Prezident Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Nejvyššího soudu (NS). Stal se jím soudce Petr Angyalossy. Hrad jméno tajil do poslední chvíle, o kandidatuře Angyalossyho už dříve jako první informovala Česká justice. Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. Soud nyní řídí jeho místopředseda Roman Fiala. Zeman Angyalossymu popřál hodně štěstí. Ruku si s ním nepodal, což zdůvodnil opatřeními proti šíření koronaviru. „Je to pro mě velká čet, že mi do rukou byla vložena taková důvěra. Justicí žiji řadu let,“ řekl Angyalossy po svém jmenování.

Zeman na Pražský hrad pozval expředsedu Nejvyššího soudu a nyní soudce Ústavního soudu Pavla Šámala, předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, ale i předsedu Nejvyššího správního soudu Michala Mazance. Ceremoniálu se zúčastnila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která do poslední chvíle nevěděla, koho Zeman vybral. „Chtěl bych vám popřát radost z jízdy na motocyklu Harley,“ řekl Zeman Angyalossymu v narážce na jeho koníček a vyslovil přání, aby se na Nejvyšším soudu nekupily spisy. „Pokud narůstají nedodělky a existují soudci, kteří jsou obklopeni nevyřízenými spisy, není to pro soudcovský stav dobré. Věřím, že i vy přispějete k tomu, aby se počet nevyřízených spisů snižoval,“ dodal Zeman.

Prezident zároveň mluvil o čtyřech kandidátech, mezi kterými vybíral. Podle informací České justice byli ve hře předseda trestního kolegia František Púry a soudci Jiří Pácal, Petr Šabata a Blanka Roušalová. „U každého jsem si prostudoval jeho životopis a rozhodl se, jak jsem se rozhodl,“ uvedl prezident. Dodal, že Angyalossyho si na soud vybral předchozí předseda Šámal. Jednání travala asi měsíc. „Věřím, že budete pokračovat v jeho práci,“ uvedl Zeman. S Angyalossym se před jmenováním sešel pouze jedenkrát, předtím s ním jednala Kancelář prezidenta republiky, respektive Vratislav Mynář. „Byl to i pan kancléř,“ uvedl nově jmenovaný předseda.

Angyalossy chce zrychlit rozhodování soudu a posilovat důvěru lidí v justici. Dalším úkolem je generační obměna soudu. „Považuji za velice vhodné pokračovat v tom, co započal předseda Pavel Šámal,“ uvedl po svém jmenování. Chce také dokončit práci na Etickém kodexu pro soudce, který doporučuje České republice přijmout protikorupční skupina Rady Evropy GRECO.

Podle Tomíčka si Angyalossy jako jednu z priorit stanovil další zkracování dovolacího řízení. Chce vytvářet podmínky, aby dále klesal počet nedodělků evidovaných jednotlivými senáty, zvláště pak v občanskoprávním a obchodním kolegiu, které je zatížené víc než trestní.

Za rok 2019 činila průměrná délka dovolacího řízení v civilních věcech u NS asi 196 dnů, v trestních věcech jen 45 dnů.
NS prochází generační obměnou. Angyalossy se chce osobně zasadit o pečlivý výběr nových soudců, kteří v dalších letech nahradí ty, co budou z Nejvyššího soudu odcházet po dovršení věkové hranice 70 let.

Angyalossymu, absolventovi Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, je čerstvě 56 let. Soudcem je od roku 1996, kdy začínal u Okresního soudu v Olomouci, odkud po třech letech přešel na Krajský soud v Ostravě. V roce 2004 se stal soudcem Vrchního soudu v Olomouci, kde působil i v pozici tiskového mluvčího soudu. „Trestní právo bylo pro mě nejprve takovou teoretickou kategorií práva, se kterou jsem neměl žádné bližší kontakty a zkušenosti.

Až čekatelská praxe mi je začala přibližovat i z praktického hlediska. Náhoda však pomohla tomu, že jsem se nakonec po justičních zkouškách stal trestním soudcem. Vyvstala totiž potřeba obsadit trestní senát na Okresním soudu v Olomouci a tehdejší předseda soudu (trestní soudce) si z nově jmenovaných soudců na jeho soud vybral právě mě, abych se ujal trestního senátu,“ popsal už dříve Angyalossy svou cestu do justice. Dnes ale zdůraznil, že ani civilní právo mu není cizí a z této oblasti byla i jeho disertační práce.

V témže rozhovoru také uvedl, že je mu soudcovská práce koníčkem. „Neznám člověka, který by neměl nějakého koníčka, díky kterému si tzv. dobíjí baterky. Mým největším koníčkem je právě má práce, poslání soudce. V životě jsem měl to štěstí, že se mi podařilo splnit si svůj profesní sen, takže vlastně bych ani nepotřeboval jiného koníčka,“ uvedl.

Jako soudce různých stupňů rozhodoval Angyalossy také několik známých kauz. V říjnu 2012 například jako šéf senátu vrchního soudu zpřísnil trest exposlanci Petru Wolfovi, stíhanému za zneužití státní dotace. V roce 1997 soudil na okresním soudu kauzu tři majitelů nakladatelství Votobia, kteří se byli kvůli vydání kuchařky Vaříme s konopím stíháni ze šíření toxikomanie. Angyalossy je nejprve osvobodil, po zrušení verdiktu odvolacím soudem pak vynesl podmínku. Případ nakonec ukončila prezidentská amnestie z února 1998.

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) doporučila za Šámalova nástupce Roberta Fremra z Mezinárodního trestního soudu. Toho nakonec podle informací české justice zamítl sám Miloš Zeman. Benešová dne uvedla, že jméno nového předsedy pro ni bylo překvapením. „Svého kandidáta, pana doktora Fremra, jsem transparentně představila. Ale v tomto případě není pan prezident vázán mým doporučením. Rozhodl se na základě svých úvah. Jeho volbu respektuji a jsem zvědavá, s čím pan předseda Angyalossy českou justici obohatí. Některé zajímavé nápady dnes již představil,“ sdělila ministryně.

“ Nejlepší zůstal stranou,“ vyjádřila se k neúspěchu Fremra bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová s tím, že Fremr nabízí i zkušenosti se správou soudu díky své funkci místopředsedy ICC. Evidentně nejlepší tak podle ní zůstal při výběru prezidenta stranou. „Není to o konkrétní osobě, ale vycházím z názoru, že je-li tu takto nepochybně o koňskou délku vpřed vyprofilovaná osobnost, tak jakékoliv jiné jmenování vzbuzuje tyto pochybnosti a je signálem o politizování funkce předsedy Nejvyššího soudu,“ dodala. O výběru a jmenování předsedy NS rozhoduje prezident. Jedinou podmínkou je, že musí vybírat ze stávajících soudců NS. Funkční období předsedy je desetileté.

Způsob, jakým Zeman vybírá nového předsedu NS, kritizovala v rozhovoru pro Lidové noviny prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová jako netransparentní a nedůvěryhodný. Když v roce 2015 kvůli důchodovému věku oznámila rezignaci dlouholetá předsedkyně NS Iva Brožová, Zeman jmenoval Šámala dva dny nato. Eva Paseková, ceskajustice.cz

NOVÝ PŘEDSEDA NS ANGYALOSSY ŘEŠIL VRAŽDY WOLFA KREJČÍŘE

Novým předsedou Nejvyššího soudu je Petr Angyalossy. Prezident Miloš Zeman ho jmenoval ve středu odpoledne. Angyalossy ve funkci vystřídal dosavadního šéfa soudu Pavla Šámala a stráví v ní deset let. V minulosti řešil z pozice předsedy olomouckých soudů zejména případy násilných činů, zabýval se ale také například korupcí uprchlého politika Petra Wolfa nebo podnikatele Radovana Krejčíře.

Jmenování musela prezidentova kancelář kvůli koronavirové pandemii podřídit hygienickým nařízením. Tedy například bez gratulace. "Věřím, že se budu s panem předsedou často setkávat a ruce si nakonec podáme," řekl Zeman.
Prezident apeloval na snížení nevyřízených případů na Nejvyšším soudu. "Věřím, že i vy přispějete k tomu, aby se počet nevyřízených spisů snižoval," řekl Angyalossymu. Na konci ceremoniálu Zeman nově jmenovanému předsedovi poradil, aby na svém motocyklu značky Harley jezdil opatrně.

Angyalossy Zemanovu prioritu sdílí - chce zrychlit rozhodování soudu, sdělil novinářům mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček. Snížit počet nedodělků chce zvláště v občanskoprávním a obchodním kolegiu. Jednou z priorit by mělo být také zkracování dovolacího řízení. Nový předseda se také plánuje osobně zasadit o pečlivý výběr nových soudců Nejvyššího soudu, kteří nahradí své dosluhující kolegy.

