PirSTAN si stěžuje u soudu, chce uznat svého kandidáta namísto člena ANO. Také Piráti a Starostové využili desetidenní zákonnou lhůta pro podávání návrhů Nejvyššímu státnímu soudu (NSS) k posouzení neplatnosti volby kandidátů, která vypršela v pátek v 16 hodin. Chtějí zneplatnit volbu tří poslanců, místo nich prý měl být zvolen někdo jiný

Koalice PirSTAN navrhuje vyslovit neplatnost volby Ondřeje Babky, kandidáta ANO 2011 v Jihočeském kraji, Karly Maříkové, kandidátky SPD v Karlovarském kraji, a Jaroslava Dvořáka, kandidáta SPD ve Zlínském kraji.

Místo nich navrhují prohlásit za zvolené poslance kandidáta volební koalice Piráti a Starostové v Kraji Vysočina Miloně Slabého, kandidátku SPD v Jihomoravském kraji Petru Svedíkovou Vávrovou, a kandidáta SPD v Olomouckém kraji Pavla Jelínka.

Nejvyšší správní soud obdržel 210 volebních stížností, před čtyřmi lety jich bylo jen 77. „Počet stížností je bezprecedentní, letos je třikrát vyšší než před čtyřmi lety. Stížnosti se často opakují podle stejného vzoru pravděpodobně šířeného po sociálních sítích. Kladu si otázku, jaký to má smysl. Nicméně i tuto situaci určitě zvládneme a zákonným lhůtám dostojíme,“ uvedl Tomáš Langášek, předseda volebního senátu.

Již 32 stížností volební senát odmítl nebo odložil či vyřídil jiným způsobem. Odmítnuty byly stížnosti předčasně podané. Odložena byla podání, jež vůbec nelze za volební stížnost považovat, a podání anonymní či nepodepsaná. V naprosté většině případů není ze stížnosti zřejmé, čeho konkrétně se navrhovatel domáhá, a proto musí volební senát pisatele usnesením vyzývat k tomu, aby obratem odstranili vady svého návrhu.

X X X

EXPERTI: OKAMURA ŽÁDNÝ EXTRÉMISTA, PIRÁTI KORYTÁŘI

Oznámili jste, že Sněmovna má mít šest místopředsedů. Je podle vás odpovídající principu poměrného zastoupení to, že nebude ve vedení Sněmovny hnutí SPD, které volilo přes půl milionu lidí

Bartoš: Já si myslím, že politika, kterou reprezentuje Tomio Okamura, není politika 21. století, že je postavena na vyvolávání negativních emocí. Řada lidí, včetně mě a Olgy Richterové, čelí i prvkům agrese potom, jakou politiku nastolil Tomio Okamura. Vycházím z poměrného nastoupení v tom smyslu, že ANO má nárok na dva místopředsedy. Já myslím, že bychom měli společnost spojovat v tom, jak jednáme. Hnutí SPD je nejen v hodnocení ministerstva vnitra hodnoceno jako strana extrémistická, ale jeho politika nevede k soudržné společnosti.

X X X

Zdravotní stav prezidenta Zemana se mírně zlepšil, oznámila nemocnice

Zdravotní stav prezidenta Zemana se díky léčbě mírně zlepšil, oznámila Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Sdělení zveřejnila s jeho svolením, uvedla. Prezident je hospitalizován na jednotce intenzivní péče.

„Se svolením prezidenta republiky pana Miloše Zemana s opatrným optimismem sdělujeme, že díky komplexní léčbě specialistů ÚVN došlo během čtvrtka a pátku k mírnému zlepšení jeho zdravotního stavu,“ uvedla tisková mluvčí nemocnice Jitka Zinke.

Zeman je hospitalizován od neděle 10. října, podle jeho ošetřujícího lékaře a ředitele ÚVN Miroslava Zavorala jsou důvodem komplikace provázející jeho chronické onemocnění.
Předseda Senátu Miloš Vystrčil v pondělí na základě informací z ÚVN oznámil, že Zeman nyní ze zdravotních důvodů není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti. 

Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu je navíc krajně nejistá, a tím i možnost návratu k výkonu pracovních povinností v následujících týdnech, dodal. Politici proto začali řešit možný přesun pravomocí hlavy státu na premiéra a předsedu Sněmovny podle článku 66 Ústavy ČR.

Nemocnice dosud s výjimkou Zavoralova oznámení informace o prezidentově stavu nezveřejňovala. Odůvodňovala to tím, že k tomu nemá svolení pacienta. Se stejným vysvětlením informace o Zemanově zdravotním stavu neposkytuje ani Pražský hrad. Prezidentská kancelář kvůli způsobu informování o prezidentově zdraví čelí kritice opozičních i vládních politiků.

X X X

Klaus navštívil Zemana. Mluví víc o zdraví než o politice, prozradil

Zemana v pátek v ÚVN navštívil jeho předchůdce v prezidentské funkci Václav Klaus. Mluvili spolu asi 50 minut. Blesku řekl, že prezidenta nemoc oslabila a posunula jeho priority a témata, kterými se zabývá. „Více mluvil o svém zdraví než o svých politických protivnících. Ale toho, kdo jsou jeho političtí protivníci, si je velmi dobře vědom,“ podotkl Klaus.
Babiš: Prezident potřebuje na léčbu čas

Deník N a Radiožurnál už dříve uvedly, že Zeman trpí ascitem, tedy hromaděním vody v břiše kvůli problémům s játry. Že jsou potíže prezidenta spojené s játry, řekl už dříve i Václav Klaus. Podle premiéra Andreje Babiše je potřeba, aby Zeman dostal čas se léčit. Čas si léčba vyžádá také podle prezidentovy manželky Ivany.
Zeman pobýval v ÚVN už v září, strávil tam osm nocí. Podle Pražského hradu šlo o rekondiční pobyt, při kterém prezident podstoupil několik vyšetření a infuze. V tehdejší zprávě Hradu je uvedeno, že prezident trpěl dehydratací a mírným vyčerpáním a že u cukrovky nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty. 

Neuropatie nohou, kvůli které se prezident pohybuje na vozíku, podle zprávy přetrvává. Vyšetření podle něj nezjistilo žádné onemocnění nebo problémy, které by ho ohrožovaly na životě. Dva dny před novou Zemanovou hospitalizací jeho mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že prezident je nemocen dva týdny.

X X X

Další pochybný převod. Duka získal pro svou nadaci církevní pozemky za miliony

Kardinál Dominik Duka převedl na svou nadaci další církevní pozemky v hodnotě minimálně 170 milionů korun. V minulém týdnu tuto informaci zveřejnil spolek Kverulant.org, čemuž se Duka snažil zabránit. Obvodní soud pro Prahu 10 jeho snahu o zabránění publikaci spolkem zamítl.

Podle spolku Kverulant.org pražský arcibiskup Dominik Duka tuneluje církev. Kardinál měl v srpnu převést pozemky v hodnotě 170 milionů korun na soukromou nadaci Arietinum, kterou na konci loňského roku sám založil.
Jedná se o pozemky v pražský Bohnicích o celkové výměře 21 648 m2. Nadace je získala na základě darovací smlouvy v srpnu letošního roku od Římskokatolické farnosti v Bohnicích. Pozemky jsou v územním plánu vedeny jako zastavitelné území. „Po konzultaci s developery odhaduje Kverulant cenu těchto pozemků na částku nejméně 170 milionů korun,“ píše spolek.
Dárce je v tomto případě podřízen právě Dukovi. Podle spolku je tedy možné situaci chápat tak, že Duka pozemky daroval sám sobě. Dokládá to podpisová doložka, kde jsou za obdarovaného i za zřizovatele dárce podepsáni tři shodní lidé.

Kardinál se snažil zabránit spolku, aby informaci uveřejnila. Poslední předběžné opatření podal 18. října. Obvodní soud pro Prahu 10 ho nicméně v pátek zamítl s odůvodněním, že „tématem předmětných článků je věc jednoznačně se týkající veřejného zájmu (nakládání s církevním majetkem v hodnotě stovek milionů korun) a že v článcích popisovaná skutková fakta mohou vyvolávat jisté pochybnosti či otázky“.

Duka tuneluje církev, tvrdí spolek. Podle arcibiskupství jde o demagogický útok

Církev však pochybení odmítá. Kardinál podal na spolek žalobu, ve které požaduje peněžní zadostiučinění ve výši 3 milionů korun a omluvu.
Nejedná se o první pochybný převod. Na začátku roku Duka převedl na svou nadaci církevní pozemky v hodnotě nejméně čtvrt miliardy korun. Konkrétně se jedná o pozemky v pražské Hostivaři.

