Šéf starostů Rakušan se za kažou cenu toužil stát nikým jiným, než ministrem vnitra, jako kdyby byl osvědčený kriminalista nebo odborník na zpravodajské služby. Teď musí řešit nedostatky v policii, která odmítá očkování, a další nařízení Fialovy vlády. A policisté se jen tak nedají, protože nyní slyšeli, že jim nebude přidáno, jako zdravotníkům, ale všechny peníze si nechají jen politici, poslanci a senátoři. Od ledna bude mít měsíčně více než 15 tisíc premiér Fiala a poslanci a senátoři o více než pět tisíc. Důchodci dostanou necelou tisícovku a soukromníci nic.

Kromě řadových policistů musí Rakušan dnes hledat i nového policejního prezidenta a uklidnit celý policejní sbor. K vnitru však patří i velká armáda zaměstnanců pošt, kteří nemají stále žádnou jistotu, jak budou dál pošty v ČR existovat. Denně se nadřou s balíky, které mají více než 15 kg, což není dovoleno, a tahají denně těžké tašky po ulicích měst za pár korun měsíčně. Ministr Rakušan by si to měl sám zkusit, nebo tam zaměstnat svoji manželku nebo milenku, aby pak věděl, jak bude zpívat. Všude jinde v cizině už mají pracovníci pošt na rozvoj auta. V ČR je ovšem všechno při staru. Jak dlouho? Co udělá brzy ke zlepšení ministr Rakušan a spol.?

X X X

Zvýšení žebračenky pro důchodce.

Rok 2022 s největší pravděpodobností přinese dosud malé navyšování penzí. Senioři se dočkají hned dvojí valorizace, důchod se během jediného roku zvýší přibližně o 1 500 korun měsíčně. Paradoxně k tomu pomůže nejvyšší inflace za posledních 13 let, která přetrvá i po většinu nadcházejícího roku.

Zvýšení penzí se projeví už v lednové výplatě důchodů. Čeští senioři se mohou každý měsíc těšit v průměru na 800 korun, které budou dostávat navíc. Další navýšení penzí pravděpodobně přijde v červenci, a to průměrně o 700 korun měsíčně. V obou případech půjde o valorizaci ze zákona, a to kvůli nezvykle rychlému růstu cen v Česku.

X X X

Živnostníci jsou tikající bombou důchodového systému, varovala ekonomka

Živnostníky můžeme považovat za tikající bombu důchodového systému. V pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekla ekonomka Helena Horská. Podle její kolegyně Ilony Švihlíkové je zvyšování důchodů zajímavý předvolební segment.
Vláda v pondělí posvětila od příštího roku navýšení důchodů zhruba o 800 korun. „Myslím, že to není takový zásek pro státní kasu. Když se podíváme na to, co senioři v poslední době zažívají, problém bych s tím neměla. Docela mě zaujalo, jak strany toto všechno podporují, protože se jedná o velmi zajímavý předvolební segment,“ sdělila Švihlíková.

Nedostatky shledává Horská v otázce živnostníků. „Je to velká skupina, která je teprve tikající bombou do důchodového systému. Většinou si platili velmi malé připojištění a tito lidé do něj budou později vstupovat. Společnost je nenechá na holičkách,“ míní.
Důchody na dluh
„Současné zvyšování důchodu jde na dluh. Deficit v důchodovém systému znamená, že si na trhu musíme půjčit zhruba 40 miliard korun. To nás bude stát zhruba jednu miliardu korun. Ano, důchodci mohou být v situaci, kdy rostou životní náklady, skupinou obyvatel, která to pocítí nejvíce. Zároveň si ale musíme uvědomit, že když prostředky v rozpočtu nejsou, musíme škrtit jiné výdaje,“ dodala Horská. Narážela například na výdaje, které by jinak pomohly zdravotnictví a sociálním službám.

Řada Čechů si pro jistotu začala na důchod spořit. „Spoléhání na stát je velice nebezpečné. Stát nám zajistí základní důchod, nějakou úroveň dávky, kterou budeme mít. Pokud nechceme zažít hluboký propad příjmů a životní úrovně, musíme už teď při nástupu do pracovního života zvažovat, že si budeme spořit,“ uzavřela diskusi Horská.

