Vedení EU potřebuje politiky, jako jsou Trump, Putin, Orbán, Johnson a mnozí jiní, kteří rázně rozhodují. Merkelová se teď stará o to, aby se vyřešili uprchlíci v Polsku i jinde. Leyenová a spol. to nedokáží. Merkelová už o tom jednala s Putinem a dalšími politiky a jednala s Lukašenkem. Teď je válka s covidem, kde je také třeba rázné nekompromisní řešení.

Německá kancléřka Angela Merkelová a běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko spolu ve středu podruhé od začátku týdne telefonicky hovořili. Zatímco podle Lukašenkovy tiskové kanceláře se dohodli, že kvůli migrační krizi na polsko-běloruských hranicích zahájí s Minskem jednání EU, podle Berlína se shodli na spolupráci ohledně humanitární pomoci.
Merkelová s Lukašenkem se shodli, „že celý problém je na úrovni (vztahů) Běloruska s EU a že pověření zástupci obou stran okamžitě začnou s vyjednáváním,“ napsala s odvoláním na kancelář běloruského prezidenta běloruská agentura BelTA.
„(Kancléřka) zdůraznila potřebu poskytnout humanitární pomoc a dotčeným lidem pomoci s návratem,“ napsal ohledně hovoru na twitteru mluvčí Merkelové. Mělo by se tak podle kancléřky stát za podpory Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a ve spolupráci s Evropskou komisí. 

Podobně jako po telefonátu v pondělí mluvčí Lukašenka neoznačil za běloruského prezidenta - Německo a většina zemí neuznává jeho vítězství v loňských prezidentských volbách.
Pondělní hovor kancléřky s běloruským vůdcem byl prvním přímým kontaktem některého ze západních státníků s Lukašenkem od sporných voleb loni v srpnu. Podle běloruské strany telefonát trval 50 minut a oba lídři při něm prodiskutovali humanitární pomoc tisícům migrantům uvázlým na bělorusko-polské hranici.

Migranti v noci překonali polskou hranici. Zakročte, vyzývá Merkelová Putina
Evropská unie viní Lukašenkův režim, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv. Běloruští představitelé podobná obvinění odmítají. Několik lidí na polsko-běloruském pomezí v posledních dnech zemřelo.

Pondělní hovor Merkelové s Lukašenkem ve středu ostře kritizovala polská strana. Mluvčí tamní vlády telefonát označil za „špatný krok“. Prezident Duda zdůraznil, že jeho země nepřijme žádná rozhodnutí, která budou učiněna bez její účasti. „Máme právo rozhodovat sami o sobě,“ citoval ve středu hlavu státu server Wiadomości.pl.

Mluvčí kancléřky následně na twitteru napsal, že Merkelová ve středu telefonicky hovořila i s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, a to ohledně „úzké německo-polské spolupráce“ při řešení situace na hranicích. „Kancléřka zdůraznila solidaritu Německa s Polskem,“ uvedl mluvčí.

X X X

Bělorusko omezilo dodávky ropy do Polska. Neplánovaná údržba potrubí, tvrdí

Běloruská společnost Gomeltransněfť Družba, která je provozovatelem ropovodu Družba na běloruském území, omezila na tři dny dodávky ropy do Polska kvůli neplánované údržbě. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ruského monopolního provozovatele ropovodů Transněfť.

Zpráva přichází uprostřed vyhrocené migrační krize mezi Polskem a Běloruskem a po uvalení sankce EU na běloruský režim Alexandra Lukašenka kvůli porušování lidských práv. Opravy na jednom z potrubí ropovodu začaly v úterý a měsíční plán dodávek ropy nebyl revidován, řekl TASS mluvčí Transněfti.

Podle polské strany dodávky ropy ohroženy nejsou. „Měsíční objem suroviny bude naplněn podle očekávání. Polský ropný systém je plně zabezpečen a funguje nepřetržitě,“ ubezpečil polský provozovatel ropovodu PERN Group.
Krize na polsko-běloruských hranicích

Vztahy mezi Polskem, potažmo celou Evropskou unií a Běloruskem jsou v poslední době velmi napjaté. Minulý týden běloruský prezident Alexandr Lukašenko pohrozil přerušením dodávek zemního plynu do Evropy v reakci na jakékoli nové sankce kvůli migrační krizi, která se vyhrotila mezi Běloruskem a Polskem.

Na hranici mezi oběma zeměmi a také na bělorusko-litevské linii táboří v mrazivých podmínkách tisíce migrantů, především z Blízkého východu. Polsko obviňuje Bělorusko, že používá migranty k zastrašování, nutí je k překročení hranice a odmítá jim dovolit opustit pohraniční oblasti.
Migranti na polsko-běloruských hranicích

Bělorusko a jeho blízký spojenec Rusko zase obvinili Polsko z porušování mezinárodních norem, když násilím vytlačují migranty zpět přes hranice.
Západ viní Lukašenkův režim, že láká migranty do své země, a pak je posílá k hranicím s EU. Minsk se prý tak mstí za sankce, které unie uvalila na jeho režim kvůli porušování lidských práv.