„Pozemek číslo 1 768 má výměru 14 418 m² a pozemek 1 805 má plochu 16 654 m². Oba se nacházejí v blízkosti nákupního střediska VIVO Hostivař, poblíž Trojmezí a lesoparku. Občanská vybavenost a dopravní dostupnost tohoto místa je velmi dobrá. Kverulant po konzultaci s developery odhaduje cenu těchto pozemků na částku nejméně 250 milionů korun,“ píše spolek na svých stránkách.
Nadace pak pozemky převedla na developera Central Group. Výměnou za to má v budoucnu obdržet byty, které na pozemcích developer postaví.

X X X

NOVÉ VEDENÍ ADVOKÁTŮ

Sokol, Němec, Korbel a další: Ve vedení ČAK zasednou známé tváře

Po čtyřech letech se v pátek 22. října 2021 sjeli do Clarion Congress Hotelu v pražských Vysočanech advokáti z celé České republiky, aby zvolili na příští čtyři roky své zástupce do vrcholných orgánů České advokátní komory (ČAK) a projednali zásadní otázky týkající se advokacie. Nového předsedu komory a místopředsedy zvolí představenstvo na svém prvním zasedání, které by se mělo konat v řádu několika dnů.

Voleb do orgánů České advokátní komory se zúčastnilo celkem 2397 advokátek a advokátů, kteří zvolili členy a náhradníky představenstva a členy Kontrolní rady, Kárné komise a Odvolací kárné komise ČAK.
V představenstvu ČAK zasedne těchto 11 členů: Němec Robert, JUDr., LL.M., Sokol Tomáš, JUDr., Korbel František, Mgr., Ph.D., Toman Petr, JUDr., LL.M., Trubač Ondřej, JUDr., Ph.D., LL.M., Trojan Lukáš, Mgr., Novotná Monika, JUDr.
Dolanská Bányaiová Lucie, JUDr., Ph.D., Plachká Michala, JUDr., LL.M., Žižlavský Michal, JUDr., Maisner Martin, JUDr., PhD., MCIArb. a 5 náhradníků: Blažek Kamil, Mgr., Miketa Radim, JUDr., Kroupa Pavel, Mgr., Gawlasová Hana, Mgr.
Mokrý Antonín, JUDr.

Pořad 8. sněmu České advokátní komory měl celkem 20 bodů a zúčastnilo se jej 2489 advokátek a advokátů. Kromě hodnotících zpráv vyslechli přítomní i návrhy usnesení, které sněmu předložilo jak představenstvo ČAK, tak i další advokáti a advokátky.
Česká advokátní komora je největší samosprávnou právnickou profesní organizací v Česku. Zároveň vykonává veřejnou správu na úseku advokacie a jako taková chrání a garantuje kvalitu právních služeb poskytovaných advokáty, ceskajustice.cz

X X X

Soudkyně Stamidisová uvedla, že základ nároku dědiců Altnera vůči ČSSD je oprávněný

Žaloba, kterou se dědici právníka Zdeňka Altnera domáhají odměn za zastupování ČSSD, je oprávněná. Myslí si to soudkyně Dagmar Stamidisová, která spor řeší. Podle jejího předběžného právního názoru je základ nároku daný a Altnerovi dva potomci unesli v tomto směru důkazní břemeno. Ve sporu ale ještě dnes nerozhodla, zváží předvolání dalších svědků. Jednání bude pokračovat v únoru.

Předběžný názor Stamidisové se týká jen jistiny ze smlouvy o zastupování, tedy částky 18,5 milionu korun. Další stamiliony ale mohou plynout z takzvaného příslušenství – ze smluvní pokuty, která by podle ní aktuálně činila zhruba 450 milionů korun, plus dalších 39 milionů Kč z úroků z prodlení.

Spor se u soudů řeší už přes 20 let. Smlouvu o zastupování ČSSD ve sporu o její sídlo – Lidový dům – uzavřel s Altnerem v roce 1997 tehdejší šéf strany a současný prezident Miloš Zeman. Sociální demokracie následně ve při o nemovitost uspěla. Altner jí poté poslal fakturu na 50 milionů korun, o dvě třetiny z této částky se ale zvlášť přihlásili jeho spolupracovníci Václav Halbich a Václav Hájek. Strana proto Altnerovi vyplatila jen třetinu a zbytek peněz složila do soudní úschovy.

„Mám za to, že smlouva byla jasná a dostatečně určitá, což potvrdil i inženýr Zeman. Řekl, že kdyby smlouva nebyla jasná, nikdy by ji nepodepsal. A kdyby měl nejasnosti, dal by ji k přepracování, což se nestalo. Mám za to, že žaloba je po právu,“ prohlásila při dnešním jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 Stamidisová. Zeman ve sporu svědčil již dříve.
Podle předchozího pravomocného verdiktu měla ČSSD Altnerovi vyplatit 18,5 milionu korun a a také smluvní pokutu 318 milionů Kč. Nejvyšší soud ale vrátil spor na začátek s tím, že smluvní ujednání o odměně nebylo dostatečně určité a že není jasné, co advokát pro stranu konkrétně vykonal.

Strana nárok odmítá. Její dosavadní předseda Jan Hamáček v minulosti prohlásil, že ČSSD Altnerovi a jeho věřitelům za dobu trvání sporu zaplatila téměř 70 milionů korun.
Soudkyně Stamidisová dnes vyslechla čtyři další svědky. Altnerova někdejší sekretářka potvrdila pravost diářů, jež Veronika a Patrik Altnerovi přinesli k doložení pracovních schůzek svého otce. Krátce vypovídal také sociální demokrat Karel Březina. O poznání delší dobu strávili ve svědecké ohrádce ekonomové Barbora Snopková a Zdeněk Uhlíř, kteří se v předmětné době starali ČSSD o stranickou pokladnu.

Snopková podotkla, že nezaplacení Altnerovi považovala za „hroznou ostudu“. Líčila, že ČSSD měla před Altnerem velký problém sehnat vůbec nějaké právní zastupování. Vzpomínala, že když Altnerův předchůdce Pavel Blanický předložil fakturu na šest milionů korun, neměla strana prostředky na úhradu. „ČSSD byla v katastrofální finanční situaci. Obraceli jsme se na různé advokáty, ale nikdo nechtěl zastupování převzít. Sociální demokracie nebyla tenkrát zrovna oblíbená. Doktor Altner řekl, že by do toho šel a že by mu byla odměna vyplacena pouze v případě úspěchu,“ podotkla.

Smlouvu s Altnerem podle Snopkové posuzovala i hospodářská rada sociální demokracie, což nynější právník ČSSD popírá. Svědkyně tvrdí, že kontrakt tak předem prošel rukama právně vzdělaných sociálních demokratů včetně současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského a loni zesnulého exposlance Zdeňka Jičínského.
Při samotném podpisu smlouvy mezi Altnerem a Zemanem pak podle Snopkové seděli společně s ní v předpokoji Rychetský, Halbich i Hájek. Altner, Halbich a Hájek pak pro ČSSD pracovali kolektivně, dodala. „Byli to vzácní kamarádi, strašně mě překvapilo, že mezi nimi došlo k rozkolu,“ uzavřela.

Soudkyně dnes znesvářené strany sporu opět vyzvala, aby uzavřely smír. Veronika Altnerová k tomu prohlásila, že až se ČSSD obrodí, je s bratrem připravena jednat s novým vedením strany.

Právník ČSSD Jakub Matějček dostal od soudu měsíční lhůtu, aby doplnil, jaké další svědky bude po vyslechnutí předběžného názoru soudkyně ještě navrhovat ke slyšení. Stamidisová také zváží, zda bude chtít slyšet Halbicha, který za svou práci ve sporu o Lidový dům vysoudil 16,8 milionu korun. Avizovala, že výslech by se případně konal prostřednictvím videokonference.

X X X

Správní soud dostal 210 volebních stížností, jde o bezprecedentní počet

Nejvyšší správní soud (NSS) po sněmovních volbách obdržel 210 stížností, tedy téměř trojnásobek oproti roku 2017, kdy jich bylo jen 77. Část voličských podnětů letos pravděpodobně vznikla podle jednoho vzoru. Na soud se ale obrátili také Piráti a Starostové. Domáhají se vyslovení neplatnosti zvolení poslanců Ondřeje Babky (ANO) v Jihočeském kraji, Karly Maříkové (SPD) v Karlovarském kraji a Jaroslava Dvořáka (SPD) ve Zlínském kraji. Lhůta pro podání stížností vypršela dnes v 16:00, o jejich počtu informovala mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Piráti a Starostové navrhují soudu, aby místo Babky, Maříkové a Dvořáka prohlásil za zvolené poslance kandidáta jejich koalice na Vysočině Miloně Slabého (STAN), kandidátku SPD v Jihomoravském kraji Petru Svedíkovou Vávrovou a kandidáta SPD v Olomouckém kraji Pavla Jelínka.

