Izraelci se už ozvali proti Zelenskému, nepotřebujeme lekce dějepisu, nechápou řeči o holokaustu. Ukrajinský prezident Zelenskyj je od začátku války na Ukrajině jednou z nejpropíranějších a nejpopulárnějších postav ve světě. Jeho osobní vedení Ukrajiny proti ruské invazi považují mnozí za inspirativní a stejně tak i jeho plamenné projevy do zahraničí, ve kterých žádá o pomoc či kritizuje nečinnost. Jedno vystoupení se mu ovšem nepovedlo. Zkritizoval totiž poslance Izraele, přičemž využil i argument týkající se holokaustu. Tím ale popudil část Izraelců.

„Člověk se musí ptát, proč od vás nedostáváme zbraně. Nebo proč Izrael neuvalil silné sankce proti Rusku. Proč netlačíte na ruský byznys?“ tázal se Zelenskyj ve svém nedělním projevu, který na dálku vedl v izraelském Knessetu, místním parlamentu.

Podobně za nečinnost zkritizoval i poslance Německa přímo v jejich Reichstagu. Tentokrát se ale zdá, že svůj projev přehnal. „Ukrajinci se již rozhodli. Před 80 lety. Zachránili Židy. Proto jsou Spravedliví mezi národy (izraelský titul pro lidi nežidovského původu, kteří za druhé světové války riskovali život pro záchranu Židů, pozn. red.) mezi námi,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Kromě toho poukázal na rétoriku Ruska a jejího prezidenta Vladimira Putina. Tu nepřímo přirovnal k nacistické. „Poslouchejte, co zní v Moskvě. Poslechněte si, jak se znovu hovoří: ‚Konečné řešení‘. Akorát nyní směrem na nás to je ‚Ukrajinské řešení‘,“ pokračoval Zelenskyj, který je sám židovského původu.

Svými argumenty týkajícími se holokaustu, tedy vyvražďování Židů během druhé světové války nacisty a jejich spojenci, pravděpodobně doufal, že přesvědčí izraelské zákonodárce k větší podpoře. Projevil se však spíše opak. „Obdivuji ukrajinského prezidenta a podporuji ukrajinský národ, ale strašlivá historie holokaustu nemůže být přepsána, genocida byla páchána i na ukrajinské půdě,“ reagoval po Zelenského slovech izraelský ministr komunikací Yoaz Hendel.

Zelenskyj se střelil do nohy?

Že Zelenskyj tentokrát mířil mimo, uvedla i komentátorka izraelského deníku The Jerusalem Post Liat Collinsová. „Když ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mluvil ke Knessetu přes Zoom v neděli, otevřel svá ústa a střelil se do nohy,“ napsala doslova novinářka. Hlava státu podle ní působila, jako by z Izraele chtěla učinit svého nového nepřítele, ne spojence.

„Velmi málo Izraelců nikdy neběželo do protiraketového krytu. Díváme se na záběry uprchlíků mířících přes hranice za bezpečím a snadno si dokážeme představit, jaké to je. Nepotřebujeme lekci dějepisu od Zelenského. A nepotřebujeme ani falešné přirovnávání k holokaustu,“ sdělila dále Collinsová.

Vyjedná se mír v Jeruzalémě?
Po kritice z řad Izraelců si Zelenskyj nejspíše uvědomil, že svými slovy v Knessetu neudělal nejlepší dojem. Krátce poté tak začal chválit současného izraelského premiéra Naftaliho Bennetta za jeho snahu vytvořit jednací podmínky mezi Ukrajinou a Ruskem.

Zelenskyj nyní přímo navrhuje, aby se Izrael stal neutrální půdou pro taková jednání. „Premiér Izraele, pan Bennett, se snaží najít cestu k jednání. A my jsme mu za to vděční. Jsme vděční za jeho snahu, která povede k tomu, že dřív nebo později povedeme jednání s Ruskem, pravděpodobně v Jeruzalémě,“ uvedl později ukrajinský prezident.

X X X

EU POSKYTNE MILIARDY NA OBNOVU UKRAJINY?

Šéf české diplomacie věří ve finanční pomoc EU se zvládáním uprchlické krize.

Vláda se k uprchlické vlně z Ukrajiny postavila čestně, uvedl podle ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský. Věří tomu, že se podaří v Evropské unii získat peníze na pokrytí nákladů na pomoc. Téma Ukrajiny se dle šéfa české diplomacie více promítne do již připravených aktivit pro české předsednictví v Radě Evropské unie.

„Naše vláda se k tomu postavila naprosto čestně. Přijímáme lidi, kteří prchají před válkou, jsou to většinou matky s dětmi. Muži bojují,“ řekl Lipavský. Stát má ale podle něj určité limity, kolik pomoci dokáže poskytnout. „Věřím, že se nám podaří i v rámci Evropské unie získat finanční prostředky, které přivedeme do českého státního rozpočtu, abychom tím vykryli náklady, které České republice s touto pomocí vznikají,“ uvedl.

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí za měsíc od začátku války přes 225 000 víz. Na cizinecké policii se nahlásilo zhruba 120 000 lidí. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků pobývajících v Česku je zřejmě podstatně vyšší. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana do Česka za čtyři týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu dorazilo téměř 300 000 uprchlíků. Téměř polovinu tvoří děti, čtyři pětiny dospělých jsou ženy.

Ministerstvo financí podle něj dává dohromady kalkulaci stávajících nákladů. Zároveň EU už změnila podmínky řady svých finančních programů. „Již dnes se dějí dílčí opatření. Na druhou stranu to velké rozhodnutí ještě v unii bude muset přijít,“ poznamenal Lipavský. „Těžko můžeme jednotlivým lidem říkat, do jaké země mají jít a kde mají pobývat, nicméně náklady zemím budou vznikat tak jako tak. Hledejme tedy spravedlivý mechanismus, jak si vzájemně vypomoci,“ uvedl.

Příchod téměř 300 000 uprchlíků znamená podle něj zátěž na zdravotnický a školský systém či ubytovací kapacity. Věří ale tomu, že se Česko se situací popere. Zároveň Česko realizuje humanitární projekty přímo na Ukrajině a v Moldavsku.
„Jen v rámci Ukrajiny jsou zhruba čtyři miliony uprchlíků takzvaně vnitřně přesídlených. Tito lidé většinou ani nemají zájem odcházet z Ukrajiny. Chtějí tam zůstat, cítí se tam doma,“ řekl. I těmto lidem je potřeba pomoci s ubytováním či základními potřebami. „Pokud dokážeme Ukrajině pomoci i s touto skupinou lidí, tak to může ve svém důsledku i snížit tlak na státy Evropské unie,“ dodal ministr.

