Ukrajina patří Rusku. Anebo ne? Územní spor mezi dvěma národy se táhne už od dávného středověku, v listopadu se rozhořela jeho další etapa, když začal ruský prezident Vladimir Putin podle mnohých expertů plánovat invazi na Ukrajinu. Co ho k tomu může vést? Proč je Ukrajina důležitá? A jakou roli v tom hraje Krym, plyn nebo Černé moře?

Kdyby byl svět jeden velký stát, Istanbul by byl jeho hlavní město, řekl kdysi Napoleon Bonaparte. Chtěl tím poukázat na fakt, že tureckým městem ležícím v pomyslném středu světa po staletí kráčely dějiny mnoha národů. A obdobným vývojem si prošlo i území na opačné straně Černého moře – Ukrajina.

Celý spor mezi dvěma státy na východě Evropy je prakticky založený na jediném historickém předpokladu Moskvy, že Ukrajina patří Rusku a nemá právo na územní sebeurčení. Historické spojení obou zemí dokládá už název jednoho z nejstarších středověkých států – Kyjevská Rus.

Putin vycítil slabost Západu. Začíná studená válka, oznámil vrcholný politik USA
Ukrajinci se totiž podobně jako řada méně početných evropských národů dlouhé roky potýkali s absencí vlastního státu. Po rozpadu Kyjevské Rusi se o území Ukrajiny prala Litva i Polsko, a když už to pro Ukrajince vypadalo nadějně, pohltilo je carské Rusko i Habsburská monarchie (později Rakousko-Uhersko).

Šanci na vlastní stát proto Ukrajinci podobně jako Češi vycítili paradoxně až během první světové války, kdy byla během chaosu bojů a říjnové revoluce v Rusku založena v roce 1917 Ukrajinská lidová republika. Nádech svobody ale netrval dlouho, území za pár měsíců zabrala Rudá armáda a Ukrajinci museli na autonomní stát čekat znovu až do roku 1991, kdy půl roku před rozpadem Sovětského svazu vznikla 24. srpna konečně samostatná Ukrajina.

Mezitím Ukrajinci čelili krutovládě Josifa Vissarionoviče Stalina i dalších sovětských vůdců. Národ se potýkal s hladomorem i neustálou snahou o rusifikaci, tedy potlačení ukrajinské historie, jazyka i hodnot. Do vzájemných vztahů Ruska, Ukrajiny i Polska se promítá také odkaz děsivého Volyňského masakru, kdy ukrajinští nacionalisté v roce 1943 vyvraždili desetitisíce židovských občanů zejména z Polska. Temná etapa ukrajinských dějin tak dodnes nahrává ruské propagandě v narativu, že Ukrajina patří na východ a ne po bok zemí jako Polsko.

Proč Rusko v roce 2014 anektovalo poloostrov Krym?

S Krymem je to složité. Poloostrov v Černém moři totiž historicky plánům Ukrajiny na vlastní stát příliš nefandil a o jeho území se v minulosti krom Ukrajinců prali právě Rusové či ještě dříve Tataři. Krym patřil Rusku od roku 1783 až do roku 1954 (nebyl tedy součástí ukrajinských lidových republik), kdy ho sovětský vůdce Nikita Chruščov přenechal Ukrajincům.

Biden opět pohrozil Putinovi. Za jakoukoliv agresi vůči Ukrajině tvrdě zaplatíte, vzkázal
Na Krymu je přes 50 procent obyvatel ruské národnosti, což nahrává směřování této oblasti politicky spíše na východ než na západ. Geografická schizofrenie se musela řešit kompromisem i v roce 1991, kdy vedle Ukrajiny vznikla Autonomní republika Krym, která právně spadala pod Ukrajinu, ale fakticky už to bylo podstatně složitější.

Jestliže tedy Putin věří, že Ukrajina historicky patří Rusku, tak u Krymu je takové přesvědčení dlouhodobě nejsilnější. Ruský prezident svůj sen o obnově Sovětského svazu začal realizovat v roce 2014, kdy využil politického chaosu na Ukrajině, spolu s proruskými separatisty poloostrov Krym obsadil vojáky a zahájil okupaci.

Co znamenají pojmy Doněcká a Luhanská lidová republika?

Ukrajinci v chaosu kolem invaze na Krym a pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče přišli fakticky nejen o slavný poloostrov, ale rovněž o dost podstatnou část na východě země. Proruští separatisté na východě Ukrajiny využili nepřehledné situace a za podpory Ruska vyhlásili v roce 2014 dva samozvané státy Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika, čímž se mapa Ukrajiny ještě více roztříštila.

