Premiér Fiala by se měl postarat o to, aby vojáci ČR zbytečně neumírali v zahraničí, a teď na hranicích Polska a Běloruska. Co tam budou dělat? O vyřešení situace by se měla postarat EU v čele s Leyenovou, Michelem, Sassolim a spol. A dále NATO s USA, které měly vojáky v cizině a pak lidi v různých zemích opustili. Jako papež jedna v cizině, měla by jednat i EU a NATO a řešit situaci v Evropě, s Lukašenkem a spol. jak navrhuje Putin.

Je jasné, že Bělorusko uprchlíky nechce, nemůže se o ně postarat, a kromě toho uprchlíci chtějí do Německa, kam je už dříve pozvala Merkelová. Takže i ta by se měla znovu přičinit o rychlé řešení nepříjemné situace v zemích kolem hranic Polska. Mohli by tam nastoupit i vojáci USA, kteří jsou v Německu a stejně se třeba nudí a dříve působili v zemích, odkud dnes prchají lidí do zahraničí.

X X X

Zastavme ničení civilizace, vyzval papež při setkání s migranty na Lesbosu

Papež František se v neděli po pěti letech vrátil na řecký ostrov Lesbos. V tamním uprchlickém táboře se setkal s migranty, kterým nabídl útěchu. Ve svém projevu opět zkritizoval lhostejnost a sobeckost Evropy. Ta podle něj odsuzuje k smrti ty, kteří se ocitli na okraji společnosti.

„Středozemní moře, které po tisíciletí sbližovalo různé národy a vzdálené země, se nyní stalo ponurým hřbitovem bez náhrobků. Nenechme, aby se naše moře, mare nostrum, proměnilo v pusté moře smrti, mare mortuum,“ prohlásil papež František. „Prosím, zastavme toto ničení civilizace,“ dodal.

Po táboře, kde migranti žijí v bílých obytných kontejnerech OSN, se František procházel bez roušky, místní děti hladil po hlavách a ochotně pózoval pro fotografie. 

„Přijel jsem, abych viděl vaše obličeje a podíval se vám do očí. Očí plných strachu a očekávání, očí, které viděly násilí a chudobu, očí zmáčených množstvím slz,“ řekl směrem k přítomným migrantům. V táboře žije asi 2 200 žadatelů o azyl ve velmi obtížných podmínkách.

Chtěli bychom lepší život, trpíme tady
Jedním z těch, kteří byli pozváni do blízkosti papeže, byl i Christian Tango Mukaya, otec tří dětí z Konga, který se během cesty do Evropy rozdělil se svou ženou a nyní ji nemůže najít. Doufal proto, že jeho zviditelnění po boku Františka by mohlo pomoci celou rodinu opět spojit. 

„Doufáme, že jednou budeme zase všichni spolu,“ uvedl ještě před papežovým příjezdem. „A doufáme rovněž, že nám příjezd papeže pomůže přinést změnu. Pokud jde o podmínky, ve kterých žijeme, chtěli bychom lepší život. Trpíme tady, je zima, nemáme topení. Chtěli bychom poprosit papeže, aby nám pomohl,“ dodal Mukaya.

Turecko vytlačuje běžence k Řekům. Chová se jako piráti, stěžují si Athény

Ostrov Lesbos papež navštívil už v roce 2016, prošel si tehdy nechvalně proslulý uprchlický tábor Moria, kde setkal se stovkami uprchlíků a s některými i poobědval. Zároveň s sebou odvezl do Říma tři syrské muslimské rodiny, celkem 12 lidí, z toho šest dětí.
V letech 2015 a 2016 dorazilo z Turecka do Řecka více než jeden milion migrantů, většinou utíkajících kvůli válečným konfliktům v Iráku a Sýrii. Právě Lesbos byl tehdy nejvytíženějším místem, kde se žadatelé o azyl hromadili. Přeplněný a naprosto nevyhovující uprchlický tábor Moria zničil v loňském roce požár.

X X X

Proočkujme se a opatření mohou skončit, shodují se odborníci

Společnost drží v šachu neočkovaní starší lidé, shodli se v nedělní Partii na CNN Prima NEWS odborníci. Podle nich není možné neustále držet lidi v restrikcích a omezovat jednu nebo druhou skupinu. Poukázali na to, že tím trpí kromě vzdělávání dětí převážně i ekonomika. „Uděláme to ještě třikrát a můžeme ekonomiku zavřít,“ řekl lékař a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

„Některá opatření byla historicky problematická. Vždy jsou epidemiologickým ideálem a tím je pro epidemiology zavřít se doma a nevycházet,“ dodal Kuba.
Podle něj musí stát zjistit, kde končí prosba nechat se očkovat, a kde musí vláda převzít zodpovědnost za zajištění důchodů pro další generace, ekonomiky, vzdělávání dětí. „V té chvíli se musí říct zbylým 15 % tak a dost, není možné, abyste drželi celou společnost v šachu,“ řekl ještě.

