Prezident Miloš Zeman nemá obavy z ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. Rusové podle něj nejsou blázni. Kritizoval dar vlády Ukrajině a postavil se proti vysílání českých vojáků k východním hranicím NATO. „Považuji to za chřestění zbraněmi,“ řekl Zeman v nedělní Partii televizí Prima a CNN Prima News. Když si srovnáte zisk a ztrátu, tak protože nejsou neinteligentní, tak jim vyjde, že by na tom prodělali, dokonce výrazně prodělali,“ řekl na adresu Rusů prezident Zeman.

O tom, že nasazení nových jednotek Severoatlantické aliance v zemích jejího východního křídla je v zájmu české bezpečnosti a Česko by se na něm mělo podílet, hovořil po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem ministr zahraničí za Piráty Jan Lipavský.

Ukrajině by Zeman zbraně maximálně prodal
Ukrajině by dělostřelecké granáty prezident Zeman nevěnoval, jak se rozhodla vláda, ale prodal. Koaliční vláda Petra Fialy minulý týden jednomyslně rozhodla, že daruje Ukrajině 4 006 dělostřeleckých granátů za zhruba 37 milionů korun. Ukrajině to má pomoci při případné obraně. „Chceme odradit Rusko od jakékoli agrese,“ řekl premiér Petr Fiala.

Rusko v posledních týdnech u hranic s Ukrajinou rozmístilo více než 100 tisíc vojáků a podle americké administrativy je vojenský vpád Rusů na Ukrajinu více než pravděpodobný.
Pokud by nějaký vojenský konflikt nastal, soustředil by se podle prezidenta Zemana na Donbas, kde proruští separatisté vyhlásili dvě samozvané a mezinárodně neuznané republiky - Doněckou a Luhanskou.
Americká administrativa ve čtvrtek uvedla, že Rusko již vypracovalo plán zveřejnění falešných zpráv, které by mohly sloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu.

Ukrajinský šéf diplomacie se ohradil
Proti výrokům prezidenta Zemana se ohradil ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.
„Další pokus prezidenta Zemana poškodit ukrajinsko-české vztahx znovu nevyjde. Těším se, až přivítám Jana Lipavského v Ukrajině. Reprezentuje zodpovědnou vládu, která rozumí, jaké nebezpečí představuje ruská agrese proti Ukrajině pro Česko a Evropu,“ uvedl Kuleba.

X X X

Zatím se přihlásili šašci, řekl Zeman. V boji o Hrad čeká Babiše i Dlouhého

Do soutěže o příštího prezidenta se podle prezidenta Miloše Zemana zatím přihlásilo několik šašků. V nedělní debatě na televizi Prima a CNN Prima News řekl, že očekává kandidaturu šéfa odborových svazů ČMKOS Josefa Středuly, prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a předsedy ANO, bývalého premiéra Andreje Babiše.

Pořád platí, že by dal hlas Babišovi, který u něho navzdory některým chybám zatím mírně vede. Zeman je přesvědčen o tom, že Babiš se prezidentské volby zúčastní.
Babiš zatím tvrdí, že se nerozhodl a že se musí poradit s rodinou. Již si ale pořídil obytný karavan, s nímž chce jezdit za voliči. Své definitivní rozhodnutí chce oznámit až v září.
Kandidáty, kteří se doposud do boje o Hrad přihlásili, označil většinou za šašky. „Nejzdvořilejší, co udělám, bude, když o nich nebudu mluvit,“ řekl Zeman.

Kandidaturu oznámil miliardář a podnikatel Karel Janeček, zakladatel a šéf technologické firmy IDC-softwarehouse Karel Diviš, bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, již dříve i senátor Marek Hilšer. Komunisté vyšlou do boje o Hrad svého bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Zájem má i advokátka Klára Long Slámová. 
Z nich má podle Zemana šanci jen Vitásková. Ocenil ji za postup proti takzvaným solárním baronům. „Těžké váhy se vlastně ještě nepřihlásily,“ řekl Zeman v debatě na Primě a CNN Prima News.

Středulu tipuje jako zástupce levice v boji o Hrad, Dlouhého jako kandidáta pravice a Babiše jako představitele politického středu. „Tito tři kandidáti plus Alena Vitásková, a to už máme čtyři, mají šanci být zvoleni,“ uvedl prezident.
Středulu by jako prezidentského kandidáta ráda viděla i ČSSD, která vypadla ze Sněmovny. Odborový předák zatím váhá. Dlouhý se zatím k možné kandidatuře nevyjádřil. Zkoušel to již dříve, ale nesehnal dost podpisů.

Ke kandidátům se nejspíš přiřadí i bývalý vysoký představitel NATO i české armády Petr Pavel a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Zatím to ale stoprocentně veřejně nepotvrdili. Naopak prezidentských ambicí se vzdal exministr financí Miroslav Kalousek, který kandidaturu zvažoval.

X X X

Za šibenice ti lidé patří do vězení, míní Zeman. Rád by ještě jel do Číny

Prezident Miloš Zeman odmítl názor policie, že šibenice na demonstracích odpůrců novely pandemického zákona jsou pouze přestupek. „Zásadně nesouhlasím s šibenicemi a nesouhlasím ani s tím, že je to přestupek. Ti lidé by měli jít do vězení,“ řekl Zeman v diskusním pořadu televize Prima a CNN Prima News. Novelu pandemického zákona podepíše. Odmítl politický bojkot olympiády v Číně.

Prezident také řekl, že nesouhlasí se zrušením povinného očkování proti covidu. „Je to chyba. Podívejte se, nejenom Rakousko, ale teď i Německo a Belgie uvažují o zavedení povinného očkování. A já si myslím, že časem se přidají i další země,“ řekl Zeman. Považuje tak za chybné rozhodnutí současné vlády Petra Fialy.

