Putina řezníkem by nenazval. Macron po projevu Bidena vyzval ke zdrženlivosti. Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval ke zdrženlivosti při volbě slov ve vyjádřeních ohledně Ruska a Ukrajiny po sobotním projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě. Podle Macrona by státníci neměli napjatou situaci svými vyjádřeními dál zhoršovat.

Biden ruského prezidenta nazval „řezníkem“ a současně v Polsku prohlásil, že Vladimir Putin nesmí zůstat u moci, Bílý dům vzápětí přišel s vysvětlením, že nejde o změnu postoje americké administrativy a že Biden svými slovy nevyzýval ke změně režimu v Rusku. 

„Taková slova bych nevolil, protože s prezidentem Putinem dál vedu rozhovory,“ řekl v neděli Macron televizní stanici France 3. „Chceme zastavit válku, kterou Rusko začalo na Ukrajině, bez další eskalace - to je náš cíl. A pokud ho chceme dosáhnout, pak nesmíme vyhrocovat situaci ani slovy, ani činy,“ dodal.

Biden při návštěvě Varšavy ve svém projevu hovořil o podpoře Ukrajiny a o tom, že NATO bude v případě útoku hájit každý centimetr území členských států. Řekl také, že Putin svým rozhodnutím zahájit invazi udělal strategickou chybu a projev ukončil větou, že Putin nemůže zůstat u moci. 
Macrona v neděli podpořila i jeho krajně pravicová protikandidátka v nadcházejících volbách hlavy státu Marine Le Penová, podle které Biden svým vyjádřením „přilívá olej do ohně“. „Skutečnost, že prezident republiky na takovou eskalaci nepřistupuje, je dobrá věc,“ řekla.

X X X

Nová jednání mezi Kyjevem a Moskvou začnou v pondělí v Turecku. Potrvají tři dny.

Ukrajinská a ruská delegace budou od pondělí 28. března do středy 30. března jednat v Turecku, oznámil v neděli jeden z ukrajinských vyjednavačů, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Vedoucí ruské delegace Vladimir Medinskij později podle ruských médií upřesnil, že delegace budou jednat 29. a 30. března; místo konání rozhovorů neuvedl.

„Dnes při dalším kole jednání prostřednictvím videa bylo přijato rozhodnutí uspořádat další kolo přímých rozhovorů mezi oběma delegacemi v Turecku od 28. do 30. března,“ napsal Arachamija na Facebooku. Přislíbil, že další podrobnosti budou následovat.

„Dnes se konalo další kolo rozhovorů s Ukrajinou ve formátu videokonference. Ve výsledku jsme přijali rozhodnutí setkat se v očním formátu 29.–⁠30. března,“ uvedl Medinskij, který je poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ankara se angažuje jako prostředník ve snahách o ukončení již déle než měsíc trvající rusko-ukrajinské války a mimo jiné už uspořádala schůzku ministrů zahraničí Sergeje Lavrova a Dmytra Kuleby.

X X X

Nouzový stav na tři měsíce? Je to odklon od dobré praxe, míní ústavní právník

Ústavní právníci oslovení se neshodují na tom, zda je žádost vlády o prodloužení nouzového stavu o tři měsíce v souladu s předpisy. Podle právníka Jana Kysely by měl kabinet opakovaně žádat o prodloužení maximálně o 30 dní kvůli zachování kontrolní role Sněmovny. Také podle právníka Ondřeje Preusse žádost o delší období oslabuje kontrolní úlohu poslanců, protiústavní postup však v rozhodnutí vlády nespatřuje. Právník Jan Wintr nepovažuje žádost o tři měsíce za evidentně nelegální, jde podle něj ale o odklon od dobré praxe.

Vláda tento týden schválila kvůli přílivu ukrajinských uprchlíků návrh na prodloužení nouzového stavu do konce května, tedy zhruba o dva měsíce. Žádost podle premiéra Petra Fialy odpovídá diskusi o tom, na jak dlouho bude instrument třeba.
Podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR může nouzový stav vyhlásit vláda maximálně na 30 dnů. Uvedenou dobu lze podle předpisu prodloužit jen po předchozím souhlasu Sněmovny. Nouzový stav v Česku platí kvůli migrační vlně z Ukrajiny od 4. března. Kabinet dnes plánuje požádat poslance o to, aby nouzový stav mohl prodloužit o tři měsíce.

Kysela napsal, že postup je podle jeho názoru v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti. „Vláda rozhoduje vždy o 30 dnech, přičemž rozhodování o dalších (a dalších) 30 dnech je vázáno na předchozí souhlas Poslanecké sněmovny. Po jeho udělení opět rozhodne vláda. Tím pádem je uchována kontrolní role Sněmovny a opozice v ní,“ uvedl.

Připomněl, že předchozí vláda ANO a ČSSD při covidovém nouzovém stavu opakovaně žádala o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. „Ač mohla být v pokušení vyhnout se debatám s poslanci a nechat si odhlasovat dobu delší,“ uvedl.
Podle Wintra není žádost o více než 30 dnů evidentně nelegální. „Ale myslím, že je to odklon od dobré praxe, která lépe respektovala důležité ústavní principy, jako jsou demokratická kontrola moci či dělba moci,“ řekl. Princip opakovaných žádostí maximálně o 30 dní podle něj lépe respektuje princip, že nouzový stav je něco zcela mimořádného, co by mělo být pod kontrolou Sněmovny.