S jeho názorem souhlasili i ostatní diskutují - náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková, epidemiolog Roman Prymula i biochemik Zdeněk Hostomský. „Byla bych spokojená, kdyby si každý starší osmnácti let vzal za své, že se nechá očkovat,“ řekla Vašáková.

Očkování je cesta k normálnímu životu
Diskutují se shodli na dalším postupu, jak z epidemie ven. Podle nich je potřeba, aby se lidé nechali očkovat. „Existuje elegantní cesta. Kombinace obého - nechte se prvně naočkovat a poté prodělejte covid,“ uvedl biochemik a bývalý ředitel výzkumu rakoviny ve Pfizeru Zdeněk Hostomský. Podle něj pak lidé budou mít skvělou imunitu.

Dodal, že kdyby záleželo na jeho rozhodnutí, šel by jinačí cestou, než nyní vláda. „Je lepší ignorovat opatření. Kdybych to mohl ovlivnit, nechal bych lidi naočkovat a otevřel společnost, tím to skončí. S virem se musíme naučit žít, ten neodejde, už tady bude,“ řekl Hostomský.

Otázky a odpovědi: Kdy jít na třetí dávku vakcíny? Je vhodná pro všechny?
Za pravdu mu dala i náměstkyně Adama Vojtěcha Vašáková. Podle ní by se lidé měli naočkovat a na místech s vyšším počtem osob nosit respirátory.
Řekla, že koronavirus je proto, aby elimoval staré, přestárlé a dal je pryč. „Společnost si bude volit, zdali dá všanc staré a slabé a s nimi ty, pokud se zaplní špitály, kteří mají úplně jinou diagnózu a nebudou umírat na covid. Můžu dávat odborné rady, ale politici rozhodnou, kolik lidí bude obětováno,“ upozornila. 

Denní přírůstky nakažených podle stupně očkování
Experti rovněž diskutovali o očkování dětí od pěti do jedenácti let, pro něž minulý týden schválila Evropská léková agentura upravenou vakcínu. Shodli se, že je primárně potřeba očkovat starší skupiny obyvatel.
„Děti nechám očkovat nikoli z medicínského hlediska, ale čistě z byrokratických důvodů, aby mohly na kroužky a nechodily do karantény,“ přiznal Hostomský a s jeho názorem souhlasil i Kuba, byť podotkl, že má ještě malé děti.

Polní nemocnice není ve hře, shodují se odborníci v čele s Vojtěchem
Vzápětí varoval před hrozícím nebezpečím. „Bojím se, abychom nenaočkovali všechny děti a na jaře se nedivili, že máme zaplněné nemocnice seniory. Děti nebudou sterilní, budou se potkávat s virem. Kdybychom si představili společnost, kde budou naočkované všechny děti do dvanácti let a nikdo nad šedesát, garantuji, že by situace byla ještě horší než teď,“ vyslovil své obavy.

Prymula: Vánoční prázdniny měly být delší

Epidemiolog Prymula upozornil, že stát má v současné době nástroje, aby nařídil delší prázdniny studentů. „Máme nouzový stav, já bych v tom problém neviděl,“ řekl.
Reagoval tak na dotaz nakonec nezkrácených vánočních prázdnin dětí, na čemž se nedávno domluvili dosluhující ministr školství Roman Plaga a jeho pravděpodobný nástupce Petr Gazdík.

Vašáková na dotaz, co ministerstvo zdravotnictví k blížícím se svátkům chystá, prozradila, že lockdown není ve hře. „Nepočítáme s plošnými lockdowny, omezilo by se počet osob na akcích ve vnitřních prostorech,“ uvedla

X X X

Exprezident Klaus při procházce v Krkonoších uklouzl a zlomil si kotník

Bývalý prezident Václav Klaus o víkendu uklouzl na zledovatělé cestě v Krkonoších a zlomil si kotník. Informaci, kterou v neděli přinesl server Blesk.cz, potvrdil iDNES.cz Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Po ošetření ve Fakultní nemocnici Bulovka bude osmdesátiletý exprezident podle něj zřejmě nějakou dobu chodit o berlích.
Klause podle Blesku na Bulovce ošetřil ortoped Pavel Dungl, který v roce 2008 tehdejšímu prezidentovi vyměnil kyčelní kloub.
Blesk také uvedl, že v pátek Klaus dokončil týdenní léčbu v motolské nemocnici v Praze kvůli blíže neurčeným urologickým potížím. Do Motola částečně docházel, několikrát v nemocnici přespal.
„Zeman to určitě zvládne.“ Václav Klaus i o demisi vlády a jmenování nové
„Prezident Klaus má v rámci své léčby předepsaná antibiotika, která jsou podávána žilně. Opakovaně proto musí docházet do nemocnice,“ řekl Blesku Macinka.

