Tři premiéři Evropy jsou chváleni v médiích, ale klid, konec střílení lidem na Ukrajině a v okolních zemích nezajistili. Politikům Ukrajiny nezdůraznili, že v NATO nebudou a nesplnili požadavky Ruska, což je hlavní příčina bojů na Ukrajině. Dokud se to nestane, budou nadále umírat lidé na Ukrajině a země bude demolována. Choval by se tak nadále Zelenskyj, kdyby byla ohrožena i jeho manželka v místech boje? Získat vítezství je vždycky nejlepší, když to nestojí životy lidí a nemusejí utíkat ze svých domovů. Myslel na to, a myslí na to Zelenskyj a spol.?

Nejde o Ukrajinu, ale světový řád. USA nespěchají s urovnáním, soudí Lavrov

Jednání s Ukrajinou neprobíhají dobře, určitá naděje na kompromis však existuje, uvedl ve středu ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro ruskou televizi RBC. Podle něho USA, které „řídí“ ukrajinské kroky, nemají zájem o nalezení rychlého řešení konfliktu, zároveň chování NATO zchladilo proalianční nadšení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Řídím se hodnocením našich vyjednavačů. Ti konstatují, že jednání se z pochopitelných důvodů nevyvíjejí dobře, ale přesto je určitá naděje na dosažení kompromisu,“ citovala Lavrova agentura TASS.
Lavrov sám minulý týden ve čtvrtek hovořil se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. „Dobře jsme si popovídali. Budeme na takové kontakty v budoucnu připraveni. Je ale žádoucí pochopit především přidanou hodnotu takovýchto kontaktů,“ řekl Lavrov, který svého kolegu zkritizoval, že „nepředložil žádné nové myšlenky“.
Šéf ruské diplomacie nicméně vyjádřil naději v „konstruktivního ducha“ na ukrajinské straně, který umožní dohodnout se na neutrálním statusu Ukrajiny.

Zelenskyj  ve středu ze své strany řekl, že stanoviska Ukrajiny a Ruska na vyjednávání o řešení konfliktu se sbližují. Je nicméně zapotřebí více času na to, aby se dospělo k tomu, co by odpovídalo ukrajinským zájmům. 
Spojené státy hrají podle Lavrova rozhodující roli při určování pozice kyjevských úřadů. „Nyní nevidíme žádný zájem ze strany Spojených států, aby tento konflikt byl co nejdříve vyřešen,“ řekl.

Co smí Ukrajina mít za zbraně
Moskva je podle Lavrova připravena stanovit, jaké zbraně může mít Ukrajina do budoucna k dispozici. „Samozřejmě nezapomínejme na úkol demilitarizace, na Ukrajině nemohou být žádné zbraně, které by představovaly hrozbu pro Ruskou federaci,“ řekl.

Lavrov rovněž sdělil, že opatrná reakce NATO na ukrajinské výzvy k většímu zásahu do konfliktu zchladila Zelenského nadšení. „Pamatujeme si, jak nedávno, před několika týdny, prezident Zelenskyj mluvil o tom, že je třeba, aby NATO uzavřelo vzdušný prostor, začalo bojovat za Ukrajinu, naverbovalo žoldáky a poslalo je na frontu,“ tvrdil. „Aliance, ve které jsou stále rozumní lidé, tento zápal zchladila,“ pokračoval.

Kuleba neuspěl u Lavrova ani s koridory. Asi rozhodují jiní, zoufal si
„Západ nechce řešit tuto situaci mírovou cestou,“ reagoval Lavrov na odvážnou otázku moderátora, proč se Rusko rozhodlo pro „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině a proč se nesnažilo „mírovou cestou vyřešit problémy v bezpečnostní sféře“.

„Nejde ani tak o Ukrajinu, jako o světový řád,“ prohlásil šéf ruské diplomacie. „Současná krize je osudovým okamžikem, epochálním okamžikem moderní historie, protože odráží bitvu v jejím nejširším slova smyslu pro to, jak bude vypadat světový řád.“

X X X

Herečka SR Vašáryová sepsula cestu trojice premiérů do obléhaného Kyjeva

Slovenská diplomatka a herečka Magda Vašáryová se v souvislosti s úterní cestou premiérů Česka, Polska a Slovinska do Kyjeva, kde se setkali s ukrajinským prezidentem, pozastavila nad jejím smyslem. Návštěva podle ní krom jiného ohrozila bezpečnost ukrajinského prezidenta.

