Nové Německo už žádnou válku nechce. Bývalý prezident Trump se snažil vojáky USA z Evropy dostat domů, do Ameriky, kdežto Biden chce stále Evropě pomíhat tím, že do Polska, Rumunska, Slovenska a dalších zemí posílá vojáky USA. Nabídl pomoc před lety také Iráku i jiným zemím, a celý svět dnes ví, jak to dopadlo. Země EU i mnohé jiné válku nechtějí Odmítá ji i Německo, nový kancléř Scholz, protože ví, jak to dopadlo s válkou Hitlera.

Nové Německo je už jiné, přátelské a snaží se ekonomicky spolupracpovat s Ruskem. Místo posílání vojáků USA do zemí EU by měl Biden, podle odborníků, spíš rozumně jednat s Ruskem o Ukrajině, která vždycky patřila k Rusku. Amerika by také nedovolila zahraniční armády blízko země, jako dříve měly Rusové, Sovětský svaz, přátelská stanoviště na Kubě. Německo dnes potřebuje Rusko ke spolupráci na dodávky ropy a plynu, protože je blíž, než USA.

X X X

Pro předchozí kabinet Angely Merkelové bylo rozšíření plynovodu Nord Stream důležitým strategickým bodem a ruského plynu se neštítil ani Merkelové předchůdce, sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder. Avšak současný německý kancléř Scholz o plynovodu Nord Stream neřekl ani slovo. A to ani když americký prezident Joe Biden nastínil možnost zastavení celého projektu.

„Pokud Rusko vpadne na Ukrajinu, nebude žádný Nord Stream 2. Ukončíme ho,“ řekl jasně americký prezident Joe Biden na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem během jeho návštěvy ve Washingtonu. Na otázku, jak chce dosáhnout zastavení rozsáhlého projektu, který má pod kontrolou Německo, odpověděl: „Slibuji vám, že to zvládneme.“

X X X

Když jsou protivníci u jednacího stolu, nestřílí se. S tímto vědomím v pondělí jednal v Rusku francouzský prezident Emmanuel Macron, aby se během schůzky se svým protějškem Vladimirem Putinem pokusil deeskalovat ukrajinskou krizi.
Ve stejné době zamířil do Washingtonu německý kancléř Olaf Scholz, aby atlantickým partnerům vysvětloval umírněnou německou pozici ve vztahu k Moskvě.

Jak Francie, tak Německo se podle zastánců tvrdé linie vůči Rusku málo vymezují. Obavy z ruské agrese obě země spíše bagatelizují. Kritika tak zní jak od Američanů či Britů, tak i z východní Evropy. Paříž ale připomíná, že byla první, kdo pohrozil Moskvě „vážnými následky“, pokud napadne Ukrajinu. Berlín zase argumentuje, že žádná země nenabídla Ukrajině tak štědrou ekonomickou pomoc jako Německo.

X X X

Německo je spíše spojencem Ruska: Moderátor CNN trápil kancléře Scholze kvůli plynovodu

Německý kancléř Olaf Scholz obhajoval po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu nedodání zbraní Ukrajině. Zároveň se nejasně vyslovil o uzavření plynovodu Nord Stream 2 v případě vpádu Ruska na Ukrajinu.

Německá média si po Scholzově návštěvě ve Washingtonu všímají hlavně jeho následného rozhoru pro americkou televizní stanici CNN. Kancléř podle listu Bild čelil po setkání s Bidenem nepříjemným otázkám moderátora Jakea Tappera. Patnáctiminutový rozhovor se týkal hrozby invaze Ruska na Ukrajinu a během se padla i otázka: „Je Německo stále spolehlivým partnerem Západu?“

Ohlas však vyvolala i úvodní reportáž před samotným interview, „která na Německo nevrhla vůbec dobré světlo“. Zaznělo v ní též, že…
 … politici z Berlína vetovali dodávku zbraní z Estonska na Ukrajinu.
 … že Německo poslalo do Kyjeva „pouze“ 5 000 přileb místo zbraní.
 … že Olaf Scholz odmítl jasně souhlasit s americkým prezidentem Bidenem, že Nord Stream 2 nebude uveden do provozu, pokud Rusko napadne Ukrajinu.
 … že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl přijmout německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou a schůzku s ní zrušil podle CNN kvůli nekonkrétnímu vyjádření k plynovodu a také kvůli nedostatečným dodávkám zbraní z Německa.

Německo

Americká armáda se kvůli Ukrajině přesouvá do Evropy. Odradíme Rusko od agrese, doufá Biden

„Německo je ve východní Evropě vnímáno spíše jako spojenec Ruska než Západu,“ zahájil moderátor CNN rozhovor se Scholzem. Kancléř jeho slova rázně odmítl: „Nesmysl,“ řekl.
Scholz absolvoval bez pomoci tlumočníka celý rozhovor v angličtině a pokusil se zdůvodnil roli Berlína: „Spolu s USA jsme největším podporovatelem Ukrajiny. Od roku 2014 jsme do země poslali více než dvě miliardy dolarů.“ Dodal, že Německo prostřednictvím EU poskytlo Kyjevu dalších 3,8 miliardy dolarů.

Tapper útočil na Scholze i kvůli tomu, že ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasně neoznámil, že Nord Stream 2 ani nezahájí dodávky plynu do Německa, pokud on na Ukrajinu opět pošle vojáky a tanky. Podle posledních informací se poblíž ukrajinsko-ruské hranice nachází až 120 tisíc ruských vojáků.

„Aktivně jednáme s USA a dalšími spojenci v NATO a Evropské unii, abychom určili konkrétní opatření, která budou přijata v případě vojenské agrese,“ odpověděl Scholz.