Expert na trestní právo

Šestapadesátiletý Angyalossy patří mezi mladší členy kolegia Nejvyššího soudu. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, soudcem se stal v roce 1996. Poté působil jako předseda senátu olomouckého okresního i vrchního soudu, kde vykonával i funkci mluvčího, a také olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě. Na Nejvyšším soudu pracuje od roku 2017. V současnosti je také předsedou senátu trestního kolegia.

Jako specialista na trestní právo řešil z pozice předsedy senátu několik mediálně známých násilných činů. V posledních letech to byla například vražda studentky v arboretu brněnské Masarykovy univerzity, kterou v roce 2016 surově ubodal její bývalý přítel. Angyalossy mu tehdy stvrdil rozsudek osmnácti let.

Řešil také například vraždu na poště ve Skřípově na Opavsku z roku 2013. Tehdy poslal na 19 let do vězení lupiče, který zavraždil pracovnici, aby si z pobočky odnesl dvě stě tisíc korun.

Z pozice soudce vrchního soudu také nejednou zpřísnil tresty uložené kolegy z nižších instancí. Například za žhářský útok na domek Romů v ostravské osadě Bedřiška. Zatímco krajský soud navrhl ponechat pro útočníka a jeho matku podmíněné tresty, Angyalossy jim uložil čtyři a sedm a půl let nepodmíněně.

Násilné činy ale nebyly jediným, čím se Angyalossy během své kariéry zabýval. Řešil také případ korupce uprchlého bývalého poslance ČSSD Petra Wolfa, kterému za dotační podvody určil šestileté vězení a pokutu pět milionů korun. Wolf ale do vězení nenastoupil a skrývá se, podle posledních informací policie v Paraguayi. Rozsudek pro uprchlou mediálně známou osobnost určil také v roce 2009. K šesti a půl rokům za mřížemi a třímilionové pokutě tehdy odsoudil miliardáře Radovana Krejčíře za podvod s akciemi otrokovické teplárny.

SOUDCE HOLÝ, PRAHA 10: NEBYLO PROKÁZÁNO, ŽE ŽALOBCE SUCHÁNEK VZAL ÚPLATEK 50 TISÍC

Obvodní soud pro Prahu 10 ve středu zprostil státního zástupce Pavla Suchánka obžaloby z přijetí úplatku. Žalobce muže vinil z toho, že si od již dříve dosouzeného soudce Ondřeje Havlína vzal úplatek 50 tisíc korun za to, že ukončí trestní stíhání opilého řidiče.

Žalobce Roman Balej, který v závěrečné řeči navrhl uložit muži tříleté vězení, se proti verdiktu na místě odvolal. Suchánek vinu od počátku odmítal. „Nebylo prokázáno, že se skutek stal,“ prohlásil soudce Libor Holý. Suchánek podle něj ale zásadně profesionálně pochybil, když se se soudcem Havlínem o kauze opilého řidiče bavil. „Pan obžalovaný skutečně neměl s panem Havlínem cokoli řešit,“ uvedl. Odmítl Suchánkovo odůvodnění, že takové rozhovory byly na státním zastupitelství běžné.

Havlín přijal na počátku roku 2013 úplatek 200 tisíc korun za ovlivnění případu opilého řidiče. Podle současné obžaloby předal čtvrtinu peněz na parkovišti před budovou Obvodního soudu pro Prahu 2 Suchánkovi, který měl jako státní zástupce případ na starosti. Protože však následně zjistil, jak vysokou hladinu alkoholu v krvi muž měl, stíhání nezastavil a podal obžalobu.

Za přijetí úplatku hrozil žalobci, který byl v roce 2018 dočasně zproštěn funkce, až desetiletý trest vězení.
Peníze jsem si nevzal, tvrdí Suchánek Suchánek před soudem uvedl, že po něm Havlín zastavení stíhání žádal. Žalobce ho však musel kvůli vysokému obsahu alkoholu v krvi řidiče odmítnout. Dotazy na dosud neuzavřené kauzy i požadavky na ukončení věci ze strany kolegů nebyly podle něj v té době na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 2 neobvyklé. Odmítl ale, že by od Havlína převzal peníze.

Souhrn spekulací, popírá vinu Suchánek. Žalobce pro něj žádá tříletý trest

Soud Suchánkovi uvěřil. Podle Holého se soudce opravdu na kauzu vyptával a naznačoval, jak si přeje, aby dopadla. Domluvil si také úplatek, ale státnímu zástupci o tom neřekl. „Nelze tak dojít k závěru, že by byl motivován jakkoli měnit svůj postoj,“ prohlásil Holý. „Justice přece jenom v některých případech funguje tak, jak by měla fungovat,“ komentoval dnešní rozhodnutí soudu Suchánek. Odvolání se na místě vzdal.

Havlín byl již za korupci a ovlivňování případů, které se většinou týkaly opilých řidičů, odsouzen. Dostal pravomocný trest vězení na pět let a tři měsíce. Loni v září byl podmínečně propuštěn. Spolu s Havlínem čelilo obžalobě dalších šest lidí. Do vězení poslal soud pouze státního zástupce Františka Fialu, ostatní obžalovaní odešli od soudu s podmíněnými tresty. Suchánek tehdy stíhán nebyl.

NSS: NEZÁKONNÁ DELŠÍ KONTROLA

Finanční správa podle NSS nezákonně protahovala délku kontrol: Nejvyšší správní soud rozhodl, že finanční správa nelegálně překračovala délku daňových kontrol, která by za běžných okolností u jednoho ztrátového roku neměla přesáhnout tři roky. Vyplývá to z rozhodnutí soudu zveřejněného na internetu. V praxi nebylo výjimkou, že správce daně prověřoval i deset a více let staré daňové povinnosti podnikatelů, sdělila poradenská společnost BDO, která soud iniciovala. Podle odborníků je rozsudek přelomový.

Finanční správa následně sdělila, že rozsudek analyzuje a závěry z verdiktu NSS se po analýze promítnou do postupů správy. Spor se týkal tzv. řetězení daňových ztrát a následných kontrol. Podle NSS nelze prostřednictvím řetězení ztrát prodlužovat lhůtu pro stanovení daně.

„Pokud by NSS přijal uvedený výklad zastávaný finanční správou, umožnil by jí provádět daňové kontroly hypoteticky až do nekonečna, protože by se lhůta neustále prodlužovala. Takový postup by nepřiměřeně zasahoval do právní jistoty daňových subjektů,“ uvedl v odůvodnění rozsudku soudce NSS Milan Podhrázký.

„Soud uznal, že finanční správa nepřiměřeně zasahuje do právní jistoty firmy, respektive našeho klienta. Odmítl tak pravidla, podle kterých docházelo k řetězení daňových ztrát a prodlužování lhůty pro stanovení daně, která by neustálým řetězením nemusela nikdy zaniknout. Tento soudní případ bude v Česku sloužit jako precedens, protože zcela mění zažité zvyklosti a vtahy mezi soukromým sektorem a úředníky v daňové oblasti,“ uvedl advokát spolupracující s BDO Jiří Šmatlák.
I podle partnera v poradenské společnosti Apogeo Jiřího Žežulky je rozsudek přelomový, protože soud jednoznačně odmítl praxi některých finančních úřadů, které řetězením ztrát protahovaly lhůtu pro vyměření daně u právnických osob, které v několika letech po sobě vykazovaly daňové ztráty.

„Očekávám, že finanční správa bude muset revidovat svůj dosud platný výklad ke lhůtám pro stanovení daně. Dá se očekávat, že na základě uvedeného rozsudku budou některé kontroly zastaveny z důvodu zániku práva správce daně daň vyměřit. Očekávám, že takových případů mohou být nižší desítky,“ uvedl Žežulka, který byl v minulosti také šéfem finanční správy.

Spor se týkal tzv. řetězení daňových ztrát, na základě kterých některé finanční úřady prodlužovaly lhůty pro daňové kontroly. Soud se zabýval případem firmy, která v letech 2008 a 2009 vykázala ztráty, jež v následujících zdaňovacích obdobích v souladu se zákonem o daních z příjmů uplatňovala ve svých daňových přiznáních. Spor vznikl kvůli otázce, zda ztrátový rok 2009 a s tím navázaná lhůta na kontroly finančního úřadu ovlivňuje, tedy prodlužuje, rovněž lhůtu pro kontrolu ztrátového roku 2008.

„Na základě rozsudku se konečně není nutné obávat provádění daňových kontrol v řádu pět a více let s odkazem na princip tzv. řetězení ztrát. Správce daně je po rozhodnutí soudu limitován standardní délkou maximálně tři roky,“ uvedl odborník na daňový proces v BDO Vít Křivánek.