Český premiér Petr Fiala zamířil vlakem na Ukrajinu s polským protějškem Mateuszem Morawieckým a slovinským předsedou vlády Janezem Janšou. V delegaci byl rovněž polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński.
Vašáryová poukázala na to, že slovinský premiér je častým kritikem Evropské unie a Polsko se již několik let potýká s dodržováním některých unijních hodnot.

„Slovinský premiér Janša, který silně EU kritizuje, dva Poláci, kteří chtějí Polsko vyvést z EU a několik let v zemi rozkládají demokratické instituce a nový český premiér?” popsala na Facebooku nesourodost delegace.
Premiéři ovšem do Kyjeva nejeli jako delegace EU, ač začlenění Ukrajiny do Unie při jednání se Zelenským podpořili.

Soud EU zamítl žaloby Polska a Maďarska ohledně spojení právního státu a peněz z fondůEvropa

K fotografii z vlaku, na níž se politici sklánějí nad mapou, pak dodala. „Pro (Volodymyra) Zelenského to samozřejmě není bezpečné. A co tam dělají ti  antievropané? Chystají se Ukrajině nabídnout členství v Unii,” uvedla se zjevným podivením a jízlivým dodatkem, že mapu mohli studovat doma.

Vašáryové na cestě, která nepochybně měla i značný symbolický význam, vadilo i to, že nepochybně zaměstnala ukrajinské bezpečnostní složky v obléhaném Kyjevě. Souprava s politiky podle ní rovněž blokovala koleje pro dodávky humanitární pomoci. „Přivezli aspoň potraviny?” uzavřela s tím, že cestu nechápe./agentury/

X X X

UKRAJINA ODMÍTÁ NEUTRALITU

Ukrajina odmietla neutralitu po vzore Rakúska či Švédska

Ukrajina nebude neutrálna po vzore Rakúska či Švédska, vyhlásil v stredu poradca ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoľak s tým, že mierové rokovania s Moskvou by mali byť zamerané na "bezpečnostné záruky."
Podoľak, vedúci vyjednávač ukrajinskej strany, tak reagoval na vyjadrenie z Kremľa, že neutralita Ukrajiny po vzore Rakúska a Švédska je predmetom diskusií.

"Toto je možnosť, o ktorej sa teraz diskutuje a ktorú možno považovať za kompromis," povedal hovorca Kremľa Dmitrij Peskov, ktorého cituje denník The Guardian.
"O neutrálnom štatúte momentálne prebiehajú vážne diskusie," zdôraznil Peskov s tým, že súčasťou rozhovorov sú, "samozrejme, (aj) bezpečnostné záruky."

"Ukrajina je teraz v priamom vojnovom konflikte s Ruskom. V dôsledku toho môže byť model len 'ukrajinský' a postavený na právne overených bezpečnostných zárukách," reagoval Podoľak.
V priebehu stredy budú tretím dňom pokračovať mierové rokovania medzi Moskvou a Kyjevom, uviedol v utorok Podoľak. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v ten istý deň vyhlásil, že jeho vlasť by mala akceptovať, že sa nestane členom Severoatlantickej aliancie (NATO). Toto je aj jednou z požiadaviek Kremľa.

Zástupca vedúceho kancelárie prezidenta Ukrajiny Ihor Žovkva pre agentúru AP zase uviedol, že Rusko v rozhovoroch o možnom urovnaní konfliktu "zmiernilo svoj postoj". Rokovania medzi ruskými a ukrajinskými predstaviteľmi boli podľa neho "konštruktívnejšie". Moskva údajne od Kyjeva prestala žiadať, aby sa Ukrajina vzdala.

V dôsledku "špeciálnej vojenskej operácie" – ako Moskva nazýva ofenzívu na Ukrajine – utiekli z Ukrajiny už tri milióny ľudí. Agentúra Reuters konštatuje, že Rusku sa dosiaľ nepodarilo získať ani jedno z desiatich najväčších miest Ukrajiny. Ukrajinskí predstavitelia tiež vyjadrili nádej, že vojna by sa mohla skončiť, skôr než sa očakávalo, a to prípadne už do mája.

