Bezpečnost Evropy se změnila. Začneme ve velkém investovat do armády, prohlásil Scholz. Nakazil ho ukrajinský komik Zelenskyj, který v poseldní době neměl nic jiného na starosti, než to, že otravovat řadu světových politiků a žádat je a prosit o zbraně, jako kdyby byly zadarmo, ale nestaly vůbec žádné dolary nebo jinou měnu.

Kdyby rozumní politici světa už dříve Zelenskému dali najevo, že hlavně se musí jednat, nemusela být Ukrajina ničena a zničena, a tisíce lidi zraněných a mrtvých, a na 4 miliony Ukrajinců nemuselo se vystěhovat do Polska, ČR, SR, Německa, Maďarska, Rumunska, Bulharska a dalších zemí. Komisařka EU už dnes nabádá Ukrajince, aby brzy Polsko i další země opustili.

X X X

Mnozí politici světa se domnívají, že nástupce Merkelové Scholz je prozíravý politik, který jen tak se nenechá zlákat Zelenským nebo jinými válečnými dobrodruhy na cestu zbrojení a vyvolání nové války, jakou vedl Hitler. Zelenskému už dříve odmítli dodávat zbraně politici Izraele, Maďarska a jiných zemí, což udělali dobře, aby se Ukrajina zbytečně neničila.

X X X

Scholz se domnívá, že ruský prezident Vladimir Putin útokem na Ukrajinu změnil bezpečnost Evropy. Německo proto výrazně prý navýší investice do své armády, které přesáhnou dvě procenta výkonu ekonomiky. V pátek to na mimořádném zasedání německého Spolkového sněmu oznámil kancléř Olaf Scholz. Německo dosud neplní závazek dvou procent HDP na armádu, jak se NATO dohodlo. Kancléř uvedl, že německá armáda ještě v letošním rozpočtu dostane přes zvláštní fond dodatečných 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

„Od nynějška rok co rok budeme do naší obrany investovat přes dvě procenta hrubého domácího produktu,“ řekl Scholz. „Je to pro naši vlastní bezpečnost,“ uvedl o chystaném posílení investic do obrany. Německé výdaje na armádu činily v loňském roce zhruba 1,6 procenta HDP.

X X X

Německo posílí své letectvo. Chce koupit až 35 moderních stíhaček F-35?

Německo plánuje podle odborníků koupit až 35 amerických stíhaček F-35, kterými chce nahradit dosluhující stroje Tornado. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovala agentura DPA, podle které německá vláda zvažuje i pořízení 15 strojů Eurofighter.
Německo prý původně chtělo stárnoucí Tornada, která jsou nyní provozována s vysokými nároky na údržbu, nahradit stíhačkami F-18 od americké společnosti Boeing. Po ruském útoku na Ukrajinu se ale do médií dostaly informace, že místo starších F-18 zakoupí Německo moderní stroje páté generace F-35 od americké firmy Lockheed Martin.
Letouny F-35 je obtížné zachytit na radaru a mohou také nést jaderné bomby, což Německo požaduje. Berlín sice nevlastní jaderné zbraně, ale v rámci závazků Severoatlantické aliance slíbil udržovat letouny, které tyto zbraně mohou nést.
Eurofightery pak chce Německo podle DPA využít k radioelektronickému boji, tedy k rušení a likvidaci nepřátelské vzdušné obrany.Strojů Tornado má nyní k nasazení německé letectvo 85 kusů a Eurofighterů, které jsou páteří vzdušných sil, pak 140 kusů.

X X X

Geopolitické šachy: Německo potřebuje F-35 k nesení jaderných zbraní?

V Německu se opět rozhořela debata o možném nákupu amerických víceúčelových nadzvukových taktických letadel páté generace F-35A Lightning II. Důvod je prostý, F-35 je jediné moderní a dostupné taktické letadlo certifikované k „doručení“ taktických jaderných pum.
F-35A, testovací střelnice Tonopah Test Range, letecká základna Nellis | foto: U.S. Air Force photo by Airman 1st Class Zachary Rufus
Německo, Belgie, Nizozemsko, Itálie a Turecko jsou součástí aliančního programu sdílení taktických jaderných pum Nuclear sharing. V každé jmenované zemi se nalézá odhadem 20 taktických jaderných pum B61. Pumy jsou pod kontrolou amerického letectva a svolení k použití těchto zbraní dává americký prezident.

K doručování jaderných pum Němci využívají úderné letouny Tornado IDS z elitní Taktisches Luftwaffengeschwader 33 (TaktLwG 33, Taktická eskadra letectva 33), sídlící na základně Büchel ve spolkové zemi Porýní-Falc. TaktLwG 33 má k dispozici 46 strojů, kterým však končí životnost již mezi roky 2025 až 2030. Pokud se nepodaří najít náhradu, Německo bude jednoduše z programu vyloučeno.

Německo není v lehké situaci. Z dostupných moderních letounů umí nést jaderné pumy jen „nenáviděný“ F-35A Lightning II (viz dále). Současně německé veřejné mínění (až 66 % Němců) je proti přítomnosti amerických jaderných pum.

Naopak Německo ve svých strategických dokumentech (2016) uvádí: „Dokud bude možné použít jaderné zbraně ve vojenských konfliktech, bude vždy potřeba odstrašení pomocí jaderných zbraní. Strategické jaderné kapacity NATO, a zejména Spojených států, jsou konečnou zárukou bezpečnosti členských států. NATO zůstává jadernou aliancí. Prostřednictvím Nuclear sharing zůstává Německo i nadále nedílnou součástí jaderné politiky a plánování NATO. Současně se Německo zavázalo položit základy světa bez jaderných zbraní. NATO přijala tento cíl jako součást své Strategické koncepce z roku 2010.“

A do třetice proti jaderným zbraním se staví významná část německého politického spektra, zejména němečtí Zelení. Nicméně v koaliční smlouvě se nová německá vláda (SPD, Zelení, FDP) zavázala zůstat součástí programu Nuclear sharing a vyměnit „jaderná“ Tornada IDS.

V řadách vládnoucích sociálních demokratů (SPD) a Zelených ovšem existuje silný odpor proti sdílení jaderných zbraní. Nuclear sharing jednoznačně podporují pouze Svobodní (FDP). Diskuse o jaderných zbraní tedy není v Německu rozhodně u konce.

Podle think-tanku Německý Marshallův fond Spojených států GMF (German Marshall Fund of the United States) například němečtí odpůrci jaderných zbraní mohou dosáhnout svého, pokud budou oddalovat nákup nástupce letounů Tornado IDS.
Přitom Luftwaffe de facto porušuje dohodu o Nuclear sharingu již nyní, protože Německo se zavázalo provozovat letadla schopná doručit jaderné pumy. Schopnost přežití současných letounů Tornado IDS na moderním bojišti je přitom silně diskutabilní – takže je otázkou, zda Tornada IDS skutečně jsou schopná jaderné pumy „doručit“.