Běloruská Gomeltransneft Družba omezila dodávky den poté, co německý energetický regulátor pozastavil certifikaci pro ruský plynovod Nord Stream 2.
Ropovod Družba spoujující bývalé státy SSSR je nejdelší ropovod na světě s délkou zhruba 5 500 kilometrů. Začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví - severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Kapacita ropovodu je až jeden milion barelů ropy denně

X X X

Soud v Trenčíně rozhodl o propuštění obchodního partnera exministra vnitra z vězení. Prokurátor je proti

Bývalý obchodní partner slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka Ladislav Bašternák byl odsouzen na pět let. Ředitel věznice mu navrhl zkrácení trestu. Soud ho schválil, odsouzený daňový podvodník Ladislav Bašternák míří po dvou letech na svobodu. Státní zástupce si proti rozhodnutí soudu podal stížnost, takže bude o jeho propuštění rozhodovat ještě Krajský soud v Trenčíně. Bašternákovi navíc hrozí další trest. Informoval o tom slovenský zpravodajský server Aktuality.sk.

Okresní soud v Trenčíně v pondělí vyhověl žádosti ředitele dubnické věznice Dušana Bartoše, který navrhl propuštění bývalého obchodního partnera slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka (Směr-SD) Ladislava Bašternáka, odsouzeného za daňové podvody.

„O propuštění podnikatele rozhodl senát pod vedením soudce Michala Fialy. Soudní senát Bašternáka propustil na kauci s podmíněným trestem 30 měsíců a s dohledem po dobu dvanácti měsíců. Odsouzený zároveň nesmí opustit Slovenskou republiku,“ uvedl zpravodajský server Aktuality.sk.
Prokurátor ale podal proti rozhodnutí soudu stížnost, o které bude rozhodovat Krajský soud v Trenčíně. Do té doby zůstává Bašternák ve vězení.

Vzorný vězeň
Bývalý majitel bytu v bratislavském komplexu Bonaparte, kde bydlel i šéf Směru a expremiér Robert Fico, se, pokud rozsudek potvrdí odvolací instance, po více než dvou letech může dočkat konce trestu za daňové podvody ve výši dvou milionů eur.

„Předpokládám, že jsem svým chováním prokázal, že není třeba na mě dále působit dalším vězněním,“ řekl soudu Ladislav Bašternák. Během své výpovědi nahlížel do svých poznámek.
„Dovoluji si požádat, aby bylo rozhodnuto o mém podmíněném propuštění z vězení,“ dodal.

Trest mu vyprší až v roce 2024. Po jednání se k rozhodnutí soudu nevyjádřil.
Odsouzeného pochválil za jeho chování zástupce věznice z Dubnice nad Váhom Dušan Bartoš.
„Na podmínky vazby reagoval bez problémů, patřil k zodpovědným odsouzeným, byl slušný, spolupracoval. Nekonfliktní, přátelský, celkově se chová racionálně, uložený trest akceptuje a je si vědom jeho negativních účinků,“ uvedl ve své výpovědi zástupce ústavu Dušan Bartoš.

Manželka Ladislava Bašternáka u soudu navrhla, že by její muž mohl získat práci v rodinné firmě.
Podařilo se mu přepsat aktiva
„V roce 2012 si Ladislav Bašternák neoprávněně nárokoval vrácení DPH ve výši dvou milionů eur z prodeje bytů v komplexu Five Star Residence. V kauze neplacení daní a pojistného ho tříčlenný senát Krajského odvolacího soudu v Bratislavě v březnu 2019 odsoudil k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce pěti let. Zároveň rozhodl o propadnutí jeho majetku ve prospěch státu, protože způsobil škodu značného rozsahu,“ popsal server Aktuality.sk

Bašternákovu kauzu.
Protože státní zástupce Speciální prokuratury Marián Varga nenechal Bašternákův majetek předem obstavit, podařilo se odsouzenému daňovému podvodníkovi většinu z něj převést na jiné osoby.
V roce 2012 koupil Bašternák prostřednictvím společnosti BL-202 sedm bytů v rezidenčním komplexu Five Star

Residence v hodnotě 12 milionů eur.
Skutečná cena bytů však byla údajně nižší. Podle vyšetřovatele si jako jednatel společnosti BL-202 neoprávněně nárokoval odpočet DPH ve výši milionů eur.
V říjnu 2013 koupil od Ladislava Bašternáka 16procentní podíl ve společnosti B.A. Haus exministr vnitra Robert Kaliňák. Bývalý místopředseda představenstva společnosti Smer zaplatil za podíl 430 tisíc eur.

Druhý rozsudek
I kdyby byl Ladislav Bašternák, pravomocně propuštěn z výkonu trestu, do vězení se může vrátit,“ připomínají Aktuality.sk.
V září ho totiž Okresní soud Bratislava V. ho totiž odsoudil v jiném případu neplacení daní a pojistného.
Někdejší vlivný podnikatel se před soudem přiznal v případu nezaplacení dvoumilionové vratky DPH v souvislosti se zmíněným nákupem bytů v komplexu Five Star Residence.