Za přelomový označili rozsudek i odborníci v poradenské společnost EY. „Výklad Nejvyššího správního soudu je obecně pro poplatníky pozitivní. Nicméně jeho související dopady je nutné pečlivě analyzovat s ohledem na konkrétní okolnosti individuálního případu,“ uvedli.

„Nejvyšší správní soud rozhodl, že finanční správa překračovala nelegálně délku kontrol. Je to nejenom šikanující, ale i nákladné. Daňový poplatník zbytečně financuje nelegální činnost. Úředníků finanční správy je zjevně zbytečně moc,“ uvedl šéf poslanců opoziční TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

NOUZOVÝ STAV: NEJEDNOTNÍ SOUDCI V ÚSTAVNÍM SOUDU

„Jsme kovářova bosá kobyla“: část ústavních soudců tvrdě kritizuje postup pléna: Plénum Ústavního soudu (ÚS) 12. května odmítlo další ústavní stížnost na vyhlášení nouzového stavu, krizová opatření vlády a mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR (MZD). Část ústavních soudců se ovšem ostře vymezila proti tomu, že plénum během dvou týdnů provedlo neodůvodněný a nerozumný „judikatorní obrat“.

„Důvod, pro který uplatňujeme tento disent, spočívá v tom, že se plénum za dané procesní situace zcela zbytečně, netransparentně a věcně chybně odchýlilo od některých svých rozhodnutí dřívějších, když nyní dospělo k závěru, že samotné opatření obecné povahy Ústavní soud nikdy zrušit nemůže, protože k tomu není příslušný,“ napsali do svého společného disentu soudci Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček, Pavel Šámal a Jaromír Jirsa.

Jde o to, že oproti „zdrojovému“ rozhodnutí pléna z 22. dubna (sp. zn. Pl. ÚS 8/20), které připustilo ústavní přezkum opatření obecné povahy po vyčerpání procesu přezkumu ve správním soudnictví, v nynějším usnesení ústavní soudci došli k závěru, že ÚS takovou kompetenci nemá vůbec. Konkrétně se tak argumentuje v bodech 40 – 43 usnesení. „Z uvedeného se podává, že i kdyby napadené opatření Ministerstva zdravotnictví nebylo zrušeno, mohl by Ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu – po vyčerpání procesních prostředků ochrany práv stěžovatelek – přezkoumat a zrušit pouze rozhodnutí správních soudů rozhodujících o návrhu na zrušení opatření obecné povahy. Ústavní soud však z důvodu absence kompetence způsobující jeho nepříslušnost (čl. 87 odst. 1 Ústavy argumentum a contrario) samotné opatření obecné povahy zrušit nemůže, jak požaduje navrhovatelka,“ stojí v unesení.

Proti tomu se ohradili již zmínění čtyři soudci ve svém disentu, v němž upozorňují, že pro takovou odchylku nebyl žádný rozumný důvod, nic zásadního se od dubnového rozhodnutí nezměnilo, povaha posuzovaných opatření je totožná s rozhodovali stejní soudci. Pokud by měl být tento názor akceptován, vytváří se tím podle těchto soudců speciální kategorie vrchnostenských aktů, které nepodléhají přezkumu Ústavním soudem. „Je nám proto velmi líto a považujeme za velmi nepatřičné, že právě Ústavní soud, který tak často (zejména) ve vztahu k obecným soudům zdůrazňuje nutnost předvídatelnosti a jednotnosti rozhodování a nutnosti pečlivě a racionálně odůvodňovat jakýkoliv judikatorní odklon a tyto případy minimalizovat, tak nyní učinil ve velmi zásadní právní otázce, přičemž tento svůj postup nejen nevysvětlil jediným slovem, nýbrž dokonce se vůči svému dříve vyslovenému právnímu názoru ani nevymezil a tento odklon ani nepřiznal.

Přitom je zcela zjevné, že nebyly splněny vůbec žádné podmínky pro tento judikatorní obrat. Takovýto postup považujeme za neobhajitelný a bohužel se naplnilo rčení o kovářově kobyle, která chodí bosa,“ neberou si disentéři servítky.
Na závěr svého disentního stanoviska pak sarkasticky dodávají, že pokud je něco pozitivního na takovém právním názoru, pak to, že byl vysloven „pouze“ v usnesení. Tím se naráží na skutečnost, kterou sami disentující soudci označují za alibismus, že v aktuálním rozhodnutí ÚS není tento zásadní odklon nijak zmíněn. Procesně by jej totiž v případě rozhodnutí formou nálezu muselo podle zákona o Ústavním soudu překonat 9 soudců.

K usnesení pléna přijali disentní stanovisko ještě další čtyři ústavní soudci, a to včetně soudce zpravodaje ve věci Vladimíra Sládečka.

Proti odklonu od dosavadního názoru ÚS se postavil i předseda ÚS Pavel Rychetský, který hlasoval pro výrok, vymezil se ovšem proti odůvodnění. „Tento závěr je v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu a to dokonce i s nedávno přijatými rozhodnutími týkajícími se totožné problematiky v souvislosti s opatřeními v rámci tzv. koronavirové pandemie (např. usnesení sp. zn. Pl. ÚS 8/20 a Pl. ÚS 12/20). Odmítnutí ústavní stížnosti v této věci se proto mělo podle mého názoru i předchozí judikatury Ústavního soudu opírat o skutečnost, že v projednávané věci nebyly před podáním ústavní stížnosti stěžovatelkou vyčerpány prostředky ochrany ve správním soudnictví,“ uvedl Rychetský ve svém disentním stanovisku.

Taktéž soudce Radovan Suchánek se proti tomuto obratu vymezil a připojil svůj disent, v němž na tento rozpor upozorňuje. „Vzhledem k tomu, že nejen v usneseních pléna sp. zn. Pl. ÚS 8/20 a Pl. ÚS 12/20 je zastáván právní názor opačný, ale rovněž nález sp. zn. III. ÚS 3817/17 je založen na předpokladu přezkoumatelnosti opatření obecné povahy Ústavním soudem (viz jeho body 7 a 70, byť v něm takový právní názor nebyl přímo vysloven a byť šlo o opatření obecné povahy vydané krajským úřadem, nikoli ministerstvem), pak jakkoli bylo učiněno zadost požadavku ustanovení § 13 věty druhé in fine zákona o Ústavním soudu (dopadajícího na rozhodnutí přijímané na základě právního názoru, který se odchyluje od právního názoru Ústavního soudu vysloveného v nálezu), měla být změna právního názoru v textu usnesení „přiznána“ a důvody odklonu od právního názoru předchozího zřetelně vyjádřeny,“ uvedl Suchánek. Petr Dimun, ceskajustice.cz

ADVOKÁTKA ZWYRTEK: SAMOSPRÁVA OPATŘENÍ SUPLOVALA STÁT

Advokátka Jana Zwyrtek Hamplová: Samospráva v době koronavirových opatření suplovala stát: Kvůli koronaviru se ukázala jasná potřeba doplnění zákona o obcích, zákona o krajích, například pokud jde o jednání orgánů v době nouzového stavu. Mělo by být možné jednání „na dálku“, ve věcech, které nesnesou odkladu, třeba i akutně. Je nutné uvažovat o povinností obcí vrátit se ke skladům s prostředky civilní ochrany s vyšší vážností.

Zkrátka zkušenost s koronavirem nás vrátila nohama zpátky na zem v tom smyslu, že bezpečnost není samozřejmost. Jednoznačně také ukázala to, že samospráva má k lidem nejblíže. Proto by stát měl zainvestovat právě do posílení samostatnosti obcí, měst a krajů, pokud jde o zásoby ochranných prostředků, desinfekcí apod, říká v rozhovoru pro Českou justici Právnička roku 2019 v oboru správní právo Jana Zwyrtek Hamplová.

Jaký podle vás bude mít vlna restriktivních opatření kvůli koronavirové pandemii vliv na kraje, města, vesnice?

Zkusím to pozitivně. Jsem přesvědčena, že jim toto období dodá zdravé sebevědomí, a tím je posílí, protože to byla velmi těžká zkouška. V ní samospráva v mnohém zcela suplovala stát, a ten by na to neměl zapomenout. Znám starostky, které šily roušky, znám starosty, kteří rozváželi seniorům jídlo, znám hejtmany, kteří měli svůj kraj zorganizovaný tak, že stát by se od nich měl učit. Samozřejmě byly i výjimky – ne všichni starostové, primátoři a hejtmani jsou svatí, a myslím si, že někteří situaci i zneužili, ale to jsou ojedinělé případy.

A ten vliv?

