Velké výbuchy v Charkově, Rusové zasáhli operu. Na hranici čeká 300 tanků. Centrum druhého největšího ukrajinského města Charkov zasáhla masivní exploze. Rusové bombardovali operní sál, koncertní halu a vládní kanceláře na náměstí Svobody. Několik lidí při útoku zahynulo. V Bělorusku čeká u ukrajinských hranic asi 300 tanků. Rusko se bude snažit zdůvodnit zapojení běloruských vojáků do bojů, tvrdí Kyjev.

Poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko řekl, že deset lidí bylo zabito a 35 zraněno. Podle guvernéra Charkovské oblasti Oleha Synehubova je mezi zraněnými jedno dítě. Na sociálních sítích jsou video záznamy, které ukazují raketu zasahující budovu místní správy. Exploze způsobila mohutnou kouli a zničila okna okolních budov.
Modlete se za nás. Přemýšlejte, jak byste mohli pomoci, vzkazuje žena z Kyjeva.

Úterní bombardování zasáhlo i slovinský konzulát v Charkově. Dle vyjádření na Twitteru byla budova zničena, hlavní konzul je nicméně v pořádku. „Hrůzný čin nezůstane bez následků,“ napsala slovinská strana.
Charkov je už už několik dní terčem silného bombardování. Podle ukrajinského prezidenta ještě před úterním útokem zemřelo 16 lidí.

Bombardování u obyvatel Charkova vyvolává prudký hněv. „Tohle je pro ty, co čekají na ruský mír. Tohle je to, co chcete? Mnoho zraněných,“ cituje agentura AP jednoho obyvatele. 
„Je to prostě barbarství, tak vidím tuto válku,“ řekl Boris Redin, jeden z koordinátorů stanového tábora pro dobrovolníky zapojené do války zasaženého ruským bombardováním. „(Rusové) jistě prohrávají, protože kromě raket a těžkých zbraní nemají žádné jiné argumenty.“

„To je cena svobody,“ řekl Zelenskyj. „Toto je teror proti Ukrajině. Na náměstí nebyly žádné vojenské cíle. Ani nejsou v těch obytných čtvrtích Charkova, které jsou pod palbou raketového dělostřelectva,“ dodal s tím, že Rusko se dopouští válečných zločinů.
Ruská armáda odmítá, že by střílela na ukrajinské civilisty „Armáda přijímá veškerá opatření, aby zachovala životy a bezpečí civilistů,“ uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Podle něj armáda míří jen na vojenské cíle a používá výlučně přesné zbraně.

Podle poradce prezidenta Zelenského Alexeje Arestoviče Rusové soustředí síly na dobytí tří klíčových měst: Kyjeva, Charkova a Chersona. V Kyjevě Rusové útočí na TV věž, podle vysoce postaveného amerického bezpečnostního činitele citovaného agenturou Reuters se ale postup armády v podstatě zastavil, částečně kvůli řadě logistických problémů, kvůli kterým se některé jednotky potýkají mimo jiné s nedostatkem jídla.

Bělorusko čeká na ruský povel k útoku, tvrdí Kyjev
Rusko má přichystané provokace, kterými by mohlo zdůvodnit zapojení běloruských vojáků do bojů na Ukrajině, uvedlo v úterý na facebooku ukrajinské ministerstvo obrany. V Bělorusku podle něj čeká poblíž hranic s Ukrajinou kolona asi 300 tanků.
„Očekává se, že Rusko plánuje vědomé provokace, aby ospravedlnilo naplánovaný útok běloruských vojsk,“ uvedlo ministerstvo s odvoláním na informace vojenské rozvědky. Asi 30 kilometrů od hranic mezi běloruskými městy Drahičyn, Ivanava a Pinsk podle něj stojí tanková kolona.

Analytik: Rusové jsou silnější. Stačí, když přestanou válčit nešikovně, a vyhrají

Také americká soukromá společnost Maxar uvedla, že na jihu Běloruska necelých 32 kilometrů od ukrajinských hranic na satelitních snímcích zaznamenala rozmístění jednotek pěchoty a bitevních vrtulníků.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko v úterý podle státní běloruské agentury BelTA popřel, že by se Bělorusko hodlalo připojit k ruské invazi na Ukrajinu. Odmítl také obvinění, že ruští vojáci používají k útokům na Ukrajinu běloruské území.

Ke Kyjevu se v posledních dnech ze severu kromě toho přibližuje kolona vojenských vozidel, která je podle posledních zpráv dlouhá asi 64 kilometrů, upozornila agentura Reuters s odkazem na satelitní snímky společnosti Maxar.
Rusko v únoru do Běloruska přemístilo asi 30 000 vojáků, podle Moskvy šlo o plánované vojenské cvičení. I po jeho skončení však jednotky v Bělorusku zůstaly a Kyjev hned v první den ruské invaze oznámil, že ruské síly Ukrajinu napadly i z Běloruska.

X X X

Reportérka Stomatová na místě výbuchu v Charkově: Lidé v troskách hledají potraviny i cigarety

Ruské ostřelování Charkova si vyžádalo nejméně deset mrtvých a desítky zraněných. Ve městě panuje téměř bezvládí, někteří lidé jsou stále ukrytí v metru, další odnáší z obchodů zbytky potravin i cigaret, které jsou potřebnou vzpruhou pro místní vojáky. V ukrajinském městě dál zůstává i štáb CNN Prima NEWS.

I když ve městě Charkov zprvu panovaly obavy, že ruská armáda útočí primárně na civilisty, zdá se, že jejich cílem byly především vládní budovy. „Myslíme si, že útočili hlavně na administrativní budovy a na úřady. Vše je tu rozbité, šlapeme po střepech,“ popsala z místa reportérka Darja Stomatová.

Podle policistů, se kterými štáb CNN Prima NEWS mluvil, byl výbuch velmi silný. „Vyžádal si mnoho zraněných,“ popsal jeden z ukrajinských vojáků. Podle něj byla na místě velká panika. „Části lidí se podařilo schovat. I zde v metru, které slouží jako kryt, to ale vypadá strašně, jsou tu zničené stánky,“ líčila dále reportérka, která je na místě s kameramanem Jánem Schürgerem. Charkov se pod opětovnou palbou ocitl v noci na úterý, stejně jako metropole Kyjev.

Dobrovolníci hledají potraviny
Podle charkovského starosty Ihora Těrechova vyhodili ruští vojáci při nočních bojích do povětří trafostanice, což způsobilo problémy v dodávkách elektrické energie i vody. V důsledku ostřelování města je také řada lidí uvězněna pod troskami budov, záchranáři je vyprošťují.

Redakce narazila ale převážně na lidi, kteří na místě odklízí trosky budov. „Vidíte tu cigarety, právě ty jsou nyní velmi potřebné zboží. Lidé se je snaží odnést pryč,“ přiblížila Stomatová. Nejen ty pak předají ukrajinským vojákům, kteří je podle místních velice potřebují. „Je tu de facto totální bezvládí, nic nefunguje,“ dodala dále reportérka.