Podstatná část letošních voličských podnětů je namířená proti České televizi a dalším médiím, která podle pisatelů neposkytovala stejný prostor všem kandidujícím subjektům, když do debat vybírala jen ty, které bodovaly v předvolebních průzkumech.
V mnoha podáních pisatelé vyjadřují nesouhlas se změnou volebního systému, než jaký byl při minulých volbách, kritizují možnost spojení stran do koalic, dále jim vadilo, že museli mít rouškou zakrytý obličej ve volební místnosti, nebo naopak to, že volební komise nežádala odkrytí obličeje, aby zkontrolovala totožnost voliče. Někteří pisatelé poukazují také na nesrovnalosti v započítávání preferenčních hlasů.

„Počet stížností je bezprecedentní, letos je třikrát vyšší než před čtyřmi lety. Stížnosti se často opakují podle stejného vzoru pravděpodobně šířeného po sociálních sítích. Kladu si otázku, jaký to má smysl. Nicméně i tuto situaci určitě zvládneme a zákonným lhůtám dostojíme,“ uvedl soudce Tomáš Langášek. Jeho senát už 32 stížností odmítl, odložil nebo vyřídil jiným způsobem.
V desítkách dalších řízení posílá pisatelům výzvy k odstranění vad a doplnění obsahu. Zpravidla bývá nutné označit konkrétní kandidáty, jejichž zvolení má být zpochybněno, případně zformulovat výrok, jehož se pisatel domáhá. Obecný poukaz na domnělou manipulaci s hlasy nebo cenzuru v médiích k projednání stížnosti nestačí.

Soud podle volebního zákona projednává návrhy na neplatnost voleb, hlasování či zvolení konkrétních kandidátů. O volebních stížnostech rozhoduje stálý sedmičlenný senát. Soud rozhoduje usnesením, bez nutnosti nařizovat ústní jednání, do 20 dnů poté, kdy volební stížnost dorazila k soudu. Letos tak tato lhůta skončí 11. listopadu v případě návrhů, které by dorazily na poslední chvíli. Ustavující zasedání Sněmovny v povolebním složení začne 8. listopadu.

Sněmovní volby vyhrála koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, získala 27,8 procenta hlasů. Těsně druhé skončilo hnutí ANO. Do Sněmovny se dostala ještě koalice Pirátů a Starostů se ziskem 15,6 procenta a hnutí SPD, které si připsalo 9,6 procenta.

X X X

Benešová navrhla Zemanovi jmenovat předsedou NSS Dienstbiera

Končící ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) již v září navrhla prezidentovi Miloši Zemanovi kandidáta na nového předsedu Nejvyššího správního soud (NSS). Podle informací České justice jde o soudce Filipa Dienstbiera. Jeho jméno mimo záznam potvrdilo i několik soudců. „Pan prezident s návrhem souhlasil,“ uvedla Benešová na shromáždění delegátů Soudcovské unie v pražském Hotelu Duo.

Současnému předsedovi NSS Michalu Mazancovi vyprší mandát na konci tohoto roku z důvodu dosažení věkové hranice 70 let pro výkon funkce soudce. V kuloárech se v souvislosti s možnými kandidáty na předsedu NSS hovořilo také o místopředsedkyni Barbaře Pořízkové nebo soudci Karlu Šimkovi.

Benešová také připomněla, že na Pražském hradě také „visí“ její návrh na jmenování 50 nových soudců. V případě aktivace článku 66 Ústavy, kdy by kvůli zdravotnímu stavu prezidenta došlo ke zbavení jeho pravomocí, by soudce musel jmenovat premiér.
Ministryně ve svém proslovu uvedla, že nezávislost justice podle ní byla za jejího vedení resortu plně zachována, i když se po jejím nástupu do funkce proti její osobě masivně demonstrovalo. „Neznám nikoho, kdo by si stěžoval, že zasahuji do nezávislosti justice,“ řekla delegátům.

Vyjádřila také spokojenost nad množstvím výběrových řízení na předsedy krajských soudů, které se jí podařilo dokončit. Problematické bylo pouze výběrové řízení na soudce Evropského soudu pro lidská práva, kdy se návrh ministerstva spravedlnosti u části ministrů „zadrhl“. „Nakonec jsem ve vládě ale prosadila výsledek výběrového řízení,“ uvedla. Zdůraznila také, že justici mohou čekat složitější časy kvůli škrtům v rozpočtu. Důležité podle Benešové je rozvíjet digitalizaci.

Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry zažívá tuzemská justice velmi dobré časy, kdy není terčem útoků politické reprezentace a relativně dobře funguje. „Musíme být ale ostražití a připravení,“ varoval s tím, že by se soudci měli připravit na možnost hlubokých strukturálních změn, které probíhají v některých státech Evropské unie. Vávra také předal titul čestné prezidentky unie své předchůdkyni Daniele Zemanové, které zároveň poděkoval za její působení v čele organizace.

Angyalossy podpořil emeritní soudce
Daniela Zemanová obdržela titul čestné předsedkyně od prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry Foto: Eva Paseková
Na sněmu vystoupil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který soudce požádal, aby byli shovívaní k nedokonalosti zákonů, které vzniknou při projednávání v Parlamentu.

Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy se ve svém projevu věnoval etickému kodexu, Nejvyšší radě soudnictví a institutu emeritního soudce. Etický kodex podle něj má potenciál posílit důvěru lidí v justici, neměl by ale posuzovat chování soudce, pouze má být určitým jeho vodítkem. Kromě podpory Nejvyšší rady soudnictví jako reprezentativního orgánu justice, který by měl být ústavně zakotven, Angyalossy podpořil také institut emeritního soudce. Věkovou hranici 70 let by zachoval, ale starší soudci by mohli vypomáhat při nemocích či dalších výpadcích soudců. Zmínil, že institut funguje v Rakousku, Polsku či Portugalsku.

Končící předseda NSS Michal Mazanec zdůraznil přetíženost správního soudnictví. „O Nejvyšším správním soudu to platí dvojnásob,“ dodal s tím, že ani nepočítá další agendu, kterou musí NSS řešit. Jde například o přezkum mimořádných covidových opatření či stížností na volby. „Stav ve správním soudnictví je neúnosný,“ varoval.

Stříž chce dohody o vině a trestu
Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž na soudce apeloval, aby při uzavírání dohod o vině a trestu přezkoumávali zákonnost dohody, ale již méně samotnou její podstatu. Státní zástupci podle něj musí mít volnost při jejich uzavírání. Stříž sám se označil jako za velkého příznivce dohod o vině a trestu, ale také odklonů či peněžitých trestů.

Dohoda podle něj nesmí být vykoupením se z trestní odpovědnosti. „V mnohém chci navázat na Pavla Zemana a nechci provádět zásadní změny, chci především udržet státní zastupitelství nezávislé. Dlouho jsem si myslel, že to jsou pojmy vyčpělé, ale informace a spekulace, které jsem zaznamenal v průběhu výběru nejvyššího státního zástupce, mě přesvědčily o opaku,“ uvedl Stříž a připomněl, že jak u soudců, tak u žalobců není jejich nezávislost benefitem, ale esenciální složkou právního státu.

Na sněmu dále vystoupil místopředseda Ústavní soudu Jaroslav Fenyk, předseda Vrchního soudu v Praze Luboš Dörfl nebo zástupce Exekutorské komory Martin Tunkl. Další vystoupení hostů budou následovat. Odpoledne se pak sejdou pracovní skupiny.

Sněmu se účastní na 150 delegátů a hostů z řad nejvyšších ústavních činitelů, představitelů justice i zástupců sedmi evropských soudcovských asociací. Delegáti se budou mimo jiné problematikou takzvané justiční mapy, vnitřního fungování soudů a elektronizací justice.Eva Paseková, Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Soud zrušil od listopadu povinnost samoizolace po návratu z některých zemí

Městský soud v Praze (MS) tento týden zrušil část ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví (MZd), které zavádí povinnost podstoupit tzv. samoizolaci při návratu ze zahraničí. Soud konstatoval, že ministerstvo nemá k uložení takové povinnosti zákonné zmocnění. Ministerstvu však dal soud zároveň čas upravit opatření do 1. listopadu, od kdy se tato část opatření jeho rozhodnutím ruší.
Na MS v Praze se obrátila žalobkyně s návrhem na zrušení části ochranného opatření MZd, které zavádí mj. povinnost tzv. samoizolace po návratu z některých zemí s tím, že takový institut český právní řád nezná. Tedy že v rozporu s principem legality ukládá ministerstvo povinnost, kterou není oprávněno uložit, a to z důvodu porušení čl. 14 Listiny základních práv a svobod.

