... Jsem proti rusobijství: Bývalý prezident Václav Klaus nechce vrátit Puškinovu medaili, kterou mu udělil ruský prezident Vladimir Putin, uvedl server Lidovky.cz. Klaus prohlásil, že odmítá laciné rusobijství. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se hrne kvůli stejnému vyznamenání kritika na českého písničkáře Jaromíra Nohavicu, který jej rovněž odmítl vrátit.

Tehdejší prezident Klaus Puškinovu medaili dostal v roce 2007 jako vůbec první Čech. Obdržel ji tehdy z rukou ruského velvyslance Alexeje Fedotova na Pražském hradě společně s Puškinovým románem Evžen Oněgin. 
Klaus tehdy prohlásil, že ocenění je potvrzením dobrých česko-ruských vztahů, které „opět nalézají svoji normálnost“. Velvyslanec Fedotov zase ocenil Klausovu znalost ruštiny. 

Klaus však pro Lidovky.cz řekl, že stejně jako Nohavica odmítá návrhy, že by měl medaili po ruské invazi na Ukrajinu vrátit. 
„Považuji za dětinské tuto medaili demonstrativně někomu vracet. To je něco, k čemu bych se nesnížil. To bych musel být veden na popraviště, abych něco takového eventuálně mohl udělat. A není to žádná Putinova medaile. To je medaile Puškinova,“ konstatuje bývalý prezident Klaus v rozhovoru pro Lidovky.cz.

„Ocenění nevymyslel Putin“
Vyznamenání uděluje ruský prezident Putin. Kreml jím oceňuje osobnosti, které se významně zasloužily o šíření a studium ruštiny, uchovávání kulturního dědictví a sbližování různých kultur a národů.

„Já jsem ji také jako Puškinovu medaili dostal. Za druhé nevymyslel ji Putin, ale jeho předchůdce Jelcin. Takže to není žádný Putinem vytvořený řád nebo něco takového. Za třetí to není medaile ruského prezidenta, ale Ruské federace,“ podotkl Klaus k vyznamenání, které inicioval tehdejší ruský prezident Boris Jelcin v roce 1999 u příležitosti dvoustého výročí Puškinova narození a jehož udělení vždy musí stvrdit ruský prezident.

Ten současně odmítl  “triviální hříčky s tím udělením“. „A zejména odmítám i dnes existující laciné rusobijství a odmítám šmahempopírání ruské kultury a všech podobných věcí,“ doplnil Klaus.

X X X

Konflikt není v ničím zájmu, řekl Bidenovi k Ukrajině čínský prezident Si

Čínský prezident Si Ťin-pching v pátek ve videohovoru americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu. Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír.
Americký prezident Biden podle Bílého domu čínskému prezidentovi popsal, jaké by byly důsledky čínské podpory Ruska v době, kdy útočí na Ukrajinu.

Si Bidenovi řekl, že vztahy mezi státy se nemohou přetavit do konfrontace. Konflikty a konfrontace totiž podle něj nejsou v ničím zájmu. Čínský prezident také poznamenal, že „krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět“. S odkazem na čínská státní média o tom informovala agentura Reuters. 

„Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a jako dvě největší světové ekonomiky máme povinnost nejen vést čínsko-americké vztahy správným směrem, ale také převzít naši mezinárodní odpovědnost a usilovat o mír a klid ve světě,“ uvedl Si. Za hlavní priority označil „pokračovat v dialogu a vyjednávání, vyhnout se civilním obětem, zabránit humanitární krizi, ukončit boje a co nejdříve ukončit válku“.

Rozhovor se také týkal Tchaj-wanu. Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii a v blízkosti ostrovů posílil své vojenské aktivity. To vyvolává obavy Washingtonu a Tchaj-peje , že by se Peking mohl rozhodnout následovat ruského příkladu a použít proti Tchaj-wanu vojenskou sílu, píše Reuters. Si podle agentury Kjódó také Bidenovi řekl, že Čína nesouhlasí se sankcemi proti Rusku a že doufá, že nenastane druhá studená válka.

Rozhovor obou lídrů podle Bílého domu trval bezmála dvě hodiny. Biden měl podle agentury AFP čínského prezidenta vyzvat, aby se kvůli ruské invazi na Ukrajinu distancoval od ruského prezidenta Vladimira Putina. Náměstkyně šéfa americké diplomacie Wendy Shermanová v pátek uvedla, že Čína by měla stát na správné straně historie a neměla by finančně nebo jiným způsobem Rusku ulehčovat od sankcí.

Čína se v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér; odmítla odsoudit Rusko za invazi, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v posledních dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.
„Znepokojuje nás, že Čína flirtuje s Rusy“
List Politico v pátek s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele EU napsal, že unijní lídři mají „velmi důvěryhodné důkazy“, že Čína zvažuje poskytnutí vojenské pomoci Rusku. O jakou konkrétní pomoc Moskva požádala, přitom neupřesnil. „Znepokojuje nás skutečnost, že Čína flirtuje s Rusy,“ řekl zdroj. 

Pokud by Peking přistoupil na ruskou žádost, je EU podle zdroje připravena proti Číně zavést obchodní bariéry, jelikož „to je jediný jazyk, kterému Peking rozumí“. Podle Politico není jasné, zda tvrzení unijního činitele vycházelo z informací amerických zpravodajských služeb, nebo ze zpravodajských informací členských zemí EU.
Putin a jeho čínský protějšek Si ještě před ruskou invazí na Ukrajinu ohlásili v Pekingu uzavření rozsáhlého strategického partnerství zaměřeného na boj proti vlivu Spojených států. Uvedli, že jejich země nebudou mít „žádné ‚zakázané‘ oblasti spolupráce“.

X X X

Konflikt na Ukrajině se nás netýká, je to střet Ruska a USA, říká expremiér Fico

Podle bývalého slovenského premiéra a lídra nejsilnější opoziční strany Směr-SD Roberta Fica jsou hlavním viníkem krize na Ukrajině kromě Ruska také USA a kroky premiéra Eduarda Hegera a prezidentky Zuzany Čaputové přispívají k růstu napětí. Slovensko se mělo vyvarovat vojenské a materiální pomoci Ukrajině, tvrdí Fico. Ještě dál jde jeho blízký spolupracovník a místopředseda Směru Ľuboš Blaha, který hovoří o americké propagandě a Ruska se zastává.

Slovensko je příkladem země, kde se v době nynější krize nedokázala opozice sjednotit za vládou a dochází tak k politickým třenicím. Expremiér Robert Fico kritizuje současnou vládu premiéra Eduarda Hegera, že válku podporuje a přispívá k růstu napětí. „Prosazuje nápady, které nejsou proevropské a už vůbec ne proslovenské. Není divu, že v rámci Evropské unie nás začínají vnímat jako užitečné idioty podporující konflikt na Ukrajině,“ uvedl naposledy Fico na pondělní tiskové konferenci.

Podezření ze špionáže i vyhoštění diplomatů. Slovensko zasahuje proti ruské ambasádě

Ruska se pak částečně zastával už v den zahájení invaze před třemi týdny. „Ruská federace se po opětovném obnovení svého mocenského postavení rozhodla řešit ohrožení vlastních národních zájmů vojenskou silou. Ruská federace nechce respektovat další rozšiřování NATO a posilování bezpečnosti sousedních zemí na úkor Ruska,“ prohlásil tehdy.
Dodal sice, že on i jeho strana Směr-SD nesouhlasí s použitím vojenské síly a Rusko podle něj porušuje mezinárodní právo, ale zároveň označil za hlavního viníka USA. „Válečný konflikt na Ukrajině není konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem. Je to konflikt mezi USA a Ruskem,“ pokračoval ve svém projevu Fico.

Podle něj se válka vůbec netýká EU ani NATO, kterých je Slovensko členem. Jeho země by podle něj měla zůstat zcela neutrální. „Národním zájmem Slovenska je nebýt součástí tohoto konfliktu a nepřispívat k dalšímu napětí,“ uvedl Fico. Obvinil přitom Hegerovu vládu a prezidentku Zuzanu Čaputovou, že přispívají ke zvyšování napětí například odsouhlasením amerických základen na Slovensku. „Nejvyšší ústavní činitelé Slovenska jsou naivní, pokud se domnívají, že dlouhodobá přítomnost amerických vojáků má sloužit ke zvýšení bezpečnost,“ poznamenal dále expremiér.

Ať se Čaputová a Heger odstěhují do Kyjeva

Ještě drsnější názory na současnou krizi má místopředseda jeho Směru-SD a jeden z nejkontroverznějších slovenských poslanců Ľuboš Blaha. Ten sám sebe označuje za „nejlevicovějšího poslance na Slovensku“. Dlouhodobě se zastával Ruska, nyní se na jeho adresu vyjadřuje opatrně, ale kritikou Ukrajiny nešetří a využívá k tomu i politický boj doma.
Podle něj se Hegerův kabinet při svých krocích vymlouvá na válku. „Proti Rusku chtějí bojovat tím, že zbídačí slovenský národ. Tak zněl pokyn z USA – bojujte za banderovský režim na Ukrajině dokud neumrzne poslední Slovák,“ napsal Blaha na svůj facebookový profil.

Prezidentku i premiéra dokonce vyzval, aby se kvůli svým krokům na podporu Ukrajiny přestěhovali. „Vážená paní Čaputová, vážený pane Hegere, když máte pocit, že Slováci nemají žádné problémy a je třeba se starat jen o Zelenského, prosím, odstěhujte se za ním do Kyjeva,“ vzkázal ústavním činitelům Ficův blízký spolupracovník.
Kotleba: Válka je vyústěním politiky EU, NATO a USA

Podobně jako Fico hovoří i Marian Kotleba, lídr rovněž opoziční Lidové strany Naše Slovensko, která je označována za krajně pravicovou. „Události posledních dní, které se odehrávají na Ukrajině, jsou jen logickým, i když smutným vyústěním politiky Evropské unie, Severoatlantické aliance a USA za posledních 25 let,“ řekl Kotleba krátce po zahájení ruské invaze.
I on vyzval Čaputovou a vládu, aby se do konfliktu Slovensko nezapojovalo, ačkoliv je Ukrajina slovenským sousedem. „Jakékoliv zapojení Slovenska do tohoto konfliktu nám přinese jen problémy a komplikace pro život obyvatel Slovenské republiky. Kritické zvýšení cen plynu i elektřiny, rapidní zvýšení cen potravin a v extrémním případě i absolutní nedostatek plynu, elektřiny a potravin,“ uvedl šéf krajně pravicové LSNS.

Od té doby rétoriku nezměnil. Nyní sice říká, že Slovensko má pomáhat prchajícím ukrajinským uprchlíkům, ale zároveň přichází s obviněním, že pomoc nedostávají pouze Ukrajinci, ale jacíkoliv uprchlíci, kteří se na Slovensko dostanou.

Kyjev terčem ostřelování. Štáb CNN Prima NEWS zjišťoval, na jaké budovy se útočilo

Slovensko je vzhledem ke své poloze jednou z destinací, kam ve velkém míří Ukrajinci prchající před válkou. K pondělí se sem od začátku konfliktu dostalo přes 200 tisíc lidí.
Ministr dopravy Andrej Doležal uvedl, že uprchlíci před válkou mají po překročení slovenských hranic nalézt pomoc ve dvou velkokapacitních centrech ve vnitrozemí Slovenska, od čehož si slibuje omezení přelidnění na hranicích.
Řada Ukrajinců ale Slovensko podle všeho využívá jako přestupní stanici. „Velká část těch, kteří přicházejí pěšky, vědí, co chtějí, tranzitují –⁠ Budapešť, Německo, Česko,“ řekl Doležal. Dodal, že mohou využít přepravu autobusem z hranic k železničnímu nádraží.
Současná slovenská vláda se připojila k dalším zemím EU a NATO a Ukrajinu v její obraně podporuje. Stejně jako Česko a další státy do země poslala i vojenský materiál, který má ukrajinským obráncům pomoci proti ruským agresorům.

X X X

Lavrov: USA postavily po obvodu Ruska síť laboratoří s biologickými zbraněmi.

Spojené státy mají mnoho laboratoří potenciálně vyrábějících biologické zbraně, a to po celém obvodu Ruska v zemích bývalého Sovětského svazu, tvrdí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Pokračoval tak v již několik dní starém ruském narativu o jejich údajné výrobě na Ukrajině. Washington i Kyjev to rezolutně popírají.

Lavrov se takto vyjádřil v pátek v ruské propagandistické televizi RT. „Ukrajina je možná největším projektem z pohledu Pentagonu, který řídí činnost těchto laboratoří,“ tvrdil dále ruský ministr s odkazem na nález mnoha dokumentů, které souvisejí s vojenskými biologickými aktivitami na Ukrajině. „Jsou to dokumenty podepsané ukrajinskými úředníky, Američany,“ řekl.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja nedávno na zasedání Rady bezpečnosti uvedl, že ruské ministerstvo obrany má dokumenty, které potvrzují, že na Ukrajině byla vytvořena síť nejméně 30 biologických laboratoří. Instituce se prý zabývaly posilováním patogenních vlastností smrtelných nemocí, včetně moru, antraxu nebo cholery.

Vědecký časopis Science právě čerstvě napsal, že Kreml zneužil zveřejněných vědeckých prací a začal jich využívat jako dezinformací v rámci svého válečného tažení na Ukrajině. Ruská propaganda konkrétně podle listu změnila běžný výzkum netopýrů a jejich parazitů ve falešný příběh o biologických zbraních vyvíjených Ukrajinci.

„Nedovolíme dovoz S-300 na Ukrajinu“

Lavrov, který nebyl konkrétnější k tomu, v jakých dalších zemích bývalého SSSR se laboratoře nacházejí, se vyjádřil i dalším tématům.
Například zdůraznil, že Rusko nedovolí přesun protiraketových systémů S-300, které jsou sovětské výroby, z jiných zemí na Ukrajinu. Konkrétně se uvažuje o tom, že by Ukrajině pomohlo Slovensko, které je má k dispozici. Bratislava nicméně požaduje přinejmenším rovnocennou náhradu.
„Chci připomenout všem zemím, které o tom mohou uvažovat, že sovětské systémy a systémy ruské výroby jsou vázány na mezivládní dohody a smlouvy, které mají také uživatelský certifikát. A tento certifikát neumožňuje jejich odeslání do třetích zemí,“ řekl Lavrov.

Kromě protivzdušné obrany by Slovensko mohlo dodat Ukrajině i letadla Mig-29. Za ně by ale chtělo americké stíhačky F

Co se vyklubalo z ukrajinských biologických zbraní: výzkum netopýrů
Lavrov zopakoval již dřívější varování, aby Západ nedodával zbraně na Ukrajinu. „Dali jsme velmi jasně najevo, že jakýkoli náklad, který vstoupí na území Ukrajiny a který považujeme za přepravu zbraní, se stane legitimním cílem. To je zcela pochopitelné,“ řekl ministr zahraničí.

Putin viní Kyjev z protahování jednání
Ruský prezident Vladimir Putin měl v pátek na programu sérii telefonických rozhovorů se zahraničními státníky. Německému kancléři Olafu Scholzovi řekl, že se Kyjev snaží všemi možnými způsoby oddálit proces vyjednávání a předkládá stále více a více nerealistických návrhů.

Předání S-300 Ukrajině? Slovensko chce náhradu, Řecko odmítlo

Lavrov v rozhovoru s RT rovněž řekl, že Rusko již zcela ztratilo iluze o spolehlivosti západních partnerů. „Nyní se můžeme spolehnout jen sami na sebe a na ty spojence, kteří zůstanou stát vedle nás. To je hlavní závěr Ruska v geopolitické otázce,“ řekl.
Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského obvinil Lavrov z toho, že prostřednictvím Kongresu USA chce přimět amerického prezidenta Joea Bidena ke konfrontaci s Ruskem.
„Zelenskyj také chápe, že existují méně zodpovědní politici, včetně těch v Kongresu,“ řekl Lavrov.