Ve zdevastovaných obchodech zbyly i potraviny. Zabalené jídlo pak dobrovolníci poskytnou lidem v metru, kteří se tam ukryli. Vchod do metra je ale nyní zapečetěný. „Jeden z místních nám sdělil, že tu byl v tu chvíli, kdy tu byli vojáci. Uprostřed města byli zrovna dobrovolníci, kteří pomáhali vojákům, a v tu chvíli došlo k výbuchu rakety,“ přiblížila Stomatová.

X X X

Děti s válkou v genech. Ukrajinky rodí v krytech uprostřed ostřelování.

V krytech, stanicích metra i sklepích ukrajinských měst dál pokračuje život, zatímco nad zemí se ozývají exploze způsobené neutuchajícím ruským bombardováním. Někteří jsou přilepení k telefonům, další v náručí tisknou své blízké či domácí mazlíčky. A na svět tu také přicházejí děti. „Válku už mají ve svém genetickém kódu. Nikdy nezapomenou,“ napsal ministr zdravotnictví.

K dětem, které se od vypuknutí invaze narodily v krytech, patří i malá Mia, jež přišla na svět v jednom z bunkrů ukrajinské metropole. Snímek novorozence zabaleného v přikrývkách, za kterým jsou vidět další lidé, sdílela v pátek na Twitteru bývalá ukrajinská poslankyně Hanna Hopková.
„Mia se narodila v krytu ve stresujícím prostředí. I přes náročnou zkušenost je ale její matka šťastná. Bráníme lidstvo a humanitu,“ citoval Hopkovou list The Guardian.

Děti kromě stanic metra, bunkrů z dob SSSR či podzemních parkovišť přicházejí na svět také v suterénech ukrajinských nemocnic, kam zdravotníci museli pacienty přesunout kvůli ostřelování. 
„Jako bombardování Londýna nacisty“
Provizorní porodní sál vznikl narychlo i ve sklepních prostorech nemocnice ve městě Starobilsk v Luhanské oblasti, jež se nachází na vládou kontrolovaném území, na nějž Rusové zaútočili krátce po zahájení invaze.

„Ráno ostřelování obytné čtvrti vedle nemocnice, později silná palba a zranění v čekárnách. Mezitím se ze sklepa, z podmínek vzdáleným těm, které si nový život zaslouží, ozval pláč novorozence. Vítej, chlapče,“ napsala v sobotu starobilská nemocnice na Facebooku.

Ukrajinská poslankyně Anastasia Radinová na Twitteru přirovnala scény z krytů k bombardování Londýna německou třetí říší za druhé světové války. „Ukrajinské matky nyní během náletů rodí v krytech a stanicích metra. Blitz z roku 1940 se opakuje na Ukrajině v roce 2022.“

Svět rovněž obletělo video novorozenců z neonatologického oddělení v dětské nemocnici v Dnipru, které museli zaměstnanci nemocnice v sobotu urychleně převézt z jednotky intenzivní péče do sklepa budovy. „Taková je naše realita,“ vzkázal poté šéf oddělení Denis Surkov.
„Tato budova má část z 30. let minulého století a suterén sloužil jako protiletecký kryt už za druhé světové války,“ komentovala situaci Victoria Ostrometská, zástupkyně ředitele nemocnice. 

Fotografie dětí narozených v podzemí sdílel také ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Liaško, který nemluvňata označil za „tváře války“.
„Včera se v Chersonu při ostřelování narodili dva chlapci. Dva nové životy, které už mají válku ve svém genetickém kódu. My a oni nikdy nezapomeneme a nikdy neodpustíme,“ napsal v pátek na Facebooku.

„Jsou symbolem ukrajinské odolnosti. Navzdory ostřelování a výbuchům jde život dál. Rodí se nám děti a nikdo nás nemůže porazit,“ vzkázal s tím, že ukrajinští lékaři a zdravotníci odvádějí navzdory válce skvělou práci.
„Jste stejně skvělí jako armáda, záchranáři, hasiči a další složky. Všichni pracují a poskytují zdravotní péči. Všichni se statečně dívají do očí nepřítele. Náš zdravotní systém funguje dál, ministerstvo zdravotnictví dělá vše pro to, aby se do nemocnic dostalo vše potřebné,“ dodal Liaško.

Na děti narozené v krytech a hrdinství jejich matek pak upozornila také ukrajinská první dáma Olena Zelenská. „Toto dítě se narodilo v Kyjevě v krytu. Mělo se to stát za úplně jiných okolností, pod mírovou oblohou. Tu by děti měly po narození vidět,“ napsala na Instagramu.
„Bojujeme. A děti, které se narodily v krytech, budou žít v míru v zemi, která se ubránila,“ dodala manželka prezidenta Volodymyra Zelenského.

X X X

Malé ukrajinské město je velkým cílem Ruska. Stojí mu v cestě do Kyjeva.

Ukrajinské městečko Vasylkiv se krátce po vypuknutí ruské invaze stalo cílem nelítostného ostřelování. Obec totiž stojí Rusům v cestě do ukrajinské metropole z jižního směru a nachází se zde vojenské letiště. Místní se však okupantům za žádnou cenu vzdát nehodlají. „Celé město drží při sobě. Sníme o míru, ale kapitulace nepřipadá v úvahu,“ říká místní starostka.
„Ve čtvrtek jsem se probudila v pět ráno a myslela jsem, že venku je ohňostroj. Rychle jsem si ale uvědomila, že ve skutečnosti Vladimir Putin zahájil útok na Ukrajinu,“ líčí Natalia Balasynovičová, starostka města Vasylkiv, podle které na něj padala jedna raketa za druhou.

Vasylkiv je za normálních okolností klidné město s 36 tisíci obyvateli, které leží asi 30 kilometrů jižně od Kyjeva. Nachází se tu ovšem vojenské letiště a je domovem jednoho ze čtyř ukrajinských středisek řízení protivzdušné obrany. To z něj okamžitě udělalo cíl Rusů, kteří chtějí ovládnout letiště, vysadit zde svou armádu a zahájit úder na metropoli z jihu.

Ačkoli Balasynovičová město na potenciální ruskou invazi připravovala, do poslední chvíle věřila, že Rusové nezaútočí. „Ve čtvrtek mi rychle došlo, že jsem se mýlila. Vstala jsem, dala se dohromady a šla do práce,“ líčí.
Sedmatřicetiletá starostka nyní pracuje v opevněné budově v centru města, kterou hlídají ozbrojení dobrovolníci. Balasynovičová se snaží s týmem spolupracovníků udržet město v chodu a koordinovat reakci na útok. Z úředníků se tak přes noc stali vojenští organizátoři a obránci.

Videohovor s knězem z krytu
„Mojí sekretářce je devatenáct. Je tu téměř 24 hodin denně. Nebojí se bomb, nečekala jsem to. Všichni jsou stateční,“ líčí starostka, jejíž ekonomický poradce se stal velitelem místních sil.
Zbraň dostal každý, kdo si pro ni přišel. „V budoucnu to zřejmě podpoří domácí násilí, ale pro tuto chvíli je důležitější vítězství,“ říká starostka.