X X X

Historická cesta a statečné gesto, hodnotí německý tisk iniciativu premiérů
 
Televize ZDF píše o solidaritě, kterou trojice ministerských předsedů cestou do ostřelovaného Kyjeva projevila. Za symbol solidarity s Ukrajinou označila setkání Fialy, Morawieckého a Janši se Zelenským také stanice ARD.
FAZ uvedl, že cesta premiérů, které doprovázel polský vicepremiér a de facto nejvlivnější polský politik Jaroslaw Kaczyński, posloužila nejen k podpoře Zelenského, ale také jako popíchnutí Bruselu. Deník v této souvislosti poukázal na odpověď mluvčího polské vlády, který na dotaz, proč do Kyjeva nezamířili předseda Evropské rady Charles Michelem a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, uvedl, že je to na samostatném rozhodnutí každého evropského představitele.

"Nemají von der Leyenová a Michel dostatek odvahy na pekelný výlet do Kyjeva?" ptá se FAZ. Poznamenal, že mezi vrcholnými představiteli EU nepanovalo z cesty tří premiérů až takové nadšení. Jako opatrné distancování lze podle deníku chápat to, že Evropská komise uvedla, že o cestě věděla, ale že žádné zadání v této věci neučinila. "Německý kancléř Olaf Scholz se vyjádřil v zásadě pozitivně, když řekl, že je důležité vyjadřovat solidaritu různými způsoby," dodal deník.
Také ZDF se zmiňuje o opatrném postoji vedení EU. "Z unijních kruhů se proslýchá, že Evropská rada byla minulý týden na neformálním summitu ve Versailles o cestovních plánech informována. Tato iniciativa ale nedostala žádný mandát," uvedla televize. Poznamenala, že naopak generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nepřímo trojici premiérů podpořil, když řekl, že je důležité se Zelenským úzce spolupracovat.

Magazín Der Spiegel poznamenal, že předobrazem návštěvy Kyjeva byla cesta do Tbilisi v roce 2008, kdy Gruzie čelila vpádu ruských vojsk. Výpravu tehdy společně s prezidenty Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska uspořádal polský prezident Lech Kaczyński, což byl bratr-dvojče Jaroslawa Kaczyńského.

Bild připomněl, že prezident Kaczyński měl v gruzínském parlamentu silný projev, ve kterém varoval, že dnes je cílem ruské agrese Gruzie, zítra Ukrajina, pak pobaltské státy a následně může být na řadě Polsko.
Cestu do Kyjeva Bild označil za historickou a napsal, že Jaroslaw Kaczyński vyzval k mírové misi na Ukrajině za účasti NATO či širšího mezinárodního společenství.

X X X

Fiala představil Evropu z té nejlepší stránky, píší zahraniční média

Premiéři Česka, Polska a Slovinska Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša návštěvou ostřelovaného Kyjeva a setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským vzbudili velkou pozornost i v zahraničí. Média píši o „riskantní misi“ a pozoruhodném aktu“ solidarity, který ukazuje Evropu z té „nejlepší stránky“.

Tři evropští lídři se vydali do Kyjeva, aby vyjádřili podporu, stojí v titulku listu The New York Times, který se věnuje „vysoce rizikové misi“ evropských premiérů. „Symbolika byla mocná,“ píše list s odkazem na historii sovětské nadvlády nad Českem a Polskem a současné obavy, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší obnovit SSSR v celé jeho slávě.

List The Washington Post podotýká, že tři EU lídři podnikli cestu v době, kdy jsou „ruské útoky intenzivnější.“ Cesta vyslala „zprávu, že většina Ukrajiny stále zůstává v ukrajinských rukách“. „Hlavním cílem naší návštěvy je vyjádřit to, že nejste sami. Naše země stojí po vašem boku. Evropa stojí po vašem boku,“ cituje list premiéra Fialu. Všímá si, že premiéři ze „střední Evropy“ hovořili o „misi EU“, ale představitelé bloku tvrdí, že lídři podnikli cestu nezávisle.