V celé společnosti Lipavský cítí velmi silnou vlnu solidarity a pomoci. „Od malých drobností po velké významné dary. Za to bych chtěl poděkovat každému, kdo se na tom nějakým způsobem podílí,“ řekl šéf diplomacie. Za měsíc od začátku ruské invaze na Ukrajinu mimo jiné přispěli Češi ve finančních sbírkách tuzemských organizací přes dvě miliardy korun.
Po zabrání ruského majetku v ČR by následovaly reciproční kroky v Rusku

Jan Lipavský se též vyjádřil k problematice ruské školy v pražském Bubenči. Ta je prý provázána s několika mezinárodními smlouvami a podle šéfa diplomacie je potřeba dodržovat ústavní pořádek České republiky. Jan Lipavský to řekl v reakci na to, že z rozhodnutí zastupitelstva vedení Prahy vyzve vládu, aby připravila zákon, podle něhož bude možné omezit vlastnické právo Ruska k budově bývalé školy na Krupkově náměstí.

Budova by se měla podle zastupitelů svěřit hlavnímu městu a vznikla by v ní škola pro děti ukrajinských uprchlíků. Škola se nyní po diplomatické roztržce Česka a Ruska kvůli kauze Vrbětice nevyužívá. Záměr využít školu již schválila Praha 6, na jejímž území se nachází.
Ministerstvo zahraničí už dříve upozornilo na to, že po jakýchkoli aktivních krocích vůči ruskému majetku v ČR by nepochybně následovaly reciproční kroky vůči českému majetku na území Ruska.
„Snažíme se trpělivě vysvětlovat, že je potřeba dodržovat ústavní pořádek České republiky i v takto kontroverzních a emocionálních otázkách. Konkrétně problematika školy je navíc provázána s několika mezinárodními smlouvami, které Česká republika podědila po Československu,“ uvedl Lipavský. 

Roli hraje i otázka určitých diplomatických výsad a diplomatické ochrany, která podléhá vídeňským úmluvám. „Zrovna případ této školy je z hlediska práva velmi komplikovaný,“ dodal.
Vyučující, kteří v ruské škole působili, museli zemi opustit po diplomatické roztržce mezi ČR a Ruskem, která byla vyústěním zjištění českých tajných služeb a vyšetřovatelů, že do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni agenti ruských tajných služeb.

Počet ruských diplomatů v ČR byl dále snížen i po ruské invazi na Ukrajinu. Česko odebralo Rusku souhlas s provozem konzulátů v Brně a Karlových Varech. 
„Z České republiky již odjelo 14 ruských diplomatů a fyzicky prostor pro nějaké další snižování není za předpokladu, že chceme zachovat alespoň elementární diplomatické vztahy s Ruskou federací, což chceme z mnoha praktických důvodů. Tu nejzákladnější komunikaci i v takto náročné situaci je žádoucí mezi státy mít,“ uvedl. Nicméně další diplomatické kroky se podle něj nějakým způsobem zvažují.

Česko také uzavřelo své konzuláty v Petrohradu a Jekatěrinburgu a dočasně uzavřen je též Český dům v Moskvě. Aktuálně se dělá pouze technická údržba objektu. „O dalším osudu v tuto chvíli přemýšlíme a je to otázka, ke které se pravidelně vracíme. Český dům je závislý na tom, abychom v Ruské federaci měli administrativně-technický personál, který v tuto chvíli v Moskvě z bezpečnostních důvodů nemáme,“ doplnil šéf české diplomacie.

Priorita pro české předsednictví Rady EU
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) původně za priority předsednictví označil vypořádání se s následky koronavirové krize, politiku související se změnami klimatu a řešení problematiky migrace a bezpečnosti. Po ruské invazi na Ukrajinu priority aktualizoval, Česko se podle něj zaměří především na energetickou nezávislost na Rusku, obrannou spolupráci a válečné uprchlíky z Ukrajiny.

„Rámcová témata za ministerstvo zahraničí jsou silná Evropa, odolná Evropa a udržitelná Evropa. Zároveň jednou z geografických priorit bylo Východní partnerství. Do aktivit již připravených více promítneme ukrajinské téma,“ řekl Lipavský. „Uděláme i některé aktivity navíc, setkání,“ uvedl. „Budou to aktivity, které budou směřovat k rekonstrukci Ukrajiny, k podpoře ukrajinských evropských aspirací,“ dodal.

Není jasné, v jaké fázi se válka na Ukrajině během předsednictví bude nacházet. Není tedy možné konkrétně všechny aktivity popsat. Bek nedávno uvedl, že by součástí programu předsednictví mohlo být uspořádání mezinárodní dárcovské konference. „Je to jedna z myšlenek. Nyní hledáme vhodnou formu,“ řekl Lipavský bez bližších podrobností.
Česko podle Lipavského plně podporuje vstup Ukrajiny do EU. Předsednictví je především o neformálním vlivu v EU, míní ministr. Tento vliv předsednické země spočívá v tom, že může na řadě jednání do určité míry někdy i ovlivnit jejich agendu, zmínit konkrétní záležitosti. „To může přispívat k tomu, aby se Ukrajině dařilo lépe v tom procesu (vstupu do EU),“ dodal.
Podle šéfa české diplomacie existuje silná skupina států, která otázku členství Ukrajiny v bloku vnímá podobně. Před pondělním zasedáním ministrů zahraničí zemí EU se na tom na neformálním setkání shodl například se šéfy diplomacií Estonska, Chorvatska, Slovinska či Polska.

„Hlavním úkolem je zůstat aktivní, namotivovaný a k tomu tématu se neustále vracet. Aby to nebylo jenom určité emocionální vzepětí, které potom klesne, ale abychom v tom dlouhém procesu, kterým ze své podstaty vstup do EU je, zůstali aktivní, otázku neustále zvedali. A je to právě i o tom neformálním vlivu,“ konstatoval ministr.

Jakožto předsednická země bude mít Česko v určitých aktivitách oproti normálu výraznější postavení. Konkrétním příkladem je podle Lipavského to, že taková země je vyzývána k tomu, aby přednášela své příspěvky jako jeden z prvních států na jednáních. „Nám to potom dává možnost nastavit směr diskuse, vnést do ní argumenty, které my považujeme za důležité,“ dodal ministr.

X X X

Spojence čeká dlouhý boj proti ruské agresi. Putin udělal strategickou chybu, řekl ve Varšavě Biden.

Pro ruskou invazi na Ukrajinu neexistuje žádné ospravedlnění, důvody uváděné Moskvou jsou nemravné a cynické, řekl v sobotu v projevu ve Varšavě americký prezident Joe Biden. Viníkem války je podle něj ruský prezident Vladimir Putin, který už dál nemůže zůstat u moci. Spojenci se musejí připravit na dlouhý a složitý boj.
Šéf Bílého domu ujistil, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny a že Severoatlantická aliance bude v případě útoku bránit každý centimetr území členských států.

„Musíme se na to ale dívat jasnýma očima – tuhle bitvu nevyhrajeme v řádu dnů ani měsíců. Musíme se připravit na to, že je před námi dlouhý boj,“ řekl.
Putin podle Bidena zahájením války udělal „strategickou chybu“ a přepočítal se, když se domníval, že Ukrajinci budou ruské vojáky vítat. „Tenhle muž nemůže zůstat dál u moci,“ řekl s odkazem na šéfa Kremlu v závěru svého projevu americký prezident.