O tom, zda taktické jaderné pumy opravdu plní svou odstrašující roli (nebo naopak zhoršují bezpečnost Evropy), nebo jde „pouze“ o politický postoj či strategickou signalizaci (což však také hraje ohromnou roli), je na jiný článek. Berme fakt, že Německo hodlá v programu Nuclear sharing setrvat. Tím se ovšem roztáčí sofistikované politické šachy.

F/A-18F Super Hornet australského letectva
Dostupným nosičem taktických jaderných pum je pouze F-35A Lightning II. Berlín však v roce 2019 letouny F-35A odmítl a prohlásil, že k nesení jaderných pum chce nakoupit americké F/A-18E/F Super Hornet. Letouny EA-18G Growler zase měly nahradit Tornada ECR určená pro průzkum a elektronický boj.

Celou flotilu německých tornad (ale i nejstarších Eurofighterů Tranche 1) měla podle tehdejších plánů nahradit kombinace letounů Super Hornet (30 kusů), Growler (15) a Eurofighter (90). Prozatím Berlín tento plán splnil částečně – objednal 38 nových Eurofighterů Tranche 4 (náhrada za všechny Tranche 1). Náhrada 68 letadel Tornado IDS (nejen u TaktLwG 33) a 21 letadel ECR se tedy stále řeší.
Super Hornet však není certifikován k nesení jaderných pum. A není jisté, zda Američané mají zájem tuto certifikaci umožnit / povolit.

F-35A s patrnou B61-12 ve zbraňové šachtě

Němci nákup F-35A odmítli (údajně; oficiální důvod odmítnutí nebyl uveden) zejména z politických důvodů a na nátlak německého leteckého průmyslu, podle kterého nákup F-35A ohrozí program evropské stíhačky Eurofighter. Podle Francouzů zase nákup F-35A může ohrozit program francouzsko-německé stíhačky šesté generace FCAS (Future Combat Air System) a tedy schopnost Evropy vyvíjet vlastní špičkové nadzvukové taktické letouny.

Současně Němci nejsou nyní z programu FCAS příliš „nadšeni“. Reinhard Brand, člen opozičních křesťanských demokratů (CDU) pro americký portál Defense News uvedl, že „[Francouzský] Dassault není připraven přijmout [německý] Airbus jako rovnocenného partnera. [Francouzi] Říkají: ‚Uděláme FCAS, ale pouze podle našich pravidel‘.“ To se pochopitelně Němcům nelíbí.

Další tehdejší obava se týkala kybernetické bezpečnosti – Němci by (opět údajně; nelze ověřit z otevřených zdrojů) neměli kontrolu nad tím, jaká data F-35A odesílá na servery do Spojených států – píše to aspoň polský portál Defence24.

Podle německých médií však Berlín opět zvažuje nákup amerických F-35A Lightning II plus vývoj specializované verze Eurofighter ECR pro vedení elektronického boje (zejména pro úkoly SEAD/DEAD). Podle této úvahy tedy kombinace letounů F-35A a Eurofighter ECR může nahradit všechna německá Tornada IDS/ECR.

„Cílem je znovu vyjasnit, zda nákup moderních letounů F-35 může být alternativou a zda lze Eurofighter [ECR] využít druhotně k nahrazení flotily tornad určených pro elektronický voj,“ řekla Lambrechtová v rozhovoru pro německou tiskovou agenturu DPA (Deutsche Press-Agentur). Německá média se snažila zjistit bližší podrobnosti, ale mluvčí ministerstva obrany se odmítl na toto téma vyjádřit.

Tornado IDS z výzbroje TaktLwG 33
F-35A během testů se cvičnou verzí jaderné pumy B61-12, testovací střelnice Tonopah Test Range, letecká základna Nellis
Kromě nákupu F-35A nebo Super Hornetu existuje i jiná možnost, k nesení jaderných pum lze rozšířit schopnosti současných Eurofighterů. Německá média například připomněla vyjádření Lambrechtové z 19. prosince minulého roku, kde ve věci náhrady tornad upřednostnila „evropské řešení“. „Jaderná certifikace“ Super Hornetu nebo Eurofighteru však potrvá tři až pět let. A opět – s certifikací musí souhlasit Američané.

Bude zajímavé sledovat, jak se Německo rozhodne, protože tím zásadně ovlivní své vztahy se Spojenými státy, Francií, ale i s Ruskem nebo Čínou. Rozhodnutí samozřejmě ovlivní evropskou bezpečnost a podobu evropského leteckého průmyslu na další desítky let. Nákup či ne-nákup F-35A tedy nebude takticko-technickým, ale výsostně geopolitickým rozhodnutím Německa.

X X X

Znárodní Rusko neruské automobilky? Jejich ztráty by šly do miliard, obávají se experti.

Odchod mnohých automobilových výrobců z ruského trhu pravděpodobně nezůstane bez odezvy. Putinův režim vidí jako reálnou možnost i znárodnění majetku, který v Ruské federaci zanechali. Škody zahraničních výrobců by šly do miliard dolarů, odhadují odborníci.

Ruský prezident Vladimir Putin zvažuje zabavení aktiv společností, které v Rusku pozastavily činnost z důvodu invaze na Ukrajině. Tímto krokem by ohrozil aktiva automobilového průmyslu v hodnotě několika miliard dolarů. „Myslím si, že riziko je velké,“ řekl Joe McCabe, generální ředitel společnosti AutoForecast Solutions.

Ukrajinský konflikt straší také pneumatikáře. Budeme mít na čem jezdit?
„Existuje vysoká pravděpodobnost, že společnosti, které odešly, nebo ty, které odcházejí, budou znárodněny v zájmu ekonomiky země.“ Tváří v tvář silnému ekonomickému tlaku a vyhlídkám na hlubokou recesi v důsledku západních sankcí, Putin navrhl zavedení „externího managementu“ zahraničních společností, které odešly z trhu, s cílem transformovat je na podniky, které „chtějí fungovat dál“, tvrdí zpráva Automotive News Europe.

Hromadný exodus
Známé automobilky, jako například koncerny Volkswagen, Stellantis (Peugeot, Citroën, Alfa Romeo, Fiat, Jeep, Opel), Ford, Mercedes-Benz nebo Renault, patří ke společnostem, které v posledních týdnech pozastavily své ruské aktivity. Tyto kroky spolu s přívalem ekonomických sankcí ze strany USA a dalších globálních mocností tvrdě zasáhly ruskou ekonomiku a finanční sektor, čímž vytvořily tlak na ruskou vládu.

„Pokud zahraniční vlastníci bezdůvodně zavřou společnost, pak v takových případech vláda navrhuje zavést vnější správu těchto podniků,“ řekl CNN ruský premiér Michail Mišustin. „To, jaká bude budoucnost podniků, bude záviset na rozhodnutí jejich majitelů,“ dodal.