Vliv to bude mít ten, že samospráva bude trvat na vyšších pravomocích v podobných krizových situacích. Pokud jde o restriktivní opatření – bude to mít vliv finanční, protože neznám obec či město, které by ze svého rozpočtu nepomáhalo živnostníkům, například prominutím nájmů apod. Takže to určitě zbrzdí nějaké veřejné investice.

Řešila jste například problematiku zakázaných zastupitelstev či jiné právní komplikace? Obraceli se na vás zastupitelé, apod? S jakými konkrétními problémy?

Obraceli se s řadou problémů typu – musíme něco schválit, můžeme zasedat? Zastupitelstvo musí rozhodnout, ale jak, když je karanténa? Jak školky? Jak obecní úřad, můžeme ho zavřít? Ukázalo to jasnou potřebu úpravy zákona pro podobné situace – a nemusí jít jen o celostátní dosah – podobné nouzové stavy mohou vznikat i regionálně.

Jak bude podle vás možné řešit odškodnění místních provozoven či firem, na které dopadla restriktivní opatření kvůli koronaviru?

Toto by měla být záležitost státu. Jak víte, stát v tomto směru nemá příliš jasno, velmi si situaci sám zkomplikoval formálně chybným prodloužením nouzového stavu podle špatných zákonů. To vedlo k jeho následnému zrušení tohoto rozhodnutí pražským městským soudem, což paradoxně usnadní uplatnění nároků na odškodnění, kterému chtěl stát podle mého názoru tak trochu zabránit.

Co s tím?

Podle mého názoru měla spíše vzniknout zvláštní úprava upravující náhrady škod pro zavřené provozy za této mimořádné situace, protože tím, že není, se stát vystavuje nebezpečí jejich uplatnění podle úpravy obecné, tedy všech škod, které vznikly.

Jaký podle vás mohou mít koronavirová opatření vliv na další chod vesnic, měst. Mám tím na mysli nejen možné ekonomické problémy, ale například i zastavení investic.

Nebude to tak horké, pokud by peníze samosprávě neomezil stát, což by bylo trestuhodné. Ano, některé investice se možná zbrzdí, ale jinak jsem s řadou obcí a měst připravovala třeba stavební lokality pro stavbu rodinných domů i v průběhu nouzového stavu, tedy práce se nezastavily. Víte, neumím si představit starostu či starostku, který doma sedne k televizi, a protože je nouzový stav a karanténa, že by nic nedělal.

Takže starostové byli akční?

Ne, že nic nedělali, naopak. Mnoho z nich využilo karantény a takzvaný omezený pohyb sebe sama právě k tomu některé investiční akce rychleji připravit. Samospráva je pracovitá, nouzového stavu byste si na obcích často ani nepovšimli, nebýt nutnosti řešit roušky, péči o seniory, režim předškolních a školských zařízení apod. Náročnější to samozřejmě bylo a stále je ve větších městech, včetně Prahy, a v krajích. Tam předpokládám bude řada investic odložena prostě proto, že bylo potřeba věnovat se jiným věcem, a byly omezeny i možnosti pracovních porad nad projekty a podobně.

Nebylo by podle vás vhodné pro takové krizové časy změnit zákony, které mají vliv na sjednávání zakázek, aby se zamezilo například předraženému nákupu ochranných prostředků?

Nejen to. Ukázala se jasná potřeba doplnění zákona o obcích, zákona o krajích, například pokud jde o jednání orgánů v době nouzového stavu, mělo by být možné jednání „na dálku“, ve věcech, které nesnesou odkladu, třeba i akutně, je nutné uvažovat o povinností obcí vrátit se ke skladům s prostředky civilní ochrany s vyšší vážností, zkrátka zkušenost s koronavirem nás vrátila nohama zpátky na zem v tom smyslu, že bezpečnost není samozřejmost, a pak jednoznačně ukázala to, že samospráva má k lidem nejblíže. Proto by stát měl zainvestovat právě do posílení samostatnosti obcí, měst a krajů, pokud jde o zásoby ochranných prostředků, desinfekcí apod. Pokud budou regiony připraveny, padá i otázka šponování cen v případě, že zásoby schází, tedy ony sporné veřejné zakázky.

Nebudou podle vás větší správní celky chtít zákonem ustanovit, poté co stát zpočátku v zásobování ochrannými pomůckami selhal, lokální zákonná pravidla na lokální opatření kvůli podobným hrozbám.

Nepochybně, jak jsem o tom hovořila výše. Stát není evidentně schopen servis občanům zajistit, tak ať to raději nechá na těch, co si s tím poradili i v době, kdy neměli nic – tedy na obcích, městech a krajích. Lokální sklady civilní ochrany budou nezbytností, a samospráva je bude podle mého názoru poté, co současné situace odezní, tvrdě požadovat.

Bylo by podle vás možné a vhodné stáhnout ochranu obyvatelstva pod kraje, které lépe znají situaci a její vývoj, než například ministerstvo?

Bude to naprosto klíčové. Pod kraje v globále, pod obce a města v jednotlivostech opatření a v blízké dostupnosti skladů. Stát by měl zajistit financování, a dát rámec povinností samosprávy v této oblasti. Samozřejmě po poradě s ní. Osobně chystám tyto otázky na zářijový kongres FORUM MUNICIPAL 2020, jehož program jsme aktualizovali právě o tato diskusní témata. Sama hodlám připravit určitý zatímní právní rámec, o který se bude možné opřít, kdyby, nedej bože, byly nějaké další vlny.

Pomohlo by podle vás primátorům, starostům, kdyby měli na poli civilní ochrany obyvatelstva méně svázané ruce kvůli podobným zdravotně-bezpečnostním opatřením?

Civilní obrana obyvatelstva byla mnoho let bagatelizována a přehlížena, jakoby nebezpečí války bylo jediné, které nás může zasáhnout, a podlehli jsme tomu, že prostě „válka nebude“. Nikdo samozřejmě nečekal něco tak zákeřného, jako je tato celosvětová pandemie, ale když už se to stalo, měli bychom si z toho vzít sakra poučení, a zachovat se podle něho.

Neobáváte se postupně zlehčování problému, kterému aktuálně čelíme?

Bude zde jistě snaha to zpětně bagatelizovat, ale to nesmíme připustit. Na tyto věci musíme být připravení, a to se vším všudy – jasnou legislativou, zásobami, lokálními krizovými plány. Nejvíce se dnes vytýká jako problém chaos – a to bohužel plně podepisuji. Už jen aktuální oblast školství je alarmující, nelogická omezení provozů apod. Chápu, že vláda byla zaskočena, ale na můj vkus byla zaskočena až příliš. Nejednotnost postojů ministrů to už jen dokreslovala, podobně jako kroky „odvolávám, co jsem odvolal“.

Jaké bychom si mohli vzít z opatření příklady na nápravu legislativy do budoucna?Nejsem zastáncem tisíců zákonů a nařízení, ale… Když se zbavíme těch stovek zbytečných, a vytvoříme dva tři nové efektivní, které upraví srozumitelně a logicky to, jak se chovat v podobné situaci, a přikáže mít zásoby ochranných prostředků a podobně, nebudeme už nikdy tak zaskočeni, jako jsme byli tentokrát.

Co překvapilo nejvíce vás?

Pro mne jako občana bylo nejvíce tristní zjištění to, jak na danou situaci byla absolutně nepřipravena nejen naše země, ale celá Evropská unie, která byla doslova paralyzována a zcela neschopná cokoli jednotně organizovat. Jako bychom žili v pohádce, ve které se nic zlého nemůže stát, a tedy se na to nemusíme připravovat. Opak je pravdou. Čelíme řadě nových nebezpečí, a musíme se smířit s tím, že to bude něco stát – jednak peněz na prevenci a věcnou připravenost, jednak občasné omezení svobod, protože i uzavření hranic má někdy svůj význam, jde-li o bránění šíření nákazy.

Takže represe podle vás mají smysl?
)
Měli bychom si tedy zvyknout na to, že ne vždy můžeme všechno, a že nežijeme v oné pohádce, v níž se nemůže nic stát, ale naopak v tvrdé realitě na jedné malé zeměkouli, jejímž základem jsou právě ty obce a města, ve kterých žijeme. Chceme-li být v budoucnu lépe připraveni, opřeme se o ně. Zvládnou to jednoznačně nejlépe. Stačí, když jim v tom stát bude pomáhat, a dá jim důvěru a pravomoci.Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

BABIŠ: KADEŘNÍKŮM SUNDÁME ŠTÍTY

V rámci opatření proti koronaviru musejí kadeřníci při práci používat roušku i ochranný štít. Premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro iDNES.cz řekl, že se na pondělní schůzi vlády zasadí o to, aby ochranné štíty už v kadeřnictvích nebyly povinné. Zmínil se také o zavedení „minischengenu“, který by znamenal otevření hranic mezi Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem a Německem.

