v omezeném režimu. „Snažíme se udržet co největší rozsah poskytované operativy. Zejména u těch výkonů, kde jejich odložení povede k rychlému a přímému poškození zdraví pacienta,“ říká Repko.

„Do této kategorie spadají, mimo akutních traumatologických operací, zejména operace rychle se zhoršujících dětských deformit páteře, operace páteře dospělých pacientů s neurologickými příznaky, onkologická postižení páteře, umělé náhrady kloubů u starších imobilních pacientů a artroskopické výkony u silně bolestivých a blokovaných kloubů,“ vypočítává ortoped.

Počty nově hospitalizovaných podle stupně očkování

Podle Běhounka ale v případě, kdy má pacient před operací kolene a kvůli bolesti si ulevuje na úkor druhé nohy, nemůže dojít za několik měsíců, po které je operace odložena, k rychlému opotřebení protěžovanější nohy.
„Postižení na druhé straně, původně nepostižené straně, se vyvíjí tak rok, dva. Není to tak, že by to bylo za několik měsíců. Pokud ovšem má pacient obě kolena špatná, jedno horší a ulevuje si, tak samozřejmě trpí obě,“ přiznává Běhounek.

X X X

Demonstrace Chcípl PES: Chceme dát vládě jasně najevo, že povinné očkování je zvěrstvo

Na pražském Václavském náměstí se sešli odpůrci povinného očkování proti covidu. Protestující po vládě požadují zrušit vyhlášku o povinném očkování pro vybrané profese a lidi nad 60 let. Vystupující kritizovali účinnost vakcín, očkování dětí nebo nošení roušek. Lidé si přinesli státní vlajky nebo transparenty s hesly. Akci svolala do iniciativa Chcípl PES. Demonstrující zaplnili prostor před sochou sv. Václava až k ústí Opletalovy ulice a rovněž stáli na přilehlé vozovce. Protestující mají dnes ještě naplánován pochod centrem města mj. k sídlu vlády ve Strakově akademii a následně na Hradčanské náměstí.

Protesty se konaly v sobotu v dalších městech jako Brno, Ústí nad Labem, Olomouc, Karlovy Vary či České Budějovice. Zřejmě nejvíc lidí se sešlo v Brně, jehož centrem prošel průvod asi 2000 protestujících.

Mezi řečníky vystoupil např. lékař a člen paralelní lékařské komory Miroslav Havrda. „Čeho bychom se báli? Ničeho. Nejhorší je smrt z vyděšení. Chováme se slušně a žijeme svobodně,“ řekl. O zdraví obyvatel podle něj dnes rozhodují lidé, kteří s pacienty nikdy nepracovali. Mezi nimi uvedl laboratorní vědce, biochemiky nebo statistiky. Na lékařské fakultě Univerzity Karlovy existuje podle něj tajná směrnice, která znemožní dostudovat neočkovaným studentům.
Vakcína nefunguje a je nebezpečná

Akce se zúčastnili také zástupci tzv. deklarací lékařů, sester, právníků, studentů, členů Integrovaného záchranného systému (IZS), policie či armády. Vakcíny podle signatářů deklarací nefungují a způsobují nevratné vedlejší účinky. Zrušeno by podle nich mělo být očkování malých dětí. Nelíbí se jim ani povinné nošení respirátorů, kritizovali také informování veřejnosti o očkování. Deklarace zmíněných profesních skupin, které nejsou právně závazné podle petičního zákona, na internetu podepsalo přes 82 tisíc lidí. Tisíce signatářů uvedly, že pracují v těchto oborech.

Za deklaraci lékařů promluvili Václav Hrabák a Dana Vorlíčková. Podle nich očkování ani přeočkování nedává mysl a naopak se prý objevují negativní dopady jako trombózy, ochrnutí, zhoršení zraku nebo roztroušená skleróza. Vorlíčková označila očkování proti covidu za šílený experiment a „jeden z největších medicínských experimentů v dějinách lidstva“. Podle jejích slov je absurdní, že se dva roky životy lidí řídí covidem. „Je na každém člověku, co si nechá vpravit do těla,“ dodala.

