„Naše hnutí ukázalo velkou flexibilitu a toleranci,“ řekl po krachu jednání s ČSSD premiér v demisi Andrej Babiš. Nechápe, proč stále někdo mluví o jeho trestním stíhání. Zdůraznil, že sociální demokracii nabídl klíčové ministerstvo spravedlnosti a poté i ministerstvo práce a sociálních věcí. „Já tomu nerozumím, rozdíl ve volbách byl 22 procent. Jediná nabídka ČSSD byla, že pan Hamáček bude ministr vnitra,“ uvedl Babiš. Celé jednání podle něj bylo o tom, že sociální demokracii chce post ministra vnitra pro Hamáčka.

Šéf sociální demokracie Jan Hamáček řekl, že hnutí ANO shodilo ze stolu možnost vytvořit koaliční vládu s ČSSD. „Nám nezbývá než navrhnout ukončení jednání s hnutím ANO,“ řekl Hamáček. Ačkoli hnutí ANO nakonec nabídlo sociální demokracii pět křesel, nebylo mezi nimi vnitro ani finance. Nabídlo zahraničí, spravedlnost, práce a sociální věci, zemědělství a kulturu.

Sociální demokraté na pátek svolali mimořádné jednání předsednictva, které by mělo krach jednání o menšinové koaliční vládě potvrdit. V sobotu pokračuje volební sjezd ČSSD v Hradci Králové. Exkluzivitu pro vyjednávání o vládě s ČSSD mělo hnutí ANO do 10. dubna, pak se opět může obrátit i na hnutí SPD Tomia Okamury, které zatím při jednáních „upozadilo“. Spolu s komunisty a SPD má hnutí ANO ve Sněmovně 115 křesel. Poslední možností jsou předčasné volby, které odmítá prezident Miloš Zeman a k jejich vyvolání je třeba 120 hlasů poslanců.

ČEJKOVÁ 181 TISÍC NEDOSTANE, SMLOUVA BABIŠEM ZRUŠENA

Premiér v demisi Andrej Babiš přikázal ministru zemědělství Jiřímu Milkovi, aby zrušil smlouvu s někdejší moderátorkou televizních zpráv Mirkou Čejkovou. MF DNES předtím upozornila, že Čejková má vylepšovat obraz ministra za 181 tisíc měsíčně. Podle Milka je ale angažování Čejkové „projev úspor“.

„Vůbec nechápu, proč někoho za takové peníze najal. To je neskutečné,“ řekl Babiš serveru Novinky.cz. „Přikázal jsem panu Milkovi, aby to okamžitě zrušil. Je to hrozné, všem ministrům jsem nařídil, že mají šetřit. Ale vypadá to, že někteří to nepochopili,“ dodal. Ministr zemědělství Jiří Milek má k dispozici tiskové oddělení se šesti zaměstnanci včetně mluvčího. Přesto si najal další externistku Čejkovou. Smlouvu na tři měsíce s ní uzavřel v polovině března. Za čtvrt roku si dle ní Čejková měla odnést více než 540 tisíc korun.

Bývalá moderátorka si však z ministerstva zemědělství už odnesla dvakrát 75 tisíc, které si vyfakturovala ještě za měsíce, kdy neměla podepsanou současnou lukrativní smlouvu. Ve středu se hájila tím, že novou měsíční taxu 181 tisíc dostane jen pokud odpracuje 160 hodin měsíčně. „Kolik bylo potřeba,“ odpověděla na otázku, kolik toho na úřadě odpracovala za první dva týdny trvání současné smlouvy a jestli tedy hodiny vyčerpá. Podle několika zdrojů MF DNES Čejková v minulosti krátce pracovala pro PR samotného hnutí ANO. Odtud ale odešla už dříve.

Milek ve čvrtek odpoledne rozeslal k záležitosti prohlášení médiím. A začal argumentovat služebním zákonem, který Andrej Babiš prohlasoval v předchozí vládě s ČSSD a KDU-ČSL. Cílem bylo zabránit nahrazování expertů na ministerstvech s každou změnou politické garnitury. Nová Babišova vláda v demisi se nyní snaží služební zákon překopat. Opozice kritizuje, že to může usnadnit čistky nepohodlných úředníků. Milek to ale vidí jinak.