Povinné očkování, které mělo od letošního března platit pro všechny nad 60 let a pro některé vybrané profese, třeba pro zdravotníky, pracovníky v sociálních službách, policisty či hasiče, schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše.
Tento týden ohlásil premiér Fiala i další rozvolňování. Vláda k 9. únoru ruší povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu pro využívání služeb, vstup do restaurací a na kulturní, sportovní a další akce.

Vláda se k tomu rozhodla jen pár hodin poté, co nutnost prezentovat se covidovým certifikátem v restauracích, klubech a hotelech zrušil Nejvyšší správní soud. „Znamená to tedy, že do restaurací a hotelů budou moci přijít i lidé, kteří onemocnění covid-19 neprodělali nebo nejsou očkovaní,“ řekl předseda senátu Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš.
Zeman potvrdil, že podepíše novelu pandemického zákona, protože jeho platnost bude omezena do konce listopadu letošního roku a byla snížena i výše pokut, s nimiž zákon počítá. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek z TOP 09 se podle něj rád poslouchá.

Zeman odmítl politický bojkot olympiády

Prezident řekl, že do skončení svého mandátu na Hradě na začátku března příštího roku by ještě rád navštívil dvě země – Izrael a Čínu – pokud mu to zdravotní stav ovšem dovolí.
Zeman se také znovu postavil proti politickému bojkotu olympiády v Pekingu. Řada zemí, včetně Česka, neposlala na hry žádného ze svých politiků kvůli tomu, že Čína masivně porušuje lidská práva Tibeťanů a Ujgurů. Zahájení her po boku čínského vůdce Si Ťin-pchinga se zúčastnil například ruský prezident Vladimir Putin, který do Číny dorazil i kvůli tomu, aby Čína podpořila ruský odpor k rozšiřování NATO.

Diplomatický bojkot olympiády je neúcta ke sportovcům, míní Zeman. On sám do Pekingu nejel kvůli svému zdravotnímu stavu. Do Pekingu měl podle prezidenta ale zamřit ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Měl jsem tu zprávu v ruce, měla označení důvěrné, řekl Zeman ke skartované zprávě

Prezident se vyjádřil i ke sporu mezi Kanceláří prezidenta republiky a Bezpečnostní informační službou. „Měl jsem tu zprávu v ruce, měla označení důvěrné,“ řekl Zeman ke skartované tajné zprávě o zapojení důstojníků ruské vojenské tajné služby GRU do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích. „Nejsem odborník na skartace,“ řekl Zeman. Zopakoval, že BIS podle něj nemá žádné důkazy, že příslušníci ruské vojenské tajné služby ve skladu ve Vrběticích byli.
Sněmovní výbor pro bezpečnost doporučil Národnímu bezpečnostnímu úřadu a Archivní a spisové službě Ministerstva vnitra provést v Kanceláři prezidenta republiky mimořádnou kontrolu dodržování zákonných požadavků na ochranu utajovaných informací. Výbor se také shodl, BIS nepostupovala v rozporu s právními předpisy.

Poslanci také podpořili, aby vláda jmenovala Michala Koudelku ředitelem Bezpečnostní informační služby. Zeman má vůči šéfovi civilní kontrarozvědky dlouhodobě averzi a šestkrát odmítl návrh vlády, aby Koudelku jmenoval generálem.
„Plně uznávám, že to je v kompetenci vlády. Kdyby to bylo v kompetenci prezidenta, tak bych ho nejmenoval,“ řekl Zeman ke jmenování Koudelky šéfem BIS.

X X X

OKAMURA LIDOVCI BARTOŠKOVI. ŠÍŘÍTE NENÁVIST, S FIALOU ÚTOČÍTE NA PRÁVA LIDÍ

Zástupci vládních stran a opozice se střetli ve vášnivé diskuzi ohledně pandemického zákona. Vládní představitelé trvají na tom, že jde o pojistku, která se v případě návratu horších variant covidu na podzim může hodit. Podle hnutí SPD jde o porušení práv garantovaných ústavou. Obě strany se v Partii na CNN Prima News obviňovaly z vyvolávání nenávisti.

Vláda podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) nepředložila poslancům v případě pandemického zákona nedodělek. „Vnímám, že zákon polarizuje společnost, ale my ho potřebujeme, aby platil zákon o veřejných zakázkách,“ řekl Bartošek v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Podle něj se tak zamezí netransparentním nákupům. „Pokud se pandemie na podzim vrátí, chceme zákon, který nám umožní řešit věci s předstihem,“ dodal.

S tím souhlasí i další místopředsedkyně Sněmovny, Věra Kovářová (STAN): „Zákon nepotřebujeme v únoru nebo březnu.“ Podle Kovářové tlačil vládu čas, proto byl schvalován ve stavu legislativní nouze, což někteří politici kritizovali. Pandemický zákon před novelizací měl účinnost do 28. února 2022. Bez zrychleného projednání by podle Kovářové hrozilo, že by několik měsíců byl k dispozici pouze nouzový stav, který je vnímán společností jako extrémně silný nástroj pro mimořádné situace.

„My jsme neměli jiné nástroje, k pandemickému zákonu jsme byli donuceni. Opozice nedovolila prodloužit nouzový stav. Nikdo si nepřeje nouzový stav, ale když byly plné nemocnice a celý svět se zaizoloval, potřebovali jsme nástroj,“ hodnotil exministr Karel Havlíček, proč byl napsán pandemický zákon tak, že nyní byla potřeba ho novelizovat. Havlíčka mrzí, že vláda opustila strategii skrze proočkování společnosti. Počet denně podaných dávek dlouhodobě klesá.

Za šibenice lidé patří do vězení, míní Zeman. Rád by ještě jel do Číny

Své výhrady ohledně proočkování společnosti v předchozí části pořadu Partie vyjádřil i pan prezident Miloš Zeman. „Podívejte se, nejenom Rakousko, ale teď i Německo a Belgie uvažují o zavedení povinného očkování. A já si myslím, že časem se přidají i další země,“ uvedl s tím, že zrušení povinného očkování pro seniory a profesní skupiny, jak ho připravila minulá vláda, bylo chybou.