Soud mu uložil sedmiletý zákaz podnikání, ale nenařídil trest odnětí svobody ani propadnutí jiného majetku.
Ani toto rozhodnutí soudu není ještě pravomocné, po odvolání se bude případem zabývat Krajský soud v Bratislavě. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice, cz

X X X

Prezidentovi vadí Lipavský. Dráždí ho postoji k Izraeli, Koněvovi i Nejedlému

Z členů nového kabinetu vadí prezidentovi ministr zahraničí Jan Lipavský, potvrdily zdroje MF DNES. Miloš Zeman, jehož adept na premiéra a šéf ODS Petr Fiala se jmény seznámil na schůzce v nemocnici, kandidáta Pirátů odmítá kvůli názorům na zahraniční politiku. Lipavský například požadoval odebrání diplomatického pasu prezidentovu poradci Martinu Nejedlému a kritizoval ruské angažmá v dostavbě Dukovan.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš pro MF DNES řekl, že finální složení vlády je plně v gesci budoucího premiéra Petra Fialy. „Ostatně i dnes (ve středu, pozn. red.) po schůzce s panem prezidentem jasně řekl, že za nominacemi i všemi jmény stojí. Každá strana pak nese zodpovědnost za své nominanty a jejich práci v budoucí vládě,“ řekl. 

„My deklarujeme kompetentnost a kvalitu našich kandidátů na posty v budoucí vládě, které jsme pro Piráty vyjednali. Naše země aktuálně čelí hned několika krizím, je potřeba co nejdříve převzít odpovědnost,“ doplnil.

Fiala bude premiérem 26. listopadu, Zemanovi představil jména ministrů
Jan Lipavský je analytik a manažer projektů v oblasti informačních technologií v bankovnictví. Celé minulé volební období byl místopředsedou výboru pro obranu a zahraničního výboru, působil i jako jeden z místopředsedů klubu Pirátů.

V uplynulém volebním období Sněmovny byl například jedním z autorů pozměňovacích návrhů k takzvanému lex
Dukovany, který uzákonil vyřazení ruských a čínských firem z tendru na výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Ve Sněmovně patřil k nejaktivnějším odpůrcům ruského angažmá.
Loni v listopadu požadoval, aby ministerstvo zahraničních věcí odebralo diplomatický pas prezidentovu poradci Martinu Nejedlému, a to ve spojitosti s Nejedlého cestou do Ruska. 

Spor o Dukovany. Piráti chtějí Zemanovu muži Nejedlému vzít diplomatický pas

Minulý rok v říjnu také ve Sněmovně odmítl ruskou kritiku odstranění sochy maršála Ivana Koněva v Praze 6. „Jedná se o výzdobu náměstí na Praze 6 a tento druh výzdoby náměstí nepodléhá žádné mezinárodněprávní ochraně. Tuto výzdobu tam umístil komunistický režim v roce 1980 a nelze ji označit jinak než za výraz normalizační servility vůči moskevskému vedení,” prohlásil Lipavský s tím, že nemůže být řeč o tom, že pomník je válečným památníkem nebo hrobem.

Praha 6 schválila odstranění Koněva, nahradí ho památník hrdinů
Letos na jaře zpochybnil nominaci ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha na velvyslance ve Finsku. Mluvil v této souvislosti o politických trafikách. Ve Sněmovně se kvůli tomu strhla při interpelacích ostrá pře. Například Monika Červíčková z hnutí ANO nařkla Lipavského z toho, že u něho převládají osobní antipatie.

Začátkem listopadu upozornily Lidové noviny na to, že by Lipavského nominace mohla narazit u prezidenta Zemana. Jedním z důvodů je podle deníku pirátský postoj k Izraeli, který je v rozporu se Zemanovou podporou židovského státu. Piráti totiž zastávají v případě izraelsko-palestinského konfliktu opatrnější a méně jednoznačný postoj.
Podívejte se na přehled členů budoucí vlády: 

Politolog Jan Kubáček v pořadu iDNES.cz Rozstřel uvedl, že si Lipavský nabíhá na vidle. „Překvapuje mě taktika pana Lipavského. Razí jedinou misi, nechce se dohodnout a před Milošem Zemanem mává červeným šátkem,“ okomentoval možného kandidáta na post ministra zahraničních věcí.

Prezident Zeman dal ve středečním rozhovoru najevo svůj postoj k jednomu z ministrů. „U několika ministrů mám podezření, že rezortu, který mají řídit vůbec nerozumí, protože se jim nikdy nezabývali. Budu tak tolerantní, že svoje veto stáhnu jen k jedné jediné osobě. Nebude to však žádná personální averze,“ dodal k situaci Zeman.
Prezident poté dodal, že nechce brzdit ustavení vlády a poradí proto Fialovi, aby buďto obsadil resort sám, nebo tím pověřil některé z členů vlády. O jaký rezort se konkrétně jedná však prezident neprozradil.

X X X

Prymula předvídá 50 tisíc nakažených denně. Nikdo mě neposlouchá, říká

Česko má největší přírůstky nakažených od začátku epidemie koronaviru. Bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula varuje, že nejsme zdaleka na vrcholu. Očekává dvojnásobný nárůst a vyzývá k většímu testování očkovaných. „Pokud nezasáhneme, kapacita nemocnic jednoduše přeteče,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
Padl rekord v počtu nově odhalených případů koronaviru, konkrétně přes 22 400. Jak by měla začít vláda okamžitě krotit epidemii, aby hlavně nemocnice nápor zvládly?

Co chcete slyšet, když čtrnáct dnů tady říkám stejné věci dokola a akorát mě nikdo neposlouchá a nikdo nic nedělá? Počet nově odhalených případů je děsivý a predikce dalšího nárůstu ještě více. Je třeba začít urychleně jednat.