Pro iDNES.cz pak Macinka dodal: „Vliv na jeho program to mít bude, stejně jako u každého, kdo si zlomí kotník, ale víc k tomu nevím.“
Už na konci září byl Klaus několik dní na urologické klinice pražské Ústřední vojenské nemocnice. Ještě předtím byl bývalý prezident hospitalizován kvůli problémům s vysokým tlakem.

X X X

Nejvyšší soud: Ochrana svobody vězně vegana je stejně významná jako ochrana věřícího v náboženství. ​

S dovoláním proti státu uspěl vazebně stíhaný L.B., který se domáhal omluvy za to, že mu ve vazbě ve věznici Litoměřice byla odepřena veganská strava. Argumenty o nemožnosti připravovat veganská jídla ve věznici je nutno prokázat a ochranu světonázoru vězně ve vazební věznici posoudit stejně jako u ochrany víry a náboženství, uvedl Nejvyšší soud.
Z případu vybralo občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu na svém zasedání dne 10. listopadu 2021 právní větu, která je významná zobecněním: „Ochrana základních práv jednotlivce je rovnocenná bez ohledu na to, je-li v sázce svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání nebo přesvědčení (článek 9 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod).“

Podle souhrnu faktů případu strávil L.B. ve vazbě sedm a půl měsíců od září 2016 do dubna 2017. „Žalobce je dlouhodobě vegan a odmítá z etických důvodů konzumaci živočišných výrobků. K žádosti žalobce a k jeho opakovaným stížnostem mu vedení věznice sdělilo, že mu může zajistit vegetariánskou stravu, nikoliv veganskou, neboť ta by se nevešla do předepsaného limitu nutričních hodnot, které musí věznice zajišťovat,“ stojí v popisu případu.
Odepření veganské stravy ve vazební věznici považoval pan L.B. za zásah do svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání zaručeného Listinou základních práv a svobod. Tím podle něho došlo k zásahu do jeho lidské důstojnosti a k diskriminaci.

Kolik evganská strava?
Panu L.B. dal za pravdu Obvodní soud pro Prahu 2, když v říjnu 2018 konstatoval „porušení práva žalobce na svobodu myšlení a svědomí, a to postupem vazební věznice Litoměřice spočívajícím v podávání stravy, která byla v rozporu se zásadami veganského stravování žalobce v době jeho pobytu“. Soud prvního stupně rovněž uvedl, že „příprava plnohodnotné veganské stravy nevyžaduje žádné speciální technologické zařízení a stravovací částka odpovídající
dennímu normativu na vězně v částce 57 Kč byla dostačující při použití základních surovin a doplňování vitamínu B12“.
Městský soud v Praze ovšem následně žalobu zamítl. Nesouhlasil s denním limitem 57 Kč jako postačujícím ani s potravinovými doplňky. „I pokud by bylo možno vyjít ze závěru velitele kuchařů Hradní stráže (neukotveného ovšem ke konkrétnímu období), je zřejmé, že při veganském způsobu stravování je dlouhodobě nutno doplňovat další složky, které nejsou obsaženy ve veganské stravě,“ cituje Nejvyšší soud z rozhodnutí Městského soudu v Praze.

A co zbylých 400 vězňů?
Podle Městského soudu v Praze vyplývá vyšší finanční náročnost vegetariánské stravy i z judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Soud měl také pochybnost o srovnání vězeňské kuchyně a pracoviště Hradní stráže. Podle MS v Praze bylo zjevné, že věznice Litoměřice nemohla kromě běžných 400 porcí jídla zajišťovat veganské jídlo pro pana L.B. Žalobci bylo navíc umožněno stravování na vlastní náklady a balíčky.

Městský soud v Praze jako soud odvolací rovněž odmítl jako precedens použít případ Jakóbski v. Polsko: „V případě nynějšího žalobce nebylo možno uzavřít, že jeho veganství bylo projevem svobody náboženského vyznání; v tomto směru tak není dle odvolacího soudu použitelná shora uvedená judikatura ESLP (když v případě Jakóbski se jednalo o nezajištění vegetariánské stravy buddhistovi,“ stojí v odůvodnění Nejvyššího soudu i s odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR v souvislosti s náboženstvím a obětí

V tomto dalším případě šlo o požadavek na košer stravu a věznice zajistila stravování zvenčí, neboť „nebylo možno požadovat, aby s ohledem na víru a přesvědčení, které ,něco stojí´, veřejná moc hradila veškeré náklady na realizaci přesvědčení a víry dotčené osoby, aniž by nebyl narušen účel a smysl omezení osobní svobody“, uvedl soud s odkazem k soudu Ústavnímu.