Okamura: Chcete ovládat lidi

Podle Tomia Okamury je nynější schválení novely Sněmovnou bezprecedentním útokem na práva voličů, podle něj je novela zákona protiústavní. „Chcete drakonicky pokutovat seniory, kteří si nevezmou roušku. Chcete ovládat lidi,“ obvinil vládní představitele předseda hnutí SPD. Podle něj je naprosto nesmyslné, že by občané měli dostat záznam do trestního rejstříku za porušení covidových restrikcí. „Vracejme se do normálního života a vy přestaňte blbnout,“ nabádal Okamura.

„Pandemický zákon má především chránit zdraví občanů a také zajistit, aby nezkolabovala ekonomika,“ kontrovala Kovářová. Podle ní se vláda chová demokraticky, což demonstrovala tím, že zachovala shromažďovací právo, co se protestujících před Poslaneckou sněmovnou během tohoto týdne týče. „To, co se tam dělo, je za hranicí vkusu,“ uvedla Kovářová, ačkoliv soudí, že policie vyhodnotila skutkovou podstatu případných protiprávních činů správně.

„Policie mohla zasáhnout tvrději,“ nesouhlasil s ní Karel Havlíček. Podle něj jde jen o pokračování činů z minulého roku, kdy demonstrující vozili rakve před domy politiků. „Šlo o podivíny, stavěli mi tam rakve a děti na to koukali,“ sdělil bývalý ministr průmyslu a dopravy z kabinetu Andreje Babiše.

Jan Bartošek označil na Twitteru demonstrace již v týdnu za nenormální, přičemž uvedl, že by byl pro zpřísnění zákonů. Na sociální síti napsal: „Je čas upravit zákony tak, aby se týkaly i ‚projevů nenávisti‘. Kolegové – a je jedno z které strany – máte moji podporu!“ Podle místopředsedy je přístup Tomia Okamury přesně to, co rozděluje společnost a proč se staví šibenice na náměstích.

To předseda SPD rázně popřel, demonstraci na Malostranském náměstí prý neorganizoval, ani na ní osobně nevystoupil. Má však pro demonstranty pochopení, jelikož podle něj vláda koná proti lidem. Odsoudil však jakékoliv vyhrožování či fyzické napadání. „I mně bylo nedávno vyhrožováno,“ uvedl Okamura.

X X X

ADVOKÁT HRADU NESPALA: PEROUTKŮV ČLÁNEK EXISTUJE, STEHLÍKOVOU ŽALUJEME

Advokát Marek Nespala zastupuje prezidenta Miloše Zemana ve většině jeho soudních sporů z uplynulé doby. V rozhovoru vysvětluje, proč jsou přesvědčeni, že vyhráli spor s vnučkou Ferdinanda Peroutky Terezií Kaslovou, ačkoli se za Zemanovo tvrzení, že napsal článek s titulkem „Hitler je gentleman“, musel stát omluvit. Nespala mluví i o prověřování možnosti, že okolnosti Zemanovy hospitalizace mohly být ústavním pučem či o žalobě na Džamilu Stehlíkovou.

X Před pár týdny definitivně skončily soudní spory s vnučkou Ferdinanda Peroutky Terezií Kaslovou kvůli výroku prezidenta Miloše Zemana, že Peroutka napsal do Přítomnosti článek Hitler je gentleman. Článek nikdy nikdo nedohledal. Nepřipadá vám, že taková „prkotina“ zaměstnávala soudy naprosto zbytečně? Navíc za nemalé státní peníze?

Věc je skutečně po sedmi letech pravomocně – po naprosto zbytečných sedmi letech – ukončena. Nicméně, jak zní obsah spisu, jsou výsledky trošku jiné, než jsou všeobecně prezentovány paní Kaslovou a některými médii. Předně se jednalo celkem o čtyři okruhy. Jeden bylo označení názvu článku v Přítomnosti Hitler je gentleman. Pak to byla citace, pak dva hodnotící soudy. I když se pan předseda odvolacího soudu vyjádřil, že to nemůžeme brát jako vítězství 3:1, ale spíš jako takzvanou plichtu, tak my – jako strana žalovaná – to vnímáme jako naše přinejmenším početní vítězství.

Prezident Zeman v lednu 2015 na pražském fóru k holokaustu hovořil o selhání intelektuálů v krizové situaci. Kromě jiného zmínil nástup nacismu a Peroutku označil za autora článku „Hitler je gentleman“. Terezie Kaslová se ohradila, že Peroutka takový článek nenapsal. Miloš Zeman ho nechal hledat, později byla vypsána i odměna, tvrdil, že byl zmíněný text „vlevo dole“, což se stalo terčem karikatur. Článek neexistuje. Neměl tedy prezident prostě říct: Pardon, v tomto případě jsem se zmýlil, takový článek prostě není? Obešlo by se to bez soudů…

Vzhledem k tomu, že formální stránka případu převálcovala obsahovou, v podstatě jsme se nedostali k dokazování, jak bychom se k tomuto článku mohli dostat. Že si to prezident republiky nevymyslel, je podpořeno zásadním nepřímým důkazem. A sice vyjádřením tehdejšího ministra kultury Pavla Dostála ze 17. března 2002 v pořadu ČT Naostro, kdy Jörga Haidera přirovnával k Adolfu Hitlerovi a uvedl, že Peroutka v době druhé republiky psal, že Hitler je gentleman.

O tom se u soudu hovořilo, ale nebylo to hodnoceno, jak bychom si představovali. Sám Ferdinand Peroutka ve svém vystoupení na Svobodné Evropě 12. května 1962 hovořil o tom, že ve 30. letech – cituji – bylo velké neštěstí přivozeno tím, že značná část evropské diplomacie pokládala Adolfa Hitlera koneckonců za gentlemana. Takže tato myšlenka nebyla Ferdinandu Peroutkovi cizí ani ex post.

x Peroutka přece řekl, že Hitlerovo pokládání za gentlemana bylo neštěstí. Z toho přece vůbec nelze vyvozovat, že by sám takový článek před válkou napsal, ne?