X X X

Putin je absolutně fit, říká Lukašenko. Naši planetu monopolizují USA

Ruský prezident Vladimir Putin je fyzicky i duševně zdravý. Je „v lepší kondici než kdy jindy“. V rozhovoru pro Tokyo Broadcasting System (TBS) to řekl běloruský prezident a Putinův blízký spojenec Alexandr Lukašenko. Rozpad Sovětského svazu označil za tragédii.

Blízké konexe Ruska s Běloruskem jsou veřejně známé. Rusko využívalo běloruské území jako zastávku pro svou invazi na Ukrajinu, která trvá od 24. února. Před týdnem se mimo jiné představitelé obou těchto zemí dohodli, že proti sankcím uvaleným na Rusko budou postupovat společně.

Putin a Lukašensko chtějí sankcím čelit spolu – zbraněmi, traktory i cenami energií
„Nesešli jsme se jen jako hlavy států, všechny okolnosti v našem vztahu jsou přátelské,“ uvedl Lukašenko v nahrávce rozhovoru, který sdílela státní tisková agentura BelTA. Podle jeho slov je „absolutně zasvěcený“ do všech státních údajů a pokud je to možné, tak i do osobních. 

Západní vůdci se vyslovili kriticky již na začátku invaze. Putin podle nich udělal velmi nákladný a nesprávný tah, když dal pokyn k zahájení vojenského útoku na Ukrajinu. Jejich slova se do jisté míry potvrzují. Ruské síly utrpěly těžké ztráty, ačkoliv to systematicky popírají, a jejich postup se do značné míry zastavil, a to i navzdory zjevné převaze.

Lukašenko však tyto názory odmítl. Vladimir Putin, kterému je 69 let, podle něj ještě není ani na vrcholu svých sil.
„Západ a vy byste měli dostat tuhle hloupost, tuhle fikci z vašich hlav,“ řekl v rozhovoru novinářovi. „Putin je absolutně fit, je v lepší formě než kdy předtím,“ pokračoval Lukašenko. 
Poté dodal, že Putin je zcela zdravý člověk a také sportovec a rozhovor zakončil běloruským příslovím: „Nastydne na všech našich pohřbech.“

Lukašenko v rozhovoru také naříkal nad rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, což je téma, které Putin také často připomínal. Naposledy ve svých projevech před invazí. V nich naznačoval, že Ukrajina byla vytvořena jako umělý konstrukt a je „nezcizitelnou součástí“ ruské historie a kultury.
„Rozpad Sovětského svazu je tragédie,“ řekl Lukašenko. „Kdyby Sovětský svaz přežil dodnes, mohli bychom se vyhnout nejrůznějším konfliktům ve světě,“ uvedl dále. 

Dokud existoval Sovětský svaz, svět byl podle Lukašenka multipolární a tím pádem vyrovnaný. S rozpadem SSSR se dle jeho slov svět stal unipolárním. Na závěr dodal, že toto všechno má za následek, že naši planetu monopolizují Spojené státy americké.

X X X

Putin válečným zločincem? A co Bush, Clinton nebo Obama, ptá se komunista Skála

Je ruský prezident Vladimir Putin kvůli invazi na Ukrajinu válečný zločinec? Na tuto otázku nechtěl přímo odpovědět kandidát KSČM na prezidenta Josef Skála. Místo toho prohlásil, že během 21. století by se našli jiní váleční zločinci a jmenoval americké prezidenty Baracka Obamu, George Bushe mladšího či Billa Clintona. Hosté z vládních stran, europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a poslanec Jiří Havránek (ODS), v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS naopak Putina za válečného zločince považují.

Skála odmítl Putina za válečného zločince označit a odpověděl velmi vyhýbavě: „To bychom se museli projít tímto stoletím a našli bychom jich hodně.“ Otázce přitom Skála čelil opakovaně. „Je Barack Obama válečný zločinec?“ reagoval Skála a zmínil také další americké prezidenty – George Bushe mladšího a Billa Clintona – v narážce na jiné světové konflikty, kde se USA angažovaly.

K válce na Ukrajině poznamenal, že se jedná o velkou tragédii. Na druhou stranu ovšem rozporoval pravost informace, že například v ukrajinském Mariupolu Rusové bombardovali civilní cíle. Tázal se moderátorky, zda samotné bombardování viděla. „Já viděl vytřískaná okna,“ bagatelizoval válku Skála.

Komunistický kandidát na prezidenta je také přesvědčen, že Ukrajinci z poloostrova Krym, který před osmi lety anektovalo Rusko, jsou coby ruští občané nyní spokojení. „Drtivá většina lidí vám tam řekne, že jsou rádi. Důstojníci z Ukrajiny, kteří tam tehdy byli, tam jsou i dnes. Vstoupili do ruské armády,“ tvrdí Skála.

X X X

Schwarzenberg: Ukrajina asi přijde o Doněcko, Luhansko i Krym. Lavrov je z války nešťastný

Bývalý ministr zahraničí a někdejší předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg je přesvědčen, že se Rusko v současné válce řítí do propasti. Na druhé straně se obává, že se Ukrajina bude muset smířit s definitivní ztrátou Krymu, Doněcka i Luhanska. V rozhovoru pro deník Právo mluvil také o „starém kolegovi“, ruském ministru zahraničí Sergeji Lavrovovi, který podle něj o Putinově záměru zaútočit na Ukrajinu zřejmě nevěděl.

Schwarzenberg v rozhovoru přiznává, že se zmýlil, protože válku na Ukrajině neočekával. Ruského prezidenta Vladimira Putina považoval za chladnějšího a rozumnějšího. Přípravy na invazi chápal jako velké divadlo a součást vydírání Západu.
V současnosti je podle bývalého šéfa české diplomacie Rusku zřejmé, že se situace nevyvíjí podle plánu. „Můj starý kolega Lavrov už připustil, že jim někdo něco nakecal a že se nechali do konfliktu s Ukrajinou zatáhnout. Lavrov asi vidí, že se Rusko řítí do propasti. On je inteligentní člověk a vynikající ministr zahraničí, tak už asi hledá díru, jak z toho ven,“ uvedl Schwarzenberg.

Lavrov je dost inteligentní, situaci chápe

Za válkou podle něj stál hlavně Putin. „Vzpomeňte si na to, že když oznámil obsazení těch dvou separatistických republik, tak i šéf ruských tajných služeb nevěděl, co má říkat. Podle všeho to věděl jen ministr obrany Šojgu a náčelník generálního štábu Gerasimov. Ani Lavrov to zřejmě nevěděl,“ míní Schwarzenberg.

Lavrov je podle něj z celé situace „nešťastný, protože je inteligentní dost na to, aby věděl, že to nemůže slavně skončit“.
A jak Schwarzenberg odhaduje další vývoj pro Ukrajinu? „Určitě lze čekat dlouhá jednání. Ukrajina asi přijde definitivně o Doněcko a Luhansko a taky o Krym, a tím to skončí,“ soudí bývalý ministr.

Schwarzenberg mimo jiné komentoval názorovou otočku prezidenta Miloše Zemana, který se v rámci české politické scény dlouhodobě stavěl příznivě k Rusku, ale útok na Ukrajinu ostře odsoudil.
„Taky jsem se mýlil, protože jsem si také myslel, že Putin není blázen, aby šel do války. Pan prezident má velmi vyvinutý instinkt pro to, co si lidé myslí. A dobře poznal, že kdyby se teď postavil na ruskou stranu, tak ztratí u českého obyvatelstva všechny sympatie. Ale myslím, že ho to skutečně pobouřilo, to mu neberu,“ řekl Schwarzenberg.

X X X

Kdyby chtěli Rusové Zelenského zabít, udělali by to. Ví, kde se nachází, míní expert

Kdyby Rusové skutečně chtěli zabít ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, dávno by to udělali. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl bezpečnostní expert Andor Šándor. Sám ukrajinský prezident přitom v minulých týdnech několikrát prohlásil, že je ruským terčem číslo jedna. Podle britského listu The Times čelil několika nevydařeným atentátům.
„Není v jejich zájmu zabít Volodymyra Zelenského. Kdyby to chtěli udělat, tak to dávno udělali, vzhledem k tomu, že každý den s někým komunikuje po telefonu v televizi a podobně, takže stoprocentně vědí, kde je,“ řekl Šándor.

V minulých týdnech ovšem sám ukrajinský prezident opakovaně tvrdil opak. „Jsem pro Rusy cíl číslo jedna,“ řekl například v jednom ze svých projevů k ukrajinskému národu. To potvrzovaly také zahraniční tajné služby. Hovořil o tom také reportér CNN, který s prezidentem pořídil rozhovor.

„Určitě je pod obrovským tlakem. Je to člověk, který věří, že je cílem číslo jedna a jeho rodina číslo dvě. Přesouvá se z bunkru do bunkru. Měl na sobě maskáče, byl neoholený, unavený, bledý, měl červené oči a mluvil velice emocionálně,“ popsal psychický a zdravotní stav prezidenta Ukrajiny reportér CNN Matthew Chance.

Britský list The Times před několika dny uvedl, že Zelenskyj čelil nejméně třem pokusům o atentát. Zabít se ho údajně pokoušeli žoldnéři z ruské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny a příslušníci speciálních jednotek z Čečenska. Wagnerovcům i bojovníkům z Čečenska pokusy o atentát zmařili příslušníci ruské tajné služby FSB, kteří se staví proti současné válce, tvrdí The Times.

Poradce prezidentské kanceláře Mykhailo Podoliyak však mluví o mnohem větším čísle. „Domnívám se, že atentátů bylo přes tucet. Neustále dostáváme informace o tom, že existují určité průzkumné skupiny, které se snaží dostat do vládních prostor a podobně,“ řekl pro web Pravda.com.

X X X

Šándor: Smrt tisíců Syřanů? Putinovi je to jedno, Rusko ještě brutalitu neprojevilo.

Ruská armáda ještě neřekla poslední slovo. Situace na Ukrajině se z vojenského hlediska nevyvíjí patově. Velkým ukrajinským městům hrozí úplné obklíčení. I proto se Rusko zatím k použití jaderných zbraní neuchýlí. Myslí si to bezpečnostní expert Andor Šándor. „Nevidím to v tuto chvíli jako nebezpečí,“ řekl v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS.

„Je pravda, že jaderné zbraně Vladimir Putin uvedl do pohotovosti, ale je to ještě daleko ke skutečnému použití. Nepředstavujme si, že otevře kufřík a zmáčkne tlačítko. Putin dobře ví, co by to znamenalo. Rozpoutat jadernou válku s NATO neodpovídá jeho strategii,“ ujistil ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert.

Podle velvyslance České republiky v USA Hynka Kmoníčka ale není dobré ochotu Ruska k použití jaderných zbraní podceňovat. „Když se dostáváte ke konci svých možností, počítáte, jaké jsou ty další. Ve Spojených státech panuje obava, aby nedošlo k přelití konfliktu na území států NATO,“ řekl Kmoníček ve vysílání CNN Prima NEWS.

Není to pat
Velvyslanec je přesvědčen, že se hledá kompromis v tom, jak má Západ Ukrajině pomoci. „Jde o to, abychom dodali zbraně, které zemi sice pomohou, ale aby to Rusko nemohlo označit za eskalaci konfliktu, který by ho mohl navést k dalším krokům,“ dodal Kmoníček. Podle něho je ale jaderný úder zatím považován za teorii.

Andor Šándor si nemyslí, že by Rusko nemělo kam postupovat a že se situace na Ukrajině z ruského pohledu vyvíjí patově. „Okolo Černigova, Charkova a dalších měst hrozí ukrajinským silám obklíčení. Pokud by k tomu došlo, Rusové by získali posílení v úderech na hlavní město. U Kyjeva je to pomalé a Rusko dobře ví, že vstup do Kyjeva s těžkou technikou bez pěchoty je riskantní. Z každého obydlí uděláte pevnost a můžete tanky likvidovat Molotovovými koktejly,“ upozornil.
Podle Šándora Putin potřebuje, aby tanky do ukrajinských měst vjely za doprovodu pěchoty, a i kvůli tomu prý povolává do řad ruské armády Syřany. „Je mu je jedno, kolik Syřanů tam padne,“ řekl s tím, že mrtví cizinci v ruských uniformách nebudou vadit domácímu publiku. „Bez pěchoty ale ruské tanky do Kyjeva nevjedou,“ dodal.

Ukrajinci chtějí bojovat až do vítězství
Bezpečnostní expert také komentoval ruské útoky na civilní cíle. „Jsou otřesné, ale Rusko ještě nenasadilo brutální sílu. Plyn stále jde, voda teče, svítí elektřina. Nemyslím si, že cílem je ukrajinskou veřejnost zlomit natolik, aby přestala být odhodlána bojovat. Bombardování lidi spíše upevňuje v jejich odhodlání bojovat,“ vysvětlil. Připomněl také, že podobně neúčinné bylo dennodenní bombardování Německa za druhé světové války.

S tím souhlasil také válečný reportér CNN Prima NEWS Matyáš Zrno, který je přímo v Kyjevě. „Setkal jsem se s jednomyslným odhodláním bojovat proti ruské agresi až do konce. Oni říkají ,až do vítězství‘, ne ,do konce války‘. Možná by v Mariupolu mluvili jinak, to nevím, ale tam, kde jsem já, ze všech lidí vyzařuje odhodlání bojovat,“ řekl v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS.

X X X

Expert popsal použití hypersonické střely. Bránit se proti ní Ukrajinci mohou jen těžko.

Údajné použití hypersonické střely Kinžal na Ukrajině žádný průlom neznamená, vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS vojenský analytik Lukáš Visingr. Rusové tvrdí, že střelou zničili velký podzemní sklad ukrajinských raket a munice v Ivano-Frankivské oblasti na jihozápadě země. Podle vojenských expertů proti nim v současné době neexistuje účinná obrana.

„Střelu použili, aby si ji vyzkoušeli v bojových podmínkách a mohli toho propagandisticky využít. Nemáme nezávislé potvrzení, že se tak skutečně stalo. Nepovažuji to však za vyloučené, použití není riziko. Dalo se to vyřešit například použitím raket Iskander,“ upozornil Visingr v souvislosti s tím, že Kinžal je podle něj „experimentální záležitost“.

O zničení velkého podzemního skladu raket a letecké munice ukrajinských jednotek v obci Děljatyn v Ivano-Frankivské oblasti informoval v sobotu mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Tvrzení ale zatím nelze ověřit.

Co mohou dělat Ukrajinci?

Označování Kinžalu za hypersonickou zbraň je podle experta zavádějící. Tyto typy vojenského arzenálu se totiž pohybují nejméně pětkrát rychleji než zvuk a jsou díky rychlosti a manévrovatelnosti obtížně sledovatelné a zachytitelné.
„Kinžal je ze vzduchu odpalovaná balistická raketa. Vlastně varianta střely Iskander,“ vysvětlil Visingr. Hlavice zbraně je vysoce výbušná. Při údajném útoku na Ukrajině se mohlo jednat o variantu určenou proti podzemním objektům. Hlavice nejprve pronikne pod povrch a exploduje až později.

Proti hypersonickým zbraním neexistuje v současné době účinná obrana. „Ukrajinci nemůžou dělat nic, asi jen zničit letouny, které Kinžaly nesou,“ podotkl Visingr.
Z ukrajinského pohledu by tak mohlo být zajímavé, kdyby země obdržela systémy protivzdušné obrany od zahraničních partnerů. „To by mohlo Rusům použití Kinžalů zkomplikovat,“ odhadl expert.

X X X

Izrael váhá v otázce židovských oligarchů. Nechce naštvat Moskvu ani Západ.

Zatímco západní státy uvalují sankce na podnikatele s vazbami na ruského prezidenta Putina, Izrael řeší, jak se vypořádat s desítkami ruských oligarchů židovského původu. Izraelská vláda zřídila zvláštní výbor, jehož úkolem bude zjistit, jak si země bude moci zachovat svůj statut útočiště pro jakéhokoliv žida, aniž by narazila na přísné sankce, jež jsou zacíleny na Putinův nejužší kruh.