Nejhorší podle ní byl zatím třetí den okupace, kdy Vasylkiv zasáhla masivní salva raket. Cílem byl sklad paliva, jehož exploze otřásla městem. Ještě během úterka z místa stoupá dým. Rusové zasáhli i technickou školu na hlavní ulici, na místě je v zemi obří kráter.

„Byla jsem ve sklepě s dalšími 70 lidmi. Všechno se začalo třást, lidé byli vyděšení. Zavolala jsem knězi z místního kláštera a zahájila videohovor. Všichni jsme se společně modlili. Myslela jsem, že je to poslední okamžik mého života,“ popsala starostka pro list The Guardian.
Prioritou je nyní podle ní udržet zásobování města. Poté, co v pondělí skončil čtyřicetihodinový zákaz vycházení, místní zamířili do lékáren a supermarketů, kde se tvořily fronty. Ostatní obchody zůstávají zavřené.

Rusko zasáhlo nedaleko města Vasylkiv sklad paliva:
Agentura AP upozorňuje, že uprostřed rozsáhlého zmatku a záměrných dezinformačních strategií je nyní obtížné určit podrobnosti o tom, co se na mnoha místech v Ukrajině děje. A Vasylkiv není výjimkou.

Ukrajinští úředníci o víkendu uvedli, že byla sestřelena dvě transportní letadla Iljušin, která se snažila ve Vasylkivu přistát. Rovněž informovali o ruském útoku na místní leteckou základnu, který se podařilo odrazit. Toto tvrzení potvrdila The Guardianu Balasynovičová i Melnyk, jenž uvedl, že se účastnil přestřelek s ruskými vojáky, kteří zde byli vysazeni. 
Podle analytiků ale informace o ruském výsadku ve Vasylkivu zatím nejsou potvrzené. „Zatím neexistují důkazy o ruském vzdušném útoku na Vasylkiv, ruské síly tam ale možná ze severu vyslaly oddíl pozemních sil,“ řekl vojenský analytik Michael Kofman.
O pokračujících raketových útocích na Vasylkiv nicméně rozhodně není pochyb. Ruská raketa při ranním úterním útoku zasáhla pětipatrovou ubytovnu. O život přišli dva lidé a další tři utrpěli zranění.
Podle Balasynovičové je nyní důležité, aby Ukrajina nekapitulovala. Doufá však, že jednání s Ruskem přinesou nějaký kompromis. 
„Lidé dřív mysleli na nové auto nebo iPhone, ale nikdo nemyslel na mír. Teď o něm sníme. Když si staří lidé navzájem přáli mír, nechápali jsme, co tím myslí. Teď už to chápeme velmi dobře,“ uzavírá.

X X X

Být teď v Kyjevě je děsivé pro lidi i mazlíčky, líčili uprchlíci z vlaku.

Přes čtyři stovky uprchlíků z Ukrajiny přivezl v pondělí pozdě večer do Ostravy zvláštní vlak Českých drah vypravený z města Čop. To leží zhruba dvacet kilometrů jižně od Užhorodu. Ve vozech byly ženy s dětmi, několik psů a koček.
Po desáté hodině večer stála před hlavním nádražím v Ostravě zatím jen policejní auta, přímo na nástupiště najela sanitka Českého červeného kříže (ČČK).
Oznámení o příjezdu zvláštního vlaku svítilo na příjezdové tabuli v nádražní hale. Jinak nic nenasvědčovalo tomu, že tu mají za chvíli vystoupit stovky lidí prchajících před válkou z Ukrajiny.

Souprava dorazila zhruba o půl jedenácté. Dveře byly uzamčené, podle členů ČČK, kteří na Ukrajinu jeli také, bylo ve vlaku 425 lidí. Ty postupně nechávali po jednotlivých vagonech vystoupit. Ve vlaku byli i překladatelé, s kufry pomáhali policisté.
Ukrajinci odcházeli nejkratší možnou cestou přes koleje, každá skupina zhruba pěti lidí šla s policisty, kteří ženám a dětem nesli zavazadla. Při přecházení tratě je hlídali hasiči.

Uprchlíci měli možnost zvolit si svou další cestu.
„Někteří už mají svůj odvoz domluvený, mají třeba v Česku a okolních zemích příbuzné, ti odjedou sami. O ty, kteří nemají kam jít, se postaráme. Autobusy hasičů je odvezou do Vyšních Lhot, do Registračního humanitárního střediska,“ hlásil svým spolupracovníkům policejní koordinátor.

Většina cestujících chtěla do Prahy
Ukrajinci mohou po příjezdu do Česka navštívit registrační místa, ve kterých projdou i lékařskou prohlídkou. Mohou jet také rovnou k příbuzným nebo známým, do tří dnů se ale musí přihlásit na cizinecké policii. Následně dostanou roční vízum, na základě kterého mohou v Česku legálně pracovat.

Vlak z Ostravy dál nepokračoval. Většina uprchlíků chtěla jet dál po vlastní ose, někteří přečkali noc na místní policii.
Lidé, kteří se dostali do soupravy Českých drah, měli oproti jiným uprchlíkům výhodu, protože se vyhnuli mnohdy i několikadennímu čekání na hranicích.

„Jsem z Užhorodu. Do Čopu jsem jela asi hodinu, za osm hodin jsem se potom dostala vlakem sem,“ řekla Olexandra, která chtěla pokračovat do Prahy. Podle toho, kolik českých slov znala, bylo hned jasné, že v Česku už byla.
„Můj tatínek žije v Praze. Jedu za ním, zůstanu tam,“ doplnila Olexandra. Byla velmi ráda, že se z Ukrajiny dostala. Několikrát zmínila, že moc děkuje všem, kteří jí na nádraží pomáhají, třeba i jen s vymýšlením toho, kde by mohla přečkat noc.
Někteří jeli se svými zvířaty
Naproti tomu třetí den na cestě byla se svými dvěma náctiletými dětmi Tatiana z Kyjeva.
„Po Ukrajině jsme cestovali vlakem. Nejdřív z Kyjeva do Lvova, potom jsme jeli do Užhorodu. Až potom jsme se dostali do Čopu, ze kterého jsme mohli vyrazit sem do Česka,“ uvedla žena. I ta chtěla pokračovat na západ, jela za příbuznými, kteří žijí blízko Prahy.

Z vlaku vystupovali také lidé se zvířaty. S větším křížencem stála na nástupišti mladá žena.
„Moji rodiče jsou z Charkova, já ale žiji v Kyjevě. Pracuji v produkční agentuře, děláme reklamy, hudební klipy a podobně. Musela jsem ale odejít, ve městě je to děsivé. Vybuchují tam bomby. Není dobré pro ženy ani jejich domácí mazlíčky tam zůstat,“ řekla Katharina.

