Pokud Lukašenko utáhne kohout, změní to vztahy mezi zeměmi, řekl Putin. Bělorusko s Ruskem nekonzultovalo případné přerušení dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Řekl to v sobotu prezident Vladimir Putin v rozhovoru s ruskou státní televizí. Zároveň připustil, že běloruský prezident Alexandr Lukašenko může přerušení dodávek teoreticky nařídit. ​

Přerušení dávek by nicméně podle Putina mohlo narušit vztahy mezi Minskem a Moskvou. Evropská komise v pátek uvedla, že pokud Lukašenko splní své hrozby, ještě více to poškodí dodavatele plynu.
Lukašenko ve čtvrtek pohrozil odvetnými opatřeními proti jakýmkoli novým sankcím Evropské unie vůči Minsku v souvislosti s patovou situací s migranty na na vnější hranici EU. Naznačil, že by mohl zastavit tranzit plynu a dalšího zboží přes Bělorusko.

Varování běloruského prezidenta na krátkou dobu zvedlo ceny plynu k okamžitému dodání v Evropě. Ta získává přibližně třetinu dodávek této suroviny z Ruska, mimo jiné prostřednictvím plynovodu Jamal, který vede přes Bělorusko do Polska a Německa. Běloruský úsek tohoto plynovodu vlastní ruský státní plynárenský monopol Gazprom.
„Nedávno jsem s Lukašenkem dvakrát mluvil a on se mi o tom ani jednou nezmínil, ani to nenaznačil,“ řekl Putin, který se k otázce možného přerušení dodávek poprvé vyjádřil veřejně.

„Samozřejmě, teoreticky by Lukašenko jako prezident tranzitní země mohl nařídit přerušení našich dodávek plynu do Evropy. To by však znamenalo porušení naší smlouvy o tranzitu plynu a já doufám, že se to nestane,“ dodal ruský prezident.
Pokud by Bělorusko skutečně přerušilo dodávky, způsobilo by to podle Putina „velké škody“ evropskému energetickému sektoru. „A nepomohlo by to rozvoji našich vztahů s Běloruskem jako tranzitní zemí,“ dodal. „Pokud to nepronesl v afektu ve vyhrocené situaci, proberu to s ním,“ ujistil ruský prezident.

Zastavíme tranzit plynu, jestli uvalíte další sankce, hrozí Lukašenko EU
Ceny plynu letos výrazně vzrostly kvůli řadě faktorů, jako jsou nízké zásoby a zvýšená poptávka související s hospodářským oživením po uvolnění koronavirových omezení. Objevila se rovněž obvinění, že Rusko manipuluje s cenou plynu, aby dosáhlo rychlého spuštění provozu plynovodu Nord Stream 2. Rusko však zodpovědnost za růst cen odmítá.

Rusko, které tento týden začalo zvyšovat dodávky, aby před zimní topnou sezonou doplnilo své evropské zásoby, uvedlo, že další dodávky by mohly přijít, jakmile Nord Stream 2 dostane od Německa zelenou.
Nord Stream 2 je dalším ruským plynovodem, který má obejít tranzitní země, zejména Ukrajinu, která se v minulosti dostala do sporu s Moskvou o ceny plynu. Kreml plynovod označuje za „čistě komerční projekt“ a odmítá, že by za ním jakkoli stála politika. Německo má na certifikaci plynovodu čas do začátku ledna.

X X
​
Další úmrtí na bělorusko-polské hranici. Nešťastnou náhodou zemřel voják Polska

​U hranic Polska a Běloruska, kde se v posledních dnech zdramatizovala situace kvůli příchodu stovek migrantů, zemřel polský voják. V sobotu večer o tom informovala agentura PAP, podle které šlo zřejmě o nešťastnou náhodu. Na výstřelu ze služební zbraně údajně neměl podíl nikdo další. Zranění utrpěl na jiném místě také policista. Migranti ho při pokusu o překročení hranice trefili hozeným kamenem.

​„Velmi smutná zpráva. Voják z 11. lubušské divize zemřel při plnění služby. Vyjadřuji soustrast jeho nejbližším,“ napsal v sobotu večer na Twitteru mluvčí ministra pověřeného koordinováním polských tajných služeb Stanislaw Žaryn.
Dodal, že podle předběžných informací šlo o nešťastnou náhodu, v níž nefiguroval nikdo další.

S Nejedná se přitom o první úmrtí na bělorusko-polských hranicích. V pátek zde polští policisté našli mrtvého Syřana, příčina smrti není jasná. Podle agentury AP se jednalo o devátého mrtvého na polsko-běloruských hranicích během současné migrační krize, agentura AFP psala o 11 mrtvých. V sobotu k nim přibyl právě polský voják.
U hranic s Běloruskem je nyní na patnáct tisíc vojáků, které tam polská vláda vyslala na pomoc pohraničníkům kvůli většímu počtu migrantů z Blízkého východu.

Ti se přes tuto hranici snaží dostat už několik měsíců, v posledním týdnu se jich tam ale nahromadilo několik tisíc. Větší skupiny migrantů se v posledních dnech opakovaně snaží dostat přes plot z žiletkového drátu, používají při tom i slzný plyn.
V sobotu večer se to podařilo asi padesáti migrantům. Skupina prorazila bariéru na hranici s Běloruskem a dostala se do Polska. Informovala o tom polská policie. Dodala, že následně bylo zadrženo 22 Iráčanů.
Na jiném místě se podle policie o přechod pokusila větší skupina migrantů, ale neúspěšně. Migranti házeli na policisty kameny a jednoho z nich zasáhli do helmy. Podle policie byl zásah tak silný, že helmu poškodil. Agentura DPA uvedla, že policista utrpěl lehké zranění.