Izraelská média v posledních dnech informovala, že zemi opouštěla i do ní přilétala řada soukromých letounů patřících oligarchům. Kanál 12 v neděli večer uvedl, že do Izraele přiletělo jedno z Abramovičových letadel, zda byl magnát na palubě, ale není jasné. 
Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid při nedávné návštěvě Slovenska ujistil, že země nebude podporovat obcházení západních sankcí. „Izrael nepůjde cestou obcházení sankcí uvalených na Rusko ze strany Spojených států a dalších západních zemí,“ řekl při návštěvě Bratislavy.

Za několik posledních let získaly izraelské občanství či trvalý pobyt desítky židovských ruských magnátů. Mnozí z nich mají dobré vztahy s Kremlem i nadále a nejméně čtyři z nich, například někdejší majitel britského fotbalového klubu Chelsea Roman Abramovič, Michail Fridman, Pjotr Aven a Viktor Vekselberg, nyní čelí na Západě sankcím kvůli údajným vazbám na Putina.
Izrael se zatím k protiruským sankcím zavedeným Spojenými státy, Evropskou unií a dalšími zeměmi nepřipojil. Nyní působí coby prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem, válka na Ukrajině však pokračuje a na sankční seznam přibývají další jména. To na Izrael zvyšuje tlak.

Náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová v rozhovoru s izraelskou televizní stanicí Kanál 12 vyzvala Izrael, aby se připojil k zemím, jež zavedly proti Rusku sankce. V této souvislosti uvedla, že USA chtějí, aby se k sankcím proti Putinovi připojila každá demokracie. „Nechcete se přece stát posledním místem, kde se perou špinavé peníze pohánějící Putinovy války,“ řekla na adresu země.
Někdejší dlouholetý americký diplomat Aaron David Miller na Twitteru komentář Nulandové označil za nejtvrdší kritiku izraelské politiky od začátku války na Ukrajině.

EU kývla na nové protiruské sankce. Dopadnou na ocel, luxus i další oligarchy

Stát Izrael, založený jako útočiště židů po holokaustu, uděluje občanství komukoli židovského původu.
Od rozpadu Sovětského svazu před 30 lety se jich do Izraele přestěhoval odhadem zhruba milion z Ruska a dalších bývalých sovětských republik. V posledních letech se k nim přidal rostoucí počet magnátů z bývalého Sovětského svazu.
Někteří z nich, jako například bývalý magnát v oblasti energetiky Leonid Něvzlin, přišli do Izraele poté, co se rozkmotřili s Putinem. Jiní tak patrně učinili, aby se vyhnuli problémům v zahraničí.

Abramovič například získal izraelské občanství již v roce 2018, když mu nebylo obnoveno britské vízum, zřejmě v souvislosti se snahami britských úřadů zasáhnout proti Putinovým spolupracovníkům v kauze Skripal. Abramovič v Izraeli zřejmě tráví málo času, koupil tam ale několik nemovitostí.

Někteří z ruských židovských oligarchů se drželi spíše v ústraní, jiní se ale stali významnými dárci židovských nadací a hodně investovali do izraelského technologického sektoru.

Pohled na sankce se mění
Zatímco izraelské úřady zvažují, jak v současné situaci postupovat, některé židovské organizace své vztahy s ruskými oligarchy již přehodnocují. Izraelský národní památník obětem holokaustu Jad vašem minulý týden oznámil, že „ve světle nedávného vývoje“ od Abramoviče nepřijme finanční příspěvek, jehož hodnota se podle AP odhadovala na desítky milionů dolarů.

Ukrajinský památník holokaustu Babí Jar, vybudovaný v rokli, kde bylo v roce 1941 za pouhé dva dny zmasakrováno přes 30 000 židů, uvedl, že oligarcha Fridman, který se narodil na Ukrajině, kvůli sankcím odstoupil z poradního sboru památníku.
Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Lior Hajat sdělil, že izraelská vláda zřídila speciální meziresortní výbor, který se bude zabývat otázkou sankcí. Hlavním tématem přitom bude osud oligarchů, na něž se vztahují.

Nové britské sankce hned uzemnily tryskáč ruského oligarchy

Izraelský ministr zahraničí Lapid do té doby doporučil svým kolegům, aby si od oligarchů udržovali odstup. „Musíte být velmi opatrní, protože tihle lidé mají konexe a mohou vám zavolat na mobil a o něco vás požádat,“ řekl Lapid izraelskému kabinetu. „Nic neslibujte, protože by to mohlo způsobit diplomatické škody. Řekněte, že jim nemůžete pomoci, a dejte jim číslo na izraelské ministerstvo zahraničí,“ dodal.

O zmíněných výrocích nejprve informovala izraelská média, následně jejich pravost potvrdili účastníci jednání. Hovořili však pod podmínkou, že zůstanou anonymní, jelikož šlo o uzavřené jednání kabinetu.

Izrael, který je jednou z mála zemí, jež mají dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou, se možná bude moci vyvarovat mezinárodnímu tlaku, pokud se bude nadále pokoušet dělat mezi válčícími stranami prostředníka, píše AP. Pokud by se Izrael připojil k západním sankcím proti Rusku, vyvolal by tím hněv Moskvy a ohrozil by tím svou jedinečnou pozici.
Bývalá izraelská poslankyně a expertka na mezinárodní vztahy narozená v Rusku Ksenia Svetlovová se domnívá, že Izrael se bude snažit nezaujmout jasný postoj, jak dlouho to jen půjde. „Bude to záležet na tom, jaký tlak na zemi vyvinou,“ poznamenala. „Určitě to nebude dobrovolné,“ dodala.

X X X

Kosovo je teď pro Moskvu snadný terč. Možná i nové ohnisko střetu Putina se Západem, tvrdí novinář

Jedinou evropskou zemí, která aktivně v současné situaci podporuje Ruskou federaci je Srbsko. Tamní vláda nepřerušila letecké spojení a v Bělehradu se konaly demonstrace s ruskými vlajkami a obrazy Vladimira Putina. „Srbsko od druhé světové války balancuje mezi Východem a Západem, a to pokračuje dodnes,“ konstatuje novinář Jolyon Naegele.

Americký novinář Jolyon Naegele při hodnocení reportážních příspěvků | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas
Prezident Aleksandar Vučić si prý od svého postoje slibuje, že mu pomůže v nadcházejících parlamentních volbách, které se budou konat 3. dubna.

„Tento týden prohlásil, že cena ruského plynu a ropy se rozhodne až po volbách. Je tam skryté poselství, že Vučić má nepsanou dohodu s Putinem, a že dostane dobrou cenu,“ naznačuje bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky pro střední a východní Evropu v Interview Plus.

Srbskou pozici podle něj ovlivňují pocity slovanské vzájemnosti, pravoslavná víra či historická podpora ze strany Moskvy během intervence NATO v roce 1999 nebo v otázce nezávislosti Kosova.
Za falešný Naegele považuje ruský argument, že pokud mohlo NATO bombardovat Bělehrad, aby uchránilo Kosovo, tak stejně tak může Rusko bombardovat Ukrajinu, aby ochránilo tamní separatisty.

„Bombardování ze strany NATO bylo cílené, nemířilo na civilní objekty,“ uvádí novinář, byť zároveň připouští, že byly zasaženy i civilní cíle.

Připomíná, že do Kosova v roce 1999 vstoupily mírové síly OSN na základě rezoluce Rady bezpečnosti. K ničemu takovému v případě Ukrajiny nedošlo a Valné shromáždění OSN naopak ruský vpád odsoudilo.
Varovné signály
Podle Naegeleho je důvodná obava některých balkánských politiků, že Rusko bude chtít region využít jako další ohnisko střetu se Západem.

„Přispělo by to k problémům pro západní Evropu a USA. A s ohledem na Ukrajinu se Západ nemůže na Balkán soustředit tak, jako před 20 lety,“ soudí.
Obavy má zejména Kosovo. Premiér Albin Kurti už prohlásil, že je v zájmu Ruska otevřít nová bojiště.

„Pro Moskvu je to snadný terč. Spolu s Bělehradem se angažuje v oslabení Kosova v mezinárodní komunitě. A kvůli jejich opozici se nemůže stát členem řady organizací,“ podotýká novinář.
Putin prý chce, aby kosovský stát neuspěl, podobně jako tomu bylo v případě Iráku nebo Afghánistánu.

Naegele vzpomíná, že už v letech 2004–2006 Putin varoval, že pokud se kosovská otázka nepodaří vyřešit ve vzájemné shodě s Bělehradem, může dojít k jednostrannému vyhlášení nezávislosti oblastí v pohraničí Ruské federace, jako je Jižní Osetie, Abcházie, Podněstří nebo Krym.

„My jsme to všichni interpretovali tak, že jde o Sevastopol. Nepochopili jsme, že jde o celý Krym,“ dodává s tím, že Západ ignoroval varovné signály před ruskou invazí do Gruzie.
„Lenost, nezájem, víra, že se věci vyřeší samy od sebe. Těžko říct,“ zamýšlí se Naegele nad důvody.

X X X

Poslance zajímá, zda Fiala v Kyjevě jednal o organizaci, jež by nahradila NATO

Vysvětlení k cestě premiéra Petra Fialy na Ukrajinu požaduje stínový ministr zahraničí za ANO Jaroslav Bžoch. Odvolává se na rozhovor poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro polský server Wiadomości. Poradce v něm ve čtvrtek uvedl, že se jednalo i o nové bezpečnostní alianci, která by mohla nahradit NATO. Zelenskyj o ní mluvil ve středu před kongresem USA.

Český premiér Petr Fiala se v Kyjevě sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil mu i jeho zemi podporu v současné válce s Ruskem. (15. března 2022) | foto: Facebook Volodymyra Zelenského
„Blízký poradce ukrajinského prezidenta v rozhovoru opakovaně tvrdí, že toto bylo klíčovým tématem jednání při návštěvě tří premiérů v Kyjevě. A zároveň naznačuje, že má vzniknout vedle NATO nová aliance, která má být
‚akceschopnější‘ nástupkyní NATO. Nic z toho veřejnosti ani parlamentu premiér Fiala po svém návrhu nesdělil,“ uvedl v pátek Bžoch. Od premiéra bude chtít vysvětlení ve Sněmovně.

„Víme, že Putina může zastavit jenom síla. NATO dneska tu sílu nemá. Pravda je taková, že největší vojenská organizace v historii nedělá na Kreml žádný dojem,“ říká poradce Zelenského pro server Wiadomości. Říká v rozhovoru, že bude třeba vytvořit úplně novou organizaci, která upevní bezpečnost v celé Evropě a tvrdí, že to bylo jedno z klíčových témat setkání Zelenského s českým, polským a slovinským premiérem.

Zelenskyj o nové organizaci U-24, která by zajišťovala bezpečnost v Evropě, mluvil ve středu po návratu Fialy do České republiky z Kyjeva ve svém vystoupení před americkým Kongresem.
„Navrhujeme vytvořit sdružení, svaz odpovědných zemí, které mají sílu a vědomí okamžitě zastavit konflikty, poskytnout veškerou potřebnou pomoc do 24 hodin, v případě potřeby i zbraně, sankce, humanitární podporu, politickou podporu, finance: vše, co potřebujete k udržení míru a rychlé záchraně světa,“ prohlásil ukrajinský prezident ve svém vystoupení. Kongres oslovil telekonferenčně.

Kongresmanům také řekl, že když nemohou zajistit nad Ukrajinou bezletovou zónu, ať zemi aspoň zásobí letadly a prostředky protivzdušné obrany. Ukrajina potřebuje podle něj pomoc USA hned teď.
„My už nemůžeme důvěřovat existujícím institucím, proto jsme povinni hledat nové garance, vytvářet nové instrumenty,“ prohlásil Zelenskyj.
O nové organizaci U-24 začal Zelenskyj hovořit poté, když nedostal od členských států NATO jasnou odpověď na otázku, zda bude Ukrajina někdy přijata do Severoatlantické aliance.

„Jednání o ničem takovém neproběhlo. Všechna témata jednání v Kyjevě představil pan premiér na tiskové konferenci po příletu do ČR,“ řekl iDNES.cz Fialův mluvčí Václav Smolka. „Hlavními tématy byly sankce proti Rusku, humanitární pomoc Ukrajině, podpora prostřednictvím vojenského materiálu a diplomatické řešení konfliktu,“ uvedl mluvčí, který byl v Kyjevě s Fialou. Na Ukrajinu doprovázel Fialu i jeho poradce Tomáš Pojar.

Fiala po návratu z cesty mluvil o tom, že Ukrajinci podle něj především potřebují dodávky zbraní. Uvedl, že se Zelenským mluvili o sankcích proti Rusku, o humanitární, vojenské a diplomatické pomoci. V Kyjevě probírali i nápad, že by některé státy nabízely azyl vojákům Ruska, kteří by dezertovali.
Spolu s českým premiérem do hlavního města Ukrajiny, které se brání vojenské agresi ze strany Ruska, jeli i premiéři Polska Mateusz Morawiecki a Slovinska Janez Janša.

X X X

Kvůli uprchlíkům nás vyhazují, starosta čelí útokům

S partnerkou a dvouletou dcerou žije v obecním bytě, do toho si koupili dům, který bude prvně potřebovat rekonstrukci. Jenže za nimi přišel starosta Bezdědovic, aby se vystěhovali. Taková je verze příběhu Jiřího Thorovského, který se začal šířit Facebookem a vedl k útokům a výhrůžkám na adresu starosty obce. Ten říká, že věc se má jinak. Starosty se následně zastal i jihočeský hejtman Martin Kuba.
„Vůbec! Právě píšu prohlášení na stránky úřadu, protože se to nezakládá na pravdě,“ sdělil zděšeně redakci iDNES.cz oslovený starosta Bezdědovic Jiří Bláha. 
Přiznává, že část příběhu pana Thorovského pravdivá je - tedy že rodinu navštívil v otázce bydlení. Pak se už ale jejich výpovědi rozcházejí.

Zatímco nájemník a autor naštvaného facebookového příspěvku tvrdí, že jim Bláha nařídil co nejdřívější vystěhování, starosta přináší odlišný pohled na věc. 
„Přišel jsem za nimi slušně se zeptat, protože vím, že koupili nemovitost v Blatné,“ říká Bláha s tím, že od krajského úřadu dostali dotaz, jestli budou schopni vytvořit ubytovací místa pro uprchlíky. 
„Přišel jsem se zeptat, jestli už předělávají a v jakém časovém horizontu budou schopni ten byt uvolnit, abych to mohl dát na vědomí krajskému úřadu,“ dodává starosta.

Jenže poté, co obyvatel obce obvinil na sociálních sítích starostu z neférového jednání, rozpoutalo se hotové peklo. „Mám dnes telefon za telefonem, nechutné sms zprávy. Jsem z toho fakt špatný,“ mrzí Bláhu.
K facebookovému příspěvku se dostal i hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba, který si od dvojice partnerů nejprve vyžádal podrobnější informace a diskutoval s nimi, načež se s Bláhou spojil a později mu dal i za pravdu.
Martin Kuba
Milí Jihočeši, rád bych uvedl na pravou míru informace, které jsem dnes zachytil na Facebooku a považuji za nutné je hned v úvodu vyvrátit. Údajně jsem měl nařídit starostům obcí, aby vypovídali nájmy v obecních bytech stávajícím českým nájemníkům, protože musí byty uvolnit pro ukrajinské uprchlíky.

Nic takového jsem nenařídil a nic ta...kového se nesmí dít. Jen v souvislosti s tím jsem také od starostů dostal informace, že v některých obcích využívají obecní nájemní byty lidé, kteří mají ještě svoje vlastní byty nebo domy. I když se přiznám, že takovou situaci moc nechápu, a asi se jedná o jednotky případů, nechávám takové případy na posouzení jednotlivých starostů. A případně se na mě obratťe.

