Znalec Rothschildů: EU rozpad, USA válka s Čínou: Brexit bude součástí širšího rozpadu Evropské unie a Spojené státy čeká nová studená válka, ale tentokrát s Čínou. Éra populismu nekončí, globalizace jako politický projekt ale ano. Listu Die Zeit to řekl vlivný britský historik Niall Ferguson, který proslul i knihou o bankéřském rodu Rothschildů.

Úloha Ameriky jako supervelmoci skončila. Nastane nová studená válka mezi USA a Čínou. A i když to tak teď vypadá, nebude to válka obchodní, ale technologická, kterou nakonec rozhodne umělá inteligence (AI),“ prohlásil Ferguson v rozhovoru s německým týdeníkem Die Zeit.

V USA působící historik míní, že soupeření komplikuje provázanost obou rivalů. Americké firmy podle něj investovaly v Číně miliardy dolarů a čínské společnosti dodávají po desetiletí čipy pro celou kybernetickou infrastrukturu USA. Washington a Peking jsou propletení i přes světový kapitálový trh.

„Jak chce Amerika vést úspěšnou AI válku proti Číně, když se polovina vývojářů AI na amerických univerzitách narodila v Číně?,“ ptá se Ferguson. USA mu ale přijdou nejzranitelnější v informační válce. „Již teď je jasné, jak snadno zranitelná je americká demokracie falešnými zprávami a extrémními názory. Přepadá mě hrůza při představě, co se stane, až bude AI tak daleko, že falešné a pravdivé zprávy už nepůjde od sebe rozlišit,“ dodal.

Brexit jako poznámka pod čarou

Ferguson nemaluje růžově ani budoucnost jiných zemí. Domnívá se, že ve světové politice ještě neodezní „populistická fáze,“ což dokládá příkladem Brazílie, kde se prezidentem stal pravicový populista Jair Bolsonaro. Ferguson si myslí, že populismus má zhruba z poloviny kulturní kořeny a z druhé poloviny je plodem ekonomických okolností.

EU hrozí rozpad jako Sovětskému svazu, tvrdí Soros. Chce její reformu

Populisté podle Fergusona najdou značnou podporu i v květnových volbách do Evropského parlamentu. Za největší problém Evropy ale označil chybějící model pro pokračování integračního procesu. Doplnil, že měnová unie může dlouhodobě fungovat pouze tehdy, pokud ji zastřešuje unie rozpočtová. Známky jejího budování ale nevidí. V očích Fergusona tak přetrvává riziko, že se do zbytku eurozóny rychle rozšíří finanční problémy například Itálie.

Za další kámen úrazu považuje migraci, kterou chce prý stále víc Evropanů za každou cenu zastavit. „Jakkoliv nepravděpodobné se to momentálně může zdát: Brexit nakonec nebude víc než poznámka pod čarou v dějinách rozpadu Evropy,“ prohlásil.

Plody globalizace sklidilo globální jedno procento a Asie

Ferguson doporučil nepřeceňovat pozitivní vliv globalizace a volného obchodu. „Dnes často zapomínáme na to, že globalizace nemá nic společného s německých ekonomickým zázrakem,“ uvedl. „Podle našich současných měřítek sledovala většina zemí v 50. a 60. letech protekcionistickou hospodářskou politiku,“ dodal.

Válka USA s Čínou vypukne nejspíš za 15 let, varuje americký generál

„Namlouváme si, že vytvořila ohromné bohatství,“ řekl o globalizaci po roce 1991. Doplnil, že pozoruhodné tempo růstu zaznamenaly jen Čína a některé další asijské země. Vývoj po roce 1991 by tedy spíše charakterizoval jako nástup Asie do globální ekonomiky.

Podle Fergusona vydělalo na integraci Asie „celosvětově možná procento na vrcholu, například firmy jako Apple“. A pak miliony Číňanů, kteří se stali milionáři. „Pro všechny pracovníky s nízkou kvalifikací v evropských a amerických továrnách je to (ale) katastrofa, protože ztrácejí práci,“ upozornil.

„Bohatství, které vytvořila, bylo příliš nerovnoměrně rozloženo,“ poznamenal o globalizaci, proti níž spatřuje rostoucí odpor. „Stručně řečeno, globalizace jako politický projekt skončila,“ uvedl. Ferguson míní, že lidé globalizaci ještě přijímali, dokud šlo o mobilitu kapitálu a volný obchod. Pro neomezený pohyb pracovních sil ale podle něj pochopení nemají.

Intelektuální celebrita s manželkou nenáviděnou islamisty

Ferguson byl profesorem na Harvardu a nyní působí v Hooverově institutu při Stanfordské univerzitě. Je intelektuální celebritou, v roce 2004 jej magazín Time zařadil na svůj seznam stovky nejvlivnějších osobností planety.

Niall Ferguson: Je čas chystat se na čínský světový řád?

Pětapadesátiletý historik dostává pozvánky na setkání globálních elit. V roce 2016 vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu a zúčastnil se uzavřené schůzky skupiny Bilderberg. V češtině vyšla řada Fergusonových děl, například: Vzestup peněz: finanční dějiny světa, Colossus: vzestup a pád amerického impéria, Civilizace: Západ a zbytek světa, Velký rozklad: o úpadku institucí a zániku ekonomik a Virtuální dějiny: historické alternativy.

Ferguson poutá pozornost i díky své druhé manželce, kterou se stala bývalá nizozemská poslankyně somálského původu Ayaan Hirsiová Aliová. Té vyhrožují islamisté, protože napsala scénář k filmu Podrobení, který kritizuje nerovné postavení žen v muslimských společnostech. Režiséra snímku Thea van Gogha v Amsterdamu v roce 2004 zavraždil muslim marockého původu.