Motivace k tomuto kroku byly podobné jako u Krymu, východ Ukrajiny politicky i národnostně delší dobu tíhne k Rusku. Národnostní složení je pestré, Ukrajinci tu tvoří zhruba polovinu obyvatelstva, což v oblasti po převratu proruských separatistů vyvolává neustále napětí.

Na Ukrajině už jsou ruští sabotéři. Mají tam vyprovokovat invazi, tvrdí tajné služby USA
Za poslední roky došlo mezi samozvanými proruskými státy (které zároveň utvořily konfederaci Novorusko podporovanou Ruskem) a zbytkem Ukrajiny k několika ozbrojeným střetům. Na pomezí oblastí vznikla regulérní vojenská fronta, kde denně hlídkují ukrajinští vojáci v zákopech jako vystřižených z první světové války. K vzájemnému ostřelování došlo i na podzim loňského roku, kdy Ukrajina použila v Donbasu proti separatistům drony nakoupené v Turecku.

Jak se vyvíjí poslední spor mezi Ruskem a Ukrajinou?

Na konci roku 2021 se u hranic Ukrajiny a Ruska začalo stupňovat největší napětí od invaze na Krym. Kyjev obvinil Moskvu z toho, že plánuje na Ukrajině vojenský převrat. Kreml to popřel, začal ale k hranicím Ukrajiny přesouvat vojáky a vzájemné vztahy obou zemí se ještě více vyhrotily. Rusko navíc podniklo řadu vojenských cvičení, bylo aktivní na Krymu a organizovalo operace i v Bělorusku, čímž obklíčilo Ukrajinu ze tří stran. Celkem má být u hranic východoevropské hranice přes 120 tisíc ruských vojáků.

Situace se zdramatizovala v půli ledna roku 2022, kdy ukrajinské a americké zpravodajské služby došly k závěru, že se na území Ukrajiny již pohybují ruští sabotéři, kteří mají spáchat takzvanou operaci pod falešnou vlajkou. Tito lidé řízení Kremlem se mají údajně pokusit o eskalaci napětí, ze které by Moskva obvinila Kyjev, a mohla tak ospravedlnit vlastní invazi na Ukrajinu. Operací pod falešnou vlajkou začala v minulosti i druhá světová válka, kdy Němci převlečení za polské agresory zinscenovali útok na vysílačku v Gliwicích.

NATO odmítlo ruskou žádost o nerozšiřování Aliance. Hrozí invaze na Ukrajinu?

Překotný vývoj událostí ještě přiživil rozsáhlý hackerský útok, který zasáhl ukrajinské instituce včetně několika vládních webů. Výpočetní agresi provázela jasná protiukrajinská rétorika. Kyjev pár dní po útoku oznámil, že stopy podle něj vedou do Ruska. Mezitím začaly nad švédským ostrovem Gotland v Baltu létat neznámé drony.

Je Ukrajina součástí NATO? Jaký je postoj Ruska a USA?

Ukrajina není součástí Severoatlantické aliance ani Evropské unie a nemá proto žádnou záruku, že by jí v případě otevřeného konfliktu s Ruskem přispěchaly západní mocnosti na pomoc. Například Velká Británie už na rovinu řekla, že na pomoc nepřijde. Ačkoli na východ Evropy posílá dodávky zbraní. Při jednom lednovém leteckém transportu se britský letoun mířící s municí na Ukrajinu vyhnul německému vzdušnému prostoru, což rozvířilo spekulace, zda nestojí Německo ve sporu na straně Ruska. Berlín totiž dlouhodobě odmítá Ukrajinu zásobovat a napětí chce řešit výhradně diplomaticky podobně jako Francie.

Otazník visí také nad potenciální účastí amerických vojáků, USA každopádně Ukrajinu také průběžně zásobují vojenským vybavením. Kanada naopak jako jediná vyslala na východ Evropy vlastní vojáky, kteří mají Kreml od agrese odradit.
Rusko při diplomatických jednáních se Západem požaduje, aby se NATO zavázalo, že Ukrajinu do aliance nepřijme, čímž podmiňuje i zmírnění napětí. Takový požadavek ale členské státy paktu odmítají stejně jako demilitarizaci ve východoevropských státech.

Ukrajina má úctyhodnou armádu, na Rusko to ale nestačí. Kdo má kolik vojáků a tanků?