Bylo pro ni velmi těžké, cestovat za hranice se psem. Nemohla ho tam ale podle svých slov nechat. I ona jela do Prahy. „Mám tam kamaráda. Hodně se teď angažuje, organizuje pomoc Ukrajincům. Jsem na něj pyšná,“ dodala Katharina.
Všichni štěstí na již vybudované zázemí za hranicemi Ukrajiny neměli. „Jsem moc vděčná, že se dostanu do bezpečí. Chci se už trochu vyspat,“ řekla žena, která s dítětem v náručí nastupovala do autobusu, který jel do střediska ve Vyšních Lhotách.

X X X

Do garsonky v ČR přijelo i deset Ukrajinců, pro uprchlíky už se hledá bydlení.

První desítky uprchlíků z válkou zmítané Ukrajiny dorazily do měst v Královéhradeckém kraji. Jde hlavně o příbuzné zahraničních pracovníků, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Část z nich zůstává u příbuzných, další žádají o pomoc města i neziskové organizace.

„Měli jsme tu garsonku, do které přijelo deset lidí. Některé jsme o víkendu museli ubytovat v hotelu Beránek. Další přijíždějí k rodinám, které jim zařizují ubytování na vlastní pěst,“ popisuje mluvčí náchodské radnice Nina Adlof.
Ubytovací kapacity nabízejí jednotlivci, firmy i veřejné organizace. Lůžka ve svých zařízeních vyčleňují také města. Hradec Králové uvolnil 35 lůžek v ubytovně na letišti, dalších 22 je v městských lázních.

„Zatím máme na letišti 25 osob. Pokud bude potřeba, máme k dispozici třeba chatky v areálu Stříbrný rybník, Hotel Stadion a další prostory včetně ubytovny Brněnská, kterou dovybavujeme ve spolupráci s fakultní nemocnicí a charitou,“ říká náměstek hradeckého primátora Pavel Marek (ANO).

Nabídku na využití bývalé nemocniční ubytovny vedle kulturního centra Medium potvrdila i nemocnice. Zástupci města a diecézní charity se tam byli už o víkendu podívat, ale objekt je v poměrně špatném stavu a postrádá vybavení pokojů.
Lidé v Hradci nabízejí neobývané domy i byty
„Nejen, že je to vybydlené, ale uzpůsobit to k těmto účelům by znamenalo i nějaké instalatérské práce a větší námahu. My potřebujeme jednat rychle, takže raději nyní zvolíme jiné nabídky. Lidé nám nabízejí domy nebo neobydlené byty,“ vysvětluje ředitelka Diecézní katolické charity Hradec Králové Anna Maclová.

Právě charita zatím na Hradecku koordinuje nabídky na ubytování běženců z Ukrajiny. Zřídila kvůli tomu i asistenční linku na čísle 731 432 431, která je v provozu od 8 do 18 hodin.
„Na tomto čísle lze nabízet ubytovací kapacity, materiální pomoc, případně dobrovolnickou práci. Sbíráme i poptávku po ubytování ze strany příbuzných, kteří přijíždějí, nebo od lidí, kteří nemají kam jít,“ pokračuje ředitelka. Dosud si přijíždějící Ukrajince brali k sobě především jejich příbuzní.

Radnice v Trutnově nabídla pro potřeby uprchlíků ubytovnu při Základní škole Mládežnická, která v minulých letech sloužila třeba k ubytování vojáků vypomáhajících při pandemii koronaviru. Zatím ji nikdo nevyužil.
„Tento víkend přijelo do Trutnova pět ukrajinských rodin, ale všechny ke svým známým nebo k rodinám. Ty jsme vůbec nemuseli řešit,“ potvrzuje mluvčí Trutnova Michaela Dědková.

Pavlátova louka i hotel v Adršpachu
Nové Město nad Metují připravilo pro uprchlíky 50 lůžek v areálu Pavlátova louka a na ubytovně u zimního stadionu. Pokud by bylo třeba, mohlo by město další uprchlíky ubytovat v bývalém hotelu Metuj.
Radnice v Rychnově nad Kněžnou je připravená poskytnout běžencům azyl v městských sociálních bytech. Další nabídky od veřejnosti sbírá tamní oblastní charita.

Do pomoci se zapojují i soukromníci. Agentura pro rozvoj Broumovska vyčlenila pro pomoc uprchlíkům Hotel Garni v Adršpachu.
„Rozhodli jsme se už ve čtvrtek. Původně jsme čekali 30 lidí, pak jsme zvýšili kapacitu na 50. V pondělí přijela první rodina s pěti lidmi a další jsou na cestě. Ve spolupráci s Piráty jsme v Trutnově a na dalších místech otevřeli sběrná místa, kam mohli lidé nosit pomoc. Té se sešlo nepředstavitelné množství,“ popisuje ředitel hotelu Jan Víšek.
Agentura také koordinuje další pomoc v broumovském regionu a připravuje třeba program pro děti běženců.
„Vymýšlí se, jestli zařídit školky, školy, lékaře, nabízí se pomoc s nalezením plnohodnotného bydlení, pomoc s administrativou,“ vypočítává Víšek. Podle něj je k dipozici dalších 50 míst k ubytování Ukrajinců.

Kraj organizuje centrum pomoci
Hlavní koordinační roli v regionu by měl v příštích dnech převzít Královéhradecký kraj. Stejně jako v dalších regionech má na hejtmanství vzniknout krajské asistenční centrum pomoci pro Ukrajinu. To bude jednak řešit pomoc běžencům a také humanitární pomoc Ukrajině.

„Bude mít na starosti registraci, administrativu, zdravotní pomoc a umístění cizinců do míst, kde mohou pobývat. Druhá oblast je humanitární. U toho, co bude potřeba systémově dostat na Ukrajinu a nepodařilo se to přes různé neziskové organizace, stát avizuje, že bude připraven převoz zajistit,“ vysvětluje smysl centra hejtman Martin Červíček (ODS).
Kraj se už v minulém týdnu začal připravovat na uprchlickou krizi. Prověřil kapacity a možnosti zdravotnických zařízení, připravenost hasičů a policie i ubytovací kapacity svých organizací.
„Krizový plán počítá s umístěním 10 tisíc uprchlíků. Ten jsme nyní aktualizovali a připravili se na to, že to možná bude potřeba,“ říká hejtman.

Mohou jít přes Vyšní Lhoty, ale povinné to není
Prvotní spontánní pomoc dobrovolníků, měst či organizací by se nyní měla systémově koordinovat. Hlavní databáze vzniká na ministerstvu vnitra, které zřizuje Správu uprchlických zařízení (SUZ). Právě tam nyní města registrují volné ubytovací kapacity.
Správa zřídila v moravských Vyšních Lhotách registrační humanitární středisko, naopak se zapojením pobytového střediska v Kostelci nad Orlicí se nyní nepočítá.