Putin musí pochopit, že nemůže rozdělit EU a NATO
Podle německých médií však „jasné prohlášení“ vypadá jinak Scholz spojení Nord Stream 2 ani nevyslovil.
„Jak má prezident Biden zastavit plynovod, když s tím nebudete nesouhlasit?“ atakoval novinář CNN znovu kancléře a doplnil: „A proč tedy jasně neřeknete: ‚Rusko, pokud napadnete Ukrajinu, zastavíme plynovod?‘“

Rusko

Členství Ukrajiny v NATO by mohlo vést ke konfliktu mezi aliancí a Ruskem, varuje Putin

Jenže Scholz zůstal věrný své vyhýbavé linii: „Děláme mnohem víc než jeden krok.“ A naznačil, že se jeho vláda bude v případě pochybností řídit rozkazy z Washingtonu. „Můžete si být naprosto jisti, že Německo bude stát na straně svých spojenců – zejména USA, že podnikneme stejné kroky,“ pravil Scholz a na dálku vyslal vzkaz Putinovi, který ve stejný den jednal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem: „To, co dnes děláme, je, že dáváme Rusku jasné sdělení: Pokud napadnete Ukrajinu, bude to mít vážné důsledky pro vaši ekonomiku a rozvoj a zaplatíte vysokou cenu. Putin musí pochopit, že nemůže rozdělit Evropskou unii nebo NATO. Budeme reagovat společně.“

Moderátor CNN Tapper zopakoval, že Německo odmítá poslat Ukrajině zbraně a k tomu ještě zabránilo převozu německých zbraní z Estonska. Doplnil to vyjádřením, že země sice vyznává strategii nevyvážet zbraně do konfliktních oblastí, ale v případě boje Kurdů proti teroristickým milicím Islámského státu došlo k výjimce. „Proč ne teď? Neměla by se Ukrajina umět bránit?“ zeptal se Tapper.

Scholz, jako obvykle v černém obleku a se založenýma rukama odpověděl: „Máme přísnou legislativu. A proto jsme v případě Ukrajiny nemohli udělat výjimku, i když je situace velmi vážná.“
Logika, kterou mohou lidé v USA a na Ukrajině těžko pochopit, komentoval Bild.
 To, co dnes děláme, je, že dáváme Rusku jasné sdělení: Pokud napadnete Ukrajinu, bude to mít vážné důsledky pro vaši ekonomiku a rozvoj a zaplatíte vysokou cenu.

„Objevily se zprávy, že Velká Británie ani nežádá Německo o povolení letět se zbraněmi přes německý vzdušný prostor na Ukrajinu, protože předpokládá, že byste odmítli. Udělal bys to?,“ zeptal se Tapper přímo.
„Nikdy,“ odpověděl kancléř energicky a dodal: „Nevím, kdo to vymyslel.“

Otázky ke Schröderovi kancléři neseděly
Tapper se v rozhovoru také dotkl tématu, které musí Scholzovu stranu SPD bolet. Její bývalý šéf a také exkancléř Gerhard Schröder už roky pracuje pro ruský státní plynárenský koncern Gazprom a právě dostal nominaci do jeho dozorčí rady. Je také členem dozorčí rady společnosti Nord Stream 2 a dalšího dodavatele plynu Rosněfť. „Podporujete to? Jaký vzkaz to vysílá?“ zajímalo moderátora CNN.

USA
Biden hrozí Rusku: Pokud zaútočíte na Ukrajinu, projekt plynovodu Nord Stream 2 nebude

Scholz se neubránil nespokojenému úsměvu a ke Schröderovi poznamenal: „Nemluví za vládu. Nepracuje pro vládu. A on není vláda. Nyní jsem kancléřem já a politické strategie Německa uslyšíte ode mě.“ I to však vyvolalo další útočnou reakci: „Ale to je něco, co nutí lidi na Ukrajině přemýšlet o tom, kde je skutečná loajalita Německa, zatímco Schröder žije z peněz ruských energetických podniků.“

To už se Scholz podle Bildu naštval: „Ano, to je rozhovor, který byste spíš měli vést s ním. Pracuji pro Německo. A velmi tvrdě pracuji na tom, aby Ukrajina měla dobrou budoucnost.“
Zda se novému kancléři podařilo během první návštěvy Washingtonu přesvědčit Američany, že je Německo spolehlivým partnerem, se nedá odhadnout. Je však zřejmé, že oba politické tábory v USA se na Berlín v případě konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou dívají s podezřením.

Deník New York Times citoval demokratického senátora Richarda Blumenthala z Connecticutu: „Německo chybí v akci.“ Jeho republikánský kolega Rob Portman z Ohia kritizoval Německo za blokování transferu zbraní z Estonska: „Ukrajina tyto zbraně zoufale potřebuje.“

Takže prý jediné pozitivní, co zaznělo na společné tiskové konferenci obou státníků, byla Bidenova slova směrem k Scholzovi: „Nemusí získávat důvěru zpět. On má absolutní důvěru USA.“ A ještě jasně prohlásil: „Slibuji vám (Scholzovi), že jsme schopni Nord Stream 2 zastavit.“
To prý podle komentátorů může nasvědčovat tomu, že Biden a Scholz se za zavřenými dveřmi na mnohém shodli.

X X X

‚Naším cílem je zabránit válce v Evropě.‘ Duda, Scholz a Macron shrnuli postoj Západu k Ukrajině do tří bodů

Ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky. Na úterním setkání v Berlíně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou polského státu Andrzejem Dudou to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že cílem řešení nynější krize u ukrajinských hranic je zabránit válce v Evropě. Na tom, že prioritou je zabránit válce, se shodli také Duda s Macronem.
„Na hodnocení situace máme stejný názor,“ řekl Scholz k postoji Německa, Francie a Polska. „Naším společným cílem je zabránit válce v Evropě,“ uvedl s tím, že klíčové je zachování ukrajinské suverenity.

Macron, který v pondělí jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a v úterý se v Kyjevě sešel s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským, shrnul postoj Západu do tří bodů.
Prvním je zabránit válce, druhým udržení jednoty spojeneckých zemí a zajištění jejich ochrany a třetím pak obhajoba zásad, které Evropa za posledních třicet let rozvinula.

„Mír a stabilita v Evropě jsou naším největším pokladem, který máme povinnost chránit,“ prohlásil francouzský prezident.
Také Duda zdůraznil, že je nezbytné najít řešení, aby se Evropa vyvarovala ozbrojeného konfliktu. „Situace v Evropě je nejvážnější od roku 1989,“ upozornil polský prezident. V tomto roce se ve střední a východní Evropě začaly hroutit komunistické režimy podřízené Sovětskému svazu.

X X X

USA posílí arzenál Tchaj-wanu, prodají mu vylepšení protiraketového systému

Americké ministerstvo zahraničí schválilo prodej zbraní Tchaj-wanu za 100 milionů dolarů (přibližně 2,1 miliardy korun), aby ostrovní země mohla vylepšit svůj systém protiraketové obrany Patriot. Obchod ještě musí potvrdit Kongres USA. Tchaj-wan prodej zbraní ocenil a poukázal na to, že se tak stane už podruhé za úřadu amerického prezidenta Joea Bidena.

Schválený prodej vojenského vybavení a služeb je v souladu s žádostí, kterou tlumočilo hospodářské a kulturní zastoupení Tchaj-peje ve Washingtonu, tedy de facto tchajwanská ambasáda.