„Ukrajina ocenila odvahu politiků jako projev podpory, zatímco město čelilo dalšímu ruskému útoku,“ informovala britská stanice BBC. „Během rozhovorů byly po celém Kyjevě slyšet hlasité výbuchy z bojů na západním okraji hlavního města,“ dodává. Editorka stanice Katya Adlerová čtenářům vysvětlila, že premiéři jeli vlakem, protože vyslání polského vojenského letadla by mohlo být Ruskem vnímáno jako „nebezpečně provokativní.“

Britský levicově orientovaný list The Guardian hovoří o „výjimečném setkání“ lídrů EU se Zelenským ve „městě, které je blízko obklíčení ruskými silami“. Dodává, že představitelé vlád jsou první západní návštěvníci Kyjeva od počátku války, která začala dva týdny zpátky.

Evropa z té nejlepší stránky
„Směle se postavili raketám vypáleným Putinovými vojáky“, píše o „historické mírové misi“ nejčtenější německý bulvární deník Bild. V komentáři hlavní politický reportér listu Hans-Jörg Vehlewald píše, že návštěva ukazuje „Evropu z té nejlepší stránky“.

„Je dobré, když tyto východoevropští státníci připomínají, jak velké a nepředvídatelné nebezpečí hrozí kontinentu z východu. Země, které po desetiletí trpěly násilím sovětského impéria, nezapomněly, že mír může zajistit pouze jednota, síla a odvaha,“ píše komentátor.

Německá média, Frankfurter Allgemeine, Die Zeit či Der Tagesspiegel, v titulcích zdůrazňují výzvu polského vicepremiéra Jaroslawa Kaczynského, který byl spolu s premiéry na v Kyjevě, k vytvoření mírové „mise NATO“ na podporu Ukrajiny. Uvádí, že německý kancléř Olaf Scholz se zdráhá podpořit větší zapojení NATO do dění na Ukrajině.

Bráníte i nás, řekl Fiala s premiéry Zelenskému. Ten ocenil jejich podporu

Deník Tagesspiegel dodává, že nejvyšší představitelé EU nechtějí do Kyjeva odcestovat, přičemž citují bezpečnostní důvody. Cituje též české politology, podle nichž návštěva Kyjeva naznačuje důležitý geopolitický posun, kdy doposud nejdůležitějšími hlasy v zahraniční a obranné politice EU byly Paříž a Berlín.

Rakouský deník Kurier zaujalo, že schůzka byla připravovaná v takové tajnosti, že se o ní nejbližší spolupracovníci premiéra Fialy dozvěděli až v úterních ranních hodinách. Návštěvu list označuje za „pozoruhodný akt solidarity“, o který nežádal pouze Zelenskyj, ale i další ukrajinští politici. Cituje guvernéra Černovic, který vyzývá představitele EU, ať se přijedou podívat na Ukrajinu a pak řeknou „zda ještě rozumí Putinovi“.

Slovenský list Denník N označil cestu středoevropských politiků za odvážnou a za zatím nejsilnější politické gesto podpory státu napadeného Ruskem. „Cesta vlakem je zároveň velmi symbolická - premiéři cestovali po stejné trati, po které z Ukrajiny opačným směrem míří statisíce uprchlíků,“ uvedl list. Dodal, že jízda vlakem ve válkou zasažené zemi je nejbezpečnějším způsobem přepravy.

Pozvánku účastnit se návštěvy podle listu dostal i slovenský premiér Eduard Heger, který ale podle tiskového odboru úřadu vlády dal na radu bezpečnostních složek, jež mu cestu nedoporučovaly.

Italský deník La Repubblica o návštěvě ukrajinské metropole informoval jako o „Evropě v Kyjevě“. Autor komentáře poznamenal, že cesta „premiérů Polska, Česka a Slovinska ukazuje stejnou připravenost postavit se tyranskému despotismu, jakou dříve prokazovaly sankce, ale především dodávky zbraní“. “V cestě tří premiérů je veškeré zoufalství těch, kteří by při pohledu na ukrajinské mučednictví chtěli udělat víc, ale uvědomují si, že jim svazuje ruce rozhodnutí Západu nepouštět se přímo do ozbrojeného střetu s Moskvou,“ dodal.