Vláda podle zákona o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Sněmovnu, která může krok zrušit. Kysela i Wintr však zdůrazňují, že tuto možnost nelze s nutností opakovaných žádostí o prodlužování směšovat. „Možnost Sněmovny nouzový stav zrušit není ekvivalentní, protože takový návrh musí někdo podat a musí být zařazen k projednání, což ale většina může zablokovat,“ upozornil Kysela. „Je něco jiného, že Sněmovna může nouzový stav kdykoliv zrušit, a to, že s tím musí aktivně souhlasit,“ doplnil Wintr.

Preuss označuje postup, který plánuje vláda, za nešťastný. „Protože oslabuje kontrolní roli Poslanecké sněmovny. Nicméně nevidím to jako protiústavní postup,“ uvedl, ceskajustice.cz

X X X

Následkem koronavirové krize zkrachovala další cestovní kancelář

Kancelář Fantasy Travel nejspíše podala návrh insolvenčního řízení k brněnskému krajskému soudu. Zájezdy, které si u cestovní kancelář klienti zakoupili, už neproběhnou.
Nejen covidová pandemie tvrdě zasáhla cestovní kanceláře. Zrušené zájezdy, na poslední chvíli odhlašující se cestující a v neposlední řadě i nynější zákaz přeletů nad Ruskem, stojí cestovní kanceláře nemalé výdaje. 

Kvůli covidu i válce musely kanceláře šetřit kde se dá a jako první to řešily výpověďmi zaměstnancům. Ne vždy to ale stačilo. Fantasy Travel se stala další cestovní kanceláří, která končí. Neuzavřela zákonné pojištění a k brněnskému soudu byl navíc podán návrh na insolvenční řízení,  informovalo tn.cz.

„Nepodařilo se nám uzavřít nové zákonné pojištění pro naší CK pro případ úpadku, které je nezbytné pro provozování cestovní kanceláře. Důvodem je dlouhodobý dopad pandemie COVID 19 na cestovní ruch. Z důvodu neuzavření pojištění pro CK nemůžeme nadále pokračovat v činnosti cestovní kanceláře,“ napsala společnost na svých webových stránkách.
Klienty v zahraničí společnost ubezpečila, že jejich pobyt nezruší a zařídí jim bezpečný návrat do České republiky. 
„Klientům, kteří si u naší cestovní kanceláře zakoupili zájezd a měli v následujících dnech či měsících na zájezd odletět, musíme tímto oznámit, že na svou dovolenou již bohužel neodletí,“ uzavřela společnost. Peníze bude firma vracet z pojištění proti úpadku.

Firma vznikla v roce 2011 a specializovala se na pobytové zájezdy. Podle obchodního rejstříku v roce 2020 zaměstnávala sedm lidí. V předminulém roce skončila hospodaření se ztrátou 909 000 korun.

Počet cestovních kanceláří za loňský rok klesl podle ministerstva pro místní rozvoj zhruba o stovku, k 31. prosinci jich fungovalo 605. Většina jich přerušila činnost, konkrétně 80. Úpadek jich vyhlásilo 14, meziročně o čtyři více. Dalších 13 cestovních kanceláří ukončilo provozování živnosti. Naopak tři nové loni vznikly.

Kromě přetrvávajících omezení v cestování v důsledku šíření koronavirové nákazy se cestovní kanceláře potýkají právě s problémem zajištění pojištění proti úpadku, které po nich vyžaduje zákon. Kvůli vzrůstajícím nárokům pojišťoven skončila loni na konci října jako cestovní kancelář například Pantour. Z velkých firem se už předloni nepodařilo pojištění pro případ úpadku nepodařilo získat Firo-tour. Nejprve pokračovala jako cestovní agentura, ke konci roku na ni soud prohlásil konkurz.

X X X

S odložením roušek covid nezmizel. Nesmíme se nechat ukolébat, varují odborníci

Má Česko s ohledem na covid to nejhorší za sebou? Jak moc nebezpečná je subvarianta omikronu označována jako BA.2 a kdy vlastně pandemie skončí? Podle odborníků bychom se nyní neměli nechat ukolébat dobrou situaci. Zároveň poukazují na to, že varianta omikronu je nakažlivější a mohou přijít další koronavirové vlny.

Češi minulý týden po několika měsících odložili své respirátory. Nyní zůstávají povinné jen v hromadné dopravě či ve zdravotních a sociálních zařízeních. A zatímco část veřejnosti možnost odhodit ochranu dýchacích cest uvítala, podle biochemika a virologa Libora Grubhoffera se mělo ještě počkat. 

„Měli jsme ještě vyčkat s rozvolněním respirátorového opatření do konce března a poklesu incidenčního čísla průměrné hodnoty kolem sto. K tomu se zatím neblížíme a zrušení ochrany úst a nosu zcela jistě pokles pandemické křivky a zmíněného incidenčního číslo ještě zpomalí,“ poznamenal. I podle viroložky Ruth Tachezy bylo ještě brzo odkládat respirátoru v uzavřených prostorách s větší koncentrací osob. 

Obdobný názor na sundání roušek zastává i imunolog, mikrobiolog a biochemik Václav Hořejší. „Nemyslím, že je to nějaká katastrofa. Ono se to už stejně moc nedodržovalo,“ uvedl s tím, že je rád, že se povinnost zachovala alespoň někde. 
Podle imunologa a biochemika Zdeňka Hela musí být nicméně občané připraveni na to, že se jejich nošení může v případě nutnosti vrátit. „V následujících měsících by nošení ochranných roušek mělo být ponecháno na svobodné vůli občanů. Každý, kdo chce tímto způsobem chránit své zdraví, tak může činit dál,“ uvedl. 