USA by bránily Tchaj-wan, řekl Biden. Bílý dům jeho slova pak mírnil

„Tento navržený prodej slouží národním, ekonomickým a bezpečnostním zájmům USA tím, že podpoříme pokračující snahy příjemce o modernizaci svých ozbrojených sil a udržení spolehlivé obranné schopnosti,“ uvedla v tiskovém prohlášení americká Agentura pro obrannou spolupráci (DSCA).
Agentura očekává, že Tchaj-wan získaný materiál použije jako odstrašující prostředek vůči hrozbám v regionu, ale výslovně se nezmínila o Číně. Hlavními dodavateli mají být po konečném potvrzení kontraktu americké zbrojovky Raytheon Technologies a Lockheed Martin.

Demokratický Tchaj-wan, který se v roce 1949 oddělil od pevninské Číny, považuje Peking za odpadlickou provincii a snaží se ho mezinárodně izolovat. Ostrovní republika, která čelí zvýšenému tlaku ze strany Číny, se však považuje za nezávislou.
Bidenova vláda vyzývá Peking, aby přestal s vojenským, diplomatickým a ekonomickým tlakem na Tchaj-pej. Bílý dům přislíbil ostrovní vládě, že jí pomůže udržovat dostatečnou úroveň sebeobrany.

X X X

Rusko chystá ukázku síly v Černém moři, na manévry tam míří šest lodí

Šest ruských vojenských plavidel míří ze Středozemního do Černého moře, aby se tam zapojilo do plánovaných vojenských cvičení. Rusko kromě toho zahájilo manévry na jihu země s použitím obrněných vozidel a dělostřelectva. Informovala o tom v úterý agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany a armády.

Rozsáhlé cvičení ve vodách od Tichého po Atlantský oceán v lednu a únoru ohlásilo Rusko minulý měsíc. Šestice lodí se do Černého moře dostaví během úterka a středy.
„Nyní jsou posádky velkých výsadkových lodí Koroljov, Minsk a Kaliningrad v průlivu Dardanely. Výsadkové lodi Pjotr Morgunov, Georgij Pobedonosec a Oleněgorskij gorňak proplují černomořskými průlivy v následujících 24 hodinách,“ citoval TASS prohlášení ministerstva.
Uvedená plavidla jsou určena k vylodění námořních jednotek na pobřeží bez infrastruktury a k přepravě vojáků a nákladu po moři. Jsou schopna přepravovat různé typy obrněných vojenských vozidel, upřesnil TASS.
Manévry se dějí v době, kdy Moskva a Západ intenzivně jednají o bezpečnostní situaci a o Ukrajině, poblíž jejíchž hranic Moskva shromáždila desítky tisíc vojáků.

NATO, Německo a USA budou na případný ruský útok reagovat společně, řekl Biden

Rusko kromě toho vyslalo vojáky do Běloruska, kde se mají od čtvrtka účastnit společného cvičení s běloruskou armádou. Podle Severoatlantické aliance je v Bělorusku na 30 000 ruských vojáků.
Ruská armáda se také podle TASS v „nejbližších týdnech“ bude cvičit na 15 místech na jihu Ruska. Na ukrajinském poloostrově Krym, který v roce 2014 anektovalo Rusko, manévry plánovány nejsou.

Každého ze cvičení se bude účastnit 400 vojáků, kteří budou mít na starosti 80 kusů armádní techniky. Do cvičení budou zapojeny například tanky, bojová vozidla pěchoty, obrněné transportéry, protitankové systémy Kornet a dělostřelecké systémy.

X X X

Další hladomor nedopustíme, říkají Ukrajinci. Obávají se o svá pšeničná pole

Ruská invaze by mohla vážně ohrozit globální obchod s obilím a vyvolat humanitární krizi dalece přesahující východní Evropu. Shodují se na tom experti, podle nichž může napadení čtvrtého největšího dodavatele pšenice na světě vést ke globálnímu růstu cen potravin a v některých zemích způsobit hladomor a rozsáhlé společenské nepokoje.

Ukrajinský farmář Sergej Plaksia se prodírá sněhem ke stodole, kde přes zimu skladuje zásoby obilí. Před třemi desetiletími začínal hospodařit na stovce hektarů, nyní jich má dva a půl tisíce. Jeho podnik zaměstnává sto lidí a ročně vyprodukuje na dva tisíce tun pšenice.

V posledních měsících se ale Plaksia začíná bát, že by ruská invaze mohla jeho životní dílo zmařit. „Mam strach,“ líčí sedmdesátník, jehož pole leží třicet kilometrů severovýchodně od Kyjeva. „Doufám, že nebude válka. Pokud ano, pošlu děti s rodinami pryč a sám zůstanu,“ říká odhodlaně.

Podobné obavy mají podle listu The Times i další ukrajinští zemědělci. Ukrajina, známá jako evropská obilnice, vyváží asi dvacet milionů tun pšenice ročně, což je deset procent světového exportu pšenice. Pole s obilím pokrývají jednu šestinu země.
Zatímco Rusové podél hranic nadále shromažďují desetitisíce vojáků a vyvolávají strach s potenciálního útoku, ukrajinští farmáři, zemědělští vývozci i odborníci na potravinovou bezpečnost varují, že pokračující nestabilita může mít globální dopad na obchod se pšenicí.

Invaze může mít dopad v Africe i Asii
„Riziko velkých skoků cen potravin je velmi reálné,“ líčí analytik Alex Smith z amerického think-thanku Breakthrough Institute. V zemích jako je Libanon a Jemen, kterou jsou na ukrajinské pšenici závislé, by zvýšení cen mohlo mít podle Smithe fatální následky. 

Přibližně polovina dovozu pšenice do Libanonu pochází z Ukrajiny. Zdražení chleba v kombinaci se závažnými politickými a ekonomickými otřesy by mohlo řadu obyvatel přivést na pokraj hladomoru.
„Existuje riziko destabilizace Libanonu, což může v širším měřítku vést k destabilizaci celého Blízkého východu,“ uvedl Smith pro list Foreign Policy. Mimo to Ukrajina v roce 2020 dodávala také více než dvacet procent spotřeby pšenice v Malajsii, Indonésii a Bangladéši.

„Ze čtrnácti zemí, které od Ukrajinců odebírají více než deset procent své spotřeby pšenice, značný počet již čelí potravinové nejistotě kvůli pokračující politické nestabilitě nebo přímému násilí,“ líčí Smith.