X X X

Covid v Evropě na vzestupu. Rekordní přírůstky u sousedů, v Rusku nejvíc mrtvých

Epidemická situace kolem covidu-19 se zhoršuje všude v Evropě. Stejně jako Česko zaznamenaly v úterý rekordní přírůstek nakažených Německo, Rakousko i Slovensko. V Rusku naopak padlo maximum zemřelých s koronavirem za den. Země přistupují ke zpřísnění opatření proti šíření nemoci, nejčastěji míří proti neočkovaným.

Slovensko prostřednictvím laboratorních testů zaznamenalo za úterý rekordních 8 342 nových případů koronavirové nákazy. Přibylo dalších 43 úmrtí na covid-19 a mírně se zvýšil počet covidových pacientů v nemocnicích, které v souvislosti s epidemií čelí náporu hospitalizovaných.

Tři týdny omezení. Slovensko už neočkované nepustí ani na nákupy
V úterý v nich bylo 2 879 pacientů s covidem-19, což je nejvíce od konce března, kdy země čelila druhé vlně koronavirové nákazy. Zhruba osm z deseti zmíněných hospitalizovaných nebylo vůbec nebo plně očkováno. 
Epidemická situace na Slovensku, které v očkování zaostává za průměrem Evropské unie i za Českou republikou, se zhoršuje od září.

Od začátku listopadu pak země opakovaně překonala dřívější rekordy v přírůstku zjištěných infikovaných. Kvůli zhoršenému vývoji se chystá zpřísnění omezení pro neočkované, nově by nemohli do nákupních center.

V Německu mělo v úterý pozitivní test na koronavirus 52 826 lidí, také nejvíce od začátku pandemie. Informoval o tom Institut Roberta Kocha (RKI). Přesně před týdnem hygienici evidovali necelých 39 700 nových případů nákazy. Na doposud nejvyšší hodnotu ke středě vzrostlo i sedmidenní incidenční číslo.
Za posledních 24 hodin v zemi zemřelo dalších 294 pacientů s koronavirovou infekcí. Přibývá i pacientů s covidem-19, kteří potřebují nemocniční péči. V úterý připadalo 4,86 nově hospitalizovaných v týdenním úhrnu za 100 000 obyvatel, v pondělí jich bylo 4,65. V polovině října tato hodnota činila 1,9.

Kvůli zhoršující se epidemické situaci jednotlivé spolkové země zpřísňují protikoronavirová opatření. Například v Bavorsku sousedícím s Českem nesmějí od úterka lidé, kteří proti covidu-19 nejsou naočkovaní, do restaurací a hotelů.
Rakousko v úterý eviduje 14 416 infikovaných koronavirem, což je nejvíc za den od začátku pandemie. Přibylo i 41 úmrtí spojených s nákazou. Sedmidenní incidenční číslo stouplo na hodnotu 953,2, přičemž v úterý činilo 919,4.

Přibývá také pacientů s koronavirem, kteří se léčí v nemocnicích. K středečnímu dni je jich 2 723, tedy o 165 více než o den dříve. Na jednotkách intenzivní péče je nyní 486 pacientů, o 28 víc než v úterý.

Země od pondělí vyhlásila celoplošnou uzávěru pro neočkované starší 12 let, pokud se v posledních 180 dnech z covidu nevyléčili. Neočkovaní mohou opouštět domov jen kvůli cestě do práce či do školy, k lékaři, na nákup nezbytně nutných věcí a na zdravotní procházky.
Do trendu zapadají i údaje z Polska a Maďarska, ač tam celková maxima nepadla. V případě Polska znamená 24 239 nově infikovaných rekord čtvrté vlny a nejvyšší přírůstek nakažených od dubna. V úterý také v Polsku zemřelo dalších 463 pacientů s nemocí covid-19.

V Maďarsku je úterních 10 265 nakažených nejvíce od března. Počet se přiblížil k dosavadnímu maximu 11 265 infikovaných během jediného dne, které úřady zaznamenaly 26.března. Covidovému onemocnění nebo souvisejícím komplikacím podlehlo dalších 178 pacientů, celkem tak maďarské úřady evidují 32 514 těchto úmrtí.

V Rusku přibývají hlavně oběti
Rekordy padaly i v Rusku, ale nikoliv u přírůstku nakažených. Země zaznamenala nejvíce mrtvých za jediný den a to 1 247 obětí nemoci covid-19. 

Počty úmrtí spojených s covidem jsou stále vysoké. Předchozí nejvyšší denní přírůstek 1 241 mrtvých úřady zaznamenaly v pátek, v pondělí ohlásily 1 240 zemřelých.
Nejezděte do Česka či Maďarska, varují USA. Masivně se zde šíří koronavirus

Za uplynulých 24 hodin zároveň přibylo 36 626 nově potvrzených případů nákazy koronavirem. Denní počty přibývajících infekcí koronavirem v Rusku v poslední době naopak mírně klesají. Úterní údaj o nově nakažených koronavirem znamená snížení tohoto ukazatele již šestý den v řadě.

Rusko se od září potýká s výrazně zhoršenou epidemickou situací, kvůli čemuž úřady zpřísnily protikoronavirová opatření a prezident Vladimir Putin schválil na první listopadový týden celostátní mimořádné pracovní volno. Některé nejvíce postižené ruské regiony tuto „covidovou dovolenou“ ale prodloužily.

