Vrchní soud v Praze definitivně zamítl stížnost exhejtmana Davida Ratha na podjatost přísedící Gabriely Nardelli. David Rath a dalších šestnáct obžalovaných si stěžovali na porušení presumpce neviny a na předsudečnou nenávist, kterou měla Nardelli šířit na Twitteru oznámením: „Pro jistotu si připomeňme: Komunisti jsou svině“ nebo „Chyťte Bureše“ s kresbou premiéra. Chyťte Bureše je úniková hra a oznámení, že „komunisté jsou svině“, je připomínka jejich obětí, vzkazuje Vrchní soud v Praze.

O stížnosti na podjatost přísedící Nardelli letos v říjnu rozhodoval jako předseda senátu i soudce Michal Hodoušek, který byl Vrchním soudem v Praze před pěti lety vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v Rathově věci kvůli podjatosti.
Vyloučen byl tehdy spolu se soudcem Martinem Zelenkou a soudkyní Jaroslavou Maternovou na základě Rathovy stížnosti na jejich podjatost. Tehdy k tomu Vrchní soud v Praze napsal: „Předseda senátu Vrchního soudu v Praze JUDr. Martin Zelenka stejně jako další členové senátu JUDr. Jaroslava Maternová a JUDr. Michal Hodoušek jako zákonní soudci podle článku 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod sice nemají k projednávané věci ani k osobě obžalovaného MUDr. Davida Ratha žádný osobní poměr, a subjektivně se tak necítí být v posuzovaném případě podjatí, nicméně objektivně nahlíženo oprávněné pochybnosti o jejich nestrannosti nejsou vyloučeny.“

O pět let později ovšem rozhodoval soudce Hodoušek další Rathovu stížnost. Tentokrát jde o stížnost proti usnesení Krajského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta námitka podjatosti přísedící Gabrieli Nardelli, přičemž dne 13. září 2019 v neveřejném čtyřicet minut trvajícím jednání o podjatosti přísedící Nardelli rozhodovala jako přísedící Gabriela Nardelli. Jde ovšem o zákonný postup, protože o námitce podjatosti rozhoduje poprvé ten orgán, proti kterému byla vznesena. Odvolací senát pod vedením dříve podjatého soudce Hodouška Rathovu stížnost na podjatost Nardelli dne 22. října 2019 definitivně zamítl.

Rovněž důvody, proč si David Rath na přísedící Nardelli stěžoval a jak se s tím senát pod vedením soudce Michala Hodouška vypořádal, jsou zajímavé. David Rath má za to, že přísedící šířila na Twitteru projevy, které jsou porušením presumpce neviny, práva na spravedlnost a právní stát a ohrožují důvěru v celu justici.

K jejímu výroku o komunistech David Rath poznamenal: „Šíření takovéto vyjádření naplňuje znaky předsudečné nenávisti, když paní Nardelli považuje paušálně a dogmaticky ,komunisty za svině´ bez ohledu na konkrétní případy a při ignorování skutečnosti, že KSČM je parlamentní stranou. Takovéto vyjádření je naprosto nepřijatelné u členky senátu trestního soudu. I přísedící v trestním senátu, by měla být v zásadě apolitická, tedy nerozhodovat na základě svých politických preferencí, opačný postup působí naprosto destruktivně na důvěru v justici,“ uvedl ve své stížnosti David Rath, který z prohlášení Nardelli vyvozuje předsudečnou nenávist k jeho osobě, neboť i „on byl za svého působení ve Středočeském kraji v koalici s komunisty“.

Dále v odůvodnění stížnosti David Rath například poukazuje na fakt, že Gabriela Nardelli na svém twitterovém účtu šířila slova „Chyťte Bureše“ s kresbou předsedy vlády Andreje Babiše jako vězně, což je v rozporu se zásadou presumpce neviny.

A do třetice šířila Gabriela Nardelli podobiznu Davida Ratha na billboardu s nápisem „Boj s korupcí nikdy nevzdám. MUDr. David Rath kandidát do senátu.“ Je zřejmé, že naplňují znaky předsudečné nenávisti ve vztahu k MUDr. Davidu Rathovi a je jimi porušena presumpce nevinny, protože datování těchto výroků a komentářů je z doby, kdy ještě nebylo pravomocně rozhodnuto o jeho vině ani paní Nardelli neznala žádné informace ze soudního spisu. Existuje vážná pochybnost o nestrannosti přísedící Gabriely Nardelli ve vztahu k MUDr. Davidu Rathovi a projednávané věci. U paní Nardelli naprosto absentuje nezávislost, není zde nestrannost, neboť se jednalo o hanlivé, jízlivé komentáře, které zasahovaly do osobnostních práv MUDr. Davida Ratha a vyloženě byly vůči MUDr. Davidu Rathovi jednostranné, negativní a nepřátelské,“ uvádí exhejtman.

Připomínka obětí režimu

Jak se s tím vypořádal senát pod vedením Michala Hodouška? Převzatý tweet o tom, že komunisti jsou svině doslova smetl: „Pokud jde o příspěvek ze dne 10. září 2019, je zcela evidentní, že jeho obsahem byla pouhá připomínka obětí komunistického režimu a obhajobou vykonstruovaný myšlenkový řetězec působí přinejmenším účelově a nelogicky, a jako takový nemůže obstát,“ uvedl soud.