„Pozice poradce je v systému služebního zákona a zavřených pracovních pozic jediným řešením, které mi bylo k využití loajálních odborníků nabídnuto,“ řekl Milek. „Pokud je někdo schopen odvést kvalitní práci a navíc jako živnostník, kdy za tohoto pracovníka nemá ministerstvo žádné další náklady nebo odvody, považuji to za projev úspor,“ dodal ministr k angažování poradkyně za 181 500 korun měsíčně. Na doplňující dotaz MF DNES, zda smlouvu s Čejkovou zruší, jak chce Babiš, Milek odpovědět odmítl. V roce 2013 se Čejková věnovala koučinku a plánovala návrat do televize:

Babiš ve čtvrtek uvedl, že všichni ministři jeho vlády v demisi mu mají do večera předložit seznam všech svých poradců a výši jejich odměn. „A také důvod, proč je najali,“ dodal Babiš.

MF DNES upozornila i na dalšího Milkova poradce. Ministrovi zemědělství radí i Petr Jelínek - výkonný ředitel firmy Uniles, která spadá pod Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše. Právě u resortu zemědělství se uchází o miliardové zakázky na těžbu dřeva. V řadě z nich v posledních měsících jeho společnost bodovala.

Na ministerstvu pro místní rozvoj Kláry Dostálové zase našlo útočiště několik poradců, kteří se dříve angažovali pro hnutí ANO. Ministryni tu radí bývalá mluvčí hnutí Radka Nastoupilová, někdejší stranická manažerka Erika Duchanová a exzastupitel Plzeňského kraje za ANO Miloslav Zeman

KOBRA ZACHRÁNILA 7,66 MILIARDY.

Speciální jednotka Daňová Kobra zabránila od svého založení před třemi lety daňovým únikům za 7,66 miliardy korun. Za loňský rok zachránila státnímu rozpočtu kolem 3,4 miliardy Kč. Na čtvrteční tiskové konferenci Celní správy v Jílovišti u Prahy to řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Připomněl, že podobný tým funguje také na Slovensku. „Prioritou Daňové Kobry je ochrana státního rozpočtu, to byl samozřejmě i důvod jejího vzniku,“ řekl Babiš.

V týmu spolupracují policisté, celníci a finanční správa. Vedle Daňové Kobry funguje také Hazardní Kobra, která se věnuje potírání nelegálního hazardu, zejména na ilegální herny fungující na bázi V.I.P. klubů či kvízomatů. Náměstkyně ministra financí Alena Schillerová připomněla, že nelegální hazard je oblastí, na kterou se od Nového roku zaměřují na základě nového zákona také celníci. „Máme za sebou 46 kontrol, jsou zjištěna asi tři porušení, zajištěno 13 přístrojů v hodnotě asi 1,3 milionu a dále hotovost ve výši asi 80 milionů,“ shrnula.

Celníci se nově také podílejí i na kontrolách elektronické evidence tržeb, které začaly loni v prosinci. K dnešnímu dni bylo provedeno 2 241 kontrol, celníci se účastnili 417 z nich. „Ke správnímu řízení bylo předáno asi 190 případů a 48 jich zahájila Celní správa,“ dodala Schillerová.

Kromě toho zůstaly celníkům i dřívější kompetence, například výběr spotřebních daní. Loni vybrali na spotřebních daních více než 156 miliard korun, meziročně téměř o šest procent více. K nárůstu podle Schillerové přispěly legislativní změny, zpřísnění distribučních podmínek nebo systém, který sleduje nakládání se zvláštními minerálními oleji. Pomohla i nová koncepce registrace distributorů pohonných hmot a stabilizace na trhu s lihovinami po takzvané metanolové aféře.

Celníci loni zjistili 900 trestných činů, největší podíl na tom měly poštovní zásilky zajištěné na ruzyňském letišti. Podíleli se například i na odhalení výrobny metamfetaminu v Křižanově na Žďársku. „Byly zajištěny dva kilogramy při výrobě a velké množství chemikálií, z nichž by bylo možné vyrobit asi sto kilogramů drog,“ uvedl ředitel celníků Milan Poulíček. Na čerstvá čísla reagoval i ministr vnitra Milan Chovanec, podle kterého se na zabránění daňových úniků podílela také policie.

EXRADNÍMU LOHYNSKÉMU HROZÍ 10 LET VĚZENÍ

Dvě podezřelé zakázky mají dvě věci společné. Obě jsou důvodem obvinění bývalého pražského radního Radka Lohynského a obě mají počátek v roce 2011. Nyní policie podala návrh na obžalobu celkem čtyř lidí. Ti hovoří o absurdní konstrukci vyšetřovatelů a politickém vlivu v pozadí. Hrozí jim osm až deset let vězení.