Úmluva chrání jen důležitá náboženství
Poté Městský soud v Praze uzavřel: „Žalobci nelze upírat výkon jeho světonázoru, kterým nepochybně veganství je, a to v rámci svobody myšlení i svědomí a jeho přesvědčení, nelze však požadovat po státu v době omezení svobody žalobce, aby vyvíjel aktivní činnost, a to i při vyšší finanční náročnosti, a zajišťoval tak stravování žalobce podle jeho představ, jeho přesvědčení a subjektivních chuťových vjemů. I za situace, kdy přesvědčení jednotlivce ve vztahu ke stravování vyplývá z náboženského vyznání či víry, podléhá realizace tohoto stravování v době výkonu vazby či výkonu trestu zákonným omezením, jak vyplývá z čl. 9 Úmluvy, z čl. 4 a čl. 15 LPS a i zákona o výkonu vazby,“ uvedl MS v Praze.
„Čl. 9 Úmluvy chrání i podle judikatury ESLP pouze náboženské přesvědčení, které dosahuje určité míry přesvědčivosti, vážnosti, soudržnosti a důležitosti,“ uvedl doslova Městský soud v Praze.

Nejvyšší soud aplikoval test
S tím se částečně ztotožnil i Nejvyšší soud. „Odvolací soud ovšem správně připomenul, že zatímco svoboda v oblasti vnitřní názorové autonomie jednotlivce, tzv. forum internum, je absolutní a stát nesmí za žádných okolností a při uvádění jakéhokoliv důvodu zasahovat do vnitřního přesvědčení, pak svoboda projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení, tedy forum externum, může být z taxativně stanovených důvodů v čl. 9 Úmluvy omezena,“ uvedl Nejvyšší soud v odůvodnění svého rozhodnutí.

Poté aplikoval pětistupňový test podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Jde o pět otázek v souvislosti s Článkem 9 Úmluvy. Spadá projednávaná věc pod rozsah čl. 9 Úmluvy (věcný rámec)? Došlo k zásahu do práva zaručeného čl. 9 (existence zásahu)? Byl zásah v souladu se zákonem (legalita)? Sledoval zásah alespoň jeden z legitimních cílů vymezených v čl. 9 odst. 2 (legitimita)? Byl zásah nezbytný v demokratické společnosti (přiměřenost)?
Veganství, zákon, přiměřenost

Podle Nejvyššího soudu judikatura ESLP neposkytuje jednoznačnou definici náboženství nebo přesvědčení. Proto je nezbytné zkoumat přítomnost určité úrovně přesvědčivosti, serióznosti, koherence a důležitosti. „V poměrech projednávané věci přitom není rozumných pochybností, že právě odmítání stravy založené na živočišných produktech je základním znakem veganství, jak ostatně dovodil již soud prvního stupně a v plné shodě s ním i odvolací soud,“ uvedl v odůvodnění Nejvyšší soud.

Podle názoru ESLP jsou tolerovatelná jen „minimální“ omezení přesvědčení či náboženského vyznání. „O takový případ rovněž v projednávané věci nešlo, neboť neposkytování veganské stravy je v daném případě zásahem absolutním,“ dospěl k závěru Nejvyšší soud.

K otázce legality Nejvyšší soud uvedl: „Omezení možnosti praktikujícího vegana přijímat stravu nikoliv živočišného původu by v tuzemsku muselo být výslovně stanoveno zákonem, a nikoliv předpisem nižší právní síly v podobě vyhlášky, popř. dokonce jen interním dokumentem Vězeňské služby.“

Ani provozní situace ve věznici v průběhu vazby není podle Nejvyššího soudu zásadní: „Zákonem předjímaná povinnost věznice ,přihlížet ke kulturním a náboženským tradicím obviněných´ nemůže být logicky vnímána jako zákonem provedené výslovné omezení práv plynoucích z čl. 9 Úmluvy, nýbrž naopak je projevem respektu k tam chráněným právům,“ uvedl Nejvyšší soud.