Podle žalobkyně se totiž samoizolace blíží trestu domácího vězení, který lze uložit pouze za spáchání trestného činu. Zákon o veřejném zdraví zná pouze termíny izolace a karantény.
Soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná a napadenou část ochranného opatření zrušil. Podle názoru soudu totiž opravdu zákon o veřejném zdraví, na jehož základě bylo vydáno ochranné opatření, institut tzv. samoizolace nezná.

„Nejenže byla tato povinnost uložena v ochranném opatření, což je opatření obecné povahy, jako smíšený podzákonný správní akt, který není ani rozhodnutím, ani právním předpisem (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu pod č. j. 5 As 85/2015-36) – byť se s rozšiřující oblastí působnosti a větší obecností jím upravované povinnosti více přibližuje právnímu předpisu – ale i samotný institut samoizolace, který žádný zákon nezná, byl v tomto ochranném opatření vyložen. Městský soud v Praze nevylučuje možnost omezení základních práv a svobod opatřeními obecné povahy, avšak primární povinnost, která je adresátům těchto opatření ukládána, musí mít nezbytně zákonný základ (musí být upravena v zákoně, na jehož základě je poté správní orgán oprávněn vydat opatření obecné povahy a primární povinnost, v zákoně přepokládanou, adresátům opatření uložit), přičemž tyto povinnosti nemusí být nezbytně v daném zákoně upraveny výslovně,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí MS v Praze.

Jinak je tomu v případě institutů izolace a karantény, s nimiž zákon operuje a u nichž je definován zákonem jejich podmíněný účel, tedy izolace osoby buď nakažené či v případě karantény osoby sice zdravé, ale která byla ve styku s osobami nakaženými. V tomto případě nelze podle soudu analogicky připodobnit samoizolaci k těmto dvěma institutům, neboť se jedná o opatření ryze preventivní, bez podmínky rizikového styku.

„V dané věci se třeba přihlédnout k tomu, aby odpůrci byl poskytnut rozumný časový prostor, aby mohl tímto rozsudkem zrušené ustanovení ochranného opatření modifikovat tak, aby nadále nedocházelo k omezování základních lidských práv a svobod bez zákonného podkladu, popř. učinil jiná vhodná opatření. Zároveň však soud musel přihlížet i k tomu, že institut „samoizolace“ představuje zcela zásadní zásah do svobody pohybu, která je zaručena Listinou základních lidských práv a svobod, který nelze bez řádného zákonného podkladu tolerovat. Z těchto důvodů soud okamžik zrušení předmětných ustanovení posunul až na den 1. listopadu 2021 od 00:00 hodin,“ uzavírá se v rozhodnutí MS v Praze. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Epidemie roste rychle, covidu v odpadu je tolik co na jaře, říká biochemik

Biochemik Jan Konvalinka nárůst nakažených koronavirem na podzim očekával, přesto ho rychlost překvapila. Vývoj sleduje ještě o něco horší křivku, než byla ta pesimistická, řekl ve středu Českému rozhlasu. Nejvyšší hodnoty od jara hlásí i studie zabývající se výskytem nemoci v odpadních vodách.

Ve čtvrtek v Česku přibylo 3 638 nakažených, o 2 102 více než minulý týden. „Ta situace nejen že jde podle toho nejhoršího scénáře, ale teď v posledních třech dnech ho dokonce předbíhá. Jak podle počtu pozitivních, což by zase tak strašně nevadilo, ale i podle počtu hospitalizovaných,“ řekl ve středu Konvalinka.

I když je nárůst překvapivý, připouští, že ho kolegové už delší dobu upozorňovali na zajímavou studii odpadních vod z VŠCHT doktora Bartáčka a jeho spolupracovníků. 

„Metody PCR jsou tak citlivé, že dokážou virus najít i v ohromně zředěném prostředí odpadních vod. Jednak je to strašně dobrá věda a jednak nám mohou říct, kolik toho viru v populaci je, což pak může mít i prediktivní hodnotu. A kolegové nás už minulý týden upozorňovali, že se hodnoty blíží těm nejvyšším z jara tohoto roku. Virová nálož minimálně v Praze, nevím, jestli se to měří i někde jinde, už opravdu dostupuje březnových hodnot.“

Přibylo přes 3,5 tisíce nakažených, číslo R je největší od loňského října
Biochemik také upozorňuje, že uváděné počty promořených se pouze odhadují, protože se nedají přesně určit. „Víme o 1,8 milionu lidí, kteří covid prodělali, a odhadujeme, že skutečné číslo je asi dvakrát až třikrát vyšší,“ sděluje odhadovaná čísla. Původní odhady, že většina populace už covid prodělala, jsou tak nejspíš mylné.

Pesimisticky vidí míru proočkovanosti populace, především v kategorii 65+, tam je podle něj stále ještě půl milionu lidí bez
vakcíny. „V proočkovanosti populace jsme na 21. místě v Evropě, čili jsme na tom hrozně špatně,“ bilancuje.

Nervozita i optimismus
Jeden z problémů je, že jak lidé naočkovaní, tak lidé, co nemoc prodělali, mohou koronavirus znovu dostat. „I lidé s protilátkami ale mohou virus dále šířit. Sice méně pravděpodobně a kratší dobu, ale mohou. Totéž platí pro lidi, kteří prošli chorobou. I u nich existuje možnost reinfekce. Je relativně častá a i tito lidé mohou ten virus šířit,“ řekl.
Konvalinka a tým vyvinuli rychlou metodu porovnání antigenních testů

„Takže to, že tady máme vysokou virovou nálož, znamená, že se virus šíří – to překvapivé není. Co je znervózňující, je skutečnost, že s tím skoro ruku v ruce jde počet hospitalizací a úmrtí v nemocnicích. A to je znervózňující, protože stupeň ochrany očkováním, nebo promořením není tak vysoký, jak jsme doufali,“ varuje Konvalinka.

Dodal nicméně, že je optimista. „Moje analogie je Velká Británie, kde ty omezení už nemají a nedodržují, přitom ty počty nakažených nejsou úplně dramatické,“ nevidí Konvalinka budoucnost černě. Dle jeho odhadu se epidemie u nás zarazí na třech až čtyřech tisících případů denně, několika desítkách mrtvým se ale nevyhneme. Doufá, že to bude impulz pro lidi, aby se opravdu nechali očkovat, a to i třetí dávkou.

X X X

Stále více malých dětí končí v nemocnici. Může za to zánět průdušek

V některých nemocnicích muselo být v posledních týdnech přijato více dětí kvůli respiračním virózám. Nápor pociťují i některé lékařské pohotovostní služby. Podle Státního zdravotního ústavu se zvýšily hospitalizace kojenců především v důsledku takzvané bronchiolitidy, tedy virového zánětu nejmenších průdušek. Pro malé děti může být toto onemocnění nebezpečné.

Bronchiolitidu podle SZÚ nejčastěji způsobuje virus nazývaný RSV. Podle SZÚ sezona těchto virů začíná v říjnu a vrcholí v prosinci až lednu. Je spojena se začátkem školy a zvýšeným kontaktem dětí v uzavřených prostorech. 
„Na RSV neexistuje efektivní vakcína, virus se rychle šíří ve školách a domácnostech a je původcem 80 procent případů bronchiolitidy. Infekce zároveň vytváří slabou protilátkovou imunitu, která rychle klesá, proto je možné se nakazit opakovaně v průběhu roku,“ uvedl ústav. 

Onemocnění je nebezpečné především pro děti v prvních měsících života. „Zánět bronchiolů může být pro kojence smrtelný, protože mají přirozeně užší dýchací cesty,“ napsal SZÚ. RSV virus se šíří kapičkami při kontaktu ruky s nosem nebo okem, účinnou prevencí je podle SZÚ nošení respirátorů a dezinfekce rukou. „Proto zvýšené počty hospitalizovaných kojenců mohou indikovat selhání nedodržování protiepidemických opatření,“ upozornil ústav. 
Podle Kateřiny Fabiánové z oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ z informací z klinických pracovišť vyplývá, že s RSV u malých dětí byl velký problém i v předchozích letech.