X X X

S novým rokem se zvedá minimální mzda. Společně s ní rostou i zaručené mzdy

Minimální mzda se od soboty zvyšuje o tisíc korun na 16 200 korun, tedy téměř o sedm procent. Současně se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. S navýšením počítá vládní nařízení. Podle podkladů k tomuto předpisu nejnižší výdělek pobírá asi 139 000 lidí.

O navýšení minimální mzdy rozhodla ještě minulá Babišova vláda. Nařízení schvalovala ale až po loňských říjnových volbách. Odbory, zaměstnavatelé a členové kabinetu se na tripartitě na přidání stejně jako v minulých letech nedohodli. Ministerstvo práce pod tehdejším vedením sociální demokratky Jany Maláčové navrhovalo růst o 2800 korun na 18 000 korun. Odbory to podporovaly. Zaměstnavatelé byli naopak nejvýš pro 500 Kč či 550 korun navíc.

Roční mzdové náklady na pracovníka s nejnižším výdělkem se po navýšení o tisícikorunu zaměstnavatelům v roce 2022 zvednou zhruba o 16 000 korun. Tiskové oddělení ministerstva práce před nedávnem uvedlo, že by firmám mohly příští rok výdaje vzrůst zhruba o 5,7 miliardy korun a ve veřejném sektoru asi o 370 milionů korun. Po zvýšení minimální a zaručené mzdy by stát mohl vybrat na sociálním pojištění o 970 milionů Kč víc a na zdravotním o 360 milionů Kč víc.

Odbory poukazovaly na to, že nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby. Odboráři kritizovali, že Česko má nižší minimální mzdu než Polsko či Slovensko. Podle zaměstnavatelů se firmy vzpamatovávají z covidové krize a výraznější přidání by do potíží dostalo hlavně menší podniky. Podnikatelé žádají zavedení pravidelné valorizace podle ekonomických ukazatelů. V minulém volebním období to ministerstvo práce nevyjednalo a neprosadilo. Nová vládní pětikoalice ve svém koaličním programu zavedení automatické valorizace minimální mzdy slibuje.

X X X

Největší růst za posledních šestnáct let. Akcie na pražské burze posílily o téměř 40 procent

České akcie během letošního roku posílily o 38,84 procenta. Šlo o největší roční růst od roku 2005. Pražská burza patří letos mezi nejvíce rostoucí akciové trhy v Evropě i na světě, řekl analytik Wood & Company Vojtěch Boháč. Index PX skončil na 1426 bodech. Rok uzavřel na svém dlouholetém maximu, výše byl naposledy v září 2008.

Nejvíce z evropských indexů letos rostl estonský OMX Tallinn, který přidal 49 procent. Americký S&P 500 do čtvrtečních 16.00 posílil o 28 procent, německý DAX o 16 procent a panevropský Stoxx 600 o 22 procent.

V plusu tento rok zakončila drtivá většina společností indexu PX, oslabily jen akcie společnosti Photon Energy. Nejvíce, o 72,79 procenta, zdražily akcie České zbrojovky. Ta těžila hlavně z akvizice známé americké firmy Colt. Dařilo se i skupině ČEZ. Její akcie během roku, kdy ceny energetických komodit překonávaly jeden rekord za druhým, posílily o 60,6 procenta na 827 korun.

Bankám vedle pozitivního globálního sentimentu pomáhalo i zvyšování úrokových sazeb ČNB. Centrální banka během roku navýšila svou základní sazbu z 0,25 procenta o 3,5 procentního bodu na 3,75 procenta.
Nejvíce zpevnily akcie Erste, které přidaly 55,38 procenta na 1025,50 koruny. Komerční banka posílila o 42,3 procenta na 935 korun. Moneta byla na rozdíl od jiných bank ovlivněna také zprávami o chystaném spojení s Air Bank. Akcie Monety tento rok posílily o 37,9 procenta a zakončily na 93,75 Kč.