„Pokud by došlo k invazi a hlubokému narušení vývozu, znamenalo by to velké potíže. Zejména v severní Africe, Íránu, Súdánu, Afghánistánu a Egyptě,“ uvedl pro list The Washington Post Andrej Sizov, šéf poradenské ruské společnosti SovEcon. „Riziko sociálních nepokojů ve všech těchto zemích by v případě tohoto scénáře narostlo,“ líčí.
Obilná pole leží v cestě ruskému pochodu

Poté, co v únoru 2014 vypukla na Ukrajině krize, vyskočila cena pšenice za měsíc o 25 procent. Trh se nicméně podle Sizova rychle zotavil.
Podle Smithe na tom ale měla podíl omezená povaha ruské invaze. „Úplná invaze by mohla být úplně jiná, přičemž geografie ukrajinské zemědělské výroby představuje obzvláště vysoké riziko narušení,“ líčí Smith.

Velká část ukrajinské pšenice se pěstuje v Charkově, Dněpropetrovsku, Záporoží, Chersonské oblasti či na místech ležících těsně za oblastmi na východě země, které jsou již z velké části pod kontrolou separatistů podporovaných Ruskem. Stojí tak v cestě ruskému pochodu na západ.

„Pokud se útok na Ukrajinu změní v ruský zábor půdy, produkce pšenice by mohla prudce klesnout,“ líčí Smith.
Ukrajinští zemědělci loni sklidili třicet milionů tun pšenice. Obilí po sklizni skladují v silech a v průběhu roku ho prodávají. Jakákoli vojenská akce by ale mohla vést k nenadálému útěku farmářů, čili opuštění skladů a polí.

Hladomor už nikdy více, říkají Ukrajinci
„Manželčina rodina má část polí blízko okupovaných území na východě země a kvůli bojům už je nepoužívá,“ líčí ukrajinský dovozce hnojiv Andrej Marčenko. „Tam, kde se válčí, lidé nic nepěstují. Ale ve zbytku země budou lidé produkovat i když bude válka - tak dlouho, jak to bude možné,“ líčí.

Bratrskou pomoc si nechte, vzkazují Rusku z Charkova. Starší však Putina milují

Marčenko připomíná, že Ukrajinci mají pšenici spojenou s velmi bolestivou historií. Sovětský diktátor Josif Stalin nařídil na Ukrajině ve 30. letech 20. století kolektivizaci farem a hromadnou rekvizici obilí, čímž vyvolal peklo. Opatření vedla k hladomoru, jenž si vyžádal až pět milionů životů.

„Pšenice je asi jedním z nejemotivnějších aspektů ukrajinské bezpečnosti a ekonomiky,“ říká Lada Roslycká z ukrajinské bezpečnostní společnosti Black Trident. „Nedej bože, aby se opakovala historie, že Ukrajinci budou hladovět, zatímco jejich obilí se vyváží na mezinárodní trh,“ líčí.

X X X

Ministra vnitra Rakušana prověřuje policie. Trestní oznámení na něj podal Chcípl PES

Policie začala prověřovat, jestli se ministr vnitra Vít Rakušan jako někdejší kolínský starosta nedopustil porušení povinnosti při správě cizího majetku. Trestní oznámení na Rakušana podala loni v prosinci iniciativa Chcípl PES. S odvoláním na kolínského státního zástupce Milana Hrubého to v úterý uvedla Česká televize (ČT). Rakušan takové nařčení odmítá.

„Ve věci byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení, tedy prověřování, formálně pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku. Prověřování nebylo ukončeno,“ řekl ČT Hrubý. V případu nebyl nikdo obviněn. Případ se podle iniciativy týká uzavření smluv o právním zastupování města. 

Rakušan v úterý večer na svém Twitteru ale pochybení odmítl. „Trestní oznámení může podat kdokoliv na kohokoliv. A iniciativa Chcípl pes ke svému “boji” proti vládě využívá i naprosté nesmysly. Za mého působení v roli starosty se náklady na právní služby snížily z 10 milionů ročně na 2 miliony,“ napsal na Twitteru.

Dodal, že je připravený „jakékoliv podezření přesvědčivě vyvrátit během podání vysvětlení, k čemuž mě Policie ČR jistě brzy vyzve. Zatím se tak nestalo“.
Iniciativa k trestnímu oznámení přiložila několik smluv o právním zastoupení, které Kolín uzavřel s advokáty a advokátními kancelářemi. Upozorňuje na to, že se jejich předměty překrývají. S odkazem na rozhodovací praxi Ústavního soudu považuje využívání právních služeb ze strany Kolína v rozsahu přibližně dvou milionů korun bez DPH ročně za neúčelné a nehospodárné.
Rakušan označil za absurdní, že ho udávají lidé, kteří plní náměstí bez dodržování platných opatření v době, kdy v Česku umírají jejich spoluobčané při covidové pandemii. 
„Mám svědomí čisté, v Kolíně jsme s celým týmem odvedli kus velké práce a lidé to pravidelně oceňují ve volbách. Toto údajné účelově vytvořené podezření rád při podání vysvětlení vyvrátím,“ sdělil již dříve ČTK.

Rakušan chce sjednotit trestání incidentů, jako byla šibenice na demonstraci

Iniciativa Chcípl PES vznikla jako protest proti opatřením omezujícím provoz restaurací. Jako politické hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES kandidovala ve sněmovních volbách, ve kterých získala 0,4 procenta hlasů. Po volbách se na jejích akcích začaly podílet desítky drobných uskupení a stran, které sdílejí kritický pohled na kroky vlády.

X X X

Proti pandemickému zákonu roste odpor v Senátu. Je zbytečný, zaznívá

Novela pandemického zákona, která po schválení v Poslanecké sněmovně míří do Senátu, nenachází podporu všech koaličních senátorů. Vadí jim zejména to, že návrh neprošel řádným připomínkovým řízením, podle jiných je v současné chvíli zbytečný. Senátorů, kteří to uvedli na svých sociálních sítích, přibývá.

Vláda na začátku února protlačila Sněmovnou po 35 hodinách jednání novelu pandemického zákona. Pro předlohu hlasovalo 70 ze 122 přítomných poslanců, výhradně z pěti vládních stran. Nyní návrh míří do Senátu, někteří senátoři se ale netají tím, že návrh nepodpoří.
„Od roku 2016 kdy jsem byl zvolen do Senátu PČR mám před schvalováním nového zákona poprvé smíšené pocity. (...) Je to zákon uspěchaný, nedotažený, obsahující ustanovení, s nimiž nemohu souhlasit, a podle mne v danou chvíli zbytečný,“ uvedl na Facebooku senátor Václav Chaloupek z hnutí STAN.