„Nad rámec výše uvedeného je namístě připomenout, že je sice pravda, že soudce a potažmo tedy i přísedící se svém životě musí zdržet všeho, co by mohlo narušit důstojnost vykonávané funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, není ovšem pravdou, že by soudce, či v tomto případě přísedící, nemohl být členem politické strany, neboť zákon tuto možnost s výjimkou soudců Ústavního soudu nikterak nevylučuje, ergo argumentum a contrario je i námitka týkající se domnělé politické zaujatosti paní Nardelli zcela lichá,“ napsal senát Vrchního soudu v Praze.

Ani druhá Rathova námitka neobstála: „Pakliže obžalovaný MUDr. Rath tvrdí, že přísedící paní Nardelli ,šířila vyjádření „,Chyťte Bureše´ a jednala tudíž v rozporu se zásadou presumpce neviny, neboť součástí sdíleného příspěvku bylo vyobrazení premiéra Andreje Babiše jako vězně, nelze než takové tvrzení označit za nepravdivé a zavádějící. Obsahem inkriminovaného tweetu, jehož autorem je irský novinář působící v České republice Ian Willoughby, bylo prosté sdělení, že se v Praze na Vinohradech nachází tzv. úniková hra s názvem ,Chyťte Bureše´, doprovázené reálnou fotografií místa. Snaha obžalovaného MUDr. Ratha dovodit na podkladě této skutečnosti, že přísedící paní Nardelli jedná v rozporu se zásadou presumpce neviny, když veřejně šíří vyobrazení pravomocně neodsouzené osoby jako vězně, nenalézá sebemenší opodstatnění…Úvaha obžalovaného MUDr. Ratha, že Andrej Babiš je předsedou hnutí ANO, jehož členkou je i hejtmanka Středočeského kraje, kterýžto v projednávané věci vystupuje v procesním postavení poškozeného, je zcela absurdní a postrádá jakoukoli logiku.“

„Zcela účelově působí rovněž námitka obžalovaného MUDr. Ratha, že retweetovaný příspěvek, jehož obsahem byla fotografie billboardu s vyobrazením osoby obžalovaného MUDr. Ratha a zde uvedeného sloganu: „Boj s korupcí nikdy nevzdám. MUDr. David Rath kandidát do Senátu.“, jednoznačně dokládá oprávněnost vznesené námitky podjatosti vůči přísedící paní Nardelli. Z vyjádření obžalovaného MUDr. Ratha totiž nikterak nevyplývá, v čem konkrétně je spatřována závadovost dotčeného příspěvku a z jakého důvodu by tedy přísedící paní Nardelli měla být z projednávání předmětné trestní věci vyloučena,“ uvádí ve svém usnesení senát Vrchního soudu v Praze, kterým se stížnost Davida Ratha pravomocně zamítá. Irena Válová, ceskajuistice.cz

ZEMAN: KAUZA CASA OSTUDA JUSTICE, NOVÝ ŠÉF VS V PRAZE DORFL

Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval Luboše Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze. Přiznal, že s jeho výběrem otálel. „Střetly se dvě výrazné osobnosti, trochu jsem váhal,“ uvedl s tím, že druhý kandidát místopředseda Vrchního soudu v Praze Jan Sváček mu situaci ulehčil, když z kandidatury odstoupil.

Zeman při ceremoniálu řekl, že Sváček projevil přání s Dörflem spolupracovat. „Takže doufám, že vytvoříte dobrý tandem a že mezi vámi nebudou zbytečné rozpory,“ řekl prezident. Nyní Sváček na vrchním soudě zastává pozici místopředsedy pro trestní úsek. Dörfl uspěl ve výběrovém řízení ministerstva spravedlnosti, do nějž se přihlásili dva zájemci. Ministryně Marie Benešová (za ANO) uvedla, že výběrová komise se pro Dörfla rozhodla jednoznačně. Zeman uvedl, že bodový rozdíl mezi oběma kandidáty byl těsný.

„Úspěšně působil už jako předseda ústeckého krajského soudu. Na výběrové řízení se velmi pečlivě připravil, jeho záměry ve vztahu k řízení soudu jsou jasné a konkrétní. Domnívám se, že své návrhy umí v praxi prosazovat. Po dnešním jmenování mi představil své vize a nápady a musím říct, že se v mnoha ohledech shodneme. Zejména, že je potřeba urychlit elektronizaci justice,“ uvedla Marie Benešová.

Dörfl vystudoval práva na Univerzitě Karlově. V justici pracuje nepřetržitě od roku 1993, kdy nastoupil jako justiční čekatel. Soudit začínal u Okresního soudu v Nymburce, kterému pak od roku 1998 šéfoval. O sedm let později přešel ke středočeskému krajskému soudu, kde byl místopředsedou. Dva a půl roku působil u pražského vrchního soudu, od roku 2014 pak začal řídit Krajský soud v Ústí nad Labem. Ve funkci 2. ledna 2020 vystřídá Jaroslava Bureše.

Zeman se dnes při jmenování nového šéfa pražského vrchního soudu také opřel do justice kvůli kauze exministryně obrany Vlasty Parkanové a nákupu letounů CASA, ve které stále nepadl pravomocný rozsudek. „Zjistili jsme, že kauza trvá deset let. To je šílená ostuda,“ zlobil se Zeman s tím, že ať už věc dopadne jakkoliv, měla by být rozhodnuta. V té souvislosti také zmínil, že ústavní soudce Ludvík Filip „suší“ a nevyřizuje jeho stížnost na tzv Lex Babiš již tři roky. Do Ústavního soudu se v této souvislosti opřel již v minulosti.