Konec covidu a pandemie?

Podle části veřejnosti také s koncem nošení respirátorů na většině místech zároveň „skončil i covid“. Podle čísel nicméně epidemie covidu v České republice stagnuje. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek uvedl, že není možné vyloučit obrat epidemie k dalšímu růstu. V posledních dvou týdnech bylo podle dat ministerstva zdravotnictví v pracovních dnech 8 000 až 11 000 nových případů denně. 

Optimističtí nejsou ani další odborníci. „Pevně doufám, že bude opět klidnější jaro a léto. Není pravděpodobné, že bychom neviděli další vlnu,“ uvedla Tachezy. Dodala, že důvodem může být i to, že varianta omikron pravděpodobně nevyvolává v lidech robustní protilátkovou odpověď.

Nemůžeme vyloučit obrat epidemie koronaviru k dalšímu růstu, řekl Dušek
„I když je možné, že to nejhorší z pandemie máme za sebou, není dobré se nechat ukolébat, ale je nutné stále monitorovat situaci a nerezignovat na vylepšení toho, co nefungovalo dobře. Mít systémy připravené v záloze, pro případ nutnosti,“ dodala viroložka. 

Konec pandemie přijde podle odborníků až poté, co se lidstvo promoří a očkováním se z covidu stane pouze další sezonní virus. Podle Grubhoffera to také bude až tehdy, kdy se „vyčerpá potenciál mutací čínského koronaviru“. „Můj odhad na přechod covidové pandemie v regionální epidemie je do roka, ale to je pouhý odhad. Pevně doufám, že v mezičase se nedočkáme vzplanutí žádné vlny nakažlivější a současně virulentnější varianty s výraznější patogenitou,“ dodal biochemik. 
Hořejší zadoufal, že konec pandemie přijde do několika měsíců poté, co budou k dispozici účinná antivirotika nebo nová generace účinnějších vakcín. „Podle WHO by měl být konec pandemie formálně vyhlášen, až bude v zemi, jako je ta naše, denně na covid umírat jen maximálně 5 lidí,“ doplnil. 

Subvarianta BA.2 je nakažlivější
V Česku se v posledních týdnech šíří zejména omikronová varianta BA.2, která se objevila začátkem roku v Dánsku. Z něj se pak šířila do dalších zemí, jako je Velká Británie nebo Německo. Podle poslední zprávy Státního zdravotního ústavu je v zemi právě tato varianta již dominantní. 

Mají se Češi této varianty bát? Odborníci upozorňují, že subvarianta je výrazně nakažlivější než například původní omikron. „Publikované údaje uvádějí, že nejméně třikrát. Zatím vše nasvědčuje též mírnějšímu průběhu onemocnění. Přesto i pro variantu omikron a její subvarianty platí, že u zdravotně nebo věkově rizikových skupin představují život ohrožující virové patogeny,“ popsal biochemik a virolog Grubhoffer.

„Varianta BA.2 by neměla způsobovat těžší průběh nemoci ve srovnání s předchozími variantami, zvláště u jedinců se silnou postinfekční či postvakcinační imunitou. U jedinců bez předchozí imunity může být ale stále nebezpečná,“ dodal Hel. Za nárůstem případů infekce vidí jak šíření BA.2, tak i rozvolnění opatření v jednotlivých státech. 

Grubhoffer nicméně nevyloučil, že s ohledem na BA.2 se v Česku může objevit další vlna covidu. „Na našem území byla před měsícem přítomna u dvou procent nakažených a v současné době je to už u více než jedné čtvrtiny stonajících lidí. V zemích západní Evropy mají covidové vlny tradičně několikatýdenní náskok před námi. Současné výrazně vzedmutí omikronové vlny není už zdaleka jenom evropského rozměru, ale postiženy jsou výrazně asijské země včetně Číny a Hongkongu,“ připomněl. 

Například čínské finanční středisko Šanghaj kvůli šíření nakažlivější varianty koronaviru omikron rozhodlo až do odvolání uzavřít místní pobočku zábavního parku Disneyland.

Příprava na podzim
Imunolog Hořejší dále připomněl, že s ohledem na nové varianty covidu je nadále důležité mít tři dávky očkování. Zadoufal, že snad na podzim budou k dispozici antivirotika nebo i nová generace účinnějších vakcín. 
„Existuje ale reálné nebezpečí, že se objeví varianta viru, která bude úplně odolávat očkování. To by pak de facto začala úplně nová pandemie,“ doplnil odborník. 

Přírůstek případů covid-19 v Evropě
7500
Mapa je obarvena podle sedmidenního přírůstku případů na 100 tisíc obyvatel v dané oblasti.
Zdroje: Polsko, Německo, Slovensko, Rakousko, Švýcarsko, Španělsko, Francie, Portugalsko, Nizozemsko, Belgie, zbytek Evropy

Obdobně věc vidí i biochemik Hel. Ten zmínil, že bude důležité se připravit na podzimní a zimní vlnu, který podle něj určitě přijde. „Problém je, že nikdo neví, která varianta se v té době stane dominantní. S velkou pravděpodobností nebude dostatek času na přípravu, schválení a výrobu vakcíny specifické proti nové variantě. Je možné, a dokonce velmi pravděpodobné, že na konci léta budou původní typy vakcín opět to jediné, co máme k dispozici, a to k velkému překvapení vlád, občanů a zodpovědných orgánu,“ popsal. 

X X X

Za sobotu přibylo 3518 nových případů covidu, klesl i počet hospitalizovaných.