„Kdo potřebuje využít náš systém, musí projít přes Vyšní Lhoty. Tam je o uprchlíky postaráno, dostanou najíst, je tam lékařská služba. Jsou tam jen po nezbytně nutnou dobu a pak jsou námi transportováni do ubytovacích kapacit po celé České republice. Máme resortní zařízení i nasmlouvané kapacity třeba v různých hotelích,“ vysvětluje mluvčí SUZ Jan Piroch.
Uprchlíci si však mohou ubytování zajistit i přímo či přes města nebo charitu. Cesta přes SUZ není povinná. Naopak do tří dnů se musejí nahlásit na cizinecké policii.

„Už minulý týden jsme zmonitorovali stav v krajských ubytovacích zařízeních, abychom měli přehled, jaké jsou aktuální volné kapacity, kde jsou třeba opuštěné prostory a která je případně třeba nějak dovybavit. V tuto chvíli není poptávka tak vysoká, ale my se připravujeme na možnost, že by skokově vzrostla,“ dodává hejtman Červíček.

X X X

CNN: Situace na Ukrajině je nejvážnější v Chersonu, Charkově a u hlavního města, tvrdí Kyjev

Ruské síly na Ukrajině nyní cílí své útoky především na Kyjev, Cherson na jihu země a Charkov na východě, řekl v úterý podle agentury Unian poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč. Ruské síly 1. března vstoupily do Chersonu, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. V Charkově si ostřelování centra města a rezidenčních oblastí vyžádalo pravděpodobně přes deset mrtvých mezi civilním obyvatelstvem.

„Největší ohnisko je Cherson. Tam se odehrávají pouliční boje... Druhým ohniskem je severozápadní směr od Kyjeva, kde se nepřítel pokouší seskupit a přeskupit a my na něj podnikáme mohutné dělostřelecké údery,“ sdělil podle agentury Unian Arestovyč z prezidentské kanceláře.
Upřesnil, že u Kyjeva jsou ruské jednotky v okolí města Makariv, které je od okraje hlavního města vzdálené asi 40 kilometrů.
„Charkov je samozřejmě ohniskem,“ dodal Arestovyč. Sdělil také, že Rusko již použilo asi dvě třetiny ze svých raketových kapacit, a počet leteckých útoků se tak podle něj bude snižovat.

Ruské síly se dostaly do Chersonu, který má asi 290 000 obyvatel a leží u ústí Dněpru do Černého moře. Budova místní správy je stále pod kontrolou Ukrajinců, sdělil podle agentury Reuters v úterý večer Vadym Denysenko z ukrajinského ministerstva vnitra. Agentura AFP s odvoláním na místního starostu napsala, že ruští vojáci kontrolují výjezdy z města.

Útoky na Charkov
Druhé největší ukrajinské město Charkov v úterý opět čelilo několika leteckým úderům. Hlášené počty obětí a zraněných se v různých zdrojích liší.
Ráno ruská armáda podnikla raketový útok na sídlo samosprávy charkovské oblasti, ostřelována byla budova i přilehlé rozlehlé náměstí. Tento útok si podle poradce ukrajinského ministerstva vnitra Antona Heraščenka vyžádal nejméně deset mrtvých a 35 zraněných.

Kvůli ostřelování rezidenční čtvrti pak podle AFP zahynulo nejméně osm lidí. Šéf charkovské oblastní správy Oleh Synehubov sdělil, že při útoku v centru zahynulo podle předběžných údajů nejméně sedm lidí a zatím neupřesněný počet osob v rezidenční oblasti. V Charkově byly zasaženy také budovy opery, filharmonie, univerzity i místní nemocnice.

Pokračující ruská invaze a boje si vyžádaly první oběti také v řadách ukrajinských sportovců. Hráčská asociace FIFPro potvrdila úmrtí dvou mladých profesionálních fotbalistů Vitalije Sapyla a Dmytra Martyněnka. Podle informací ukrajinského biatlonového svazu padl na frontě i devatenáctiletý Jevhen Malyšev, jenž byl v minulosti členem juniorské reprezentace.
Jednadvacetiletý Sapylo byl podle FIFPro zabit v bojích u Kyjeva. O čtyři roky starší Martyněnko z druholigového FC Hostomel zemřel poté, co jeho dům zasáhla střela. Spolu s nejlepším hráčem minulé sezony a nejlepším střelcem soutěže zemřela i jeho matka, sedmiletá sestra utrpěla těžká zranění.

X X X

Při obraně Kyjeva zemřel slavný pilot. Hrdina Ukrajiny na sebe nalákal nepřátelská letadla

Při obraně Kyjeva zemřel jeden z nejlepších ukrajinských pilotů Oleksandr Oksanchenko. Letec přezdívaný Šedý vlk odešel do výslužby v roce 2018, nadále ale působil jako poradce a instruktor. Z důchodu se do aktivní služby vrátil proto, aby mohl bránit svou vlast před ruskými vojsky. Podle informací ukrajinského webu Unian měl zahynout ve chvíli, když na sebe odváděl pozornost nepřátelských letadel.

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj udělil posmrtně plukovníku Oksanchenkovi titul Hrdina Ukrajiny. Vzdušné síly ozbrojených sil Ukrajiny o tom informovaly na Facebooku. Kromě Oksanchenka obdrželo titul také dalších 11 armádních pilotů. Lidé jim pod příspěvkem poděkovali za jejich hrdinství.

„Plukovník Oksanchenko, nyní Hrdina Ukrajiny, zahynul v letecké bitvě, když na sebe odváděl pozornost nepřátelských letadel. Škoda, že nedostal tento titul v době, kdy ještě žil, byl toho hoden. Zůstává pro mě navždy hrdinou,“ vzkázala mu Lana Borisovová z Kyjeva přes Facebook.

Oksanchenko byl zkušeným pilotem, jemuž se dostalo uznání i na mezinárodní úrovni. Proslavil se při triumfálních akrobatických vystoupeních na leteckých show, vystupoval také v Česku. Pilot měl nalétáno přes dva tisíce hodin a navíc perfektně zvládal nejsložitější prvky akrobacie, napsal web ukrajinské agentury Unian.
Před čtyřmi lety odešel do výslužby, nadále však působil jako instruktor. Do služby se rozhodl vrátit po ruské invazi na Ukrajinu, k níž došlo minulý čtvrtek.

X X X

Rusko zesílilo ostřelování a zapojilo Bělorusy. Zasévá paniku, říká Kyjev

Ruská armáda spustila raketový útok na správní sídlo v centru ukrajinského Charkova. Výrazně více Rusové zapojili i dělostřelectvo severně od Kyjeva. Ustavičně ostřelován je také Mariupol. Separatisté vybídli jeho obyvatele, aby jej do 2. března opustili dvěma koridory. Podle Ukrajinců chtějí Rusové obklíčit města a útoky na civilisty vyvolat paniku. Podle místní domobrany a obyvatel vstoupila do Černihivské oblasti Ukrajiny běloruská vojska.

„Bělorusko vstoupilo do války. Běloruské jednotky vstoupily do Černihivské oblasti,“ cituje agentura Unian mluvčího sil severní teritoriální obrany Vitalije Kyrylova. 