Výrobní závod Renaultu v Moskvě patří k největším v zemi.Zdroj: Se svolením společnosti Renault
Miliardy v ohrožení
Mercedes-Benz ve své výroční zprávě za minulý rok uvedl, že jeho ruským aktivům v hodnotě 2 miliard eur hrozí zestátnění. Výrobce přitom teprve v roce 2019 otevřel novou moderní továrnu nedaleko Moskvy.

I když zmíněným továrnám v současnosti hrozí zabavení, ruské úřady nebudou moci jen tak pokračovat ve výrobě. McCabe řekl, že izolované výrobní závody bez kvalifikovaného managementu a přístupu ke globálnímu obchodu nebudou schopné tak rychle získat všechny komponenty, které potřebují k restartu výroby, a tu možná ani nebudou schopné zajistit.
„Nový dodavatelský řetězec nemůžete vybudovat ze dne na den,“ řekl. „Podívejte se, jak těžké je to s globální polovodičovou krizí, která ani nesouvisí s tímto konfliktem. Buď najdou způsob, jak to udělat interně,  nebo najdou způsob, jak to udělat s přáteli, jako je Čína. Ale je to složitá cesta,“ uzavřel McCabe.

X X X

Donutili emigrovat lékaře, tvrdila obžaloba. Soud bývalé esenbáky osvobodil.

Okresní soud v Děčíně osvobodil dva bývalé příslušníky Sboru národní bezpečnosti. Podle obžaloby za minulého režimu donutili v rámci akce Asanace k emigraci do Německa lékaře ze severních Čech.

Cílem akce Asanace bylo donutit odpůrce režimu, především signatáře a příznivce Charty 77, k odchodu z Československa. A to i za pomoci fyzického či psychického nátlaku a vydírání. Zemi nakonec v rámci akce opustily stovky lidí. Mezi nimi například písničkář Jaroslav Hutka nebo hudebník a člen kapely The Plastic People of the Universe Vratislav Brabenec.
Obžalobě původně čelili tři muži. Jeden z nich, Josef Homolka, v průběhu soudního procesu zemřel.
Podle spisu měl Jiří Janovský z pozice náčelníka Okresní správy SNB Děčín schválit Homolkovi, náčelníkovi oddělení StB Děčín, zařazení děčínského lékaře L. M. do celostátní akce Asanace.

Václav Pípal pak podle obžaloby z pozice staršího referenta oddělení StB Děčín Homolkovi pomáhal dosáhnout vystěhování lékaře spolu s jeho manželkou a pětiletým synem do západního Německa. Lékař tam s rodinou odešel v roce 1983.
Janovský i Pípal, dnes téměř osmdesátiletí muži, svou vinu i jakoukoliv účast na akci Asanace odmítli. Na jejich stranu se nakonec přiklonil i soud.

„Nebylo prokázáno, že by kterýkoliv z obžalovaných vyvíjel nátlak na poškozeného a jeho vystěhování. Důkazní situace byla komplikovaná tím, že zemřel jeden z obžalovaných, poškozený i jeho manželka,“ uvedl při odůvodnění rozsudku soudce Martin Trubač s tím, že výpovědi dalších zúčastněných svědků komplikoval jejich vysoký věk.
Soudce také poukázal na politickou situaci a „období strachu“, které vládlo v 80. letech minulého století v komunistickém Československu.
Za zneužití pravomoci úřední osoby mužům hrozilo až desetileté vězení.

Mírně se vůči obžalovaným vyjadřoval i státní zástupce, který případ zdědil po předchůdkyni.
„Posuzujeme skutek, který se měl udát před 40 lety. Nepovažuji za správné, že předchozí generace nebyla schopná se bezprostředně po revoluci 1989 vypořádat se zločiny komunismu. Nepovažuji tuto časovou prodlevu za správnou ani vůči obžalovaným, že musí ve vysokém věku stát před soudem,“ řekl žalobce Tomáš Čuda.
Během své závěrečné řeči poukázal i na to, že právě časová prodleva měla vliv i na zajištění důkazů celého případu. Zatím si nicméně ponechal lhůtu na rozmyšlenou, zda verdikt přijme.

X X X

Státní zástupce podal v kauze otrávené Bečvy obžalobu na firmu a jednatele.

Případ otrávené řeky Bečvy míří k soudu. Státní zástupce Jiří Sachr v kauze podal obžalobu. Podle informací MF DNES jde o firmu Energoaqua a jejího jednatele. U soudu mu hrozí až pět let vězení.
Spis, který obsahoval několik tisíc stran a další přílohy, převzal státní zástupce zhruba před dvěma týdny. „Samozřejmě pro mě nebyl nový, dělal jsem dozor, znal jsem ho,“ uvedl nyní pro MF DNES.

Kauzu bude projednávat Okresní soud ve Vsetíně, termín hlavního líčení zatím určený není.
Ekologická havárie se stala v září roku 2020, kdy se z kanalizační výpusti ve valašskomeziříčské části Juřinka dostaly do Bečvy kyanidy. V řece chemikálie vydržely několik dnů, během kterých se dostaly až k Přerovu, což je zhruba 40kilometrový úsek. Ve vodě zůstávaly tuny mrtvých ryb.

Výpusť vede do 16 kilometrů vzdáleného Rožnova pod Radhoštěm, do průmyslového areálu po bývalé Tesle. V něm sídlí několik výrobních firem a za odpadní vody, které produkují, odpovídá čistírna Energoaqua.
Právě na ni a jejího jednatele Oldřicha Havelku obžaloba míří.

Havelka však celou dobu jakékoliv pochybení odmítá. Ve věci je podle něj řada nejasností, omylů i nepravd. „Policie podle mého osobního názoru byla rozhodnuta již v září, kdo nebo která firma bude postupně zkoumána a dohnána k nějakému obvinění,“ uvedl už dříve Havelka.

Firma proto podala loni na podzim návrh na zastavení trestního stíhání, ale neuspěla. Argumentovala znaleckými expertizami, které tvrdily, že uhynulé ryby se nenašly u výpusti, ale zhruba 3,5 kilometru pod ní. To popisovali bezprostředně po havárii také rybáři. Jiné posudky ale naopak ukazují na výpusť v Juřince.
Řeka bude trvale monitorovaná
Vyšetřování trvalo 9 měsíců, po nich policie navrhla obžalovat Havelku a Energoaqu a pokračovala v dalším šetření. Kompletní spis pak předala státnímu zástupce letos v březnu.

Havárie ukázala na nefunkčnost systému při ekologických haváriích. Protože k otravě došlo v neděli, trvalo hodiny, než úřady zareagovaly, kromě toho nebylo jasné, kdo a co má přesně dělat.
Pro příště už by kompetence měly být ujasněné. Kromě toho bude řeku Bečvu hlídat trvalý monitoring, který se spustí zřejmě v létě. Provozovat ho bude Výzkumný ústav vodohospodářský v Ostravě.