V sobotu přibylo 3518 nových případů covidu, je to o čtvrtinu méně než před týdnem. Klesl i počet hospitalizovaných s covidem, v nemocnici je aktuálně 1 677 lidí, z toho zhruba 100 s potřebou intenzivní péče. Za sobotu si toto respirativní onemocnění vyžádalo 8 obětí.

Počet provedených PCR i antigenních testů i nadále klesá. Laboratoře v sobotu provedly přes 12 000 testů, před týdnem jich bylo víc než 16 000. Poměrně vysoká zůstává pozitivita provedených testů.
Z 3518 nově nakažených za sobotu bylo 647 lidí, kteří se koronavirem SARS-CoV-2 nakazali opakovaně. To je oproti minulé sobotě pokles v rámci reinfekcí o víc než sto případů. Z 3518 nově nakažených bylo v sobotu 656 lidí ve věkové kategorii osob starších než 65 let.

S covidem je v nemocnicích méně než 2000 lidí, v pátek přibylo 7630 nakažených
Reprodukční číslo se v poslední době drží těsně pod hodnotou jedna, což je hranice mezi zpomalováním a zrychlováním epidemie. Číslo značí, kolik jeden pozitivně testovaný člověk v průměru nakazí dalších lidí. Aktuálně činí 0,93.
Jedním z nejpostiženějších regionů je momentálně Beroun. Zatímco potvrzené případy za posledních 7 dní na 100 000 obyvatel v rámci celé ČR vycházejí na 466, v okrese Beroun potvrzené případy za posledních 7 dnů na 100 000 obyvatel vycházejí bez mála na čísle 610.

První případy koronaviru v Česku se potvrdily 1. března 2020. Za dobu trvání epidemie se v zemi prokazatelně nakazilo více než 3,78 milionu lidí. S nákazou dosud v zemi zemřelo přes 39 500 lidí.

X X X

Češi nabyli dojmu, že covid skončil a už neexistuje. Je to iluze, varuje primář Dlouhý

Češi na pozadí války na Ukrajině aktuálně nabyli dojmu, že pandemie koronaviru již skončila. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. Ten doplnil, že realita je zcela jiná a někteří lidé s onemocněním COVID-19 stále končí v nemocnicích. Dlouhý mimo jiné hovořil i o využití ukrajinských uprchlíků s lékařskou praxí v českém zdravotnictví.

„Český národ nabyl dojmu, že COVID-19 skončil a že už neexistuje. To je ovšem klamné zdání. My máme stále v Česku zhruba 30 tisíc nakažených každý den. To není úplně málo,“ poznamenal v Partii lékař Dlouhý.

Počet nových případů covidu v ČR v sobotu klesl. Ve světě přibylo za 6 dní 10 milionů nakažených
před 10 hodinami
Ten označuje nynější převládající variantu omikron BA.2 za relativně lehkou, ale rozhodně ji nepodceňuje. Stále totiž kvůli ní končí na nemocničních lůžkách někteří nakažení. Dlouhý však dodává, že jde zejména o neočkované, případně starší a rizikové pacienty.

„Dopad do nemocnic je malý, ale určitě by byla iluze si myslet, že covid zmizel. Snad zmizí s tím, jak se zlepší počasí,“ dodal Dlouhý. I proto doporučuje, aby si lidé, kteří ještě nemají třetí dávku vakcíny, ji ještě nechali aplikovat.

Aktuální velmi rozvolněná opatření, kdy jsou například respirátory povinné pouze v prostorách MHD či lékařských zařízení, považuje za dostatečná. „Mimo dopravní prostředky už stejně nikdo roušky a respirátory nenosil. Jen jsme si na něco hráli,“ míní ústecký primář. Nošení respirátorů v městské hromadné dopravě však stále považuje za důležité. „Tam je riziko stále vysoké a tam se respirátor ještě nějaký týden či měsíc vyplatí,“ dodal Dlouhý ve vysílání CNN Prima NEWS.
Dvořáček: Vlna z Německa asi přijde i k nám

V sousedním Rakousku i Německu se v posledních dnech znovu rozvíjí nákaza koronavirem. Náměstek ministerstva zdravotnictví Jakub Dvořáček v Partii uvedl, že časem se další vlna nevyhne ani Česku. „Nejsem epidemiolog, ale jak jsme to viděli v minulosti, jsme součástí společného prostoru, takže předpokládat, že vývoj u nás bude jiný než v Rakousku či Německu, asi není úplně realistické,“ poznamenal Dvořáček.

Ten doplnil, že větší vlnu případně očekává na podzim, ale neodvažuje si tipovat, jak velká může být. Koaliční poslanec a místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Tom Philipp (KDU-ČSL) zmínil, že nemocnice by se nyní mohly vyhnout přehlcení covidovými pacienty.

„Blíží se lepší počasí, máme tu přetrvávající opatření ve smyslu respirátorů v dopravních prostředcích a nemocnicích. Mám pocit, že je velká naděje, že nemocnice se do té těžké situace, ve které byly například o Vánocích či loni na jaře, nedostanou,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS Philipp.

Podle něj vláda připravuje očkovací kampaň, která by měla proběhnout během prázdnin. „To je chvíle, kdy je třeba to téma znovu zvednout. Přesvědčit lidi, aby se šli znovu očkovat, aby byli připraveni na tu podzimní vlnu,“ pokračoval poslanec.
Kubek vyčítá vládě pokračující stejné chyby

Prezident České lékařské komory Milan Kubek ovšem současný vládnoucí kabinet kritizuje, že stále dělá „stejné chyby“. Opatření podle něj vláda přijímá pozdě a posléze je ruší příliš brzy. „Co dělá vláda špatně? Zrušila kampaň na očkování, poté zrušila vyhlášku na očkování. Covid neskončil, očkování ano,“ řekl v Partii Terezie Tománkové Kubek. Ten si také postěžoval, že vláda a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) jeho organizaci ignoruje.