Právě slova týkající se konce Putinovy éry vyvolala největší údiv komentátorů a analytiků. Až dosud totiž americká administrativa ujišťovala, že změna režimu v Rusku pro ni není cílem. Bílý dům vzápětí po Bidenově projevu dal na srozuměnou, že prezident údajně ke změně režimu v Rusku nevyzýval ani nyní.

„Tohle není věc, o které by mohl rozhodovat pan Biden. Jde o volbu občanů Ruské federace,“ komentoval to podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Biden se ve svém proslovu se také obrátil přímo na Rusy: „Nejste naši nepřátelé. Odmítám ale uvěřit tomu, že vítáte zabíjení nevinných dětí a prarodičů. Že vám připadá přijatelné, že ruské rakety a bomby padají na nemocnice, školy a porodnice... to nejsou činy velkého národa.“

„Maďarsko v roce 1956, Polsko v roce 1956 a 1981, Československo v roce 1968 – sovětské tanky tehdy potlačily demokratická povstání, ale odpor pokračoval až do roku 1989, kdy padla Berlínská zeď a zdi sovětského panství... V posledních 30 letech se ale autokracie po celém světě zase vzmáhají,“ uvedl Biden.
Opakovaně také citoval polského rodáka, papeže Jana Pavla II. „Nikdy, nikdy se nevzdávejte naděje, nepochybujte, neumdlévejte, nenechte se odradit. A nemějte strach,“ citoval Biden slova někdejší hlavy katolické církve.

X X X

Kyjev se může poučit ze zimní války, soudí admirál ve výslužbě. Klíčem je odhodlaná obrana a pomoc ciziny

Nedlouho poté, co Adolf Hitler napadl Polsko, zaútočil Sovětský svaz v listopadu 1939 na Finsko. Urputné boje za dlouhé a drsné zimy skončily moskevským mírem, který obsahoval mnohem menší finské ústupky, než jaké si Stalin před zahájením invaze představoval. V analýze pro agenturu Bloomberg tuto historickou epizodu zmiňuje americký admirál ve výslužbě a bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO James Stavridis.

Jak Stavridis zdůrazňuje v analýze pro agenturu Bloomberg, takzvaná zimní válka se v mnohém podobá současné ruské agresi na Ukrajině.
Ačkoliv sovětská armáda měla tehdy mnohem více zbraní i vojáků, Finové dokázali ruský postup v podstatě zastavit. Scénář byl podle admirála až „děsivě podobný“ situaci na Ukrajině, kde Putinovi vojáci čelí sveřepému odporu neohrožených Ukrajinců.
Sovětský svaz měl zhruba dvakrát víc vycvičených mužů než Finsko a ještě větší převahu v počtu tanků a bojových letadel.
Finové měli jen několik desítek kusů, zatímco Sověti disponovali přibližně 5000 tanků a 4000 letadel. Přesto Finové zabili v bojích pětkrát víc Sovětů než Sověti Finů.

Sověti nakonec finský odpor v podstatě zlomili, a to především díky mechanizovaným operacím a převaze ve vzduchu. Odhodlanost obránců a hrozba pokračujícího povstání ale významně přispěly k uzavření míru.
Přestože bylo cílem Sovětů dobytí celého Finska a nastolení loutkového režimu, Moskva se nakonec spokojila jen s asi deseti procenty finského území a příslibem státní neutrality.
„Odhodlaná vojenská síla, která bojuje na domácím území, může dosahovat úspěchů na bojišti – a to i když čelí obrovské přesile.“
analýza vojenského experta Jamese Stavridise pro agenturu Bloomberg
V čem se dnes můžeme z rusko-finské války poučit ve směru událostí na Ukrajině? Podle analýzy vojenského experta Stavridise musí být jasné především to, že odhodlaná vojenská síla, která bojuje na domácím území, může dosahovat úspěchů na bojišti – a to i když čelí obrovské přesile.

Finové mají dlouholetý a hluboce zakořeněný smysl pro nezávislost, podobně jako Ukrajinci. Admirál Stavridis také u obou těchto zemí upozorňuje na vysokou kvalitu jejich armád, což mohl osobně sledovat při misích v Afghánistánu i jinde.
Navíc když vojáci bojují za to, aby ochránili své děti, rodiče a manželky, a za nezávislost vlastní země, mají výraznou morální převahu nad branci a záložníky. Platilo to o Finech – a je to důležitý faktor také na Ukrajině.
Důležitá pomoc zvenčí
Druhým významným faktorem je pak důležitost pomoci zvenčí. Za zimní války proudili do Finska dobrovolníci z celého svobodného světa, zejména ze sousedního Švédska, a Finové dostávali z mnoha zemí bojovou výzbroj i diplomatickou pomoc.
I pro Ukrajince má zásadní význam zvýšená pomoc ze zahraničí. Spojené státy a jejich spojenci by ale podle Stavridise měli dál zesílit protiruské sankce a poslat Ukrajincům ještě více zbraní, než kolik už jim slíbil prezident Joe Biden.
„Ideálním výsledkem by byla totální porážka Vladimira Putina a ponižující stažení všech jeho sil.“
analýza vojenského experta Jamese Stavridise pro agenturu Bloomberg.

Ukrajina by tak měla dostat víc střel Javelin a další protitankové komplety, stejně jako Stingery a podobné protiletecké zbraně. Chybět by neměly ani drony Switchblade, kulomety, munice a granátomety.
Kyjev zoufale potřebuje i systém protivzdušné obrany proti raketám dlouhého doletu, například sovětský systém S-300, který Kyjevu nabídlo Slovensko. Z pohledu amerického penzionovaného admirála by se měl také oživit návrh na předání stíhaček MiG-29 z Polska, který Washington začátkem března zamítl.

Západní demokracie by se měly zamyslet i nad tím, jak válka na Ukrajině skončí. Ideálním výsledkem by byla totální porážka Vladimira Putina a ponižující stažení všech jeho sil. To se ale nezdá pravděpodobné, a to hlavně kvůli jadernému arzenálu, kterým Rusko může vydírat celý svět.

Zimní sovětsko-finská válka ukazuje, že možná bude nutný nějaký diplomatický kompromis. Ukrajina bude zřejmě muset zaručit svou neutralitu a slíbit, že se vzdá Krymu a Donbasu, které jsou už dnes v podstatě ruské.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ale výměnou měl získat bezpečnostní záruky – možná od Spojených států nebo Spojeného království, a to na základě Budapešťského memoranda, které Ukrajina podepsala v roce 1994, kdy se po rozpadu Sovětského svazu vzdala jaderných zbraní, podotýká bývalý velitel sil NATO James Stavridis.

X X X

Medveděv vyjmenoval čtyři situace, kdy by Rusko nasadilo jaderné zbraně.