Mnozí experti se proto obávají, že Rusko odradí od invaze na Ukrajinu jen enormní sankce, které by citelně zasáhly vrcholné představitele vlády. Britské ministerstvo obrany navíc uvedlo, že Rusko nebude chtít zabrat jen zmíněný Doněck a Luhansk, nýbrž celou Ukrajinu, jelikož si bude vědomé, že sankce budou tvrdé v každém případě.

Kolik má vojáků a tanků Ukrajina a kolik Rusko?

Na poměry Evropy má Ukrajina výjimečně početnou a vybavenou armádu. K dispozici má přibližně 250 tisíc aktivních vojáků a dalších 900 tisíc lidí v záloze. Moskva má včetně záloh zhruba tři miliony vojáků. Mimoto má přes 20 tisíc tanků, čtyři tisíce letadel a 50 tisíc obrněných vozidel.

V absolutních číslech samozřejmě Ukrajina nemůže Rusku konkurovat, přesto se může pochlubit nezanedbatelným množstvím těžké techniky. Kyjev má pod palcem 2,5 tisíce tanků či zhruba 12 tisíc obrněných vozidel. Největší mezeru má Ukrajinu v letectvu, vojenských letounů je na letištích ani ne 300. Kyjev navíc disponuje pouze 25 válečnými loděmi, Rusko jich má přes 600. V konečném důsledku je vhodné připomenout, že Ukrajina na rozdíl od Ruska nevlastní žádné jaderné zbraně.

Může mít Rusko postranní motivace? Jde o plyn a moře?

Ta dáma protestuje až příliš, píše se ve slavném Hamletovi Williama Shakespeara. Fráze se v anglicky mluvících zemích využívá pro popsání situace, kdy člověk až příliš okatě zaujímá určité stanovisko, kvůli čemuž je v podezření, že skrývá postranní úmysly.

Není tajemstvím, že k takovým situacím dochází i ve vrcholné mezinárodní politice. Rusko může mít k invazi na Ukrajinu vesměs tři důvody. Tím prvním je naplnění historického předpokladu, že Kyjev kdysi Rusku patřil.
Mráz přichází z Kremlu. Rusko přivírá kohoutky plynovodu do Evropy a cena láme rekordy

Dalším důležitým atributem ve hře o moc na východě Evropy je plyn. Ukrajina byla dlouhé roky klíčovou tranzitní zemí při vývozu ruského plynu na západ Evropy, což vedlo k řadě ekonomicky motivovaným sporům. Moskva se proto rozhodla obejít Ukrajinu jako obchodního partnera a vybudovala plynovody Nord Stream 1 a 2, které dostanou přes Balt plyn do Německa a dál na západ Evropy bez potřeby tahanic s Kyjevem.

Ukrajina se mezitím snaží vymanit ze závislosti na ruském plynu čerpáním z vlastních nalezišť a hledáním jiných obchodních partnerů. Kdyby Rusko uskutečnilo invazi na Ukrajinu, popsané problémy s prouděním plynu by pochopitelně nemusela řešit.
Dalším důležitým faktorem může být Černé moře. Rusko totiž i přes svou rozlehlost kvůli zamrzlým vodám na severu historicky postrádá kvalitní přístav, který by mu usnadnil expanzi válečného loďstva. Černé moře se proto jeví jako logická spojnice mezi vnitrozemím Evropy a Středozemním mořem. Že má Rusko o Středozemní moře zájem, dokládá i aktivita Moskvy na Blízkém východě, zejména v občanské válce v Sýrii.
Mimoto je samozřejmě možné, že se Putin snaží napětím kolem Ukrajiny odvést pozornost od docela jiných úmyslů.

X X X

Napětí na Ukrajině sílí. Španělsko vyslalo válečné lodě, Američané zvažují evakuaci

Západ se stále více obává, že dojde k ruské invazi na Ukrajinu. Americká ambasáda v Kyjevě chce ze země dostat všechny postradatelné diplomatické pracovníky i s jejich rodinami. Španělsko už vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a Černém moři. Mnoho dalších evropských zemí se snaží na území Ukrajiny dostat vojenskou techniku. V tom jim ale často brání Německo, jehož přístup k Ukrajině by se dal považovat za velmi chladný.

„Rusko nemá právo říkat jakémukoliv státu, co má dělat. Takže Severoatlantická aliance bude chránit jakoukoliv zemi, která se chce a může stát členem NATO,“ prohlásila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová.
Španělsko už vyslalo minonosnou loď do Černého moře. Během tří nebo čtyř dnů by pak měla následovat i válečná fregata, informoval web Echo24. Madridská vláda podle Roblesové také zvažuje vyslání svých stíhaček do Bulharska.