Podle rybářů byla řeka před otravou ve výtečné kondici a bude trvat roky, než se obnoví. „Vysadili jsme do ní statisíce plůdků, velké množství ročků i dvouleté a tříleté ryby,“ řekl předseda místní organizace rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický. „Jenže otrava napáchala nedozírné škody na genofondu, hynuly nám tady až dvanáctileté ryby, velké štiky, candáti,“ dodal.

X X X

Ištvan o odchodu po 21 letech: Zvažoval jsem to několik měsíců

Žádost o přeložení z funkce šéfa olomouckého vrchního státního zastupitelství (VSZ) na pozici státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) podal Ivo Ištvan sám. V rozhovoru s ČTK dnes řekl, že tento krok zvažoval několik měsíců. V Brně se bude nejprve několik měsíců seznamovat s některými odbory NSZ, jeho definitivní zařazení pak bude v gesci nejvyššího státního zástupce. O jeho nástupci dosud nebylo rozhodnuto, do doby jeho zvolení jej bude zastupovat náměstek Pavel Komár. Ištvan odchází z postu šéfa olomouckého VSZ po 21 letech, v čele pobočky skončí tento týden ve čtvrtek.

O přeložení do Brna požádal Ištvan letos 11. února, čtyři dny po setkání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Po schůzce, která byla součástí ministrovy seznamovací cesty po uvedení do vládní funkce, se Blažek netajil tím, že měl s Ištvanem v minulosti rozdílné názory. Podle Ištvana to však nehrálo zásadní roli, rozhodnutí vážil již dříve. „Já jsem toto rozhodnutí vážil řadu měsíců, tudíž návštěva ministra spravedlnosti na to neměla prakticky žádný vliv. V jeho rozhovoru jsem si jenom ověřil některé skutečnosti, které mi naznačovaly, že toto rozhodnutí, byť pro mě bylo těžké, je správné,“ uvedl Ištvan.

V pozici šéfa olomouckého VSZ strávil Ivo Ištvan s tříletou přestávkou 21 let, z této pozice odchází v době, kdy se mluví o zavedení funkčních období vedoucích žalobců. „Přesně z tohoto důvodu jsem z té funkce odcházel, aby diskuse o obsahu novely zákona o státním zastupitelství vedl nikoliv dosluhující vedoucí státní zástupce, ale někdo, kdo přijde s novým mandátem a ta debata o zákoně nebude vedena v rovině nějaké osobní argumentace, ale v rovině věcné. Není však nějaký zásadní důvod, aby statusové poměry vedoucích státních zástupců byly upraveny nějak rozdílně od statusových poměrů předsedů soudů,“ doplnil Ištvan.

Své působení ve funkci šéfa olomouckého VSZ dnes Ištvan komentovat nechtěl. Za doby jeho působení má olomoucké VSZ na kontě řadu odhalených kauz, v posledních letech to byla například kauza lihové mafie v čele s Radkem Březinou, která se již dočkala pravomocného rozhodnutí, či olomoucká korupční kauza Vidkun, jejíž odvolání nyní leží u olomouckého vrchního soudu. Olomoučtí žalobci se také zapsali díky policejnímu zásahu na úřadu vlády v roce 2013, po kterém padl Nečasův kabinet. Od té doby byl Ištvan terčem ostré kritiky především ze strany politiků ODS. „Pokud má někdo takový pocit, že je zde nějaká tenze ze strany politiků ve vztahu ke státním zástupcům, je to smutná vizitka,“ podotkl k tomu Ištvan.

Na státním zastupitelství, původně prokuratuře, strávil Ištvan celý profesní život. Poprvé ho šéfem VSZ v Olomouci jmenovala v roce 1997 tehdejší ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová. V listopadu 2007 jej na návrh nejvyšší žalobkyně Renaty Vesecké odvolal ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v souvislosti s údajnou korupční kauzou senátora Jiřího Čunka. Ištvan se však kvůli svému odvolání obrátil na soud a v prosinci 2010 uspěl se správní žalobou u Městského soudu v Praze. V lednu 2011 se tak do čela olomouckého VSZ vrátil, ceskajustice.cz

X X X

Soud nevydal muže ke stíhání do Ruska. Nelze již spoléhat na diplomatické záruky

Pražský městský soud dnes nevyhověl návrhu vydat bývalého vězeňského dozorce Jevgenije Sergejeva k trestnímu stíhání do Ruska. Rozhodl, že vydání muže je nepřípustné. Čtyřicetiletý Sergejev je v Rusku viněn z krádeže, údajně navrtával potrubí a kradl ropu. Podle jeho advokáta Leonida Kušnarenka je však obvinění vykonstruované a účelové. Sergejev byl podle právníka spolupracovníkem opozičního politika Alexeje Navalného, odmítal se také podílet na mučení vězňů.

Rozhodnutí není pravomocné, lze proti němu podat stížnost. Státní zástupkyně si ponechala lhůtu na rozmyšlení, Sergejev se stížnosti vzdal.
Za běžné situace by podle předsedy senátu Tomáše Kubovce soud vydání připustil. „Jedná se o kriminální trestný čin, za který lze uložit trest až do deseti let,“ uvedl soudce. Jednání by bylo nezákonné i v Česku. Okolnosti se však podle něj zásadně změnily po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu. „Orgány Ruska se dopouštějí potírání mezinárodně
garantovaných práv vlastního obyvatelstva, zejména svobody shromažďování a svobody projevu,“ prohlásil Kubovec.

Český zastupitelský úřad podle předsedy senátu nemá možnost monitorovat záruky, že Rusko bude dodržovat mužova lidská práva. Nelze ani zkontrolovat, zda nebude mučen. „Nelze spoléhat na to, že Ruskou federaci bude od případného nedodržování záruk odrazovat riziko, že by tyto kroky zhoršily diplomatické vztahy s ČR,“ uvedl. Dodal, že je sporné, zda lze vůbec brát po zahájení invaze ruské garance vážně.

Sergejev je s dnešním verdiktem pražského městského soudu spokojený. „Česká justice se podrobně zabývala tímto případem a rozhodla podle nás jednoznačně správně a spravedlivě,“ řekl po skončení jednání jeho advokát Kušnarenko. Podle právníka není důležité, z jakých důvodů soud rozhodl o nepřípustnosti vydání jeho klienta. „Nás zajímá výsledek,“ uvedl.
Sergejev byl podle advokáta obviněn pouze na základě výpovědí svých spoluobviněných, které učinili pod nátlakem.“Je to komická situace,“ prohlásil. Dodal, že je podle něj nepředstavitelné, že by Sergejev jako hlava zločinecké skupiny navrtával ropovod a sál z něj naftu. Právník zopakoval, že Rusovo stíhání považuje za vykonstruované a účelové. Muž podle něho jako elitní vězeňský dozorce odmítl rozkaz napadat a mučit vězně. Následně v Petrohradu organizoval s Navalným shromáždění proti prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Sergejeva, který má estonské a ruské občanství, zadržela policie loni v říjnu. Poté byl v Česku ve vazbě. V únoru ho soud propustil, když složil kauci 2,4 milionu korun. Muž podle Kušnarenka bydlí v Estonsku, v Česku podniká. Zatím neví, ve které zemi bude chtít nyní zůstat.