Polská policie v pohraničí v sobotu zadržela rovněž čtyři lidi podezřelé z převaděčství, kteří se pohybovali společně s migranty. Šlo o dva Gruzínce, jednoho Poláka a jednoho Syřana, napsala DPA.
Značná část migrantů pochází z iráckého Kurdistánu, tamní úřady usilují o to, aby se k nim mohla dostat humanitární pomoc, píše agentura DPA. Irácké velvyslanectví v Moskvě nabízí migrantům z této blízkovýchodní země pomoc s návratem do vlasti, většina z nich o to ale podle iráckých úřadů nemá zájem.
Polská pohraniční stráž v pátek informovala, že od začátku nynější migrační krize letos v srpnu eviduje asi 33 200 pokusů o nelegální překročení hranice. Za celý loňský rok jich bylo pouhých 88.

​X X X

Písaříkovo impérium. Co zbylo ze stamilionů z Bohemia Energy

ísařík se ještě několik dní před oznámením krachu Bohemia Energy snažil své nemovitosti převést na jinou firmu. On sám však odmítá, že tímto přesunem usiloval o uchránění majetku. Naopak tvrdí, že do poslední chvíle bojoval za dodávky energií spotřebitelům.

Jiří Písařík patřil mnoho let do vybrané společnosti nejbohatších lidí v Česku. Dostal se tam díky svému zlatému vejci: firmě Bohemia Energy, která byla až do svého pádu v polovině října největším alternativním dodavatelem energie v zemi. Čtyřiačtyřicetiletému Písaříkovi a jeho manželce Haně vydělávala Bohemia Energy ročně stovky milionů korun.

X X X

MRTVÍ COVIDEM VARUJÍ, FIALA SE NEHRNE DO LÉČENÍ, KOLIK JEŠTĚ ZBYTEČNĚ ZEMŘE LIDÍ?

Přibylo 9161 nakažených, je to nejvyšší sobotní nárůst od března
V sobotu přibylo v Česku 9 161 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to o 3 423 nakažených více než před týdnem, podobně vysoký sobotní nárůst počtu nakažených byl naposledy zaznamenán na počátku března. Sedmidenní incidence vzrostla na 693 případů na 100 tisíc obyvatel.

​Nejvíce potvrzených nákaz přibylo tento týden v úterý, kdy laboratoře potvrdily 14 557 případů nemoci covid-19. Hranici deseti tisíc překonal počet infekcí i ve středu, ve čtvrtek a v pátek. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví.
Sobotní nárůst počtu nakažených je nižší než v předchozích dnech, laboratoře ale vyhodnotily méně testů. PCR testů, které se využívají k potvrzení přítomnosti viru, bylo 40 611, asi o třetinu méně než v pátek. Pozitivní byl asi každý pátý.

V nemocnici s covid-19 leží 3 736 lidí, což je asi o 150 méně než na konci pracovního týdne. V mezitýdenním srovnání jich je ale zhruba o tisícovku více. V těžkém stavu je 557 lidí.
Od počátku epidemie si nákaza vyžádala 31 481 obětí. Na sobotu ve statistikách připadá 27 úmrtí, data se však zpětně mění.

X X X

Vojtěcha zklamala reakce AntiCovid týmu. Shoda je na uznávání jen PCR testů

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dostal stanovisko AntiCovid týmu, který má vládě pomoct v boji proti koronaviru. Šéf resortu zdravotnictví je z doporučení pro nedostatek aplikovatelných kroků zklamaný. S ohledem na některé rady ale bude na vládě jednat o zrušení možnosti antigenního testování a samotestů.

​„Obdržel jsem stanovisko AntiCovid týmu. Popravdě mě zklamalo. Říkají hlavně to, co dělat nemáme. V doporučení, co naopak dělat máme, nevidím žádné nové, konkrétní kroky, které bychom aktuálně už nedělali,“ napsal Vojtěch na Twitteru.
AntiCovid tým, který sestavila koalice SPOLU na pomoc současné vládě v boji proti koronaviru, nechce zvolit rakouský model. Souhlasí ale se zrušením samotestů a antigenních testů, pokud je pro PCR dostatečná kapacita, zmínil Vojtěch stanovisko skupiny. 
AntiCovid tým ve stanovisku pro ministerstvo zdravotnictví dmítl povinné očkování proti covidu či lockdown. Chce větší kapacity PCR testování a lepší vymáhání opatření.

V Rakousku například na kulturní a sportovní akce nebo i do restaurací mohou jen lidé, kteří mají očkování nebo jsou do půl roku po prodělání nemoci. Systém naopak neumožňuje prokázat se negativním testem.
„Nechtějí jít cestou boje s epidemií jako v Rakousku, ale souhlasí se zrušením samotestů a antigenních testů, pokud je pro PCR dostatečná kapacita,“ uvedl Vojtěch.
„Respektujeme jejich pohled a na pondělní vládu proto půjdeme s opatřením, které zavede OTN jen s PCR testy,“ dodal ministr.

​X X X

​KLAUS: FIALA A SPOL SE UŽ VIDÍ NA MÍSTECH MINISTRŮ

Václav Klaus: Všichni z pětikoalice mají enormní zájem vládnout, a už se vidí na místech ministrů
 Podle jeho slov je velice těžké v této chvíli určit, jaký bude Petr Fiala premiér. "To bychom předbíhali dobu. Myslím, že Fiala dostal kouli na nohu v nešťastném výsledku nešťastně koncipovaných voleb. Tyto volby proběhly na bázi podivných nadkoalic, které totálně smazaly rozdíly jednotlivých stran...