O dopoledním přesunu techniky označené bílým kruhem informovali též obyvatelé vsí Slabyn a Pakul, jakož i osady pojmenované po spisovateli Mychajlu Kocjubinském. Přesun kolony 33 běloruských vozidel, včetně 11 raketometů Grad, provázel výpadek mobilního spojení, píše Unian.

Na dřívější spekulace, že se Bělorusko brzy připojí k ruské invazi, tamní diktátor Alexandr Lukašenko podle agentury Belta odpovídal, že nic takového v plánu nemá. Odmítl také, že ruští vojáci útočí z Běloruska. To se nicméně v posledních dnech děje.
Rusko využilo běloruského území, aby zaútočilo na Ukrajinu ze severu, další jednotky do země vstoupily od východu a také z anektovaného Krymu na jihu Ukrajiny.

Lukašenko nyní oznámil posílení jednotek na hranici s Ukrajinou dobře vycvičenými sílami rychlé reakce, připravenými zmařit provokace. Znovu zopakoval, že se Bělorusko do ruské operace nechystá zapojit. Při stejné příležitosti ale také uvedl, že ruské síly zmařily ukrajinský raketový útok na Bělorusko, a to údajně ještě před začátkem ruské operace minulý čtvrtek, napsala agentura Interfax.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že ruské jednotky zůstanou na Ukrajině až do dosažení stanovených cílů.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v úterý vyzval svět, aby na Rusko uvalil další sankce. Reagoval tak na podle svých slov „barbarský“ útok, který ruská armáda provedla na centrum Charkova.

„Barbarské raketové údery na náměstí Svobody v centru města a obytné oblasti v Charkově. Putin Ukrajinu neumí zlomit. Ze vzteku páchá další válečné zločiny, vraždí nevinné obyvatele,“ napsal ministr. „Svět může a musí dělat víc. Zvyšte tlak, plně izolujte Rusko,“ dodal.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Michajlo Podoljak uvedl, že Rusko aktivně ostřeluje centra měst, aby usmrtilo civilisty a vyvolalo paniku. Jeho kolega Oleksij Arestovič uvedl, že Rusko se snaží obklíčit Kyjev a Charkov.
„Podle prvotních informací byly zasaženy budovy charkovské oblastní správy, opery, filharmonie a část rezidenční oblasti (většinou čtyř až pětipodlažní obytné domy). Záchranné složky se kvůli ostřelování nemohou zapojit,“ citovala agentura Unian záchranáře.
Podle charkovského starosty Ihora Těrechova vyhodili ruští vojáci do povětří trafostanice, což způsobilo problémy v dodávkách elektrické energie i vody. Agentura Unian píše o zničených horních podlažích dvou výškových budov.

Napjatá je i situace v metropoli, kde se ruská armáda snaží obnovit ofenzivu, napsal generální štáb. „V Polesí (severozápadně od Kyjeva) se nepřítel nadále pokouší obnovit ofenzívu směrem k hlavnímu městu,“ dodává. V Kyjevě stále funguje infrastruktura včetně elektřiny, tepla a vody, píše Ukrajinska pravda. Od úterý je zakázán prodej alkoholu.
Americká soukromá společnost Maxar Technologies v noci na úterý uvedla, že k metropoli míří kolona ruských vojenských vozidel až 64 kilometrů dlouhá. Ruské jednotky za poslední den nicméně udělaly při postupu na Kyjev jen malý pokrok, uvádí britské ministerstvo obrany. Intenzivněji operuje dělostřelectvo.

Ruská armáda také útočí na Cherson při ústí Dněpru. Momentálně je město s necelými 300 tisíci obyvateli v obklíčení, nadále však zůstává v ukrajinských rukou. Podle agentury Unian se tu ukrajinské armádě podařilo zničit konvoj ruských vozidel.
Nemocnice a obchody s potravinami fungují, ruští vojáci se však objevují na okrajích města a podle listu Ukrajinska pravda také si zřizují kontrolní stanoviště na výpadovkách.

Opusťte Mariupol, vyzývají separatisté
Separatisté z Doněcké lidové republiky (DNR) vybídli obyvatele obklíčeného Mariupolu, aby město do 2. března opustili dvěma speciálními koridory. Oznámila to ruská agentura Interfax s odvoláním na mluvčího ministerstva obrany samozvané DNR Eduarda Basurina. 

Mariupol je ustavičně ostřelován, nepřátelská palba zabíjí civilisty, ženy a děti a ničí školy a domy, uvedl tamní starosta. Doněský lídr Pušilin oznámil, že separatisté mají v plánu během úterý obklíčit mariupolský přístav.

Máme ztráty, připustil Kadyrov. Čečenští vojáci bojují u Mariupolu či Kyjeva
Obklíčení strategického ukrajinského města s asi 430 tisíci obyvateli ruskými silami a proruskými separatisty ohlásil o den dříve mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, dodal Interfax. Mariupol i nedaleká Volnovacha jsou sice pod tlakem nepřítele, ale stále jsou v ukrajinských rukou, uvedl list Ukrajinska pravda.

„Zaručujeme bezpečnost na úsecích silniční trasy E58, a to jak ve směru do Záporožské oblasti Ukrajiny, tak do Ruska,“ řekl Basurin. V Mariupolu podle ukrajinských médií nejde elektřina vinou nepřátelského ostřelování, které Volnovachu téměř zničilo.
Později v úterý ruské ministerstvo obrany oznámilo, že doněčtí separatisté dosáhli hranic Doněcké oblasti, setkali se tam s ruskými jednotkami směřujícími ze západu a odstřihli tak ukrajijisnkou armádu od přístupu k Azovskému moři.
Ruská vojska od začátku invaze dosud neohlásila dobytí žádného velkého ukrajinského města. Mluvčí Konašenkov už dříve vyzýval k odchodu civilní obyvatelstvo Kyjeva.

X X X

Pryč od spojence Putina? Zaměstnanci exkancléře Schrödera podali výpověď

Všichni zaměstnanci kanceláře bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera podali výpověď. Německá média nepochybují o tom, že tak učinili na protest kvůli odlišným názorům na ruskou invazi na Ukrajinu. Schröder, který zastává vysoké posty v ruských energetických společnostech, sice vyzval Moskvu k zastavení války, uvedl ale, že konfliktu předcházelo mnoho chyb na obou stranách.

„Mohu potvrdit, že čtveřice zaměstnanců kanceláře požádala, aby pracovala na jiných pozicích,“ řekl v úterý agentuře DPA Albrecht Funk, který úřad v prostorách Spolkového sněmu vedl přes 20 let. Spolu s Funkem tak pro Schrödera nechtějí pracovat ani zbývající tři pracovníci.

Důvody tohoto kroku nicméně Funk nevysvětlil. Schröder, který je znám svou podporou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, má jako někdejší kancléř nárok na kancelář v prostorách Spolkového sněmu. 
Formálním zaměstnavatelem pracovníků kanceláře je kancléřství, Schröder ale na personální výdaje dostává peníze z rozpočtu. V loňském roce to bylo 407 tisíc eur (asi deset milionů korun).