O nákupu čtyř transportních letadel za více než 3,5 miliardy korun rozhodla druhá Topolánkova vláda v dubnu 2009. Obžaloba uvádí, že Parkanová a bývalý ředitel ministerské sekce vyzbrojování Jiří Staněk způsobili státu nezjištěním přiměřenosti ceny škodu 819 milionů korun. Za zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku oběma hrozí až desetileté vězení. Přípravné řízení trvalo několik let, poté případ soud vrátil státnímu zástupci k došetření. Žalobce ale uspěl se stížností.

Prezident se odpoledne setká také s předsedou Nejvyššího soudu Pavlem Šámalem. Zeman mu koncem listopadu nabídl post ústavního soudce, Šámal si vzal 14 dní na rozmyšlenou. Eva Paseková, ceskajustice.cz

ŠÉF NS ŠÁMAL PŘIJAL NABÍDKU NA SOUDCE ÚS

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal přijal nabídku stát se ústavním soudcem. Rozhodování prý bylo mnohem těžší, než kdyby byl řadovým soudcem. Ve středu odpoledne to po návštěvě Pražského hradu řekl České justici.
Šámal po jednání s prezidentem uvedl, že rozhodování o kandidatuře na ústavního soudce pro něj bylo těžké, protože Nejvyšší soud považuje za svou srdeční záležitost. „Zároveň tady byla velká výzva stát se členem Ústavního soudu, nejvyšší soudní instituce v České republice. Myslím, že každý právník, který takovou výzvu dostane, tak o ní velmi vážně uvažuje. Po poradě s odborníky i s přáteli a rodinou jsem se rozhodl, že nabídku prezidenta přijmu,“ řekl.

O nástupcích v pozici předsedy NS se prý s prezidentem Milošem Zemanem nyní nebavili a dohodli se, že varianty proberou až poté, pokud Šámal uspěje při slyšení na plénu Senátu. „Musím samozřejmě absolvovat řízení o získání souhlasu Senátu. Já to nijak nepodceňuji, vím, že to není nic lehkého, a proto se na to budu připravovat,“ řekl.

Už dříve podle informací České justice prezidentovi jako možné kandidáty na předsedy NS nabídl soudce Roberta Fremra nebo místopředsedu NS Romana Fialu. Jako svého favorita označila Fremra ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Zeman předkládá návrhy kandidátů na soudce Ústavního soudu Senátu, do funkce mohou nastoupit jedině v případě, že je horní komora Parlamentu schválí. Jedno z 15 míst ústavních soudců je uvolněné od počátku roku, kdy rezignoval Jan Musil.
Šámal řídí NS od ledna 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou. Expert na trestní právo tehdy řekl, že chce hlavně zvýšit prestiž NS, zvýšit jeho účinnost a zajistit, aby neměl nedodělky. Šámal také uvedl, že trestní kolegium stárne a bude potřeba ho omladit, což označil za jeden ze svých prioritních úkolů. Později dodal, že NS se daří posilovat autoritu, která v minulosti podle některých odborníků slábla.

Jako soudce by Šámal musel za čtyři roky skončit kvůli věku. V roce 2023 mu totiž bude 70 let, což je zákonná hranice. U Ústavního soudu ale žádný věkový limit není.

Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident se souhlasem Senátu na dobu deseti let, přičemž ústava nezakazuje opakování mandátu. Ústavním soudcem se může stát bezúhonný český občan, který je volitelný do Senátu – tedy je mu nejméně 40 let. Musí mít vysokoškolské právnické vzdělání a musí být nejméně deset let činný v některé právnické profesi.
Jako předseda NS například Šámal rozhodl o podání kárné žaloby na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou kvůli tomu, že měla blízko k významnému fotbalovému funkcionáři Miroslavu Peltovi a přes možnou podjatost rozhodovala spor tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. Nejvyšší správní soud potrestal Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent.

Ohledně případného působení u Ústavního soudu Šámal nedávno řekl, že by pro něj bylo velkou profesní výzvou, láká jej například možnost vrátit se k rozhodovací činnosti. Na druhou stranu by ale nerad odcházel od rozdělané práce u NS. O Šámalovi jako o potenciálním ústavním soudci se v kuloárech hovořilo v minulosti vícekrát. Konkrétní nabídku ale dostal až nyní.

Svoji soudcovskou kariéru Šámal zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na NS České republiky, z kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U NS v Brně působí jako soudce a předseda senátu trestního kolegia NS od roku 1993. Během výkonu funkce u NS působil v letech 1999 až 2004 na stážích v legislativním odboru Ministerstva spravedlnosti.
Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ. Je ženatý. Jeho manželka Milada je soudkyní NS. ceskajustice.cz

ÚS UPŘEDNOSTNIL PRÁVO NA ZÁKONNÉHO SOUDCE

Plénum Ústavního soudu změnilo 3. prosince 2019 způsob, jakým budou jeho senáty od příštího roku projednávat ústavní stížnosti. V posledních čtyřech letech platilo, že se na začátku každého sudého kalendářního roku přesunul předseda senátu do toho vedlejšího jako jeho nový řadový člen.

Pokud byl zpravodajem ústavních stížností, které senát nestihl v původním složení projednat, odnášel si je s sebou do nového senátu a ten o nich pak i rozhodoval. A právě to se od 1. ledna 2020 změní. Všechny ústavní stížnosti budou vždy projednány v původním senátu, do něhož napadly, i když už soudci budou tou dobou zasedat v jiném složení. Ústavní soudci tak po čtyřech letech rotací mezi senáty upřednostnili právo na zákonného soudce.