Francouzský list Le Figaro návštěvu označil za symbolickou a zároveň za velmi konkrétní. Pro Morawieckého, Fialu a Janšu šlo „o potvrzení jednoznačné podpory, kterou celá Evropská unie projevuje ukrajinské suverenitě a nezávislosti a o předložení široké škály pomoci ukrajinskému státu a společnosti,“ citoval list prohlášení polských úřadů.
Španělský deník El Mundo označil návštěvu premiérů v Kyjevě za chvályhodné gesto. Poznamenal, že se uskutečnila za velmi těžkých okolností. Složitá situace podle něj pramení nejen z obléhání Kyjeva, ale také z toho, že Ukrajinci, kteří bojují proti Rusku, si uvědomují svou stále těžší situaci a osamělost tváří v tvář pasivitě Západu.

Neužitečné gesto, píší v Rusku
Ruská média informovala o setkání ukrajinského prezidenta Zelenského s premiéry Česka, Polska a Slovinska podle stručných agenturních zpráv a s odkazy na ukrajinská média a video od ukrajinské prezidentské kanceláře, přičemž zdůraznila, že jednání se soustředila na problematiku dodávek zbraní a evakuace uprchlíků. 

Lavrov řekl, že při jednání s Ukrajinou existuje naděje na kompromis
„Poláci, Češi a Slovinci odbyli Zelenského krásným, ale neužitečným gestem,“ usoudil prokremelský server PolitNavigator. Současně citoval jak Zelenského ocenění návštěvy, tak tvrzení ruského politologa Alexandra Nosoviče, že návštěva neměla žádný praktický smysl, protože tyto státy se bojí poskytnout kyjevskému režimu vojenskou pomoc kvůli riziku jaderného úderu z Ruska, a že i NATO dalo najevo, že bojovat s Ruskem nebude. 

„Zahraniční politika Polska a dalších východoevropských zemí je založena na nacionalistické a romantické tradici. Její podstatou jsou velká a krásná, ale prakticky neužitečná gesta. Polsko v posledních týdnech se tím z velké části zabývá a vyrábí gesta. Ne vždy krásná, někdy i neslušná,“ prohlásil Nosovič o návštěvě Kyjeva, na jehož okraji jsou již ruské jednotky, včetně čečenských.

To, že se na cestu vydal Jaroslaw Kaczyński, v sobě nese jistou symboliku a snahu navázat na odkaz jeho bratra-dvojčete, někdejšího prezidenta Lecha Kaczyńského. Ten v srpnu 2008 vyrazil do Gruzie, která tehdy bojovala s proruskými separatisty i ruskými jednotkami, aby podpořil její vedení. Připojili se k němu prezidenti Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska. Morawiecki na facebooku připomněl tehdejší výrok Lecha Kaczyńského: „Dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a později přijde možná čas i na moji zemi, na Polsko“. Lech Kaczyński zemřel v dubnu 2010 při leteckém neštěstí na západě Ruska.

X X X

HERCI BOUŘÍ NÁROD, MOHOU JÍT ROZBÍJET UKRAJINU

Diváky Všechnopárty pobouřili herci v tričku na podporu Ukrajiny. Šíp zareagoval.

Herci Kryštof Bartoš a Kamila Janovičová dorazili na natáčení pořadu Všechnopárty v žlutomodrých tričkách s nápisy podporujícími Ukrajinu. Podle některých diváků do zábavné talkshow tohoto typu politika nepatří a přestanou pořad okamžitě sledovat. Moderátor Karel Šíp jim vzkázal, ať to udělají.
„Trapný Kryštof Bartoš a Kamila Janovičová. Tahat politiku do zábavného pořadu. Když se jim líbí žlutá a modrá, ať se tam odstěhují,“ okomentoval  jeden z uživatelů na Facebooku trička s nápisy „Sláva Ukrajině“ a „Rusko bez Putina“, které si na sebe vzali hosté pátečního vysílání pořadu Všechnopárty. 

„Myslel jsem, že jsem si pustil Otázky Václava Moravce. Nakonec jsem zjistil, že je to Všechnopárty. Pane Šípe, vždycky jsem měl váš pořad rád. Tímto dílem jste ho ale posunul do kategorie politických debat a tím pádem jste ztratil část diváků,“ míní další.