Španělsko není zdaleka jedinou zemí z NATO, která v posledních dnech Ukrajinu vojensky i materiálně podpořila. Naopak velmi odmítavě se k pomoci staví Německo. Jeho rezervovaný postoj vůči Ukrajině je přímo v protikladu s kroky některých jiných spojenců, včetně České republiky, kteří se snaží Kyjev podpořit i dodávkami zbraní nebo munice.
Že tlak v regionu sílí, dokazuje i sobotní žádost americké ambasády v Kyjevě. Ta chce po americkém ministerstvu zahraničí, aby povolilo odjezd postradatelných diplomatických pracovníků a jejich rodin z Ukrajiny zpět do USA, uvedla CNN.
Americké ministerstvo zahraničí dalo tento týden svolení Litvě, Lotyšsku a Estonsku k dodávkám raket a dalších zbraní americké výroby Ukrajině. Německý kancléř Olaf Scholz ale na tuto zprávu reagoval s tím, že Německo v posledních letech nepodporovalo vývoz smrtonosných zbraní a že je nechce dodávat ani na Ukrajinu.

Ukrajinci zuří a žádají o jednotu
O odmítavém postoji Německa k dodávkám zbraní na Ukrajinu svědčily i pondělní lety britské armády s nákladem lehkých protitankových zbraní do Kyjeva. Britské letectvo místo přímé trasy přes německý vzdušný prostor zvolilo okliku přes Dánsko.
K těmto incidentům se vyjádřil už i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba: „Němečtí partneři musejí přestat s podobnými vyjádřeními a činy, které podkopávají jednotu a povzbuzují Vladimira Putina k novému útoku na Ukrajinu. Jednota Západu v postoji vůči Rusku je nyní důležitější než kdy dřív.

Válka na Ukrajině brutálně zdraží ropu a benzín vyletí nad 45 korun, varují experti
Ukrajinskou stranu i některé členské země NATO rovněž nepotěšilo prohlášení německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové. Ta v rozhovoru pro deník Süddeutsche Zeitung vyjádřila pochybnosti nad nutností odpojit Rusko od bankovního systému SWIFT, pokud napadne Ukrajinu.

Západ se obává, že se Rusko, které shromáždilo poblíž ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků i vojenskou techniku, připravuje na invazi. Moskva to sice popírá, v pátek ale šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov uvedl, že pokud nebudou rychle vyslyšeny požadavky Ruska ohledně „zajištění jeho bezpečnosti“, dojde k „nejvážnějším důsledkům“.
Rusko žádá mimo jiné od Západu záruku, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, a také stáhnutí vojsk NATO z Rumunska a Bulharska. Právě tyto dva státy by mohly být strategickými body v případě, že by Rusko skutečně Ukrajinu napadlo.
Moskva také před časem vznesla požadavek, aby se NATO dokonce vrátilo do svých hranic z roku 1997, což by znamenalo opustit i Českou republiku. Severoatlantická aliance všechny podmínky a žádosti jednoznačně odmítla.

X X X

Je načase zrušit opatření proti covidu. Následujme Británii, vyzývají někteří experti

Jen za pátek přibylo v Česku téměř 30 tisíc nakažených koronavirem. Počty hospitalizovaných ale zatím nijak zvlášť nerostou. Není pochyb, že tento trend způsobuje nová varianta omikron, která je sice mnohonásobně nakažlivější než předešlé mutace, ale také výrazně méně patogenní. Někteří odborníci dokonce vyzývají vládu, aby zrušila veškerá opatření, podobně jako to udělala Velká Británie.

Mnoho odborníků v posledních týdnech vyzývá k tomu, že je čas vnímat covid jako běžnou chřipku, a to právě díky omikronu, který má být přes svou větší nakažlivost mnohem méně patogenní než třeba indická delta.

To potvrzují i současné statistické údaje z České republiky. I když v posledních dnech přibývají rekordní počty nakažených, hospitalizovaných pacientů v souvislosti s covidem je jen kolem 1500. Pro srovnání – při vrcholu zatím nejsilnější covidové vlny z jara roku 2021 bylo v nemocnicích s koronavirem přes 9 tisíc lidí.
Třetí dávka očkování snižuje riziko hospitalizace s omikronem o 90 procent, tvrdí vědci
před 8 hodinami

„Mám pocit, že bychom měli skutečně znovu zvážit naše chování,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS poslanec a stínový ministr zdravotnictví hnutí ANO Julius Špičák. Podle něj by britský model nemusel být na škodu.