Na konci roku 2015 plénum Ústavního soudu rozhodlo, že jeho soudci (s výjimkou funkcionářů, tj. předsedy Ústavního soudu a obou jeho místopředsedů, kteří nejsou stálými členy ani jednoho ze čtyř tříčlenných senátů), budou každé dva roky rotovat mezi senáty, v nichž zasedají. Důvodem bylo podnítit mezi soudci větší názorovou pestrost.

Od začátku ledna 2016 tak ústavní soudci poprvé zasedli v jiném složení senátů, než do jakých docházeli do konce roku 2015. Složení senátů se pak znovu změnilo na začátku dalšího sudého kalendářního roku, tj. k 1. lednu 2018. Do nových senátů odcházeli vždy předsedové těch stávajících a odnášeli si s sebou ústavní stížnosti, jichž byli zpravodaji. Ty pak projednaly a rozhodly nové senáty. Stěžovatelům se tak mohl změnit jeden, ale i dva členové senátu, podle toho, zda jejich ústavní stížnost zpravodajoval buď odcházející předseda senátu anebo naopak jeho v senátu nadále zůstávající řadový člen.
Tuto změnu ve svém letošním rozhovoru pro Českou justici kritizoval ústavní soudce Radovan Suchánek. Namítal, že změna ve složení senátů v průběhu projednávání ústavních stížností odporuje právu stěžovatelů na zákonného soudce. „Může docházet i k tomu, že soudce zpravodaj již předloží návrh rozhodnutí svému senátu, v něm ale pro něj nezíská většinu hlasů a v té chvíli si jej „bere zpět“ s tím, že ještě věc bude studovat či koncept rozhodnutí upravovat. Ve skutečnosti ale pak může jen vyčkávat s novým předložením téhož konceptu rozhodnutí právě až na nový senát pozměněný v důsledku tzv. rotace. Umožňuje se tak, aby soudce zpravodaj nepřípustně povýšil svůj názor nad názor momentální senátní většiny, která je ovšem v daném čase relevantní pro přijetí rozhodnutí,“ uvedl v červnovém rozhovoru Suchánek.

S rotací ústavních soudců naopak souhlasila bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. Podle ní se právo na zákonného soudce vyznačuje tím, že účastník řízení předem ví, jaký konkrétní soudce bude jeho případ rozhodovat. A to stěžovatelé vědí, protože i nová složení tříčlenných senátů Ústavního soudu jsou známa na několik let dopředu. „Právo na zákonného soudce upravuje Listina základních práv a svobod. Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, píše se v ní. Tečka. Že by z toho Listina vyjímala Ústavní soud, to se v ní nikde nedočtete.

A ani by k tomu nebyl důvod. Čili právo na zákonného soudce samozřejmě existuje i před Ústavním soudem. Proto je-li v rozvrhu práce a v interních předpisech Ústavního soudu předvídatelně stanoveno, jak se bude do budoucna postupovat, že prostě všechny ty změny ve složení senátů budou mít do budoucna právě takový režim, tak pak je to pro stěžovatele předvídatelné, a žádný zásah do jeho práva na zákonného soudce bych tam neviděla. Ostatně soudce zpravodaj zůstává stejný,“ řekla v srpnu v rozhovoru pro Českou justici Wagnerová.

Od 1. ledna 2020 budou tedy členové stálých tříčlenných senátů sice nadále rotovat mezi senáty, ovšem o ústavních stížnostech do těchto senátů napadlých a do té doby neprojednaných rozhodne vždy senát v původním složení, přestože soudci tou dobou budou zasedat v nových senátech. „Dojde-li ke změně ve složení jednotlivých senátů v průběhu řízení, zůstává příslušným k projednání a rozhodnutí věci senát, jehož byl soudce zpravodaj členem před změnou složení senátu,“ píše se v novelizovaném Čl. 3 odst. 2 rozhodnutí pléna Ústavního soudu o ustavení senátů, které je aktuálně přístupné na webu Ústavního soudu. Tomáš Nahodil, ceskajustice.cz

NESPRÁVNĚ POUŽILI DOTACI

Olomoucký vrchní soud potrestal pokutami starostu Batelova na Jihlavsku Jiřího Doležala, stavbyvedoucího Jaromíra Mezeru a stavební firmu za nezákonné využití dotace při stavbě obecní kanalizace. Potvrdil tak rozhodnutí krajského soudu. Žalobce požadoval přísnější tresty, odvolací soud to odmítl. Obžalovaným hrozilo původně pět až deset let vězení. Neoprávněně použité prostředky Batelov musel i se sankcemi vrátit. Podle žalobce peněžitý trest s ohledem na závažnost jejich jednání není dostatečný.

Uvedl, že šlo o dotační prostředky poskytované z rozpočtu České republiky.„Jako hlavní trest měl být uložen trest odnětí svobody,“ míní žalobce. U starosty žádal nepodmíněný trest, u Mezery trest podmíněný. Poukázal na to, že šlo o promyšlené jednání, což je nutné zohlednit jako přitěžující okolnost, a to zejména u starosty Batelova.

Soud mu však s ohledem na okolnosti případu nevyhověl. „Máme za to, že je na místě uložení trestů peněžitých. Nemáme za to, že v dané věci by měly být ukládané tresty odnětí svobody a už ne vůbec nepodmíněné,“ uvedla soudkyně Renáta Sobalová. Starosta musí zaplatit 160 tisíc korun, peněžitý trest 80 tisíc korun dostal Mezera a obžalovaná stavební firma má podle soudu zaplatit 2,8 milionu korun.