Akcie Avastu zpevnily o 16,32 procenta na 181 korun. Přibližně v polovině roku se objevily zprávy, že Avast chce převzít americká firma NortonLifeLock, v návaznosti na tuto zprávu akcie české firmy skokově posílily.
Do konce roku spojení schválily valné hromady obou firem a předpokládá se, že k dokončení transakce dojde někdy během roku 2022. Po spojení se akcie nové firmy budou obchodovat jen na newyorské burze, pražský parket tak ztratí významný titul.
Z trhu se již příští rok pravděpodobně stáhnou také akcie O2. Společnosti PPF se tento rok v rámci zrychleného odkupu akcií podařilo navýšit podíl v O2 nad 90 procent a získala souhlas k vytěsnění minoritních akcionářů za cenu 270 korun za akcii.
Z pražské burzy letos zmizely akcie Stocku poté, co celý podíl ve společnosti ovládla investiční firma CVC. Do stažení akcií z trhu posílily od začátku roku o 44 procent.
I mimo index PX byly letos na pražské burze růstově zajímavé tituly. Například akcie Pilulky na trhu START za rok vzrostly o 188 procent na 1685 korun.

X X X

Komiks Muriel a andělé patří dědicům kreslíře Káji Saudka, potvrdil Nejvyšší soud

Majitelem originálu nejslavnějšího českého komiksu Muriel a andělé jsou dědicové zesnulého kreslíře Káji Saudka. Definitivně o tom rozhodl Nejvyšší soud, když zamítl dovolání protistrany. Žalovaný Tomáš Šmídek nyní musí dědicům zaplatit i náklady řízení ve výši zhruba 60 tisíc korun.

Na jedné straně sporu stála kreslířova manželka Hana s dětmi, na druhé sběratel Tomáš Šmídek, který dílo v září 2013 koupil od Galerie Moderna za 2,5 milionu korun. Saudková tvrdila, že Šmídek Saudkovi komiks ukradl. Policie pak originál komiksu v roce 2014 Šmídkovi zabavila. Komiks chtěl Šmídek vydražit s vyvolávací cenou 5,9 milionu.

Z dokazování během řízení u soudů vyplynulo, že originál držel Jiří Helmich, který kdysi pracoval v tiskárně. Jeho příbuzní u soudu řekli, že komiks od Saudka dostal jako záruku za půjčení peněz. Saudkovi přátelé ale uvedli, že kreslíř považoval originál za ukradený a popíral, že by dílo někomu dal. Po Helmichově smrti příbuzní prodali komiks v roce 2013 Galerii Moderna, od které pak dílo koupil Šmídek.

Nejvyšší soud rozhodl rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Pavla Malého a soudců Jiřího Doležílka a Marka Cigánka. Potvrdil tak rozhodnutí Městského soudu v Praze, že nebylo prokázáno, že Helmich vlastnického práva ke komiksu nabyl, i když rozsudek ho v části změnil.

Odvolací soud podle nejvyšší instance nepostupoval správně, jestliže nezjednal nápravu rozsudku soudu prvního stupně, který ve výroku I o věci samé [o nahrazení souhlasu žalovaného 1) s vydáním předmětu úschovy] nezohlednil skutečnost, že předmět úschovy nebyl dosud v řízení o pozůstalosti po Karlu Saudkovi projednán, tím, že by v tomto výroku rozsudek soudu prvního stupně změnil [220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.] tak, že žalovaný 1) je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy dědicům po Karlu Saudkovi.

„V projednávané věci – jak je již shora uvedeno – soudy vzaly za prokázané jen to, jak Jiří Helmich o způsobu nabytí předmětu úschovy informoval svědky Zuzanu Cilkovou a Petra Cilka (že „se mělo jednat o zástavu za půjčené peníze“), nikoliv však to, že tímto způsobem se k Jiřímu Helmichovi předmět úschovy skutečně dostal a jaký byl obsah smluvního ujednání, na němž se Karel Saudek a Jiří Helmich v této souvislosti shodli; odvolací soud uzavřel, že předmět díla se do „dispozice“ Jiřího Helmicha dostal za nejasných okolností („způsob, jakým se dostal do dispozice Jiřího Helmicha, je za daného skutkového stavu možné hodnotit jen na bázi spekulací“),“ uvedl nyní Nejvyšší soud v odůvodnění.
Skutkový stav věci tedy závěr o vydržení vlastnického práva k předmětu úschovy Jiřím Helmichem zcela evidentně vylučoval, neboť soudům neumožňoval posoudit dobrou víru Jiřího Helmicha v době uchopení a vykonávání držby, jejíž existenci oprávněná držba vyžaduje.