Nachlazené děti zahltily nemocnice v Moravskoslezském kraji, leží i na JIP
Nárůst počtu hospitalizovaných malých dětí kvůli respiračním onemocněním zaznamenala Fakultní nemocnice Bulovka. „Počty hospitalizovaných dětí se postupně zvyšují v posledních třech týdnech, měli jsme několik desítek takových případů. Pokud situaci srovnáme s lety 2015 až 2019, je naše vytíženost na vysoké úrovni odpovídající těm nejvytíženějším podzimním sezonám zmíněných let,“ napsala mluvčí Bulovky Eva Libigerová. Ve srovnání s nejvytíženějším rokem 2017 je podle mluvčí asi o čtvrtinu vyšší zátěž také lékařské pohotovosti a dětské ambulance.

Podobná situace je ve Fakultní nemocnici Motol. Podle primářky Jany Tejnické z pediatrické kliniky chodí pacientů s respiračními infekcemi bakteriálního i virového původu v posledních dnech hodně. 
„Kapacitně zatím zvládáme. Po zlepšení klinického stavu se snažíme pacienty co nejrychleji propustit do domácí péče. Uvolníme tím lůžkovou kapacitu pro další příjmy. Velký tlak pociťuje lékařská pohotovostní služba pro děti ve FNM,“ napsala Tejnická.

X X X

Moskva míří do totální karantény. A neočkovaní senioři nesmějí ven až do února

V Moskvě začne 28. října kvůli neustále se zhoršující epidemiologické situaci desetidenní lockdown. Informoval o to starosta hlavního města Ruska Sergej Sobyanin. Provoz pozastaví všechny podniky na území města. Všichni neočkovaní senioři a lidé trpící chronickou nemocí musí zůstat doma dokonce až do konce února.

Přísná omezení budou platná od 28. října do 7. listopadu. „Během tohoto období by měla být pozastavena práce všech podniků a organizací na území města Moskvy,“ řekl podle serveru CNN Sobyanin.
Vedení města začátkem tohoto týdne také nařídilo všem neočkovaným obyvatelům starším 60 let, stejně jako neočkovaným lidem trpícím chronickými nemocemi, zůstat doma až do konce února.

Vývoj koronavirové situace v Rusku je velmi nepříznivý. Země v posledních dnech hlásí stále rostoucí počet případů covidu, významně roste také počet úmrtí v souvislosti s virem. Ve středu zaznamenalo Rusko rekordních 1 028 úmrtí.
Premiér Michail Mišustin v úterý na zasedání pracovní skupiny zabývající se covidem řekl, že zdravotnická zařízení jsou přetížená. Také ministr zdravotnictví Michail Muraško připustil, že zdravotnický systém země je pod obrovským tlakem. Léčbě pacientů s covidem se v současné době v Rusku věnuje na 650 tisíc ruských zdravotníků, řekl agentuře Interfax.
I přes jejich nasazení guvernér Orlovské oblasti Andrej Klyčkov nedávno sdělil, že region nemá kapacitu na hospitalizaci dalších pacientů.

Placené pracovní volno
Prezident Vladimir Putin schválil ve středu kvůli zhoršující se epidemické situaci týdenní pracovní volno. S vládní návrhem přišla v úterý vicepremiérka Taťjana Golikovová. Placené pracovní volno bude v zemi od 30. října do 7. listopadu. Koronavirem nejhůře postižené regiony mohou volno vyhlásit už od 23. října.

„S ohledem na současnou situaci rozhodně podporuji návrh na vyhlášení nepracovních dnů s náhradou mezd pracovníků po celé zemi v období od 30. října do 7. listopadu,“ prohlásil podle agentury TASS Putin na setkání s členy vlády.
Rusko vyzkouší Sputnik V jako nosní sprej. Nezvládá počty nakažených

„Pokud to bude nezbytné, nepracovní dny by mohly být prodlouženy i po 7. listopadu,“ dodal šéf Kremlu a vyzval občany, aby se nechali očkovat. „Máme bezpečnou a efektivní vakcínu. Vyzývám vás, jděte se očkovat. Je to otázka vašeho života a životů lidí kolem vás,“ prohlásil prezident.

Týdenní volno vyvolalo podle tisku zvýšenou poptávku v cestovních kancelářích, i když úřady nabádají Rusy, aby zůstali doma. Podle cestovní agentury OneTwoTrip již o úterním večeru poptávka stoupla o 130 procent. Avisales také zaznamenal zvýšenou poptávku, ale už nedisponuje levnými letenkami do nejoblíbenějších destinací. Do Tbilisi či Istanbulu lze doletět a vrátit se za přibližně 25 tisíc rublů (asi 7 700 korun), zatímco do Egypta či Dubaje za 55 tisíc a na Kypr za 45 tisíc.

Úřady horšící se epidemickou situaci přičítají zejména pomalé vakcinaci. Plně je naočkována jen asi třetina ruské populace. Agentura AP upozorňuje rovněž na to, že veřejnost je laxní k preventivním opatřením a vláda se příliš neměla k zavedení přísnějších opatření.
Kreml až dosud vylučoval nový celostátní lockdown a zpřísňování restrikcí nechal na jednotlivých regionech. V mnoha z nich mezitím omezili například účast na velkých akcích nebo přístup do divadel, restaurací a dalších zařízení.

X X X

Singapur se rozhodl žít s covidem. Neočkovaní teď ale ochromují nemocnice

Singapur se díky vysoké proočkovanosti obyvatel rozhodl žít s covidem-19 jako s běžnou nemocí. Nyní však hlásí nejvyšší počet zemřelých za den a vysoký počet nakažených. Ostrovní stát se obává, že dojdou lůžka, prodlužuje proto restrikce.
Ve středu Singapur evidoval 18 zemřelých za den, doposud nejvyšší počet. Za 24 hodin přibylo 3 862 případů nákazy.
Nemocnice začínají být plné. Podle ministra financí a spolupředsedy vládního proticovidového týmu Lawrence Wonga je naplněno skoro 90 procent izolačních pokojů a pacienti s covidem leží na více než dvou třetinách lůžek jednotek intenzivní péče.
„V současné situaci čelíme značnému riziku, že zdravotní systém bude ochromen,“ varoval Wong. Zdravotníci jsou podle něj „přetažení a vyčerpaní“.
Vláda proto ohlásila, že restrikce zavedené v září kvůli šíření masivně infekční varianty delta prodlouží až do 21. listopadu. Původně měly končit 24. října. Podle opatření se smějí na veřejnosti setkat nejvýše dva lidé a zaměstnanci by měli pracovat pokud možno z domova.

Singapur v červnu ohlásil, že nepůjde dál cestou přísných lockdownů. Rozhodnutí zdůvodňoval vysokou proočkovaností obyvatelstva. K 19. říjnu obdrželo alespoň jednu dávku vakcíny 85 procent dospělé populace, plně naočkováno je 84 procent.
Singapur chtěl žít s covidem jako s chřipkou. Nyní zavádí přísná omezení
Za posledních 28 dní se 98,7 procenta případů projevuje asymptomaticky nebo jen mírnými příznaky. Jen 0,1 procenta lidí musí na jednotky intenzivní péče. Problémem jsou však neočkovaní.

Ti tvoří dvě třetiny pacientů na jednotkách intenzivní péče a těch, kteří zemřeli. Podle ministra zdravotnictví Ong Ye Kunga mají neočkovaní čtrnáctkrát větší pravděpodobnost, že skončí na jednotce intenzivní péče nebo zemřou, než očkovaní.
Lidé, kteří zemřeli plně očkování, měli většinou nesouvisející dlouhodobé zdravotní potíže, totéž platí i pro většinu neočkovaných.
„Nyní jsme oslabili v úsilí zabránit přenosu, například tím, že by karanténa a izolace byla méně omezující. Je to způsobeno vysokou mírou proočkovanosti, díky níž se covid-19 stal pro většinu z nás mírnějším onemocněním. Ale to znamená smrtelnější pandemii pro neočkované,“ vysvětluje docent veřejného zdraví z singapurské Národní univerzity. Podotýká, že kdyby nebyly vůbec žádné restrikce, situace by byla ještě horší.

I přes současné potíže Singapur uvolňuje cestovní omezení pro cizince z Německa či Velké Británie. Vláda soudí, že ekonomika centra globálních finančních toků potřebuje být otevřená.