Negativně se k pandemickému zákonu vyjádřil také senátor Zdeněk Hraba rovněž z hnutí STAN. „Tuto sněmovnou schválenou novelu pandemického zákonu podpořit nemohu. Stejně tak, jako jsem nepodpořil celý pandemický zákon loni,“ uvedl na svých webových stránkách senátor.

Vadí mu zejména to, že pro projednání návrhu nebyly naplněny podmínky stavu legislativní nouze. Zákon podle něj také neprošel řádným připomínkovým řízením. „Zásadní pozměňovací návrhy byly do systému nahrány doslova za 5 minut 12,“ dodal Hraba.
Ruku nezvedne ani Jaroslav Chalupský za Svobodné. „Jsem proti pandemickému zákonu! Byl jsem proti již před rokem, budu pro zamítnutí zákona i nyní,“ napsal na Facebooku. Pokud se pro zamítnutí nerozhodne většina senátorů, bude Chalupský hlasovat pro pozměňovací návrh, který označil za „nejmenší zlo“.

K řadě senátorů, kteří nepodpoří novelu pandemického zákona, se přidal také Václav Láska. „Za zásadní považuji výtky týkající se stanovení účinnosti zákona na neurčito, nařizování karantény prostřednictvím SMS nebo omezení soudního přezkumu,“ vysvětlil svůj postoj na Facebooku.
„Protože je (novela) z mého pohledu (zvláště ve lhůtách stanovených legislativní nouzí) neopravitelná, budu aktivně hlasovat pro její zamítnutí,“ doplnil Láska.

Senátorů je celkem 81, aby byla norma schválená, musí pro ni hlasovat nadpoloviční většina přítomných. Pětikoalice má v horní komoře parlamentu 66 senátorů.
Poté, kdy pandemický zákon projde Senátem, je nutný už jen podpis prezidenta Miloše Zemana. Ten v nedělním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že zákon podepíše.

X X X

Dušek: Vlna omikronu mezi seniory kulminuje, počty pacientů v dalších dnech porostou

Šestá vlna koronaviru v Česku kulminuje. Šíření nákazy se přesouvá mezi starší lidi, postupně proto přibývá pacientů v nemocnicích. A přibývá také zemřelých. Co Česko čeká v příštích týdnech, nastínil v úterním rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

X Jak výrazné je teď šíření nákazy mezi seniory a jak vážný problém to je?

Uhodil jste hřebíček na hlavičku. Skutečně s určitým posunem, asi 10 nebo 14 dnů, dorazila nákaza za hranu seniorní populace, potenciálně zranitelných. Nejdříve se šířila mezi mladými lidmi. To šíření začalo ve chvíli, kdy vysoce nakažlivá varianta omikron dosáhla významné dominance, po 24. lednu.

Od té doby roste denně zátěž. Dnes je virová nálož v seniorní populaci poměrně vysoká. Přesná čísla jsou za sedm dní, je to přes 720 záchytů na 100 tisíc seniorů ve věku 65+. Ale hlavně i u indikovaných testů, tedy testů, které jsou indikovány z vážných klinických diagnostických důvodů, je v této kategorii vysoká relativní pozitivita.
Dá se říci, že v těchto dnech, tento týden zátěž v seniorní populaci kulminuje. A bohužel se to začíná propisovat do nemocnic.

X Jak silně budou počty hospitalizovaných narůstat? V jakém scénáři se pohybujeme?

Pohybujeme se zhruba v tom klasickém středním realistickém scénáři, který díky časovému posunu nastal o něco později, ale bohužel se naplňuje. Celkové počty hospitalizovaných pacientů s covid-19 jsou v pracovních dnech dohlašovány poměrně vysoce nad 500 až k 600. A celkové počty hospitalizovaných, včetně lehčích hospitalizací, jsou zhruba 3500 a mají potenciál celý tento týden růst. Ale to není to nejpodstatnější.

X Co je tedy to nejpodstatnější?

Nejpodstatnější je, že v nejvíce zatížených regionech začíná mírně růst zátěž jednotek intenzivní péče. Není to tak významné, zejména díky očkování. Ale bohužel v těch nejtěžších stavech, které nejvíce zatěžují zdravotnická zařízení, je stále přes 70 procent pacientů, kteří nejsou očkováni. To je riziko současného vývoje. Kdybychom byli významněji naočkováni a byl by zde mnohem menší prostor pro šíření nákazy mezi neočkovanými zranitelnými, tak by scénáře a realita vypadaly mnohem lépe. V tuto chvíli musíme počítat s tím, že počty pacientů v dalších dnech porostou a je tady stále riziko zdravotního dopadu.

X Minulý týden v pátek výrazně poklesl počet nakažených, bylo ale i mnohem méně testů. Nezkreslil čísla výpadek systému ISIN?

Nejsem si vědom systémových výpadků. Systém jede vzhledem k objemu dat na hranici kapacit, ale pracuje dobře. A nemá cenu hodnotit jednodenní výkyvy. Taktéž se stalo, myslím, po 10. lednu, že se prudce z jednoho dne na druhý dohlásily zpožděné reinfekce. To se prostě stane. Počítejme celotýdenní průměry nebo celotýdenní úhrny, které shrnou i výkyvy, které jsou logistické a logické během víkendu. Sedmidenní data nejsou nijak zkreslená. Objem testů je v pracovních dnech velmi vyrovnaný a velký, takže vidíme ty trendy poměrně reprezentativně.

X X X

Zbytečný hazard. Covid pasy se ruší předčasně, konec epidemie ještě není, rozčílil se Kubek

Jde o zbytečný hazard, covid pasy se ruší předčasně, rozčílil se ve vysílání CNN Prima NEWS prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Podle něj ještě není konec epidemie a vláda neočkované do restaurací pustila až o měsíc dříve. Prokazování se certifikáty v Česku skončí ve čtvrtek.

„Rozhodnutí je zbytečný hazard, přichází předčasně, protože se teprve blížíme na vrchol omikronové vlny,“ rozčiloval se nad rozhodnutím vlády Milan Kubek.
Reagoval tak na to, že kabinet od čtvrtka ruší povinnost prokazovat se covidovými certifikáty. A to zřejmě na všech místech v Česku, kde to bylo dosud třeba. „Skončí to všude, kde se to teď prokazuje,“ vysvětlil krátce CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Konkrétní místa resort ale zatím neuvádí. Na podrobný přehled, kde se covid pasy zřejmě zruší, se podívejte zde.
Podle Kubka rozhodnutí přišlo minimálně o 14 dní, možná spíš o měsíc dříve. „Je to úplný nesmysl. Epidemie se z Prahy rozlila po oblastech českých, v současnosti je hospitalizováno 3,5 tisíce lidí, z toho 300 na JIP, a denně umírá 45 pacientů. Takto konec epidemie a vítězství nad covidem rozhodně nevypadá,“ zdůraznil ve vysílání.
Zároveň upozornil, že 40 procent všech diagnostických testů je stále pozitivních a v Česku je 7 700 nemocných zdravotníků. Za poslední týden jich onemocnělo 5 400.