Závěr o nesplnění podmínek vydržení vlastnického práva k předmětu úschovy Jiřím Helmichem je ale podle Nejvyššího soudu zcela zřejmý, i když se odvolací soud k této otázce přímo nevyjádřil. „Přes uvedený nedostatek proto není rozhodnutí odvolacího soudu nepřezkoumatelné,“ uvedl Nejvyšší soud.

Náklad komiksu činil 1000 kusů, cena 300 korun. Policie v roce 2014 zabavila 533 kusů, které se nestačily prodat. Nyní je katalog žádaným sběratelským artiklem, na internetu se prodává i za desetinásobek původní ceny.
Komiks Muriel a andělé měl vyjít na konci 60. let, ale kvůli nástupu normalizace se k lidem tehdy nedostal. Osud originálu byl desítky let neznámý, komiks vyšel až v roce 1991 po nálezu tiskařských štočků.

Kája Saudek zemřel v roce 2015 ve věku 80 let v motolské nemocnici v Praze. V nemocnici byl kreslíř od roku 2006, kdy upadl do komatu poté, co mu v krku zaskočilo sousto, ceskajustice.cz

X X X

Volby ve Francii, USA i české předsednictví v Radě EU. Co svět čeká v roce 2022?

Zlomovými událostmi protkaný rok 2021 končí, ani v roce 2022 ale nebude nouze o přelomové chvíle. Ve Francii budou například volit prezidenta, v USA zase občané rozhodnou o složení Kongresu. Česko se pak v druhé půlce roku ujme předsednictví v Radě Evropské unie. A rušno bude také ve vesmíru.

Další dějství boje s covidem
Začátkem roku 2022 se budou ve světě dostávat do plošné distribuce pilulky proti covidu a lidstvo tak rozehraje další partii ve zdánlivě nekonečné bitvě s koronavirem. Zatímco prášek molnupiravir od společnosti Merck v klinických testech zklamal a tlumí těžké příznaky covidu „jen“ o třetinu, pilulka od firmy Pfizer má chránit člověka před hospitalizací na 89 procent.
V průběhu roku se také bude rozšiřovat nabídka vakcín, kterými se budou lidé v Evropské unii očkovat. Do rodiny Pfizeru, Moderny, AstraZenecy a Johnson & Johnson se pravděpodobně zařadí vakcíny Valneva (z Francie), Novavax (z USA) a později zřejmě izraelský BriLife.

Nový francouzský prezident?
Mimo covidové zákopy bude lidstvo zápolit také na politickém poli. Evropský prostor se chystá na důležité prezidentské volby ve Francii. V nich nemá současný šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron vůbec nic jisté. Proti němu se totiž postavil mimo jiné populární novinář a spisovatel Éric Zemmour, který brojí proti migraci a muslimské Evropě. A v předvolebních průzkumech Macrona pozvolna dohání.

Volby v USA a česká šance
K urnám půjdou hlasovat také občané Spojených států, kteří rozhodnou o složení Kongresu. Noví politici obsadí Sněmovnu reprezentantů i Senát. Ztratit mohou ve volbách hlavně demokraté. Ti v současnosti v Kongresu horko těžko drží většinu a ztráta obou komor Kapitolu by mohla věštit i slábnoucí moc demokratického prezidenta Joea Bidena.
Rostoucí popularitu republikánů ilustrují i nedávné listopadové volby guvernéra ve Virginii. Tradiční demokratickou baštu totiž ovládl republikán Glenn Youngkin.

Pro Čechy pak bude zajímavé sledovat, jak si tuzemská vláda poradí s předsednictvím v Radě Evropské unie. Do čela orgánu se Česko postaví v červenci příštího roku. Někteří experti se obávají, že vláda není na důležitou roli připravená a předsednictví je kriticky podfinancováno.

Británie bude slavit
Velkou zahraniční událost budou prožívat také ve Velké Británii. V únoru totiž tamní královna Alžběta II. oslaví 70. výročí vlády. U moci je od 6. února roku 1952. K oslavám dojde v době napjatých vztahů v královské rodině, které poznamenal úprk prince Harryho a Meghan za Atlantik i úmrtí prince Philipa, manžela královny.