Právě proto jsem se chtěl vrátit na počátek sporu, abych vysvětlil dvě věci. Za prvé, jak to celé vzniklo. Řečnická otázka zní: Byl prezident republiky při svém vystoupení veden tím, že chtěl dehonestovat Ferdinanda Peroutku? Odpověď zní, že nikoli. Prezident republiky, který hovoří spatra, svá vystoupení vždy opírá o nějaké tři pilíře. Zde to byl za prvé Ferdinand Peroutka, za druhé Winston Churchill, za třetí Knut Hamsun (norský spisovatel, držitel Nobelovy ceny, jenž podporoval pronacistický režim norského fašistického politika Vidkuna Quislinga – pozn. red.).

Tyto intelektuály a politiky označil za lidi, kteří byli v té době – zdůrazňuji, že v té době, tedy v letech 1938, 1939 – pomýlení. Přičemž si jich vždy nesmírně vážil a váží, byť se dopustili tohoto pomýlení. Je třeba se na tento projev dívat prizmatem roku 1938 a zároveň prizmatem roku 2015, kdy bylo velké ohrožení ze strany Islámského státu. Prezident republiky varoval celý svět před selháním elit, které nemusí v dané chvíli odhalit zrůdnost těchto totalitních a militantních režimů. Čili se nejednalo jen o Ferdinanda Peroutku, ale i o Winstona Churchilla. S napětím jsme očekávali, zda se i jeho dědicové a potomci rovněž obrátí se žalobou, ale nic takového se nestalo.

X Počkejte, to odbíháte. Údajný Peroutkův článek „Hitler je gentleman“ prostě neexistuje.

Snažili jsme se, aby věc byla posouzena řádně. Aby proběhlo dokazování nepřímými důkazy, snažil jsem se navrhnout i hledání v jistých fondech. Teď už to mohu říct, protože je věc skončena. Týká se to dobové cenzury z doby druhé republiky. To znamená zhruba od 1. října 1938 do zhruba 15. března 1939 existovala tzv. výstřižková služba. Což byl krásný termín pro nezakrytou cenzuru, kdy všechna politicky exponovaná periodika musela být v předtisku doručena na policejní prezídium, na ministerstvo vnitra a na ministerstvo zahraničí.

Tam seděli cenzoři, kteří měli červenou fixu, a články škrtali. Nebyla to cenzura nedemokratická, ale bezpečnostní, abychom nerozdováděli militantní fašistické Německo. To totiž tehdy stejně dobře rozdováděly jejich urážky, jako jejich oslavy, protože jsme je jako podnárod neměli co oslavovat. Podle našeho názoru – a shodli jsme se na tom i s prezidentem republiky – on se za hlubokého socialismu někdy na přelomu 70. a 80. let – k tomuto textu dostal. Ale ten text už od té doby nebyl z nějakého důvodu zachován.

X Není spíš pravděpodobnější, co se Miloši Zemanovi občas stává? Že totiž něco zaslechne, utkví mu to v paměti, a pak k tomu dodá úplně jinou legendu? Exministr Pavel Dostál si třeba mohl špatně vybavit nějaký článek, zmínil to v ČT, jak jste zmiňoval, Miloš Zeman si to zapamatoval a pak si z toho udělal „pravdu“. Co vy na to?

To bych vylučoval. Protože jak jsem měl prezidenta za devět let intenzivní spolupráce možnost poznat, jeho paměť – co se týká faktů, listinný podklad a následné uložení do paměťové stopy – je za mě zcela bezchybná. Čili jsem se snažil navrhnout, abychom udělali dotaz do režimových fondů, kam se nedostane ani Kancelář prezidenta republiky, ani prezident, ani já jako jeho právní zástupce. Zda v těchto bezpečnostních archívech tento prefabrikát z takzvané výstřižkové služby není. Na úrovni ministerstva vnitra, nebo ministerstva zahraničí. Toto nebylo připuštěno, takže jsme se do merita věci nedostali.

Za třetí pak existovaly informace, že poznatky o tomto článku – neřkuli článek samotný – snad koloval někde ve Federálním shromáždění kolem let 1991, 1992. To jsme byli připraveni předkládat a navrhovat za předpokladu, že by ten spor byl veden racionálně – to znamená Miloš Zeman – prezident na straně jedné a Terezie Kaslová – vnučka Ferdinanda Peroutky na straně druhé. To se ovšem nestalo. Přičemž není pravda, že prezidenta republiky – tedy inženýra Miloše Zemana není možné žalovat. Samozřejmě, že lze, ale musí se to umět. Neřeknu jak, protože se jedná o ústavní postavení prezidenta. Ale existuje způsob, jakým lze prezidenta republiky žalovat napřímo. Ještě však nebyl využit.

Spor o Peroutku skončil. Za Zemana se nakonec omluvila Schillerová

X Stále nám uniká podstata. I já jsem jako právní laik slyšel poučku, že když není mrtvola, není možné odsoudit za vraždu. Když tedy není článek, není co řešit, ne?

V 90. letech jsme řešili jednu velmi známou dvojnásobnou vraždu. Bylo to v rámci privatizačních bojů a souboje gangů. Klient byl odsouzen za dvojnásobnou vraždu a mrtvoly se nikdy nenašly. Takže i když mrtvola nebyla nalezena, ale je ucelený ničím nepřerušovaný řetězec nepřímých důkazů, který dokáže vytvořit podklad pro zjištění objektivní reality, obžalovaný může být shledán vinným. Pokud by pak byly mrtvoly dohledány, nebo údajně zavraždění přišli říct, že jsou naživu, přichází do úvahy obnova řízení. Což by bylo možné i v tomto případě, kdyby se článek nějakým způsobem objevil.