A konečně, soudy podle Nejvyššího soudu neposuzovaly přiměřenost zásahu: „Měl-li odvolací soud za to, že je namístě osoby ve výkonu vazby omezit v možnosti podávání veganské stravy, měl na projednávanou věc vztáhnout především test proporcionality zvažovaného omezení (zmíněný v předchozích odstavcích tohoto rozsudku).“

Nejvyšší soud: Posouzení otázek bylo nesprávné
Podle Nejvyššího soudu nebyl ani argument zbylými 400 vězni řádně odůvodněný: „Stejně tak za předčasný je třeba považovat argument odvolacího soudu ohledně ohrožení výživy ostatních osob omezených na svobodě, neboť i v takovém případě by zásah do práva jednotlivce musel být přesvědčivě odůvodněn např. legitimním cílem v podobě ochrany práv a svobod jiných osob umístěných ve vazbě či ve výkonu trestu odnětí svobody, což se v projednávané věci nestalo.“
„Nepoměřoval-li odvolací soud projednávanou věc i zmíněnými hledisky a vnímal-li ochranu relevantního světonázoru jednotlivce jako méně významnou, než v případě ochrany víry a náboženského přesvědčení, je jeho právní posouzení v obou dovolatelem zpochybněných otázkách neúplné, a tudíž nesprávné,“ uzavřel své rozhodnutí Nejvyšší soud Č:
Podle Nejvyššího soudu bylo rozhodnutí Městského soudu v Praze dále zatíženo vadou. Soud totiž nesouhlasil s denním limitem pro přípravu veganské stravy bez potravinových doplňků 57, a současně bez dalšího zkoumání učinil závěr o „finanční náročnosti poskytování veganské stravy“. 
Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Cenu Pelikán za zásluhy letos obdrží Pavel Rychetský

Letošní olomouckou cenu Pelikán, kterou za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog každoročně uděluje dvouměsíčník Listy, získá právník a politik, předseda Ústavního soudu ČR Pavel Rychetský. Plastiku Pelikána převezme ve středu 8. prosince v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Informoval o tom Tomáš Tichák z redakce Listů, které založil olomoucký rodák Jiří Pelikán v roce 1971 v exilu v Římě. Tvůrcem plastiky pelikána, upomínající zakladatele Listů, je výtvarník a šperkař Pavel Herynek.

Osmasedmdesátiletý bývalý ministr spravedlnosti a senátor, který zastává funkci předsedy Ústavního soudu od srpna 2003, cenu převezme v posluchárně Václava Havla katedry politologie a evropských studií. Následující debaty na téma Lidská práva a sociální spravedlnost dnes se zúčastní podle Ticháka například socioložka Zuzana Kusá, laureátka ceny Pelikán za rok 2020. Kusá také během večera převezme dodatečně ocenění za loňský rok. Cenu nemohla dosud obdržet kvůli pandemickým omezením. Debata s ní a dalšími hosty se konala on-line.

Cena je pojmenována po Jiřím Pelikánovi (1923 – 1999), olomouckém rodákovi, jedné z předních osobností Pražského jara 1968 a od roku 1979 poslanci Evropského parlamentu. Jeho Listy byly spolu s Tigridovým Svědectvím nejvýznamnějším českým exilovým časopisem. Publikovaly v nich přední osobnosti exilu i domácí opozice bez ohledu na politickou orientaci či vyznání.

Cenu Pelikán udělují Listy od roku 2004. Ocenění je udělováno osobnostem, které prosazují hledání pravdy v otevřeném a demokratickém dialogu, přitom však neváhají vystupovat proti společenskému zlu, a to ani za cenu osobních obětí či ztráty popularity. Prvním nositelem se stal první polský postkomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki, ocenění získala také bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová, politik a publicista Jaroslav Šabata, maďarský bohemista György Varga, polský novinář Adam Michnik či veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.

X X X
​
Policie loni v ČR ukončila 4030 odposlechů, o 1289 méně než v předchozím roce.

Jde o nejnižší počet od doby, kdy policisté sledují statistku ukončených úkonů, tedy od roku 2004. Vyplývá to z analýzy odposlechů za rok 2020, kterou v pondělí projedná vláda. Z celorepublikových útvarů ukončila nejvíce odposlechů stejně jako v minulých letech Národní protidrogová centrála (NPC), z krajských policejních ředitelství vykázala nejvyšší počet úkonů moravskoslezská policie.

V loňském roce byl v důsledku pandemie nemoci covid-19 zaznamenán enormní pokles celkového počtu evidovaných trestných činů, uvádí analýza. Kriminalita v Česku klesla téměř o 17 procent na 165.525 registrovaných skutků. Pokles policisté evidovali ve všech sledovaných kategoriích trestných činů.

Moravskoslezské policejní ředitelství loni podle analýzy ukončilo 438 odposlechů, následovalo ředitelství Olomouckého kraje se 403 odposlechy a pražské krajské ředitelství se 402 odposlechy. Nejméně odposlechů, 52 a 48, vykázala policejní ředitelství v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.

Národní protidrogová centrála loni ukončila 441 odposlechů, tedy o 553 méně než v roce 2019. Počet odposlechů klesl i u Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), o 187 na 400 ukončených odposlechů.
Kriminalisté loni tradičně využívali odposlechy nejčastěji při vyšetřování drogové kriminality, násilné trestné činnosti a dále u takzvané trestné činnosti proti veřejnému zájmu, tedy například u zločinného spolčení, úplatkářství nebo převaděčství. Následovalo vyšetřování daňové trestné činnosti.