X X X

Střety v Karabachu si vyžádaly osm mrtvých, Rusko přispělo k přerušení boje

Ázerbájdžán hlásí po úterních střetech s Arménií na hranici sedm zabitých svých vojáků, protějšek informoval o jednom mrtvém. Jerevan se obrátil s žádostí o pomoc s obranou svého území na Moskvu. Později se podle přicházejících zpráv strany konfliktu za ruské asistence dohodly na přerušení bojů a na hranicích večer místního času zavládl klid.

Úterní střety na hranici byly nejintenzivnější od ukončení loňského konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o sporný Náhorní Karabach. Jerevan a Baku se navzájem obviňují z vyprovokování úterních násilností.
Zatímco arménské ministerstvo obrany obvinilo ázerbájdžánskou armádu z ostřelování arménských pozic, ázerbájdžánská vláda viní Arménii z „rozsáhlé provokace“ na hranicích.

Válka za Kavkazem opět ožila, Jerevan volá do Moskvy o pomoc
Boje ustaly večer poté, co intervenovala Moskva, která vyzvala obě strany, aby konfrontaci ukončily. Zatímco s ministry obrany hovořil telefonicky šéf ruského resortu obrany Sergej Šojgu, arménský premiér Nikol Pašinjan situaci probíral s prezidentem Vladimirem Putinem.

„Díky dohodě, jíž bylo dosaženo za ruské asistence, se situaci na arménsko-ázerbájdžánských hranicích povedlo stabilizovat,“ oznámilo ministerstvo obrany. „K 18:30 místního času (15:30 SEČ) je situace relativně klidná a palba byla přerušena,“ upřesnil resort.
Baku a Jerevan před rokem svedly šestitýdenní válku o Náhorní Karabach, ovládaný tamními arménskými separatisty. Boje ukončila dohoda, kterou zprostředkovalo Rusko. To v enklávě rozmístilo své vojáky jako mírové síly.

Arménie a Ázerbájdžán ukončí válku o Karabach. Mír bude hlídat Rusko
Pro Armény konflikt skončil de facto porážkou. V jejich rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, který ovládli arménští separatisté na přelomu 80. a 90. let minulého století, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky. Konflikt si vyžádal na 7 000 obětí z řad vojáků a asi 150 mrtvých civilistů.

Napětí však nevymizelo a na společných hranicích pravidelně dochází ke střetům. Dohoda rovněž zanechala mnoho otázek nedořešených, včetně právního statusu Náhorního Karabachu a Arménů, kteří tam žijí, poznamenala agentura Reuters.
V listopadu se situace výrazně zhoršila, o víkendu se Baku a Jerevan vzájemně obvinily ze střelby na hranici a v pondělí arménský premiér obvinil Ázerbájdžán z narušení společné hranice, což Baku později popřelo.

X X X

Právníci: K zavedení rakouského modelu je potřeba vyhlásit nouzový stav

Ústavní právníci Jan Kysela a Jan Wintr se shodli na tom, že ke zpřísnění proticovidových opatření zavedením takzvaného rakouského modelu by bylo nutné vyhlásit nouzový stav nebo přinejmenším stav nebezpečí. Model totiž omezuje volný pohyb neočkovaných, což na základě protipandemického zákona nelze, sdělili odborníci na ústavní právo. Podle advokáta Tomáše Sokola by zavedení omezení pro neočkované podle pandemického zákona bylo možné, pokud by spočívalo v omezení přístupu do veřejných prostor, jako jsou kina či restaurace.

Vláda v demisi se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v pondělí nedohodla na zpřísnění proticovidových opatření. Zvažuje se podle něj více možností, mezi nimi ukončení uznávání antigenních testů jako covidového certifikátu, ale i takzvaný bavorský model, kde se neuznává žádný typ testů, nebo rakouský, kde se omezuje neočkovaným i volný pohyb.
Do čtvrtka musí podle Babiše ministerstvo podrobně rozpracovat tři předložené varianty. V Rakousku mají neočkovaní možnost jen chodit do lékárny nebo do obchodů, v Bavorsku mají zachovaný volný pohyb. „Ministerstvo zdravotnictví musí zanalyzovat hlavně různé právní aspekty,“ dodal Babiš. Podle něj jsou i legislativní názory, že na takzvaný rakouský model by nestačil pandemický zákon, ale byl potřeba nouzový stav.

S tím souhlasí Wintr. „K omezení volného pohybu neočkovaných by jistě bylo nutné vyhlásit nouzový stav. Bez nouzového stavu lze zavést jen taková omezení, která jsou vyjmenovaná v § 69 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví a v § 2 odst. 2 pandemického zákona,“ uvedl právník.

Ani podle Lukáše Krause, vedoucího analytického týmu Rekonstrukce státu, který se na přípravě pandemického zákona podílel, není omezení pohybu podle této normy možné. „Takové plošné omezení volného pohybu osob podle pandemického zákona možné není. Pro zajištění dostatečného zákonného základu pro takové opatření by proto bylo nutné vyhlášení nouzového stavu,“ uvedl Kraus.

Také podle Kysely protipandemický zákon právní základ pro plošné omezení svobody pohybu neposkytuje. Nelze podle něj využít ani zákona o ochraně veřejného zdraví. „Z toho plyne, že by buď bylo třeba zákonný základ vytvořit, anebo sáhnout k prostředkům krizového zákona, který ovšem předpokládá vyhlášení krizového stavu. Typicky půjde o nouzový stav, úplně nevylučuji ani stav nebezpečí v nejvíce postižených krajích,“ prohlásil odborník na ústavní právo. Pokud by se pohyb omezoval plošně, byl by podle něj vzhledem k intenzitě zásahu do základních práv asi vhodnější nouzový stav.
„Při přijetí příslušného krizového opatření by musela vláda přesvědčivě argumentovat, proč omezuje pouze tuto skupinu osob a proč mírnější zásahy nedostačují (nejde o diskriminaci ani svévoli). Záleželo by tudíž hodně na každém detailu a také na odůvodnění,“ dodal Kysela.