Složku od policie s návrhem na podání obžaloby má státní zástupce na stole asi dva týdny. Zatím nerozhodl. V celkové délce šetření kauzy se však doba posuzování spisu už ztratí. Když iDNES.cz obvolával advokáty obviněných, museli tápat v paměti, o jaký případ se jedná a jaké jsou vlastně detaily kauzy. Skutky se totiž staly už před sedmi lety, policie se jimi začala zabývat v roce 2014. Daniel Tetzeli, advokát Lohynského, dokonce neskrýval údiv nad tím, že padl návrh na obžalobu.

Zakázka č. 1: Jak zpropagovat pražskou čističku

Ale popořadě. O jaké smlouvy v případu jde? „Trestné činnosti se osoby měly dopustit v roce 2011 v rámci zakázky malého rozsahu ‚Zabezpečení poradenství v oblasti infrastruktury‘ a to ve prospěch obchodní společnosti, ve které působil jeden z obviněných,“ uvedl pro iDNES.cz mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Za obecným názvem první, menší zakázky by se podle dostupných informací měla skrývat kontrakt na PR služby kvůli zpropagování výstavby nové ústřední čistírny vod.

V této věci jsou obviněni čtyři lidé, kteří měli Praze způsobit škodu větší než dva miliony korun. Částka, konkrétně 2,3 milionu korun, měla spadnout do klína PR agentuře Q and A. Část z ní pak měl dostat jako úplatek právě tehdejší radní za ODS Radek Lohynský, který měl projekt výstavby čistírny na starosti.

Kromě něj je obviněná jeho tehdejší asistentka Soňa Karafiátová a také tehdejší ředitelka odboru komunikace magistrátu a mluvčí Tereza Krásenská, která smlouvu s PR agenturou Q and A uzavřela. Pod kontraktem je sice podepsaný jednatel společnosti Martin Fuk, ale obviněný je Karel Tejkal. Ten v současnosti vlastní 43,5 procenta agentury.

„Jde o zcela absurdní konstrukci policie v kauze, o jejíž podivnosti svědčí již délka vyšetřování a doba obvinění. K žádnému uplácení nedošlo, což jsem prokázal, nicméně policie setrvává na své mylné právní a skutkové konstrukci,“ sdělil iDNES.cz Tejkal. Dodal, že věří, že státní zástupce jeho argumenty vyslyší a obžalobu nepodá.

Tejkal v letech 2008 až 2009 pracoval jako mluvčí společnosti Praha olympijská, kterou založil Český olympijský výbor a pražský magistrát. Firma získala od vedení Prahy sedmdesát milionů korun na to, aby prověřila, zda je možné v Praze pořádat olympiádu, a aby myšlenku pořádání olympijských her zpropagovala. Nakonec pražští zastupitelé od záměru ustoupili.

Zakázka č. 2: Jak prodloužit smlouvu za 850 milionů korun

Sám Lohynský však čelí obvinění ještě kvůli další zakázce. Podle policie se snažil bez vypsání tendru prodloužit smlouvu za 850 milionů korun na nakládání se směsným a tříděným komunálním odpadem na území Prahy. Podle informací iDNES.cz mělo jít o smlouvu se společností Pražské služby, které končil kontrakt na konci roku 2011.

Praha chtěla vybrat nového dodavatele, ale kvůli pochybnostem tendr zrušila. Mezitím vypršela platnost smlouvy s Pražskými službami, kterou nebylo možné obnovit bez vypsání nového výběrového řízení. Lohynský se i přesto podle vyšetřovatelů snažil, aby Praha znovu podepsala smlouvu s Pražskými službami.

Lohynský na dotazy iDNES.cz sdělil, že v tomto případě dobíhá účelová, politicky motivovaná záležitost z roku 2011. „Jsem přesvědčen, že projednávání u soudu, pokud k němu vůbec dojde, prokáže mou nevinu stejně jako v kauze Opencard, kde státní zástupce u soudu žádal mé zproštění obžaloby, což soud akceptoval,“ dodal Lohynský.

Bývalý radní byl jedním z obžalovaných kvůli nevýhodným smlouvám v kauze Opencard. Kvůli ní stanulo před soudem třináct členů vedení magistrátu a úředníků. Státní zástupce Stanislav Lejnar ale nakonec navrhl, aby Lohynský a dalších osm obžalovaných byli zproštěni viny.

Čtveřice je stíhaná na svobodě. Jsou obvinění ze spáchání trestných činů zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, zneužití pravomoci úřední osoby, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a podplacení. Za to třem z nich hrozí v případě odsouzení trest odnětí svobody až na osm let. Lohynskému pak hrozí vězení až na deset let. /r/