Fanoušci sportu i vesmíru v pozoru
Rok 2022 bude nabitý i pro sportovní fanoušky. Svět čeká zimní olympiáda v Pekingu, mistrovství světa v hokeji ve Finsku či fotbalový šampionát v Kataru.
V příštím roce se počítá také s pokračujícím rozmachem vesmírné turistiky. Lidstvo pak poprvé v historii vyzkouší jeden kosmický manévr, který by mohl v budoucnu zachránit svět. Sonda americké agentury NASA má příští rok (pravděpodobně v říjnu) narazit do měsíce planetky Didymos a tím změnit trajektorii tohoto objektu. USA si tím chtějí vyzkoušet, zda budou do budoucna schopné změnit i dráhu letu asteroidů, které mohou ohrozit Zemi.

X X X

Turisté neodhadli své síly, ze Sněžky je o Silvestra museli svézt záchranáři

Horská služba Krkonoše zachraňovala o silvestrovské půlnoci dva turisty z nejvyšší české hory Sněžky. Mlha, déšť a silný vítr vyčerpaly turisty natolik, že v pátek kolem 23:00 již nebyli schopni sejít ze Sněžky zpět na Pomezní boudy.
O pomoc tak zavolali horskou službu, uvedl její člen Tomáš Novák, který na Sněžce zasahoval.

Na pomoc turistům na vrchol Sněžky vyrazila čtveřice záchranářů na terénní čtyřkolce a sněžném skútru. Ještě před jejich příjezdem poskytla turistům úkryt obsluha horní stanice lanovky na Sněžku. Záchranáři turisty vybavili dlouhými nepromokavými pláštěnkami a nesmeky proti uklouznutí. 

Krátce po půlnoci se vydala skupina turistů a záchranářů ze Sněžky na stanici horské služby do Pece pod Sněžkou. Celá záchranná akce skončila v sobotu kolem třetí hodiny ráno.
Horská služba uvedla, že cesty na horách jsou nyní pokryté silnou vrstvou ledu. „Pohyb na nich je tak velice obtížný a nebezpečný. Proto doporučujeme všem návštěvníkům a turistům používat v těchto dnech nesmeky ke snížení rizika pádu,“ uvedl náčelník Horské služby Krkonoše Pavel Jirsa.
Právě u zranění způsobených pády na zledovatělém terénu zasahovali poslední den loňského roku horští záchranáři v Krkonoších. 

„Naši členové ze všech stanic ošetřili během dne mnoho lehčích zranění. S blížícím se koncem roku se četnost událostí s žádostí o pomoc valila jedna za druhou,“ uvedl Jirsa. Nejčastěji šlo podle něj u úrazy hlavy, rukou a nohou.
Krkonošská střediska v závěru roku zaplnily tisíce turistů. Před rokem byly hory kvůli covidovým restrikcích a uzávěře hotelů i lyžařských areálů téměř prázdné. Mohli je navštívit pouze jednodenní turisté.

X X X

Rytířský titul od královny. Alžběta II. vyznamenala Tonyho Blaira i britského Prymulu

Královna Alžběta II. povýšila do šlechtického stavu mimo jiné bývalého ministerského předsedu Tonyho Blaira a hlavního britského epidemiologa Chrise Whittyho. Nižších, ale i tak mimořádně prestižních ocenění se od ní dočkali i další. Mezi nimi je i poslední představitel agenta 007 Jamese Bonda Daniel Craig.

Nejvýznamnější pocty se od britské královny dočkal labouristický expremiér Tony Blair, který Spojené království vedl mezi lety 1997 až 2007, tedy dlouhých deset roků. Alžběta II. ho povýšila do šlechtického stavu, nově tak může před svým jménem užívat titul sir.

Na královnu Alžbětu II. se chystal muž s kuší. Na hrad vnikl, když šla na vánoční mši.
Kromě toho z něj navíc udělala člena Podvazkového řádu. Ačkoliv zní jeho název poměrně vtipně, jedná se o velmi exkluzivní spolek osob nekrálovské krve. Vznikl již ve středověku a může mít pouze 24 členů. Kromě Blaira je jeho členem také jiný bývalý ministerský předseda Velké Británie sir John Major.

Rytířský titul byl udělen i epidemiologovi Chrisi Whittymu, který se stal hlavní tváří britského boje s pandemií koronaviru. Titul sir mohou nově užívat i další odborníci na pandemii koronaviru. Konkrétně jde o Whittyho zástupce Jonathana Van-Tama a dále o odborníky Franka Athertona a Gregora Smithe.