Já jsem zažil tříkoalici a nazval bych to neuvěřitelnou životní záležitostí. Petru Fialovi takovou situaci vůbec nezávidím, ovšem, když se spolu takhle domluvili, tak spolu budou prožívat riskantní vládnutí... Spousta lidí tvrdí, že se za chvíli celá pětikoalice rozpadne, ale já myslím, že ne. Všichni mají enormní zájem vládnout a už se vidí v místech ministrů, takže jsem přesvědčen, že tato vláda celé čtyři roky vydrží," Tvrdí bývalý prezident České republiky. Nepopírá ale, že si nedokáže představit, že vláda bude takto schopná vládnout tak, jak má. "Až se bude v pěti vláda shodovat, nebo neshodovat, ohledně detailů, tak nastane určitý problém. Ale nemyslím si, že to povede k rozpadu vlády, spíš povede k obtížnosti na něčem se dohodnout," konstatuje Klaus.

Co se týče výsledku voleb a vypadnutých stran, bylo pro něj největším překvapením sociální demokraté (ČSSD). "Říkal jsem si, že nějaké tvrdé jádro sociálních demokratů v této zemi existuje už přes sto let. Takže mě překvapilo, že vymizeli z povrchu zemského," přiznává Václav Klaus.

Tři ministerské posty Pirátů považuje za úžasné
,
Situaci, kdy mohou mít Piráti tři ministerské posty, když mají ve Sněmovně pouze čtyři křesla, označuje Václav Klaus jako "úžasné". "Myslím, že je to jeden z historických světových rekordů. Do dokonalosti to má ale ještě daleko. Poměr měl být opačný. Měli mít tři poslance a čtyři členy vlády. Tím by teprve došli do cíle absurdity, která v této situaci podivných koalic a kroužkování. Já doufám, že tomuto výsledku se nám někdy podaří dosáhnout," říká s nadsázkou host Romany Navarové Václav Klaus.

Prezident není podepisovací loutka

Během rozhovoru došla řeč i na vyjádření nesouhlasu prezidenta republiky s návrhy vlády na premiérské či velvyslanecké posty. Václav Kalus vzpomněl na situace, kdy s vládou v některých situacích nesouhlasil. " Samozřejmě každý prezident někdy povytahuje obočí a říká si, že to snad nemohou myslet vážně, s tím, koho na tyto posty navrhli. Vždycky to tak musí být. Jinak by byl prezident skutečně jen loutka, která zvedá ruku a něco podepisuje. To by pak mohl někdo klidně říct, že se za něj podepisuje někdo jiný. Prezident má mít šanci někdy říct: To snad nemyslíte vážně..."  komentuje bývalý prezident. Ještě dodal, že Miloš Zeman na něj působil, jako značně uzdravenější člověk i při rozhovoru na Frekvenci 1 i při osobní návštěvě dva týdny zpátky.

X X X

Filip Salač v neděli odstartuje z druhé řady

Druhý den Velké ceny Valencie, posledního podniku MotoGP 2021, pokračoval kvalifikacemi. Filip Salač, český reprezentant a člen ACCR Czech Talent Teamu Autoklubu České republiky se dostal po dopoledním tréninku do elitní kvalifikace Q2. V ní zajel 5. místo a do zítřejšího závodu tak odstartuje z druhé řady.

Ve třetím tréninku dnes dopoledne Filip Salač nezlepšil svůj čas z toho prvního pátečního. V kombinovaném pořadí se tak po včerejšku propadl ze čtvrtého na dvanácté místo. I tak měl ale zajištěn přímý postup do elitní kvalifikace, kam po trénincích míří prvních čtrnáct jezdců. V té pak po tradičních taktických manévrech, kdy celé pole zamíří do boxů a na trať opět vyrazí až v úplném závěru, zajel nejrychleji poslední kolo.

Páté místo je po červnovém vítězství v kvalifikaci na Sachsenringu a říjnovém druhém místě v Misanu Filipův třetí nejlepší kvalifikační výsledek v Moto3. A druhou řadu na startu si zopakuje po srpnovém Silverstone, kde v kvalifikaci skončil šestý. Kvalifikaci ve Valencii vyhrál poprvé ve své kariéře v Moto3 již jistý mistr světa Španěl Pedro Acosta. Filip Salač za ním zaostal o 0.424 sekundy, na druhého Japonce Tatsukiho Suzukiho ale Filip ztratil už jen 0,114 sekundy.

„Pro nás to byl dneska skvělý den. Ve třetím tréninku se mi nepodařilo zajet rychlé kolo, protože na trati byly žluté vlajky. Ale kvalifikace se povedla na jedničku, ztráta na druhé místo byla desetina sekundy. Já mám z dnešního výsledku větší radost než z první řady v Misanu nebo pole position na Sachsenringu. Jsem tady silný, doufám, že si zítra závod užiju, už se na to moc těším,“ zhodnotil Filip Salač. Bohumil Pácl, Autoklub ČR

x x x

Šest let od islamistických útoků. Francie uctila památku stovek obětí atentátu

1Francie šest let po atentátech z 13. listopadu 2015 uctila tehdejších 130 obětí a více než 350 zraněných. Pietních aktů, které se konaly na různých místech Paříže a jejího předměstí Saint-Denis, se účastnil premiér Jean Castex i americká vicepremiérka Kamala Harrisová. Islamistické útoky byly nejhoršími v dějinách Francie v době míru.

​Památku obětí atentátu z 13. listopadu 2015 uctila spolu s premiérem Jeanem Castexem také americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která je v Paříži na návštěvě. (13. listopadu 2021) | foto: Reuters
Castex v sobotu v doprovodu pařížské starostky Anne Hidalgové přijel nejdříve před národní stadion Stade de France v Saint-Denis. Po položení věnce následovala minuta ticha.
Pak se politici přemístili na terasy zasažených kaváren a k hudebnímu klubu Bataclan, v němž útočníci pozabíjeli 89 lidí.