Jako z Robocopa. Roboti v Singapuru dohlíželi na „žádoucí“ chování obyvatel
Podobné problémy jako Singapur hlásí i Británie, která má též vysokou míru proočkovanosti. Má více nakažených než loni v této době, podle expertů to lze přičítat slábnoucí ochraně vakcín i zrušení všech pandemických omezení v polovině července.
Potíží ostrovního státu se zvládáním pandemie si všímají i v Číně. Podle čínských epidemiologů se ukazuje, že singapurský model není pro Čínu lákavou alternativou.

„Tato záchranná síť, která ochraňuje zdraví 1,4 miliard lidí, nevznikla snadno. Nemůžeme ji jen tak opustit,“ tvrdí Li Ling z Pekingské univerzity. Podle něj Čína na rozdíl od Singapuru necítí tolik potřebu otevřít se světu, protože její ekonomika nyní víc spoléhá na domácí spotřebu. 

X X X

Univerzitu Karlovu povede lékařka Králíčková, bude první ženou v čele

S výsledkem 55 hlasů od 69 přítomných členů akademického senátu se novou rektorkou Univerzity Karlovy stane dosavadní prorektorka Milena Králíčková. Poté, co ji ve funkci potvrdí prezident, bude první ženou v čele nejstarší a největší vysoké školy v České republice.
Funkce by se měla ujmout v únoru 2022 a školu by měla vést do roku 2026. Nová rektorka ve vedení univerzity vystřídá Tomáše Zimu.

Králíčková ve volbě porazila jediného protikandidáta, kterým byl bývalý děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. Králíčková uspěla hned v prvním kole volby. Ke zvolení potřebovala nadpoloviční většinu hlasů všech členů akademického senátu, kterých je 70. Stehlík získal 14 hlasů.

Devětačtyřicetiletá Králíčková vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě UK v Plzni, kde od roku 2011 vede Ústav histologie a embryologie. Od roku 2014 je na UK prorektorkou pro studijní záležitosti. Od roku 2019 se stala jednou z vůdčích osobností evropské univerzitní aliance 4EU+, jež koordinuje pařížská Sorbonna a tvoří ji kromě Univerzity Karlovy též univerzity z Heidelbergu, Kodaně, Milána a Varšavy. Je mimo jiné i ambasadorkou Fulbrightovy komise.

Digitální a zelená transformace
Na budoucí šéfku UK čeká například stavba vědeckého a vzdělávacího kampusu v centru Prahy na pražském Albertově, který by měl stát zhruba osm miliard korun a být hotov do konce roku 2025. Vysokým školám bude také umožněno zapojení do čerpání dotací z Národního plánu obnovy, který má pomocí evropských peněz restartovat a modernizovat ekonomiku po koronavirové krizi.
Plány obnovy všech členských států EU musí podporovat zejména digitální a zelenou transformaci, přičemž ministerstvo školství chce podpořit hlavně digitalizaci.

X X X

Dankeschön Angela. S kancléřkou se na summitu EU loučili potleskem vestoje

Potlesk vestoje a speciální video. Tak se lídři zemí Evropské unie loučili s německou kancléřkou Angelou Merkelovou na jejím posledním summitu. Evropská rada bez Angely je jako Řím bez Vatikánu, zaznělo na adresu političky, která nejsilnější evropskou ekonomiku vedla šestnáct let a proslula svým uměním kompromisu.

Evropská rada
„Angela Merkelová, nejvýznamnější evropská politička, odchází. Šestnáct let na sto sedmi Evropských radách. Dojemné loučení. Standing ovation celé Evropské rady,“ napsal na Twitteru český premiér Andrej Babiš.
Přidal i záběry z videa, kterým se EU s kancléřkou loučí. Začíná rokem 2005 a prvním summitem, kterého se tehdy začínající politička účastnila, a nabízí průřez její „unijní“ kariérou. Potřásání rukou, úsměvy, objetí. 

„Rada se změnila, ale tvoje pozornost a vize zůstaly,“ vzkazuje EU, zatímco archivní fotografie kancléřky v jejích typických barevných kostýmcích doplňuje dojemný hudební podkres. Letos Německo v Bruselu zastupuje naposledy. Páteční poledne tak předseda Evropské rady Charles Michel vyhradil emocím. 

Prezidenti a premiéři členských zemí sedmadvacítky vstali a končící Merkelové zatleskali. „Jste památka. Na mysl se derou přirovnání Evropská rada bez Angely, to je jako Řím bez Vatikánu nebo Paříž bez Eiffelovy věže,“ poznamenal Michel.
„Vaše moudrost nám bude chybět, hlavně ve složitých chvílích,“ dodal a připomněl tak proslulou schopnost kancléřky dojednat kompromis. V minulosti pomohla třeba urovnat spor o unijní rozpočet mezi tehdejším francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem a britským premiérem Tonym Blairem nebo vyřešit při o pandemický fond.
Kancléřčin „střízlivý a jednoduchý“ styl pak Michel označil za „mocný nástroj ke svádění“ a samotnou Merkelovou nazval „kompasem a majákem v našem evropském projektu“, píše belgický list La Libre.

Ke komplimentům se pak přidali i další politici, kteří vůdkyni Německa mají třeba za unijní mírotvůrkyni, velkou političku nebo stabilizující faktor. Její odchod tak třeba pro nového rakouského kancléře Alexandera Schallenberga zanechá v EU „ohromnou prázdnotu“.

Merkelová už nyní jen čeká, až se povolební vyjednávání v Německu pohnou kupředu a vítězné strany sestaví novou vládu. Nástupcem v úřadu kancléře by se podle všeho měl stát lídr německé SPD Olaf Scholz.

X X x

Ruce pryč od Turówa. Tisícovka Poláků protestovala u soudu EU a české ambasády

Nejméně tisícovka polských odborářů v pátek protestovala v Lucemburku kvůli nedávnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ohledně uzavření dolu Turów nedaleko českých hranic. Odboráři se nejprve sešli před sídlem unijního soudu, následně se přesunuli před české velvyslanectví. Protest byl pokojný, jen někteří účastníci odpalovali dýmovnice a dělobuchy.
Před budovu unijního soudu postupně přicházeli členové odborových svazů Solidarity (Solidarność) z různých koutů Polska, přijeli odboráři z Katovic, Gdaňsku, či Lublinu i pracovníci dolu Turów. Přivezli je desítky autobusů. Podle odhadů ČTK se sešlo více než tisíc Poláků, agentura AP hovoří až o dvou tisícovkách demonstrujících.
„Přijeli jsme protestovat, protože když důl zavřou, ztratíme práci, bude to znamenat úpadek pro celý region,“ řekl jeden z protestujících. Dodal, že podle něj jednání o urovnání sporu s Polskem přerušila česká vláda. „To se nám Polákům nelíbí,“ poznamenal.

Demonstranti měli vesty s nápisy „ruce pryč od Turówa“, mávali polskými vlajkami a někteří z nich nosili odznáčky s přeškrtnutou vlajkou Evropské unie. „Včera horníkem, zítra žebrákem,“ stálo na jednom z transparentů. Asi desítka lidí nesla plachtu nadepsanou „nezávislost není na prodej“.

Další z demonstrantů řekl, že bez Turówa „umře“ jeho město, čímž zřejmě narážel na nedalekou Bogatyni. Na otázku ohledně vyjednávání českých a polských špiček prohlásil, že nevěří ani jedné ze stran.
Českou ambasádu hlídali těžkooděnci
Protestující před polednem dorazili před sídlo českého velvyslanectví v Lucembursku, kde vyjádřili svůj nesouhlas s postojem české strany.
„Češi svými hloupými a neopodstatněnými požadavky způsobili, že Soudní dvůr EU rozhodl o uzavření dolu,“ řekl Jaroslaw Grzesik, šéf odboru Solidarity pro energetiku a hornictví. „Přišli jsme sem také pro to, abychom předali petici adresovanou celému českému národu, abychom ukázali, že nesouhlasíme s tím, že nás dělí,“ dodal.

Jednat s Čechy o Turówu nemá smysl, vzkazuje Polsko a mluví o zhoršení vztahů
Český velvyslanec Vladimír Bärtl řekl, že zastupitelský úřad od pondělí úzce spolupracoval s místní policií a dokonce jí udělil zvláštní povolení vstoupit na území ambasády.
Místní pořádkové síly se totiž podle něj obávaly případných nepokojů ze strany některých protestujících, zajistily tak zejména místa, kudy by se dalo na českou ambasádu proniknout. Před český úřad postavili i obrněná vozidla. „Nechtěli zřejmě nic nechat náhodě,“ poznamenal český diplomat.