Zatímco invaze na Ukrajině pokračuje, prohlásil v pátek bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, že nikdo válku nechce. Sám však nastínil situace, kdy by Rusko nukleární útok zvažovalo. Patří mezi ně například ohrožení ruské suverenity nebo zasažení raketovým útokem.

Uřadující místopředseda ruské Rady bezpečnosti varoval, že za současných zoufalých okolností stále existuje potenciální hrozba jaderné konfrontace. V souvislosti s takovými riziky je prý nutné provádět odpovědnou politiku.
Medveděv v podrobném rozhovoru pro RIA Novosti také zmapoval situaci, která by byla pro Rusy považována za „ideální“ pro použití jaderných zbraní. Všechny jsou uvedeny v příslušném dokumentu.

V prvním případě by to bylo, kdyby Rusko zasáhl raketový útok s použitím jaderných zbraní, píše APA. V druhém by šlo v podstatě o použití různých typů jaderných zbraní nejen proti Ruské federaci, ale třeba proti jejím spojencům.
 „Třetí případ by nastal, kdyby byl podniknutý útok na kritickou infrastrukturu, který by paralyzoval činnost ruských jaderných odstrašujících sil,“ sdělil bývalý prezident. 

Za čtvrté, kdyby byl proti Ruské federaci nebo spojencům proveden akt agrese, v jehož důsledku by byla ohrožena samotná existence země i bez použití jaderných zbraní, tedy pouze s použitím zbraní konvenčních.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v rozhovoru pro CNN tento týden uvedl podobné argumenty, když řekl, že „Rusko by se mohlo uchýlit k jaderným zbraním v reakci na to, co považuje za „existenční hrozbu“. V případě zásahu do kritické infrastruktury, by mohl zahájit jaderný útok i Kreml,“ řekl.

Mírové síly přinesou válku s NATO, říká Kreml. Nevyloučil užití jaderné zbraně
Už na začátku ruské invaze nařídil Vladimir Putin jadernou pohotovost.„Západní země používají nelegitimní sankce,“ oznámil tehdy. Ukrajinský prezident na něj reagoval se slovy, že chce Rusko těmito kroky pouze vyvíjet tlak na Ukrajinu během jednání.

X X X

KDY ČNB, RUSNOK, VYŘEŠÍ PRO LIDI A FIRMY MILIARDY VE SBERBANK? DOHLÉDNE NA TO I FIALA?

ČNB, Rusnok, Sberbank nepoškodil jen Rusko, ale i lidi a firmy ČR a dalších zemí

180 českých obcí, pět krajů. Na účtech Sberbank zůstalo téměř šest miliard korun

Plánované opravy se musejí zastavit, investice do nových projektů odložit. Kvůli krachující Sberbank má komplikace asi 180 obcí po celém Česku a také pět krajů. Stát chce u každého starosty nebo hejtmana zvlášť zjistit, jak jsou na tom, a podle toho nabídnout řešení.

Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS uvedl, že českým obcím, městům a krajům zůstalo na účtech Sberbank dohromady skoro šest miliard korun. Jen kraj Vysočina měl u banky zhruba dvě miliardy.
Uničov, Aš nebo Chotěboř - to je jen zlomek měst, které mají problémy kvůli krachující Sberbank. Téma pro Janu Karasovou
Účty teď ale mají samosprávy zablokované a k penězům se nedostanou. Tři obce, které dosáhly na pojištění, by ale už teď měly mít jisté vyplacení náhrady z Garančního systému finančního trhu, upozorňuje pro Radiožurnál jeho výkonná ředitelka Renáta Kadlecová. „Zbylých 193 obcí, měst a krajů, které měly vedeny účty v bance, musí vyčkat, až bude jmenován likvidátor této banky, a musí svou pohledávku přihlásit v likvidaci,“ vysvětluje Kadlecová.

Získání uložených peněz tak bude ostatním samosprávám nějakou dobu trvat. Předseda Svazu měst a obcí František Lukl obce varoval, aby nevyužívaly při vymáhání jakýchkoliv prostředníků. Situace podle něj totiž půjde vyřešit standardním způsobem. Že se obce k penězům dostanou, věří i Stanjura. A dodává, že podle expertů je vysoká pravděpodobnost zpeněžení majetku banky.

Pomoc od státu
Než se dotčené obce ke svým penězům dostanou, plánuje jim stát pomoct. Jednou z možností je, že by samosprávy dostaly příspěvek na výkon státní správy - tedy třeba za vydávání občanských průkazů - na další měsíce najednou. Stanjura to avizoval po čtvrtečním jednání se Svazem měst a obcí.

„Nabídl jsem, že bychom jednorázově v květnu mohli vyplatit obcím, které to potřebují, příspěvek za výkon státní správy až do konce roku. Abychom vylepšili jejich momentální cash flow. Určitě zapojíme Národní rozvojovou banku,“ nastínil ministr financí.

Od té by obce a města mohly dostat půjčku s nižším úrokem. Finanční výpadek plánuje řešit úvěrem například část měst v Moravskoslezském kraji.
Každopádně ale platí, že s automatickou podporou nemohou samosprávy počítat. Ministerstvo financí bude situaci obcí, měst i krajů řešit individuálně. To vítá i Lukl. Kdyby se pomoc řešila plošně, mohlo by to podle něj narazit na pravidla Evropské unie ohledně státní podpory.
Všechny peníze u Sberbank 
Některé obce měly u banky všechny své peníze, třeba Vranov u Brna. Podle Lukla má ale opravdu velké komplikace jen malá část obcí, které patřily mezi klienty Sberbank.

„Pokud se některé dostaly do svízelných problémů, tak se domnívám, že je to desetina z nich. Ostatní to dokážou ustát, ale bude to například znamenat, že některé investice letos realizovat nebudou,“ doplňuje.
Prioritou při pomoci státu bude podle Lukla především financování neodkladných investic. Třeba Chotěboř na Havlíčkobrodsku chtěla letos začít budovat nové muzeum za zhruba 80 milionů korun. Jenže tahle investice bude muset počkat.
Naopak třeba Uherskému Hradišti téměř 21 milionů korun, které má na zablokovaných účtech banky, zatím chybět nebude. Prostředky mělo město určené ke zhodnocování a s jejich využitím v letošním rozpočtu nepočítalo.

X X X

BABIŠ: FIALA DOHNAL LIDI A FIRMY DO CHODOBY

Vláda Petra Fialy má za sebou prvních sto dní ve funkci, vyplněných energetickou krizí, vysokou inflací a dopady války na Ukrajině.
Třetí nejvyšší inflace v Evropské unii, 11 procent. Ceny plynu, elektřiny, benzinu a nafty dál raketově rostou. Skokově zdražují potraviny, výrobci už mluví o 60 korunách za bochník chleba. Zdražují nájmy, bydlení je ještě méně dostupné, než bylo kdy předtím. Střední třída doslova mizí před očima, propad do chudoby hrozí pětině domácností, ale premiéra a ministry to nechává v klidu. To je vizitka prvních 100 dní vlády Petra Fialy.