Nejvyšší počet ukončených odposlechů zaznamenali policisté právě v roce 2004, odkdy jejich počet sledují, šlo o 9610 úkonů. Do té doby policie sledovala počty zahájených úkonů. Následovaly roky 2006 a 2014, kdy ukončené odposlechy překročily 7500 případů.

Odposlechy může policie použít jen po návrhu státního zástupce, se kterým musí souhlasit soud. Souhlas k odposlechu může dát u vybraných trestných činů také odposlouchávaný člověk, ale to se stává v minimu případů.
Analýza se věnuje také sledování, která loni policie ukončila ve 3878 případech. Ke sledování policisté přistoupili opět hlavně v souvislosti s drogovou kriminalitou, s odstupem následovala daňová trestná činnost a násilné činy.
Počet ukončených odposlechů v rámci Policie ČR v letech 2004 – 2020, ceskajustice.cz

X X X

Belgie má kolosální problém s kokainem, droga zaplavila antverpský přístav

Přístav v belgických Antverpách se stal vstupní branou kokainu do Evropy. Celníci tam letos zadrželi rekordních 100 tun této drogy. Podle statistik je kokain stále oblíbenější, hlavně mezi mladými. Jenom v Evropské unii ho užívají asi čtyři miliony dospělých. Starosta Antverp nyní vyhlásil pašerákům drog válku, píše americký deník The New York Times.

​Jako teenager se v 80. letech 20. století Norbert Somers potuloval po antverpském přístavu, kde jeho otec pracoval jako celník. S nadšením projížděl kolem doků na kole a nerušeně pozoroval připlouvající lodě.
Od té doby se přístav rozrostl v rozlehlý komplex s kamiony a jeřáby manipulujícími s miliony kontejnerů ročně. Podle Somerse, který nyní působí jako vedoucí protidrogové jednotky belgické celní správy v Antverpách, se přístav změnil k nepoznání, stalo se z něj totiž centrum mezikontinentálního pašování s drogami. „Kokainové tsunami zažívá explozi. Expanduje nejen v Antverpách, ale po celé Evropě,“ přiblížil Somers. 

Podle tamních úřadů zabavené množství této stimulační látky ve velkých přístavech raketově narůstá. S tím souvisí nejen zvýšená spotřeba kokainu v Belgii a Nizozemsku, ale i větší počet úmrtí. Celníci v Antverpách letos zadrželi 100 tun kokainu, loni to bylo přitom „pouhých“ 66 tun. To je množství, které se rovná přibližně dvojnásobku objemu zabaveného před 10 lety v celé Evropské unii. 

Kokain se stává společensky akceptovaným
Větší počet záchytů je zčásti důsledkem pandemie koronaviru. Podle odborníků na lodní dopravu se v prvních měsících, kdy se nemoc objevila, snížila kontejnerová přeprava, stejně tak i počet celníků a policistů v přístavech v Latinské Americe. To poskytlo volnější ruce zločineckým skupinám, kterým se naskytla možnost přepravit více tun drogy, zejména z Kolumbie, kde se její výroba stále zvyšuje. 

Smutný dopad pandemie. Američané rekordně umírali na předávkování drogami Agentura Evropské unie pro drogy (EMCDDA) také upozornila, že se Evropa stala hlavním tranzitním bodem pro přepravu drog na východ do Ruska a do asijských a blízkovýchodních zemí. 

Podle odborníků je kokain v Evropě do značné míry nekontrolovaný a stal se dostupnějším a akceptovanějším v sociálních kruzích, kde by byl kdysi tabu. Stále častěji ho vyhledávají i mladší uživatelé. „Odpovídá trendům v naší společnosti,“ řekl Tom Decorte, profesor kriminologie na univerzitě v Gentu. „Je to stimulant, který nám umožňuje tvrději pracovat, více se soustředit a lépe se vyrovnat s nepříjemnými věcmi v životě,“ dodal k látce, kterou konzumuje asi čtyři miliony dospělých v Evropské unii. 

Do obchodu jsou zapojeni dělníci i celníci
Střelba, výbuchy granátů a násilí jsou tak v Nizozemsku kvůli vzkvétajícímu obchodu s kokainem stále častěji skloňované pojmy. V červenci byl na také ulici v Amsterdamu zastřelen novinář Peter R. de Vries, který se proslavil svými reportážemi o nizozemském kriminálním podsvětí. Starosta Antverp Bart De Wever proto vyhlásil válku proti drogám a vyzval k tvrdší protidrogové politice v celé Belgii. Posílení policejních složek však podle Decorta vedlo k tomu, že v Antverpách místo jednotlivců působí organizované skupiny pašeráků, které jsou násilnější. 