Část peněz na splaškovou kanalizaci šla na kanalizaci dešťovou

Dotačního podvodu se obžalovaní dopustili v letech 2012 až 2014. Městys podle obžaloby dostal dvě dotace na vybudování výhradně splaškové kanalizace, celkem šlo o více než 56 milionů korun. Kanalizaci ale nepostavil celou a za zbytek peněz nechal postavit dešťovou kanalizaci, což bylo podle obžaloby v rozporu s dotačními podmínkami. Škodu obžaloba vyčíslila na 5,3 milionu korun. Podle soudu nebylo možné dotační peníze použít na jiné účely.

Muži se k trestné činnosti doznali, starosta však uvedl, že to dělal pro městys, ne pro sebe. Podle jeho obhájce peníze smysluplně využil, během prací bylo totiž zjištěno, že část původní kanalizace je použitelná

Splašková kanalizace měla mít celkovou délku asi jedenáct tisíc metrů, nepostavilo se asi 1400 metrů. Ušetřené peníze byly využity na dešťovou kanalizaci. Podle obhajoby navíc starosta o této věci nerozhodoval sám, rozhodovala celá rada městyse. Doležal se ohradil proti vyčíslené škodě. „Dělal jsem to pro Batelov a stojím si za tím,“ uvedl.

Starosta také nesouhlasil s obžalobou Mezery, který jako stavbyvedoucí zodpovídal za vedení stavebního deníku. Podle žaloby do něj ale záměrně uváděl nepravdy a zapisoval do něj i práce, které nebyly provedeny.„Je to člověk, který se snažil udělat pro obec maximum. On pouze plnil příkazy. Měl tady být ten vrcholný management, který rozhodoval,“ uvedl Doležal. Soud potrestal také firmu Syner VHS Vysočina, která podle obžaloby jako zhotovitel prostřednictvím svého zaměstnance vše kryla.

POTRESTANÝ SOUDCE LNĚNIČKA BUDE OPĚT SOUDIT NEČESANÉHO

Bývalého ředitele nemocnice v Liberci Luďka Nečesaného bude soudit stejný soudce, který vedl řízení s jeho synem Lukášem v kauze pokusu o vraždu kadeřnice. Nečesaný starší je obžalovaný z korupce a soudce viní z podjatosti. Když totiž syna zprošťoval obžaloby, prohlásil, že by důkazy na odsouzení stačily.

Za tento výrok byl soudce Vrchního soudu v Praze Jiří Lněnička v létě potrestán výtkou od kárného soudu. Po vynesení zprošťujícího rozsudku nad Lukášem Nečesaným prohlásil, že „důkazy shromážděné v této kauze by v jiných případech bohatě stačily k uznání viny obžalovaného.“

Nyní tento soudce povede řízení v kauze Luďka Nečesaného. Toho liberecký krajský soud v červenci zprostil obžaloby z přijetí úplatků v celkové výši 23 milionů korun, státní zástupce se však proti tomu ihned odvolal. A případ skončil právě u soudce Lněničky. Minulý pátek rodina Nečesaných podala na soudce námitku z podjatosti. Ten však v pondělí uvedl, že se podjatý necítí a na 20. ledna nařídil jednání.

„To je na českou justici opravdu rychlé tempo. Jedná se o ekonomický trestný čin, jehož spis má šestnáct tisíc stránek. Podstatné je, že tento soudce Lukášovi (Nečesanému) poškodil ústavní práva, dostal trest a přesto se stále necítí podjatý. To je naprosto neuvěřitelné,“ řekl MF DNES místopředseda spolku Šalamoun Václav Peričevič, který dlouhodobě kauzu sleduje.

O případné podjatosti v první fázi rozhoduje sám soudce. „První, kdo o podjatosti rozhoduje, je přímo soudce, resp. senát. Proti tomu je přípustná stížnost, o které rozhoduje nadřízený soud,“ vysvětlil mluvčí Vrchního soudu v Olomouci Stanislav Cik.

Právě spolek Šalamoun se domáhal trestu pro soudce za jeho výrok na adresu Lukáše Nečesaného.

„Předseda senátu Vrchního soudu v Praze Jiří Lněnička situaci neustál a při ústním odůvodnění zamítnutí odvolání státní zástupkyně prokázal poměr k projednávané věci takovým nehorázným způsobem, že byl za své ústní vyjádření ve věci Lukáše Nečesaného na základě podnětu Spolku Šalamoun postižen důtkou od předsedy Nejvyššího soudu,“ zmiňuje Peričevič.

Luděk Nečesaný se k průběhu svého soudního řízení odmítl vyjádřit. „Všechno je to v běhu,“ prohlásil bývalý ředitel liberecké nemocnice. Nečesaný podle žalobce dostával úplatky v letech 2009 a 2010, kdy byl ředitelem liberecké nemocnice. Čtyřem vybraným firmám podle tvrzení obžaloby umožnil s nemocnicí obchodovat, případně zajistil, aby dodávaly výrazně více zboží.

Úplatky podle spisu neinkasoval přímo, ale přes společnost Sarmed, kterou založila jeho manželka Šárka. Přes tuto firmu poskytoval Nečesaný poradenské, konzultační a další služby. Státní zástupce Lukáš Otipka považoval spolupráci Sarmedu s nemocnicí za fiktivní.

Nečesaného manželka Šárka byla obžalována z legalizace výnosů z trestné činnosti se sazbou tři až osm let vězení. Ze zástupců zdravotnických firem byl mezi obžalovanými Tomáš Macháček. Za podplácení mu hrozilo rok až šest let vězení. Macháček na účet Sarmedu od jara 2009 do podzimu 2010 poslal 870 tisíc korun.

