Protože jsme blbí, a ti co řídí stát asi ještě blbější. Vakcíny snižují riziko nutnosti hospitalizace asi 4x, jenže když budeme ignorovat počty nakažených a necháme epidemii jet o 14 dnů déle než loni, nemocnice se zaplní. Milý Micíku, v pondělí bylo 4262 nakažených, 1055 v nemocnici. Čísla se už dlouho za 7 dnů přibližně zdvojnásobují. Takže kdyby tento týden nebyl státní svátek, tak bychom příští týden měli deset tisíc nakažených a následující týden by padl český rekord v počtu nakažených za jeden den. Tipuji, že padne stejně, svátek-nesvátek.

Naši chrabří chřipčičkáři vykřikují, že vysoké počty nakažených vůbec nevadí, protože počet lidí v nemocnici je mnohem menší, než byl loni. Úmyslně opomíjejí, že nástup vlny se oproti loňsku o měsíc opozdil – přeci jen jsme alespoň nosili respirátory. Loni 26.9. jsme měli asi 800 lidí v nemocnici a 26. 10. jich už bylo 6196. To znamená, že za měsíc, pakliže nebudou zavedena účinná a bolestivá protiepidemická opatření jich budeme mít v nemocnici určitě víc než 7 tisíc.

Jak je to možné, když už tolik osob nemoc prodělalo a když skoro 80 % rizikových osob bylo očkováno? Je to jednoduché: Delta má asi třikrát vyšší nakažlivost než původní varianta viru a přenášejí ji i očkovaní a ti, kteří už nemoc v minulosti prodělali. O dost méně než ti neočkovaní, ale stejně asi více, než loni přenášeli neočkovaní původní variantu viru. To vysvětluje, proč je tolik nakažených a proč jejich počty stoupají vlastně rychleji než loni. Ale proč by se měly naplnit nemocnice, když vakcína i nákaza chrání před těžším průběhem onemocnění? Protože chrání jen částečně a jen někoho. Například pravděpodobnost, že člověk, který byl diagnostikován jako nakažený, zemře, byla loni na podzim v Česku asi 2%. Dnes je díky proočkovanosti seniorů asi poloviční, konkrétně 0,9%.

Podobně klesla i pravděpodobnost, že se nakažený dostane do nemocnice. (Proč neklesla víc, když vakcíny měly mít účinnost přes 80 %? Protože 20 % seniorů očkovaných není, a protože u těch očkovaných i u těch, co nemoc prodělali, uběhlo od očkování či nákazy už příliš mnoho času a u seniorů již po půl roce od imunizace imunita zásadně klesá.)
Jenže poloviční pravděpodobnost vážného průběhu nás před přeplněním nemocnic neuchrání. Naši politici jsou připraveni poslechnout hlas ulice, ignorovat počty nakažených a při nasazování bolestivých opatření se řídit jen obsazeností nemocnic.

To ovšem znamená, že počty nakažených nechají růst déle než loni. V loňském roce se díky lockdownu a zavření všech škol třikrát podařilo nárůst počtu nakažených zastavit někde u 15 tisíc. Jestliže budeme ignorovat narůstající počet nakažených, tak jak to nyní politici svým voličům slibují, a necháme epidemii v podstatě volně šířit o týden déle, bude denní počet nakažených 30 tisíc a když ji necháme růst o 14 dnů déle, bude už 60 tisíc. I když díky vakcínám bude do nemocnice přicházet polovina z těch, co by přicházeli loni, stejně to bude při čtyřnásobném počtu infikovaných v absolutních počtech dvakrát tolik než loni. A nemocnice se nám opět přeplní. Veškerý možný efekt očkování na fungování našeho zdravotního systému tedy zahodíme a opět skončíme v lockdownu se zavřenými školami, přeplněnými nemocnicemi a stovkami umírajících denně.