Podle Sokola je také jednou z cest využití krizového zákona či nouzového stavu, nevylučuje ale možnost zavedení rakouského modelu prostřednictvím mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví, a to za předpokladu, že model spočívá ve výrazném znepřístupnění veřejných prostor, jako jsou divadla, kina nebo restaurace lidem bez očkování. Pandemický zákon totiž mimo jiné umožňuje „omezení činnosti provozovny nebo provozu obchodního centra nebo stanovení podmínek pro jejich provoz“ nebo například pro konání veřejných či soukromých akcí stanovit podmínky, které mají snížit riziko přenosu nemoci covid-19.

„Pokud by u nás bylo rozhodnuto přijmout omezení à la rakouský model a pokud by byla realizována cestou mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví (nikoliv po vyhlášení nouzového stavu), pak by to podle mne bylo možné,“ uvedl Sokol. Jiným problémem podle něj je uložení povinnosti provozovatelům či pořadatelům veřejných akcí zajistit, aby na nich bylo takové omezení dodržováno. To by podle Sokola ale bylo dle zákona v rámci „stanovení podmínek provozu“ nebo „podmínek konání akcí“ také možné.

Cílem opatření je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvýšení proočkovanosti populace. V současné době je očkovaných 60 procenta populace ČR a zhruba 68 procent lidí nad 12 let, pro které je teď vakcína schválená. Podle Vojtěcha je stále 1,5 milionu neočkovaných lidí ve věku 19 až 65 let.

X X X

Německý soud rozhodl, že alergická dívka má právo na „školu bez arašídů“ ​

Soud v německém Hannoveru se v úterý zastal školačky, která trpí silnou alergií na arašídy. Navzdory původnímu nařízení školského úřadu rozhodl, že dívka má právo chodit do školy, která vytvořila podmínky pro alergiky a zaručuje prostředí bez burských oříšků. Na svých internetových stránkách o tom informuje Der Spiegel.

Rodiče šestileté dívky upozorňovali na to, že nemůže chodit do žádné školy ve své spádové oblasti, protože žádná z nich jí nedokáže zaručit prostředí bez arašídů. Už kontakt s malým množstvím plodů podzemnice olejné u dívky může vyvolat závažnou alergickou reakci, končící v krajním případě i smrtí. Příslušný školský úřad ale dívce chodit do školy mimo spádovou oblast zakázal a poukazoval na to, že alergické reakce nejsou u školáků ničím výjimečným a že všichni učitelé mají za sebou školení z první pomoci.

„Navštěvovat spádovou školu místo vybrané školy představuje pro žalující nepřijatelnou zátěž,“ upozornil soud.
Kromě toho, že vybraná škola dokáže alergikům zaručit prostředí bez arašídů, je její personál vyškolen, jak postupovat v případě alergických reakcí. Má také certifikát sdružení pro lidi trpící vážnou alergií na ořechy.

X X X

Hradecký soud zprostil obžaloby všech devět obžalovaných v tzv. krkonošské kauze

Hradecký krajský soud zprostil obžaloby všech devět obžalovaných v kauze dotačního podvodu a poškození přírody v Krkonoších, tzv. krkonošské kauze. Verdikt je nepravomocný. Podle předsedy senátu Petra Mráky nebyl spáchán trestný čin a obžalovaní postupovali v souladu se zákonem. Kauza má vztah k městu Pec pod Sněžkou a území v péči Správy KRNAP, mezi obžalovanými je třeba starosta Pece Alan Tomášek nebo bývalý ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

„Soud dospěl k názoru, že v jednání obžalovaných nelze spatřovat trestné činy. Proto soud obžalované obžaloby zprostil,“ řekl Mráka.
Státní zástupce Jiří Viesner si ponechal lhůtu na odvolání. „Odvolání zvážím až v okamžiku, kdy obdržím písemné vyhotovení rozsudku a seznámím se s ním. V rámci řízení před soudem došlo k určité změně důkazní situace, to je pravda, na druhou stranu nejsem plně přesvědčen o tom, že by v tomto případě nedošlo ke spáchání žádné trestné činnosti,“ řekl novinářům Viesner.

Obhájkyně starosty Pece Lucie Hořeňovská rozsudek soudu přivítala. „Rozhodnutí si velice vážíme, jak právně, tak lidsky. Od počátku máme za to, že právní základy obžaloby nebyly. Dnes také zaznělo, co tvrdíme po celou dobu řízení, že se jednalo o naprosto lidské jednání, přirozené všem účastníkům nejen správních řízení,“ řekla Hořeňovská.

Obžalovaní podle ní chtěli vybudovat Herní krajinu Pecka, která ve finále stojí za prostředky obce a je přínosem pro celou oblast. Zásah do osobních práv všech obžalovaných označila za značný. „Byli dehonestováni jako osoby. Druhá věc je, že v podstatě jenom díky tomu, že bylo zahájeno toto řízení, bylo rozhodnuto o tom, že projekt (Herní krajiny Pecka) byl vyřazen z rozhodnutí o dotace. Relevantní důvod pro to nebyl,“ dodala.