U dalších tří firem policie nezjistila konkrétní lidi, kteří by byli za údajné úplatky odpovědní. Obžaloba se domnívala, že Nečesaný nezákonně získal skoro 10,4 milionu korun od společnosti Medtronic Czechia, přes devět milionů z firmy B. Braun Medical a více než dva miliony od firmy NT Medica.

Nečesaný byl při zahájení trestního stíhání přesvědčen o tom, že za jeho obviněním byla snaha odříznout ho od financí a zabránit mu v boji za osvobození syna Lukáše, který byl souzený za pokus o vraždu kadeřnice v Hořicích na Jičínsku.
Syn Nečesaného se osvobozujícího verdiktu dočkal také letos. Předtím ho hradecký soud dvakrát poslal ve vězení, nějaký čas za mřížemi opravdu strávil. Na svobodu se pokaždé dostal díky zásahu Nejvyššího soudu.

SOUD: VÝPOVĚĎ ŘEDITELE FAJTA PLATÍ

Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu bývalého ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta, který tvrdil, že jeho květnová výpověď z galerie byla neplatná. Tehdejší pověřený šéf instituce Ivan Morávek, který dokument za instituci podepsal, měl podle předsedkyně senátu Martiny Tvrdkové stejná oprávnění jako jmenovaný generální ředitel. Rozhodnutí není pravomocné, strany mají lhůtu na odvolání.

Ve sporu šlo podle soudkyně pouze o právní posouzení otázky Morávkova postavení v galerii. „Soud dospěl ve shodě s četnou judikaturou na toto téma k jednoznačnému závěru, že ten pracovněprávní úkon v podobě výpovědi z pracovního poměru mohla uložit osoba, která byla pověřena řízením Národní galerie v Praze,“ prohlásila. Morávek nezastupoval ředitele v době nemoci či dovolené, byl v podstatě jmenován se všemi z toho vyplývajícími důsledky, dodala.

Fajt řekl, že se odvolá. S odkazem na právníka přítomného líčení uvedl, že soudkyně se podle něj vůbec nezabývala meritem věci. Podává také další žalobu kvůli ochraně své osobnosti. Směřuje na stát, který v takových případech reprezentuje ministerstvo financí. Právník galerie Martin Vališ je naopak s verdiktem spokojen.

Fajta a také ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa odvolal v polovině dubna tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD). Zdůvodnil to pochybeními v hospodaření galerie a muzea, na oba muže podal také trestní oznámení. Policisté se podnětem na Fajta zabývají, trestní řízení zatím nezahájili. Případ Soukupa už odložili. Bývalý ředitel NGP v žalobě uvedl, že se neohrazuje proti svému odvolání či jeho důvodům. Bránil se pouze proti výpovědi z pracovního poměru, protože ji podle něj nedostal od oprávněné osoby.

Tehdejší ministr kultury podle Fajta „zcela účelově vybočil ze svých pravomocí a postupoval nezákonně“, protože podle zákona nemohl vedením galerie nikoho pověřit.

Kauza Fajt je politická, prohlásil pověřený ředitel Národní galerie

Odvolání Fajta vyvolalo protesty v umělecké obci a nesouhlas opozice. Ministr Staněk kvůli tomu podal rezignaci. Tu však prezident Zeman nepřijal. Po Zemanově nepřijetí Staňkovy demise navrhl premiér Babiš (ANO) jeho odvolání a na post ministra kultury chtěl dosadit Michala Šmardu (ČSSD). Jeho jmenování ale blokoval Zeman a Šmarda se po třech měsících rozhodl na svou kandidaturu rezignovat.

Rezort kultury nakonec od konce srpna vede bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten v druhé polovině zrušil Morávkovo pověření k vedení galerie a její dočasnou ředitelkou jmenoval Anne-Marii Nedomu, která by měla instituci řídit do doby, než z konkurzu vzejde nový generální ředitel.

NEMOCNICI V BENEŠOVĚ OCHROMIL VIRUS

Provoz benešovské nemocnice zcela narušil počítačový kryptovirus, který v noci napadl nemocniční počítačový systém. Nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace byly zrušené. Náprava může trvat týdny. Několik pacientů vyžadujících připojení na nemocniční přístroje bylo převezeno jinam.

„Nemocnice žádá pacienty, aby si k návštěvě vybrali jiné zařízení,“ řekl mluvčí nemocnice Petr Ballek.
Událost nastala ve 2:50, na nápravě intenzivně pracují IT specialisté. „V současné době je významně omezen provoz nemocnice. Nelze spustit žádný laboratorní ani jiný přístroj včetně počítačové sítě,“ uvedl mluvčí Petr Ballek před 7:30.

Podle Ballka musí technici od viru vyčistit okolo tří set počítačů. Provoz nemocnice se ale nepodaří v nejbližší době obnovit. Oprava nemocničního systému může podle ředitel zařízení Romana Mrvy trvat několik týdnů.
Všechny plánované operace byly zrušeny a doktoři ošetřují jen urgentní případy. „Funguje vše, k čemu nepotřebujeme počítače. Pacienty ošetříme i vyšetříme. Ráno proběhl standardně i porod na porodnici. Výsledky z laboratoře předávají lékaři laborantům po telefonu,“ popsal mluvčí benešovské nemocnice Petr Ballek.