Ruskému opozičnímu politikovi Navalnému vyměřil ruský soud minulý týden devítiletý trest za podvod a pohrdání soudem. Prokuratura pro známého kritika Kremlu žádala v souvislosti s těmito obviněními 13 let vězení. Navalnyj je v současné době ve věznici, kde si odpykává zhruba 2,5letý trest kvůli porušení podmínky dřívějšího rozsudku za údajnou zpronevěru. Vinu odmítá.

Nejvyšší správní soud (NSS) nedávno zrušil předchozí rozhodnutí, která nepřiznala mezinárodní ochranu Rusovi. Podle NSS se po vojenské invazi Ruska na Ukrajinu nelze spoléhat na diplomatické záruky, ani nelze monitorovat dodržování lidských práv. Pražský městský soud zejména z těchto důvodů propustil dotyčného z vazby, ceskajutice.cz

X X X

Soudci nepovolili obnovu řízení doživotně odsouzeného sériového vraha Kotta

Čtyřiašedesátiletý doživotně odsouzený sériový vrah Josef Kott u Krajského soudu v Plzni neuspěl s žádostí o obnovu procesu. Soud pro to neshledal důvody, neboť Kott nepředložil žádné dosud neznámé důkazy, které by mohly změnit předchozí verdikt soudu. V roce 1995 Kotta i s komplicem Michalem Kutílkem poslal soud pravomocně na doživotí za čtyři vraždy, které spáchali v květnu 1990 během 26 hodin. Pátý člověk jejich útok přežil. Kott podal proti dnešnímu rozhodnutí soudu stížnost. Případem se tak bude zabývat Vrchní soud v Praze.

Kott se na rozdíl od Kutílka k vraždám nikdy nepřiznal. Snažil se znevěrohodnit původní výpovědi Kutílka, na jejichž základě byl odsouzen. Kutílek ve věznici v roce 2017 ve věku 66 let zemřel, předtím ale řekl, že všechny vraždy spáchal pouze on sám. Kott s Kutílkem jsou označováni za první sériové vrahy v polistopadové historii ČR.

Podle rozsudku v noci na 2. května 1990 zastřelili hlídače v Nýřanech na Plzeňsku a vzali mu zbraň. Téže noci v lesích u Zbirohu ubodali desítkami ran nožem dvě sedmnáctileté stopařky. Ve stejný den Federální shromáždění zrušilo v Československu trest smrti. Následující den Kott s Kutílkem zastřelili v Praze taxikáře a sebrali mu peníze, při návratu do Plzně ještě přepadli a postřelili britského řidiče kamionu, který útok přežil a později je identifikoval. Policie je zadržela za několik dní. Pravomocný rozsudek označil za vraha všech čtyř lidí Kotta, Kutílek měl podle verdiktu na svědomí postřelení řidiče kamionu, řekla ČTK Kottova obhájkyně Andrea Janková.
Doživotí vyměřil soud v Plzni Kottovi už v říjnu 1991, Kutílkovi uložil 25 let. Po odvolání a novém projednání vynesl krajský soud dva doživotní tresty v červnu 1995.

Kott tvrdí, že byl odsouzen jen na základě výpovědi nevěrohodného recidivisty Kutílka, kterému soudy i přes bohatší kriminální historii uvěřily. V roce 2006 se oba odsouzení vrazi neúspěšně domáhali obnovy procesu. V době jednání Kutílek překvapivě uvedl, že všechny vraždy spáchal jen on sám. Jakožto satanista prý prováděl rituál. Později údajně podstoupil vymítání ďábla, a proto chtěl říci pravdu. „Svoje odsouzení beru jako ostudné. Není proti mně žádný přímý ani nepřímý důkaz. Co na mě máte kromě výpovědi recidivisty, který měl už tehdy odsezeno 20 let? Jsem ve vězení 32 let a s vámi to nehne, s nikým to nehne,“ řekl dnes u soudu Kott.

K žádosti o obnovu řízení předložil dopisy, které mu ve vězení Kutílek posílal. Žádal také zpracování posudku a podstoupení výslechu na detektoru lži, které by měly potvrdit jeho věrohodnost. Žádost opíral rovněž o výpověď svého synovce, který nepozorován zaslechl hádku mezi Kottem a Kutílkem v době mezi vraždami. Synovec to popsal v dopise už v 90. letech, u soudu ale tehdy odmítl vypovídat. Podle soudu proto jeho současná výpověď není novým důkazem, obsah jeho sdělení byl k dispozici už dříve.

Kotta k podání žádosti o obnovu řízení inspiroval doživotně odsouzený vězeň Robert Tempel, jenž byl loni zproštěn obžaloby z vraždy pro nedostatek důkazů po zásazích Evropského soudu pro lidská práva a českého Ústavního soudu. Podle Jankové je proto Kott připraven bránit se nejen u Vrchního soudu, případně ústavní stížností. ale také chce podat stížnost k evropskému soudu.

X X X
.
Inflace a vysoké úrokové sazby mohou přivést některé firmy ke krachu

Petr Barták: Oddělení analytiky a srovnávacího práva NS nejčastěji řeší otázky týkající se mezinárodní příslušnosti českých soudů a lidských práv
Ceny stavebních projektů v rámci programů na posílení konkurenceschopnosti českých firem, podporovaných evropskými fondy, narostly až o 60 procent. Příjemci dotací pak musí podle zákona o zadávání veřejných zakázek znovu soutěžit dodavatele. „To spouští spirálu dalšího nárůstu inflace a neschopnosti dodavatelů dostát původním finančním odhadům, která v podstatě znemožní projekt dokončit.

V některých případech takový vývoj končí insolvencí podniku žadatele”, říká v rozhovoru pro Ekonomický deník ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal.
Česká republika zaznamenala od loňského podzimu nebývale vysokou míru inflace. V lednu byla její meziroční hodnota 9,9 %, v únoru dokonce stoupla na závratných 11,1 %. Nastavené procesy ale nepočítaly s jakýmkoli jejím dopadem. Co to může pro firmy znamenat? 

Tato situace ohrožuje nejen samotné projekty, ale přeneseně i naplnění cílů národních ekonomických politik. Navíc může přinést hospodářské škody na úrovni desítek miliard korun.
Takže to, co platilo před několika lety, je najednou úplně v jiných číslech.

Ano, právě v tom je zakopaný pes. Jedná se o rozpočty, které platily v okamžiku předložení projektů. Čas, který uběhl mezi vypsáním výzvy, potažmo schválením rozpočtu a soutěžním výběrem dodavatele nebo reálným nákupem majetku, je v případě prudkého nárůstu inflace, kterému momentálně čelíme, pro podnikatele fatální.

Jak na to firmy reagují?