Obžaloba byla podána pro trestné činy pokusu dotačního podvodu, pokusu poškození finančních zájmů EU a poškození a ohrožení životního prostředí a zneužití pravomoci úřední osoby. Některým obžalovaným hrozilo podle původně podané obžaloby až 12 let vězení.

Jedna část kauzy se týká úložiště zeminy v Peci pod Sněžkou, druhá souvisí s údajným pokusem o dotační podvod v projektu Herní krajiny Pecka na Portáškách nad městskou částí Velká Úpa. V případě dokonání podvodu mohla podle původně podané obžaloby vzniknout škoda přes 30 milionů korun. Herní krajina Pecka vznikla za 45 milionů korun, pro lidi byla otevřena v létě 2018 a vstup je tam zdarma. Podle spisu nebyly splněny podmínky pro čerpání dotace z přeshraničního programu Interreg V-A CZ-PL.

V první části kauzy se čtyři obžalovaní včetně firmy SIVIA CZ, která měla v nájmu pozemky, kam se podle spisu navážela zemina se zbytky stavebního materiálu ze staveniště v centru města, zodpovídali z poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti a ze zneužití pravomoci úřední osoby. Firma SIVIA CZ z poškození a ohrožení životního prostředí. P
ozemky firmě pronajala Správa KRNAP.
Podle soudu nešlo o stavební suť, jak stálo v trestním oznámení, a pozemek, kde byla zemina deponována, byl dlouhodobě deponií různého materiálu, proto nedošlo k ohrožení životního prostředí.

Ve druhé části kauzy, která se týká Herní krajiny Pecka, se osm obžalovaných lidí zodpovídalo ze zneužití pravomoci úřední osoby a sedm z nich navíc z pokusu o dotační podvod v souběhu s pokusem o poškození finančních zájmů EU.
„Celou obžalobou se nese, že vše bylo děláno ve prospěch společnosti Mega Plus. Podle názoru soudu kdekoli v Krkonoších, které jsou kapesními horami, postavíte lanovku, tak vždy z toho bude mít někdo prospěch,“ řekl Mráka.
Krajský soud případ s přestávkami projednává od 7. září 2020.

X X X

​Soud EU zpochybnil bezdůvodné přeřazování soudců polským ministrem

Polský zákon umožňující ministru spravedlnosti bez jasných pravidel dočasně přiřazovat soudce k vyšším trestním soudům porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dnes dospěl Soudní dvůr EU, podle něhož polská praxe dostatečně nezaručuje nezávislost soudců na politické moci. Unijní soud již v posledních letech zpochybnil několik polských zákonů, které podle něj omezují nezávislost justice.

Na soudce v Lucemburku se obrátil varšavský soud s dotazem, zda je složení polských soudů v souladu s unijním právem poté, co k nim ministr bez udání důvodů delegoval soudce. Pode soudu EU by měl ministr, který je zároveň generálním prokurátorem, své rozhodnutí vždy zdůvodnit. Rovněž by mělo být možné se proti němu odvolat.
„Požadavek nezávislosti soudů totiž vyžaduje, aby pravidla pro takovou delegaci poskytovala nezbytné záruky, aby se zabránilo jakémukoli riziku, že bude použita jako prostředek politické kontroly nad obsahem soudních rozhodnutí, zejména v trestní oblasti,“ zdůvodnil unijní soud své rozhodnutí.

Dnešní verdikt je součástí několikaletého sporu o nezávislost polské justice, který vedou s vládou ve Varšavě unijní instituce. Soud EU před měsícem zpochybnil přeřazování soudců kritických ke sporné polské justiční reformě k nižším soudům bez jejich souhlasu. Na konci října pak udělil Varšavě pokutu milion eur (25,2 milionů korun) denně za to, že neukončila činnost disciplinárního orgánu trestajícího soudce.

Polská vláda se dřívějším verdiktům unijního soudu podřídila jen zčásti a označuje je za zásahy do suverenity země. Polský ústavní soud navíc vyostřil spor s Bruselem svým říjnovým rozhodnutím zpochybňujícím nadřazenost práva EU.

X X X

Portréty válečného zločince Mladiče v Srbsku budí vášně, polévají je barvou

Portrét bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče na zdi bělehradského domu vyvolává v Srbsku konflikty mezi ctiteli a odpůrci tohoto muže odsouzeného za válečné zločiny. Malba byla v uplynulém týdnu opakovaně překryta barvou a následně očištěna. Podobizny se mezitím objevily v dalších městech balkánské země, úřady dávají od sporů ruce pryč.

„Generále, buď pochválena tvá matka,“ zní nápis vedle salutujícího Mladiče, kterého na domu v bělehradské Njegošově ulici vyobrazil dosud neznámý autor. Pro část srbské společnosti je někdejší velitel armády bosenských Srbů hrdina, který bránil srbský národ. Pro jiné je vzdávání pocty Mladičovi ve veřejném prostoru ostudou.

Malba se na fasádě domu objevila už v červenci - měsíc poté, co tribunál v Haagu potvrdil Mladičovi doživotní trest za zločiny proti lidskosti za války v Bosně, za vyhánění nesrbského obyvatelstva a za genocidu ve Srebrenici, kde v roce 1995 bosenskosrbské jednotky pod Mladičovým velením povraždily na 8 000 zajatých Muslimů.