Povinnost, aby kadeřníci měli při práci nasazené roušky a štíty, se setkala s kritikou. Objevují se i zmínky o zdravotních komplikacích. Kadeřníkům se špatně dýchá, někteří dokonce omdleli nebo se jim spustila krev z nosu. Premiér Babiš uvedl, že o situaci mluvil s hygieničkami Jarmilou Rážovou, Zdeňkou Jágrovou. „Ony říkají, že by ty kryty kadeřníci nemuseli mít,“ řekl iDNES.cz Babiš.

Kosmetické salony a další podobné provozy se otevřely po nucené pauze 11. května. Všichni v těchto službách si zároveň musejí před začátkem práce a po jejím ukončení dezinfikovat ruce. Zákazníci musí mít po celou dobu nasazenou roušku.
„Minischengen“ od 15. června Předseda vlády doufá, že se v nejbližší době bude uvolňovat režim na hranicích s našimi nejbližšími sousedy. „Aktuálně platí plán, že 15. června vytvoříme jakýsi minischengen, tedy otevřou se hranice mezi Českem, Slovenskem, Maďarskem, Rakouskem a Německem,“ řekl Babiš.

Jsou za tím hlavně ekonomické důvody. „Je to důležité hlavně z hlediska obchodu,“ míní Babiš. „Jsou to pro nás, největší exportní země. Polsko se k tomu zatím moc nehlásí, takže se předpokládá, že by se přidalo až později,“ dodal.
„V Bavorsku je samozřejmě komplikovanější epidemiologická situace než u nás, ale bylo by dobré, kdyby to všechno proběhlo bez testů nebo jiné byrokracie. Nechci předbíhat, ale bylo by dobré, kdyby to vyšlo. Na úrovni ministrů vnitra to teď řeší Jan Hamáček a na úrovni ministrů zahraničí Tomáš Petříček,“ doplňuje ministerský předseda.

Maláčová je ambiciózní, Schillerová pracovitá

Podle Babiše funguje koaliční vláda ANO a ČSSD jako tým. „Důležité je, aby občané věděli, že naše vláda udělá všechno pro to, aby se o ně postarala. Situaci jsme zvládli a myslím si, že jsme se také více poznali,“ uvedl.
„S bývalým premiérem Bohuslavem Sobotkou jsme si za tři a půl roku volali jednou. S Janem Hamáčkem si denně voláme i čtyřikrát. Funguje to dobře. Co se týká Jany Maláčové, tak jde o ambiciózní mladou dámu, která má své představy a se svými kolegy by mohla komunikovat lépe,“ myslí si Babiš.

Prymula s Vojtěchem si nesedli. Nabídnu mu místo na Úřadu vlády, řekl Babiš

„Ale chápu, že pan Hamáček se jí zastává. Jako občan na to má asi stejný názor jako já, ale jako předseda ČSSD zase zastává jiný názor,“ dodal premiér.

Babiš se také zastal ministra zahraničí Tomáše Petříčka z ČSSD, jehož odchod z vlády by se líbil předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi. „Pan Petříček je nominantem ČSSD a to akceptuji. Myslím si, že spolu vycházíme dobře. Teď komunikujeme více, řešíme otevírání hranic. Na některé záležitosti máme jiné názory. Vnímám třeba problematiku lidských práv, ale musíme zároveň vnímat ekonomické zájmy naší země,“ řekl Babiš

Ministryně financí Alena Schillerová je pracovitá ministryně a má tah na branku, míní předseda vlády. „Tu angličtinu asi neumí dobře. Každý umí něco, ale ta angličtina je samozřejmě důležitá,“ přiznal v souvislosti s nedávnou reakcí ministryně, která se vyhnula rozhovoru v angličtině.

Schillerová byla kritizována za to, že se kvůli slabé znalosti angličtiny vyhýbá videokonferencím unijních ministrů financí. „Bylo by dobré, aby všichni ministři mluvili anglicky, ale ministři nerostou na stromech,“ obhajoval Babiš Schillerovou. „Já zase neumím dobře česky a přiznávám to,“ zakončil premiér.

SOUDCI V CHEBU REHABILITOVALI NĚMCE SCHÄFERA

Okresní soud v Chebu rehabilitoval dalšího Němce, který byl kvůli útěku na Západ zadržen a několik dnů vězněn v Československu. Příběh Andrease Schäfera je ale poněkud zvláštní, k hranicím se totiž tehdy vůbec nepřiblížil.

Psal se rok 1987, když se čtyřiadvacetiletý Andreas Schäfer vydal z bývalé NDR se svou těhotnou o tři roky mladší přítelkyní Dagmar Niestatek na dovolenou do Československa. Z hraničního přechodu Vojtanov se dvojice vydala do Karlových Varů, po několika dnech mladí lidé zamířili do Chebu, kde se ubytovali přímo na náměstí v hotelu Hvězda.
Volné chvíle si krátili procházkami po městě a okolí. Jednou se vydali po silnici směrem k Pomezí. U restaurace Myslivna, která stávala naproti posledním obytným domům v městské části Skalka, sešli z cesty a vydali se k nedaleké přehradě. Po jejím břehu a posléze opět po silnici došli až téměř k Pomezí.

A právě tady je 14. srpna zadrželi českoslovenští pohraničníci. Svůj osud pak dva mladí lidé zpečetili jedinou větou. Na otázku, co zde dělají, popravdě a bezelstně odpověděli, že se chtějí podívat na hranice.

„Cestou jsme mluvili o tom, jak by bylo pěkné žít v západním Německu. A když už jsme tu byli, řekli jsme si, že bychom se mohli podívat, jak vypadají československo – německé hranice a zda by se daly přejít. Byl to momentální nápad, nic jsme nepřipravovali,“ uvedl do protokolu Andreas Schäfer, kterého i s přítelkyní pohraničníci zadrželi, přestože se ničeho nedopustili, ba ani nenarušili hraniční pásmo.

Dagmar se musela podrobit lékařské prohlídce, která potvrdila těhotenství. Týž den ji pohraničníci předali do rukou německé bezpečnosti. Andreas si však pobyl ve vazbě. Následující den totiž putoval do věznice v Plzni, odkud jej po pěti dnech převezli do Vazební věznice Praha Ruzyně a až 26. srpna 1987 byl na základě příkazu Federálního ministerstva vnitra letecky vyhoštěn do Německé demokratické republiky.

O plánech jen mluvili, nic neudělali, říká advokát

O absurditě celého zásahu svědčí nejen fakt, že se odehrál jen pouhé dva roky před sametovou revolucí, ale také například to, že ve výčtu předmětů, které Češi dvojici zabavili, nechybí například dvoje dámské kalhotky.

„Celý případ je mimořádný s ohledem na to, že tito dva mladí lidé nic neudělali, ničím se neprovinili a přesto pykali. Ano, byli naivní, ale k hraničnímu pásmu se ani nepřiblížili, a kdyby bývali tehdy odpověděli jinak a něco si vymysleli, možná by pak Andreas Schäfer nemusel strávit dny v československém a dlouhé měsíce v německém vězení,“ řekl právní zástupce Andrease Schäfera, advokát Lubomír Müller.

Ten navíc upozornil na fakt, že tehdejší režim mladého Němce vinil z trestného činu pokusu o opuštění republiky, přičemž mladík o svých plánech jen mluvil, tedy opuštění republiky pouze připravoval. „ A to je podstatný rozdíl,“ připomněl Müller.
S jeho návrhem se chebský soudce Jiří Kutílek ztotožnil a Andrease Schäfera v souvislosti s omezením jeho osobní svobody na území Československa rehabilitoval. „Je to příležitost se očistit, dosáhnout morální satisfakce za zážitek, na který nezapomene do konce života,“ řekl v závěrečné řeči soudce.

ŽALOBCE OBŽALOVAL ŠÉFA LÁN BALÁKA ZA MILIONOVÉ MANIPULACE

Státní zástupce obžaloval šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka z manipulace se zakázkou na opravu nádrže Klíčava, upozornil web Aktuálně.cz. Podle kancléře Vratislava Mynáře byly ale rozsáhlé stavební práce, které policie považuje za zmanipulované, nezbytné a nechává Baláka ve funkci. Případ bude řešit kladenský soud.

Už dříve policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili Baláka kvůli těžbě kamene v letním sídle prezidenta. Spolu s Babákem byli obviněni další dva lidé. Podle kriminalistů tajně vytěžili a odvezli kamene více, než oficiálně vykázali. Tím měla vzniknout škoda za 1,35 milionu korun.