Šéf odborů: Je to signál eurokratům
Šéf odborové organizace Solidarita Piotr Duda před protestem řekl, že odboráři demonstraci zorganizovali proto, aby vyslali signál eurokratům i polským politikům, že za svobodu, za polské hodnoty a pracovní místa „bude Solidarita válčit“. V Lucemburku chtějí odboráři předat petici s výzvou, aby Soudní dvůr EU dodržoval unijní právní předpisy.

Na otázku, zda Solidarita plánuje kvůli Turówu také protesty proti Česku, odpověděl Duda, že „to není ani tak vina Čechů, ale českých oligarchů“. Česká pozice nicméně bude mít podle odborového předáka „fatální následky pro naše vzájemné vztahy“ i ve Visegrádské skupině, tedy uskupení, kde je kromě Polska a ČR také Slovensko a Maďarsko.

Volby odkládají dohodu o Turówu. Čekání na premiéra nahrává Polákům
Soudní dvůr EU v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów do rozhodnutí o stížnosti Česka, které se na soud obrátilo s tím, že provoz dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v obcích v Libereckém kraji. 
Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země.
Polská a česká vláda jednají o vzájemné dohodě, rozhovory se ale ocitly na mrtvém bodě kvůli neshodě o trvání vzájemných závazků. Přerušeny prakticky byly také kvůli českým parlamentním volbám a formování nové vlády v Praze.

X X X

Barbados odstřihne svou koloniální minulost. A královnu nahradí prezidentka

Karibský ostrov Barbados si tento týden zvolil do čela země prezidentku. Rozloučí se tak s britskou královnou Alžbětou II. a s konstituční monarchií, z ostrova se totiž stane republika. Informoval o tom ve čtvrtek deník The Guardian.
Barbadoskou prezidentkou se stane Sandra Masonová, která je od ledna 2018 generální guvernérkou ostrova. Prezidentskou přísahu složí 30. listopadu, v den 55. výročí nezávislosti země

„Barbadosané chtějí barbadoskou hlavu státu,“ prohlásila už dříve Masonová a dodala, že země se tak chce zcela odstřihnout od své koloniální minulosti. Barbadoská premiérka Mia Mottleyová nyní uvedla, že její země chce mít nadále dobré vztahy s Británií.

Ekonomika Barbadosu je z velké části závislá na cestovním ruchu. Na ostrově, jehož rozloha je asi 430 kilometrů čtverečních a který leží na východním okraji Karibiku, žije na 290 000 obyvatel.
Úmysl změnit ústavu a udělat z konstituční monarchie republiku v čele s prezidentem oznámila barbadoská vláda loni v září, posléze to schválil tamní parlament. Dvě třetiny jeho členů ve středu vybraly za prezidentku dvaasedmdesátiletou soudkyni Masonovou.
Buckinghamský palác loni v září tento úmysl Barbadosu komentoval tak, že je to „záležitost jeho vlády a tamního lidu“. Britská vláda k tomu tehdy řekla, že bude pokračovat v „trvalém partnerství“ s karibským ostrovem.

Karibský Barbados se zcela odstřihne od britské koruny, stane se republikou
Barbados tak s větším zpožděním následuje další státy regionu, které přestaly za hlavu země uznávat britskou panovnici. V roce 1970 to udělala Guyana, šest let nato ji následoval ostrovní stát Trinidad a Tobago a v roce 1978 tak učinil ostrovní stát Dominika. Barbados také zřejmě nebude na této cestě poslední, změnu konstituční monarchie v čele s britskou královnou na republiku zvažuje podle deníku The Guardian také Jamajka.

X X X

Francouzský Trump mířil na novináře. Na svou obranu vytáhl Alžbětu s puškou

Francouzský komentátor Éric Zemmour, o kterém se spekuluje, že bude příští rok kandidovat na francouzského prezidenta, svým chováním opět vyvolal kontroverzi. Při návštěvě zbrojního veletrhu v Paříži totiž namířil nenabitou pušku na novináře a naoko jim vyhrožoval. Když se na něj poté vznesla kritika, reagoval snímkem, na kterém drží zbraň britská královna Alžběta II.

Zemmour se přešlapu dopustil při středeční návštěvě každoročního veletrhu Milipol s přívlastkem „vlast a bezpečnost“.
Když si prohlížel pušku s tlumičem, která dokáže zabíjet na 800 metrů a je součástí výzbroje elitní francouzské protiteroristické policie, začal s ní mávat směrem ke skupině novinářů. „Kdo se nyní směje, co? Uhněte, běžte pryč,“ smál se Zemmour, zatímco novinářům strkal hlaveň do tváří.

Učinil tak nedlouho poté, co tento týden na shromáždění v Béziers v jižní Francii prohlásil, že je „načase převzít zpět moc od médií a dalších protisil“. Zemmour pravidelně napadá francouzská veřejnoprávní média a označuje je za levicová či nevhodně aktivistická.
„Vtipem“ nahrál svým kritikům, kteří ho okamžitě okomentovali na sociálních sítích. Ministryně pro občanství Marlène Schiappaová napsala, že ji scéna „zděsila“. „V demokracii není svoboda tisku žádný vtip a nesmí být nikdy ohrožena. V jakém bodě se začneme bát?“ uvedla.

„Nemůžeme říci, že jsme nebyli varováni,“ napsala na Twitteru Audray Pulvarová, někdejší televizní moderátorka a radní pařížského regionu, jež pracuje pro u socialistickou starostku Anne Hidalgovou.
Imbecilní a směšné, reagoval Zemmour

Zemmour se kritice postavil s tím, že si „pouze dělal legraci“. „Humor je zbraň, která paní Schiappaové naprosto chybí. Nebylo v tom žádné politické poselství ani hrozba,“ prohlásil podle listu The Telegraph s tím, že reakci ministryně považuje za „groteskní, imbecilní a směšnou“.

„Když na mě lidé zaútočí, zasáhnu nazpátek dvakrát nebo třikrát tak silně. Ať je to pro ně varování,“ dodal Zemmour v dalším twitterovém příspěvku, jenž doplnil fotografií z roku 1993, na níž britská královna Alžběta II. hledí skrz hledáček zbraně v Národním střeleckém centru v britském Bisley.

Tweet okamžitě vyvolal bouřlivou vlnu reakcí. „Královna má příliš mnoho vojenských zkušeností a příliš grácie na to, aby namířila zbraň na novináře,“ napsal do diskuse jeden z uživatelů. „Na rozdíl od vás královna alespoň ví, kde je spoušť,“ rýpl si do Zemmoura další.
Jiní poukázali na to, že komentátor porušil základní pravidlo, a to že zbraní, a to ani nenabitou, se zásadně na nikoho nemíří. „Ani Trump by se neodvážil udělat něco takového. Ten chlap se zbláznil,“ napsal jeden z uživatelů s odkazem na exprezidenta USA. Právě k němu bývá Zemmour přirovnáván.

Další se však za Zemmoura postavili. „Je ostudné naznačovat, že pan Zemmour schvaluje vraždy novinářů, když, jak Marlène Schiappaová velmi dobře ví, on sám dostal jako novinář řadu výhrůžek smrtí a je kvůli tomu pod policejní ochranou,“ připomněl jeden z uživatelů.

The Telegraph připomíná, že téma je v zemi, kde islámští teroristé v roce 2015 zastřelili dvanáct lidí v redakci satirického deníku Charlie Hebdo včetně několika novinářů a karikaturistů, je velmi citlivé.
Ačkoli Zemmour stále nepotvrdil, jestli bude příští rok na hlavu Francie skutečně kandidovat, zdá se, že jeho předvolební kampaň už je v běhu.
Podle středečního průzkumu veřejného mínění je na první příčce pro nadcházející dubnové volby zatím stávající prezident Emmanuel Macron s 24 až 27 procenty.

Za ním se nachází šéfka krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penová se 17 až 18 procenty. Zemmour je jí v patách a zaostává jen o procento. Na čtvrté příčce je se ziskem patnácti procent představitel středopravicových republikánů Xavier Bertrand.

X X X

Řecká krajní pravice je opět na vzestupu, Zlatý úsvit jí vydláždil cestu

Rok poté, co vedení neonacistického Zlatého úsvitu skončilo za mřížemi, se v Řecku rojí nová extremistická uskupení. Krajně pravicoví radikálové za poslední měsíc rozdmýchali řadu násilných šarvátek v Soluni či v Aténách, na několika místech musela zasáhnout policie. Experti varují, že v zemi hrozí zformování nové ultrapravicové strany.