Začalo to restauracemi, ale pokračuje očkováním
Na pódiu vystoupili zástupci zdravotních sester, hasičů nebo policistů a vojáků. Dobrovolný hasič Tomáš Janda řekl, že očkování nebrání přenosu. „Většina národa si nechává svobodu brát bez jakéhokoliv odporu. Chci dál svobodně žít a být dobrovolným hasičem,“ řekl. Hasičce Haně Šolcové se na vakcínách nelíbí, že prý nemají dokončené klinické studie.
Iniciativa Chcípl PES vznikla jako protest proti opatřením omezujícím provoz restaurací. Jako politické hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES poté kandidovala ve sněmovních volbách, ve kterých hnutí získalo 0,4 procenta hlasů. Po volbách se na jejích akcích začaly podílet desítky drobných uskupení a stran, které sdílí kritický pohled na kroky vlády.

X X X

 Jste vláda, co kyne. Máte tolik ministrů, že sedí ve dvou řadách, vmetl kabinetu Nacher

Diskutující v Partii řešili rekordní deficit rozpočtu, který se zastavil na čísle 420 miliard. Michálek v debatě navrhl, aby se vláda snažila šetřit i na drobnostech, které v dlouhodobém horizontu mohou přinést kabinetu úspory.

„Je důležité, aby to nebyly slepé škrty, dobrý hospodář přemýšlí v delším horizontu. V Poslanecké sněmovně máme například špatná okna a topíme elektřinou. Správný hospodář by tedy vyměnil okna, aby tam neunikalo teplo – a ušetřili bychom elektřinu. Kdybychom tato opatření činili na všech úřadech, znamenalo by to vyšší investice na začátku, ale pak se to vrací, i po pár letech,“ myslí si pirátský poslanec.

Také Skopeček by šetřil i na drobnostech. „Musíme šetřit na úřadech, státu, na sobě. Já jsem třeba přišel s návrhem, abychom do Bruselu nejezdili první třídou, ale druhou,“ řekl v Partii.

Vláda kyne, míní Nacher

Nacher naopak v Partii počínání předešlé vlády hájil, schodek mohl být kvůli covidu podle něj ještě mnohem horší. V pořadu také kritizoval paradox, že vláda chce sice šetřit, ale potřebuje rekordní počet resortů.
„Na první pohled je to vysoký schodek. Byl ale covid, je nakonec nižší. Rekordně se snížily daně, rekordně se investuje. Zvýšily se platy učitelů, policistů. Z tohoto kontextu to nehodnotím tak krizově jako kolegové,“ řekl opoziční poslanec k deficitu.
„To vy jste vláda, co kyne,“ pokračoval Nacher. „Vy máte rekordní počet ministrů, že musíte mít další židli a sedět ve dvou řadách,“ rozohnil se směrem ke Skopečkovi.

X X X

Macron nás všechny urazil. Desetitisíce Francouzů protestovaly proti prezidentovi i očkování

Evropskými městy prošly opět mohutné demonstrace proti povinnému očkování a přísným opatřením. Největší protesty zažila Francie poté, co se prezident Macron během týdne nechal slyšet, že jeho cílem je neočkované Francouze co nejvíc „namíchnout“. Použil k tomu ale opravdu ta nejostřejší slova, která se nedají publikovat.

Jsme tady a bude nás pořádně slyšet. A jestli chtěl prezident naštvat nás, uděláme to my jemu. To bylo hlavní moto všech francouzských demonstrací. Ve 150 městech po celé zemi vyšly do ulic desetitisíce lidí. Centrem protestů byla už tradičně Paříž. „Je tu mnohem víc lidí než předtím. Francouzi se probouzejí a povstávají, aby ukázali, že se nedají urážet nějakým magorem, který stojí v čele státu, leje na ně špínu a chce je jako národ rozštěpit,“ uvedl prezidentský kandidát za Patrioty Florian Philippot.

„Považuju to za útok na naše základní práva. Macron nerespektuje ústavu. A svými slovy mě urazil jako občanku této země. To je vážná věc,“ řekla protestující důchodkyně Colette. V Paříži se tří různých pochodů zúčastnilo na dvacet tisíc lidí. Ale demonstrovalo se i v mnoha dalších městech: v zasněženém Arbertville, historickém Rouenu, v alsaském Štrasburku nebo v savojské metropoli Chambéry.