Několik pacientů odvezli

Okolo třetí hodiny odpoledne vedení nemocnice rozhodlo o převozu devíti pacientů z anesteziologického a resuscitačního oddělení (ARO) a z jednotky intenzivní péče (JIP) do okolních nemocnic. Zdravotní stav pacientů vyžaduje, aby byli připojeni na nemocniční přístroje, které ale fungují jen se zapnutým počítačovým systémem. „Budeme transportovat několik pacientů do jiných nemocnic. Jejich převoz nenaruší poskytovaní přednemocniční péče pro ostatní pacienty,“ uvedla k převozu pacientů mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová.

Někteří lidí odcházeli dopoledne z nemocnice bez vyšetření.

„Řekli nám, že jim počítače napadl vir a bez jejich systému doktorům zřejmě nefungují ruce. Budeme muset jet do nemocnice v Praze-Krči,“ řekla iDNES.cz Marcela Dobrá, která přišla do nemocnice řešit bolesti břicha u její dcery.
S nepořízenou odešel i Milan Havelka, který měl na dnešní den domluvené přesádrování. „Moje žena si vzala dovolenou, abych mohl jít na přesádrování. Jenže jim nefungují počítače, tak mě nepustili na rentgen. Manželka si bude muset vzít dovolenou i příští týden,“ poznamenal.

„V nemocnici momentálně zasedá krizový štáb, situaci řešíme,“ sdělila pro iDNES.cz tisková referentka nemocnice Markéta Zikmundová. O situaci byla informována záchranná služba a další zdravotnická zařízení v okolí.
V Benešově udeřil virus, který vydírá nemocnice i města po celém světě

Záchranná služba vozí pacienty do okolních nemocnic v Příbrami, Sedlčanech, Kolíně, Kutné Hoře a Praze-Krči. „Posílili jsme výjezdovou skupinu na Benešovsku o jednu posádku velké sanity. Aktuálně je tedy připravený jeden vůz rendez-vous s lékařem a tři velké sanitní vozy,“ uvedla mluvčí středočeské záchranné služby Petra Effenbergerová.
Jediným akcionářem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov je Středočeský kraj. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) se terčem útoku nestala žádná další krajská nemocnice. „Zatím o jiném zařízení nevíme,“ napsala dopoledne v SMS zprávě. Další krajské nemocnice jsou v Kladně, Příbrami, Mladé Boleslavi a Kolíně.

Členové operativně krizového štábu odpoledne oznámili, že nemocnice bude v omezeném režimu fungovat i zítra. Doktoři budou ošetřovat méně závažné případy nevyžadující například rentgen, nebo další přístroje. Nemocnice bude také zajišťovat porody, ale v případě komplikací rodičku převezou do porodnice v pražském Podolí.

Technici zachraňují data

Nemocnici se snaží kontaktovat také Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
„Zjišťujeme konkrétní informace, co se stalo. Zatím je nemáme. Nabídneme nemocnici naši pomoc, jsme schopní tam i přijet a pomoci se zjišťováním. Potom jim doporučíme kroky, jak to napravit,“ uvedl mluvčí NÚKIB Radek Holý.

Podle něj může nastat několik scénářů. „Pokud jsou data zašifrovaná, může být i pozdě. Kdyby měli data zálohovaná na discích oddělených od sítě a virus se tam nemohl rozšířit, později se data obnoví ze záloh. Pokud data zálohovaná nemají, může se to podařit rozšifrovat, ale také nemusí, což by v krajním případě mohlo vést ke ztrátě dat,“ dodal.

S NÚKIB spolupracuje i Vojenské zpravodajství, které nabídlo vedení kraje pomoc s případnou identifikací pachatele. „Středočeské hejtmance Jaroslavě Pokorné Jermanové jsme již nabídli pomoc s případnou identifikací útočníka, stejně tak jsme připraveni pomoci s šetřením jak policii, tak NÚKIBu, se kterým na zkoumání incidentu již spolupracujeme,” uvedla mluvčí zpravodajství Alžběta Riethofová. Mluvčí středočeské policie Vlasta Suchánková řekla, že situací v nemocnici se na základě zpráv z médií a sociálních sítí zabývají také policisté, a to jak kriminalisté z Benešova, tak specialisté z odboru kybernetické kriminality krajského policejního ředitelství.

„Spolupracují s IT specialisty benešovské nemocnice. Zajišťují důkazy a provádějí další úkony trestního řízení, právní kvalifikace zatím nebyla stanovena,“ dodala. Benešovská nemocnice má spádovou oblast se 120 tisíci obyvateli, v turistické sezoně je to až čtvrt milionu lidí. Poskytuje péči pacientům z Benešovska, z Votic, Vlašimi, Sedlčan, Sázavy a jejich okolí a z okresů Praha-východ, Praha-západ a Tábor. Akcionářem benešovské nemocnice je Středočeský kraj.

ASOCIACI KRAJŮ VEDE HEJTMAN BĚHOUNEK

Rychnov nad Kněžnou (10. 12. 2019) Hejtman Kraje Vysočina a 1. místopředseda Rady Asociace krajů ČR Jiří Běhounek byl pověřen vedením tohoto orgánu. V čele sdružení hejtmanů českých a moravských krajů vystřídá hejtmanku Karlovarského kraje a dosavadní předsedkyni Rady Janu Mračkovou Vildumetzovou, která očekává narození dítěte a od 1. 1. 2020 už nebude hejtmankou, tedy by nemohla nadále Radu vést. Místopředsedkyní Rady Asociace krajů byla zvolena hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová. Ta doplní zbývající místopředsedy, kterými jsou hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek a hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„Velmi vítám shodu na tom, že Radu Asociace krajů povede do konce 5. volebního období Rady Asociace krajů pan hejtman Běhounek, což odpovídá stanovám tohoto orgánu. Považuji jej za velmi respektovanou osobnost, která si vydobyla uznání nejen na krajské úrovni, ale i při svém působení v Poslanecké sněmovně,“ uvedla Jana Mračková Vildumetzová.