A tohle, Micíku, vůbec nebylo nutné. Stačilo před dvěma měsíci poslechnout jistého Flegra a nasadit včas zhruba taková protiepidemická opatření, jaká zavádíme nyní. Navíc by se ovšem musely omezit hromadné akce. Nejspíš bychom dnes měli tak 500 (nikoli včerejších 6274) nakažených za den.

I dnes bychom se možná ještě mohli vyhnout lockdownu, ale to by už chtělo mimořádná a odvážná řešení a k tomu ještě notnou dávku štěstí. Muselo by se do 3 týdnů začít s masivním preventivním PCR testováním ze slin u pracovníků, žáků a studentů. Kdyby se každý týden otestovalo asi 5 milionů osob (a ti pozitivní se poslali na týden do izolace) současná vlna by během 3 týdnů skončila.

K udržení epidemie pod kontrolou by do ledna nejspíš stačilo testovat pracovníky, žáky a studenty jednou za 14 dnů; v lednu bychom se kvůli pravděpodobnému zvýšení infekčnosti viru na dvojnásobek nejspíš museli vrátit k sedmidenní frekvenci testování. Při takto masivním testování, které by vyžadovalo vyjmout PCR testování ze slin ze seznamu zdravotních úkonů a jeho financování z rozpočtu ministerstva zdravotnictví, by se cena za jeden test včetně odběru pohybovala kolem 160 korun. Otestovat 10 milionu lidí by tedy vyšlo na 1,6 miliardy. I kdyby to bylo dvakrát tolik, stejně by to bylo méně, než kolik nás stojí jeden den lockdownu. Jo a ještě – zvládli bychom to kapacitně? Zvládli.
A ty by ses teď chtěl, Micíku, jistě zeptat, zda něco takového uděláme a zda se lockdownu díky tomu vyhneme. Aha, nechtěl, nejsi blbej.
 / Profesor Jaroslav Flegr na Přírodovědecké Fakultě UK v Praze/

X X X

Prezident vyznamenal vojáky, herečku či vinaře. Oceněných je letos méně

Státní vyznamenání udělil prezident Miloš Zeman letos celkem devětadvaceti osobnostem z různých oblastí. Nejvyšší ocenění získala herečka Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek nebo zesnulý podnikatel Petr Kellner. In memoriam dostali ocenění také vojákyně Michaela Tichá či režisér František Filip. Jediným vyznamenaným sportovcem je letos judista Lukáš Krpálek. Ceremoniál s předáním vyznamenání se odehraje na Nový rok.

Deset vyznamenaných z devětadvaceti dostalo ocenění in memoriam. Zesnulému podnikateli Petru Kellnerovi, který letos na jaře nepřežil pád vrtulníku na Aljašce, prezident udělil Řád bílého lva za jeho zásluhy v hospodářské oblasti.
Vojákyni Michaele Tiché, která loni zemřela v pouhých sedmadvaceti letech na zahraniční misi v Egyptě při pádu vrtulníku, udělil prezident Miloš Zeman medaili Za hrdinství.

Příslušníků armády bylo oceněno hned několik. Medaile Za hrdinství dostali velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun, který organizoval evakuaci tamní ambasády, když nad zemí získalo kontrolu radikální islamistické hnutí Tálibán a velitel jednotky vojenské policie přidělené k ochraně českého velvyslanectví v Kábulu Zdeněk Poul.

Řád bílého lva pro Bohdalovou a Remka
Nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva, mezi jehož nositele patří například i britská královna Alžběta II., udělil Zeman herečce Jiřině Bohdalové a československému kosmonautovi Vladimíru Remkovi. Herečka už od prezidenta obdržela v roce 2013 medaili Za zásluhy.

Zeman vyznamenal celkem osm osobností za zásluhy v oblasti kultury. Režisér František Filip, který stál za mnoha populárními seriály jako jsou Chalupáři nebo F. L. Věk, dostal medaili Za zásluhy in memoriam, letos v lednu zemřel. Medaili Za Zásluhy dostali i malíř Vladimír Komárek, skladatel Karel Vágner a textař Pavel Žák.