„Nevystavujte se zbytečnému riziku, ani omkiron není chřipečka. A nechoďte tam, kam nemusíte. To, že něco není zakázáno, neznamená, že to musím jako hlupák dělat,“ apeloval na lidi prezident ČLK.
Očkování skomírá, na podzim přijdou problémy
Ten zároveň zkritizoval, že kvůli rozhodnutí vlády v Česku „skomírá“ i očkování. „Ti, kteří se chodili očkovat proto, aby mohli snadněji žít, už nejsou motivovaní vůbec, protože vláda opatření zrušila. Bohužel u nás se očkování zastavilo na 63 procentech, což je o 20 procentních bodů níž než ve vyspělých zemích. A ze strany vlády nevidím nejmenší aktivitu pro to, aby očkování nějak podpořila,“ kritizoval Kubek.

Podle něj se sází na to, že v létě bude od koronaviru klid. „Což pravděpodobně vyjde. Vláda zřejmě sází i na to, že žádná další vlna nepřijde, což s největší pravděpodobností bohužel nevyjde a na podzim nás zase čekají problémy,“ upozornil.
Změnu v opatřeních oznámil premiér Petr Fiala (ODS) minulou středu večer po více než 35hodinovém jednání Sněmovny o pandemickém zákonu. Premiér i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) však původně hovořili o tom, že opatření se zruší k 9. únoru. Zdálo se tak, že neočkovaní budou moci do restaurací už ve středu. V úterý ale mluvčí ministerstva Jakob informoval, že neočkovaní budou moct do restaurací až od čtvrtka.

X X X

Ledecká zajistila Česku 99. olympijskou medaili. Kdo může získat jubilejní stou?

Když Ester Ledecká ovládla v úterý na zimní olympiádě v Pekingu snowboardový paralelní obří slalom, přidala do své sbírky již třetí nejcennější olympijský kov v kariéře. Celkem je to ze zimních a letních olympiád již 99. medaile v samostatné české historii. Přidá jubilejní stou právě Ledecká? A jakou máme šanci pokořit tento milník ještě v Pekingu?

Nejúspěšnější olympioničkou v samostatné české historii je rychlobruslařka Martina Sáblíková, která má ve své sbírce celkem šest medailí, z toho tři zlaté. V počtu nejcennějších kovů se jí tak Ledecká již vyrovnala. Sáblíková může ještě v Pekingu další medaili přidat v závodě na 5000 metrů a jak ukázala čtvrtým místem na trati 3000 metrů, formu na to má.
Zimní olympiáda 2022

Ester Ledeckou čekají také ještě dvě disciplíny na lyžích. V pátek ji čeká super-G, kde obhajuje čtyři roky starý triumf, v úterý se pak postaví na start sjezdu. Ať už to dopadne jakkoliv, Sáblíková i Ledecká jsou legendami českého sportu a bylo by symbolické, kdyby jubilejní stou medaili získala právě jedna z nich.

Šanci má Davidová nebo hokejisté
Pokud se jim to nepodaří, čeští fanoušci doufají, že jubilejní medaili přidá někdo jiný. Šanci mají v dalším průběhu olympiády určitě biatlonistka Markéta Davidová, za černého koně turnaje pak jsou považováni čeští hokejisté. Každá olympiáda je navíc plná překvapení.

Například skeletonistka Anna Fernstädtová v minulé sezoně vybojovala na SP v Königsee druhou příčku, ale většinou se umisťovala okolo 8. místa. I když jí byla krátce před odletem do Pekingu diagnostikována cukrovka a její výkony v letošní sezoně nejsou optimální, v trénincích přímo v Číně se jí velmi dařilo.

Těžké sjezdovky pak dávají zabrat lyžařům, závody často nedokončují ani ti největší favorité. To by mohla být šance pro slalomářku Martinu Dubovskou, která má na základě své výkonnosti nárok uvažovat o umístění minimálně v elitní desítce. Pokud by výborně zajela a soupeřkám se naopak nedařilo, mohla by dokonce pomýšlet na boj o medaile.

Budeme čekat až do Paříže?
Na cenný kov chtějí dosáhnout také české hokejistky, jenže dvěma zaváháními ve skupině, zejména prohrou s Dánskem, si cestu do semifinále výrazně zkomplikovaly. Obsadily druhé místo za Japonskem a ve čtvrtfinále je čeká jeden z nevětších favoritů turnaje, USA. Pokud by Češky skupinu vyhrály, utkaly by se s papírově slabšími Finkami a vidina medailových bojů by byla daleko reálnější.

Samozřejmě je také možné, že Česko se po zlatu Ester Ledecké už žádné medaile v Pekingu nedočká. Řada tak bude na těch, kteří holdují letním sportům a budou reprezentovat Českou republiku v srpnu 2024 v Paříži. A tam už by stovka měla klapnout, vždyť v roce 2021 v Tokiu přivezla česká výprava 11 cenných kovů.

X X X

Šéf Soudcovské unie po schůzce s Blažkem: Justici čeká vnitřní audit. Chceme vědět, kolik lidí je potřeba

Justici čeká vnitřní audit, který by měl mimo jiné ukázat, kolik soudců konkrétní soudy potřebují. Po úterní první schůzce s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS) to řekl prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Muži společně řešili také platy administrativního justičního personálu či elektronizaci justice.

Soudcovská unie se snaží delší dobu prosadit vnější audit justice, který by otevřel cestu k její reformě. Revize by měla podle Vávry najisto ukázat, „kolik je potřeba lidí a kde“. Jinými slovy má odhalit, jak se proměnila soudní agenda a zda část z ní například nedokážou zvládnout asistenti, kteří jsou pro stát levnější než soudci.

Soudcovská unie chtěla, aby audit provedla nezávislá firma. Náměstkyně Klára Cetlová ale podle Vávry na úterním jednání sdělila, že se pro tento záměr nepodařilo získat peníze z evropských fondů.
„Pokusíme se tedy o něco podobného uvnitř justice,“ uvedl Vávra. Dodal, že se zapojí předsedové jednotlivých krajských soudů, které bude koordinovat Blažkův poradce, bývalý šéf pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš.