Před Bataclanem v sobotu přeživší a příbuzní obětí s pohnutím poslouchali čtení jmen všech obětí z koncertního sálu. Vzpomínky se zúčastnilo také několik ministrů, místních politiků, předsedové sdružení obětí nebo bývalý premiér Bernard Cazeneuve.
U terasy baru Le Carillon položila krátce po poledni kytici bílých květů, po boku francouzského premiéra, americká viceprezidentka Kamala Harrisová, která v sobotu končí čtyřdenní návštěvu Francie.
Sérii pietních aktů večer završí minuta ticha těsně před výkopem fotbalového utkání Francie-Kazachstán, které začíná ve 20:45 na Stade de France.

Od září zvláštní soud v Paříži soudí dvacet obžalovaných kvůli údajnému podílu na organizování útoků, k nimž se přihlásil Islámský stát. Mezi obžalovanými je i Salah Abdeslam, jediný žijící přímý účastník atentátů, které byly nejhorší v dějinách Francie v době míru.

x x x

Je to velký krok vpřed, řekl Johnson. Politici reagují na závěry Glasgow

Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem kupředu, shodují se světoví politici. K dosažení cíle, který vychází už z Pařížské dohody, je ale nutné dále vyvíjet usilovnou píli. Podle jiných naopak není výsledek konference dostatečný v souladu s rozměry problému. K jednání se vyjádřila také švédská aktivistka Greta Thunbergová,.

​Britský premiér Boris Johnson vyjádřil naději, že konference v Glasgow může být dobrým začátkem konce klimatické změny. „Doufám, že budeme zpětně na COP26 v Glasgow pohlížet jako na začátek konce klimatické změny a já osobně budu dál neúnavně pracovat, abychom tohoto cíle dosáhli,“ uvedl premiér hostitelské země.
Sobotní dohodu označil za „velký krok kupředu“. „Máme první mezinárodní dohodu na postupném omezení uhlí a plán na omezení globálního oteplování na 1,5 stupně,“ dodal.

Dohoda z Glasgow potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z Pařížské dohody, která vstoupila v platnost v roce 2016. Tím je udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že dohoda schválená v Glasgow „udržela na živu cíle Pařížské dohody tím, že nám dala šanci omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia“. Podle ní ale stále zbývá udělat „mnoho těžké práce“.

„Je to dobrá dohoda pro svět,“ řekl agentuře AP zmocněnec USA pro otázky změn klimatu John Kerry. „Má pár vad na kráse, ale vcelku je to velmi dobrá dohoda,“ dodal.
Britský předseda COP26 Alok Sharma uvedl, že lze s důvěrou říci, „že jsme udrželi 1,5 stupně na dosah“. „Pulz pacienta je slabý a přežije jen, pokud dodržíme naše sliby,“ dodal metaforicky ke stavu planety.

Podle vyslankyně Marshallových ostrovů Tiny Stegeové není dohoda „dokonalá“, přesto ji označila za pokrok. „Je to skutečný pokrok a některé části glasgowského balíčku jsou pro mou zemi záchranným lanem,“ řekla zástupkyně ostrovní země v Oceánii, kterou ohrožuje stoupající hladina světových moří.
Aminas Šaunaová, ministryně životního prostředí ostrovního státu Maledivy, uvedla, že dohoda je pokrokem, ale „není v souladu s naléhavostí a rozměry problému“, jehož se týká.

Kritika kompromisu
Schválené texty glasgowské dohody jsou podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese kompromisem. „Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě,“ uvedl v první reakci.
„Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů,“ dodal. „Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu,“ napsal na Twitteru.

Summit v Glasgow skončil ústupkem Číně a Indii, úplný konec uhlí neprošel

Výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Jennifer Morganová ve vyjádření kritizovala zmíněný kompromis, který se dostal na poslední chvíli do glasgowské dohody na návrh Indie.
V konečném znění se hovoří o postupné redukci užívání uhlí k výrobě elektrické energie, zatímco v původním návrhu se hovořilo o omezování až k úplnému zavržení spalování uhlí k energetickým účelům k určitému datu. „Změnili slovo, ale nemohou změnit signál, který vychází z této konference COP, a to že éra uhlí končí,“ uvedla Morganová.
Zklamání naopak vyjádřila skotská premiérka Nicola Sturgeonová, neboť se podle ní některé klíčové pasáže „v posledních hodinách rozmělnily“.

x x x

Paříž koupí vyhlášený gay klub, chce zachovat „kulturní rozmanitost“

Pařížská radnice má v plánu koupit slavný gay klub Le Tango, který se nachází ve čtvrti Marais. Podle představitelů francouzské metropole je akvizice za 6,7 milionu eur (169 milionů korun) nezbytná pro zachování „kulturní rozmanitosti“ hlavního města. Radní se obávají, že jinak se z podniku stane supermarket.

Aktivisté krok podporují, klub je podle nich unikátní. V první polovině večera nabízí lekce klasických tanců, jako je tango či valčík, s úderem půlnoci začíná hrát moderní taneční hudba. 
Pravidelní návštěvníci si podle deníku pochvalují, že klub není tak hlasitý ani nablýskaný jako ostatní podniky pro homosexuály v metropoli. Oceňují také taneční hodiny pro začátečníky a nedělní čajové dýchánky.

Klub otevřel v roce 1997 aktivista za práva gayů Hervé Latapie spolu s majitelem budovy Alexisem Carcassonnem. Prostor sloužil v 18. století jako kabaret, v 19. jako taneční sál a ve 20. století se proměnil v diskotéku v karibském stylu.
Podle časopisu pro gaye Têtu šlo o velmi úspěšný klub, který přilákal širokou škálu lidí „včetně těch, kteří do něj vstoupili jako zvědaví heterosexuálové a odcházeli jako bisexuálové“.

Podnik se během pandemie zadlužil
Francouzská média uvedla, že podnik se během pandemie údajně zadlužil kvůli nuceným uzávěrám. Padesátiletý vlastník ale klub nechal zavřený i poté, co je vláda zrušila, a nakonec oznámil prodej celé budovy, kde je kromě baru ještě osm bytů. Podle místního tisku dostal mnoho nabídek, včetně jedné, která počítala s přeměnou prostoru na supermarket.
Pařížská radnice chce zaplatit za budovu 6,7 milionu eur. Byty chce proměnit v obecní a klubu hodlá snížit nájemné, pokud si zachová svou identitu. Nákup by měl být formálně schválený během příštího týdne.