Stínový ministr zdravotnictví Julius Špičák (ANO) pro změnu poukázal na to, že proočkovanost v Česku je stále relativně nízká. „Umírá nám pořád 50 lidí denně,“ zmínil Špičák s tím, že Česko má aktuálně pátou nejvyšší úmrtnost na covid na světě.

X X X

Mnoho lékařů mezi uprchlíky není, většina zůstala na Ukrajině, upozorňuje Kubek

Mezi statisíci ukrajinskými uprchlíky, kteří nalezli alespoň dočasný azyl v České republice, není příliš mnoho lékařů a zdravotních sester, kteří by mohli pomoci českému zdravotnímu systému. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS to řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek. Ten každopádně volá po tom, aby uprchlíkům se zdravotnickou praxí bylo umožněno brzy se zapojit do plnohodnotné práce ve svých oborech v tuzemských nemocnicích.

Kubek zmínil, že ideálním přístupem k ukrajinským lékařským a zdravotnickým pracovníkům, kteří prchli do České republiky před válkou ve své domovině, by bylo poskytnout jim takové podmínky, které by jim umožnily plnohodnotně se vrátit ke svým oborům. Aktuálně se totiž objevují případy, kdy jsou ukrajinští uprchlíci s praxí v různých odvětvích zaměstnáváni jako podřadná pracovní síla.

Prezident ČLK zároveň nabízí recept, jak takovým pracovníkům pomoci. „Zbavit je existenčních starostí. To znamená dát jim ubytování, nějaké peníze na živobytí a postarat se jim o děti. Dále jim umožnit intenzivní kurzy češtiny,“ zmínil Kubek. Ty by podle jeho mínění měly u Ukrajinců trvat podle toho, jak osvojení nového jazyka uprchlíkům individuálně půjde.

Poté by podle něj mohli být připuštěni i na kurzy medicínské češtiny a mohli by se začít připravovat na složení zkoušek, které jsou nutností, pokud chtějí v Česku vykonávat lékařskou praxi. „Těm lékařkám nechybí praxe, tu mají. Ony se musí naučit česky,“ doplnil prezident ČLK s odkazem na to, že většina dospělých uprchlíků z Ukrajiny jsou ženy. Dovedl by si tedy představit, že by byly státem podpořeny sociální dávkou.

Kubek zároveň uvedl, že mezi uprchlíky velké množství lékařů či jiných zdravotnických pracovníků nebude. Jeho komora podle něj eviduje zhruba 700 ukrajinských lékařů, přičemž řada z nich ale přišla do Česka už před válkou. Kubek navíc podle svých slov oslovil stovky z nich s nabídkou pomoci nově příchozím, ale dočkal se jen velmi málo odpovědí.

Důvodem, proč je mezi uprchlíky málo lékařů či sester, je podle něj touha pomoci své zemi doma. „Nechtějí ‚dezertovat‘ a v tragické situaci opustit svůj národ, nechtějí nechat pacienty bez pomoci na Ukrajině. Vědí, že tam je jejich práce mnohem potřebnější než v České republice,“ dodal Kubek.

Philipp nabízí možnost tříměsíčních stáží
I náměstek ministerstva zdravotnictví Jakub Dvořáček má za to, že mezi uprchlíky není velké množství zdravotnických pracovníků. „Tyto informace nemáme a nejsme schopní je sbírat. Tohle má probíhat při registracích a udělování víz,“ řekl Dvořáček k neexistující evidenci uprchlíků, která by zaznamenávala pracovní obory nově příchozích.
Práci ve zdravotnictví tak musí nabízet de facto naslepo. „Můžeme pasivně a také aktivně oslovit to prostředí, nabídnout tu možnost a uvidíme jaká bude reakce,“ dodal náměstek.

Možností je podle něj i místopředsedy zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny Toma Philippa (KDU-ČSL) přijmout ukrajinské prchlé zdravotníky na tříměsíční stáž, při které by se pohybovali vedle českých lékařů a zdravotních sester, přičemž by jim byli k dispozici.

„Ať už lékaři, nebo nelékaři, mohou nastoupit s povolením ministerstva zdravotnictví na tříměsíční stáž. Pokud si najdou akreditované pracoviště, mohou začít pracovat. Samozřejmě pod dohledem zkušených zdravotníků,“ vysvětlil Philipp. Poté ovšem potřebují nostrifikaci, tedy že jejich vystudovaná vysoká škola odpovídá některé v České republice.

X X X

Žili jsme ve lži. Rusové utíkají před Putinem do Turecka, prchali tam i před 100 lety

Nejméně 14 tisíc Rusů již prokazatelně uteklo ze své země do Turecka kvůli tomu, že se neztotožňují s politikou Vladimira Putina a brojí proti válce. Upozornil na to list The Economist, podle kterého může Ankara profitovat z přívalu ruské inteligence. Rusové hledali útočiště v Turecku také před sto lety po nástupu bolševiků k moci.