Kdo by naopak Velkou Británii ve zrušení opatření nenapodoboval, je stomatolog Radek Mounajjed, který v pořadu 360° na CNN Prima NEWS varoval před předčasným optimismem a vybídl všechny dospělé k třetí dávce vakcíny. „My prostě tady všem lidem dáváme iluzi, že je konec, ale není,“ dodal.

Opatrný přístup k omikronu doporučil také epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Pokud se vyskytneme v sestupné trajektorii, tak je možné uvažovat o tom, že ta opatření by mohla být benevolentnější. Nejsem ale úplně příznivcem toho, abychom rozvolnili úplně vše,“ uvedl.

Vláda britský model zváží
Podobným stylem mluví i náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). „V okamžiku, kdy nám omikronová vlna bude kulminovat a klesat, tak budeme vyhodnocovat epidemiologickou situaci. Je možné, že britský model je jednou z cest, která nás může na jaře čekat,“ připustil.

Počet nových případů i v pátek překročil 26 tisíc. S covidem už zemřelo přes 37 000 lidí
před 17 hodinami
Že je omikron svou strukturou možná velkou nadějí pro konec celé pandemie, už delší dobu říká biochemik Zdeněk Hostomský. „I kdybychom nedělali nic, omikronová infekce se za tři týdny sama skloní. Omikron je to nejlepší, co nás mohlo v aktuální mizérii potkat,“ podotkl. Imunolog Jiří Šinkora dokonce omikron označil za rýmu.

O poznání opatrnější je zatím v takových předpovědích imunolog Václav Hořejší. Přestože počet těžkých průběhů a hospitalizací je zatím vůči pozitivním testům procentuálně nízký, při statisících nakažených se podle něj může dostat naše zdravotnictví do potíží.
„Byl bych zatím opatrný, několik týdnů bychom mohli opatření vydržet. Pokud by vše šlo podle pozitivního scénáře, mohli bychom restrikce uvolnit,“ dodal Hořejší. K opatrnosti vyzývá také biochemik Libor Grubhoffer. I on ale v příchodu omikronu vidí jistou naději.

„Omikron je minimálně třikrát nakažlivější, má ovšem patrně výrazně nižší patogenitu, což je velká naděje. Počkejme si na nějaká zásadnější stanoviska. V žádném případě bych se ale ještě neunáhloval v nějakých závěrech. Mohl by to být konec epidemie, doufám v to,“ sdělil ve vysílání CNN Prima NEWS.

X X X

Cizinec surově napadl lékařku a sestru v Litoměřicích. Stíhán možná nakonec nebude

Kriminalisté obvinili cizince, který před Vánoci brutálně napadl lékařku a zdravotní sestru v litoměřické nemocnici. Třiadvacetiletý muž ukrajinského původu zůstává na svobodě, hrozí mu pětiletý trest vězení. Podobných útoků na lékaře podle odborníků přibývá.

Muže původem z Ukrajiny přivezli do litoměřické nemocnice poté, co podle policie skočil pod projíždějící auto. „Pacient po příjezdu nejevil známky agrese. Ke změně došlo až poté, co byl zdravotníky ošetřován,“ uvedla mluvčí Krajské zdravotní nemocnice Jana Mrákotová.
Podle informací CNN Prima NEWS cizinec uprostřed ošetření zničehonic obě ženy surově napadl. Jedné údajně vytrhl trs vlasů, druhé zase měl mlátit hlavou o radiátor. Šílené běsnění ukončili až pacienti v čekárně, kteří agresora před příjezdem policistů zpacifikovali.

„Muži bylo sděleno obvinění pro trestný čin výtržnictví a ublížení na zdraví,“ potvrdila policejní mluvčí Pavla Kofrová. Cizinci hrozí v případě uznání viny až pět let vězení. Údajně je ale psychicky nemocný, což by mohlo znamenat, že státní zástupce jeho trestní stíhání zastaví.
Podobné útoky podle odborníků přibývají. „Jde o neadekvátní a neakceptovatelné chování. Zdravotníci i členové Integrovaného záchranného systému jsou bohužel mnohdy hromosvodem, na kterém pacienti ventilují svoji agresi,“ řekl CNN Prima NEWS psycholog Otakar Fleischmann s tím, že spouštěčem agrese často může být alkohol nebo jiné návykové látky.