X Znovu: článek se hledal sedm let, na jeho nalezení dokonce byla vypsána odměna. Nikdy se nenašel.

Pokud byl na přelomu 70. a 80. let v archívních fondech, kde se s ním měl prezident republiky možnost seznámit, určitě to na něj hluboce zapůsobilo, protože si na něj vzpomněl na konferenci před celosvětovým židovstvem. Druhá věc je, že jsme neměli možnost v těchto fondech popátrat. Přičemž se nám právě kvůli cílové odměně hlásila řada expertů a dobových pamětníků z těchto fondů, čímž jsme to měli nepřímo potvrzeno. Opět zdůrazňuji, že se článek nenašel, protože se hledal v rámci civilních možností.

X Neměl jste někdy chuť Miloši Zemanovi říct, že nejste schopen článek dohledat, ať se omluví?

Pozor, to byl náš návrh mimosoudního řešení. Prezident republiky se omluvil, že ten článek nedohledal. To ale bylo maximum možného. Čeho prezident skutečně ex post litoval, bylo, že v onom projevu nepoužil jiné články Ferdinanda Peroutky. Na jejich základě jsme pak část sporu vyhráli. Je ale potřeba si uvědomit, že to by ve vztahu k Ferdinandu Peroutkovi bylo drsné. Paní Terezie Kaslová napadla prezidenta republiky, že jejímu dědečkovi nasadil psí hlavu. Ale způsobem vedení sporu Ferdinandu Peroutkovi sama nasadila hlavu mamutí. Protože citace, které v jednací síni zazněly zejména z Peroutkových článků Nový poměr k Německu, nebo Češi, Němci a židé, se v některých případech daly označit za antisemitismus.

Vrcholem pro mě bylo laudatio (pochvalný projev – pozn. red.) v článku Naše ústava, což byl mimochodem výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava, či text článku Dynamický život publikován v Přítomnosti 26. dubna 1939 u příležitosti padesátin Adolfa Hitlera jakožto německého velikána. Tam se výslovně psalo, že Hitler je protektorem – čili ochráncem – neněmeckých národů. Kdyby toto zaznělo od prezidenta Zemana na oné konferenci, to by byla dehonestace. Namísto toho prezident republiky učinil na Peroutkovu adresu čtyři výroky, které byly demonstrativní. Ve smyslu, že to byl velikán, který později v rámci „péče“ říšských orgánů prozřel a v roce 1962 konstatoval, jaké bylo neštěstí, že byl Hitler považován za gentlemana.

Celá věc navíc přinesla velikou popularitu Ferdinandu Peroutkovi, kterého by dnes zřejmě už mladá generace ani neznala. Samotná Terezie Kaslová dostala velký prostor pro jeho očištění, byť dle mého názoru Peroutka nebyl nijak pošpiněn. Čili podle mého názoru ani tento výrok nebyl zralý na to, aby se za něj Česká republika musela omluvit. Protože proběhla takzvaná autosatisfakce.

Peroutka byl nezakrytý antisemita, stát nad vnučkou vede 3:1, tvrdí Hrad

X Právě Nejvyšší soud nařídil omluvu, v níž je jasně řečeno, že Ferdinand Peroutka není autorem článku pod názvem „Hitler je gentleman“, případně článku pod názvem „Hitler je přece gentleman“ a Česká republika (zastoupená tehdy ministryní financí Alenou Schillerovou) se za tyto dehonestující výroky omlouvá. Takže to zjevně dehonestační bylo, když to říká i soud, ne?

Rozhodnutí soudu respektujeme. Nikoli každá dehonestace však dosahuje takové intenzity, aby muselo být rozhodnuto o nemajetkové újmě, o satisfakci. Pokud by tedy bylo zažalováno správně, utkali jsme se tváří v tvář, nechal bych nejspíš věc posoudit až Ústavním soudem, eventuálně Evropským soudem pro lidská práva ve Štrasburku.

Uvedu příklad téhož klienta ve sporu se Svatoplukem Bartíkem (bývalý zastupitel jedné z brněnských městských částí Svatopluk Bartík v listopadu 2017 před registrací Miloše Zemana do prezidentských voleb na sociální síť napsal, že prezident trpí rakovinou v terminální fázi a má před sebou maximálně sedm měsíců života. Následný soudní spor Bartík prohrál – pozn. red.). My jsme žádali 5 milionů korun za zcela mimořádnou nemajetkovou újmu. Dostali jsme 250 tisíc korun. Ne, že by náš nárok odpovídal pouze této částce. Ale soudce precizně zdůvodnil, jak od té částky odečítal právě onu autosatisfakci. Prezident republiky se k věci mohl vyjádřit v televizi, kde pana Bartíka nazval sviní, mluvčí prezidenta pana Bartíka označil za „lidský odpad“, bylo svoláno konzílium, které to vyvrátilo. Takto se odkrajovalo od původní částky, až soud dospěl k závěru, že to je 250 tisíc. Stejně tak podle mého názoru materiální znak deliktu klesl až pod hranici omluvy.

X Za právní služby Miloše Zemana v této věci vám stát zaplatil 729 tisíc korun. Nemyslíte, že šlo z pohledu státu o zbytečně vyhozené peníze?

Za prvé byly celkové náklady včetně zatížení soudů všech stupňů mnohem vyšší. Za druhé jsem kvůli té částce – kterou přesně neznám, protože nejsem účetní – byl v odborné veřejnosti spíš vystaven posměchu, že za sedm let intenzivní práce v týmu lidí, když se to vydělí počtem měsíců a právníků, kteří na tom se mnou dělali, je to odměna spíš směšná. Ale říkám, že to je záležitost prestižní. Když jsem před devíti lety po Václavu Klausovi začal zastupovat Miloše Zemana, bylo to takto obchodně nastaveno. Tak to prostě je. Kauzy mají přidanou hodnotu ve své zajímavosti, originalitě, takže toho samozřejmě nelituji. Ale sám jsem se divil, když jsem si to přečetl v médiích, že to bylo opravdu málo.