Ve středu podle Aktuálně.cz Baláka státní zástupce obvinil z toho, že manipuloval jinou masivní stavební zakázku na zpevnění břehů nádrže Klíčava a připravil tak Hrad o miliony. Balák je v této kauze stíhaný od roku 2017, po třech letech od policejního zásahu v letním sídle prezidenta se nyní uzavírá vyšetřování stavby, kvůli které rozpočet Hradu postupně nabobtnal až na půl miliardy korun za rok.

Podle kancléře Vratislava Mynáře, který osobně Baláka do funkce šéfa lánských lesů dosadil bez výběrového řízení, však byly stavební práce na nádrži naprosto nezbytné a Balák i nadále zůstává ve své funkci. Nebýt zpevňování, hrozilo podle Mynáře znečištění nádrže Klíčava, která slouží jako zásobárna pitné vody pro Kladno.

Manipulace druhé etapy stavby

Balák je obviněný z toho, že zmanipuloval zakázku na druhou etapu stavby budovanou v letech 2017 a 2018. Spolu s ním čelí obžalobě i manažer kladenské firmy Energie – stavební a báňská Libor Tkadlec i sama tato společnost, která stavbu budovala.

„Věc byla dnes čerstvě podána,“ sdělil k obžalobě mluvčí kladenského soudu Ivo Poštolka.

Policie navrhla obžalovat šéfa Lán Baláka za stamilionovou zakázku

Jednoho člověka státní zástupce žaluje kvůli sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Dalšího člověka a firmu viní ze stejného trestného činu ve stádiu pokusu, protože díky zásahu policie k dokonání činu nedošlo, uvedl žalobce Jiří Pražák z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Balák však opakovaně tvrdí, že nic neprovedl. „Je to lež. Pouze nepravdivá konstrukce policie,“ řekl už dříve.
Loni v červnu uvedl, že zakázka byla stoprocentně v pořádku a že o nutnosti provést práce bylo rozhodnuto ještě v době, kdy Lesní správu Lány nevedl. Dále řekl, že o manipulaci s cenou zakázky či o ovlivňování rozsahu prací nemá žádné informace. Podle Aktuálně.cz ale policejní odposlechy zachytily, jak se manažer vítězné firmy chlubí tím, že tendr lesní správa ušila přímo pro něj.

Vodní nádrž Klíčava je jedním ze zdrojů pitné vody pro Kladno a okolí. Oprava svahů podél nádrže skončila v Lánské oboře loni v červnu. Policie v souvislosti se zakázkou zadržela v roce 2017 tři lidi, následovaly domovní prohlídky a prohlídky prostor a pozemků na řadě míst včetně budovy Lesní správy Lány.

LANG: CHTĚL JSEM PROBUDIT NÁROD, NE VYZVAT K ZABITÍ PREZIDENTA ZEMANA

Bývalý jesenický radní Martin Lang se nedopustil trestného činu, když loni na Facebooku označil prezidenta Miloše Zemana za „druhého Hitlera“ a vyzval k jeho vraždě. Ve středu tak rozhodl Obvodní soud v Praze a případ předal do přestupkového řízení. Lang u soudu obžalobu odmítl, podle svých slov pouze naplňoval své právo na svobodu slova.

Podle soudce bylo Langovo jednání maximálně přestupek, případ proto předal úřadu Městské části Prahy 8. Usnesení není pravomocné, státní zástupkyně si proti němu podala stížnost, kterou se bude zabývat pražský městský soud. Langovi hrozí za podněcování k trestnému činu až dvouleté vězení, žalobkyně pro něj navrhovala peněžitý trest.

Soud zastavil stíhání zastupitele obviněného z podněcování vůči Zemanovi

„Soud má za to, že se nejedná o trestný čin, (...) je přesvědčený, že by tato věc neměla být řešena v trestněprávním řízení,“ konstatoval ve stručném odůvodnění samosoudce Miloslav Sládek.

Doplnil, že soud má sice výhrady k Langovu příspěvku, podobného vyjadřování se však podle něj dopouštějí i další politici, které na rozdíl od Langa chrání poslanecká imunita. Upozornil ale také, že hranice svobody projevu není bezbřehá.
Lang ve středu nepopřel, že příspěvek, v němž na adresu Zemana napsal, že „je druhý Hitler a je nutné ho podřezat jako svini“, na svém soukromém profilu zveřejnil.

Svými výroky na sociální síti loni v dubnu reagoval na to, že Zeman souhlasil se zdaněním náhrad vyplácených církvím. Poslance, kteří pro zdanění náhrad hlasovali, Lang označil za „proradná prasata“, která je dovoleno a nutné zabíjet.
Vyjádření na Facebooku bylo podle Langa, který byl politikem ODS, řečeno v nadsázce. „Rozhodně nebyl smysl někoho instruovat k nějaké vraždě,“ řekl ve středu u Obvodního soudu pro Prahu 8 bývalý radní. Nezamýšlel prý nabádat k fyzické likvidaci prezidenta, ale k odstranění Zemana z politického života.

Sněmovna schválila zdanění peněžitých náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, loni 23. dubna. Novelu poslanců KSČM, jež zdanění zavádí, Zeman podepsal 2. května. Proti zákonu se ale v říjnu postavil Ústavní soud, který konstatoval, že dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené komunistickým režimem míří proti principům demokratického právního státu a spornou část zrušil.

Lang podotkl, že v době, kdy příspěvek psal, nemohl vědět, že Ústavní soud zafunguje jako pojistka a zákon zruší. „V té době jsem chtěl udělat něco, co by bylo slyšet, čeho by si každý všiml, na co by lidi reagovali a co by patřičným způsobem probudilo ostražitost národa, který mlčel. Jako obvykle,“ řekl soudu. Svým vyjádřením Lang podle svých slov pouze naplnil svoje právo na svobodu projevu. Zemanovi a poslancům se Lang prý omlouvat nehodlá.

Ve své obsáhlé výpovědi Lang také kritizoval rozhodnutí pražského městského soudu. Ten v únoru zrušil původní usnesení, kterým obvodní soud Langovo stíhání zastavil.

Radní, který nabádal k zabití Zemana, se žaloby nebojí: Byla to nadsázka

Zdanění restitucí loni prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Zeman i premiér Andrej Babiš (ANO) po rozhodnutí Ústavního soudu uvedli, že je jeho verdikt třeba respektovat. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek devatenáctiprocentnímu zdanění od letošního ledna.
ODS Langa kvůli výroku vyloučila ze strany. Rezignoval také na funkci radního, ačkoliv ho jeseničtí zastupitelé podpořili a odhlasovali vyjádření, že výrok byl osobním prohlášením a nevyjadřuje postoj zastupitelstva ani městské rady.

VOJTĚCH SI S PRYMULOU NESEDÍ, PRYMULA ZMOCNĚNCEM PRO ZDRAVOTNICTVÍ?

Premiér Andrej Babiš nabídl náměstkovi ministra zdravotnictví Romanu Prymulovi místo zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví na Úřadu vlády. Prymula, který ze své nynější funkce odchází ke konci května, nabídku předběžně přijal. „Je to na dobré cestě, v pondělí se to dořeší,“ řekl Babiš v České televizi. Prezident Miloš Zeman toto řešení uvítal, dodal premiér.

„S panem ministrem si úplně nesedli,“ řekl ve středu v rozhovoru pro iDNES.cz premiér Andrej Babiš ke vztahu Prymuly s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Prymula je podle Babiše odborník a byla by škoda, kdyby opustil státní služby. Vojtěch řekl, že si už Prymulu nedovede na pozici svého náměstka představit.

„Určitě mě to mrzí,“ reagoval Babiš skutečnost, že Prymula ministerstvo zdravotnictví opustí. Náměstkovi stále chybí bezpečnostní prověrka, o kterou žádal před více než rokem. Povinné prověrky na stupeň „důvěrné“ náměstkům ministerstvo nařídilo loni v březnu. Prymula ji však stále nedodal.

Babiš považuje Prymulu za odborníka. „Ale jak už to bývá, a u nás bohužel často, si s panem ministrem úplně nesedli,“ řekl premiér. „Teď to vypadá, že má odejít z ministerstva zdravotnictví. Ale to je rozhodnutí ministra,“ dodal Babiš.

Prymula už dříve řekl, že povinné bezpečnostní prověrky pro náměstky ministerstvo zavedlo kvůli obavám z jeho popularity. „Prověrka je naprosto běžná záležitost, mají ji náměstci i na jiných resortech. To, že na zdravotnictví tato povinnost v minulosti nebyla, považuji spíše za raritu,“ opáčil ministr Adam Vojtěch. „Komentář pana náměstka o účelovosti považuji za nekorektní, stejně jako jeho vzkazy přes média,“ řekl v úterý iDNES.cz ministr.