Z hlediska hospodářské politiky vláda totálně selhala. Premiér Fiala s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou záměrně nechali roztočit inflační spirálu, aby mohli od lidí vybírat víc peněz na dani z přidané hodnoty kvůli svému vysněnému škrtacímu rozpočtu. Proto vláda odmítla odpustit DPH na elektřinu, plyn a pohonné hmoty, jak to hnutí ANO navrhovalo. Lidem zato ministři radí, aby méně topili, svítili a jezdili autem.

Když končila naše vláda, v listopadu a prosinci jsme odpustili DPH na energie, a proto byla Česká republika v prosinci 2021 v míře inflace až na 14. místě v Evropské unii. Chtěli jsme také zrušit poplatky za obnovitelné zdroje, což jsme letos navrhli formou zákona.

Vláda ale neváhá obětovat vlastní občany a jejich životní úroveň, a to i navzdory tomu, že vybírá na DPH kvůli inflaci miliardy navíc. Naše veřejné finance jsou zdravé a máme šesté nejnižší zadlužení v Evropě. Tak macešsky se v Evropě nechová skoro žádná vláda, regulací cen nebo snížením DPH svým občanům pomáhá 24 z 27 zemí Evropské unie. Mimochodem i mnohem zadluženější Belgie, Německo, Itálie nebo Rakousko.

Miliardy vyhozené z okna
Fialova vláda seškrtala peníze na platy, i když před volbami slibovala opak, takže kvůli vysoké inflaci reálný příjem státních zaměstnanců – zdravotníků, hasičů, policistů, učitelů, vojáků a dalších klíčových profesí – klesá. Jinými slovy chudnou. Jen důchodcům kvůli vysoké inflaci vláda ze zákona přidat musela, ale nedělá to z vlastní vůle, jak se snaží pan Fiala lidem namluvit.

Vláda prosadila jen tupé škrty (resorty zdravotnictví i dopravy přišly o miliardy) a zaručených miliard příjmů jako například z elektronické evidence tržeb se dobrovolně zřekla. Za každou cenu Poslaneckou sněmovnou protlačila svůj škrtací rozpočet, který stejně bude muset velmi brzy pod tlakem událostí na Ukrajině měnit. Vláda má naši podporu při snaze pomáhat Ukrajině, hnutí ANO také pomáhá organizováním humanitární pomoci. Jsou tu však dvě velká ALE. 
Zaprvé: vládě chybí jakákoli strategie. Nemá žádný plán, nemá ujasněné cíle, pomoc je chaotická a naprosto nekoordinovaná. Vláda nemá žádný koncept řešení uprchlické krize z hlediska zdravotnictví, školství, bydlení, práce, sociálního systému. Každý ministr si dělá, co chce, premiér vládu vůbec neřídí.

Zadruhé je sice chvályhodné, že se pan Fiala věnuje Ukrajině, ale nesmí zapomínat, že je premiérem České republiky a měl by řešit také problémy našich občanů, kteří se vinou nečinnosti vlády propadají do chudoby.

A pokud jde o covid, pak vláda nemá také žádný plán, i když ještě jako opozice tvrdila, že má vše přichystané. Naštěstí se omikronem covid do velké míry vyřešil sám, jinak by vláda pandemii ještě zhoršila. Fialova vláda zcela rezignovala na strategii očkování, už nechala spálit skoro 250 tisíc vakcín, místo aby je prodala nebo alespoň darovala jiným zemím. To je pokrytectví v praxi – lidem vláda říká, že musí šetřit, ale sama vyhazuje miliardy z okna.

Prostě za prvních 100 dní se Fialově vládě podařilo prohospodařit celý politický kapitál, který dostala při loňských volbách do Poslanecké sněmovny.

X X X

Lvovem otřásly mohutné exploze. Ruské útoky si vyžádaly zraněné, hoří sklad paliv

Město Lvov na západě Ukrajiny v sobotu večer opakovaně zasáhly ruské střely, hlásí místní úřady. Nejprve na Lvov dopadly dvě rakety, které zranily přinejmenším pět lidí, pak následoval další nálet, provázený třemi silnými výbuchy. Zásahy poškodily infrastrukturu a zapálily sklad paliv. Hasiči pokračují v hašení, na místě zasahují záchranáři. Obytné domy nebyly zasaženy, uvedl list Ukrajinska pravda na svém webu.
Lvov leží asi 80 kilometrů od hranic s Polskem; ve 400 kilometrů vzdálené Varšavě v sobotu jednal americký prezident

„Zahřměly další tři silné výbuchy. Letecký poplach trvá! Zůstaňte v krytech, zachovejte klid. Nešiřte žádné informace, snímky či videa před zveřejněním oficiálních zpráv,“ uvedl gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj.

„Nic podobného jsem ještě nezažil. Je strašné představit si, co se děje na východě,“ řekl zpravodaji BBC čtyřiadvacetiletý Volodymyr, kterého nálet zastihl v práci v jedné lvovské restauraci. Město, kam prchají uprchlíci z jiných oblastí Ukrajiny, nadále pokládá za bezpečné. BBC dodala, že to není poprvé, co Rusové zaútočili na sklady paliv.

Dříve Lvov zasáhly dvě rakety, podle gubernátora Kozyckého si ruský útok vyžádal nejméně pět zraněných. Úder způsobil rozsáhlý požár, na snímcích a záběrech z místa jsou vidět mohutná oblaka černého kouře. Starosta Lvova Andrij Sadovyj obyvatele vyzval, aby se ukryli do bezpečí.

Možný cíl zůstal nedotčený
„Poblíž Lvova nastaly tři mohutné exploze... nyní je v platnosti letecký poplach, buďte klidní a najděte si úkryt,“ uvedl v prvním vzkazu obyvatelům gubernátor Kozyckyj. „Uvnitř hranic města se odehrály dva raketové útoky,“ napsal později na sociální síti Telegram.
Televizní stanice CNN, která má ve Lvově svůj štáb, informovala, že ve městě byly slyšet sirény. „Nevidíme žádné údery ve městě jako takovém, ale na obzoru za kopcem stoupá po třech silných explozích kouř,“ řekl divákům reportér John Berman.
Podle radnice možná byl cílem útoku vysílač, ten ale útok přestál neporušený. Zpravodajka stanice Sky News řekla, že zásah nejspíš dostaly zásobníky paliva v Lyčakivské čtvrti. Na twitteru napsala, že nad městem přelétaly stíhačky.
Lvov má přes 700 tisíc obyvatel a je jedním z měst, do kterých prchají obyvatelé z bojem zasažených oblastí na východě Ukrajiny a z Kyjeva. Minulý týden čtyři ruské rakety vypálené zřejmě z Černého moře zasáhly u Lvova nepoužívaný opravárenský závod letecké techniky.