Jednala jsem ve veřejném zájmu, odpověděla Džamila Stehlíková Hradu

X Pojďme k jinému tématu. Pro Kancelář prezidenta republiky jste měl kromě jiného posuzovat také některé okolnosti jeho hospitalizace v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) včetně předání zprávy o zdraví Miloše Zemana senátorům v čele se šéfem horní komory. Kancléř Vratislav Mynář některé z těch věcí označil za „pokus o puč“. Dospěli jste k něčemu, co by takový názor potvrzovalo?

Ve věci prozatím probíhá shromažďování relevantních podkladů. Podle našeho názoru to jisté znaky pokusu o přemalování ústavního režimu výkonu pravomocí prezidenta republiky nese. Ale je to velmi syrové, potřebujeme více informací, protože to je věc mimořádně závažná. Teprve až budeme mít agregovaná data, která propojí všechny objektivně zjistitelné skutečnosti, nějakým způsobem s tím naložíme.

X V jakém smyslu mohlo jít o puč? Zvenčí? Z prostředí ÚVN? V kombinaci?

To je velmi předčasné. Ve věci provádíme právní úkony ve věci zjištění objektivního stavu věci, běží lhůty… Začali jsme tím „nejjednodušším“, což je případ doktorky Džamily Stehlíkové (Stehlíková například veřejně uvedla, že abstinence prezidenta v nemocnici vedla k náběhu na delirium tremens, jehož léčba pobyt v nemocnici prodloužila, mluvila též třeba o těžce poškozeném mozku prezidenta nebo o metabolickém rozvratu kvůli alkoholické jaterní cirhóze – pozn. red.).
Teprve až si budeme zcela jisti daty, vyjádřil bych se k tomu blíž. Ale už to, že pan senátor Fischer už počátkem července inicioval aktivaci článku 66 kvůli tomu, že by měl mít prezident republiky nějakou psychickou indispozici, o něčem svědčí. Zejména týden po sněmovních volbách probíhal kauzálně tak podivně, že jsme velmi napjati, jak Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) uzavře předmětnou fázi trestního řízení (NCOZ prověřuje údajné neposkytování pomoci Miloši Zemanovi v Lánech a zpochybňované podepsání svolání Sněmovny, respektive jmenování předsedy krajského soudu v Brně v té době – pozn. red.).

Na základě toho, co zjistí NCOZ a co my, se k tomu nějak postavíme. Samozřejmě jsou velmi podivné dva dopisy. První, kdy Kancelář prezidenta republiky prostřednictvím svého vedoucího dostala nevyžádaný dopis, že prezident není schopen zastávat svoji ústavní funkci, což je s odstupem času velmi úsměvné. To zcela jistě nepsal lékař, ale nějaký ústavní právník, což také zjišťujeme. Pak jde o vyžádanou zprávu do Senátu. Jak si vůbec zdravotnické zařízení může dovolit na – ať už soukromý, nebo politický – dotaz bez souhlasu pacienta a bez jeho vědomí vystavovat takové potvrzení? To je kauzální průběh celého příběhu, kterým se velmi intenzívně zabýváme a zabývat budeme.

X Zprávu pro Senát psal podle vás také ústavní právník? Podepsán pod ní byl totiž tehdejší ošetřující lékař a ředitel ÚVN Miroslav Zavoral. Takže zpochybňujete, že zprávu psal on?

Jsme hluboce přesvědčeni, i z dikce nemedicínského, ale ústavně-právního žargonu, že to zcela určitě nepsal lékař, ale někdo, kdo zná velmi podrobně Ústavu.

X Byl to podle vás ústavní právník Jan Kysela, jak spekulují některé zdroje z prezidentova okolí?

To zatím nevím.

X Zmínil jste Džamilu Stehlíkovou. Prozatím jste ji poslali předžalobní výzvu. Žádáte milion korun, omluvu a seznam lidí, kteří jí údajně vyzradili informace o prezidentově stavu. Stehlíková se na ničem takovém dohodnout nechce.

X Budete ji tedy žalovat a snažit se dostat k soudu?

Žaloba byla podána v pondělí 31. ledna. Týká se přesně vymezených výroků. Samotná doktorka Stehlíková řekla, že není gastroenterolog (medicínský obor zabývající se diagnostikou a léčbou onemocnění zažívacího traktu – pozn. red.), že se vyjadřuje vzhledem ke své pětatřicetileté praxi psychiatričky, odborné specializované lékařky. Buď si z ní někdo udělal legraci a teď se baví tím, jak se v tom doktorka Stehlíková vaří ve vlastní šťávě. Pak by bylo namístě, aby nám sdělila, kdo jí tyto nesprávné informace o psychickém stavu prezidenta republiky dal. Anebo si to prostě vymyslela. Stejně jako tehdy Svatopluk Bartík. Důležité je, že se doktorka Stehlíková k této věci neustále vyjadřuje i po podání žaloby, pokračuje v tom. Bude na posouzení soudu, jak toto její chování – které je za všemi hranami, o lékařské etice ani nemluvím – ocení.idnes.cz

X X X

ADVOKÁT SOKOL K ŽALOBĚ NA STEHLÍKOVOU

Chyběl souhlas. O zdraví Zemana neměla Stehlíková nic říkat, má jasno advokát Sokol.

Doktorka Džamila Stehlíková čelí žalobě ze strany Hradu za své výroky o zdraví prezidenta republiky. Ten požaduje milion korun. „Nejde přitom vůbec o to, zda byla její diagnóza správná, nebo ne. Údaje o zdravotním stavu jsou citlivá osobní data,“ řekl advokát Tomáš Sokol. Podle něho neměla Stehlíková bez souhlasu Miloše Zemana cokoliv vyslovovat.