Cesta do Evropy je pro Rusy obtížná. Evropská unie totiž uzavřela pro ruská letadla letecký prostor. Rusové, kteří nesouhlasí s Putinovou politikou a jeho válkou, proto hledají útočiště v Turecku. Ankara totiž lety nepozastavila a umožňuje Rusům cestovat do Turecka bez víza. I proto, že prezident Recep Tayyip Erdogan je s Moskvou spíše zadobře a během války se snaží vystupovat jako neutrální zprostředkovatel jednání.

List The Economist uvedl, že do Turecka už z Ruska uteklo zhruba 14 tisíc lidí. „Žili jsme ve lži,“ popsal důvod svého útěku ruský módní fotograf Arseny pro britský týdeník.
„Vnímám Istanbul jako útočiště, kde ruská vláda nemá žádný přímý vliv,“ řekl pro turecké noviny Hürriyet osvětlovací technik Kirill Eliseev. Stejně jako ostatní Rusové v exilu nepředpokládá, že by se do vlasti v blízké době vracel.
V Turecku působí také ruský rapper Oxxxymiron, který zde uspořádal protiválečný koncert, jehož se zúčastnily davy. Své vyprodané koncerty v Moskvě a Petrohradu zrušil.

Turecko hraje na obě strany
Směr Istanbul a Ankara ale lidé neutíkají jen před vládou Putina, ale i před západními sankcemi. Ostatně ruský oligarcha Roman Abramovič vyslal svou jachtu právě do tureckého přístavu, aby se vyhnul sankcím.

Plukovník přejetý tankem. Ztratil půlku jednotky a stal se obětí vzpoury
Že se může Turecko stát rájem pro boháče utíkající před dopady sankcí, vnímá i Evropská unie. „Je to jedna z věcí, kterou pozorně sledujeme,“ řekl listu Financial Times nejmenovaný evropský představitel.

Historie se opakuje
Turci přesně před sto lety zažili podobný exodus Rusů do své země, jaký zažívají dnes. Po revoluci v Rusku se tehdy moci chopili bolševici, kteří nechali zavraždit Mikuláše II., posledního ruského cara.
Kvůli perzekucím a krutovládě bolševiků začaly Rusko po první světové válce opouštět statisíce lidí a zamířily právě do Turecka. Jen do Istanbulu mělo dorazit asi 200 tisíc utečenců.

X X X

Brusel neví, jak funguje Rusko, tvrdí oligarcha. Čelí sankcím, i když válku neschvaluje.

Oligarcha Michail Fridman, jeden z nejbohatších Rusů, se den po začátku války na Ukrajině ocitl na sankčním seznamu Evropské unie. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že Brusel nechápe, jak Rusko funguje, protože oligarchové podle něj nemají na Vladimira Putina žádný vliv a žádné sankce na tom nic nezmění.

Fridman zbohatl ve světě finančnictví. Založil globální investiční společnost LetterOne a spoluzaložil skupinu Alfa Group. V průběhu let se stal jedním z nejbohatších mužů Ruska a dle svých slov se snažil udržovat dobré vztahy se svými západními partnery. V současnosti ostatně pobývá v Londýně, kde svolil k interview s agenturou Bloomberg.
Pro Fridmana je válka citlivá kvůli tomu, že se sám na Ukrajině narodil (tehdy byla ještě součástí Sovětského svazu). Konkrétně ve Lvově, který proslul jako prozápadní a protiputinovská bašta.

Chudý miliardář
Když vypukla v únoru válka na Ukrajině, Fridman byl v šoku. Napsal otevřený dopis zaměstnancům společnosti LetterOne, kde konflikt označil za „tragédii“, a to jak pro Rusy, tak i pro Ukrajince. „Válka nemá být nikdy řešením,“ uvedl oligarcha.

Vzhledem ke svým dobrým vztahům s Ukrajinou i Západem zřejmě Fridman tak trochu doufal, že osobním sankcím unikne. To se ale nestalo. Už 28. února ho právník vyrušil na obchodní schůzce a oznámil mu, že ho Evropská unie (později to učinila i Velká Británie) umístila na sankční seznam. To znamená zákaz cestování a zmrazené účty, sdělil mu právník. „Byl jsem v šoku. Vůbec jsem nechápal, o čem to mluví,“ řekl Fridman pro Bloomberg.

Rus má teď sice miliardy na účtě, nemá ale funkční kreditní kartu. Nemá žádnou hotovost a peníze dostává na příděl po rozhodnutí britské vlády. V přepočtu musí vyžít zhruba se 70 tisíci korun na měsíc. „Jsem podrážděný. Mé problémy ale nejsou ničím v porovnání s problémy Ukrajinců,“ komentoval.

EU tápe?
Oligarcha každopádně došel k závěru, že Evropská unie úplně nechápe, jak distribuce moci v Rusku funguje. Myšlenka, že by sankce motivovaly oligarchy k tomu, aby vyvinuli tlak na Putina, je podle něj nerealistická.

„Nikdy jsem nepracoval ve státní společnosti ani na žádné státní pozici. Pokud si lidé, kteří v EU rozhodují, myslí, že kvůli sankcím mohu přistoupit k Putinovi a říct mu, aby ukončil válku a on ji skutečně zastaví, tak to jsme, obávám se, ve velkém průšvihu. To totiž znamená, že lidé, kteří rozhodují, nechápou, jak Rusko funguje. A to je nebezpečné i do budoucna,“ bojí se ruský oligarcha.

Podle něj se pozice ruských miliardářů v Moskvě po přelomu milénia výrazně proměnila. Zatímco Boris Jelcin (první prezident Ruské federace) ještě vládl za přímé podpory oligarchů, za éry Vladimira Putina ruští miliardáři opustili politický prostor. Podle Fridmana se oligarchové od těch dob do politiky nemíchají, protože vědí, že by jim hrozily potíže. Výjimkou byl miliardář Michail Chodorkovskij, který nakonec skončil ve vězení.