Velké protesty ve Vídní
A všude znělo odsouzení Macronova siláckého výroku. „To jen ukazuje, jakou má mentální úroveň, jaká je jeho ideologie. Co nám chce tady zavádět,“ řekl demonstrující jménem Pascal. „Myslím si, že ty poslední výlevy prezidenta republiky jsou nehorázné a odpudivé. A nikdy by neměly zaznít z úst někoho, kdo reprezentuje Francii,“ souhlasila Julie. „To není žádný prezident. Je to zbohatlík, který vůbec nerozumí lidem. Jak si ten týpek vůbec dovoluje urážet svůj vlastní národ? To už zašel opravdu hodně daleko!“ stěžovala si protestující Valerie.

Na 40 tisíc lidí demonstrovalo v sobotu také ve Vídni. Tam lidé protestovali hlavně proti úmyslu vlády zavést už od 1. února povinné očkování pro všechny Rakušany od 12 let. A protestní pochody prošly i řadou německých měst. Jen v Hamburku bylo v ulicích na 16 tisíc lidí.

X X X

Předsedkyně Národní rozpočtové rady: Mimořádné zvýšení důchodů bude nákladnější a přijde dříve.

Mimořádné zákonné navýšení důchodů kvůli inflaci si v letošním roce vyžádá zřejmě 17 až 17,5 miliardy korun. Navíc kvůli rychlejšímu růstu cen pravděpodobně nastane o měsíc dříve, tedy v červnu. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

„Inflace je rychlejší, než se čekalo. Pokud v lednu bude více než 6,6 procenta, potom ta valorizace bude spuštěna už v červnu, původně se počítalo až v červenci,“ uvedla Zamrazilová. Ekonomové v lednu dokonce nevylučují inflaci i vyšší než osm procent.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím počítalo v rámci mimořádné valorizace se zhruba 12 miliardami korun a se zvýšením důchodů od července.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl sdělit, kolik peněz navíc bude jeho resort požadovat při jednáních o rozpočtu na letošní rok.

Adresná pomoc
Zamrazilová zároveň podpořila adresnou pomoc v případě rostoucích cen energií. Vláda schválila tento týden zvýšení příspěvku na bydlení, který by mohl podle ní vyjít státní rozpočet na pět až šest miliard korun.

Vláda schválila návrh novely o zvýšení dávek na bydlení. Nově by nárok měli i podnájemníci

Podotkla, že plošná pomoc v podobě odpuštění DPH u energií na celý letošní rok by připravila státní rozpočet o 25 miliard korun. „Takže jestli to tady bude pět nebo šest miliard, tak je to výhodnější cesta pro rozpočet,“ uvedla.
Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je sice adresná pomoc v pořádku, ale pomoc není podle něj dostatečná. „Nestačí jen příspěvek na bydlení, musíme se podívat i na další dávky. Je třeba otevřít diskusi o všech dávkách, které souvisí se špatnou situací lidí,“ uvedl.

Jurečka k tomu dodal, že vláda je připravena projednat například i otázku podpory kvůli dopadu růstu úrokových sazeb na domácnosti. Vláda chce podle něj také pravidelně valorizovat klíčové podpory.

Přijmová chudoba
Zamrazilová dále v této souvislosti upozornila, že podle dat Českého statistického úřadu je příjmovou chudobou ohroženo jen asi deset procent domácností, což je podle ní rekordně nízká hodnota. Navíc podle Zamrazilové během pandemie stouply v průměru na každého obyvatele vklady o 55 000 korun.

„U domácností peníze jsou, spotřeba ve třetím čtvrtletí vzrostla dvakrát tolik, než čekalo ministerstvo financí. Pokud bychom dále stimulovali spotřebu, budeme stimulovat i inflaci a ta je problémem a ovlivňuje finanční situaci domácností,“ uvedla.
Předsedkyně rozpočtové rady dále upozornila, že výdaje na mimořádnou valorizaci penzí a zvýšení příspěvku na bydlení nejsou v návrhu rozpočtu na letošní rok se schodkem 377 miliard korun, který připravila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO).
„Jestliže by byl rozpočet se schodkem 377 miliard korun schválen a připočteme k tomu ty věci, byli bychom pravděpodobně letos z hlediska schodku rozpočtu na tom hůře než v roce 2021. A dluh by v roce 2022 dosáhl až ke třem bilionům korun. Rozpočtové provizorium je tak mnohem menší zlo, než uzákonit výdaje, co byly v rozpočtu s tím, že přijdou výdaje ještě další,“ uvedla.
Schodek rozpočtu za loňský rok činil zhruba 420 miliard korun a státní dluh stoupl na 2,5 bilionu korun.