„Milion korun mi připadá jako hodně peněz. Podstata věci je však jinde, než to vidí paní Stehlíková. Nejde o to, zda její diagnóza byla správná, nebo ne, ale že údaje o zdravotním stavu jsou citlivé osobní údaje. Jsem přesvědčen, že by je nikdo neměl vyslovovat bez souhlasu dotčené osoby,“ podotkl advokát Tomáš Sokol.

Hrad zažaloval Stehlíkovou. Za výroky o prezidentově zdraví chce omluvu a milion

Dodal, že by si měl každý zkusit představit, jak by se mu líbilo, kdyby byl jeho zdravotní stav veřejně rozebírán. Stehlíková se však brání tím, že plnila svou občanskou povinnost a jednala tak ve veřejném zájmu. Možná prý Zemanovi zachránila život. „Dle mých praktických zkušeností ze soudních sporů tohoto typu se nejedná o nejlepší způsob obhajoby,“ pokračoval.

„Samozřejmě, prezident je výjimečná persona, nemusí u něj platit to, co platí u ostatních. Přesto se domnívám, že soud nakonec dospěje k závěru, že se jednalo o nepřiměřený zásah do soukromí, ať už byly motivy jakékoliv,“ sdělil.
„Myslím, že zdravotní stav prezidenta, jako kohokoliv jiného, je jeho soukromou věcí. Nedovedu si představit, že by mělo dojít na dokazování toho, jaký zdravotní stav byl nebo ne. Podstata sporu leží někde jinde,“ uzavřel s tím, že podle něj spor nebude nijak dlouhý: „Půjde jenom o právní posouzení.“

X X X

‚Jednoznačná facka‘ Francii. V Paříži kvůli vyhoštění velvyslance řeší, co s misí v neklidném Mali

Odložení slibovaných voleb o několik let, ostrá kritika z Paříže, vypovězení velvyslance z Bamaka. Vztahy mezi malijskou juntou a Francií jsou momentálně nejhorší od předloňského puče. „Odvolání velvyslance je poměrně silným impulzem. To už není signál, to je jednoznačná facka francouzskému působení,“ říká afrikanista Josef Kučera na adresu někdejší koloniální velmoci. Dění v oblasti sleduje i česká vláda. Jak se může situace dál vyvíjet?

„Pryč s Francií, francouzští vojáci, opusťte Mali. Ať žije Mali, ať žije Afrika,“ hlásá jeden z transparentů na páteční protifrancouzské demonstraci | Foto: Paul Lorgerie | Zdroj: Reuters
Francouzský velvyslanec Joël Meyer dostal v pondělí 31. ledna od Malijců tři dny na to, aby opustil svůj post. Vyostřily se tím vztahy mezi vládou v Paříží a vojenskou juntou v Bamaku.

Podle Vojtěcha Šmolíka, afrikanisty z Univerzity Hradec Králové, jde o radikální krok.

„Není obvyklé, aby africké státy dávaly evropským zemím nějaká ultimáta, spíš se tak děje naopak. Třeba ve chvíli, kdy se vojenská junta chopí moci, přichází reakce Západu, že je to něco, co je třeba odsoudit,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz.
Reakce Evropy na sebe nenechala čekat. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v úterý na twitteru napsal, že se Evropská unie zavázala k udržení míru a stability v Sahelu. A vyzval k zahájení dialogu s malijskými lídry.

V pátek zástupci členských států sedmadvacítky prostřednictvím Evropské rady schválili sankce proti pěti představitelům malijské junty, včetně prozatímního premiéra Choguela Maïgy. Spočívají v zákazu vstupu na území EU a ve zmrazení majetku, uvedli v tiskové zprávě.

Navázali na dřívější postih Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), které v lednu zavedlo několik ekonomických a politických opatření kvůli oznámení představitelů junty, že chtějí oproti původním slibům zůstat u moci až do roku 2025 a neuspořádat v únoru zamýšlené volby.
Slibované hlasování mělo demokratickou formou stvrdit moc junty, která v srpnu 2020 svrhla prezidenta Ibrahima Boubacara Keïtu.

Za jeho prezidentství panovaly mezi Mali a Francií poměrně vřelé vztahy, v současnosti už to neplatí.

Josef Kučera, afrikanista dlouhodobě žijící v Kamerunu, to zdůvodňuje tím, že noví vůdci jsou relativně mladí a narodili se až po dekolonizaci. K Francii tudíž nemají žádné pouto nebo osobní vztah. „Jsou si velmi dobře vědomi, že ekonomické benefity, které jim nabízí Francie, dnes může nabídnout někdo jiný,“ říká.

Geopolitické ambice Ruska
Někým takovým by mohlo být Rusko, které se podle analytika Viléma Řeháka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) snaží pronikáním do Afriky obnovit své velmocenské postavení, které mělo za studené války.

Jedná se o ruskou paramilitární organizaci, označovanou také jako soukromá armáda. Vznikla v roce 2013, jejím zakladatelem je bývalý podplukovník ruské tajné služby GRU Dmitrij Utkin. Působení žoldnéřů je prokázané na separatistických územích na východě Ukrajiny, v Libyi, Mosambiku, Středoafrické republice, Súdánu nebo Sýrii. Podle zveřejněných informací se nacházejí také v Mali.

„Vidíme to v Gruzii, na Ukrajině, ale i v Africe. Součástí ruské snahy je i návrat do Afriky,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz.
„Ruský otisk“ zanechává v Mali takzvaná Vagnerova armáda. Malijská junta přítomnost žoldáků popírá. Družicové snímky, o nichž pojednává zpráva amerického think tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS), vypovídá o opaku. Ozbrojené síly Francie a jejích spojenců si pak stěžují na destabilizační faktor soukromé armády.
Podle oslovených expertů je možné vykládat ruskou přítomnost jako jeden ze způsobů, jakým se západoafrická země odpoutává od Francie.

Jak dál?