Překvapení
Pro někoho může být překvapením ocenění medailí Za zásluhy v oblasti kultury pro válečného veterána, ale také hoteliéra Jana Horala a psychiatra, rovněž spisovatele, dramaturga a scénáristy Jana Cimického.
Mezi vyznamenanými jsou také méně známá jména pro širokou veřejnost - vinař Miloš Michlovský, majitel Marlenky Gevorg Avetisjan, starosta Školského spolku Komenský ve Vídni Karel Hanzl nebo spisovatel a bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Pavel Foltán. Všichni dostali od prezidenta medaile Za zásluhy.

Jediným oceněným sportovcem je judista a dvojnásobný olympijský vítěz Lukáš Krpálek, který získal medaili Za zásluhy o stát v oblasti sportu. Za zásluhy o stát ocenil Zeman medailí rovněž Václava Krásu, předsedu Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky.

Z dnes už historických osobností dostali jedny z nejvyšších státních vyznamenání britský politik Alfred Duff Cooper a zakladatel československé epidemiologie Karel Raška. Britský politik, který jako jediný člen britské vlády složil funkci kvůli nesouhlasu s podpisem Mnichovské dohody, dostal in memoriam Řád bílého lva. Epidemiolog, který byl jednou z klíčových osobností globálního vymýcení pravých neštovic, obdržel rovněž in memoriam Řád T. G. Masaryka.
Zeman vyznamenal zhruba o třetinu méně osobností než v předchozích letech

Loni prezident Miloš Zeman oznámil udělení vyznamenání 38 osobnostem, později ale rozhodl, že slibovaný Řád T. G. Masaryka předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému nepředá. Letos prezident zase nevyhověl návrhu poslanců, kteří by udělili medaili Za zásluhy řediteli BIS Michalu Koudelkovi, ke kterému má Zeman dlouhodobě negativní vztah.
Největší počet řádů a medailí se Zeman rozhodl udělit v roce 2019, a to 42, o rok dříve vyznamenal 41 lidí. Nejméně jich udělil letos a v roce 2013, tedy 29. V roce 2014 ocenil 33 osobností, o rok později bylo oceněných 35 lidí, v roce 2016 dal řády nebo medaile 30 lidem a v roce 2017 ocenil 39 lidí.

X X X

Zastavte levicový progresivismus. Francie vyhlásila boj „americkému viru“

Prezident Emmanuel Macron vyzval ministra školství, aby ve Francii zastavil levicový progresivismus, který se do země šíří z USA. Vidí v něm příčinu zvolení Donalda Trumpa a nyní s obavou sleduje posilování radikální pravice ve své zemi.
Politická korektnost a ústupky levicovým aktivistům?

Ne ve Francii, alespoň podle nových plánů vlády a prezidenta Macrona. Země si před dvěma týdny připomněla rok od vraždy středoškolského učitele Samuela Patyho, který v hodině žákům vykládal o svobodě projevu a karikaturách proroka Mohameda. Zatímco loni byla z brutální vraždy celá země zcela otřesená, letos se okolo piety objevovaly i další sentimenty: karikatury prý jsou rasistické a Paty je před žáky vůbec neměl zmiňovat. Možná si za to mohl tak trochu sám.

X X X

Václav Klaus: ČR stojí na klíčové křižovatce. Začíná jít o všechno

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. V Míčovně na Pražském hradě to řekl bývalý prezident Václav Klaus. Kritizoval Evropskou unii. „Politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy,“ prohlásil.

Podle Klause vznik republiky z 28. října 1918 zůstává „trvalou inspirací a posilou“. „Víme však, že vyhráno není. Právě teď vznikající a nebezpečně se rozrůstající nové hrozby od nás vyžadují nové úsilí o zabezpečení naší státní existence a její budoucnosti,“ řekl Klaus na akci, která připomíná výročí 103 let od vzniku samostatného Československa. 
Společně s dalšími spolky ji pořádá Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS). Zúčastnilo se jí asi 100 lidí.