Policie musela zasáhnout proti krajně pravicovým extremistům na předměstí Soluně. (29. září 2021) | foto: Profimedia.cz
Řecko koncem září šokovala série snímků ze střední školy v Stavroupoli na předměstí Soluně, kde černě odění mladíci zaútočili páčidly, noži, zápalnými bombami a kameny proti vrstevníkům, kteří rozdávali antifašistické letáky. Útočníci později na školním dvoře hajlovali.

Šarvátka byla první ze série podobných incidentů, ve kterých v posledních týdnech měla prsty uskupení považovaná za nástupce nyní zakázané neonacistického Zlatého úsvitu, jehož šéfa Nikose Michaloliakose soud před rokem poslal do vězení za vedení zločinecké organizace.

Stoupenci krajní pravice pochodovali začátkem října také ulicemi soluňského předměstí Evosmos. Na předměstí Athén Ilioupoli zase krajně pravicoví extremisté zbili pomocí baseballových pálek a železných řetězů členy mládežnické organizace komunistů.
V hlavním městě útokům čelili i lidé z organizací pomáhajících uprchlíkům či hnutí proti rasismu a fašismu. „Útok v Stavroupoli nepřišel jako blesk z čistého nebe. V mnoha školách existují krajně pravicové skupiny,“ líčí specialista na lidská práva Konstantinos Tsitselikis z univerzity v Soluni.

Krajní pravice verbuje na školách
„Jsou rozptýlené po celé zemi, většinou v ekonomicky strádajících oblastech, kde neonacisté mohou snadno verbovat teenagery. Horší je skutečnost, že někteří učitelé tento nábor tolerují nebo dokonce podporují. Je to fenomén, kterému by vláda měla věnovat větší pozornost,“ dodává.
Ačkoli dříve byl pravicový extremismus nejvíce vidět kolem Athén, v posledních letech je podle Tsitselikise jeho baštou právě Soluň. Přispěla k tomu mimo jiné série nacionalistických shromáždění v souvislosti s přejmenováním sousední Makedonie v letech 2018 až 2019.

Vzestup pravicového extremismu na školách Tsitselikis považuje za vážné nebezpečí. „Studenti mohou být vzhledem ke svému věku otevření různým politickým ideologiím. Musíme najít důvod, proč se to pro mladé lidi stalo přijatelnou volbou,“ líčí pro stanici Deutsche Welle.
„Krajní pravice vyvolává strach z nejistoty a podle mého názoru je tato nejistota zdrojem její síly,“ říká Tsitselikis s tím, že tolerance k neonacistickým hnutím roste nejen v Řecku, ale v celé Evropě.

Zlatý úsvit vydláždil krajní pravici cestu
Uvěznění vůdců Zlatého úsvitu podle Tsitselikise paradoxně řeckou extrémní pravici posilnilo. Michaloliakos a ostatní totiž vydláždili cestu dalším radikálním skupinám, například hnutí ProPatria či Svatému sboru. Řecká policie nyní registruje šestnáct krajně pravicových organizací.
Zlatý úsvit
Zlatý úsvit založil Michaloliakos v 80. letech jako neonacistické hnutí, které se posléze stalo politickou stranou. 
Početné příznivce získalo za ekonomické krize zejména svou protiimigrační politikou. V letech 2012 až 2019 byla tato strana zastoupena i v řeckém parlamentu.

„Extrémní pravice sice uvězněním Zlatého úsvitu utrpěla těžkou ránu, ale tito lidé byli zároveň dříve legalizováni ve veřejné sféře,“ říká Tsitselikis. Přestože se domnívá, že Zlatý úsvit zřejmě znovu nepovstane, mnoho dalších krajně pravicových uskupení si díky němu bude dělat nárok na veřejnou sféru či usilovat o vytvoření nové politické strany.
Ačkoli vládnoucí strana Nová demokracie podle Tsitselikise na jednu stranu nechce zastrašit své umírněné středopravicové i středolevicové voliče, na druhou stranu podává krajní pravici ruku. Při poslední rošádě ve vládě, která se odehrála v září, jmenoval premiér ministrem zdravotnictví Thanose Plevrise, který se stal již třetím členem kabinetu proslulým svou krajně pravicovou rétorikou.

Plevris se připojil k ministru vnitra Makisi Voridisovi a ministru rozvoje Adonisi Georgiadisovi. Všichni tři svou politickou kariéru zahájili v Lidovém pravoslavném hnutí považovaném za radikálně pravicové. 
Deník Ekathimerini uvádí, že řecká krajně pravicová uskupení se v posledních měsících také často objevovala na shromážděních proti povinnému očkování proti koronaviru. „Pandemie se pro ně po pádu Zlatého úsvitu stala skvělou příležitostí k přeskupení,“ píše list.
Tento trend potvrzuje i Tsitselikis. „Pokud jde o covid-19, krajně pravicoví extremisté využili nevědomosti a obav části populace,“ říká.
„Pokud existuje povinnost nechat se očkovat nebo se zdá, že neočkovaní jsou znevýhodněni, může reakce na vakcínu nabýt dimenze hnutí odporu se silným politickým podtextem,“ varuje odborník. 

X X X

Útočí injekcemi, aby ženy mohli zneužít. V Británii dopadli další podezřelé

Britská policie se zabývá případem, kdy několik mladých žen ohlásilo zdrogování v nočním klubu. Narkotika jim někdo bodnul injekční stříkačkou do nohy, případně jim je vhodil do pití. Policie zadržela dva podezřelé ve věku 18 a 19 let. V dalším případě muž svou oběť po omámení návykovou látkou sexuálně zneužil a ještě jí vyraboval účet.

Podle policie v hrabství Nottinghamshire jsou oba muži podezřelí, že ženám podali preparát s cílem „zranit je, obtěžovat nebo jim ublížit“, napsal v sobotu list The Times. Policisté neuvedli, jakou látku muži údajně ke zdrogování žen použili.
Bezpečnostní síly momentálně vyšetřují 15 případů, ve kterých mladé ženy a muži uvedli, že jim někdo v klubu píchnul do nohy injekci, a nejméně 140 oznámení o drogách v pití.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová ve středu požádala policii, aby jí urychleně podala informace k těmto případům. Na sociálních sítích se totiž začala množit svědectví žen, kterým se údajně něco podobného stalo. Na základě toho vznikla kampaň, která vyzývá, aby lidé jeden den v týdnu bojkotovali noční kluby.

Nebezpečí číhá v davech
„Tato dvě zadržení přicházejí po mé prosbě a po výzvě, aby se lidé přihlásili a nahlásili nám jakékoli incidenty,“ uvedla šéfka policie v Notthighamshire Kathryn Cranerová. „Pokračujeme v důkladném prošetřování všech oznámení, která nám byla předložena, a tato dvě zadržení ukazují, že pracujeme extrémně tvrdě a spolupracujeme s licencovanými podniky,“ dodala.

Zdrogované pití, vyrabovaný účet
V Manchesteru policisté podle listu The Times zadrželi 31letého Seana Howartha, který dal ženě do nápoje kokain. Howarth se setkal se svou 19letou obětí v klubu v Manchesteru v únoru 2019. Do pití ji vhodil drogu. Poté, kdy se jí udělalo zle, ji odvedl do hotelu v Rochdale, kde si rezervoval pokoj. Personálu řekl, že dívka je jeho sestra a že příliš pila.
Poté ji sexuálně napadl, při čemž si pořídil video, a v jejím bezvědomí použil otisk ženina prstu, aby se dostal do aplikace jejího bankovního účtu. Muž převedl celý její zůstatek na svůj vlastní účet.

Drogy v pití či v injekci. Britky se bojí zneužití v klubech, chtějí šacování
Později se k činu přiznal. Za podání návykové látky se záměrem spáchat sexuální trestný čin, krádež a podvod a byl uvězněn na sedm let a dva měsíce.

Policie byla v tomto ohledu aktivní i v tomto týdnu. Ve čtvrtek brzy ráno ve městě Lincoln zadržela 35letého muže, který se pokusil dát ženě drogy do pití. Univerzity začaly namátkově prohledávat tašky a testovat nápoje, ke kterým se v barech nikdo nehlásí.
Podle odborníků by útočníci mohli používat benzodiazepiny, mezi které patří i rohypnol. Profesorka Fiona Meashamová, která vede katedru kriminologie na Liverpoolské univerzitě, řekla, že by bylo velmi obtížné někoho v klubu bodnout injekční stříkačkou, ale není to podle ní nemožné, zvlášť když jsou lidé opilí a v davu.