„Myslím, že pan starosta se na Vás obrátil hlavně proto, že ví, že máte ještě jinou nemovitost v Blatné. Pokud by to tak nebylo, tak by se na Vás, nebo (obecně na) takovou rodinu vůbec neobracel. Proto považuji Váš příspěvek z tohoto pohledu „zevšeobecňování“ za velmi zavádějící a nebezpečný,“ napsal pod příspěvek Kuba.

Ztraceno v překladu? Podle ukrajinského listu už Česko nepřijímá uprchlíky
Redakce iDNES.cz oslovila i Thorovského. Ten připustil, že situace byla opravdu taková, jak popsal starosta Bláha, včetně platnosti smlouvy do konce roku 2022. 
„Pan starosta nám přišel sdělit informaci, že předevčírem večer proběhla videokonference se starosty jihočeských obcí a hejtmanem. Ten starostům sdělil, že každá obec bude muset vyčlenit ubytovací místa pro lidi z Ukrajiny,“ začal Thorovský popisovat události posledních hodin.

„Řekl nám, jak to vidíme s rekonstrukcí, kdy se budeme moci přestěhovat. Odpověděl jsem mu, že to nedokážu odhadnout, to je práce minimálně na tři čtyři měsíce, to není hned. Nakonec mi řekl, že když to bude nutné, bude se to muset vyřešit dvouměsíční výpovědní lhůtou, kdy řekl, že ‚je nouzový stav, tak nevím, jestli to bude opravdu dva měsíce. Ze zákona, když se nic neděje, jsou dva měsíce, ale máme nouzový stav a nevím, jak to je. Třeba to může být rychleji,‘“ doplnil Thorovský podrobnosti.

Příspěvek jsem nemířil na starostu, vysvětluje pisatel
Dále upřesnil, že svůj facebookový příspěvek nemířil na starostu a rozčiloval se pouze nad situací obecně. 
„Pozor, neosočil jsem našeho starostu, nechci, aby měl problémy. Teď jsem s ním mluvil a celou situaci mu vysvětlil, že to nebylo mířené proti němu,“ říká.

Z jednání měl ale dojem, že by Čech mohl být „vyhozen“ z bytu na úkor nově příchozích lidí. Proto napsal svůj rozhořčený příspěvek na sociální síť. „Přispěl jsem na Ukrajinu, nepřeju nikomu nic tak ošklivého jako je válka, je třeba jim pomoct, ale ne na úkor Čechů,“ dodává Thorovský.

X X X

Uprchlíky ubytují i pod Hradem Prahy. Vyhradí jim dva větší byty, řekl Ovčáček

Objekt takzvané Klárovy vily Na Opyši, který spravuje Kancelář prezidenta republiky, bude sloužit jako ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny. „V objektu jsou k dispozici dva větší byty, ty byly následně nabídnuty Charitě ČR,“ uvedl v pátek mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

V Klárově vile Na Opyši měl vedený služební být i vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. 

Prezident Miloš Zeman se na hradního kancléře Vratislava Mynáře obrátil s žádostí, aby prověřil možnosti ubytování ukrajinských uprchlíků v objektech spravovaných pod záštitou prezidentské kanceláře. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou v pátek na stránkách Hradu zveřejnil prezidentův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.

„Bezpečnostní složky státu vyloučily objekty, které se nacházejí v bezpečnostním perimetru Pražského hradu a zámku v Lánech,“ uvedl Ovčáček. Jako vhodné ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny byl však vytipován objekt vily Na Opyši. V něm mají být k dispozici dva větší byty, které by podle hradního mluvčího mohly posloužit zejména maminkám s dětmi.
Vyčleněné dva byty byly následně podle Ovčáčka nabídnuty neziskové humanitární organizaci Charita ČR. „Konkrétní kroky k ubytování uprchlíků z Ukrajiny budou provedeny v nejbližších dnech,“ upřesnil mluvčí. 

Objekt vily Na Opyši se nachází nedaleko východního vstupu do Pražského hradu. Je to místo na konci Starých zámeckých schodů vedle Svatováclavské vinice. Ve vile spravované Hradem pobýval v minulosti i spolek Přátelé Miloše Zemana, skrze který byla spolufinancována prezidentská kampaň Miloše Zemana. 
Na stejné adrese měl vedený služební být i vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář. Za měsíční nájemné obou bytů platil Mynář i Spolek Miloše Zemana jen 5 621 korun.

X X X

V pátek přibylo 8705 případů covidu, o 350 více než před týdnem

Epidemie covidu-19 v Česku po dvou dnech poklesu v pátek znovu zrychlila. Laboratoře odhalily 8705 případů nákazy, zhruba o 350 více než před týdnem. Testů bylo přitom opět méně. Podezření na opakovanou nákazu mělo 1648 lidí, přibližně stejně jako před týdnem. Takzvané incidenční číslo mírně vzrostlo. Na 100 tisíc obyvatel připadá v Česku za posledních sedm dní 506 případů koronaviru.

Od pondělí epidemie zatím v mezitýdenním srovnání třikrát zrychlila a dvakrát zpomalila. Rozdíly ale nebyly nijak výrazné. Celkem laboratoře za pět dní tohoto týdne odhalily 46 946 případů, o týden dříve to bylo za stejnou dobu o 450 případů méně.
Ve všech pěti dnech tohoto týdne byl ale nižší počet testů, vzrostla tak naopak jejich pozitivita. Projevuje se to zejména u preventivně testovaných, v jejichž případě bývá tento týden pozitivní pětina až čtvrtina vzorků.
Minulý týden se ve všech případech držela jejich pozitivita pod 20 procenty. Například v pátek byl koronavirus objeven u téměř 24 procent lidí, kteří se nechali otestovat preventivně, před týdnem to bylo 16,35 procenta.

Počty hospitalizovaných klesají
Incidenční číslo se celý týden drží těsně nad úrovní 500 a výrazně se nemění. K dnešku vzrostlo od pátku v devíti krajích. Nejvyšší je stále v Plzeňském kraji, kde na 100 tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 621 nakažených. Naopak v Karlovarském kraji má incidence hodnotu 369, což je nejméně v Česku. V žádném jiném kraji není incidenční číslo nižší než 400.
Počty hospitalizovaných podle revidovaných údajů ministerstva celý týden klesají. V pondělí bylo v nemocnicích s covidem 2483 pacientů, jejich počet se tedy snížil o více než 300. V těžkém stavu je 133 pacientů, což je ale pouze o jednoho méně než na začátku týdne.

Rakousko vrací povinnost respirátorů uvnitř. Rozvolnili jsme brzy, uznává

Očkovat proti koronaviru se v pátek nechalo 7765 lidí. V předchozích čtyřech dnech počet zájemců nikdy nepřekročil čtyři tisícovky. Podobný nepoměr ale ministerstvo eviduje i v předchozích týdnech, v pátek bývá vždy počet očkování nejvyšší. Naopak v mezitýdenním srovnání zájem nepatrně klesl, což je dlouhodobý trend. Jednoznačně nejvyšší zájem je nyní o třetí, posilující, dávku, v pátek si pro ní přišlo téměř 6400 lidí.

První případy koronaviru v Česku se potvrdily 1. března 2020. Za dobu trvání epidemie se v zemi prokazatelně nakazilo více než 3,7 milionu lidí. S nákazou dosud zemřelo 39 352 lidí.

X X X

Proč přibývá nakažených covidem? Roli hraje varianta BA.2, rozvolnění i vyprchávání ochrany, říkají experti

Českem se šíří omikronová varianta BA.2. Co o ní zatím víme? Je sice nakažlivější, hospitalizovaných ale pravděpodobně nepřibyde, protože očkování proti ní funguje. Shoduje se na tom sedmička expertů, které oslovil server iROZHLAS.cz. V anketě odpovídali také na otázky, zda by lidé měli dál nosit respirátory nebo proč počty nakažených v Česku mírně rostou.
ANKETA Praha 5:00 18. března 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu
„Na našem území dosáhl výskyt subvarianty BA.2 podle hlášení Státního zdravotního ústavu už celé jedné čtvrtiny všech případů,“ popisuje biochemik a virolog Libor Grubhoffer.

Nový omikron je přitom nakažlivější. „Víme, že je nakažlivější, přibližně 1,5krát více než klasická varianta omikronu,“ upřesňuje epidemiolog Petr Smejkal. Podle Grubhoffera může být i více než třikrát nakažlivější.
Zatím se ale zdá, že by pacienti v nemocnicích neměli výrazně přibývat.
„Varianta BA.2 by neměla způsobovat těžší průběh nemoci, zvláště u jedinců s postinfekční či postvakcinační imunitou,“ doplňuje imunolog a biochemik Zdeněk Hel.

Proti BA.2 navíc dobře chrání stávající vakcíny. „Dobrou zprávou je, že stále dostupné mRNA vakcíny s třetí posilovací dávkou snižují riziko nákazy subvariantou BA.2 dokonce více (74 %) než je to mu při infekci subvariantou BA.1 (65 %),“ doplňuje Grubhoffer.

Nicméně kvůli nakažlivější omikronové variantě rostl podle odborníků v posledních dnech počet odhalených případů covidu. Nebyl to ale jediný důvod.
„Pravděpodobně je to kombinovaný efekt předešlého rozvolnění, šíření ještě infekčnější varianty BA.2 a asi hlavně postupně klesajícího ochranného efektu očkování a prodělání nemoci,“ vyjmenovává imunolog, mikrobiolog a biochemik Václav Hořejší.

Rozvolnění jako ústupek?
Lidé na většině míst odložili v pondělí respirátory. Povinné zůstaly už jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách.
Podle viroložky Ruth Tachezy ale bylo na takový krok brzy. Epidemická situace v Česku není teď ideální, upozorňuje i epidemiolog Roman Prymula. A podobně to vidí i epidemiolog Jan Kynčl. „Pokud by k tomu (rozvolnění) došlo například o dva týdny později, situace by mohla být příznivější,“ upozorňuje.

Také Grubhoffer by počkal nejméně do konce března. Rozvolnění kvůli nevoli veřejnosti označuje za předčasný ústupek vlády a doporučuje lidem respirátory nosit. „Ve vlastním zájmu bych doporučil lidem ještě vydržet a nosit respirátory či rousky v uzavřených prostorách,“ radí.

Ochranu úst a nosu by neměli podceňovat podle odborníků zejména lidé z rizikových skupin, tedy například nemocní nebo senioři. „Pokud jsem třeba vážně nemocný, určitě bych na místech větší koncentrace osob respirátor nosil i nadále. Pokud mám obavy z nákazy, jistě také. Je to i proto, že strach a stres oslabuje imunitu,“ konstatuje Kynčl.
Podle Smejkala už ale nyní nemusí být nošení respirátorů povinné. „Nedoporučoval bych lidem respirátory odkládat, nicméně nemusí to být už povinnost,“ uzavírá.

Sedmička odborníků

1. Co zatím víme o subvariantě omikronu označované jako BA.2? Je nakažlivější, způsobuje stále lehčí průběh onemocnění?

2. Česko od pondělí rozvolnilo opatření ohledně respirátorů. Je to podle vás v pořádku? A doporučil/a byste lidem skutečně respirátory odložit, nebo by je měli dál nosit?

3. Počty nakažených v Česku v mezitýdenním srovnání zhruba od začátku února klesaly, od minulého týdne ale začaly opět růst. Můžete stručně vysvětlit důvody?

Libor Grubhoffer, Zdeněk Hel, Václav Hořejší, Jan Kynčl, Roman Prymula, Petr Smejkal, Ruth Tachezy, Libor Grubhoffer
biochemik, virolog

1. Subvarianta BA.2 varianty omikron koronaviru SARS-CoV-2 byla poprvé zaznamenána v Dánsku na začátku letošního roku a od té doby se stačila výrazným způsobem rozšířit na územích původně ovládaných variantou delta a následně i částečně variantou omikron BA.1.

Dosavadní poznatky potvrzují, že subvarianta BA.2 je více než 3x nakažlivější než BA.1. Experimentální studie na myším modelu covidu-19 publikovaná japonskými vědci varuje před větší virulencí a patogenitou subvarianty BA.2, míra poškození plicní tkáně připomíná vážností poškození plicní tkáně srovnatelné s projevy varianty delta.

Dosavadní klinické zkušenosti však nic takového nepotvrzují v případě infekce člověka. Zdá se tedy, že v nakaženém lidském organismu se subvarianta BA.2 chová mírněji, srovnatelně se subvariantou BA.1. Počet hospitalizovaných jedinců stonajících subvariantou BA.2 spíše klesá, stejně jako počet těžkých případů vyžadujících intenzivní péči. Pokud to bude platit i v dalším průběhu pandemie covidu-19, bude to mít příznivé důsledky.

Subvariana BA.2 získala proti BA.1 další mutace ve spiku S, začíná se dokonce uvažovat o jejím „povýšení“ na novou variantu s dosud nepřiřazeným označením novým písmenem řecké abecedy.
Momentálně je tato nakažlivější varianta příčinou nových vzedmutí pandemické křivky v celé řadě zemí světa, včetně sousedního Německa. Na našem území dosáhl výskyt subvarianty BA.2 podle hlášení Státního zdravotního ústavu už celé jedné čtvrtiny všech případů.

Dobrou zprávou je, že stále dostupné mRNA vakcíny s třetí posilovací dávkou snižují riziko nákazy subvariantou BA.2 dokonce více (74 %) než je to mu při infekci subvariantou BA.1 (65 %).
2. Osobně bych byl s tímto opatřením opatrnější, ještě bych počkal do konce března a nadále se řídil incidenčním číslem počtu nakažených jedinců za posledních sedm dnů na 100 tisíc obyvatel. To je totiž napříč jednotlivými kraji stále příliš vysoké a v průměru se pohybuje kolem hodnoty 500.

Naráží to bohužel na velkou nevoli v široké veřejnosti, a tak předčasné upuštění od povinnosti nosit ochranu úst a nosu také na pracovištích, v obchodech a dalších místech setkávání lidí byl z mého pohledu předčasný ústupek vlády.
Ve vlastním zájmu bych doporučil lidem ještě vydržet a nosit respirátory či rousky v uzavřených prostorách.

3. Nárůst počtu nemocných včetně reinfekcí je důsledek postupného rušení protiepidemických opatření, se kterým vláda začala před třemi týdny. Dalo se očekávat, že to usnadní kontakt vnímavé části naší populace se subvariantou omikronu BA.2, a projeví se to jako určitý vzestup aktuálně zaznamenávaných počtů onemocnění na jinak pozvolna klesající pandemické křivce.
V těchto dnech by neměla naše hygienická a epidemiologická služba zanedbat kontrolu zdravotního stavu a testování na covid-19 běženců prchajících před genocidou páchanou putinovským Ruskem na ukrajinském lidu.

Zdeněk Hel
imunolog, biochemik

Denní nové případy infekce rostou ve více než polovině států Evropy. Jen ve Velké Británii eviduji přibližně 55 000 nových případů denně. Vzrůstající tendence se dá očekávat i v České republice.
Důvodem je především síření varianty SARS-CoV-2 BA.2, která je více transmisibilní (přenosná, pozn. red.). Dalšími důvody jsou rozvolnění opatření, nárůst sociálních kontaktů a vyprchávání imunitní ochrany po předchozí imunizaci či prodělané nemoci.
Varianta BA.2 by ale neměla způsobovat těžší průběh nemoci, zvláště u jedinců s postinfekční či postvakcinační imunitou.

Roušky zajisté nechceme nosit věčně. Budeme je moci odložit, tedy alespoň na několik měsíců přestat vyžadovat jejich povinné nošení. Musíme být ale připraveni na to, že je možná budeme muset znovu nasadit v případě nové, vážnější vlny epidemie.
V mezičase by nošení ochranných roušek mělo být ponecháno na svobodné vůli občanů. Každý, kdo chce tímto způsobem chránit své zdraví, tak může činit dál. Používání roušek části občanů se u nás stane běžnou součástí života, zvláště v období sezonních infekcí, tak jako tomu bylo již před pandemií covidu-19 u východoasijských národů.
Václav Hořejší
imunolog, mikrobiolog, biochemik

1. Je o něco nakažlivější a způsobuje velmi pravděpodobně stejně závažné onemocnění jako ty předcházející varianty (dojem, že omikron způsobuje lehčí onemocnění, je pravděpodobně mylný - jen teď koluje v odolnější populaci (očkovaní, prodělání nemoci), takže počet vážnějších případů je nižší než u té „naivní“ (neočkované) populace.