Kvůli vyhrocené situaci mezi Ukrajinou a Ruskem čelil Schröder politickému i mediálnímu tlaku, aby se od Moskvy distancoval. Minulý týden ve čtvrtek, kdy Rusko invazi na Ukrajinu zahájilo, na sociální síti LinkedIn zveřejnil prohlášení, ve kterém vyzval k zastavení války. 
„Je to odpovědnost ruské vlády,“ napsal o tom, že Moskva musí vojenský útok zastavit. Zároveň ale chyby za vyhrocení konfliktu připsal Rusku i Západu a varoval před tím, aby sankce nezpřetrhaly zbývající společné politické, hospodářské a společenské vazby.

Škodí vážnosti Německa, říkají spolustraníci.

Kritice je Schröder vystaven i ve své domovské sociální demokracii (SPD). Spolušéfka strany Saskia Eskenová na Twitteru vyzvala bývalého kancléře, aby se vzdal pozic v ruských společnostech. 
„Svými funkcemi, které tam má, škodí Schröder vážnosti Německa a sociální demokracie. Obchodování se strůjcem války je s rolí bývalého kancléře neslučitelné,“ uvedla. Stejně se vyjádřil i Lars Klingbeil, který SPD vede společně s Eskenovou.

Schröder je předsedou výboru akcionářů společnosti Nord Stream AG a předsedou představenstva firmy Nord Stream 2 AG. Tyto podniky spravují plynovody vedené Baltským mořem, které spojují Rusko a Německo.
Zatímco plynovod Nord Stream je v provozu, spuštění produktovodu Nord Stream 2 Německo zablokovalo. Schröder je také šéfem dozorčí rady v ruské státní energetické společnosti Rosněfť a v létě by se mohl stát členem dozorčí rady ruského státního plynárenského podniku Gazprom.

X X X

V PONDĚLÍ NA COVID ZEMŘELO NA 100 LIDÍ, O TOM FIALA S VÁLKEM NEHOVOŘÍ, ŠPATNÁ LÉČBA

Vedle nových případů hygienici zaznamenali 1 869 podezření na opakovanou nákazu. Od začátku epidemie v březnu 2020 se v Česku novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo přes 3,58 milionu lidí, zemřelo 38 685 z nich. V nemocnicích je nyní s covidem-19 760 méně pacientů. V těžkém stavu je 203 z nich, o týden dříve jich bylo na 240. Oproti neděli je ale hospitalizovaných o stovku více.

X X X

Rada Evropy odebrala Rusku právo zastoupení, země ale zůstává členem organizace i štrasburského soudu.

Rada Evropy v pátek 25. února odebrala Rusku právo zastoupení ve Výboru ministrů a v Parlamentním shromáždění. Rusko ale nadále zůstává členem Rady Evropy i Evropského soudu pro lidská práva. Ve funkci je také nadále ruský soudce Michail Lobov. Podle agentury AFP je Rusko zemí, jejímiž kauzami se soud ve Štrasburku zabývá nejčastěji. Opatření je dočasné, oznámila Rada Evropy v pátek 25. února 2022.

Rada Evropy odebrala Rusku právo zastoupení ve Výboru ministrů a v Parlamentním shromáždění v pátek 25. února na zvláštním jednání. Poté k aktu vydala toto prohlášení:

„V souladu se Statutem Rady Evropy se dnes Výbor ministrů rozhodl pozastavit Ruské federaci její práva zastupovat ve Výboru ministrů a v Parlamentním shromáždění v důsledku ozbrojeného útoku Ruské federace na Ukrajině.
Přijaté rozhodnutí znamená, že Ruská federace zůstává členem Rady Evropy a smluvní stranou příslušných úmluv Rady Evropy, včetně Evropské úmluvy o lidských právech.

Soudce zvolený k Evropskému soudu pro lidská práva za Ruskou federaci rovněž zůstává členem soudu a stížnosti podané proti Ruské federaci budou nadále přezkoumávány a rozhodovány soudem. Pozastavení není konečným, ale dočasným opatřením, které ponechává otevřené komunikační kanály. Rozhodnutí bylo přijato po výměně názorů s Parlamentním shromážděním ve smíšeném výboru.“

Ruský soudce Micheil Lobov Foto: Rada Evropy
K vyloučení z Rady Evropy se v posledních dnech kvůli událostem na Ukrajině na sociálních sítích přiklonil například soudce Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek. „Rusko si již delší dobu stejně nedělá těžkou hlavu z odsuzujících rozsudků mezinárodních institucí,“ uvedl. Souhlasila s ním i bývalá ústavní soudkyně a exsenátorka Eliška Wagnerová. „Důležitá je rychlost a tu postrádám,“ uvedla na Facebooku k případnému vyloučení Ruska z Rady Evropy. I Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval země, aby Rusko zcela vyloučily z Rady Evropy.

Už po Krymu přišlo Rusko na pět let o právo hlasovat
Rozhodnutí bylo přijato s okamžitou platností. Jeho důvodem je porušení článku 3 Statutu Rady Evropy. Statut Rady Evropy mimo jiné uvádí, že do působnosti Rady Evropy nespadají otázky obrany. Předmětný článek 3 potom zní takto: „Každý člen Rady Evropy uznává zásadu právního státu a zaručuje všem osobám pod jeho jurisdikcí dodržování lidských práv a základních svobod. Je povinen upřímně a efektivně spolupracovat při naplňování cíle Rady Evropy definovaného v kapitole I.“

Už v reakci na „události na Krymu“ v roce 2014, jak nazývá Evropský soud pro lidská práva anexi Krymu Ruskem, odebrala Rada Evropy Rusku hlasovací práva v orgánech této mezinárodní instituce. Tato situace trvala pět let. Rusko bylo celou dobu v jurisdikci Evropského soudu pro lidská práva.

Hlasovací práva byla Rusku vrácena v roce 2019 na návrh britského poslance. Hlasování o navrácení práv Rusku ukázalo existující bloky zemí v rámci Evropy jako kontinentu. Česká justice o tomto hlasování informovala jakožto i o faktu, že ruské členství je významné pro Evropský soud pro lidská práva, protože Rusko s Tureckem patří k největší skupině, která Soud financuje.

Ruský soudce ESLP Michail Lobov se ujal úřadu od 10. ledna 2022 poté, co byl Parlamentním shromážděním Rady Evropy zvolen soudcem za Ruskou federaci. Jeho výběr provázelo složité vyjednávání, které trvalo od nominace v Rusko v roce 2020 déle než rok.

Rada Evropy je mezinárodní organizací, jež podporuje spolupráci evropských zemích v oblasti ochrany lidských práv, rozvoje demokracie, harmonizace právních řádů, ochrany životního prostředí i kultury. Organizace existuje od roku 1949, Česká republika je jejím členem od roku 1993. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Putin ukryl svoji rodinu v bunkru na Sibiři pro jadernou válku, tvrdí politolog

Prezident Vladimir Putin podle ruského politologa v posledních dnech ukryl členy své rodiny v „podzemním městě“ na Sibiři. Luxusní bunkr se nachází v Altaji a byl navržen pro ochranu v případě jaderné války. Tvrdí to politolog a bývalý profesor Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě Valerij Solověj.