X X X

Už žádné zákazy pro neočkované. Irsko ruší opatření proti covidu, zvažují to i jinde

Irsko učinilo téměř monumentální obrat v souvislosti s pandemií koronaviru. Od soboty tamní úřady zrušily drtivou většinu omezení vyhlášených kvůli covidu. Restaurace a noční kluby mohou prodloužit otevírací dobu. Lidé se nemusí prokazovat očkováním a nemusí dodržovat rozestupy.

Rušení opatření v Irsku přichází v době, kdy je počet nakažených omikronem stále vysoký. Nemocnice se nicméně neplní, mimo jiné i proto, že proočkovanost Irů se blíží k 82 procentům. Kroky této země, které směřují k totálnímu rozvolnění, budou brzy následovat i další evropské státy.
„Stál jsem tady v mnoha temných dnech, ale dnes je dobrý den. Lidé vědí, že vláda nebude omezovat osobní svobody déle, než je nutné. Od šesti ráno bude proto většina opatření v oblasti veřejného zdraví týkajících se covidu odstraněna,“ řekl irský premiér Micheál Martin.

Lukašenko přechodil nákazu omikronem. Ani jsem nevěděl, že tu chřipku mám, říká
Emotivní projev irského premiéra zahájil proces, který zatím v Evropě nemá obdoby. Některá opatření sice v Irsku zůstanou, třeba nošení roušek ve veřejné dopravě nebo pravidla pro turisty, ale zbytek je pryč. Lidé mohou do hospod, mohou se setkávat rodiny i přátelé bez jakýchkoli omezení.

„Bude jaro a já se na něj těším jako nikdy předtím. Lidé jsou sociální bytosti a my Irové jsme společenštější než většina ostatních. Potřebujeme se znovu vidět, potřebujeme vidět úsměvy druhých, musíme si znovu zazpívat,“ dodal premiér.
„Bude znovu zábava, kapely budou moct hrát v hospodách, lidi se budou zas potkávat, bar a hospoda je sociální centrum,“ řekl Štěpán Frýd, Čech žijící v Irsku. O tom také premiér mluvil. Očkování podle něj pomohlo Irům přečkat omikron a proto se jako první dočkali zrušení omezení.

Většinu omezení kvůli covidu ruší také Anglie, skončí příští čtvrtek. Obyvatelé této části království už nebudou muset nosit roušky nebo pracovat z domova. „Musíme se naučit žít s covidem stejným způsobem, jakým jsme se naučili žít s chřipkou. Musíme zůstat ostražití a mít na paměti, že se ale mohou vyskytnout nové vlny,“ řekl ministr zdravotnictví Sajid Javid.
Podobné kroky chystají také Španělsko a Portugalsko. Omikron se sice šíří, nemocnice ale nezatěžuje. Odpovědnost se přesune na kraje a ty budou mít, třeba jako při chřipkové epidemii, možnost například omezit výuku na školách. Kdy se tam opatření zruší, zatím není jasné. Španělsko má ambici být vzorem pro celou Evropu. „Na druhé straně spektra je náš soused Rakousko, tato strategie mi připadá naprosto zastaralá,“ uvedl naopak biochemik Zdeněk Hostomský. Ostatní země v Evropě zatím vyčkávají a udržují stávající pravidla při životě.

X X X

Do čela německé CDU nastupuje kritik Angely Merkelové. Vyvedu stranu z krize, slibuje

Německá Křesťanskodemokratické unie (CDU) si na sobotním sjezdu zvolila nového předsedu. Armina Lascheta v čele největší opoziční strany v Německu vystřídá Friedrich Merz. Delegáti tak potvrdili výsledek prosincového vnitrostranického referenda, v němž Merz získal jasnou většinu hlasů.

Křesťanskodemokratické unie prošla v posledních třech letech turbulentním obdobím, poznamenal Friedrich Merz během svého projevu na sobotním on-line sjezdu německé CDU. „Tato doba je teď za námi,“ řekl s tím, že strana vyslala „silný signál pro svou obnovu“. Merz rovněž slíbil, že stranu vyvede z krize.