2. Toto rozvolnění se určitě projeví zvýšením počtu případů (doufejme, že jen malým). Rozhodně by se mělo dodržovat to, co stále platí (respirátory dopravních prostředcích a zdravotnických zařízeních). Lidé z rizikových skupin by respirátory měli ve vlastním zájmu používat i nadále na rizikových místech (shromažďování lidí v uzavřených prostorech).

3. Pravděpodobně kombinovaný efekt předešlého rozvolnění, šíření ještě infekčnější varianty BA.2 a (asi hlavně) postupně klesajícího ochranného efektu očkování a prodělání nemoci.

Jan Kynčl
epidemiolog

1. BA.2 vykazuje větší schopnost se šířit v porovnání s BA.1 (BA.1.1). Není zatím prokázáno, že po infekci BA.1 nemůže dojít k reinfekci, i když pravděpodobnost reinfekce je malá. BA.2 sice vyvolává v experimentálním modelu na laboratorních zvířatech (křečci) závažnější onemocnění, ale v praxi tento nález není doposud jednoznačně zdokumentován.

2. Rozvolňuje celá Evropa, jistě je to na místě, pouze vzhledem k aktuální epidemiologické situaci je to trochu předčasné. Pokud by k tomu došlo například o dva týdny později, situace by mohla být příznivější. Je ovšem třeba zdůraznit, že na některých místech jsou respirátory nadále povinné (např. hromadná doprava a zdravotnictví), přitom vidíme, že i zde jsou lidé, kteří ani tuto povinnost nedodržují.

Pokud se ptáte na doporučení, ponechal bych to na rozhodnutí jednotlivce. Neměli bychom uvažovat jen ve stylu černá nebo bílá, tj. nic nebo povinnost. To, že něco není povinné, automaticky neznamená, že pokud sám chci, již nesmím chránit sebe nebo ostatní.
Pokud jsem třeba vážně nemocný (bez ohledu na věk), určitě bych na místech větší koncentrace osob respirátor nosil i nadále. Pokud mám obavy z nákazy, jistě také. Je to i proto, že strach a stres oslabuje imunitu.
3. Důvodů je asi více, částečně to může souviset s poněkud překotným rozvolněním. Dalším důvodem může být výskyt subvarianty omikronu. Důležité je, že nedochází k přetížení nemocnic velkým množstvím nemocných se závažným průběhem.

Roman Prymula
epidemiolog
1. Víme o ní ze situace, která se vyvíjela zejména v Dánsku. Tam šlo o dominantní mutaci, která víceméně vedla k tomu, že pokles v Dánsku byl podstatně pomalejší než v okolních zemích. Mutace se dostala i do jiných zemí a začíná se šířit. Na druhou stranu se dramaticky neliší od původní varianty omikronu. Nejcharakterističtější je na ní v tuto chvíli to, že se dokáže šířit ještě více než ta klasická omikronová varianta.

2. Jsme v situaci, kdy je celospolečensky očekáváno, že opatření budou postupně kompletně rozvolněna. Na druhou stranu epidemiologická situace, která tady je, není úplně optimální. Pokles, který tady byl řadu týdnů, se v podstatě zastavil. A po mnoha týdnech došlo i k určitému nárůstu, byť ten nárůst je spíše matematický než reálný. Každopádně reprodukční číslo se dostalo mírně nad jedna, to znamená, že pokles tady není. Jsou instituce, které se snaží spontánně bránit případnému šíření, protože se dohodly, že uvnitř budou respirátory stále nosit, přestože to plošné opatření už to nenařizuje.

3. Je to kombinace řady vlivů, které se začínají projevovat. Tím asi nejzásadnějším je, že opatření byla zrušena a v populaci je stále poměrně vysoká nálož. Tím, že opatření nejsou, tak lidé, kteří se potkávají, se mohou nakazit. Stále vidíme, že u indikovaných z hlediska klinického stavu, kteří jdou na vyšetření, je až 36 procent testovaných pozitivní. A tam, kde je epidemiologická indikace, to znamená kontakt, tak tam je pozitivních přes 20 procent. To jsou stále vysoká čísla. Potřebovali bychom se dostat k pěti procentům, abychom mohli říci, že to kontrolujeme. Zatím to je stále poměrně spontánní vývoj.
Petr Smejkal
epidemiolog

1. Víme o ní, že je nakažlivější, přibližně 1,5krát více než klasická varianta omikronu BA.1. Zatím to vypadá, že způsobuje podobný průběh onemocnění jako omikron, ale tady ještě počkejme. Dobrá zpráva je, že vakcíny proti BA.2 chrání stejně jako proti omikronu. Čekám stagnaci současné situace a nárůst případů. Vidíme to již ve Velké Británii, v Nizozemí a u nás to bude podobné.

2. Nedoporučoval bych lidem respirátory odkládat, nicméně nemusí to být už povinnost. Důležitý je stále apel na imunosupromované (lidi se sníženou imunitou, pozn. red.), neočkované, ty ve styku s dětmi a seniory.
3. Důvody jsou dva zásadní - rozvolnění a šíření varianty BA.2. A šíření zpráv, že „COVID skončil“.
Ruth Tachezy
viroložka

1. Jedná se o sublinii varianty omikron označované i jako 21L a i tato sublinie je řazena jako VOC (varianta hodna pozornosti). Nadále probíhá bedlivé sledování jejího výskytu v populaci. Ve srovnání s dosud převažující sublinií omikronu BA.1 obsahuje dalších 10 unikátních změn proteinu S i jiných.

První data naznačují, že jeho přenosnost by mohla být o něco vyšší, než u ostatních sublinií omikronu. Účinnost stávajících vakcín ale je u obou sublinií srovnatelná a zdá se též, že infekce sublinií omikronu BA.1 chrání relativně dobře před reinfekcí sublinií BA.2. Ohledně závažnosti onemocnění vyvolaného BA.2 se spíše zdá, že nebude vyšší.

2. Dle mého je to ještě brzy. Podívejme se na čísla nakažených. Stále je mnoho viru v populaci a při rezignaci na všechna nefarmakologická opatření a nezájmu o vakcinaci se virus dostane ke všem jedincům dosud citlivým k infekci. U těch neočkovaných, částečně očkovaných a rizikových může dojít k vážnému průběhu, hospitalizaci, úmrtí či dlouhodobým následkům. Nezbývá tedy, než aby se ti, kterých se to týká, pečlivě chránili nadále. Nemusí to ale vždy plně dostačovat, pokud se ostatní lidé chránit nebudou.

3. Myslím, že je to především důsledek rozvolnění, zrušení všech opatření. I když u nás sublinie BA.2 koluje, zatím její množství neroste závratně a tedy bych jejímu výskytu zatím nepřičítala majoritní podíl na šíření infekce v populaci.

X X X

Rakousko vrací povinnost respirátorů uvnitř. Rozvolnili jsme brzy, uznává

V Rakousku se kvůli vysokým počtům nakažených v polovině příštího týdne vrátí povinnost nosit respirátor třídy FFP2 ve vnitřních prostorách. Oznámil to rakouský ministr zdravotnictví Johannes Rauch s tím, že podrobnosti se lidé dozvědí později. Zrušení velké části zbývajících opatření proti pandemii covidu-19 z počátku měsíce podle něj přišlo příliš brzy.

Rakouská vláda zrušila většinu zbývajících protiepidemických opatření 5. března. Od té doby není při vstupu do země potřeba doklad o očkování, o prodělání nemoci či negativní test na covid-19. 
Gastronomické podniky od té doby mohou mít otevřeno i v noci a nutnost nosit respirátor zůstala zachována pouze ve veřejné dopravě, v supermarketech či v nemocnicích.

Vláda nutnost opětovného zpřísnění opatření zdůvodňuje přetížeností personálu ve zdravotnických zařízeních kvůli velkému počtu pacientů. Rauch konstatoval, že prognózy se od schválení rozvolnění opět zhoršily. 
I v příštích dvou týdnech se očekávají denní počty nakažených nad 50 tisíc. Původně se přitom očekávalo, že čísla budou klesat. „To se nepotvrdilo, to se změnilo, a sice výrazně,“ připustil v pátek Rauch.

Česko od pátku ruší koronavirová omezení pro příjezd ze zemí EU

V pátek v Rakousku úřady evidovaly 51 112 nově nakažených. V nemocnicích je 3 048 covidových pacientů, z toho 207 na jednotkách intenzivní péče.
Roušková povinnost v interiérech bude stanovena ve velmi přesném nařízení, které bude vyhlášeno do středy, ujistil Rauch. Podle něj je smysluplné nosit respirátor všude tam, kde je to možné, tedy například i na pracovišti. S ministrem školství Martinem Polaschekem bude třeba projednat, zda se roušková povinnost znovu zavede ve školách.

X X X

Ukrajina zřídila tábory pro válečné zajatce. Staráme se o ně, řekla prokurátorka.

Server Ukrajinska pravda v sobotu zveřejnil, že na Ukrajině byly zřízeny a otevřeny speciální tábory pro ruské válečné zajatce. Dle generální prokurátorky Iryny Venediktové je o zajatce postaráno, což je jeden z projevů civilizované země.

V rozhovoru pro BBC se generální prokurátorka Ukrajiny Iryna Venediktová, která pochází z Charkova, snažila vysvětlit, že Ukrajina není Rusko a že ukrajinská justice musí zůstat objektivní a nestranná.
O zajateckých táborech se zmiňoval již na začátku března poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny Oleksij Arestovyč. „Vzhledem k tomu, že v důsledku nepřátelských akcí byly zajaty stovky ruských vojáků, bude Ukrajina nucena zřídit pro ně nové tábory,“ uvedl tehdy. Od té doby se však žádné bližší informace neobjevily.

V rozhovoru pro BBC však Venediktová před pár dny potvrdila, že tyto zajatecké tábory již existují. „Pracovali jsme na tom, protože to vyžaduje Ženevská konvence,“ uvedla.

Ukrajinská videa se zajatci porušují Ženevské úmluvy, míní ochránci práv
Válečným zajatcům je podle Venediktové poskytována lékařská péče téměř na stejné úrovni jako ukrajinským vojákům. „Proto se domnívám, že se projevujeme jako civilizovaná země, která odsuzuje agresora, ale nestává se agresorem,“ dodala.

Ženevské úmluvy
Ženevské úmluvy jsou čtyři úmluvy a tři dodatkové protokoly, které upravují podmínky a pravidla na ochranu osob, které se neúčastní bojů nebo jsou z nich vyřazeny, např. váleční zajatci či ranění. Poslední revize těchto úmluv byly sjednány v Ženevě v roce 1949.
K počtu válečných zajatců se Venediktová odmítla vyjádřit. „Údaje o počtu válečných zajatců samozřejmě mám, ale na otázky, které nespadají do mé kompetence, nemohu odpovědět.“ Za válečné zajatce dle jejích slov odpovídá speciálně vytvořená agentura pro vymáhání práva. Počet zajatců později pro TSN upřesnila ministryně Iryna Vereščuková. Podle ní je v táborech necelých 600 ruských vojáků.

„Naši váleční zajatci samozřejmě musí být ve speciálních vojenských táborech a my jsme to vyřešili,“ řekla dále Venediktová. Řešení podle ní spadá především do kompetencí ministerstva obrany, vnitra a dalších příslušných orgánů, pro něž je daná problematika specifická.
Na závěr dodala, že chce, aby její země byla v tomto směru otevřená a pracovala v rámci mezinárodního humanitárního práva.

X X X

ESLP rozhodl zastavit posouzení všech stížností proti Rusku i činnost ruského soudce

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) oznámil, že zastavuje posouzení všech nevyřízených stížností proti Ruské federaci. Jde o právní důsledek rezoluce Výboru ministrů, že Rusko přestává být členem Rady Evropy. Činnost ruského soudce je zastavena. ESLP nyní posoudí další dopad rozhodnutí Výboru ministrů. U Soudu bylo k 1. lednu 2022 evidováno 16 988 nevyřízených stížností jednotlivců proti Rusku a šest mezistátních stížností.

Vazbu na východní Ukrajinu, Krym a Azovské moře má 8 500 nevyřízených stížností. Kromě jiných jsou stěžovateli před Soudem například příbuzní obětí sestřeleného letu Malajských aerolinií MH 17. Mimo jiné jde o případ ukrajinského vojáka zadržovaného ozbrojenými skupinami dva roky na východě Ukrajiny nebo o případ uvězněného filmového režiséra Olega Sentsova, uvedl už v lednu Evropský soud pro lidská práva u příležitosti aktualizace profilů jednotlivých členských zemí Rady Evropy a Úmluvy.

Do doby, než Soud posoudí

Členství Ruské federace v Radě Evropy ovšem končí a s tím zatím končí možnost těchto obětí podat stížnost u Evropského soudu pro lidská práva a v případě úspěchu získat od Ruska odškodnění, jak vyplývá z oznámení Evropského soudu pro lidská práva.
„Na základě usnesení Výboru ministrů, že Ruská federace přestává být členem Rady Evropy od 16. března 2022 (usnesení (CM/Res(2022)2), rozhodl se soud zastavit posuzování všech nevyřízených stížností proti Ruské federaci jako právní důsledek předmětného usnesení pro práci soudu,“ stojí na stránce Soudu.

Zastavena je nově rovněž činnost ruského soudce Michaila Lobova, který byl zvolen do funkce letos v lednu. „Soudní činnost soudce Lobova je v současné době pozastavena do doby, než soud posoudí právní důsledky rezoluce CM/Res (2022)2) na práci soudu,“ stojí doslova u jeho jména.

Rusko vystupuje, Rada Evropy ho vylučuje
Předmětná rezoluce Výboru ministrů 2022/2 deklaruje, že Ruská federace agresí proti Ukrajině porušila Článek 3 stanov Rady Evropy. Poté odkazuje na dočasné odebrání práva reprezentace Ruska dne 25. února 2022 a ke sdílenému prohlášení funkcionářů Rady Evropy ze dne 10. března 2022 jakožto i k jednání mimořádného zasedání Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve dnech 14. – 15. března 2022.

O těchto událostech Česká justice již dříve informovala. Ve stejné době oznámilo Rusko, že z Rady Evropy vystoupí.
Výsledkem jednání Parlamentního shromáždění rady Evropy bylo usnesení, že Rusko nemůže být členem Rady Evropy, nechť členství stáhne nebo bude vyloučeno. Usnesení bylo přijato v noci 15. března 2022. 

To se nakonec skutečně stalo: Rada Evropy členství Ruska zastavila, když před tím Rusko oznámilo vystoupení. Stav potvrzuje i text rezoluce Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 16. března 2022, kterým se členství Ruska v Radě Evropy zastavuje, zatímco Ruská federace z organizace vystupuje. Co se týče Úmluvy o lidských právech a základních svobodách, obsahuje text pouze „záměr“ Ruska tuto smlouvu vypovědět.

„Berouc na vědomí, že vláda Ruské federace sdělením ze dne 15. března 2022 informovala generálního tajemníka o svém vystoupení z Rady Evropy v souladu se Statutem Rady Evropy a o svém záměru vypovědět Evropskou úmluvu o lidských právech, rozhoduje v rámci řízení zahájeného podle článku 8 Statutu Rady Evropy, že Ruská federace přestává být členem Rady Evropy od 16. března 2022,“ stojí doslova v rezoluci Výboru ministrů.