Subsaharská oblast je pro někdejší koloniální velmoc Francii důležitá, podpora intervence v Sahelu ve společnosti ale klesá.
„V posledních měsících nebo letech se začala objevovat vyjádření vojenských představitelů v tom duchu, že pokud chce Francie v oblasti udržet vliv a stabilizovat ji, musela by tam být vojensky přítomna třeba 30 let. Což samozřejmě nerezonuje pozitivně, protože operace má výdaje, které pak mohou chybět v zemi,“ nastiňuje Řehák.

Otazník visí nad dalšími kroky Francie. Prezident Emmanuel Macron leště loni v květnu plánoval postupné stahování vojáků z Mali. V oblasti jich působí na 5000, Macron avizoval snížení stavu na polovinu. Nyní však šéf diplomacie Jean-Yves Le Drian hovoří o dvoutýdenní lhůtě na zvážení dalšího působení.
Třeba pařížská starostka Anne Hidalgo, která se chce v dubnových prezidentských volbách ucházet o Elysejský palác, ve vysílání France24 uvedla, že země musí v operaci Barkhane pokračovat.

„Myslím si, že Francie se nebude chtít z Mali stahovat kompletně. Minimální podpora misi tam zůstane. Vzhledem k tomu, jak je rozsáhlá, logisticky a finančně náročná, není úplně pravděpodobné, že by zcela zkolabovala,“ zamýšlí se afrikanista Šmolík.
„Osobně si myslím, že sama Francie v tuto chvíli neví, jak dál postupovat. Emmanuel Macron se v posledních letech snažil vytvořit prostor pro dialog mezi Francií a výraznými osobnostmi z řad africké mládeže, ale spíše to vypadá, že tím otevřel Pandořinu skříňku křivd a ústrků, za které on sám jako prezident většinou nemůže a které zdědil.“
Josef Kučera (afrikanista)

Česká stopa
V polovině února v Bruselu koná - kvůli pandemii koronaviru už téměř dva roky odkládaný - Evropsko-africký summit. Analytik Řehák předestírá, že na něm má dojít k přijetí nové strategie vztahů EU s Africkou unii.
Otázka napětí v Sahelu tak bude v následujících měsících aktuální. Velmi pravděpodobně půjde o jedno z témat, které budou Francouzi zvedat během svého předsednictví v Radě EU.
V polovině roku převezme otěže Česká republika, která má rovněž zájem na tom, aby se situace v Mali řešila – v zemi působí zhruba 150 českých vojáků.

Vyjadřujeme plnou solidaritu s Francií poté, co prozatímní vedení Mali prohlásilo velvyslance Meyera persona non grata. Další kroky budeme konzultovat s našimi partnery. Boj proti terorismu musí pokračovat.
„Situaci průběžně vyhodnocujeme a sledujeme a přistupujeme k tomu velmi odpovědně. Je to i téma, které se probírá velmi důsledně na půdě EU,“ řekl v úterý ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Znepokojilo nás, jak malijská vláda velmi rychle vyhostila francouzského velvyslance,“ nechala se pro změnu slyšet ministryně obrany Jana Černochová (ODS)

Na dotazy serveru iROZHLAS.cz ohledně dalšího působení českých vojáků v Sahelu ani jeden z nich nereagoval.
Podle analytika Řeháka ale Česko věnuje působení v Sahelu pozornost. Z jeho pohledu o tom vypovídá dokument schválený ještě vládou Andreje Babiše (ANO). Strategie vznikla z iniciativy někdejšího šéfa diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) na podporu stabilizace a rozvoje zemí Sahelu. Její součástí bylo také otevření nové ambasády v Bamaku na podzim roku 2019.
Africká politika však v tuzemské zahraniční politice nepředstavuje zásadní bod, proto jsou na ni vyčleněny pouze malé prostředky, nižší než jaké by zřejmě zasloužila, míní Řehák.
„Chybí pozornost nejvyšších ústavních představitelů jako prezidenta, premiéra či předsedů obou komor Parlamentu ČR, a tím pádem i médií a veřejnosti,“ dodává afrikanista Kučera.

x X X

Tekuté zlato. Australští vědci chtějí lidskou močí hnojit městské parky

Australští vědci v rámci nového projektu zkoumají, jestli by mohla lidská moč sloužit jako levný a udržitelný zdroj hnojiva pro květiny a trávníky v městských parcích. Podle deníku The Guardian může studie ukončit splachování „hodnotných výměšků“ do kanálu. Projekt si také klade za cíl potlačit u veřejnosti instinktivní odpor k používání moči.

„Je to dokonalé tekuté zlato,“ řekla o lidské moči profesorka Cara Bealová z Griffithovy univerzity, která stojí v čele výzkumné iniciativy. „Představuje koncentrovaný přísun dusíku, fosforu a draslíku potřebný pro růst rostlin a je překvapivě čistá ve srovnání s jiným odpadem,“ vysvětlila.

Bealová na projektu spolupracuje s inženýrem z Univerzity v Melbourne Stefanem Freguiou, který navrhnul systém pro extrakci cenných složek z moči. Cílem čtyřleté studie je mimo jiné prozkoumat různé verze záchodů s touto technologií. Prototypy „záchodů s odklonem moči“ už se nyní testují v Sydney a Brisbane, píše The Guardian.

„Technologii máme. Jde o to podívat se na regulatorní povolení a přimět zdravotnické a plánovací úřady, aby věc pochopily,“ míní Bealová. Odklon od syntetických hnojiv považuje zároveň za předpoklad pro dosažení nulových uhlíkových emisí.
Profesor Stuart Khan z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney podotýká, že fosfor není obnovitelný a že v současnosti jej po použití v zemědělství „splachujeme do kanálu“ bez možnosti jej znovu získat.
Součástí australského projektu bude podle The Guardian i snaha potlačit u veřejnosti instinktivní odpor k recyklaci moči. „Myslím si, že jakmile lidé pochopí význam udržitelného používání omezených zdrojů, převáží to jakýkoli faktor nechutnosti,“ uvedl profesor Khan.