Friedrich Merz získal hlasy 967 delegátů z celkových 983, kteří se on-line volby nového lídra CDU zúčastnili. V prosincovém referendu se mohl opřít o daleko menší většinu, když se pro něj vyslovilo 60 procent členů CDU.
Šestašedesátiletý Merz není žádným politickým zelenáčem. Má za sebou zkušenost poslance Evropského parlamentu, v němž zasedal v letech 1989 až 1994. Poté se stal členem německého Spolkovém sněmu, kde zasedal až do roku 2009. V loňských zářijových volbách se do dolní komory německého parlamentu vrátil. Merz uvnitř CDU platil za kritika bývalé spolkové kancléřky a někdejší předsedkyně strany Angely Merkelové.

X X X

Vyšší rychlost na dálnicích? Přibudou mrtví a zranění, nesouhlasí s vládou Kalousek.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. S tím nesouhlasí expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bývalý ministr financí se totiž obává, že by se touto změnou zvýšil počet mrtvých a raněných na dálnicích.

Že by se na vybraných úsecích dálnic za příznivých podmínek mohl zvýšit rychlostní limit o 20 kilometrů v hodině na 150 km/h, sliboval Fialův kabinet už v listopadovém koaličním prohlášení. Tento záměr je stále aktuální, potvrdil nově ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Můžete bez obav vyrazit na dálnici? Platnost elektronické viněty lze snadno ověřit

„Kloním se k tomu, aby za přesně určených podmínek v úsecích s moderní telematikou a v okamžiku, kdy tomu bude odpovídat provoz a povětrnostní podmínky, mohly proměnné dopravní značky zvýšit limit až na 150 km/h. A naopak aby se mohl limit snižovat, když to vyžaduje aktuální situace,“ řekl Kupka v rozhovoru pro deník Právo.

Podle něj by takový způsob přispěl k bezpečnějšímu pohybu po silniční síti. Místopředseda ODS se ve svých tvrzeních odkazuje na dálniční systém v Německu, jehož princip je velmi podobný.
Tento plán se ale příliš nezamlouvá Miroslavu Kalouskovi. „Pro 150 km/h na českých dálnicích bych ruku nezvedl. Bál bych se, že se tím budu podílet na vyšším počtu mrtvých a raněných,“ zmínil Kalousek na Twitteru.

Proti byl Zeman i Ťok
Poslanci už přitom jednou zvýšení rychlosti na dálnicích schválili. V roce 2015 však změnu shodil ze stolu Senát a také prezident Miloš Zeman avizoval, že by případnou novelu zákona o pozemních komunikacích vetoval. Proti návrhu vystoupil také tehdejší ministr dopravy za ANO Dan Ťok.

Trendem evropských dálnic je v poslední době spíš snižování povolené rychlosti. Například v Nizozemsku došlo nedávno ke stanovení 100 km/h, o omezení se mluví i v již zmíněném Německu, a to na 130 km/h (stejně je jako teď v Česku).
Zvýšení rychlostního limitu na vybraných úsecích dálnic na 150 km/h přitom není jedinou výraznou změnou, kterou hodlá Fialova vláda na silnicích prosadit. Ministr Kupka prozradil, že se zabývá možnou změnou ohledně povolené věkové hranice řidičů.
„Na Slovensku je možné už od 17 let za asistence zkušeného řidiče řídit motorové vozidlo. Odezvy jsou takové, že to velmi významně přispívá k ohleduplnějšímu chování na silnicích. V přítomnosti zkušeného řidiče, často rodiče, získávají začínající řidiči první návyky,“ uvedl Kupka. Později dodal, že doprovázející řidič by měl mít nejméně desetiletou zkušenost a „čisté bodové konto“.

Podle Kupky případ Slovenska ukazuje, že jde o prvek, který by mohl přispět k větší bezpečnosti. „Platí, že mnoho dopravních nehod je dáno nedostatkem řidičských zkušeností a odhadu toho, co rychlá jízda může způsobit,“ doplnil šéf resortu dopravy. Pro tento návrh by zvedl ruku i Kalousek.

X X X

Česko ve sporu s Polskem kvůli Turówu trvá na 50 milionech eur za škody

Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková pro informaci ve středu vládě. Spor s polskou stranou trvá také v požadavku na desetiletou délku soudního dohledu, řekla Hubáčková.

Podle aktualizovaného návrhu, který došel do Prahy, by polská strana souhlasila s dvouletým dohledem Soudního dvora EU. Hubáčková chce nechat český návrh posoudit kabinetem. Z diskuse vlády má vyplynout, zda má česko-polské jednání pokračovat mezi ministryněmi obou zemí, nebo se přesune na úroveň premiérů.