„O víkendu byla rodina prezidenta Putina evakuována do speciálního bunkru připraveného pro případ jaderné války,“ uvedl profesor Solověj. „Nachází se v Altajské republice. Ve skutečnosti to ale není bunkr, ale celé podzemní město vybavené nejmodernějšími technologiemi,“ tvrdí Solověj.

Politolog, který říká, že má zasvěcené kontakty v Kremlu, pravděpodobně myslí rozlehlou horskou daču, kterou údajně zhruba před deseti lety postavil energetický gigant Gazprom v Ongudajském okrese Altajské republiky, sibiřské oblasti sousedící s Mongolskem, Čínou a Kazachstánem.

Kdo se v bunkru ukrývá?

Pozorovatelé si zde všimli několika větracích míst v areálu obklopujícím horský úkryt a vedení vysokého napětí napojeného na supermoderní 110kilovoltovou rozvodnu, která by stačila na napájení malého města.
Solověj neuvedl, o jaké členy Putinovy rodiny jde. Mohlo by se jednat i o rytmickou gymnastku a olympijskou vítězku Alinu Kabajevovou. O ní Solověj již dříve tvrdil, že je tajnou milenkou ruského vůdce. „Alina je schopna ovlivňovat jeho rozhodnutí,“ řekl vloni.

Putin má dvě dospělé dcery – šestatřicetiletou Mášu a pětatřicetiletou Káťu. Z předchozího vztahu se Světlanou Krivonogichovou, která je nyní spolumajitelkou jedné z velkých ruských bank, má údajně také osmnáctiletou dceru Jelizavetu Krivonogichovou. Podle nepotvrzených zvěstí, které však Kreml popřel, má děti také s Kabajevovou.
Moskva politologa kritizuje

Solověj rovněž uvedl, že Putin trpí zdravotními problémy, které jsou před ruskou veřejností utajovány, a že se spolu se svým ministrem obrany Sergejem Šojgu účastní bizarních tajných šamanských rituálů.
Někteří lidé v Moskvě Solověje odmítají jako konspiračního teoretika nebo mystifikátora. Minulý týden ho nicméně ruské úřady sedm hodin vyslýchaly kvůli tvrzením o Putinově zdravotním a duševním stavu. Jeho dům byl také prohledán a bylo zabaveno několik elektronických předmětů. Solověj byl následně propuštěn, případ ale není uzavřen.

X X X

CNN: Ruští oligarchové chtějí konec války. Zastavte krveprolití, apelují na Putina.

Protiruské sankce začínají účinkovat. Mířily totiž mimo jiné na významné ruské oligarchy a jejich blízké. Někteří již následky sankcí pociťují a volají po konci války na Ukrajině. Patří mezi ně Michail Fridman a Oleg Děripaska. Ten uvedl, že touží po míru a jednání o něm musí začít co nejdříve. Fridman šel ještě dál, když v dopise vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby „zastavil krveprolití“.

Ruští miliardáři se začínají ozývat proti invazi na Ukrajinu, kterou nařídil šéf Kremlu. „Moji rodiče jsou ukrajinští občané a žijí ve Lvově, mém oblíbeném městě. Ale většinu života jsem strávil coby občan Ruska, kde jsem budoval svůj byznys a pečoval o něj. Jsem silně spjat s ukrajinským i ruským lidem a považuji současný konflikt za tragédii pro oba,“ napsal podle CNN v dopise svým zaměstnancům Fridman.

Zemřely tisíce lidí, přesto zvítězíme. Dokažte, že jste s námi, řekl EU Zelenskyj.

Z války je podle svých slov nešťastný. „Tato krize nás bude stát životy a poškodí dva národy, které byly po stovky let jako bratři,“ píše dále oligarcha. Dodává, že ačkoliv se řešení zdá být v nedohlednu, apeluje na „zastavení krveprolití“. Fridman je vlastníkem investiční společnosti LetterOne, přes kterou investuje do technologií, komunikací, ale i do energetiky.
Podobně hovoří i další z nejbohatších Rusů – Oleg Děripaska. „Mír je velmi důležitý. Vyjednávání musí začít, jakmile to bude možné,“ napsal Děripaska na sociální síti Telegram, která je v Rusku hojně rozšířená.
Obává se zejména o ekonomické následky. „Chci jasná vyjádření a srozumitelná vysvětlení k ekonomické politice pro následující tři měsíce,“ říká Děripaska s ohledem na protiruské sankce a zhoršující se situaci ruského rublu.

Muž, který měl kontakt na Trumpa.

Děripaska měl podle americké CNN také poznamenat, že rozhodnutí ruské centrální banky zvýšit úrokové sazby a nucení ruských firem, aby prodávaly zahraniční měnu, „otestuje, kdo vlastně za tento ‚banket‘ zaplatí“.
Sám patří mezi významné postavy ruského života a nejbohatší Rusy, časopis Forbes ho řadí mezi 600 nejbohatších lidí světa. Stojí v čele několika společností, například výrobce letadel Aviacor.

Děripaska byl v minulosti zapleten do skandálu s prostitutkou Anastasijou Vašukevičovou, známou také jako Nasťa Rybka. Ta podala svědectví ohledně Děripasky a bývalého vicepremiéra Sergeje Prichoďka. Miliardář měl politikovi na jachtě zajišťovat luxusní eskortní služby. Fotografie z akcí posléze dostal na veřejnost ruský opoziční předák Alexej Navalnyj, který je v současnosti ve vězení.

Vašukevičová mimo jiné v rozhovoru pro AP uvedla, že Děripaska měl coby blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina kontakt na amerického exprezidenta Donalda Trumpa. A to prostřednictvím šéfa jeho volební kampaně Paula Manaforta.

X X X

Škoda Auto musí kvůli ruské invazi omezit výrobu. Chybí díly z Ukrajiny

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto musí od tohoto týdne kvůli ruské invazi na Ukrajinu omezit výrobu. Potýká se s kritickým nedostatkem dodávek dílů od několika lokálních dodavatelů z Ukrajiny, což má dopad na určité modely. Škoda musela omezit například výrobu elektrického SUV Enyaq iV. Škoda Auto to uvedla v tiskovém prohlášení.

Automobilka v tuto chvíli daruje deset milionů korun české neziskové nevládní organizaci Člověk v tísni, aby přispěla na pomoc Ukrajině. „Koncern Volkswagen, včetně automobilky Škoda Auto, přijal zprávy o ruských útocích na Ukrajinu s velkými obavami a znepokojením. Doufáme v rychlé zastavení nepřátelských akcí a návrat k diplomacii. Co se týče veškeré činnosti v místě dění, bezpečnost a ochrana našich zaměstnanců je naší nejvyšší prioritou,“ uvedla Škoda Auto.