Rozpoutal ale širší debatu o proměně čtvrti Marais, která byla od 80. let srdcem pařížské komunity sexuálních menšin. Postupem času se z ní stala turisticky oblíbená oblast s rostoucími cenami nájmů a pronájmů přes platformu americké společnosti Airbnb.
Riad Fenniche, který ve čtvrti vlastní restauraci Les Mauvais Garçons, listu Le Parisien řekl, že když přes 14 lety otevřel svůj podnik, všichni jeho zákazníci byli homosexuálové.

Macron slibuje umělé početí i pro single ženy a lesby, konzervativci se bouří

„Nyní je jich jen asi třicet procent. A tolik barů a diskoték zavřelo, že ani nevím, kam se mohou jít bavit,“ uvedl restauratér.
Podle předsedy svazu pro podniky vlastněné gayi Rémiho Calmona ale mladším generacím „úpadek“ Marais nevadí, protože „homosexuálové jsou nyní přijímaní všude“. „Starší lidé jako já mnohem více lpí na tom, že mají čtvrť, kde se mohou setkávat,“ uvedl.

​x x x

​Zrušení Memorialu je ztráta pro Rusko. Mělo by se přehodnotit, míní Kulhánek

Zrušení ruské lidskoprávní organizace Memorial by se mělo přehodnotit, uvedl ministr zahraničních věcí v demisi Jakub Kulhánek. Konec organizace by považoval za ztrátu pro ruský lid, doplnil. O její rozpuštění nyní žádá ruská generální prokuratura tamní Nejvyšší soud kvůli závažnému porušování zákona o takzvaných zahraničních agentech.

​Ministr Kulhánek v sobotu označil Memorial za nejvýznamnější lidskoprávní skupinu v Rusku. „Hraje zásadní roli při obraně občanských práv a uchovávání historické paměti politické represe. Uzavření Memorialu by bylo pro ruský lid ztrátou. Rozhodnutí by se mělo přehodnotit,“ uvedl.

Lidskoprávní organizace Memorial vznikla na konci 80. let a k jejím zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv. 
Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku.
Organizace však podle ruské prokuratury „závažně porušuje“ zákon o takzvaných zahraničních agentech. 

Moskevská prokuratura v žalobě na Lidskoprávní centrum Memorial nyní tvrdí, že například na sociálních sítích zveřejňovalo materiály bez povinného označení jako „zahraničního agenta“.
Sdružení Memorial, které patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku, označilo obvinění za absurdní. Proti rozpuštění Memorialu se v pátek vyslovila například generální tajemnice Rady Evropy Marija Pejčinovičová Buričová, podle které by bylo „další zničující ranou pro občanskou společnost“.

J Snahu o likvidaci organizace kritizoval i český Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ústav požádal české politiky, aby o situaci jednali na celoevropské úrovni.

Rusko chce zlikvidovat Memorial, organizaci zkoumající hrůzy stalinismu
Materiály organizace podle státního zastupitelství také prezentují činnost organizací, které jsou v Rusku zakázány jako teroristické nebo extremistické, coby „legitimní a přípustnou“, uvedl portál Meduza. Mezi taková uskupení patří například společnost Svědci Jehovovi nebo panislámská Strana osvobození (Hizb at-Tahrír).

x x x

CIA se nedaří špionáž v Číně. Chybí jí informace z nejvyšších pater moci

Americké Ústřední zpravodajské službě (CIA) se nedaří proniknout do vrchních pater čínské politiky a získat informace týkající se čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a jeho vnitřního kruhu. Kroky čínské vlády pak Američany zastihují nepřipravené. Výzvědné aktivity americkým zpravodajským službám komplikuje stále silnější čínský sledovací stát.

Američané se potýkali s problémy při pronikání do nejvyšší úrovně čínského vedení dlouhodobě, ještě před nástupem současného generálního tajemníka Komunistické strany Číny k moci. Přesto se podle lidí obeznámených z fungováním tajných služeb Američanům dařilo ještě před deseti lety překonávat překážky a informace z nejvyšších pater čínské politiky získávat.

Od nástupu Si Ťin-pchinga je však situace složitější, řekli agentuře Bloomberg činitelé zpravodajských služeb, kteří hovořili pod podmínkou anonymity. Z dřívějšího systému „kolektivního vedení“ udělal Si prakticky one man show. Zatímco dříve se CIA mohla pokusit prolomit vnitřní kruh sedmi nebo devíti vrchních představitelů vlády, nyní jí zbývá jen jeden velmi tajnůstkářský prezident.
Pro Američany je přitom proniknutí do rozhodovacích procesů čínského vedení důležitější než kdy dříve. Mezi Pekingem a Washingtonem roste napětí v souvislosti s vysíláním čínských letounů do vzdušného prostoru Tchwaj-wanu a Pentagon také s obavami sleduje rychlý vývoj a rozšiřování čínských obranných kapacit.

USA si nechtějí dovolit další selhání zpravodajských služeb, jaké představovalo neočekávané ovládnutí Afghánistánu Tálibánem. Američané, podotýká Bloomberg, nemají vhled ani do základních témat, jako je identita možného nástupce čínského prezidenta, jehož moc dále posílilo prohlášení vydané na závěr čtyřdenního plenárního zasedání ústředního výboru strany. Prohlášení vyzdvihuje novou éru vlády komunistické strany pod Si Ťin-pchingovým vedením.

Činitelé administrativy Joea Bidena a jeho předchůdce Donalda Trumpa připustili, že je některé kroky Pekingu překvapily. Jedná se přitom o podstatné záležitosti, jako je upevňování kontroly nad Hongkongem, expanze v Jihočínském moři či hackerské útoky proti nepřátelům.