X X X

Dubaj jako ráj ruských oligarchů. Skupují domy i luxusní auta, šejkové sankce neřeší.

Vedle Turecka se stávají bezpečným útočištěm pro ruské boháče Spojené arabské emiráty, konkrétně Dubaj, kde oligarchové ve velkém nakupují drahé nemovitosti i auta. Tamní šejkové nemají v plánu omezovat Rusy v nákupech a vláda se k západním sankcím nepřidává. SAE jsou ale dlouhodobě spojencem Spojených států.

Zatímco ruská inteligence a mladí lidé, kteří nesouhlasí s politikou Vladimira Putina, utíkají do Turecka, oligarchové nacházejí útočiště ještě o trochu více na jihu. V Dubaji. Tamní úřady registrují zvýšený zájem o lety do metropole, stejně tak jako frekventovaný výskyt soukromých tryskáčů.

Ačkoli se Spojené arabské emiráty coby ropné království dlouhodobě přátelí s USA, k západním sankcím uvaleným na Rusko se nepřipojily. Byznys má u nich přednost. Reakce Spojených států se zřejmě nebojí, analyzoval britský list The Guardian.

Oligarchové navíc podle média vědí, jak si (penězi) naklonit vládu na Arabském poloostrově a rovněž získat přízeň občanů SAE. Realitní makléři v zemi registrují obrovský nárůst poptávky po luxusních apartmánech.
Někteří oligarchové nemovitosti rovnou kupují, jiní chtějí platit roční nájem. Další teprve mapují realitní trh a pořizují sportovní vozy.
Abramovič v Dubaji?

Hmotné statky ale oligarchové nekupují přímo. Zpravidla mají prostředníka, nejčastěji společnost, která nemovitosti kupuje za ně. Ruští boháči pak často poskytují prostředníkům zdroje v podobě kryptoměn.
Šíří se také zvěsti o tom, že o některé z luxusních sídel na pobřeží Dubaj má zájem i miliardář a někdejší vlastník Chelsea Roman Abramovič. Jeden z jeho tryskáčů se údajně pravidelně vyskytuje na místním letišti. Jeho jachta mezitím kotví v Turecku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulosti apeloval na amerického prezidenta Joea Bidena, aby na Abramoviče neuvaloval sankce. Ruský oligarcha by mohl podle Zelenského posloužit jako prostředník při vyjednávání mezi Kyjevem a Moskvou.

X X X

Formuli 1 v Saúdské Arábii vyhrál po dramatickém závěru Verstappen. Druhý skončil Leclerc

Velkou cenu Saúdské Arábie vozů formule 1 vyhrál úřadující mistr světa Max Verstappen. Nizozemský jezdec týmu Red Bull uhájil v dramatickém závěru vedení před Charlesem Leclercem z Ferrari. Monacký pilot ale po druhé příčce zvýšil náskok v čele šampionátu na 12 bodů před týmovým kolegou Carlosem Sainzem. Ten dojel třetí.

Čtyřiadvacetiletý Verstappen rozhodl o premiérovém vítězství v této sezoně tři kola před koncem, kdy díky systému DRS předjel Leclerca na cílové rovince a poté již vedení uhájil. Obhájce titulu tak napravil neúspěch z předchozí GP Bahrajnu, kdy odstoupil těsně před koncem kvůli poruše palivového systému. Rodák z Hasseltu si připsal 21. vítězství v kariéře.
Vítěz kvalifikace Sergio Pérez z Red Bullu doplatil v 16. kole na nešťastně načasovanou výměnu pneumatik, po níž přišla havárie Nicholase Latifiho a jeho rivalové ho díky zpomalovacímu režimu závodu předstihli. Mexičan dojel čtvrtý.

X X X

Finanční nadvláda PSG: Měsíčně platí hráčům 580 milionů, Messi nevydělává nejvíce.

Deník L'Equipe zveřejnil jména 30 nejlépe placených fotbalistů francouzské Ligue 1 a výše jejich odměn. Není překvapením, že žebříčku vládnou hráči Paris Saint-Germain, ale zarážející je rozsah jejich dominance. Hned 18 z 20 nejvýdělečnějších mužů ligy platí Pařížané. Třeba takový Layvin Kurzawa, který v aktuální sezoně odehrál ve všech soutěžích jen devět minut, bere měsíčně 500 tisíc eur, což je v přepočtu 12,3 milionu korun.

Byť se v posledních týdnech PSG nedaří podle představ, domácí soutěž vede stále o 12 bodů a další titul je téměř hotovou záležitostí. Nabízí se říct „aby ne“, když disponuje bohatstvím, které mu mohou všechny ostatní francouzské kluby závidět.

Od roku 2011 spadá gigant z Paříže pod křídla katarské společnosti Qatar Sports Investments, což mu otevřelo nebývalé možnosti, jak si hýčkat stávající hráče, případně vábit atraktivní zboží odjinud na pohádkové výplaty.
Že jsou měsíční odměny u Les Parisiens skutečně nebetyčné, ukázala práce novinářů z listu L'Equipe. Ti poskládali žebříček 30 nejlépe placených hráčů z celé Ligue 1, ale spíše to vypadá, jako by chtěli podle výdělků seřadit jen fotbalisty PSG a omylem se jim tam dostalo pár zaměstnanců jiných klubů.