„Myslím si, že by se to mělo rozběhnout ještě letos, je to v zájmu krajských soudů i z hlediska lepší přípravy dalších jmenovacích etap soudců,“ míní Vávra. Přínos interního auditu vidí i v tom, že až stát najde peníze na provedení auditu vnějšího, bude už část práce hotova, a audit tak bude levnější.

Zvyšování odměn?
Zvýšení odměn odborného aparátu je dalším tématem, které unie pokládá za významné. Vláda Petra Fialy (ODS) tento krok včlenila do svého programového prohlášení. „Jsem rád, že o tom pan ministr od začátku mluví,“ podotkl Vávra.
Neví ale, zda se ministerstvo pokusí změnu prosadit už ve stávajícím návrhu rozpočtu. „Dostal jsem konkrétní příslib, že pro to udělají maximum a že je to pro ně důležité,“ uvedl ke zvýšení odměn. Připomněl, že s tématem souvisí i zkvalitnění odbornosti justičního aparátu, jenž by tak v budoucnu mohl převzít více práce, kterou nyní vykonávají soudci.

Vávra s ministrem a jeho náměstky probíral i elektronizaci justice, k níž se vláda v programovém prohlášení rovněž zavázala a která bude podle Vávry složitá už kvůli roztříštěnosti databází a systémů uvnitř justice.
„Byli jsme ujištěni, že si to uvědomují. Mám pocit, že jsou připraveni jít na to z gruntu,“ podotkl Vávra. Dodal, že například samotný elektronický spis by situaci při nekompatibilitě systémů neřešil. Cílem elektronizace by podle Vávry mělo být zpříjemnění uživatelského prostředí pro občany a zrychlení procesů uvnitř justice.

Problematiku jmenování soudců Vávra s ministrem neprobíral, protože se domnívá, že jde o věc předsedů krajských soudů. „Samozřejmě leccos chybí, ale pan ministr mě ujistil, že nechce měnit zákon o soudech a soudcích a že chce případné chyby řešit v podzákonných předpisech,“ řekl k novým pravidlům přípravy a výběru soudců, která platí od začátku roku.

Z investičních záměrů ministerstvo podle prezidenta Soudcovské unie zmínilo řešení výstavby justičního areálu v Ústí nad Labem.
Vávra doplnil, že letošním zmrazením platu soudců se s Blažkem blíže nezabývali - pouze ministrovi zopakoval, že s tím unie nesouhlasí. Novelu, která všem ústavním činitelům zmrazila platy na loňské úrovni, podepsal v lednu prezident Miloš Zeman. Soudce, kteří se kvůli novele zřejmě obrátí na Ústavní soud, zkritizoval za „nenažranost“. Podle něj by neměli svou nezávislost měřit platem.

Zmrazení platů soudců
Blažek v úterý jednal také s vedením Unie státních zástupců, která po schůzce uvedla, že podporuje plány na zavedení funkčních období vedoucích žalobců a obsazování těchto míst ve výběrových řízeních.
Unie státních zástupců je s ministerstvem spravedlnosti ve shodě také na zavedení odvolatelnosti vedoucích žalobců pouze v kárném řízení, na vzniku kariérního řádu státního zastupitelství a zvýšení platů kancelářských pracovníků státního zastupitelství. Na webu unie to uvedl její viceprezident a mluvčí Ondřej Šťastný.

„Pokud jde o aktuální zmrazení platů státních zástupců a soudců, unie varovala před dalším pokračováním tohoto stavu, stejně jako před případným ‚rozpojování‘ navázání na soudcovské platy,“ napsal Šťastný. Takový postup by podle unie v delší době mohl vést k personální nestabilitě státního zastupitelství a ztížené schopnosti přivést mezi žalobce špičkové právníky.

X X X

Po plynu letos zdraží pitná voda. Češi za ni ročně připlatí stovky korun, může za to i růst cen energií

Po plynu a elektřině si v letošním roce Češi připlatí taky za pitnou vodu. Ke změně ceníků totiž podle Sdružení oboru vodovodů a kanalizací přistoupila většina dodavatelů v zemi. A to hlavně kvůli drahým energiím a nutným investicím do obnovy vodovodů a kanalizací. Účty domácností se tak zvýší až o stovky korun ročně.

Ceny vodného a stočného se totiž liší dle jednotlivých regionů, a to dost výrazně. Zatímco třeba v Karlových Varech, Kladně nebo v Hradci Králové lidé za metr krychlový vody zaplatí přes sto korun, to třeba v Žamberku nebo Jaroměři se cena pohybuje kolem šedesáti korun.
Podle ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací Viléma Žáka navýšily ceny téměř všechny podniky.

„Samozřejmě většina vodárenských společností zdražuje. Když se podíváte na růst cen energií ale i dalších komodit... Vodárenské společnosti nakupují chemické přípravky, tak tam jsou meziroční nárůsty cen v řádu desítek procent,“ vysvětlil.
Zvýšení cen by přitom mohlo být ještě větší. Od května roku 2020 se snížila daň, kdy její výše spadla z 15 na 10 procent.
Nejdražší ve Frýdlantu
Nejlevnější vodu tak mají obyvatelé Krnova, kde krychlový metr stojí zhruba 56 korun. To nejvíc peněz vydají ve Frýdlantu - konkrétně přes 138 korun. Frýdlantská vodárenská společnost, která vodou zásobuje asi 24 tisíc obyvatel, od loňska zdražila bezmála o deset procent.

Podle ředitele firmy Petra Olyšara se cena zvedá tímto tempem už několik let v řadě. Letos hlavně kvůli vysokým nákladům na energie. Náklady podniku se téměř zdvojnásobily.
„Cena rostla čtyři roky po sobě a my jsme tvořili dostatečné prostředky pro obnovu. Mám tady takový výpočet - za vodné a stočné si dohromady čtyřčlenná rodina při nějaké průměrné spotřebě, o které se uvažuje jako o 144 kubících za rok, platí o 141 korun víc,“ řekl.

Zvýšení cen v plné výši se ale nedotkne všech odběratelů. Některé obce totiž mají vlastní kanalizaci, a ušetří tak na stočném.
Vodu prodražují mimo jiné taky opravy vodovodů a kanalizací. Třeba vodohospodáři na severu Čech letos investují bezmála dvě miliardy korun.

Historicky nejvyšší částku do vodárenské infrastruktury pak letos plánuje vydat Praha - a to zhruba dvě a tři čtvrtě miliardy. „V roce 1990 Pražané za kubík vody platili 80 haléřů, v roce 2000 to bylo necelých 33 korun za tisíc litrů vody a letos už to máme 108 korun za tisíc litrů vody. A je to nejvyšší cena v historii Prahy,“ popsal mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací Tomáš Mrázek.
Jen pro zajímavost - průměrný Pražan utratí za vodné a stočné měsíčně přibližně 287 korun, což je necelých devět korun a třicet haléřů na den.