Drogy či prostituce. Česká stínová ekonomika je na vzestupu
Celníci odhadují, že zabaví asi 10 procent kokainu pašovaného do Evropy, přičemž hlavními destinacemi jsou Antverpy a nizozemský přístav Rotterdam. „Zabavujeme toho hodně, ale ubližuje to nějak zločincům?“ řekl šéf belgických celníků Kristian Vanderwaeren. Jenom v latinskoamerických přístavech bylo letos totiž zabaveno tolik kokainu směřujícího do Antverp, jako v samotném belgickém přístavu. 

Kokain se často pašuje v nádobách s dalšími předměty, například s banány, pomerančovým džusem nebo kávou. Někdy se pašeráci také celé dny schovávají v kontejnerech v docích, aby mohli drogu vyzvednout. Používají taktiku, kterou celníci nazývají trojský kůň. 

Korupce podle celníka Somerse zasáhla do všech úrovní dodavatelského řetězce. Do obchodu s drogami jsou zapojeni dělníci v docích a jeřábníci, stejně jako celní úředníci a státní zaměstnanci. V antverpském přístavu pracuje více než 64 tisíc lidí a dalších 80 tisíc pracovních míst na přístavu závisí. „Když se podíváte na množství lidí zapojených do pašování, někdy máte pocit, jako by v tom jeli všichni,“ uzavřel Somers.

X X X

Auto s vojáky najelo v Barmě do skupiny demonstrantů, pět jich zemřelo

​V barmském městě Rangún při nedělních protestech proti únorovému vojenskému puči zemřelo pět lidí poté, co do davu najelo auto bezpečnostních složek. Další desítky lidí utrpěly zranění. Policie v souvislosti s protesty zatkla nejméně 15 demonstrantů.
Dva svědci popsali, jak do davu zezadu najelo auto plné vojáků, kteří začali protestující pronásledovat, zatýkat a bít. Záběry z incidentu kolují i na sociálních sítích.

Mluvčí vládnoucí junty neodpověděl na žádost o komentář. Stínová vláda, kterou na jaře vytvořili prodemokratičtí politici, uvedla, že jí láme srdce, když vidí, jak vojáci sráží na zem pokojné demonstranty a střílí po nich. V prohlášení uvedla, že na zásah „důrazně odpoví“.
Navzdory ranním násilnostem se v Rangúnu odpoledne konala další demonstrace. Protesty pokračují i přesto, že při nich od 1. února, kdy junta svrhla demokraticky zvolenou vládu a ujala se moci, zahynulo více něž 1300 lidí. 

Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP), která zaznamenává oběti zásahů barmských bezpečnostních sil, uvádí, že dalších 7 750 lidí čelilo zatčení, odsouzení nebo trestnímu stíhání. Hromadné demonstrace ale nahradily většinou krátká shromáždění v menších městech. Nesouhlasné akce jsou ale také obvykle rozpuštěny dřív, než bezpečnostní složky stačí zasáhnout.

X X X

Putin jako štědrý dobrodinec. Prezident Rusům daroval krávu či iPhone

Dřevo na zimu, iPhone a zájezd do Soči k moři. To jsou jen některé příklady dárků, které získali Rusové poté, co se obrátili se svými problémy a tužbami přímo na prezidenta Vladimira Putina. Ten obdaroval také třináctiletého Aljošu Sokolnikova z vesnice na Sibiři, který během červnové debaty hlavy státu s národem, žádal o krávu.

​Chlapcova žádost se v červnu sice do přímého televizního přenosu nedostala, ale nahrál ji operátor, a následně se jí zabývaly místní úřady. Chlapcova rodina nejprve dostala od republikového ministerstva zemědělství nabídku, aby se zapojila do programu „Agrostart-up“ s příslibem, že dostane na nákup krávy grant. Nakonec si ale žádost vzala na starost vládní strana Jednotné Rusko, která chlapci krávu darovala.

„Informace v médiích o podobných dárcích se obvykle objevují po debatách s prezidentem, anebo po dopisech adresovaných hlavě státu. Z hlediska public relations je to bezchybná taktika, která zvyšuje loajalitu obyvatelstva a využívá víru v zázraky, vypěstovanou pohádkami o štědrém dobrodinci či dobrém carovi,“ upozornila televize BBC, která o události informovala. 

Putin vyrazil do škol. Jeden žák ho opravoval, druhý ho pozval na svůj kanál
Během stejné debaty si penzistka Svetlana Kultyginová postěžovala, že jí už 20 let nezavedli do domu plyn, přestože se tak stalo v případě chat prominentů, které prý plyn mají. Stížností se zabýval gubernátor Sverdlovské oblasti, vyšetřovatelé i prokuratura. Ale výsledkem bylo, že penzistce přivezli náklad palivového dříví s vysvětlením, že plyn zapojí nejdříve za dva roky, až dostavějí potrubí. 