Ukrajina v. Rusko
Jak vyplývá z aktuálního profilu Ruské federace, vyloučení Ruska z Úmluvy a členství v Evropském soudu pro lidská práva této zemi spíš pomáhá, než škodí. Více si stěžuje Ukrajina na Rusko než Rusko na Ukrajinu.
Kromě 16 988 dosud nevyřízených stížností jednotlivců na porušování lidských práv a svobod Ruskem, by se Evropský soud pro lidská práva dále neměl zabývat ani mezistátními stížnostmi. Před soudem tak zůstane nevyřízená stížnost Gruzie proti Rusku týkající se hranice Abcházie a Jižní Osetie.

Dále se soud nyní nebude zabývat čtyřmi stížnostmi Ukrajiny proti Rusku. První se týká Krymu. Soud loni u této stížnosti zamítl námitku ruské vlády a konstatoval částečnou přijatelnost stížnosti, jak Česká justice informovala.
Další je společná stížnost Nizozemí a Ukrajiny v souvislosti se sestřelením letu MH17. Konkrétně druhý jmenovaný případ už pokročil k Velkému senátu a letos 26. ledna už se konalo několikahodinové veřejné slyšení stran. Tato práce je prozatím zmařena.

Další stížnost Ukrajiny proti Rusku se týká Kerčského průlivu, kdy byly v roce 2018 zadrženy tři ukrajinské lodě s posádkami. Poslední ze čtyř stížností byla Soudem zastavena poté, co Ukrajina oznámila, že v řízení nechce pokračovat, uvádí Evropský soud pro lidská práva.

Rusko v. Ukrajina
Před soudem ovšem leží také stížnost Ruska proti Ukrajině. Ruská vláda si stěžuje na útlak, zabíjení, nucené vystěhovávání civilistů, porušování práva volit i užívat jazyk a na odstřižení Krymu od přívodu vody. Také o podrobnostech a obsahu této stížnosti Česká justice informovala jakožto i o úmyslu české vlády podat na Rusko stížnost kvůli akci Vrbětice.
Před soudem dále zůstává i jedenáct nevyřízených stížností aktivisty Alexeje Navalného.
Před Velkým senátem se nyní nachází 11 nevyřízených stížností proti Rusku. Před výborem tří soudců (soudní sekce) je 13 277 nevyřízených stížností proti Rusku. Před senáty sedmi soudců se nyní nachází 2 561 nevyřízených případů. Všichni účastníci nyní přicházejí o rozhodnutí. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Už v Čečensku bylo vidět, jak Rusko vede válku. Výpovědi Ireny Brežné, Vladislava Jandjuka a dalších

Ruský vpád na Ukrajinu byl pro většinu Čechů šokující, jen málokdo předpokládal, že k takové agresi může dojít. Málokdo však není totéž, co nikdo. Ruská hrozba a podstata režimu Vladimira Vladimiroviče Putina se v mnoha západních zemích i u nás dlouhé roky bagatelizovala (v tom směru se v minulosti činil nejeden politik včetně premiérů a prezidenta republiky).

Ale pak tu bylo také dost lidí, kteří vytrvale poukazovali na to, že postsovětské Rusko není „spřátelená slovanská země“, nýbrž nebezpečný, nepřátelský a bezohledný stát s imperiálními ambicemi.

Už v Čečensku bylo vidět, jak Rusko vede válku. Výpovědi Ireny Brežné, Vladislava Jandjuka, Luboše Dobrovského a dalších
Příběhy 20. století nejsou analytický pořad – pouze se v nich tentokrát snažíme připomenout, jak o Rusku mluvili lidé, kteří je znají a jejichž vzpomínky a názory zaznamenával Český rozhlas a především Paměť národa.
V roce 2018 jsme například natáčeli interview s Eugenií Číhalovou: narodila se v roce 1944 v rodině ruského emigranta Jevgenije Feofiloviče Djukova – žije v Čechách a řadu let se všemožnými aktivitami snaží nabourávat působení ruské propagandy.

Ve zmíněném rozhovoru mluvila mimo jiné o situaci ruské společnosti a o ruské návaznosti na sovětské časy: „Lidé, kteří v Rusku zůstávají, žijí většinou v bídě, ale nějak to celé nechápou, pořád mají v hlavách ten velký neotřesitelný Sovětský svaz. Říkají: Stalin zvítězil, vyhrál válku. A můžete jim stokrát vysvětlovat, že Stalin by bez západních armád válku sám nikdy nevyhrál, hádají se s vámi. Pak už s nimi nemůžete mluvit. Když jim řeknete, že Stalin s Hitlerem válku začali, že válka začala tím, že společně obsadili Polsko, koukají na vás jako na zjevení a nechtějí to slyšet, protože podle nich to není pravda. Mohou žít v bídě, v každé rodině mají někoho umučeného nebo popraveného za komunismu, ale stejně se zaklínají Stalinovým vítězstvím.

K lidem, kteří Putinovskému Rusku a vlivu propagandy na ruskou společnost rozuměli, patřil i novinář, politik a někdejší velvyslanec v Moskvě Luboš Dobrovský (1932-2020): „Dobře dělaná propaganda, která cílí na frustrované lidi, je úspěšná,“ řekl v roce 2016 v rozhovoru pro Český rozhlas.

„Goebbelsova propaganda byla také úspěšná, přestože Německo bylo charakterizováno vysokou úrovní kultury, umění, vědy. V Rusku je těch frustrovaných lidí, tedy zejména těch, kteří žijí dál od velkých center, od velkých měst, v tom obrovském prostoru s devíti časovými pásmy, daleko víc, než jich bylo v Německu. A když se profesionálové vrhnou na to, aby je ovlivnili, tak se jim to prostě daří. Ta ruská frustrace má celou řadu důvodů, některé jsou výrazně ekonomické, ale já vidím hlavní důvod v tom, že lidé v Rusku obtížně nalézají smysl své existence jako součásti státního celku. Rusko od dávných dob nemá žádnou státní ideu. V období SSSR představovala státní ideu mesianistická komunistická myšlenka – a teď je státní idea nahrazována pokusem obnovit hrdost občanů na velikost a sílu Ruska. Ta velikost je charakterizována zejména mohutností armády a velikostí Ruska jako geopolitické síly, která nemůže chybět v žádném mezinárodně-politickém rozhodování.“

Před šesti lety také Luboš Dobrovský odpovídal na otázku, nakolik je možné, aby Rusko použilo svůj obrovský jaderný arzenál: „Nevím, jestli by byl Putin něčeho takového schopen. Ale vím, že obranná doktrína Ruské federace hovoří o právu použít jaderné zbraně v případě nutnosti jako první. Takže s největší pravděpodobností by šlo o to, jak by režim posoudil míru svého ohrožení – nebo ještě přesněji, míru svého zájmu. To chrastění zbraněmi má nějaké úrovně: konvenční zbraně už nejen chrastí, ale byly použity i ve válce proti Gruzii, kdy byla část gruzínského území oddělena. A vojáci Ruské federace, tzv. na dovolené, na níž si s sebou vzali i těžké zbraně, se účastnili války na východní Ukrajině (v roce 2014). To jsou snad nepochybné důkazy o tom, že ruská armáda je používána k určitým geopolitickým cílům, přičemž tím hlavním cílem je obnova politického, a později jistě i vojenského vlivu Ruska v prostoru, kde byl uplatňován až do pádu Berlínské zdi.“

V Příbězích budou mluvit také Alexej Ženatý (1971), který se dostal do Československa roku 1989 jako voják ruské armády, dezertoval a získal u nás politický azyl – nebo Vladislav Jandjuk (1969), který v roce 1997 uprchl z Běloruska a popisuje podstatu tamní Lukašenkovy diktatury, jež patří k ruským spojencům, či spíše vazalům.

Vzpomínky na Čečensko
Irena Brežná se narodila roku 1950 v Bratislavě, v roce 1968 kvůli sovětské okupaci Československa emigrovala, vystudovala pak v Basileji slavistiku, filosofii a psychologii.
Stala se jednou z významných německy píšících žurnalistek, je nositelkou řady cen, naposledy vloni jí německý PEN klub udělil cenu Hermanna Kestena. Po celou dobu svého pobytu na Západě se věnovala politicky pronásledovaným lidem v zemích sovětského bloku.

V roce 1991 začaly jednotlivé republiky SSSR vyhlašovat nezávislost. Čečensko se prohlásilo za suverénní stát 6. září a bývalý velitel sovětských vzdušných sil Džochar Dudajev byl 1. listopadu zvolen čečenským prezidentem. Až do roku 1994 Rusové s Dudajevem vyjednávali, země pro ně byla příliš důležitá.

Pak začala první rusko-čečenská válka. Její příčiny, respektive okolnosti, za nichž k ní došlo, jsou komplikované, faktem je, že v prosinci 1994 nařídil tehdejší prezident Boris Jelcin ruské armádě, aby provedla invazi. Válku vedli Rusové krutě – a neobyčejně krutě postupovali proti civilnímu obyvatelstvu. Krátce po začátku první (ze dvou) válek se do Čečenska vypravila také Irena Brežná:

„Ve vesnici Samašky jsme našli zbytky vakuové bomby. Byla jsem tam s Andrejem Mirovonovem (zemřel v roce 2014 na Ukrajině, pozn. aut.), který tehdy pracoval pro Sergeje Kovaljova jako specialista na zakázané zbraně. Zakazuje je ženevská konvence a Rusové samozřejmě tvrdili, že tam takové bomby nepoužívají. Andrej zbytky té bomby sebral a v Moskvě na konferenci je položil na stůl… Rusové také v Čečensku používali malé miny, takové barevné motýlky, za kterými jdou děti, a ta mina jim pak vybuchne v ruce. Děla se tam hrozná svinstva,“ říká.

„Měla jsem dojem, že svět je lhostejný. Viděla jsem, jak čečenské ženy s dětmi utíkaly před bombardováním a ruští vojáci jim vytrhávali syny, patnáctileté chlapce. Házeli je do takových děr v zemi a tvrdili, že jsou to bojovníci, tehdy jim ještě neříkali teroristé. Svět k tomu byl lhostejný.“

„V květnu 1995 přiletěl do Moskvy na oslavy 50. výročí konce druhé světové války francouzský prezident Mitterrand a další hlavy států. A nikdo z nich neřekl o Čečensku ani slovo nebo se alespoň nevyjádřili veřejně. Po návratu domů jsem začala sbírat pro Čečensko peníze, koupila jsem také své přítelkyni, lidskoprávní aktivistce Zajnab Gašajevové, dobrou videokameru, ona pak všechno natáčela, a dnes je z toho velký videoarchiv o genocidě. Pojem genocida se však ve světové politice v souvislosti s Čečenskem nepoužíval a nepoužívá. Kdyby světová politika řekla, že to byla genocida jako v Jugoslávii, musel by se svět chovat k Rusku jinak.“

A byla to genocida?

Podle mě ano. Genocida je cílené zničení národa nebo etnika. Rusové Čečencům nejen rozbombardovali domy, takže neměli možnost přežít, ale drželi je také v koncentračních táborech a systematicky je mučili a zabíjeli. Za Putina pak začali vojáci mučit i ženy a systematicky je znásilňovali, aby Čečence potupili a zničili. (Vladimir Putin byl za druhé čečenské války ruským premiérem a poté prezidentem – pozn. aut.)

Vy jste se do jedné z čečenských vesnic dostala v přestrojení za Čečenku, jak k tomu došlo?

Když začátkem března 1995 bombardovali Sernovodsk, nepouštěli nás tam. Byli jsme blízko, v jiném místě, a chodili jsme vždycky na jednu ulici, kde se shromažďovali uprchlíci a kde také působily různé organizace, třeba Červený kříž. Rozhněvané čečenské ženy nám říkaly: Proč tu stojíte, proč nejdete do té vesnice, kde leží mrtví a kde hoří domy? Proč o tom svět neví?
Cítila jsem se provinile, mohla jsem jim jen říct, že tam nesmíme. Potom jednoho dne řekli ruští vojáci, že obyvatelky Sernovodska si mohou jít pro nějaké věci. Řekla jsem těm ženám, že půjdu s nimi. Vzala jsem si dlouhou sukni a koženou bundu, ony mi daly šátek a poradily mi, abych plakala, protože pak se nepozná, že mám v ruštině cizí přízvuk. Dostala jsem s nimi do Sernovodsku a viděla jsem zkázu: hořelo, byly tam zabité krávy a ovce, kolem běhali splašení koně, míchal se život se smrtí, viděla jsem kotě, jak pije krev ze zabité ovce, viděla jsem, že Rusové tu čečenskou vesnici nejen rozbombardovali, ale ještě vtrhli do všech domů, které zůstaly stát.

Čečenci si zakládali na čistotě, a oni jim rozstříleli zařízení, vydělali se na stoly, zavřeli krávu do obývacího pokoje. O takových věcech jsem pak psala svou první reportáž. Otřáslo to mnou, ale nebála jsem se, chodila jsem po té vesnici, a pořád jsem si říkala, že nesmím nic zapomenout, že si to musím uložit do paměti a vynést to ven. To byl můj cíl.

Nakonec jste – stejně jako několik dalších novinářů – vydávala svědectví o dění v Čečensku, ale v západní politice to nic nezměnilo, nic zásadního to nezpůsobilo, Rusové nebyli nuceni, aby změnili své jednání. Neměla jste pocit bezvýchodnosti? Představovala jsem si, že by to světem mělo otřást – nejen mé texty, ale i to, co psali a dělali ostatní novináři, i když nás tam nebylo moc. Zklamání ze západní politiky bylo nesmírné.

Nenapsala jsem jen ty reportáže, snažila jsem se získávat také humanitární pomoc a působit, řekněme, politicky. Nejdůležitější bylo, že čečenské ženy, které jsem tam potkala, vůbec nesplňovaly obecnou představu o muslimkách, které jen mlčí a poslouchají manžely: byly to sebevědomé schopné ženy, s některými z nich jsem dodnes ve styku.

Jak jste se dívala na terorismus, který z čečenských válek vzešel? A jak obě války Čečence proměnily?

Nakonec se rozhodli pro násilí. Ze začátku jsem jejich boj chápala, dokonce jsem to vnímala i tak, že bojují i za nás, že se nějak mstí i za sovětskou okupaci Československa. Měla jsem rozporuplné pocity. Pak jsem viděla, že to násilí je strašně nebezpečné. Proměnilo je. Terorismus je nepřípustný, Čečenci mají odpovědnost za své činy, které se někdy nedají obhájit.
Jen bych poukazovala na to, kdo k nim válku přinesl. Čečenské násilí nevzniklo jen tak, nejsou nějakým násilným národem od přírody, ale dostali se do pasti násilí. I mé čečenské přítelkyně, které si samozřejmě velice vážily bojovníků, byly nakonec zděšené. Je strašné, že Rusové dosáhli toho, čeho dosáhnout chtěli: Čečenci byli rozpolceni, Čečenci nakonec zabíjeli Čečence.“

Za reportáž z Čečenska dostala Irena Brežná v roce 2002 prestižní německou cenu Theodora Wolfa. Přebírala ji za přítomnosti tehdejšího spolkového prezidenta Johannese Raua a ke slavnostnímu aktu pozvala svou čečenskou přítelkyni Zajnab Gašajevovou:

„To bylo velmi vysoké ocenění a dostala jsem je v době, kdy ještě probíhala tzv. Putinova protiteroristická operace. Měla jsem přijet s manželem, ale řekla jsem, že přijdu s hrdinkou mé reportáže. Řekla jsem prezidentu Rauovi, kterého jsem si jinak velmi vážila: Minulý týden jste byl u Putina a tady se můžete seznámit s jiným pohledem na věc. Rau ale nebyl ochotný říct ani slovo, nepoložil ani jednu otázku. Podal Zajnab ruku, a to jsme si vyfotografovali, to už byl velký úspěch. Pak jsem měla proslov, tak jsem chtěla, aby Zajnab řekla pár slov, ale oni ji okamžitě zastavili, nedovolili jí vystoupit. V sále sedělo několik set lidí, taková smetánka německého novinářského světa… Tehdy jsem si uvědomila, nakolik je to téma tabuizované.“

X X X

Analytik v ČRo šířil dezinformace o Ukrajině, stanice se po kritice omluvila

Jedním z respondentů Českého rozhlasu ve vysílání o válce na Ukrajině byl v pátek vojenský analytik Martin Koller. Do éteru pronesl řadu výroků nepodložených fakty, především stranících ruské straně konfliktu. Řekl například, že Rusko postupuje dle svého plánu nebo že Ukrajina používá obyvatele jako živé štíty. Rozhlas se po vlně kritiky za volbu hosta omluvil.