Na budoucnost podle něj nelze pohlížet bez obav. Hrozbu vidí nejenom v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. „Čelíme pokusům svět, který naši předkové vybojovali a v němž jsme my vyrostli, sociálním inženýrstvím změnit a předělat ho podle představ nové generace ideologů, kteří své antihumánní představy a své světovládné ambice skrývají za fráze o záchraně planety, za boj proti změnám klimatu, za odstranění zcela svévolně definované diskriminace, za údajně potřebnou globální vládu a za další podobné progresivistické cíle, které nejsou cíli našimi,“ řekl. Vadí jim podle něj existence národních států, rodiny a lidské přirozenosti.

Poznamenal, že „bořitelé našeho světa“ ke svým cílům využívají především mezinárodní instituce jako Organizaci spojených národů a Evropskou unii. „I v důsledku toho politika Bruselu sleduje jiné cíle, než jakými jsou svoboda, prosperita a zvyšování životní úrovně obyvatel Evropy,“ míní Klaus.

V projevu se dotkl i letošních voleb do Sněmovny, které se v Česku konaly v říjnu. Jejich výsledek podle něj ovlivnila témata „zástupná“, místo jasných názorů na politické a ekonomické otázky dnešní doby. 

„Vítězové voleb velmi nepřesvědčivě hovoří o změně, kterou chtějí přinést, ale nemyslí tím změnu zmíněných nebezpečných trendů, které prožíváme a které ohrožují naši budoucnost. Nemají odvahu se jim postavit. Dávají přednost podvolení se jim. Změnu si navíc představují úplně jinak, než mlčící většina našich spoluobčanů,“ uvedl. 

Během svého projevu zmínil i hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana. Kvůli zdravotnímu stavu současné hlavy státu se totiž neuskuteční večerní předávání nejvyšších státních vyznamenání, odloženo bylo i jmenování nových generálů.
„Jakoby i tato skutečnost symbolizovala zvláštnosti a rizika doby, v níž se nacházíme,“ uvedl bývalý prezident. 
Vznik Československa provázela chřipka

Předseda ČSBS Jaroslav Vodička v projevu poukázal na to, že vznik Československa doprovázela chřipková pandeme, proti které byla tehdejší společnost prakticky bezradná. Vyzval v této souvislosti k dodržování protikoronavirových hygienických opatření. 
Nově vzniklá Československá republika byla podle něj po všech stránkách demokratická, označil ji za ostrov mezi autoritativními a polofašistickými režimy okolních zemí. „Československá republika se ideově odřekla od aristokratických a dogmatických tradic. Výrazem nových poměrů byly kromě zrušení šlechtických titulů i agrární reforma a rozsáhlé sociální zákonodárství,“ poznamenal.
Řekl také, že ČSBS udržováním historické paměti hájí národní a odbojové tradice a samostatnost českého státu a udržuje historickou paměť na československý odboj a na „veliké národní a státní“ dílo, který započali třeba Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik nebo Edvard Beneš.

X X X

SPOLU představila Národní institut pro zvládnutí pandemie, vede ho Chlíbek

Koalice SPOLU představila 28členný odborný tým pro řešení epidemie covidu-19. Vede ho vakcinolog Roman Chlíbek. Členy jsou praktičtí lékaři, zástupci hygienických stanic nebo členové skupiny MeSES. „Společným cílem skupiny je pomoci ministerstvu získat stanovisko expertů z různých spekter, kteří však budou dávat dohromady jednotné názory,“ uvedla koalice.

Na narůstající počet nemocných covidem-19 je zapotřebí podle koalice SPOLU okamžitě reagovat. Proto představuje skupinu odborníků, jež bude vystupovat pod názvem Národní institut pro zvládnutí pandemie. „Bude k dispozici současné i budoucí vládě k diskusi nad vývojem pandemie covid-19,“ uvedl AntiCovid tým koalice SPOLU.