Prymula nevyloučil, že vyjednává s Babišem o vládním angažmá

Co bude Prymula přesně na Úřadu dělat, pokud úkol přijme, není ještě jasné. „Já s panem profesorem diskutuji o nějaké jeho další roli, v rámci jeho dalšího působení na Úřadu vlády. Protože v tom zdravotnictví máme strašně moc projektů, které chci realizovat,“ uvedl Babiš, který zároveň mluví o „velice dobré komunikaci“. Sám Prymula naznačil, že má nabídky ze soukromého sektoru.

„Byla by škoda, aby teď zmizel se struktur státu,“ dodal Babiš. Na otázku, zda třeba nechce končícímu náměstkovi nabídnout kandidaturu do Senátu za hnutí ANO, reagoval pobaveně. „Senát určitě ne,“ zasmál se premiér.
Ministr Vojtěch se ve středu vyjádřil pro Českou televizi. „Výroky Romana Prymuly o zavedení bezpečnostní pro věrky kvůli jeho popularitě jsou za hranou. Na pozici náměstka pro zdravotní péči si ho nedovedu představit,“ zdůraznil.

MINISTRYNĚ BENEŠOVÁ: KREJČÍŘ BEZPEČNOSTNÍ RIZIKO, PODPOŘILA BYCH SMARTWINGS

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová tvrdí, že nezná člověka, se kterým prezident Zeman počítá na post předsedy Nejvyššího soudu. V rozhovoru pro MF DNES také vyslovila přesvědčení, že soudy doženou skluz způsobený koronavirem, a řekla, že by podpořila státní pomoc společnosti Smartwings. Vyjádřila se i k letité kauze Radovana Krejčíře. „Zřejmě by stál o to se vrátit, protože tady ho čeká „fešáčtější“ kriminál než tam. Je to však obrovské bezpečnostní riziko,“ podotkla.

Benešová v rozhovoru promluvila mimo jiné o novém předsedovi Nejvyššího soudu, kterého vybírá prezident Zeman a jehož jméno je jí záhadou, či o veřejně diskutované pomoci společnosti Smartwings. Ta sice po uskutečnění rozhovoru vstup státu do firmy odmítla, podle Benešové by však šlo o pomoc národnímu dopravci.

V posledních dnech je tématem pomoc státu společnosti Smartwings. O nákupu podílu ve společnosti státem mluvil například ministr Karel Havlíček. Vy sama jste nedávno naznačila, že každý z podnikatelů by měl mít „vatu“ na přežití. Má stát Smartwings pomoci?

Vůbec jsem to nemyslela zle, sama jsem podnikatel. Vím, co to znamená nemít rezervu. Moje kancelář sídlí v zátopové zóně. Leccos jsme zažili, víme, že nemůžeme vybrat účet úplně do konce, že musíme mít finanční rezervu a musíme přemýšlet dopředu. Toto jsem myslela. A ne, že chci pourážet podnikatele. Já si jich vážím. I na vládě jsem hlasovala v jejich prospěch.

Vy jste poukazovala na to, že podnikatelé musí mít rezervu. A teď vaši vládní kolegové navrhují pomoc Smartwings.

Pokud vím, tak pan Šimáně (podnikatel Jiří Šimáně – pozn. red.) má ve společnosti 14 procent, dále tam mají podíl Korejci (žádná korejská společnost podíl ve Smartwings nemá, Smartwings Group patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Necelý poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe, pozn. red.), plus do toho celého spadly ČSA jako takový přívažek. Jde o to zachránit národního dopravce, a ne Smartwings. Když to neuděláme, tak nám linky seberou Katovice a jiná města. Jak bychom létali? Přes Mnichov, přes Katovice. Ale to není na pořadu dne. Zároveň ve Smartwings mají podíl Korejci, kteří se o to ale přestali starat. Takže to taky není ideální. A kdo to tehdy způsobil? To bylo za vlády Mirka Topolánka.

Takže vy byste podpořila nějakou pomoc této firmě?

Pokud to bude rozumné a stát tam bude mít rozhodný podíl, tak ano. Bude to národní dopravce. Toho chceme zachránit.
Nového předsedu Nejvyššího soudu neznám

O víkendu jste měla mít schůzku s prezidentem. Měla jste se ho zeptat na to, zda už někoho vybral na post předsedy Nejvyššího soudu. Došlo na to?

Zeptala jsem se, pan prezident mi odpověděl. To jméno je pro mě naprosto neznámé. Nebudu ho zatím zmiňovat, to je výsostné právo prezidenta.

Vám opravdu to jméno nic neříká?

Předsedu Nejvyššího soudu vybírá pan prezident. Jméno si vybral on. Jsem sama zvědavá, až nám ho oficiálně představí.

Můžeme tedy předpokládat, že v následujících týdnech to prezident oznámí?

Tvrdil mi, že to rozhodne v nejbližší době. Tečka (Miloš Zeman chce nového předsedu oznámit ve středu, podle serveru Česká justice by jím mohl být i Petr Angyalossy

Zemanův výběr předsedy NS není důvěryhodný, míní šéfka Soudcovské unie

Pana prezidenta kritizovala šéfka Soudcovské unie Daniela Zemanová, že nepostupuje průhledně. Vnímáte to tak?

Takto přímo to nevnímám. Jak jsem řekla, je to jeho právo. Já jsem svého kandidáta oznámila, za toho jsem bojovala. Jestli nebude zařazen do užšího výběru, tak to je právo prezidenta. Jsou ale jasné parametry, že musí jít o soudce u Nejvyššího soudu. Z těch pan prezident vybírá. Pokud si dobře vzpomínám, tak i bývalý prezident Havel nic neoznamoval, s kandidáty jednal a pak vyhlásil jméno. Jestli se tam dějí nějaké zákulisní věci, tak do těch já nevidím. Nevím, zda do nich vidí paní Zemanová. Zvláštní, že se o situaci zajímá až ve chvíli, kdy je rozhodnuto.
Padlo na schůzce téma amnestie?

Ne, vůbec, nikdy. To téma je zveličené. Když přišla epidemie, tak jsme sledovali, co se děje v Itálii. Zároveň jsem měla častý kontakt s generálem Dohnalem (Petr Dohnal, šéf vězeňské služby – pozn. red.), zavřeli jsme věznice, protože jsme se báli, aby tam vir nebyl zanesen. V podstatě jsme jen sledovali situaci v okolních zemích, kde se amnestie vyhlašovaly. Brala jsem to v potaz, kdyby bylo nejhůř. Ale byly to jenom teoretické úvahy.

Vy jste zmiňovala, že by to bylo na stole, tak až po ukončení nouzového stavu. To teď nastalo…

Pan prezident se jasně vyjádřil, že žádnou amnestii nedá.

Koronavirus by ve věznicích mohl být problém. Máte informace, zda se vězni testovali? Jak se dodržovala opatření?

Já mám za to, že rychlotesty probíhaly. Vir se tam nedostal, díky včasným opatřením. Máme jeden kuriózní případ, a to vězeňkyni, co je ve vazbě. Ona nákazu šířila a museli jsme ji za to umístit do vazby. Na to je vybavená brněnská věznice, kde je infekční oddělení.

Skutečně v samém zárodku jsme zakázali návštěvy, bylo to největší riziko nákazy. Vězňům jsme to kompenzovali minutami na telefon navíc. Tento týden se pak začínají rozvolňovat pravidla návštěv. Může přijít jeden příbuzný, musí se mu měřit teplota, budou se instalovat plexiskla.

Některé soudy jsou skoro zbytečné

Začátkem roku proběhla i debata o lékařích ve věznicích zejména s ohledem na Davida Ratha. Měli jste řešit, zda by odsouzený doktor mohl v této praxi pokračovat i ve vězení. Posunulo se to nějak?

Nevím o tom, že by se to posunulo. Nebylo to na pořadu dne. Máme problém s lékaři, protože ve věznicích nechce nikdo sloužit. Ale že by nás vytrhli odsouzení, to si také nemyslím. Ono jich ve výkonu trestu tolik není. Když se to vyselektuje, tak zbývá jeden, možná dva. Budeme spíše shánět pomoc, abychom lékaře lépe odměňovali a aby přicházeli zvenčí.

V ČT jste mluvila o tom, že by soudci z trestních soudů mohli být dočasně přeřazeni na civilní soud. Jak si něco takového konkrétně představujete?