Podobné komentáře „zvedly ze židle“ diváky, kteří jsou jiného názoru. Mnozí z nich se ve svých reakcích neubránili ironii. „Přesně, ta dnešní masírka je hrozná. Koho zajímá, že někde na Ukrajině chcípají děti ve sklepech. Navíc o tom melou každej den dokola. Přitom na Sputniku psali, že to není směroplatný,“ píše v reakci na jeden z negativních příspěvků uživatelka Kateřina Adámková. „Lidi, vy jste nechutní,“ dodává. 

Ke komentářům se na sociální síti vyjádřil i Karel Šíp. „Dva mladí herci, dvě trička, kterými projevili svůj názor. Nic víc. Jinak na to téma v celém pořadu ani slovo,“ napsal moderátor pořadu. 
„A já žasnu, jak tahle nevinná věc dokáže vyvolat vlnu nenávisti u některých diváků, kteří hrozí, že se kvůli tomu na pořad nehodlají nadále dívat. Prosím vás, nedívejte se! Na slušné diváky se i nadále budu těšit,“ dodal Šíp. 

X X X

Kazachstánský prezident šel po protestech do sebe. Snižuje si pravomoci

Prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev v úterý navrhl ústavní reformu, která by znamenala přechod od „superprezidentské“ moci k prezidentské republice se silným parlamentem. V projevu k parlamentu prezident také navrhl změnu volebního systému a opětovné zřízení ústavního soudu, informovala agentura Reuters. Tokajev také nařídil vládě a centrální bance zajistit stabilitu místní měny.

Tokajev politické reformy avizoval začátkem měsíce na sjezdu vládnoucí strany. Kazachstán v lednu postihly nejvážnější nepokoje od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu.

Kazachstán ke svému rozvoji podle prezidenta potřebuje „optimální rovnováhu mocenských institucí“. „Dnes u nás doslova vše závisí na prezidentovi, ale to není správné. Musíme postupně opustit takovou praxi. Dlouhodobé zájmy státu pokládám za důležitější než nějaké dodatečné mocenské páky a situační vliv,“ řekl Tokajev podle agentury TASS.
Prezident navrhl zakotvit v zákonech, že hlava státu po dobu svého mandátu přerušuje členství ve vládnoucí straně. Navrhl také zakázat hlavám místních úřadů a jejich zástupcům zastávat stranické funkce.

Prezident podle TASS zdůraznil, že hlava státu má být garantem rovnosti příležitostí pro všechny občany, a proto prezidentovi nejbližší příbuzní budou mít zakázáno zastávat vysoké funkce. Nejdůležitější lekce z lednových nepokojů spočívá podle Tokajeva v poznání, že koncentrace moci v rukou prvního muže státu neoprávněně zvyšuje i vliv lidí v jeho okolí a skupin finančníků a oligarchů, kteří chápou stát jako vlastní hájemství. 

Vyslovil se také pro zrušení mimořádných pravomocí hlavy státu, což podle něj zajistí „nezvratnost politické modernizace“.

Kazachstánem zmítají lidové bouře, okolní státy pošlou mírové jednotky
Nepokoje v Kazachstánu propukly 2. ledna jako nenásilné protesty proti zdražení pohonných hmot, později ale dav zaútočil na vládní budovy v několika městech. Režim nakonec masové demonstrace krvavě potlačil. Podle oznámení kazachstánské generální prokuratury během nepokojů přišlo o život 225 lidí. Dalších zhruba 4 500 osob utrpělo zranění.

X X X

Severní Korea odpálila další raketu. Selhala bezprostředně po startu

Severní Korea se opět pokusila odpálit neznámou střelu. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom ve středu ráno informovala agentura Reuters. Podle Japonska mohlo jít o balistickou raketu. Střela zjevně selhala bezprostředně po startu.
Střela byla podle Soulu odpálena na základně poblíž severokorejské metropole Pchjongjangu. Odtud bylo v poslední době provedeno již několik odpalů, včetně, jak tvrdí USA a Jižní Korea, testů nového systému mezikontinentálních balistických raket. 
KLDR tvrdí, že testy jsou součástí vývoje komponentů pro průzkumný satelit.
Zdroj z japonského ministerstva obrany označil střelu za potenciální balistickou raketu, uvedla japonská veřejnoprávní televize NHK.
Komunistická Severní Korea letos odpaluje rakety nebývale často, za což se jí dostalo odsouzení ze strany USA, Jižní Koreje a Japonska. Devátou zkoušku provedla KLDR 5. března.