V praxi se čím dál tím častěji objevují případy, kdy dodavatel odmítne zakázku dodat, protože se pro něj mezitím stala finančně nevýhodnou. Výsledkem je situace, kdy žadatel čelí byrokratickému procesu opakování výběrových řízení a dalšímu oddalování dokončení projektu. To spouští spirálu dalšího nárůstu inflace a neschopnosti dodavatelů dostát původním finančním odhadům, která v podstatě znemožní projekt dokončit.

De facto tím vystavujeme žadatele bez pardonu dalším finančním nákladům v podobě sankcí, pokut a vracení proinvestovaných prostředků. V některých případech takový vývoj končí insolvencí podniku žadatele. Jediným řešením této situace v současnosti je, že firma/žadatel musí výrazně zvýšit míru kofinancování. A to vlastními nebo komerční bankou půjčenými prostředky na dokončení projektu. V této souvislosti však jsou značnými překážkami rostoucí úrokové sazby. Ekonomického výtlaku a zvýšení exportní konkurenceschopnosti českých firem, které dotace sledovaly, není dosaženo.  

Můžete uvést konkrétní příklad?

Uvedu hned několik příkladů: cena pokročilého deeplearningového systému pro výzkum a vývoj umělé inteligence, takzvaného „malého superpočítače“, je proti roku 2018 o 50 % vyšší. U stavebních projektů došlo k nárůstu cen až o 60 %.
Stavební firmy navíc nejsou ochotné garantovat dlouhodobé kontrakty, protože cena materiálů je příliš dynamická oproti strnulému režimu veřejné zakázky. Kromě toho přetrvává globální nedostatek polovodičových čipů, který v řadě oborů způsobil dříve nevídané výpadky v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Z podobného soudku je i další problém, který se týká především neinvestičních projektů. Ruku v ruce s inflací dochází k nárůstu cen práce, na který dotační nástroje také nejsou jakkoliv schopné reagovat. Výsledek je úplně stejný jako u investičních projektů: příjemce podpory není schopen z projektu efektivně hradit náklady na pracovníky a musí je doplácet z vlastních zdrojů.

Jak ale tuto situaci řešit? Neměl by zasáhnout stát?

Nejlepší by bylo alokovat určitý obnos prostředků buď v rámci alokací příslušných operačních programů, nebo i v rámci státního rozpočtu, který bude sloužit jako rezervní fond pro proplacení dodatečných výdajů způsobených inflací. Nadcházející období bude pro české podnikatele mimořádně obtížné.

Budou se nadále potýkat s celkovou inflací, rapidním zdražováním energií, nedostatkem klíčových surovin a výrobků, narušením dodavatelských řetězců a nedostatkem pracovních sil. Proto je žádoucí, aby dotační nástroje opravdu plnily svou proklamovanou funkci. Tou je pomáhat firmám v jejich ekonomickém rozvoji, vytváření vyšší přidané hodnoty a dobře placených pracovních míst.

Jak je to s administrativní zátěží v souvislosti s dotačními programy? Na to si čeští podnikatelé také stěžují.
Jistou míru administrativní zátěže přinese realizace každého projektu. Přes globální povahu řady problémů jsou některé z nich specificky českými starostmi. Byrokratická zátěž za poslední roky výrazně narostla, na každý drobný problém se vytvářejí robustní kontrolní mechanismy, které se úřady učí implementovat za pochodu a na „živém materiálu“. Firmy navíc musí řešit vlastní měnové problémy a nedostatečnou vzájemnou komunikací jednotlivých institucí státní správy, které se na realizaci a kontrole projektů podílí.

Dlouhodobě negativní signály směrem k podnikatelům vysílá například Auditní orgán Ministerstva financí, který nezřídka zpochybňuje celé projekty po dokončení kvůli procesním detailům. Podnikatelé sledují zejména naplnění smyslu a účelu svých projektů a přísně procesnímu pohledu na své projekty zkrátka nerozumí. Kontrola projektů je přitom samozřejmě potřebná, jejich dlouhé trvání je ale také dodatečnou administrativní zátěží.

Co vidíte jako východisko z této situace?

Inflace během projektového cyklu musí být brána v potaz. Cílem AAVIT je přispět k vytvoření zmíněného systémového řešení – mechanismu, který žadatele před zmíněnými vlivy ochrání. Zároveň je žádoucí optimalizovat interní procesy institucí, které jsou za sběr, hodnocení a administraci projektů odpovědné.

Časové průtahy při zmíněných úkonech ze strany řídících orgánů dopady inflace logicky zvyšují. V současné situaci může hrát několik měsíců navíc obrovskou roli. Východiskem ze složité situace může být i akcelerace přijetí eura nebo umožnění řešení projektů v eurech. Byť se nejedná o východisko z inflace, v řadě aspektů by se řešení projektů zjednodušilo a zefektivnilo. Jana Bartošová, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Družstvo Svatopluk musí správci H-Systemu zaplatit 18,2 milionu jako nájemné.

Družstvo Svatopluk musí konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi zaplatit 18,2 milionu jako nájemné za užívání bytových domů v Horoměřicích u Prahy v letech 2016 až 2018. Rozsudek Okresního soudu pro Prahu - západ není pravomocný. Družstvo uvedlo, že se proti němu odvolá.

Josef Monsport družstvo Svatopluk žaloval o zaplacení 22 milionů korun za nájemné za byty a pozemky. Soud už mu loni na podzim nepravomocně přiznal milion korun za pozemky pod řadovými domy. 
Za nájemné osmi domů, v nichž je zhruba 60 bytů, kterých se úterní jednání týkalo, požadoval Monsport asi 21 milionů korun. Svatopluk oznámilo, že se proti dnešímu rozsudku okresního soudu odvolá.

Podle úterního rozsudku musí družstvo Monsportovi nahradit i náklady řízení, více než 900 tisíc korun také musí zaplatit okresnímu soudu jako soudní poplatek.

Společnost H-System uzavřela po založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. 
Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu celkem o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení.

Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Podle předsedy družstva Martina Junka ale lidé měli souhlas bývalého konkurzního správce. Souhlas konkurzního soudu nebyl podle něj v té době zapotřebí.

X X X

SPD a ANO si vynutily mimořádnou schůzi Sněmovny kvůli Polčákovi.

Poslanci SPD a hnutí ANO shromáždili dost podpisů pro to, aby musela být svolána mimořádná schůze Sněmovny kvůli aféře, která donutila k rezignaci na post místopředsedy hnutí STAN europoslance a advokáte Stanislava Polčáka. Měl jako advokát od čtyř obcí dostat 7,75 milionu korun za právní pomoc při získání odškodného za výbuch muničních skladů ve Vrběticích.

„Jako právník z toho ani korunu mít nebude,“ ujistil minulý týden poslance předseda hnutí STAN Vít Rakušan. Polčákova rezignace na post místopředsedy STAN byla podle něj správná.
„Za situace, kdy pracoval na zastupování obcí si nemůže dovolit v té samé chvíli bojovat jako politik za prosazení zákona,“ řekl Rakušan, když reagoval na vystoupení šéfa SPD Tomia Okamury, který se podivoval nad tím, že Polčák nerezignuje i na post europoslance.  Odmítl tvrzení SPD, že Polčák obchodoval se zákony.