Ministryně uvedla, že by chtěla, stejně jako polská strana, aby jednání pokračovala co nejdřív. „Ideálně do konce ledna,“ řekla Hubáčková. Ministerstvo životního prostředí je podle ní k polské straně vstřícné v tom, že nemění požadavky vyslovené v loňském roce minulou vládou. Hubáčková o úpravě smlouvy jednala v úterý ve Varšavě se svou polskou kolegyní Annou Moskwovou.

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) v pátek v České televizi řekl, že Česko dokumenty poslalo Polsku. Hubáčková na Twitteru jeho vyjádření upřesnila; návrh smlouvy podle ní dostali pro informaci český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr a Půta.
Půta se domnívá, že nedořešené otázky nespíš budou záležet na dohodě premiérů obou zemí. K návrhu vypracovali připomínky experti z ministerstva životního prostředí, České geologické služby i Libereckého kraje. „Já věřím, že pokud polská strana, polská vláda tu mezinárodní dohodu chce uzavřít, tak má teď nejlepší příležitost to udělat,“ řekl v pátek ČT Půta.
Kauza Turów: polský „bič na Čechy“ je podle exministra Brabce jen úhybný manévr

Důl Turów zásobuje uhlím elektrárnu, která je v jeho blízkosti a která je na polském trhu důležitým producentem elektrické energie. Obce v českém příhraničí ale už několik let bojují proti jeho rozšíření, obyvatelé se obávají ztráty zdrojů pitné vody, zvýšeného hluku i prašnosti.

Praha vede kvůli tomu s Varšavou spor, rozšíření těžby předloni Polsko povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr Evropské unie, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. To však Poláci odmítají a zpochybňují i dopady na české území.

Moskwová v úterý uvedla, že pokud se česká vláda s Polskem dohodne na podmínkách smlouvy, Česko rychle stáhne žalobu, kterou poslalo k Soudnímu dvoru EU. Loni v září Soudní dvůr EU uložil Varšavě pokutu půl milionu eur denně (12,2 milionu korun), kterou však Polsko neplatí. Mluvčí unijní exekutivy v minulých dnech oznámil, že Polsko promeškalo první lhůtu k zaplacení pokuty. Evropská komise proto nyní vyhodnotí, ze kterých fondů by pokutu v řádu desítek milionů eur Varšavě strhla. Brusel pak Varšavu uvědomí a ta bude mít deset dní na vyjádření. Poté Brusel částku strhne.

X X X

Saúdská mravní policie upadá. Všechno se teď smí, stěžují si strážci

Vše, co bych měl zakazovat, je teď povoleno. Tak jsem té práce nechal, říká zatrpkle bývalý agent náboženské mravní policie v Saúdské Arábii Fajsal. Království už několik let uvolňuje omezení, jež se týkala hlavně žen. Právě na dodržování pravidel agenti dohlíželi, píše agentura AFP. Z ulic se však v poslední době přesunuli do kanceláří. A strach obyvatel opadl.
Komise pro prosazování cti a prevenci neřesti neboli mutava se postupně odsouvá na druhou kolej od roku 2016. Přišla o „všechny své výsady a není jasné, co má teď dělat“, tvrdí sedmatřicetiletý Fajsal.

Na saúdské čistky dohlížel i Trump. Reformy jsou jen pozlátko, míní expert
Členové mravní policie byli kdysi vidět všude a byli obávaní.  Měli zabránit nemorálnímu chování, pašování drog i alkoholu. 
Tito muži měli po desetiletí právo zakročit proti ženám, které neměly náležitě oblečenou abáju, tedy černý dlouhý šat zahalující tělo. Pronásledovali i ty, kdo nerespektovali pravidlo oddělování lidí podle pohlaví.
Od roku 2017, kdy se stal korunním princem Muhammad bin Salmán, se pravidla nošení abáji rozvolnila, smíšené společnosti mužů a žen se bagatelizují a obchodníci už nemusejí mít v době modliteb zavřeno.

„Dřív se mluvilo o Komisi pro prosazování cti a prevenci neřesti, teď se mluví jen o Úřadu pro zajišťování zábavy,“ říká ironicky Fajsal o instituci, která vznikla v roce 2016 a která se zabývá organizováním festivalů a koncertů popové hudby.
Jeho bývalý kolega Turkí je toho názoru, že morální policie „existuje jenom formálně“. „Už nemá právo zasáhnout ani trvat na změně nepatřičného chování,“ tvrdí Turkí. Ti, kdo u této instituce zůstávají, to dělají podle něj jen „kvůli penězům“.