X X X

Rusko tvrdí, že ázerbájdžánský dron napadl cíle v Náhorním Karabachu, kde byl vyhlášen válečný stav

Ázerbájdžánská vojska za pomoci bezpilotního letounu Bayraktar podnikla čtyři nálety na síly arménských separatistů v Náhorním Karabachu, kde jsou rozmístěny i ruské mírové jednotky. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany to uvedla státní agentura TASS. Velení kontingentu podle ministerstva podniká kroky k uklidnění vyhrocené situace a vyzvalo ázerbájdžánskou stranu ke stažení vojsk. Podle agentury Interfax byl v oblasti vyhlášen válečný stav.

Ázerbájdžán a Arménie na podzim 2020 svedly několikatýdenní válku o Náhorní Karabach. Arménie na bojišti utrpěla porážku a územní ztráty, ale i díky zprostředkování Ruska si ponechala kontrolu nad většinou horské enklávy, ovládnuté na přelomu 80. a 90. let arménskými separatisty.

Prezident mezinárodně neuznávané karabašské republiky Araik Arutjunjan v sobotu podepsal výnos o dočasném omezení práv a svobod během vyhlášeného válečného stavu, uvedl Interfax.

Konkrétně je omezena svoboda shromažďování, jsou zakázány stávky a další akce. Je také pozastavena činnost organizací, poškozujících obranyschopnost a bezpečnost.
Karabašská republika požádala ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zvýšil počet ruských vojáků a vojenské techniky v neuznávané republice, napsal Interfax.

Putin v pátek a ve čtvrtek o situaci v Karabachu telefonicky jednal s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem.
Ázerbájdžánské síly podle Jerevanu porušily linii dohodnutou při uzavření příměří a obsadily karabašskou obec Paruch. Karabach tvrdí, že ázerbájdžánské síly se snaží za pomoci ručních zbraní vynutit si další postup ve východní části linie dotyku. Jerevan vybízí ruský kontingent, aby přinutil ázerbájdžánské síly ke stažení do výchozích pozic.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany popřelo ozbrojený incident v oblasti, kde je rozmístěn ruský mírový kontingent. Ázerbájdžánské jednotky podle Baku pokračují v „upřesňování pozic a míst dislokace bez použití násilí“. Baku také obvinilo arménské síly z diverze, dodal Interfax.

X X X

Když budu brečet, nikomu tím nepomůžu, říká ruská studentka. Začala tlumočit uprchlíkům z Ukrajiny

Kvůli přílivu válečných běženců z Ukrajiny je stále velká poptávka po tlumočnících. Na zlínské Univerzitě Tomáše Bati se do překladatelské práce pustila i Ruska Anastasia Filin.
Pětadvacetiletá Anastasia přijela do Česka před třemi lety z města Nižnij Tagil na Uralu. Po ročním kurzu českého jazyka v Brně se nyní se věnuje grafickému designu na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Díky svému několikaletému pobytu v Česku může tlumočit uprchlíkům z válkou zničené Ukrajiny.

Dobrovolně se také ujala pěti studentek, které na univerzitu přicestovaly z ukrajinského Lvova. Pomáhá jim nejen s překládáním, ale i s orientací v novém prostředí.

Když válka začala, byla prý v naprostém šoku. Nechtěla uvěřit tomu, že Rusko napadlo Ukrajinu, kde má spoustu přátel i rodinu. „Brečela jsem na školním záchodě. Pak mi z toho bylo špatně i fyzicky, pomohl mi rozhovor se školní psycholožkou. Pochopila jsem, že pokud budu sedět a brečet, tak tím nikomu nepomůžu. Ani sobě, ani ostatním,“ říká pro Český rozhlas Zlín.

Do rodné vlasti se už příliš vrátit nechce. Ačkoli by ráda pomáhala i jinak, potýká se aktuálně s nedostatkem peněz. „Na léto si musím najít brigádu, abych mohla pokračovat ve studiu,“ dodává.

X X X

Černihiv je zničený, oznámil starosta města. Rusové se pokusili ovládnout nedaleký Slavutyč

Ruska armáda obléhá severoukrajinský Černihiv a pokusila se získat kontrolu nad městem Slavutyč u Černobylu. Po masových protestech obyvatel Slavutyče se ale odtud částečně stáhla. Starosta Vladyslav Atrošenko prohlásil, že Černihiv je zničený a ve městě zůstala jen polovina předválečného počtu obyvatel. Ve Lvově na západě Ukrajiny úřady ohlásily tři mohutné exploze, obyvatelé mají kvůli poplachu zamířit do krytů.

„Město je zcela zničené. Je jednodušší spočítat ty domy, které ještě byly ušetřeny. O život přišly dvě stovky mírumilovných obyvatel. V Černihivu je nyní přibližně 120 000 až 130 000 obyvatel,“ citoval starostu deník Ukrajinska pravda a dodal, že před válkou zde žilo asi 290 000 lidí. „Městské úřady fungují, podporují naši armádu. Nikdo se nechystá vzdát,“ zdůraznil.
Černihiv je podle Atrošenka obklíčen a nepřítel záměrně zničil most, přes který vedla cesta do Kyjeva. Nelze tak zřídit humanitární koridory pro evakuaci civilistů ani odvézt zraněné do bezpečí. Lávka pro pěší je ustavičně ostřelována a je nebezpečné přes ni přecházet či převážet náklad.

Kvůli záchraně životů by bylo zapotřebí odvézt 44 těžce zraněných lidí, vojáky a civilisty, včetně tří dětí, které nelze na místě operovat.
Dochází k výpadkům elektřiny, ale město se snaží všemi způsoby zajistit rozvoz vody a opravovat vše, co se ještě opravit dá, poznamenal starosta a ocenil pomoc dobrovolníků, kteří se snaží zásobovat obyvatele vším potřebným.
Ukrajinské úřady podle agentury Ukrinform odhadují, že ruské síly zničily asi 4500 obytných domů, stovku podniků, asi 400 škol a 150 zdravotnických zařízení. Definitivní seznam ale bude možné pořídit až po skončení bojů.

Boje o Slavutyč
Obyvatelé Slavutyče přivítali ruské obrněné vozy pokřikem a hesly, která ruské vojáky v nejslušnější variantě vyzývala k návratu domů.
Rusové začali střílet, obsadili nemocnici a zajali starostu Slavutyče Jurije Fomičеva. Po několika hodinách ho propustili.
Starosta pak oznámil, že ruská armáda se z města stáhne, na jeho okraji ale zřídí své kontrolní stanoviště.

Před městem Záporoží ruské síly zablokovaly několikakilometrový konvoj aut odvážející děti a raněné z Mariupolu.
Exploze ve Lvově
Na severovýchodním okraji Lvova jsou podle zveřejněných fotografií vidět oblaka černého kouře. Zatím není jasné, co výbuchy způsobilo. Lvov leží asi 80 kilometrů od hranic s Polskem, ve 400 kilometrů vzdálené Varšavě dnes jedná americký prezident Joe Biden.