Hejtmanka Karlovarského kraje vedla Radu Asociace krajů od 8. prosince 2016. Jejím cílem se stalo organizaci hejtmanů profesionalizovat a zajistit, aby byla rovnocenným partnerem pro jednání s ministerstvy a vládou. „Dokázali jsme přesvědčit stát a jeho jednotlivé představitele, že Asociace krajů ČR je plnohodnotným a korektním partnerem v jednání a tvoří důležitou spojnici mezi kraji a centrálními orgány,“ dodala.

Během jejího předsednictví kraje každoročně navyšovaly kompenzace autobusovým dopravcům na platy řidičů v regionální dopravě, úspěšně se podařilo vybojovat finanční prostředky na platy a mzdy pracovníků v sociálních službách i ve zdravotnictví a zejména se Asociace krajů ČR domluvila s vládou ČR na pokračování financování oprav a rekonstrukcí silnic II. a III. tříd a mostů, kdy každoročně kraje využívají dotační titul SFDI, v němž jsou alokovány 4 miliardy korun. Prohloubila se spolupráce se Svazem měst a obcí, díky níž se například stát nakonec rozhodl nerušit matriční úřady. Asociace krajů také dosáhla toho, že dále pokračuje program Ukrajina, který pomáhá získat zdravotníky do regionálních nemocnic, kde by bez nich kolabovala zvláště vytížená oddělení. Hejtmani se dohodli rovněž na vzniku kalamitních štábů v regionech, které se zaměřují na boj s kůrovcem v obzvlášť postižených oblastech.

Životopisné údaje MUDr. Jiřího Běhounka:

Hejtman Jiří Běhounek se narodil 13. května 1952 v Praze. Vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu Praha, v letech 1970 – 1976 Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1980 získal atestaci I. stupně v oboru ortopedie, v roce 1986 pak atestaci II. stupně v témže oboru. Do roku 2008 pracoval jako primář ortopedického oddělení Nemocnice Pelhřimov, v letech 2002 – 2010 působil jako člen Rady města Pelhřimov. Od roku 2008 je hejtmanem Kraje Vysočina, od roku 2013 poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V Asociaci krajů pracuje jako gestor odborných komisí, v roce 2016 byl zvolen 1. místopředsedou Rady Asociace krajů. Je ženatý a má dvě děti.

HEJTMANI O ZÁKAZU VJEZDU KAMIONŮ NA SILNICE KRAJŮ

O návrhu na zákaz vjezdu kamionů na silnice II. a III. tříd i o požadavku na finanční prostředky od státu ohledně oprav krajských komunikací jednali hejtmanky a hejtmani českých a moravských krajů. 19. jednání Rady Asociace krajů se konalo 10. prosince 2019 v Rychnově nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Hejtmani plně podpořili pozměňovací návrh, který ve Sněmovně podala Jana Mračková Vildumetzová a kterým by se měl změnit zákon o silničním provozu.

„Návrh obsahuje zákaz vjezdu tranzitních nákladních automobilů převyšujících svou hmotností 12 tun na silnice II. a II. tříd. Samozřejmě by to neplatilo pro nutnou vykládku a nakládku zboží, obslužné činnosti, pro nezbytné natankování u čerpacích stanic a podobně. Je to návrh, který jsem koordinovala s ministerstvem dopravy, nyní jde do třetího čtení, poté do Senátu,“ upřesnila Jana Mračková Vildumetzová. Hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek navrhl během debaty se zástupci ministerstva dopravy a profesního sdružení ČESMAD Bohemia spolupráci se Senátem na doplnění výjimek pro vjezd nákladní kamionové a tranzitní dopravy na silnice II. tříd tam, kde suplují funkci silnic I. tříd, což je například spojnice mezi okresními městy.

Pro rok 2020 budou kraje opět požadovat od státu 4 miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd a mostů. „Navrhuji také pozvat na jednání ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou a jednat s ní o podmínkách nové výzvy, v rámci které by kraje v příštím roce mohly čerpat z Integrovaného regionálního operačního programu na opravy krajských silnic evropské dotace a měly přitom stejnou startovní čáru,“ dodala předsedkyně Rady Asociace krajů.

Jednalo se i o financích pro poskytovatele sociálních služeb, na které bylo ve státním rozpočtu pro rok 2020 schváleno 18, 4 miliardy korun. V sumě jsou ale zahrnuty i peníze na zajištění nadregionálních služeb. Poskytovatelům by mělo pomoci i rozumné navýšení úhrad pro uživatele služeb. O změně vyhlášky o úhradách, která se neměnila od roku 2014, kraje jednaly opakovaně s ministryní práce a sociálních věcí, ale ke změnám úhrad zatím nedošlo.

Rada Asociace krajů také podpořila zákonodárnou iniciativu Pardubického kraje, na základě níž by měla dětská centra v budoucnu být financována nejen z peněz zřizovatele, tedy kraje, ale měla by možnost nasmlouvání výkonů s pojišťovnami, což by krajům snížilo náklady. Jednalo se i o financování urgentních příjmů regionálních nemocnic, na které je navázána lékařská pohotovostní služba, v příštím období.