Problémem je i větší dohled
Za Siovy vlády došlo k rozsáhlým čistkám pod pláštěm antikorupční kampaně, které zasáhla více než 1,5 milionu lidí. Čínští úředníci jsou v současnosti pod mnohem větším dohledem, což činí jejich naverbování jakožto informátorů mnohem složitější.

Výzvědnou činnost v USA též silně komplikuje rozvoj sledovacích technologií. Peking buduje rozsáhlou kamerovou síť a využívá sofistikovaný software k rozeznání tváří.
Šéf CIA William Burns přiznal, že agentura hledá způsoby, jak se vypořádat s „všudypřítomným technickým dozorem“ a jinými „velmi rozvinutými schopnostmi“ čínské kontrarozvědky. Burns založil nové středisko tajné služby přímo se zaměřující Čínu. Čínský státní deník Global Times napsal, že zřízení centra „reflektuje předchozí porážku CIA operací spojených s Čínou“.

Ztrácíme informátory, přiznala CIA. Zahraniční rozvědky je zabíjejí

Zdroje Bloombergu nevěří, že centrum americké výzvědné aktivity významně zlepší. Podle nich se špionáž USA potýká se základními problémy, jako je nedostatek agentů ovládajících mandarínštinu.
Global Times poznamenává, že CIA se stala nedávno terčem výsměchu čínských uživatelů sociálních sítí poté, co údajně hledala lidi schopné mluvit čínskými dialekty. Čínští uživatelé se pod oficiálním účtem americké ambasády v Pekingu ptali, zda Američané nechtějí i lidi znalé dialektů místních vesnic.

V říjnu navíc unikl do médií telegram, který CIA poslala svým pobočkám. Přiznává v něm, že zahraniční zpravodajské služby ve stále větší míře odhalují a usmrcují její informátory. Například v roce 2011 čínské zpravodajské služby odhalily kolegy jednoho informátora a donutily je pracovat pro Peking.

Špionážní fiasko USA v Číně: smrt desítek agentů zavinila lehkomyslnost
Vzhledem k současným překážkám se CIA pokouší najít alternativní způsoby, jak získat zpravodajské informace. Podle Burnse je možným řešením rekrutovat čínské specialisty mimo Čínu. Stejně Američané postupovali při shromažďování informátorů znalých dění v Sovětském svazu v době studené války.

Vybudování stabilní výzvědné sítě je ovšem záležitost na dlouhé roky. Číňané navíc tuší, kde hodlají Američané pátrat po možných rekrutech. Podle bývalého čínského zpravodajce z místní vlády v provincii Če-ťiang americké tajné služby nabírají spolupracovníky mezi čínskými studenty v USA, kteří budou pravděpodobně po návratu domů zastávat důležité vládní posty.

x x x

Gruzínské víno ohrožují změny klimatu. Vláda zajišťuje déšť vystřelováním raket

Hrozny na vinici Solomona Nersezašviliho byly téměř zralé, když udeřilo silné krupobití. Za půl hodiny zničilo většinu úrody a měsíce tvrdé práce. Podobné bouře přitom gruzínský region Kachetii v podhůří Kavkazu, který mnozí považují za kolébku vína, sužují už dlouho. Změny klimatu tak vyvolávají debatu o budoucnosti vína z Gruzie.

​Letní bouře připravila rodinný podnik Nersezašviliů o 200 tisíc dolarů (kolem 4,4 milionu korun) v ušlých příjmech, tvrdí dvaapadesátiletý gruzínský vinař, jenž se už před deseti lety rozhodl diverzifikovat a začal pěstovat také lískové oříšky. Ty prodává firmě Nutella. 
„Můj bratr říká, že bychom měli vinici zrušit a pěstovat jen ořechy,“ dodává Nersezašvili. „Budeme potřebovat hodně peněz, abychom vinici opravili a připravili na další rok. Úroda v každém případě nebude tak dobrá, protože rostliny byly poškozeny,“ podotkl.

Réva se v Gruzii pěstovala už před zhruba osmi tisíci lety. A podle národního statistického úřadu nyní představuje víno a hrozny téměř devět procent gruzínského exportu. Vinice jsou rovněž klíčovým magnetem pro turisty. Zdejší víno je totiž ve světě čím dál populárnější. 

V posledních letech nicméně asi stovka vinařů z Kachetie částečně nebo zcela přešla na pěstování oříšků, které jsou odolnější a výnosnější, upozorňuje Nika Beriašviliová z regionální rozvojové asociace (RDA).
Gruzínská vláda ve snaze řešit problém obnovila systém ze sovětské éry, který spočívá v tom, že pomocí raket vystřeluje na oblohu jodid stříbrný, který zabraňuje tvorbě ledu a zajišťuje, aby na zem padal déšť. Systém spadá pod ministerstvo obrany a k dispozici má osmdesát odpalovacích zařízení. 

Ta provozuje společnost STC Delta, jejíž pracovníci při rozhodování, kam mířit a kdy odpalovat rakety, využívají radary a předpověď počasí. Jen loni jich prý odpálili 4 700. Přičemž jedna stojí přibližně 1 400 lari (necelých 10 tisíc korun).
Systém však má slepá místa, zejména na konci léta, kdy dozrávají hrozny. Mraky s kroupami se totiž tehdy tvoří ve větších výškách a rakety musí urazit delší vzdálenost, což znamená, že mohou pokrýt menší plochu na zemi, říká konzultantka společnosti Delta Chatuna Elbakidzeová. 