Bondovský řád pro Craiga
Ocenění získali i zástupci umělecké či kulturní obce. Jedno získal i poslední představitel Jamese Bonda Daniel Craig. Ten se stal nově členem rytířského Řádu Svatého Michala a Svatého Jiří. Stejný řád měl v knihách Iana Fleminga právě i James Bond. Oproti výše zmíněným však Craig zatím nemůže před svým jménem užívat titul sir.
Řádem britského impéria pak byla vyznamenána producentka filmů o Bondovi Barbara Broccoliová, která je potomkem otce filmových bondovek Alberta Broccoliho.
Vyznamenání putuje také mladé tenisové hvězdičce Emmě Raducanové či cyklistickým manželům Lauře a Jasonovi Kennyovým.

X X X

Italské Benátky předělají kluzký most, sklo na schodech nahradí kámen

Italské Benátky se rozhodly k radikálnímu řešení dlouholetých problémů s moderním mostem přes Canal Grande od známého španělského architekta Santiaga Calatravy. Stavba ze skla a oceli se potýká se stížnostmi kvůli kluzkému povrchu a nízké životnosti materiálů. Radnice se proto nyní chystá všechny skleněné schody nahradit kamennými.

Nový most pro pěší, který stojí poblíž vlakového nádraží Santa Lucia, funguje od roku 2008 a jeho estetickou hodnotu zpochybňuje jen málokdo. Podle mnohých jeho autor vstoupil do historického města svým návrhem citlivě, a to právě i díky průhlednosti zvoleného materiálu. 

Tisíce zraněných. Kvůli kluzkému mostu musí architekt zaplatit odškodné
Volba skla jako povrchu mostu však způsobila i řadu problémů. Při dešti či vlhku si lidé stěžují na to, že je most kluzký, ještě větší potíže chodcům i údržbě způsobuje zimní námraza. 
„Calatrava sklo miluje, ale často se na jeho mostě padá a lidé na nás podávají žaloby,“ říká Francesca Zaccariottová, která ve městě řídí údržbu veřejných prostor. 

Podle ní už se bez úspěchu zkoušela řada triků, jak potíže vyřešit – například aplikace protiskluzné pryskyřice nebo pásků, ale žádné z těchto opatření nemělo dlouhou životnost.

V roce 2018 město utratilo 160 tisíc eur (čtyři miliony korun) za to, že se sklo na schodech v těch nejnebezpečnějších úsecích nahradilo trachytem – světlou vulkanickou horninou. 
„To funguje dobře, takže jsme v rozpočtu vyhradili dalších 500 tisíc eur, abychom trachytem osadili všechny schody,“ doplňuje Zaccariottová. Calatravův most je ostatně jablkem sváru už od svého vzniku. 

Náklady totiž překročily dvojnásobně původní rozpočet a dosáhly 12 milionů eur (303 milionů korun), most zároveň nebyl bezbariérově přístupný, což se muselo řešit přístavbou výtahu pro lidi na vozíku. Stavební zásah si vyžádaly i nadměrné vibrace.
Město se bude snažit získat souhlas architekta, aby mohlo schody osadit jiným materiálem, podle Zaccariottové ale může práce zahájit i bez jeho svolení. „I když řekne ne, máme stále povinnost zajistit, aby byl bezpečný. Můžeme stavět krásné věci, ale musejí fungovat. V případě tohoto mostu je potřeba, aby se lidé dostali z jedné strany na druhou,“ řekla.

X X X

Jihoafrická republika se rozloučila s nositelem Nobelovy ceny a bojovníkem proti apartheidu Tutuem

Jihoafrická republika se rozloučila s emeritním arcibiskupem, bojovníkem proti režimu apartheidu a držitelem Nobelovy ceny za mír Desmondem Tutuem. Státního pohřbu v katedrále v Kapském městě, kde Tutu léta kázal proti rasovému útlaku, se zúčastnil i prezident JAR Cyril Ramaphosa, který Tutua označil za „morální kompas“. Legendární duchovní zemřel minulou neděli ve věku 90 let.