„Klíčem k sestavení této skupiny byla odbornost jejich členů, skupina je tedy výhradně apolitická a objektivní,“ uvedla koalice Spolu v prohlášení. Členové této skupiny jsou podle ní připraveni zapojit se ihned do přípravy strategie boje proti pandemii. Složení skupiny ještě není finální, koalice počítá s jejím postupným rozšiřováním.

Přibylo dalších 5824 nakažených, v nemocnicích leží téměř 1300 lidí
Premiér Andrej Babiš ve čtvrtek novinářům před oznámením složení skupiny řekl, že hlavně očekává, že bude zachována kontinuita. „Na ministerstvu zdravotníci jsou lidi, kteří tomu rozumí,“ uvedl. „Uvidíme, kdy nastoupí nová vláda. My budeme do poslední chvíle pracovat a snažit se přesvědčovat lidi o očkování,“ dodal Babiš.

Známá jména
Současné vládě radí hned několik členů nové skupiny, třeba epidemiolog IKEM Petr Smejkal. Epidemiolog a děkan Lékařské fakulty Otravské univerzity Rastislav Maďar zase radí ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi.
Přímo ve státní správě se na řešení epidemie podílejí další členové nového institutu jako ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková či ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Členy skupiny je také několik ředitelů krajských hygienických stanic a vedoucích jejich protiepidemických odborů.

Covid se stal epidemií neočkovaných. Vojtěch zmínil odstrašující Ostravsko
Praktické lékaře reprezentuje ve skupině předseda jejich sdružení Petr Šonka, přednosta Ústavu všeobecného lékařství Bohumil Seifert nebo členové České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová a Daniel Dražan. Z lékařských odborností mají zastoupení rovněž odborníci na mikrobiologii, imunologii, biochemii, biostatistiku. Členy jsou také odborníci na datovou analýzu nebo matematické statistiky.

Členové Národního institutu pro zvládnutí pandemie:
Michal Bartoš – ředitel Krajské hygienické stanice Plzeň
Hana Cabrnochová – praktický dětský lékař, člen výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP
Renata Ciupek – ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Brno
Pavel Dlouhý – předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP
Daniel Dražan – praktický dětský lékař, člen výboru České vakcinologické společnosti ČLS JEP
Pavel Dřevínek – přednosta Ústavu Lékařské mikrobiologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, FN Motol
Ladislav Dušek – ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Václav Fejt - vedoucí laboratoře imunologie a sérologie, Nemocnice Havlíčkův Brod, člen Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků (SMIS)
Marian Hajdůch – Lékařská fakulta Univerzity Palackého a FN Olomouc, Ústav molekulární a translační medicíny
Lucia Houfková – datová analytička, finanční ředitelka Erste Asset Management GmbH
Roman Chlíbek – epidemiolog, vakcinolog, předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP
Arnošt Komárek - Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy
Květoslava Kotrbová – ředitelka Krajské hygienické stanice České Budějovice
Jan Kynčl - Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Státní Zdravotní Ústav
Barbora Macková – ředitelka Státního zdravotního ústavu, virologie
Rastislav Maďar – děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity, epidemiolog, člen MESES
Martina Marešová – ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy
Richard Pikner – primář Oddělení klinických laboratoří a kostního metabolismu, Nemocnice Klatovy, místopředseda České společnosti klinické biochemie ČLS JEP
Jana Prattingerová – ředitelka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Liberec
Hana Roháčová – primářka Kliniky infekčních nemocí FN Bulovka
Petr Smejkal – epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), člen MESES
Robert Straka – biostatistik s erudicí v imunologii, AGH University of Science and Technology in Kraków
Ilja Stříž - přednosta Pracoviště laboratorních metod a vedoucí Pracoviště klinické a transplantační imunologie IKEM 
Vojtěch Thon – imunolog, výzkumné centrum Recetox Masarykovy univerzity Brno
Hana Zelená - Centrum klinických laboratoří, Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita, člen SMIS
Petr Šonka - Předseda Sdružení praktických lékařů ČR
Bohumil Seifert - Přednosta Ústavu všeobecného lékařství
Veronika Jilichová Nová - praktická lékařka pro děti a dorost v Plzni