Takto to nebylo řečeno. My narážíme na to, že některé okresní soudy jsou už skoro zbytečné. Tabulky neodpovídají tomu, jak společnost funguje. Klesla kriminalita, to výrazně. Pak máte situaci, kdy na civilním úseku, teď konkrétně na správním, je přetíženost, a na trestních klesá agenda. Takže musíme tabulky přeorganizovat tak, aby to odpovídalo realitě.
Nebylo to míněno tak, že já budu soudce přeorganizovávat, to vím, že nemůžu, ale je to na předsedech soudů. Určitě by se měla měnit i mapa soudů. Bude to na předsedech soudů, ti si to musí zorganizovat. My jim přidělujeme tabulky, a o ty jde. Budeme je překopávat. Ale to není na pořadu tohoto volebního období.

Myslíte si, že přetíženým soudům by mohli pomoci i notáři, kteří by například převzali agendu nesporných rozvodů?
Tomu já rozhodně fandím. Bylo by to zajímavé i pro občany, protože kdo chodí rád k soudu? Když máte jednoduchý

rozvod, na kterém se domluvíte, tak proč by to nemohlo proběhnout před notářem?

Jak ulevit českým soudům? Část rozvodů by řešili notáři, navrhuje komora

Takže si myslíte, že je to na delší dobu?

U notářů nyní pracujeme na notářském řádu, na stole máme mimo jiné i zvýšení jejich odměn. Což jsem tedy zvědavá, jak tedy teď projde, když do toho vletěl koronavirus a bude tady dluh. Je to však předjednané s ministerstvem financí, ale konečné slovo teprve paní ministryně řekne. Já si myslím, že tomu nebude bránit, je to rozumný krok. Nezvyšovalo se to asi 10 let

Jak osobně to vnímáte vy s ohledem na průtahy soudů? Ty omezily svou činnost kvůli pandemii.
Nutné věci se soudily, takže vazební řízení probíhala, tam, kde to šlo. Naopak je nyní přetlak obsílek, takže se dohání, co se dá. Dokonce to nařizují už i na léto, takže si jsou vědomi toho, že nějaký ten skluz je. Budou se snažit vše přes léto dohnat.

Předseda Městského soudu v Praze pan Vávra uvedl pro Lidové noviny, že podle něj se justice s nedodělky v posledních měsících vypořádá nejdříve za rok. Praha je specifická, tady se koncentrují velké a složité kauzy. Takže ve svém odhadu pan Vávra může mít pravdu. Já jsem přesvědčená, že to doženou.

O novele o státním zastupitelství a Krejčířovi

Deník N nedávno informoval o tom, že nebudete tlačit na prosazení novely o státním zastupitelství. Vy jste ji na vládu
předložila loni v srpnu. Na program se ještě nedostala, jak to?

Já jsem úkol splnila. Vyjednávala jsem i s nejvyšším státním zástupcem. Pak jsem oznámila panu premiérovi výsledek. Novela je na vládě, legislativní radou prošla v září. Je věcí posouzení, zda bude posunuta vpřed. Do toho vlítla epidemie, vše se posouvá.

Proč od té novely couváte?

Já necouvám. Já jsem ji předložila, čekám, že půjde na vládu. Deník N odkazoval na nejvyššího státního zástupce, který se prý s vámi domluvil, že novelu nebudete aktivně prosazovat.
To je zase věc, jak to interpretují na Nejvyšším státním zastupitelství. Já od ní necouvám, to bych ji stáhla.

Takže se ji budete snažit prosadit?

Je to v programovém prohlášení vlády. Kdybych byla ministrem tehdy, tak bych to třeba nedělala. Pro mě to až tak důležité nebylo. Protože to tam ale je, tak je teď věcí vlády, jestli to bude dál považovat za prioritu.

Jak to vypadá s vydáním Radovana Krejčíře? Jste nějak v kontaktu s jihoafrickým ministerstvem spravedlnosti?

Jsme, ale žádné posuny tam nebyly. Má to v gesci pan náměstek Kohout a ten chodí vyjednávat. Je v pravidelném kontaktu s panem náměstkem Smolkem z ministerstva zahraničních věcí. Pokud já sama vím, tak se nic zatím nezměnilo. Na tahu je ministr spravedlnosti Jihoafrické republiky.

Bojím se o život, vzkázal Krejčíř z JAR. Krátce poté mu shořela vila

A pořád je tedy snaha o to, aby byl vydán do Česka?

Nezaznamenala jsem nyní, že by byla nějaká extra snaha. Pořád žádost visí u jihoafrického ministra. O to požádal tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Už se to táhne dlouho. To téma se pořád vrací, například kvůli tomu požáru vily. Zřejmě by stál o to se vrátit, protože tady ho čeká fešáčtější kriminál než tam. Je to však obrovské bezpečnostní riziko. Pamětníci mě informovali o tom, že když to bylo projednáváno na Bezpečnostní radě státu, vyhodnotili to jako bezpečnostní riziko.

Ale přesto usilujeme, aby se vrátil?

Nemůžeme to vzít zpátky. Je to žádost z roku 2007, to jsme ani nevěděli, že spáchá další zločiny. A to už nelze vzít zpátky.

Náplň práce: legislativní rada vlády

Jaká je nyní situace s elektronickými náramky?

Několik kusů bylo dodáno pozdě a to ještě ve špatném stavu.
Řešíme to, aby systém fungoval, protože se osvědčil. Lpíme na tom, aby fungoval dál. Hrozně mě mrzí, že firma selhala (konkrétně jde o izraelského dodavatele SuperCom – pozn. red.). Mají asi nějaké existenční potíže, jak jsem pochopila.
Nyní musíme být dobří hospodáři a uplatnit případné sankce, které jsou ve smlouvě. Abychom zachránili maximum, jednáme s dodavatelem jak v rukavičkách. Jak to tak odhaduju, asi to ale nepůjde, takže se vyjednává, aby to nebolelo je ani nás a pomalu a jistě spějeme k tomu, že se bude muset vypsat nové výběrové řízení.

Kde budete nového dodavatele hledat?

Já bych byla nejraději, kdyby byl český nebo alespoň z Evropy. Protože čím větší vzdálenost, tím větší jsou komunikační potíže. Slyšeli jsme, že jsou nějaké nové firmy. Já bych chtěla, aby to byla ideálně česká firma, ale myslím si, že takovou u nás nenajdeme.

Víte, kolik náramků je nyní v provozu?

V rámci úvodní dodávky bylo dodáno celkem 280 náramků. Aktuálně je nasazeno v provozu 140 náramků. Máme rezervu dalších zhruba 40. Máme tedy rezervu, se kterou můžeme fungovat. Musíme samozřejmě ale myslet na zadní vrátka a hledat novou firmu. Protože tady s tou to nepůjde.

Co vás jako ministryni spravedlnosti v posledních dnech zaměstnává nejvíce?

Teď mě více zaměstnává Legislativní rada vlády, protože jsem současně předsedkyně. Začalo to v lednu, kdy nás pan Moravec nazval „právní samoobsluhou“ v Otázkách Václava Moravce, což jsem nelibě nesla. Tak jsem zjišťovala podrobnosti a začala jsem tam chodit, i když mi to moc čas nedovoluje. Radu nyní považuji za více prioritní, takže radši odložím nějakou návštěvu soudu a jdu si tam sednout a hlídat si to, co se tam projednává.

SOUDCI ODMÍTLI OBNOVU JANOUŠKOVA PROCESU O SRAŽENÍ ŽENY

Pražský městský soud znovu zamítl žádost lobbisty Romana Janouška o nové projednání jeho dopravní nehody, za kterou si má odpykat 4,5 roku vězení. Usnesení není pravomocné. Janoušek usiluje o obnovení svého trestního řízení v kauze, v níž byl odsouzen, že opilý úmyslně srazil autem ženu a od nehody ujel. Jeho advokát tvrdí, že Janouškovo vnímání mohla v době incidentu ovlivnit závislost na alkoholu a také hematom na mozku. Janouškovu žádost o nové projednání nehody zamítl Městský soud v Praze už v roce 2016. Ústavní soudci mu ale loni nařídili, aby se lépe vypořádal s jeho argumenty.

Soud tedy k dokreslení lobbistova stavu v době nehody vyslechl psychiatra a neurochirurga, kteří pro Janouška zpracovali znalecké posudky. Předvolal si také podnikatelovu manželku a terapeuta.
Za nehodu způsobenou v roce 2012 v pražské Michli byl vlivný lobbista původně obžalovaný z pokusu o vraždu.

Nakonec byl odsouzen za ublížení na zdraví a za řízení pod vlivem návykové látky.

Za mřížemi si zatím odpykal zhruba rok a čtvrt, od března 2016 má trest přerušený ze zdravotních důvodů. Ze stejného důvodu dvakrát neúspěšně žádal soud o prominutí zbytku trestu. Od ledna čelí návrhu na obžalobu z podílnictví v kauze neoprávněných úhrad od zdravotních pojišťoven pro laboratoř Chambon.