SPD a ANO chtěly Polčákovu kauzu řešit již na řádné schůzi Sněmovny, ale to vládní pětikoalice nedovolila.  Žádost o svolání mimořádné schůze musí podepsat nejméně 40 poslanců, SPD jich má jen polovinu. Další podpisy podle Okamury dodali poslanci hnutí ANO. 

X X X

Evropa se zbavuje ruských diplomatů. Přidal se Benelux, jeden opustí i Česko.

Nizozemsko vyhostí 17 zaměstnanců ruské ambasády, které považuje za důstojníky zpravodajských služeb. Ke stejnému kroku se rozhodla také Belgie, která pro podezření ze špionáže vyhostí 21 ruských diplomatů. Jednoho pracovníka ruského velvyslanectví v Praze vyhostí rovněž Česko, republiku musí opustit do 72 hodin. Moskva avizovala odvetná opatření.
Nizozemská vláda se rozhodla na základě informací od civilní i vojenské zpravodajské a bezpečnostní služby. Podobně v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu postupovaly i další země. Nizozemsko s nimi svůj krok koordinovalo, uvedl nizozemský ministr zahraničí Wopke Hoekstra.

Všech jednadvacet Rusů vyhoštěných z Belgie působí na ruské ambasádě v Bruselu nebo na konzulátu v Antverpách. Zemi musí opustit do patnácti dnů, uvedla belgická ministryně zahraničí Sophie Wilmesová. 
„Toto rozhodnutí není sankcí, je spojené výhradně s národní bezpečností. Diplomatické spojení s Ruskem zůstává otevřené, ruská ambasáda může nadále fungovat a nadále podporujeme dialog,“ komentovala rozhodnutí Wilmesová citovaná serverem Sud Info.
Irské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo ruského velvyslance a doporučilo mu odjezd čtyř vysoce postavených ruských diplomatů kvůli jejich chování, které podle Dublinu odporuje Vídeňské konvenci o diplomatických stycích. 

Irsko a Rusko by ale nadále měly udržovat diplomatické styky, stojí v prohlášení, které na Twitteru zveřejnil irský ministr zahraničí Simon Coveney. Ve stejném textu rovněž odsoudil „válku Ruské federace proti Ukrajině, kterou považujeme za závažné porušení mezinárodního práva“.

Za nežádoucího byl prohlášen také jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze. Českou republiku musí opustit do 72 hodin. Na Twitteru to v úterý oznámilo české ministerstvo zahraničí.

MZV ČR dnes sdělilo ruskému velvyslanectví v Praze, že jeden jeho diplomatický pracovník je prohlášen za nežádoucí osobu a Českou republiku musí opustit do 72 hodin. Spolu se spojenci snižujeme ruskou zpravodajskou přítomnost v EU.
29. března 2022 v 16:20, příspěvek archivován: 29. března 2022 v 16:36
t
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle agentury TASS upozornila, že vyhoštění diplomatů z Belgie, Irska, Nizozemska i Česka se setká s odezvou Moskvy. „Na všechny země budeme reagovat,“ citovala ji agentura.
Deset pracovníků ruských zastupitelských úřadů tento měsíc prohlásily za nežádoucí osoby i pobaltské státy, Rusko zareagovalo recipročně. Současně s pobaltskými státy vyhostilo deset ruských diplomatů i Bulharsko a mezitím Polsko opustilo 45 vyhoštěných pracovníků ruského zastupitelského úřadu. Moskva přislíbila, že na tyto kroky odpoví.

X X X

Ve Francii se po pěti letech opět rýsuje souboj Macrona s Le Penovou

Současný prezident Francie Emmanuel Macron nadále vede v předvolebních průzkumech. Ve druhém kole voleb se podle nich utká s nacionalistkou Marine Le Penovou. Svoji soupeřku by znovu porazil ve druhém kole jako před pěti lety. Preference vzrůstají levicovému kandidátovi Jeanu-Luku Mélenchonovi, avšak na Le Penovou mu hlasy nestačí.

Ve čtveřici nových průzkumů, na které v pondělí a v úterý upozornila agentura Reuters, vyjádřilo Macronovi podporu 28 nebo 27,5 procenta respondentů. Ve všech čtyřech byla necelé dva týdny před volbami na druhém místě Le Penová se zisky od 18,5 do 21 procent. 
Druhé kolo voleb je naplánované na 24. dubna. Pokud by se Macron s Le Penovou utkal nyní, získal by patrně okolo 55 procent hlasů.

Rozdíl v preferencích dvou nejsilnějších kandidátů se v posledních dnech o něco zmenšil poté, co Macron po ruské invazi na Ukrajinu posílil o několik procentních bodů. 

Macron si 20 dní před volbami drží náskok, posiluje Le Penová a Mélenchon
Nyní se zase zdá, že rostou preference Le Penové, zatímco podpora úřadujícího prezidenta se vrátila pod 30 procent.
Od vojenského útoku Ruska na Ukrajinu také zesílily šance levicového politika Mélenchona, který se v boji o Elysejský palác usazuje na třetím místě. Na Le Penovou však stále v průzkumech ztrácí pět a více procentních bodů, pouze jedna z nových sondáží ukazuje rozdíl tří procentních bodů mezi kandidáty na druhé a třetí pozici. 

Zcela ze hry o druhé kolo se pak zdají být krajně pravicový kandidát Éric Zemmour a kandidátka pravicové strany Republikáni Valérie Pécresseová.
Pokud by Macrona za dva týdny volilo mezi 25 a 30 procenty hlasujících, znamenalo by to pro něj lepší výsledek než v roce 2017, kdy získal 24 procent hlasů.

Ve druhém kole ovšem Le Penovou porazil Macron před pěti lety přesvědčivě se ziskem 66,1 procenta hlasů. Nyní se rýsuje výrazně těsnější výsledek. Podle pondělního průzkumu agentury Ifop-Fiducial by Macrona volilo jen 53 procent účastníků hlasování.

V nadcházejících francouzských volbách se o přízeň voličů uchází celkem 12 kandidátů, přičemž favorizovaný Macron je ve 44 letech nejmladším z nich. O téměř deset let starší Le Penová, která kandiduje potřetí, o víkendu uvedla, že v případě neúspěchu momentálně s další kandidaturou nepočítá.