Koller se měl vyjádřit k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a záměrům ruských vojsk. „Pokud bychom vycházeli z oficiálního prohlášení, tedy demilitarizace a denacifikace či defašizace Ukrajiny, tak v podstatě dělají to, co chtějí,“ začal.
„To znamená likvidace výzbroje a výrobních kapacit vojenského průmyslu a potom patrně odstranění zločineckých band typu Azov, Donbas a tak dále,“ pokračoval Koller. Ukrajinskou armádu označil za „nemobilní“. „Schovává se ve městech a používá civilisty jako živé štíty. V podstatě můžeme říct, že používá stejnou taktiku jako islámský stát,“ dodal.

Ukrajinské aktivity Koller přisuzoval spíše „žoldnéřům“, armádu se podle něj vůbec nedaří mobilizovat a vojáci utíkají ze země. „Sám jsem na hranicích viděl uplácení, aby se dostali ven,“ tvrdil.
Radiožurnál@Radiozurnal1

Moderátorka Českého rozhlasu se Kollera několikrát zeptala, odkud uvedené informace má, vzhledem k tomu, že jsou v rozporu s informacemi od seriózních zahraničních agentur. Analytik se odkázal opět na své zážitky a taky zprávy od „lidí na Ukrajině a odborníků v Americe“.
Když moderátorka namítla, že odborníci z USA tvrdí něco úplně jiného, Koller reagoval: „Asi máme každý jiné odborníky“. Krátce po jeho tvrzení, že ruská armáda je vůči ukrajinské v početní nevýhodě, moderátorka rozhovor ukončila.

Proruské dezinformace zesílily od návštěvy Lipavského na Ukrajině, hlásí elfové

Odvysílání okamžitě vyvolalo vlnu kritiky na sociálních sítích. Rozhlas následně zareagoval s omluvou posluchačům. „Dnešní účast pana Kollera v pořadu Hlavní zprávy – rozhovory, komentáře, který prezentoval názory na válku na Ukrajině nepodložené však fakty, byl důsledek nedostatečné přípravy. V kontextu mnohadenního vysílání ČRo o válce jde o ojedinělý moment. Posluchačům se omlouváme,“ uvedla stanice.

Koller už v minulosti v médiích opakovaně prosazoval proruské narativy, například při předchozí ruské invazi na Krym. Podle portálu Manipulátoři.cz v Rusku dlouho žil a názory Moskvy tlumočil na portálu Parlamentní listy. Portál Echo24 také upozorňoval, že za minulého režimu Koller spolupracoval s StB.

X X X

Dostavba Dukovan bez Rusů má háček, dodává palivo.

„Před sebou máme v současnosti pole, které do budoucnosti bude prostorem pro výstavbu pátého dukovanského bloku.“
Petr Závodský, ČEZ.
„Tady je místo, kde bude naše první stavba, a to bude administrativní budova, kterou chceme postavit někdy v roce 2025.“
Petr Závodský, ČEZ

X Co přesně teď to rozhodnutí o vypsání tendru znamená? Znamená to to, že mohou začít firmy skutečně podávat nabídky na dostavbu Dukovan?

Znamená to to, že ti tři předvybraní uchazeči, tedy EDF, Westinghouse a KHNP, teď dostanou od investora projektu, společnosti ČEZ, respektive od její dceřiné společnosti EDU 2,  kompletní zadávací dokumentaci. Oni už tu částečnou verzi měli, dostali ji loni v létě, aby mohli vypracovat tzv. bezpečnostní dotazník i pro stát. Ale nyní by měli dostat kompletní dokumentaci. A pokud se něco v těch podmínkách nezměnilo, tak by měli mít půl roku na podání úvodních nabídek. O těch potom budou nějakou dobu jednat a dojasňovat si záležitosti s ČEZem a následně tedy podají finální nabídku.

X My o zájemcích ještě budeme mluvit více. Ale když se vůbec mluví o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, tak na co přesně je ten tendr vlastně vypsaný?

Podle smluv, které uzavřel stát, Ministerstvo průmyslu a obchodu a společnost ČEZ, se má v tomto tendru vybrat firma, která postaví jaderný blok o výkonu do 1200 MW.

X Ty jsi zmínila ty tři firmy, ty tři zájemce. Můžeme je nějakým způsobem blíže představit, z jakých států jsou? Co to je vlastně za firmy?

Jsou to tři společnosti, které mají o ten tendr zájem, ale nutno říct, že zároveň má stát zájem o to je do toho tendru přizvat. Je to francouzská EDF, americko-kanadský Westinghouse a jihokorejská společnost KHNP. Původně se o ten tendr ucházely i čínská společnost CGN a ruský Rosatom. Ty byly ale po různých peripetiích, o kterých se ještě asi budeme bavit, nakonec vyřazené, stát je nakonec vyřadil. A aktuálně tedy máme uchazeče tři, jak jsem říkala, Francie, USA a Jižní Korea.

X Bavme se o těch peripetiích klidně hned teď. Co stálo za tím, že Rusko a Čína, respektive tedy společnosti z Ruské federace a z Číny mezi těmi uchazeči nakonec chybí, respektive oni se o ten tendr vlastně hlásit nemohou.

Nemohou. Stát je vlastně předběžně vyřadil. Předcházelo tomu několik měsíců různých peripetií a dohad a politických sporů mezi bývalou vládou hnutí ANO a ČSSD a bývalou opozicí, tedy stranami současné vlády. Vláda Andreje Babiše, především pak bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO, ale také třeba šéf ČEZu Daniel Beneš, se tehdy stavěli za to, aby se do toho tendru mohli přihlásit všichni, tedy i uchazeči z Ruska a Číny. To ale zásadně odmítala většina tehdejších opozičních stran, které tvoří dnešní vládní koalici. Ti byli proti.

Bylo to mnoho měsíců dohadů a vyjednávání, a nakonec vláda vyřadila nejdříve čínskou společnost CGN a posléze i Rosatom. A bylo to zejména v reakci na Vrbětickou kauzu, která vypukla loni na jaře, kdy se ukázalo, že ruští agenti stáli za výbuchem muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. Tehdy vláda usoudila, že vyhoví požadavkům, které už předtím avizovaly bezpečnostní služby a tajné služby a vůbec ruský Rosatom do tendru nepřizve.

„Na základě jednoznačných důkazů získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu areálu muničních skladů Vrbětice.“

„Fakticky to znamená, že v rámci bezpečnostního posouzení nebude kontaktován ani osloven ruský dodavatel Rosatom.
„Kromě toho, že Rosatom označil vyloučení z tendru za netržní, ještě zdůraznil, že mírová atomová energie by měla zůstat mimo politiku..

X Z těch současných třech uchazečů, o kterých tedy víme. A ty jsi mluvila o tom, že nejen ty společnosti mají zájem se toho tendru zúčastnit, ale i stát by chtěl, aby tyto tři společnosti v tendru byly. Je mezi nimi nějaký favorit nebo se to v takto velkých státních zakázkách nedá předem určit?

Já si nemyslím, že by tam byl nějaký favorit, ani nikdo, kdo by byl nějak znevýhodněný vyloženě. Každá z těch firem má podle odborníků a politiků a zkrátka lidí, kteří se touto problematikou zabývají, tak má své silné stránky, ale i ty slabé. Pokud chceš, Matěji, můžeme je probrat jednu po druhé?

X Určitě, povídej. 

Americko-kanadský Westinghouse nabízí reaktor AP 1000 a plánuje podat nabídku ve společném konsorciu s americkou stavební firmou Bechtel. Westinghouse už se před lety účastnil temelínského tendru, který ale v roce 2014 krachnul. 
„Energetická společnost ČEZ zrušila výběrové řízení na dostavbu dvou bloků jaderné elekrárny Temelín. Vláda totiž
odmítla dostavbu jakkoliv podpořit a podle ČEZu dobudování těchto bloků není možné.

Od té doby tato společnost prošla bankrotem, byla ve velmi špatné situaci a podle kritiků právě proto není schopna ten projekt včas a za stanovenou cenu postavit, zkrátka není v takové kondici. To ale v našem rozhovoru pro Radiožurnál rozporoval třeba viceprezident Westinghousu pro nové jaderné zdroje Michael Coon, který nám říkal, že dnes už je společnost v dobré kondici a stavbu reaktorů v Česku bez problémů zvládne.

„Pokusím se přibližně vysvětlit, co se tehdy v souvislosti s tím bankrotem stalo. Jeden z hlavních podílníků společnosti, v podstatě to byl částečný vlastník Westinghousu, byl zároveň velmi nezkušený ve stavbě jaderných elektráren. A to vedlo k bankrotu – to znamená v podstatě reorganizaci, která umožnila, že z nás vznikla nová nezávislá společnost. Toto se odehrálo před několika lety. Od té doby jsme ziskoví a nemáme důvod neusilovat o řadu různých zakázek.

Zároveň musím říct, že se Westinghous uchází i o stavbu několika reaktorů v sousedním Polsku, kde už dokonce i podepsal nějaké předběžné smlouvy s polskou vládou o stavbě tuším že šesti reaktorů. Představitelé Westinghousu říkají, že by se vlastně tyto dva projekty daly spojit a tím i ušetřit nějaké peníze a síly. Výhodou Westinghousu může být i to, že jako jediná ze tří společností má fungující a prověřený reaktor o požadované velikosti, tedy do 1200 MW. Ty ostatní společnosti mají větší reaktory, které ale z různých důvodů v Dukovanech být nemohou. Z různých technických důvodů. Třeba to, že tam je nedostatek vody k chlazení. 

Tím druhým zájemcem je francouzská společnost EDF. I Francouzi se původně ucházeli o temelínský tendr, který jsem zmiňovala a konkrétně to byla společnost Areva, kterou později převzala právě EDF. Nevýhodou Francouzů je právě to, co jsem říkala, že nemají reaktor požadované velikosti. Jejich fungující reaktor EPR má výkon necelých 1700 MW, což je zkrátka příliš. A další nevýhodou je, že řada těch projektů EDF po světě se zpožďuje a prodražuje, což ale ostatně platí i pro Westinghouse. Výhodou EDF by mohlo být to, že zkrátka jsou nám geograficky a možná i kulturně blízcí. Francouzi zkrátka nejsou daleko.

„My už jsme dokonce s některými českými společnostmi navázali kontakty a začali jsme se s nimi tedy bavit. Spolupráce s českými firmami je totiž důležitou součástí úspěchu našeho dukovanského projektu a vlastně v České republice obecně. (

Třetí společností je tedy jihokorejská KHNP a ani ta dosud nemá funkční reaktor o požadované velikosti. Také provozuje po světě větší reaktory. Korejci také zatím ani nikdy nestavěli v Evropě. Všechny reaktory, které zatím postavili, jsou buď v samotné Jižní Koreji, anebo nově v posledních letech ve Spojených arabských emirátech. Tam je to elektrárna Barakah.
Výhodou u Korejců může být to, že právě elektrárna Barakah ve Spojených arabských emirátech je uváděna jako příklad asi jediné jaderné elektrárny z posledních let, která byla dokončena včas a bez nějakého výrazného prodražení. Takže to je rozhodně plus pro Korejce.

Navíc Korejci jsou velmi aktivní i tady v Česku už v posledních letech. Mají svoji kancelář v Praze a řekla bych, že i na Třebíčsku se velmi aktivně snaží získávat přízeň obyvatel. Sponzorují třeba místní hokejový klub nebo během covidové krize tam darovali roušky a různé hygienické pomůcky.
„Aktuálně máme v pražské kanceláři čtyři korejské zaměstnance, no a loni kvůli situaci spojené s covidem-19 jsme pomáhali tomuto regionu a společnost KHNP darovala 450 tisíc roušek Třebíči a dalším místům v okolí. Seung-Yeol, viceprezident jihokorejské společnosti KHNP

X Mimochodem Zdeňko, to že ta francouzská a ta korejská společnost nemají požadovaný reaktor, o který se v tendru nějakým způsobem hraje, to je automaticky nediskvalifikuje z té soutěže?

Nediskvalifikuje, protože ony obě ty společnosti tvrdí, že ten reaktor dokáží vyrobit, že zkrátka zmenší ten svůj dosavadní reaktor. Čili Francouzi, ti přicházejí s projektem EPR 1200, což by měla být zmenšená verze jejich dosavadního reaktoru. A stejně tak korejská společnost právě pracuje na reaktoru, který by odpovídal českým požadavkům.

X Ty se byla podívat přímo v Dukovanech, na místě, kde by se měl ten nový reaktor stavět? Jak to tam vypadá?

Je to tak. Já jsem tam byla loni na podzim přímo na pozemcích, kde by měl nový blok vzniknout. Ta elektrárna, vlastně stávající elektrárna Dukovany, se nachází uprostřed pomyslného trojúhelníku mezi vesničkami Dukovany, Slavětice a Rouchovany. A na místě té budoucí stavby je zatím vlastně jenom pole a na jeho okraji tabule s nějakou úřední vývěskou. Jinak je to pozemek asi o velikosti sto hektarů. Zatím stále využíván pro zemědělské účely, a ještě pár let to tak zůstane. Až v roce 2025 by tam měla vzniknout jakási první administrativní stavba. A v roce 2029 by se podle současného harmonogramu potom mělo, pokud se to nijak nezpozdí, začít stavět. Já jsem si dělala i takovou anketu mezi lidmi z těch okolních vesniček.

x „Co na to říkáte? – No už aby to stálo. Zatím to nechcou vodsouhlasit, furt se s tím babrají, já jsem tam dělal osm let na výstavbě a potom jsem dělal čtyři roky na Temelíně, takže já vůbec nejsu proti.

x „Nevidíte problém, že se tady začne v příštích letech stavět a budou se vozit velké kusy? – My jsme tedy zvyklí na to, nám to nepřijde.

Ptala jsem se jich na to, co říkají, co říkají na to, že se bude vlastně místě jejich bydliště stavět další blok, bude tam určitě větší provoz a tak dále. A vlastně všichni ti oslovení mi říkali, že s tím nemají žádný problém, že buď jim to jedno, myslí si, že to vůbec jejich život nijak nezasáhne, anebo to dokonce vítají a vidí v tom příležitost pro svůj region a případně pro nějaké pracovní uplatnění.

x Ty jsi řekla, že stavět se tedy začne v roce 2025.

V roce 2025 by měla vzniknout první administrativní budova, která tam vytvoří jakési zázemí pro budoucí stavbu, ale samotná stavba toho bloku by měla začít v roce 2029.

x V jaké situaci teď vláda ten tendr vypisuje? Dá se říct, jestli ho vypisuje pozdě, včas? Právě na čas?

Tady by asi záleželo na tom, koho se budete ptát, protože například podle Ministerstva průmyslu a obchodu se sice vypsání tendru mírně zpozdilo, ale stále je možné dodržet stanovený harmonogram a stále je zkrátka možné, aby se v roce 2029 začalo stavět a v roce 2036 začal zkušební provoz. To samé si myslí i generální ředitel ČEZu pan Daniel Beneš. Skeptici by vám řekli, že už se mělo stavět dávno a že už bloky měly dávno stát a že v roce 2014 se neměl rušit temelínský tendr. A kritici jádra by vám zase na to pověděli, že není nutné vůbec stavět, že zkrátka se obejdeme bez toho jaderného bloku.

x A co na to říkají vůbec politici, politická scéna, jsou vlastně na tu otázku dostavbu Dukovan, rozdělení anebo jednotní? Podporují ji všichni?