„Poblíž Lvova nastaly tři mohutné exploze... nyní je v platnosti letecký poplach, buďte klidní a najděte si úkryt,“ uvedl ve vzkazu obyvatelům gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj.
Televizní stanice CNN, která má ve Lvově svůj štáb, informovala, že ve městě byly slyšet sirény. „Nevidíme žádné údery ve městě jako takovém, ale na obzoru za kopcem stoupá po třech silných explozích kouř,“ řekl divákům reportér John Berman.
Podle radnice možná byl cílem útoku vysílač. Zpravodajka stanice Sky News na twitteru napsala, že nad městem přelétaly stíhačky.
Lvov má přes 700 000 obyvatel a je jedním z měst, kam prchají obyvatelé z boji zasažených oblastí na východě Ukrajiny a z Kyjeva.

X X X

NEDOSTATEK ZUBAŘŮ POMŮŽE ŘEŠIT NOVÝ STUDIJNÍ OBOR NA OSTRAVSKU

Moravskoslezský kraj a město Ostrava významně finančně podpoří nový studijní program na Ostravské univerzitě. Nově se zájemci o studium na Lékařské fakultě budou moci hlásit na obor Zubní lékařství. Projekt reaguje na nedostatek zubních lékařů v Ostravě i celém Moravskoslezském kraji. Optimistické odhady počítají s otevřením nového studijního oboru ještě v tomto roce.

„Problém s nedostatkem zubařů trápí nejen náš region, je to celorepublikové téma. Věřím, že se Ostravské univerzitě podaří získat potřebnou akreditaci tak, aby se každoročně zvýšil počet absolventů oboru stomatologie. Dále musíme doufat, že po ukončení studia budou noví zubaři hledat uplatnění hlavně v Moravskoslezském kraji. Stávající situace, kdy spousta lidí nemá vlastního zubaře a své potíže musí řešit pouze na zubní pohotovosti, je totiž neudržitelná. Zubní lékařství na Ostravské univerzitě musí disponovat špičkovým vybavením a zázemím odpovídajícím vybavení
nejmodernějších zdravotnických zařízení. Proto společně s městem Ostrava nový obor finančně podpoříme,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a dodal, že kraj Ostravské univerzitě přispěje 14,3 milionu korun.
Stejnou částkou projekt podpoří ze svého rozpočtu také statutární město Ostrava.

„O vznik studijního oboru zubního lékařství na Lékařské fakultě Ostravské univerzity usilujeme již několik let, plné pochopení a tomu odpovídající reakci jsme nalezli až u současného vedení fakulty. Jsme si dobře vědomi, že se jedná o personálně, finančně i organizačně velmi složitý projekt, a práce, kterou tým Lékařské fakulty dosud odvedl na jeho přípravě, zaslouží poklonu. Velmi mě těší i avizovaná pomoc ze strany praktických lékařů.

Nový studijní obor stomatologie vzniká na základě akutní společenské poptávky, proto považujeme za správné jej významně finančně podpořit i z městského rozpočtu. Ostatně, nebude to poprvé, kdy město participuje na rozvojových projektech veřejných univerzit, které na jeho území působí. Z finančních zdrojů města budou v tomto případě mimo jiné pořízeny dentální simulátory, cvičné zubní soupravy, rentgeny i další vybavení,“ doplnil primátor Ostravy Tomáš Macura.

Ročně by nový obor mohlo v Ostravě studovat až 20 studentů. Budoucí zubaři budou mít k dispozici moderní zázemí, prostory pro výuku budou imitovat typickou zubní ordinaci včetně zubařských křesel a odpovídajícího moderního vybavení i ve Fakultní nemocnici Ostrava. „Ostravská univerzita s přípravami projektu nového oboru Stomatologie začala už v minulém roce, v lednu 2022 byl odevzdán akreditační spis a teď prochází externím hodnocením, včetně Ministerstva zdravotnictví. První kroky akreditačního procesu byly tedy již zahájeny.

Naší snahou je, aby první studenti nastoupili v Ostravě ke studiu Zubního lékařství už letos v září. Pokud to bude o rok později, tedy v září 2023, stále to s ohledem na složitost celé záležitosti budeme považovat za úspěch,“ sdělil děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity Rastislav Maďar s tím, že celkové náklady na vybudování základního zázemí a přípravu výuky jsou odhadovány na více než 40 milionů korun. S ohledem na finanční náročnost je projekt rozdělen do tří let.

Náklady spojené se vzděláváním budoucích studentů zubního lékařství jsou nezbytné pro zajištění vzdělávací činnosti a také pro podání žádosti o akreditaci z hlediska připravenosti. Jde například o náklady spojené s nákupem investičního a neinvestičního majetku, který bude užíván přímo a pouze v souvislosti s výukou studentů. Mgr. Nikola Birklenová
tisková mluvčí

X X X

Nová tatranská zubačka brzdí díky DAKO-CZ
 
Vysoké Tatry se dočkaly nových souprav na populární zubačce, trati spojující Tatranskou Štrbu a Štrbské pleso. Pět třívozových ozubnicových souprav od společnosti Stadler Rail je osazeno brzdovými komponenty od společnosti DAKO-CZ. Firma z východočeské Třemošnice dodala v rámci projektu brzdové komponenty i pro multifunkční lokomotivu, jež v zimním období může sloužit i jako sněžný pluh. Nové soupravy nahradily vozy, jež byly na tatranské zubačce v provozu přes 50 let. 
Se společností Stadler spolupracuje DAKO-CZ již od roku 2013 a za tuto dobu firmy realizovaly desítky zakázek. Aktuální projekty se zaměřují převážně na dodávky brzdových komponent pro příměstské jednotky tohoto významného výrobce kolejových vozidel. Kromě Slovenska v současnosti z Třemošnice dodávají komponenty pro soupravy, jež budou jezdit v Polsku, Švédsku, Itálii a Slovinsku.
 
„Zakázku na výrobu komponent pro tatranskou zubačku jsme od začátku vnímali jako velmi prestižní. Nepatřila sice svým rozsahem mezi největší, ale brali jsme ji jakou cennou referenci. Dokládá mimo jiné, že naše brzdové systémy a komponenty jsou schopné pracovat i ve velmi náročných podmínkách jako je horské prostředí ve Vysokých Tatrách,“ říká Lukáš Andrýsek, předseda představenstva DAKO-CZ.
 
Kontrakt na výrobu brzdových komponent pro soupravy ozubnicové železnice, jejímž provozovatelem je Železničná spoločnosť Slovensko, získal třemošnický výrobce v roce 2019. Pro celkem pět třívozových souprav DAKO-CZ dodalo pneumatické panely ovládání brzd, panely na ovládání hlavního potrubí, moduly protismyku a další přístroje brzdového vybavení vozů.
 