Prvních 14 míst totiž mají zarezervované pouze persony z PSG. Až na 15. pozici přichází změna – drží ji Wissam Ben Yedder z Monaka. Hegemonii loga s Eiffelovou věží v top dvacítce ještě narušuje spoluhráč Bena Yeddera Cesc Fabregas. Další týmy se dostávají do hry od 24. příčky, jde o Marseille, Lyon a Lille.

Největší osobnosti Ligue 1 představuje bezpochyby trio Lionel Messi, Neymar a Kylian Mbappé. Tři superhvězdy PSG obsadily první tři místa žebříčku, byť možná v ne očekávaném pořadí. Neymar bere měsíčně o 700 tisíc eur více než sedminásobný vítěz Zlatého míče Messi. Brazilec všem kraluje s částkou přesahující čtyři miliony eur, což je v přepočtu 100 milionů korun.

Přes milion eur každých třicet dní dostává kromě Neymara, Messiho a Mbappého také stoper Marquinhos, záložník Marco Verratti, bek Achraf Hakimi a brankář Keylor Navas.

Žebříček přináší i poměrně absurdní skutečnost. Layvin Kurzawa sice za nejlépe placenými parťáky zaostává, ale i 500 tisíc eur (12,3 milionu) je luxusní suma. Zvlášť když v této sezoně odehrál pouhopouhých devět minut v Superpoháru. Dle platného kontraktu dostává lepší peníze než 95 procent hráčů z nejvyšší francouzské soutěže. Je pravda, že ho trochu brzdí zdravotní problémy, ale na polovinu zápasů byl k dispozici, přesto vůbec nenastupoval.

Pokud bychom sečetli odměny všech 21 zástupců PSG na listu L'Equipe, výsledná částka je 23,7 milionu eur. To v přepočtu znamená měsíčně 584 milionu korun, za rok pak snadným výpočtem sedm miliard.
Ani takováto investice katarských majitelů do hráčů však nezajistila splnění dlouhodobého cíle, kterým je dobytí Ligy mistrů. Messi a spol. se s klubovou soutěží letos rozloučili nezvykle brzy – už v osmifinále.

X X X

Japonec Uno zlomil „stříbrné prokletí“ a vyhrál mistrovství světa.

Japonec Šoma Uno vyhrál krasobruslařské mistrovství světa. Po dvou stříbrech ze světových šampionátů 2017 a 2018 a dvou olympijských medailích získal ve 24 letech první velké zlato. Na trůnu vystřídal trojnásobného šampiona Američana Nathana Chena, který do Montpellier kvůli zranění nepřijel.

Uno potvrdil vedení po krátkém programu životní volnou jízdou. Zařadil do ní pět čtverných skoků a poprvé v kariéře se dostal v této části soutěže přes 200 bodů. Celkovým součtem 312,48 bodu jasně zvítězil. Získal pro Japonsko první zlato od roku 2017, kdy se podruhé radoval Juzuru Hanju.
„Byl to můj poslední krátký program a poslední volná jízda v sezoně, takže jsem chtěl zajet tak, aby byl můj trenér Stéphane Lambiel hrdý. Dokázal jsem to a moc často jsem nevyhrával, takže jsem velmi šťastný,“ radoval se novopečený šampion.

Ruští krasobruslaři budou mít vlastní mistrovství světa. Podezření z dopingu problém není

Stříbrnou pozici mají japonští závodníci na mistrovství světa „předplacenou“, obsazují ji nepřetržitě od roku 2014. Tentokrát ji s odstupem necelých 15 bodů na vítěze získal Juma Kagijama. Osmnáctiletý krasobruslař byl odvážný, zařadil čtyři čtverné skoky, ale „ulétl“ mu druhý axel a i kvůli tomu dnes na zkušenějšího kolegu nestačil. Po loňském mistrovství světa a letošních olympijských hrách, kde prohrál jen s Chenem, získal potřetí za sebou na velké akci stříbro.

Na třetí příčku se z šesté pozice po krátkém programu posunul Američan Vincent Zhou. Byl šestý v krátkém programu a měl čtvrtou volnou jízdu, ale celkově mu to vyneslo třetí místo. Zopakoval bronzovou medaili z roku 2019 a mohl si spravit chuť po nešťastných olympijských hrách, kde ho o individuální soutěž připravil pozitivní test na koronavirus.
V posledních týdnech prožíval těžké okamžiky. „Covid samotný nebyl tak strašný, ale psychické peklo, kterým jsem si prošel pak, bylo rozhodně horší než cokoliv jiného. Před nějakými jedenácti nebo dvanácti dny jsem se probudil v bezedné propasti a zavolal jsem svému agentovi, trenérům a pár blízkým lidem. Měl jsem pocit, že celá moje kariéra byla průšvih a jsem k ničemu,“ svěřil se.

Nakonec se rozhodl do Francie odcestovat. „Měl jsem pocit, že nechci žít zbytek života s lítostí, že jsem to ani nezkusil. Bral jsem to krok za krokem. Nejdřív nastoupit do letadla, dostat se na led a brát to den po dni. Tahle medaile je jeden z nejvýznamnějších a nejpamátnějších momentů mé kariéry,“ dodal Zhou.

Třetí místo po krátkém programu neudržel třetí Japonec Kazuki Tomono, který se propadl na šestou příčku. Naopak z dvanáctého místa na páté poskočil třetí volnou jízdou Američan Camden Pulkinen.
Žádný český reprezentant na MS nestartoval. Michal Březina ukončil kariéru a nikdo jiný místo něj nenastoupil.