Firma přesto připisuje systému zásluhu na tom, že za poslední tři roky zabránil škodám v zemědělství ve výši přibližně 90 milionů lari (630 milionů korun). Někteří zemědělci jsou však nadšení méně. „Střílejí rakety a přesto pořád padají kroupy,“ láteří devětasedmdesátiletý vinař Isabal Sologašvili, jehož vinici bouře loni v srpnu rovněž zdevastovala.
Vláda po srpnovém krupobití přislíbila, že vykoupí poškozené hrozny a zemědělcům, jejichž úroda byla zničena, vyplatí 3 tisíce lari (zhruba 21 tisíc korun) za hektar. Vinaře přitom už nyní dotuje tím, že stanovuje kupní cenu a dorovnává rozdíl, pokud je cena na trhu nižší. Neprodané hrozny pak vykupuje státní vinařská společnost. 

Víno není jen obchod, ale část národní kultury
Díky dotacím se prý nad vodou udržely desítky tisíc drobných zemědělců, kteří jsou vystaveni dopadům klimatických změn. Kritici na druhou stranu tvrdí, že peníze plynou k vinařům spíše z politických než z ekonomických důvodů, jelikož motivují ke kvantitě a ne ke kvalitě. Náklady jsou podle nich dlouhodobě neudržitelné, protože se dopady klimatických změn zhoršují.
Podle šéfky gruzínské asociace zemědělců Niny Zambachidzeové by šlo tyto peníze využít lépe. Mohly by pomoci farmářům, aby investovali do svého podnikání a připravili se na dopady klimatických změn. 
Pomoci by podle vinaře Johna Wurdemana mohly půjčky s nulovým úrokem na nákup sítí proti kroupám nebo horkovzdušných děl, popřípadě by pomohly nové meteorologické stanice. Dalším problémem je pojištění. Vládní schéma poskytuje vinařům dotované pojištění, nicméně ti si stěžují na to, že balík pokrývá pouze hrozny a nezahrnuje škody na vinné révě nebo škody způsobené krupobitím či předčasným mrazem.

Cesta za původem vína. Objevte zemi, kde se pije už osm tisíc let
Gruzínský vinařský průmysl se navzdory mnoha problémům v posledních letech rozvíjí, tvrdí Tata Džaianiová z Gruzínské vinařské asociace, podle níž se už ukázalo, že je branže odolná vůči otřesům, jakým bylo kupříkladu v roce 2008 ruské embargo, kdy museli místní vinaři hledat alternativní trhy. 

„Víno není pro Gruzii jen obchod, je to kultura a identita Gruzínců, kteří ho nikdy nepřestanou dělat jen kvůli riziku nebo vysokým nákladům,“ domnívá se Džaianiová. Nersezašvili se ani přes nátlak svého bratra nenechal přimět k tomu, aby přestal pěstovat vinnou révu, kterou před desítkami let vysadil jeho otec. „Investovali jsme příliš mnoho peněz a práce, než abychom ji jenom tak posekali,“ uvedl.

X X X

Žena Bohuše Matuše chce do muzikálu. Nejsem spokojená, řekla po konkurzu

Manželka zpěváka Bohuše Matuše (48) Lucie (18) se již v minulosti svěřila, že by ráda zpívala. Nyní si vyzkoušela konkurz do připravovaného dětského muzikálu Ostrov pokladů, který uvede Divadlo Broadway. Se svým výkonem ale nebyla spokojená.

​„Popravdě jsem měla přijít na konkurz až zítra. Přiznám se, že jsem proto nebyla moc připravená. Vlastně na mne manžel vybafnul, že okamžitě na ten konkurz mám jít, že tam na mě čekají. Neměla jsem čas se ani rozezpívat, ani se nijak rozcvičit,“ uvedla Lucie Matušová, která šla na konkurz rovnou od lékaře. Stále se dává do kupy po operaci břišní kýly
„Hlavně jsem dneska i po zákroku, takže proto jsem nepřišla ani na taneční část. Nevím, jestli ji zítra zvládnu, ale půjdu to samozřejmě zkusit. No, uvidím, jak to dopadne. Ale mám trošku strach po tom dnešku. S pěveckým výkonem taky nejsem vůbec spokojená, protože bez rozezpívání mi to zkrátka nejde,“ prohlásila. 
Premiéra rodinného muzikálu Ostrov pokladů autorů Josefa Laufera a Zdeňka Hrubého se chystá v březnu 2022. Režie se ujala Michaela Novotná.

Bohuš Matuš se se studentkou Lucií Palkaninovou dal dohromady na jaře 2018 v Divadle Hybernia, kde zpíval. Dívka k němu tehdy přišla se slovy, že je nejlepší a nejhezčí zpěvák všech dob.

Po boku tehdy patnáctileté Lucie se zpěvák začal objevovat na veřejnosti před třemi lety. Dívka byla nejdřív prezentována jako Matušova fanynka, později kamarádka a pak přítelkyně. Teď je matkou jejich společného potomka. Kvůli velkému věkovému rozdílu jsou partneři často terčem kritiky.

Dcera Natálie se rodičům narodila v prosinci 2020. Zpěvák se poté svěřil s tím, že ji pojmenoval po dceři bývalého českého premiéra Stanislava Grosse (†45). Bohuš a Lucie se vzali letos 12. května v rodinném parku Krtkův svět v pražských Dolních Měcholupech.

x x x

Amouranth investuje. Kromě výstřihu se chlubí i benzínovou pumpou

Provokativní streamerka Amouranth zaskočila všechny své fanoušky i odpůrce, když informovala, že si za čtyři miliony dolarů koupila benzínovou pumpu. Nečekejte ovšem, že vám snad jednou tato krásná dívka umyje okénka a natankuje nádrž, z její strany jde totiž především o způsob, jak se vyhnout placení daní.