Státní rozpočet loni skončil s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun, výsledek ovlivnil koronavirus

Podle dosavadního návrhu rozpočtu mělo ministerstvo práce v roce 2022 hospodařit s příjmy 582,2 miliardy a výdaji 740,6 miliardy. Do penzí mělo putovat 524,6 miliardy korun.
Mimořádnou valorizaci důchodů nařizuje zákon, pokud růst cen za určité období dosáhl aspoň pěti procent. Přidání má následovat pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen pětiprocentní hranici překročilo.

V polovině listopadu tehdejší ministryně financí Alena Schillerová (ANO) už uvedla, že mimořádné navýšení by mohlo u průměrného důchodu činit od 650 do 730 korun. U lidí s podprůměrnou penzí by byla částka nižší, lidé s nadprůměrným důchodem by si polepšili víc.

Při mimořádné valorizaci se podle zákona zvedá zásluhový díl penze o tolik procent, o kolik rostly ceny. Na konci září starobní, invalidní a pozůstalostní důchody od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíralo 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců a důchodkyň z toho bylo 2,38 milionu.

X X X

Guvernérem ČNB by se mohl stát Dlouhý, Rusnokovi brzy končí mandát, se Zemanem byl dříve v ústavu.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý je podle informací České televize kandidátem prezidenta Miloše Zemana na guvernéra České národní banky. Současnému guvernérovi Jiřímu Rusnokovi končí na konci června jeho druhý mandát, znovu kandidovat už nemůže.
O prestižní post se budou zřejmě ucházet i současní viceguvernéři Tomáš Nidetzký a Marek Mora.
Sedmičlenná bankovní rada České národní banky (ČNB) určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. Členové rady mají šestiletý mandát a nesmějí zastávat funkci více než dvakrát.

Dlouhý: Vláda musí rychle řešit trh s energiemi a zahraniční pracovníky

ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad celým finančním trhem včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Letos v červnu končí první šestiletý mandát viceguvernérovi ČNB Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi.

Portál Seznam Zprávy uvedl, že vedle Vladimíra Dlouhého mají podle několika nezávislých zdrojů z bankovních kruhů i prezidentova okolí k obsazení postu guvernéra ČNB výrazně nakročeno také současní viceguvernéři Nidetzký a Marek Mora. „Nikdo mi nic nenabídl,“ reagoval na dotaz serveru Dlouhý.

K případné kandidatuře Dlouhého v neděli v České televizi předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že by byl rád, kdyby se tato informace nepotvrdila. Zmínil i například jeho minulost jako člena Komunistické strany Československa (KSČ). „Myslím si, že Česko má kvalitní lidi, které by mohly být členy bankovní rady a jsou některé věci, které vedou dopředu přes modernitu a ne návrat do historie,“ uvedl.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nechtěl nominaci Dlouhého komentovat s tím, že o tom ještě ani nedebatovali předsedové koaličních stran. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové, který byla členkou rady ČNB, Dlouhý z odborného úhlu pohledu podmínky pro funkci splňuje. „Pro mě je zásadní, aby komunikace mezi ČNB a vládou byla hladká. Aby ty kroky centrální banky nebyly zpochybňovány jako předchozí vládou,“ uvedla.

Dlouhý v roce 2013 neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách. Prezidentem Hospodářské komory je od roku 2014 a loni se pokoušel získat post šéfa Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Jako někdejší člen vlády v 90. letech byl Dlouhý jednou z nejznámějších tváří polistopadové ekonomické transformace.