Spor v Bělehradě se vyhrotil poté, co se představitelé jedné nevládní organizace 9. listopadu pokusili portrét odstranit u příležitosti mezinárodního dnu proti fašismu. Policie jim v tom zabránila s odůvodněním, že by takový krok mohl vyvolat střety mezi stoupenci obou táborů. Místo začali střežit kromě strážníků také Mladičovi přívrženci.

Deníky válečného zločince k očím všech. Srb vystavuje Mladičovy zápisky
Zeď s ikonou srbských nacionalistů byla od té doby terčem útoků barvou i vajíčky, pravicoví aktivisté ale portrét pokaždé umyli a uvedli do původního stavu. Naposledy v pondělí potřísnila Mladičovu tvář černá barva, která však byla po několika hodinách odstraněna.

Minulý víkend se v centru Bělehradu konal protest s názvem Malba na zdi musí padnout, fotbaloví fanoušci současně s ním zahájili protidemonstraci na obranu Mladičova portrétu.
Ministr vnitra Aleksandar Vulin minulý týden řekl, že policie zásahem proti demonstrantům a hlídkováním u zdi brání veřejný pořádek a nikoli samotnou malbu. Podle prezidenta Aleksandara Vučiče jde o věc, kterou má řešit místní samospráva. Ta přitom už v září domovní správě nařídila, aby malbu vytvořenou bez povolení odstranila, uvedla stanice RFE/RL. Správkyně nicméně médiím sdělila, že se jí dosud nepodařilo najít nikoho, kdo by to byl ochoten učinit.

Příznivců i maleb má Mladič dost
Spor mezitím překročil hranice Bělehradu, když se hned několik Mladičových portrétů v uplynulých dnech objevilo ve druhém největším srbském městě Novém Sadu a v jeho okolí. Členové tamní sociálnědemokratické strany (LSV) portréty přetřeli, v pondělí se však na zdech jejich kanceláře ve zjevné odplatě objevil nápis: „Mladić je hrdina“.

Neméně silné vášně budí portréty Mladiče také v jeho rodišti, bosenské Republice srbské. Podle serveru Balkan Insight úřady nejméně v pěti tamních okresech ignorují rozhodnutí bývalého vysokého představitele mezinárodního společenství Valentina Inzka, který před odchodem z funkce označil velebení válečných zločinů za trestné a nařídil malby odstranit.

X X X
​
Kněžnu Charlene ukryjí kvůli chatrnému zdraví a léčbě na tajném místě

Kněžna Charlene (43) se letos kvůli zdravotnímu stavu nezúčastní tradičních oslav Národního dne Monaka. Manželka prince Alberta II. se v listopadu vrátila po více než půl roce z Jihoafrické republiky. Zde počátkem září zkolabovala a skončila v nemocnici, kde se následně zotavovala po infekční nemoci.

​„Jejich Veličenstva společně rozhodla o tom, že kněžna Charlene potřebuje po prodělané léčbě určitý nezbytný čas k rekonvalescenci. V posledních několika měsících bojovala se zdravotními potížemi. V následujících týdnech je třeba jí dopřát potřebný klid k zotavení,“ informuje v úterním prohlášení knížecí palác. 

„Z důvodu ochrany kněžnina soukromí proto zůstane místo jejího pobytu přísně tajné. Znamená to také, že Charlene se nezúčastní jedné z nejdůležitějších akcí našeho státu, oslav letošního Národního dne Monaka. Aktuální informace o zdravotním stavu kněžny budou zveřejněny krátce před vánočními svátky,“ píše se v dokumentu.

Manželka knížete Alberta II. (63) přiletěla minulé pondělí z Jihoafrické republiky do Nice a odtud odjela do Monaka. Palác následně zveřejnil fotky, na kterých je vidět na nádvoří s manželem i svými dětmi, šestiletými dvojčaty princem Jacquesem a princeznou Gabrielle.

Kněžna Charlene zůstala několik měsíců „uvězněna“ v rodné Jihoafrické republice. Zotavovala se po infekci, která jí podle oficiálních zdrojů znemožnila letecký návrat do Monaka.
Již v srpnu se bývalá jihoafrická olympijská plavkyně musela podrobit operaci, o níž nejsou známé žádné podrobnosti. Její manžel s dětmi ji v době zotavování navštívili. „Hodně si protrpěla,“ citovala agentura AFP ředitelku kněžniny nadace Chantell Wittstockovou.

Kněžna Charlene: Nechtěla jsem utéct, u oltáře jsem plakala štěstím
V září bylo oznámeno, že kněžna zkolabovala a musela být narychlo hospitalizována. „Její Výsost kněžna Charlene byla do nemocnice přepravena sanitkou pozdě v noci ze středy na čtvrtek, když se zhroutila v důsledku komplikací souvisejících se zánětem ucha, nosu a krku, který ji postihl v květnu,“ stojí v prohlášení nadace ze 4. září s tím, že se její stav zlepšil a mohli ji propustit.

Dlouhodobá nepřítomnost kněžny v Monaku vyvolala v tisku spekulace o možném rozvodu nebo odloučení manželů. V červenci se v Monaku nekonaly oslavy desátého výročí sňatku a důvodem byla podle oficiální verze právě Charlenina nepřítomnost.

​