Soupravy mají hybridní pohon – ozubnicový i adhezní, což umožňuje, aby byly provozovány na ozubnicové trati mezi Štrbou a Štrbským Plesem a také na ostatních tratích Tatranské elektrické železnice. Součástí projektu byla také multifunkční lokomotiva, kterou je možno v zimě využít jako sněžný pluh. Právě brzdový panel pluhu je z produkce DAKO-CZ. Zajímavostí této lokomotivy je, že součástí stroje je výsuvná točna, která při dostatku místa umožňuje ruční otočení pluhu.
 
Trať Štrba–Štrbské Pleso v délce 4,8 km, vybavená Strubovou ozubnicí, se ve Štrbském Plese připojuje k Tatranské elektrické železnici o rozchodu 1 m, která je dlouhá 35 km. Ozubnicová železnice byla poprvé spuštěna již v roce 1897 a fungovala do roku 1933. Její provoz byl následně po téměř čtyřicetileté přestávce obnoven v únoru roku 1969 v souvislosti s Mistrovstvím světa v klasickém lyžování v roce 1970. Právě soupravy z roku 1969 byly nyní nahrazeny novými od společnosti Stadler. Od července 2020, kdy byl dočasně pozastaven provoz na trati, probíhala rozsáhlá modernizace infrastruktury.
 
Nové soupravy reprezentují moderní generaci nízkopodlažních jednotek typu GTW, speciálně upravených pro kombinovaný ozubnicově-adhezní provoz a používají se již ve Francii a ve Švýcarsku. Elektrické jednotky třídy 495.95 jsou navržené pro jízdu maximální rychlostí 80 km/h v adhezním režimu. Každá z nových jednotek nabízí 91 míst k sezení, dvě místa pro invalidní vozíky, multifunkční části pro kola a dětské kočárky. Vozidla jsou vybavena wifi systémem pro cestující, klimatizací, moderním informačním systémem i zařízením na počítání cestujících. Ing. Jaroslav Martínek, Mediální zastoupení DAKO-CZ

X X X

Basketbalisté Prahy týmově vydřely výhru nad Beksou

V druhém poločase jim dovolily jen 26 bodů. 12. kolo A1 Kooperativa NBL 2021/2022, USK Praha – BK Pardubice : (26:26, 37:44, 50:57)

I přes slunné odpoledne zavítalo na Folimanku dost diváků a od vhození míče se hrálo svižně na obou stranách. Po čtyřech minutách byl stav 10:5 pro domácí. Sovy komplexně rozložily hru a skórovaly z perimetru i bezprostředně pod košem. Díky tomu se dostaly do osmibodového vedení, které však Beksa stihla do konce čtvrtiny srovnat na 26:26. Pak přišla šňůra dvanácti bodů v řadě Pardubic během pěti minut a převzaly vedení. Hosté díky tomu vyhráli druhou čtvrtinu 18:11 a domácí v poločase ztráceli na výhru sedm bodů. Domácí postrádali Bátovského, který z utkání odstoupil pro zranění kolene. První tři minuty třetí čtvrtiny koš nepadl. Střeleckého půstu se dřív zřekli domácí a sedmi body v řadě snížili na 44:45.

Hosté ale zareagovali obratem a sérií 9:2 v době, kdy se hrál basket četných nepřesností a vydřených košů. Bodově slabých deset minut skončilo smírem 13:13. Start Sov do posledního dějství byl slibný a to 8:2, díky tomu snížily na 58:59 sedm minut do konce. Opět se hrála vyrovnaná urputná partie o každý koš. Čtyři minuty před koncem byl stav srovnán na 63:63, teprve třetím bodem Štěrby. Pak přišla pasáž West vs. Pekárek, po která Sovy stále vedly 69:68 minutu a půl do konce. Mangas dává chytrou dvojku po zisku a na druhé straně odpovídá stejně Walton. Je 21 sekund do konce a Vlk je na čáře trestného hodu. Nedává však ani jeden pokus a Pardubice mají 15 vteřin na výhru za stavu 71:70. Jenže Burda se dopustil kroků a míč se vrací šest vteřin do konce do rukou domácích. Kapitán Štěrba takticky faulován a proměňuje sice jen jednu šestku, ale to stačí. Protože hosté již nezvládli odpovědět. Sovy vyhrávají zaslouženě dramatické utkání po skvělém týmovém výkonu, do kterého se střelecky zapojila celá lavička a přibližují se sedmému místu po nadstavbové části, protože Hradec Králové podlehl na domácí půdě Opavě.

Nejlepším střelcem domácích se stali shodně s 14 body Farský a Mangas. Za Pardubice se nejvíce dařilo dvacetibodovému Švrdlíkovi.

Dino Repeša (trenér BK Pardubice): „Chtěl bych pogratulovat USK k vítězství. Byl to určitě zajímavý zápas pro fanoušky V prvním poločase jsme zápas kontrolovali, především v útoku jsme hráli dobře a rychle. V tom druhém útok ovlivnila ta
užší rotace. Škoda nedaných trestných hodů. Za druhý poločas jsme dali 26 bodů. Příští týden se vrátí Šafarčík a přijde ještě jeden hráč. Doufám, že v útoku tak budeme mít víc talentu, než dnes v druhém poločase. “

Josh King (trenér USK Praha): „Pardubice dnes byly těžký oříšek. Jsem na svůj tým a hráče pyšný. Zasloužili jsme si tu výhru. Měli jsme posledních pár kol hodně zápasů, jako tenhle, kdy nám to uteklo na konci. A dnes i přesto, že střelba za tři byla pouhých 14% jsme to nahradili všude jinde. Hráli jsme a drželi jsme pospolu. I přestože Petr Machač i Marcel Bátovský se zranili, kteří do té doby hráli skvěle, jsme se s tím poprali. Našli jsme jinou cestu, jak vyhrát. Jsem na svůj tým pyšný a doufám, že v tomhle výkonu budeme pokračovat.“

Kamil Švrdlík (hráč BK Pardubice): „Gratuluju domácím. Pro nás je to další prohra v koncovce. Tenhle týden druhá. My v koncovce skoro ani nevystřelíme. Tohle nás mrzí, nemůžeme to svádět na koncovku. Měli jsme vedení a nechali jsme USK dotáhnout a samozřejmě v té koncovce už je to buď a nebo. Zahráli to lépe a my se musíme vzchopit abychom udrželi aspoň nějakou pozici do play-off. Protože takhle bude hodně rychle konec sezóny.“

Radek Farský (hráč USK Praha): „Pro nás se začátek vyvíjel docela dobře. Poté jsme soupeři dovolili dát laciné koše. Zbytek jsme ze dvou třetin tahali za kratší konec. Ve třetí čtvrtině jsme se jako tým semkli a jsme rádi, že jsme domácímu publiku mohli konečně přinést vítězství. Myslím si, že tohle vítězství nás může nastartovat do zápasu v Ústí, které bude nesmírně těžké. Věřím, že pokud podáme takovýhle výkon na obranné půlce a doskoku, tak můžeme Ústí uspět a půjdeme z co nejlepšího místo do předkola playoff.“ /mš/