„Lidé říkají: 'Když jsme byli v temnotě, přinesl světlo',“ prohlásil o zemřelém nejvýše postavený duchovní anglikánské církve, arcibiskup z Canterbury Justin Welby ve videu, které v sobotu promítli na zádušní mši. „Jihoafrická republika nám dala mimořádné příklady výjimečných vůdců,“ pronesl podle agentury AP s odkazem na Tutua a někdejšího jihoafrického prezidenta Nelsona Mandelu. „Světlo mnoha nositelů Nobelovy ceny časem pohaslo, ale světlo arcibiskupa Tutua se rozzářilo ještě více,“ dodal.

Ve věku 90 let zemřel emeritní arcibiskup Desmond Tutu. Za boj proti apartheidu dostal Nobelovu cenu
Pohřbu se podle stanice BBC zúčastnila kvůli koronavirovým opatřením jen asi stovka lidí, mezi smutečními hosty byla arcibiskupova rodina, přátelé, duchovní a politici. „Byl naším morálním kompasem a národním svědomím,“ prohlásil ve smuteční řeči prezident Ramaphosa. „Ani po nástupu demokracie neváhal upozorňovat, často tvrdě, na nedostatky nás coby lídrů demokratického státu,“ dodal.

Tutu ještě za svého života trval na tom, aby se jeho pohřeb obešel bez „okázalostí“ a nadměrného utrácení peněz. Žádal mimo jiné „nejlevnější rakev“, jakou bude možné sehnat. Středobodem bohoslužby se tak stala prostá borovicová rakev s arcibiskupovým tělem, poznamenala AP.
Ostatky budou uloženy za kazatelnou anglikánské katedrály v Kapském městě, kde Tutu působil jako arcibiskup 35 let. Podle BBC nemá být tělo zpopelněno tradiční kremací, ale má být využita alternativa šetrnější k životnímu prostředí známá jako biokremace nebo alkalická hydrolýza, při níž se využívá mimo jiné voda a hydroxid draselný.

Tutuova smrt vyvolala v Jihoafrické republice vlnu smutku, tisíce lidí se ještě před dnešním pohřbem poklonily jeho památce v katedrále, kde bylo tělo duchovního v minulých dnech vystaveno.
Desmond Tutu proslul především jako bojovník proti apartheidu. Za svou roli v kampani za vyřešení tohoto problému získal v roce 1984 Nobelovu cenu za mír. Angažoval se i v boji za lidská práva, proti chudobě, proti AIDS či proti rasismu. Své veřejné aktivity ukončil tento nositel mnoha světových vyznamenání krátce před osmdesátkou, i později ale občas vystoupil z ústraní.

X X X

Japonský profesor vytvořil televizní obrazovku, ze které se dá slíznout chuť

Nejspíš každému divákovi se už někdy před televizní obrazovkou sbíhaly sliny, když právě profesionální kuchař obrátil na grilu plátek masa, podlil červeným vínem dusící se hovězí v troubě, anebo vytáhl plech čerstvě napečeného cukroví. Kdo by v takovou chvíli nezatoužil ochutnat? Naději, že něco takového by v budoucnosti nemuselo být nemožné, posílil japonský profesor.

Profesor Homei Mijašita z Univerzity Meiji v Tokiu vytvořil televizní obrazovku, ze které se dá slíznout chuť, napsal zpravodajský server The Guardian.
Zařízení nazvané „Ochutnej TV“ (Taste the TV - TTTV) používá otočný pás s deseti chuťovými zásobníky, které nastříkají na jazyk kombinaci vytvářející chuť konkrétního jídla. Tento chuťový vzorek pak vyjede na hygienické fólii na plochou televizní obrazovku, kde ho divák může ochutnat.

V době pandemie covidu-19 může tato technologie obohatit způsob, jakým jsou lidé ve spojení s okolním světem, řekl její tvůrce Homei Mijašita z Univerzity Meiji v Tokiu. „Cílem je, aby lidé mohli mít pocit, jako by jedli v restauraci na opačné straně světa, i když zůstanou doma,“ dodal.
Mijašita spolupracuje s týmem čítajícím tři desítky studentů; společně se zaměřují na vývoj různých zařízení spojených s jídlem. Mezi jejich vynálezy patří například vidlička, díky níž má jídlo údajně bohatší chuť.