X X X

Brusel odmítl dát pokutu za dotaci pro Babišovu firmu Fatra. Vyhnul se soudu

Evropská komise odmítla udělit České republice pokutu kvůli dotaci pro plastikářskou firmu Fatra ze svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše. Informoval o tom server iRozhlas.cz. Stát chtěl tímto způsobem získat rozhodnutí napadnutelné u unijního soudu.

Loni 9. listopadu poslalo ministerstvo průmyslu a obchodu do Bruselu dopis s neobvyklou žádostí. „Komise by měla bezodkladně přistoupit k finanční opravě ve smyslu článku 144 nařízení EU,“ uvedl server iRozhlas.cz.
Resort žádal, aby Česko dostalo pokutu za to, že se české úřady v létě loňského roku pomocí žádosti snažily otestovat, zda Brusel peníze kvůli Babišovu střetu zájmu skutečně neproplatí, a získat rozhodnutí o zamítnutí platby napadnutelné u soudu.
Při žádosti o 750 tisíc korun chtěly úřady získat zamítavou odpověď, kterou by následně mohly zažalovat u Soudního dvora Evropské unie. Samotná závěrečná zpráva auditu, která konstatuje porušení zákona o střetu zájmů, totiž zažalovat nejde, uvedl iRozhlas.
Evropská komise ale žádosti úředníků z ministerstva průmyslu a obchodu nevyhověla. Na konci ledna do České republiky poslala dopis, ve kterém informovala o pozastavení průběžné platby.

„V souladu s (…) nařízením (…) Komise pozastavení ukončí, pokud Česko přijme nezbytná opatření, která umožňují pozastavení zrušit,“ stojí v dopise, který má server k dispozici.
Eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreirová v dokumentu připomněla výsledky auditu ke střetu zájmů, který se uskutečnil před třemi lety. „Během programových období, kterých se audit týká, a pokud je komisi známo, tak i v současnosti A. Babiš ovládá společnosti skupiny Agrofert,“ uvedla.

X X X

Celní správa varuje před nadměrným dovozem paliv z Polska. Může za něj hrozit i zabavení auta

Zabavením nakoupených paliv, nebo i auta může podle celníků bez potřebných dokladů skončit dovoz levných pohonných hmot z Polska. Bez daňového dokladu je podle českých zákonů možné kromě paliva, které už má řidič v nádrži, dovézt jen 20 litrů navíc. V tiskové zprávě to v úterý oznámila Celní správa České republiky.

V Polsku letos výrazně klesly ceny paliv i dalšího zboží, protože tamní vláda snížila daně. Na čerpací stanice a do obchodů v polském příhraničí tak vyráží řada lidí z Česka, Slovenska a Německa.
Polská vláda kvůli zmírnění dopadu růstu cenové hladiny od začátku února snížila na šest měsíců sazby daně z přidané hodnoty (DPH) u pohonných hmot z 23 na osm procent a u potravin z pěti procent na nulu.

Polsko navíc od ledna snížilo také spotřební daň. Rozdíly v ceně paliv oproti Česku jsou proto značné. Zatímco třeba v městech v Královéhradeckém a Moravskoslezském kraji u polských hranic stojí litr benzinu podle webu Fuelo kolem 37 korun a litr nafty většinou přes 34 korun, hned za hranicí v Polsku je to asi 29 až 31 korun za benzin a asi 29 korun za naftu.
Český zákazník tak v Polsku ušetří při načerpání plné nádrže i několik stovek korun. K čerpacím stanicím v Polsku proto vyrazila podle českých i polských médií řada Čechů, Slováků a Němců z pohraničí. Dovoz pohonných hmot do Česka je ale ze zákona omezen.
„Zákon stanovuje, že lze na území České republiky dopravovat pohonné hmoty pro osobní účely v běžných vestavěných nádržích vozidla, a mimo to navíc 20 litrů, aniž by musel být dokládán původ pohonných hmot některým z daňových dokladů,“ sdělila mluvčí celníků Hana Prudičová.

Při dovozu většího objemu paliv musí mít lidé u sebe daňový doklad, doklad o prodeji nebo doklad o dopravě. V nich pak musí být uvedeno označení prodávajícího a kupujícího, množství prodaných pohonných hmot, výše spotřební daně, datum vystavení a číslo dokladu o prodeji. Běžná účtenka z čerpací stanice tak stačit nebude.

Celníci podle Prudičové provádějí kontroly dovozu paliv, a to i s pomocí rentgenu. Když zjistí dovoz přesahující limit a řidič nemá daňový doklad, mohou celníci zabavit motoristovi nejen pohonné hmoty, ale v určitých případech také auto. Majiteli paliv pak může být ve správním řízení doměřena daň.

U polských čerpacích stanic například podle médií stály v prvním únorovém týdnu kolony aut s převažujícími českými a německými značkami. Někteří lidé z pohraničí vyrážejí podle serveru do Polska i pěšky s kanystry v rukou. Zároveň čeští zákazníci hromadně vyrazili také do polských obchodních domů za levnými potravinami či drogerií.

Polský zpravodajský server Onet informoval o frontách aut se slovenskými značkami u polských čerpacích stanic. Také v polsko-slovenském pohraničí lidé podle serveru čerpali pohonné hmoty kromě nádrží svých aut i do kanystrů, nebo dokonce sudů. Polské úřady chystají kvůli velkému zájmu cizinců kontroly u polsko-slovenské hranice, píše Onet.

X X X

Protest podle kanadského scénáře. Novozélandský parlament obklíčily kamiony

Stovky lidí v nákladních autech a karavanech se vydaly do centra novozélandské metropole, aby protestovaly proti koronavirovým opatřením. Průvod nakonec zastavil u budovy parlamentu, kde se dnes poslanci sešli poprvé po letní přestávce. Vozy pak po vzoru kanadského protestu zablokovaly centrum Wellingtonu.

Mezi demonstranty se objevovaly nápisy „Vraťte nám naši svobodu“ nebo „Donucení není souhlas“. Někteří měli i transparenty s tvrzením, že novozélandská premiérka „Jacinda (Ardernová) se vymkla kontrole“. Reportéři zaznamenali také kanadské vlajky na znamení sympatií s demonstrací v Ottawě. Demonstrace byla poklidná a policie nemusela zasahovat, uvedly agentury AP a AFP.