X X X

Bosenští Srbové slavili vyhlášení vlastní entity v rámci Bosny a Hercegoviny. Sílí ale touha po odtrhnutí

Bosenští Srbové v neděli oslavili 30. výročí vytvoření vlastní entity v rámci Bosny a Hercegoviny. Ta se později pojmenovala Republika srbská. Svátek, který de facto kopíruje pravoslavné Vánoce, v roce 2015 zakázal bosenský ústavní soud kvůli diskriminaci muslimských Bosňáků a katolických Chorvatů, uvedla agentura AP. Oslavy se letos odehrály i v atmosféře, kdy mezi bosenskými Srby v poslední době sílí volání po odtržení od Bosny.
Sarajevo 19:25 9. ledna 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Podle agentury Reuters se slavnostního pochodu v Banje Luce, správním středisku Republiky srbské, zúčastnilo na 800 ozbrojených policistů a vojáků spolu s technikou. Naopak chyběli příslušníci bosenské armády, kteří se v minulých letech do oslav zapojili. Příslušníci speciální jednotek zpívali píseň, podle které je Republika srbská státem založeným na křesťanských tradicích.

V roce 2015 bosenský ústavní soud zakázal výročí slavit jako státní svátek. Poukázal přitom na skutečnost, že svátek spadá do období pravoslavných Vánoc, což je diskriminační vůči jiným náboženským skupinám.
Oslavy se letos odehrávají v atmosféře, kdy mezi Srby sílí separatistické nálady. Ty podporuje jeden člen tříčlenného předsednictva Bosny Milorad Dodik, který tvrdí, že v rámci Bosny jsou bosenští Srbové „osobami druhé kategorie“. Proti Dodikovi tento týden vyhlásily sankce i Spojené státy. 

Dodik podpořil stažení bosenskosrbské delegace z významných společných bosenských institucí, například armády, daňového systému či nejvyšších soudů.
„Toto shromáždění je nejlepší odpovědí těm, kteří nám odpírají naše práva,“ uvedl Dodik. Uvedl, že byl zvolen, aby naplňoval přání bosenských Srbů a nikoli Američanů.

Bosenští Srbové 9. ledna 1992 vyhlásili v rámci Bosny svou vlastní státní entitu. To byl jeden z kroků, jež stály na začátku občanské války, během které v letech 1992 až 1995 zahynulo na 100 000 lidí. Konflikt ukončila takzvaná daytonská dohoda.
Na vnitřní chod země má stále velký vliv mezinárodní společenství. Pozice vysokého představitele pro Bosnu, kterou nyní zastává německý politik Christian Schmidt, je vybavena rozsáhlými pravomocemi, které umožňují vydávat zákony a odvolávat zvolené představitele v případě porušení daytonské mírové dohody.

X X X

Gruzínec žádá o azyl v ČR. Prchá před sokem v lásce, který je násilník

O azyl požádal v České republice Gruzínec prchající z Gruzie před sokem v lásce, který je násilník. Ministerstvo vnitra i soud žádost zamítly. Cizinec je však přesvědčen, že české úřady nehodnotí jeho situaci správně, neboť „má opodstatněné obavy z pronásledování“ druhým zamilovaným mužem, a proto zasluhuje statut uprchlíka a mezinárodní ochranu.

Gruzínec z vesnice Goubani odletěl do Polska a potom autobusem pokračoval do České republiky, kde neúspěšně požádal o azyl. Poté zažaloval české ministerstvo vnitra. Žalobu zamítl Krajský soud v Hradci Králové 18.listopadu 2021. 
Soud shrnuje obsah žaloby následovně: „Základním důvodem, pro který se žalobce rozhodl opustit svou zemi původu a následně požádat v České republice o mezinárodní ochranu, je jeho strach z pronásledování ze strany muže jménem Č. M., původem z Tetriskaro, který mu opakovaně vyhrožoval a fyzicky jej napadl. Žalobce totiž byl a stále je ve vztahu s dívkou, o kterou usiloval i výše uvedený muž, který je dle názoru žalobce násilník,“ stojí v odůvodnění rozhodnutí soudu.

Jeho země je navíc příliš malá a sok v lásce ho tak vždycky lehce najde: „Přesídlení se v rámci země původu žalobci nemůže pomoci, neboť tato je malou zemí a pronásledovatel by jej snadno vyhledal,“ shrnuje soud, který dodává, že žalované ministerstvo vnitra se vůbec nezabývalo tím, zda v Gruzii „existuje účinná ochrana proti výše popsanému chování“.