Putin letos daroval dva fotbalové dresy - tréninkový a pro zápasy - desetiletému Makarovi z Tambovky v Amurské oblasti, o které chlapec poprosil v dopise. „Synek má od dětství moc rád našeho prezidenta,“ svěřila se jeho maminka.
Žák Danila Prilepa se před čtyřmi lety v televizním přenosu zeptal šéfa Kremlu, jak řeší problém se zkorumpovanými hodnostáři, a postěžoval si na pomalé přidělování dotací na bydlení pracovníkům ministerstva vnitra v jednom ze sibiřských regionů, což je problém, který trápí chlapcovu rodinu. Putin se zeptal, zda mu otázku někdo připravil, a hoch odvětil, že jej na to připravil život.

Prilepa pak dostal zlatý iPhone s Putinovým portrétem v hodnotě 184 000 rublů (asi 56 000 korun) od prodejce chytrých mobilů, který je upravuje na přání. Daná společnost se takto rozhodla odměnit chlapcovy dobře položené otázky. Technicky sice nešlo o dárek od Putina, ale od soukromé firmy, nicméně ta vysvětlila, že Putin nakonec udělil náležitou pozornost problému, který chlapec nastolil.

„Danila položil vážnou a odvážnou otázku, na kterou požadoval jasnou a konkrétní odpověď. Navíc jsme ocenili chlapcovu pohotovost, který prezidentovi řekl, že jej k otázce připravil život. Danila je skvělý příklad naší mladé generace.“
Od kytice až po nový byt, ale největším darem je sám Putin
Vysokoškolská pedagožka z Kirova Anna Fokinová zase v srpnu napsala Putinovi dopis, ve kterém jej požádala o jeho portrét. Již v září ji pozvali do prezidentovy kanceláře a darovali ji Putinovu fotografii s podpisem. „Pedagožka se chystá portrét pověsit u sebe doma. Doufá, že svou úctu k hlavě státu předá dvanáctiletému synovi,“ psalo se tehdy v tisku.

Putin v roce 2017 daroval k narozeninám zájezd do Soči Anastasiji Votincevové z Iževska, která si mu postěžovala, že má byt v havarijním stavu. Putin do Iževska přijel na pracovní návštěvu a rozhodl se Anastasii osobně navštívit: žena žila spolu se sestrou a třemi dětmi v jediném pokoji ve zchátralém domě. Tehdy také prezidentovi řekla, že ani ona, ani její rodina nikdy nebyli u moře. Putin ji během návštěvy daroval kytici a zájezd do Soči, zatímco obdarovaná za hlavní dar označila samého Putina. 

„Byla to nejlepší dovolená v našem životě,“ pochvalovala si po návratu z černomořského letoviska. O rok později dostala byt, stejně tak její sestra.
Rok 2017 byl vůbec na dárky od prezidenta bohatý: Putin daroval kytaru školákovi ze vsi u Pskova, který si o ni hlavě státu řekl, a dvě školačky z Čeljabinska dostaly od hlavy státu pod stromeček lyže. „V budoucnu chci být na olympiádě,“ prohlásila jedna z obdarovaných dívek.

X X X

Potyčky mezi vojáky a horníky si v Indii vyžádaly 14 mrtvých

​Vesničané na severovýchodě Indie zapálili několik vojenských vozidel poté, co tam vojáci nedopatřením zabili šest horníků, jež považovali za vzbouřence. Při následných potyčkách pak příslušníci ozbrojených sil usmrtili dalších sedm místních, napsala agentura AP s odkazem na vyjádření místních činitelů. Při střetech rovněž zemřel jeden voják. Incidenty vyšetřují místní úřady.

​Podle důstojníka armády spustili vojáci palbu na vozidlo poblíž hranic s Barmou, když dostali zprávy o očekávaném pohybu vzbouřenců v oblasti. Podle jednoho z místních představitelů však byli v autě indičtí horníci.
Rozlícení vesničané následně zapálili dvě vojenská auta, vojáci na ně začali střílet a zabili dalších sedm lidí. Potyčka si vyžádala jeden lidský život i na straně armády. 

Indický ministr vnitra Amit Šáh uvedl, že jej tento „nešťastný incident“ velmi mrzí, a prohlásil, že záležitost vyšetří vláda státu Ásám, kde k němu došlo..
Indické vládní jednotky se na severovýchodě země potýkají s řadou povstaleckých skupin, které po útocích na indické vojáky často hledají úkryt právě v sousední Barmě.

​