X X X

V Německu zadrželi mladistvé islamisty. Trénovali útok se sekyrami a noži

Vyšetřovatelé v německé spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko zasáhli proti islamistické buňce, jejíž členové nacvičovali teroristický útok pomocí sekyr a nožů. Nejmladšímu z členů bylo 16 let. Policisté prohledávají domy údajných příznivců teroristické milice Islámský stát. Konkrétní zločinecký plán zatím islamisté neuskutečnili.

Ve čtvrtek provedlo na 350 policistů zátah, při kterém prohledali pět bytů podezřelých v okrese Düren. Státní zastupitelství v Düsseldorfu vyšetřuje v souvislosti s tímto případem pět podezřelých. Tři členové této skupiny jsou nezletilí.
„Muži jsou obviněni z přípravy násilného činu motivovaného terorismem a použití propagandistického materiálu teroristické organizace Islámský stát,“ píše policie v prohlášení.

Policisté se podle deníku Der Spiegel už delší dobu zaměřovali na údajné příznivce teroristické milice Islámský stát, kteří na konci loňského roku zorganizovali teroristický výcvik. Podle informací vyšetřovatelů si prý podezřelí ve věku 16 až 22 let v lese u Cách nacvičovali útok sekerami a noži.
Obvinění, mezi nimiž jsou dva Němci, dva muži s německo-ruským občanstvím a jeden s tureckým občanstvím, zřejmě dosud nerealizovali konkrétní zločinecký plán. Policie tak na ně nevydala zatykač.

X X X

Čína omezí výšku mrakodrapů. Menší města mohou stavět jen do 150 metrů

Peking omezil výstavbu velmi vysokých mrakodrapů, bez zvláštního schválení nesmí města s méně než třemi miliony obyvatel stavět mrakodrapy vyšší než 150 metrů, města s větším počtem obyvatel pak budovy vyšší než 250 metrů. Ve středu to uvedlo čínské ministerstvo pro bydlení a rozvoj měst i venkova.

Čínská vláda tak nyní ve svém opatření zasahuje proti podle jejích slov „marnivým developerským projektům“ místních vlád. Úředníci, kteří takové projekty schválí v rozporu s novým pravidlem, se budou zodpovídat doživotně, uvedlo ministerstvo. To v praxi znamená, že je může postihnout jakýkoli trest, o němž vedení v souvislosti s porušením pravidel rozhodne.
V Číně v současnosti stojí některé z nejvyšších budov na světě, například 632 metrů vysoká šanghajská věž, tedy druhá nejvyšší stavba světa, anebo finanční centrum Pching An, jež se v Šen-čenu tyčí do výšky 599 metrů.
Peking sice uznává, že v případě mrakodrapů se efektivně využívá zastavěná plocha. Obává se však, že místní úřady slepě prosazují výstavbu, aniž by dbaly na praktičnost a bezpečnost.

Začátkem letošního roku se opakovaně otřásla 356 metrů vysoká budova o 71 patrech v centru Šen-čenu. Vyšetřování ukázalo, že příčinou byl více než 50 metrů vysoký stožár na vrcholu budovy, který se ve větru pohyboval.
Po tomto incidentu Čína v červenci zavedla celostátní zákaz výstavby budov přesahujících 500 metrů. Budova v Šen-čenu znovu otevřeli až v září poté, co dělníci stožár sundali.
Místní vlády musí napříště u staveb mrakodrapů pečlivěji kontrolovat základy, strukturu, dodávky energie, vody a plynu, použité materiály, odolnost vůči zemětřesení a protipožární ochranu, uvedlo ministerstvo.