„Nový“ internet nám změní život. Posílí umělá inteligence, říká šéf české Huawei
Potenciální využití svého prototypu TTTV vidí Mijašita mimo jiné i v různých ochutnávacích hrách a kvízech. Jedná také s firmami, které by jeho technologii mohly využívat například k nastříkání chuti pizzy nebo čokolády na plátek opečeného toastu.

X X X ​

V Nizozemsku kvůli petardám zemřel chlapec, oběti hlásí i Němci a Rakušané.

Život dvanáctiletého chlapce si v nizozemském městě Haaksbergen vyžádalo odpalování zábavní pyrotechniky. Další mladistvý ve věku jedenácti let při něm utrpěl vážná zranění. Novoroční oslavy dopadly tragicky i na mnoha místech Německa, kde přitom prodej petard zakázali, a Rakouska.

​Dvanáctiletý Nizozemec zemřel už v pátek brzy odpoledne. Neštěstí ve městě nedaleko německých hranic se stalo ve chvíli, kdy děti přihlížely, jak blíže neidentifikovaný muž odpaluje zařízení, kterému se v Nizozemsku říká Klaphamer (třeskuté kladivo). 
Co přesně se potom odehrálo, zatím není jasné. Místní jen uvedli, že slyšeli velmi hlasitou ránu, píše nizozemský web rtvoost.nl.Chlapce se poté snažili oživit kolemjdoucí i záchranáři. Po převozu do nemocnice ho však lékaři prohlásili za mrtvého. 

Druhý hoch je nyní také v nemocnici. Podrobnosti o jeho zdravotním stavu nejsou k dispozici. Muže, který zřejmě neštěstí zapříčinil, policie zadržela pro podezření z usmrcení z nedbalosti.
Silvestrovské oslavy dopadly tragicky i v Německu. Například ve městě Hennef u Bonnu se krátce po půlnoci dva muži ve věku 37 a 39 let podle svědků oddělili od své skupiny. Najednou se ozvala ohlušující rána a oba leželi na zemi. 
Navzdory oživovacím pokusům jeden muž zemřel na místě a druhý byl s vážnými zraněními převezen do nemocnice. Podle policie mohly být příčinou neštěstí exploze podomácku vyrobené petardy. Vyšetřování se ujal kriminální úřad.

V Německu se před koncem roku nesměla prodávat žádná zábavní pyrotechnika, aby se nemocnice v době pandemie covidu-19 nezatěžovaly dalšími pacienty. 
Přesto byly po celé zemi slyšet rány a vidět rakety, z nichž některé zřejmě pocházely z nelegálních zdrojů. Němci ve velkém nakupovali ohňostroje především v Polsku a Česku.

Na východě Berlína se při výbuchu nelegální pyrotechniky zranilo dvanáct lidí, kteří museli být převezeni do nemocnic k ošetření. V Lipsku utrpěl muž život ohrožující zranění, když odpálil petardu, která byla podle policie pravděpodobně také podomácku vyrobená. 

Rakouský mladík má vážně zraněné oči
Tragický případ s jednou obětí se stal i u dolnorakouského města Baden nedaleko Vídně, uvedla agentura APA. Dva mladí muži se sešli s dalšími asi osmi lidmi na louce, aby oslavili příchod nového roku. Přitom odpalovali takzvané kulové pumy. Když jedna okamžitě nevybuchla, přiblížili se k ní čtyři lidé. 

Novoroční oslavy: Záchytka plná v osm večer, auto v protisměru či kousanec

Právě v tu chvíli však explodovala.  Na místě zemřel třiadvacetiletý mladík a další tři lidé skončili v nemocnici, z toho jeden v kritickém stavu. Zranění si vyžádaly také dva případy výbuchu pyrotechniky v rakouské spolkové zemi Tyrolsko. 
Ve Weerbergu chtěl devatenáctiletý mladík před svým domem odpálit raketu. Když se pokusil zapálit její doutnák, předčasně explodovala. Výbuch mu vážně poranil obě oči, jeho poblíž stojící otec utrpěl tržnou ránu na čele a ztrátu sluchu. 
V Achenkirchu se dvaačtyřicetiletý muž snažil odpálit dvě baterie ohňostrojů. Když se chvíli nic nedělo, vydal se k zařízení. Přesně ve chvíli, kdy měl nad předmětem obličej, se však rachejtle vzňaly. Utrpěl tržnou ránu na obličeji a poranění oka.