Co je typický znak uprchlíka? Pronásledování.

Jak vyplývá z rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, Gruzínec je přesvědčen, že žalované ministerstvo vnitra nevyhodnotilo jeho situaci správně, když má za to, že cizinec utíká před dluhy: „Skutečnost, že žalobce odjel ze země původu pro své finanční problémy, nemůže správní orgán automaticky považovat jako důvod pro zamítnutí jeho žádosti,“ cituje soud stanovisko Gruzínce.

Podle názoru Gruzínce žalované ministerstvo ve svém rozhodnutí zcela pomíjí subjektivní prvek „opodstatněné obavy z pronásledování“, který je typický pro vymezení osoby jako uprchlíka. „Žalobce jednoznačně popsal, jakým způsobem vznikly jeho obavy, jaké hrozby se v případě návratu obává a jakým způsobem pronásledování v zemi původu započalo. Žalovaný přesto nepřistoupil k ucelenému hodnocení jeho žádosti o mezinárodní ochranu,“ shrnuje soud argumentaci Gruzínce.

Důvod útěku z Goubani je zamilovaný muž

Jak dále uvádí odůvodnění rozsudku, ministerstvo vnitra tvrzení žalobce, že se nezabýval situací v Gruzii, odmítlo. Ve správním řízení vyšlo najevo, že Gruzínec potřebuje legalizovat pobyt v ČR, a navíc má strach z muže zamilovaného do jeho dívky. „V průběhu správního řízení bylo objasněno, že tvrzeným důvodem žádosti o udělení mezinárodní ochrany jmenovaného je obava z jednání muže, který byl zamilovaný do stejné dívky jako on a legalizace pobytu na území České republiky,“ stojí v rozsudku.

To potvrzuje i Krajský soud v Hradci Králové v popisu skutkového stavu: „K důvodům žádosti o mezinárodní ochranu uvedl, že měl problémy s mužem, který byl zamilovaný do stejné dívky jako on. Zmíněný muž vyhrožoval jemu i jeho rodině zabitím, proto odjel z Gruzie. Jiné důvody ke své žádosti o udělení mezinárodní ochrany žalobce nemá,“ stojí v rozsudku doslova.

Nemá žádné politické přesvědčení, nikdy nebyl členem žádné politické strany ani skupiny a nikdy se politicky neangažoval. Poslední místo bydliště měl v zemi původu ve vesnici Goubani. Z Gruzie vycestoval letecky v červnu 2021 do Polska a následně odjel autobusem do České republiky, dodává další fakta soud.

Strach z muže není důvodem pro udělení azylu
Poté soud cituje ze stanoviska ministerstva vnitra, podle kterého je Gruzie s výjimkou Abcházie a Jižní Osetie bezpečná země původu, kde nedochází k nelidskému zacházení, není účastna ozbrojeného konfliktu a ratifikovala mezinárodní úmluvy o lidských právech a svobodách.

Gruzínští občané mohou ke své obraně (hlavním tvrzeným důvodem žalobce pro udělení mezinárodní ochrany je strach z muže zamilovaného do stejné dívky jako žalobce) použít řadu legálních prostředků, včetně podání stížnosti ke státnímu zastupitelství a dalším justičním organizacím. Případným zneužitím pravomocí státních úřadů se rovněž zabývá ombudsman a řada nevládních organizací, které poskytují efektivní pomoc v případech porušení práv jednotlivců.

Žalobce uvedl, že neměl žádné potíže se státními orgány, žalobce se dosud na orgány ve své zemi v žádném ohledu neobracel, uvádí se dále v odůvodnění rozsudku, kterým se Krajský soud v Hradci Králové ztotožnil se stanoviskem ministerstva vnitra s tím, že Gruzínec neuvedl žádné žalobní důvody ve vztahu k azylovému zákonu a žádosti o mezinárodní ochranu. „Soud přisvědčuje žalovanému, že za takové skutečnosti nelze považovat žalobcovy subjektivní pocity ohledně strachu z určitého muže,“ uzavírá Krajský soud v Hradci Králové, Irena Válová, ceskajustice.cz