Tak nejen dostavba Dukovan, ale jádro a jaderná energie obecně je v Česku dlouhodobě jedno z témat, na kterém se většina politických stran výjimečně v Česku shoduje. Jak vládní strany, tak opozice současná, tedy ANO a SPD se shodují na tom, že Česko se bez jaderné energie neobejde a všechny strany dostavbu nového bloku podporují. Možná mírně zdrženlivější byli v minulém volebním období Piráti, ale zdá se, že nemají žádné výraznější výhrady proti tomu zahájení tendru ani nyní.

x Takže rozhodnutí o vypsání tendru je vlastně jednoznačným signálem, že Česko chce jít cestou jádra a že chce podporovat jádro třeba i na úkor obnovitelných zdrojů?

Opět i tady záleží na tom, koho se zeptáš, Matěji. Protože podle zástupců vlády je budoucností Česka kombinace jádra a obnovitelných zdrojů a je potřeba obě tyto oblasti rozvíjet. A vládní představitelé by vám řekli, že tak činí, že rozvíjejí, že pracují jak na rozvoji jádra, tak obnovitelných zdrojů. Na druhou stranu různé ekologické organizace by zase argumentovaly tím, že podpora obnovitelných zdrojů v Česku je nedostatečná, a to zejména v porovnání s většinou západních zemí.

A právě předpokládám, že ekologické organizace, to jsou ti hlavní odpůrci vůbec výstavby nebo dostavby Dukovan.
Nevím, jestli přímo odpůrci, ale jsou k tomu velmi skeptičtí a kritičtí. Například Hnutí DUHA nebo hnutí Calla, ty vlastně kritizují, nevím, jestli přímo jádro jako takové, ale ten tendr na Dukovany.

„Do veřejnosti jsou pouštěny nesmyslné informace o ceně, o výši té investice, o možných dopadech na spotřebitele elektřiny do konce století, o tom kolik bude činit podíl státu v té investici.

Vláda podle nich totiž nevychází z realistických předpokladů a reaktor bude podle těchto organizací ve výsledku mnohem dražší, než je v současném plánu. Podle současného plánu vlády by reaktor měl vyjít někde v rozmezí 140 miliard až 160 miliard overnight cost, což by byla cena, kdyby se postavil přes noc. Ve skutečnosti bude mnohem vyšší. 

Ekologické organizace upozorňují, že všechny v poslední době postavené reaktory jsou minimálně o čtyři roky, ale také třeba o více než 10 let zpožděné. Kritizují, že nová vláda si před vypsáním tendru nenechala zpracovat vlastní ekonomické analýzy, jak před volbami avizovala a slibovala koalice Pirátů a Starostů. Vláda podle nich naprosto nedostatečně podporuje obnovitelné zdroje a místo toho všechno sází jen na jádro. Velmi hlasitým kritikem a odpůrcem toho dukovanského projektu je také minoritní akcionář společnosti ČEZ Michal Šnobr.
„Je to rozhodnutí. špatné … pro vítězství ruského Rosatomu

Michal Šnobr
Podle něj aktuálně požadovaný blok neumí nikdo na světě postavit, a už vůbec ne za danou cenu a v dané lhůtě. A navíc podle pana Šnobra ten jeden blok jaderné elektrárny stejně energetickou situaci v Česku vůbec nějak nevyřeší. Nestačí to a už teď je podle něho jasné, že se nakonec nepostaví. Akorát se za něj vyhodí spousta peněz.

X Ono ale v době, kdy utlumujeme fosilní zdroje paliv a mění se ten energetický mix, tak žijeme také v době válečného konfliktu na území Ukrajiny, ruské invaze, hrozby toho, že by Rusko třeba mohlo utnout nebo zavřít ropné kohoutky do Evropy. Tak asi dává smysl, že se prostě Česko musí vydat jednou z těch cest, to znamená jádro, anebo obnovitelné zdroje, anebo tedy dohromady tak, jak asi říká současná vláda?

Kombinace, ano. Současná vláda mluví o kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. Původní plán byl po přechodnou dobu využívat plyn. Nevím, jak s tím teď zamíchá krize na Ukrajině.

X To je samozřejmě další otázka, protože i vlastně to by mohlo hrozit, že Rusko utne přísun plynu do Evropy. Dá se vůbec mluvit v tomto ohledu, když se bavíme o dostavbě jaderné elektrárny Dukovany, že to je cesta k tomu, abychom byli více energeticky soběstační?

Ano, tak to všichni zdůrazňují, že to je naše cesta k energetické soběstačnosti, že jádro a obnovitelné zdroje nám umožní být energeticky soběstační. Já bych k tomu možná ještě řekla, že je tady určitý háček, protože pro jadernou elektrárnu potřebujete jaderné palivo a ty palivové soubory se právě aktuálně dovážejí mimo jiné z Ruska. Čili my jsme i s tím jádrem částečně závislí na Rusku.

„Není to tak, že změníte dodavatele, jako když změníte dodavatele nafty…

Tento týden o tom mluvil na tiskové konferenci šéf ČEZu pan Daniel Beneš, který zmiňoval, že aktuálně máme v Dukovanech zásoby paliva asi na tři roky a v Temelíně asi na dva roky. Přičemž Temelín není úplně problém, ale u Dukovan je specifické palivo, které zkrátka umějí vyrábět hlavně ruské společnosti. Ale podle Daniela Beneše je to řešitelný problém a během tří let, pokud by ta krize v Rusku, na Ukrajině pokračovala, tak by to bylo možné nějakým způsobem vyřešit a palivo získat odjinud.

„To znamená máme dost času na to, abychom v případě, že se situace zhorší, abychom byli schopní tento specifický výrobek jaderných palivových souborů si nechali vyrobit u jiného dodavatele.
Daniel Beneš

X Jak výrazné to české nakročení směrem k jádru může do budoucna být i s ohledem na to, že se mluvilo o dostavbě jaderné elektrárny Temelín nebo vůbec výstavbě třetí jaderné elektrárny v České republice, tak jak jsou tyto plány reálné nebo nereálné?

Je to takový plán, který tam je kdesi na obzoru. Ono i součástí zadávací dokumentace na ten dukovanský tendr je nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku jaderné elektrárny v Temelíně a šestého bloku v Dukovanech. To znamená, že ti uchazeči, ti tři uchazeči, kromě toho, že podají nabídku na ten dukovanský blok, tak podají i nezávaznou nabídku do budoucna na tyto tři další bloky. Podle už zmiňovaného pana Beneše už ČEZ na přípravě těchto dalších bloků pracuje, zejména na těch dvou temelínských bloků, ale i tak je to zatím spíš jen hudba budoucnosti. Není to úplně otázka dneška, zítřka nebo příštího roku.

X Ty jsi říkala 2025 první administrativní budova, 2029 se začne stavět. Kdy má být ta dostavba Dukovan vůbec hotová?

Podle současných plánů by to mělo být v roce 2036, kdy by měl být zahájený zkušební provoz a zhruba o dva roky později už by nový blok měl fungovat naplno. Ale znovu říkám, jsou to současné plány, které se samozřejmě mohou zpozdit. A někdy v té době zároveň bude končit životnost stávajících dvou bloků, které fungují nyní v Dukovanech. Čili ten nový blok je má jaksi jen nahradit. Není to vyloženě nový blok, který by byl navíc. 

X Čili je naprosto klíčové, aby se ta stavba stihla.

Ano. Ono se mluví o tom, že by se ta životnost těch dvou stávajících bloků prodloužila, ale i tak by to bylo jen zhruba do roku 2045, pokud se nemýlím, potom už definitivně skončí.

X X X

Puskarčíková se v slzách loučí s biatlonem. Je čas na jiné věci, komentuje konec kariéry.

Biatlonový víkend nabitý emocemi a velkým loučením. Takový je poslední díl světového poháru v Norsku. Česká reprezentantka Eva Puskarčíková se rozhodla dát biatlonu sbohem a ve 31 letech ukončí profesionální kariéru.

Evik nebo Sluníčko. Puskarčíková vždy v reprezentaci platila za skvělou parťačku, která svým úsměvem dokázala zahánět chmury. Teď ale sportovkyně potřebuje spíše kapesník na osušování slz. Dospěla ke konci profesionální kariéry.
„Tento víkend je můj poslední nejen v této sezoně, ale i v těch dalších. Toto rozhodnutí ve mně bobtná již delší dobu a cítím, že mé sportovní výkony mě již vnitřně nenaplňují a už není v mých silách týmu pomoci tak, jak bych si přála. Tímto bych se s vámi chtěla rozloučit. Ne teda navždy, doufám, ale po profesionální sportovní stránce ano,“ napsala Puskarčíková.

„Nastala doba, kdy jdu s kůží na trh a veřejně, se slzami, které mi jsou v posledním týdnu nejlepším kámošem,“ uvedla rodačka z Harrachova a omlouvala se reprezentačním kolegyním. „Pač jsem si vědoma, že mít vedle sebe takovouhle plačku, není jednoduché.“

Součást neopakovatelné éry
Ve Světovém poháru skončila individuálně dvakrát třetí – v prosinci 2016 ve stíhacím závodu v Pokljuce a o necelý měsíc později v závodu s hromadným startem v Oberhofu. Na mistrovství světa byla nejlépe desátá ve vytrvalostním závodu předloni v Anterselvě.

Cenné kovy sbírala s týmy. Dodatečně je po diskvalifikaci Rusek bronzovou olympijskou medailistkou z ženské štafety z her v Soči 2014, ale tento cenný kov doma ještě nemá. Bronz však už vlastní ze smíšené štafety z MS v Anterselvě 2020 a ze štafety žen na mistrovství Evropy má stříbro. S kvartetem kolegyň zvítězila ve Světovém poháru ve štafetě čtyřikrát.
„Evička byla součástí naší neopakovatelné éry. Věřím, že se brzy dočká olympijské medaile ze Soči a bude odcházet jako medailistka z olympijských her i mistrovství světa. Pokud by chtěla zůstat u biatlonu, budeme moc rádi,“ řekl šéf biatlonového svazu Jiří Hamza.

Puskarčíková poděkovala za podporu fanouškům, své rodině, přátelům a celému týmu. „Užili jsme si spousty srandy, slz, bolesti i radosti. Myslím, že to stálo za to!“ konstatovala a dodala: „Cítím, že je čas zase na nové věci. Sice se toho na jednu stranu po patnácti letech ve sportovní bublině strašně děsím, ale což, nějak bylo, nějak bude a buďme rádi, že jsme zdraví!“

X X X

Basketbalisté Prahy prolomili černou sérii

Hradec nepustili ani jednou do vedení. Bátovský se blýskl svým letošním maximem.

3. kolo A1 Kooperativa NBL 2020/2021, USK Praha – Královští sokoli 104:84 (26:16, 48:42, 70:63)

V úvodu zápasu jsme se hned po výborném startu Františka Fuxi dostali do vedení 9:2, přestože trenér King postrádal na soupisce své rozehrávače Švece a Vyroubala. Ani povedený start USK do zápasu však nebránil Hradeckým sokolům k bodovému kontra, kdy se po 4 minutách hry dostaly na vyrovnaný stav. Po závěru čtvrtiny rozkouskované trestnými hody jsme se Farského trojkou poprvé ujali dvouciferného vedení 26:16.

V úvodu druhé čtvrtiny jsme pokračovali v podobném tempu. Ve 12. minutě se Mangas dopracoval jako první hráč šikovným eurostepem nad hranici 10 bodů. Po několika neúspěšných útocích USK se sokolům ale opět podařilo dostat rozdíl pod 10 bodů, těžkou trojku přes ruku proměnil Pavlović. Střelecká neefektivita nás pronásledovala až do konce poločasu, kdy se Hradci podařilo zásluhou rychlých protiútoků dostat na stav 48:42. Největší problém po 20 minutách hrací doby představovala naše úspěšnost střelby zpoza trojkového

oblouku. Mizerná bilance 2/14 nám nedovolila možnost vyššího náskoku, ba naopak – sokoli využívali obranného doskoku k vytvoření množství rychlých protiútoků. USK táhl do poločasu nejlepší střelec KNBL Kyle Mangas, který do poločasu stihl zatížit konto soupeře 19 body.

Začátkem třetí čtvrtiny se opět připomněl další odchovanec USK Marcel Bátovský, tomu se chytrými vniky do koše a přesnou rukou podařilo dostat nad hranici 10 bodů jako druhému hráči z domácího týmu. USK jeho druhopolčasových úvodních 10 bodů postupně opět navrátilo dvouciferné vedení, ve 25. minutě již 16 bodové. To se soupeři hlavně zásluhou 19. bodem Pešakoviće a 14. bodem Pavloviće podařilo opět stáhnout pod dvouciferný rozdíl, do závěru jsme si nesli 7 bodový náskok.

Sokoli se však nechystaly skládat své zbraně. Po dalších bodech Marcela Bátovského se z hradeckých řad opět předvedl přesnou trojkou Pešaković – 79:73. V tomto momentě se 7. tým skupiny A1 držel hratelného rozdílu hlavně lepší úspěšností za 3 body. V závěru se ovšem k ofenzivní chuti dostala i naše další hvězda West, ten akrobatickým kouskem zařídil finální odskok nad 10 bodů. Ten se nám podařilo udržet až do konce zápasu. Sovy si tak vedené Bátovským a Mangasem odnášejí svoji první letošní výhru 104:84!

MVP utkání byl zvolen Marcel Bátovský, který za 31 minut stihl 27 bodů, přidal 9 doskoků a skončil s užitečností 34!

Lubomír Peterka (trenér Královští sokoli): „Gratuluju USK k naprosto zaslouženému vítězství. Od začátku vedli a byli lepší. V prvním poločase jsme měli problémy se vypořádat s tou jejich agresivitou. Brali nám míče, bylo to rychle o 14 bodů a tam jsme neměli co nabídnout. Druhý poločas jsme se sebrali, vypadalo to, že bychom je mohli dotáhnout, ale USK si udržoval osmi šesti bodový náskok. Poslední dvě minuty prohrajeme o dvanáct a skončí to skóre tak jak skončilo. USK vyhrálo zaslouženě. “

Josh King (trenér USK Praha): “Samozřejmě jsem rád za kluky a tu výhru. Už jsme ji vážně potřebovali. To je na tom to nejdůležitější. Odvedli jsme docela dobrou práci v tom, že jsme kontrolovali průběh utkání od začátku do konce. Nepustili jsme Hradec ani jednou do vedení. To se nám nepovedlo už dlouho. Jsem rád za Marcela Bátovského, který nám hodně pomohl z lavičky a který se letos trochu hledá. Hráli jsme několik dobrých zápasů, ale nedotáhli je do konce. Dnes jsme to zvládli. Hradec to nevzdal, i když jsme vedli o 14, dostali se zpět, a to samé ve třetí čtvrtině. Nate a Farský měli problémy s fauly, přesto to zvládli. Kyle nás držel po celou dobu. Užijeme si tuhle výhru, ale chceme hned přidat další.“

Peter Sedmák (hráč Královští sokoli: „Chci pogratulovat USK k výhře. Zasloužili si to, hráli agresivně a úplně jinak než u nás. My jsme se s tím neuměli vypořádat. Skončilo to o hodně bodů, ale byl to zápas, kdy jsme se přiblížili na tři čtyři body a nedali jsme otevřené střely. Musíme se z toho oklepat a jít dál.“

Marcel Bátovský (hráč USK Praha): „Jsem rád, že jsme vyhráli a prolomili tu šňůru porážek. Je to první naše výhra v letošním roce. Je to smutná statistika, ale jsem rád, že jsme se semkli jako tým, věřili jsme si i když ta situace nebyla jednoduchá. Jsme jeden tým, nepřestáváme, stále bojujeme, a to je jeden z důvodů, proč jsme vyhráli. Jsem hrdý na svoje spoluhráče, bojovali jsme až do konce. Věděli jsme, že Hradec bude dobře připravený a jsou zkušení. Jsem rád, že jsme vyhráli a věřím, že na tento výkon navážeme a přidáme další výhru.“ /mš/