Amouranth určitě není tou pravou celebritou, kterou by rodiče dávali svým dcerám za vzor. Díky svému životnímu přístupu „co není zakázáno, je povoleno“ si však už dokázala kromě milionů odpůrců vybudovat i silnou fanouškovskou základnu, což jí stačí k více než slušné obživě (viz náš profilový článek). Jelikož už její svlékání se do plavek před kamerou nebo olizování mikrofonů nevyvolává na internetu takové vlny jako dříve, všichni čekali, s čím přijde dál. A přes vysoká očekávání, Amouranth dokázala všechny zaskočit – koupila si totiž benzínovou pumpu.

Krásná streamerka samozřejmě neplánuje změnit kariéru, jde jen o spekulativní investici, o jejíž výhodnosti se s upřímností sobě vlastní podrobně rozepsala na Twitteru. Ve skutečnosti prý kromě čerpací stanice v hodnotě 4 milionů dolarů (cca 88 milionů korun) výhodnou transakcí získala i přímý zisk 110 000 dolarů (cca 2 a půl milionu Kč), když díky šikovným finančním poradcům dokáže výrazně ušetřit na daních.

Pokud nemáte na koupi benzinové pumpy, můžete si zahrát alespoň Gas Station Simulator.
Jak už to tak u ní bývá, svým konáním kromě potlesku fanoušků pobouřila i své odpůrce. „Je nechutné, jak vy bohatí můžete toto všechno dělat, a když se snažíme my, tak nemůžeme. Systém je vytvořen pro bohaté a to co děláte, je nespravedlivé,“ kritizuje ji pod jejím twitterovým vláknem jeden ze sledujících. „Letos zaplatím na daních státu 6 milionu dolarů, bůh mi snad odpustí, že se snažím tuto částku legálními způsoby o něco snížit,“ kontruje mu slavná streamerka.

Ať už se na složitou finanční problematiku budete dívat z jakéhokoliv hlediska, faktem je, že Amouranth se na samotném provozu benzínky nehodlá nijak podílet a rovnou ji pronajala řetězci Circle K. Až se tedy jednou divákům na Twitchi (a OnlyFans) okouká, nemusí se bát, že by zůstala zcela bez příjmů. 

X X X

Třídenní svatba Paris Hiltonové: Nevěsta slaví v růžové, ženich v teplákovce

Paris Hiltonová se ve čtvrtek vdala. Podnikatele Cartera Reuma si dědička sítě hotelů Hilton vzala za účasti příbuzných, přátel a mnoha známých celebrit. Velkolepou třídenní svatbu si prý podnikatelka vystrojila sama. Svatební den pak nazvala nejdůležitějším okamžikem svého života.

V pátek pak sdílela nevěsta video z lednových zásnub na pláži. 
„Jako dítě jsem ráda četla pohádky a snila o svém příběhu, ve kterém spolu dva lidé budou žít šťastně až navěky. Konečně jsem našla toho pravého a musím se s vámi o náš nekrásnější milostný příběh podělit. Cartere, jsi první muž, kterému jsem otevřela své srdce a ukázala mu, kdo je opravdová Paris. 11. listopadu 2021 bude navždy nejdůležitějším dnem v mém životě,“ napsala americká podnikatelka. 

Svatební oslava se konala v sídle vybudovaném dědečkem Paris Hiltonové Barronem Hiltonem, po kterém nevěsta jednou zdědí část impéria. Mezi pozvanými hosty byly například slavné hollywoodské celebrity a hvězdy reality show jako Kim Kardashianová, Kyle Richardsová, zpěvačky Paula Abdulová či Bebe Rexha, nebo herečky Emma Robertsová a Ashley Bensonová. 

Přítomni byli také kameramani, kteří celou událost natáčeli pro dokumentární seriál Paris in Love, jehož první díl byl v USA odvysílán v právě ve čtvrtek 11. listopadu. 
V pátek vyrazili novomanželé do zábavního parku v Santa Monice, kde se jen pro ně a jejich hosty konala párty nazvaná Paris World. Nevěsta zvolila šaty a doplňky ve své oblíbené růžové barvě a vypadala jako panenka Barbie, ženich si na druhý den oslav vybral pohodlnou teplákovku. Na místě si oba užívali jízdu na atrakcích s přáteli, mezi kterými byla například zpěvačka Demi Lovato, či taneční párty s přítomným DJem. Třídenní svatební oslavy budou probíhat až do nedělního rána.

S čtyřicetiletým finančníkem a podnikatelem Carterem Reumem se Paris Hiltonová zná více než deset let. Chodit spolu ale začali až v zimě 2019 díky společným známým, kteří je dali dohromady. Zasnoubili se letos 13. února u příležitosti narozenin Hiltonové, Reum se předvedl se zásnubním prstenem v hodnotě téměř 44 milionů korun. Podnikatelka byla v minulosti zasnoubená již čtyřikrát. 

„Neuvěřitelně to mezi námi jiskří, chemie funguje. Po prvním rande jsme se od sebe už neotrhli a žádnou další noc jsme od té chvíle nestrávili odděleni. Je to opravdu úžasné,“ prozradila v roce 2020 Hiltonová pro magazín People. 
Jako by mě elektronicky znásilnili, říká Hiltonová o videu domácího porna

„Myslím, že až doposud jsem nebyla připravena na opravdový kvalitní vztah. Když se sami v sobě nevyznáte, je těžké k sobě někoho pustit na sto procent. Jsem opravdu vděčná, že jsem našla perfektního partnera. Cítím, že přesně takto to všechno mělo být,“ dodala. 

V lednu prohlásila, že chce s Reumem založit rodinu a řeší umělé oplodnění in vitro. Tuto metodu asistované reprodukce zvolila proto, že to byl jediný způsob, jak mohla zajistit, aby mohla mít dvojčata kluka a holku. 
„Podstoupili jsme oplodnění in vitro, takže si můžu vybrat dvojčata, když budu chtít. Řekla mi o tom dlouholetá kamarádka Kim Kardashianová. Jsem ráda, že mi to poradila, a řekla jsem to už svému lékaři,“ prohlásila Hiltonová v podcastu The Trend Reporter with Mara.