X X X

Minulé volby sázel na strach z uprchlíků, teď je vítá. Orbán se pokusí o čtvrté volební vítězství

Maďarský premiér Viktor Orbán se na konci týdne pokusí už o čtvrté volební vítězství v řadě. Jeho předvolební kampaně se od sebe v předešlých letech moc nelišily. Strašil Georgem Sorosem, diktátem z Bruselu a ohrožením tradičních křesťanských hodnot. Jeden motiv mu letos v kampani chybí a to jsou migranti. Válka na Ukrajině nastavila jiná pravidla a Ukrajinci v Maďarsku dostávají ve velkém azyl.
Budapešť 21:26 29. března 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Maďarský premiér odmítal kvóty a téma migrace vracel v každé kampani i když nebylo zrovna aktuální | Zdroj: Reuters
„Ti, kteří nedělají vše pro ochranu vnějších hranic Evropské unie, nejsou přáteli Schengenu, ale jeho nepřáteli. Ať už z toho vyplývají politické, morální nebo technické problémy, tak pokud nedokážeme zajistit své vlastní hranice – nehledě jak náročné a drahé to je – tak zničíme Schengen my sami,“ deklaroval během migrační krize maďarský premiér Viktor Orbán.
O tom, že je jedním z nejhlasitějších odpůrců přijímání migrantů, není pochyb. Maďarsko v roce 2015 postavilo na hranicích se Srbskem plot, v uprchlických táborech pak drželo týdny žadatele o azyl, což se dostalo k Soudnímu Dvoru Evropské unie.
Maďarský premiér odmítal kvóty a téma migrace vracel v každé kampani, i když nebylo zrovna aktuální. Vytvořil mýtus o tom, že jeho největší nepřítel, americký miliardář George Soros, chce ochromit Evropu a zaplavit ji migranty. Pak přišla válka na Ukrajině a Viktor Orbán musel změnit karty. 

„Naše populace, lidé, co tady žijí, rádi pomohou všem, kteří to potřebují a nemohou pokračovat dál ve své cestě. Tady platí skutečné maďarsko-ukrajinské přátelství mezi námi všemi,“ řekl Orbán.
Křesťanská povinnost
Do Maďarska už přišlo z Ukrajiny přes 350 tisíc uprchlíků. Budapešť udělala výjimku ve své nulové toleranci vůči azylantům a všem, kdo z válečné země dorazí, garantuje speciální status.
Nejsou mezi nimi pouze Ukrajinci, Maďarsko výjimečně stejně jako ostatní země garantuje azyl všem, kteří z válečné země přijedou, i když odtamtud nepochází, třeba jako mladý Ind.

„Studoval jsem na Ukrajině medicínu. Za poslední dny se situace na Ukrajině výrazně zhoršila. Neustálé ostřelování, rakety dopadly přímo před námi. Nešlo zůstat,“ vysvětlil Radiožurnálu. 
Zatímco dřív museli cizinci požádat o azyl ještě předtím, než vstoupí na maďarské území, ti z Ukrajiny získají automaticky nárok na ubytování, zdravotní péči a stravu. Viktor Orbán to vysvětluje tak, že pomoc Ukrajincům je křesťanská povinnost všech a že se jedná o lidi, kteří podle něj utíkají ze skutečné války.

A to je prý velký rozdíl ve srovnání s těmi, kteří přijíždějí z jiné části světa jen proto, aby se měl lépe. Tak definuje maďarský premiér třeba Syřany, kteří hledali azyl v Evropě a kteří také utíkali před válečným konfliktem v rámci uprchlické krize před sedmi lety.

X X X

Královna Alžběta se po pěti měsících objevila na veřejnosti. Na mši přišla po boku prince Andrewa.

Britská královna Alžběta II. se spolu s dalšími členy královské rodiny se zúčastnila mše ve Westminsterském opatství na počest prince Philipa. Manžel britské panovnice zemřel loni v dubnu.
Londýn 14:54 29. března 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Televizní záběry ukázaly 95letou královnu, jak o holi vstupuje do Westminsterského opatství po boku svého syna, prince Andrewa. Poté se od něj oddělila, aby sama došla na své místo, čímž podle agentury AP zmírnila obavy o své zdraví.
Nejstarší a nejdéle vládnoucí panovnice na světě se na veřejnosti příliš neobjevovala od loňského října, kdy strávila noc v nemocnici kvůli blíže nespecifikovaným zdravotním obtížím. Lékaři jí poté doporučili více odpočinku. Od doby, kdy zrušila řadu plánovaných akcí, britská média spekulovala o jejím zdravotním stavu.

Princ Philip, který stál královně po boku více než sedm desetiletí, zemřel loni v dubnu jen dva měsíce předtím, než by oslavil své sté narozeniny. Pohřbu vévody z Edinburghu se mohlo zúčastnit pouze 30 lidí kvůli tehdejším opatřením proti šíření koronaviru.

Úterní bohoslužba byla mnohem větší událostí. Královna se připojila ke svému následníkovi, princi Charlesovi. Mše se zúčastnili také další členové královské rodiny, včetně prince Williama a jeho manželky Kate, zahraniční králové a královny, přátelé zesnulého vévody či politici, včetně premiéra Borise Johnsona.
Do londýnského Westminsterského opatství dorazilo i přes 500 zástupců charitativních a dalších organizací, které vévoda podporoval. Buckinghamský palác uvedl, že Alžběta se na plánování bohoslužby aktivně podílela.

Jednalo se také o první veřejné vystoupení královnina syna prince Andrewa od doby, kdy se dohodl na finančním vyrovnání s Američankou Virginií Giuffreovou, která ho obvinila ze sexuálního napadení z roku 2001. Andrew obvinění popírá.
Princ Harry, který se s manželkou Meghan přestěhoval do Spojených států, se bohoslužby nezúčastnil kvůli neshodám s vládou ohledně zajištění ochranky.

X X X

CHORVATSKÝ DEN V PRAZE, POZVÁNÍ NA JADRAN NA DOVOLENOU

V úterý 29. března zavítala mezi české novináře ministryně turismu a sportu Nikolina Brnjac doprovázená ředitelem Chorvatského turistického sdružení Kristjanem Staničićem. Společně s nimi se tiskové konference v pražském Martinickém paláci zúčastnili Tomislav Fain za Chorvatskou asociaci cestovních kanceláří, Neno Nizić za Hotel Stories a Dubravko Miholić, ředitel zastoupení Chorvatského turistického sdružení v České republice a na Slovensku.

V posledních letech byly do chorvatského cestovního ruchu investovány více než 4 miliardy eur a nyní jsou k dispozici další 2,2 miliardy kun z Národního Plánu obnovy a odolnosti. „Chorvatsko patří tradičně mezi oblíbené turistické destinace českých turistů. Těší nás především fakt, že český trh stále více uznává Chorvatsko jako dovolenkovou destinaci mimo letní měsíce, o čemž svědčí i fakt, že od začátku letošního roku přibylo 98 procent příjezdů a o 25 procent více přenocování oproti stejnému období v roce 2019.” říká ministryně turismu a sportu Nikolina Brnjac.

„Chorvatsko se kromě moře a krásné přírody stává destinací s přidanou hodnotou a nabízí turistům vyšší úroveň zážitků, což moderní čeští turisté stále častěji vyhledávají. Kromě nabídky, která je jim již dobře známa, neustále rozvíjíme segment luxusní turistiky. Vzhledem k rostoucí poptávce po tomto segmentu cestovního ruchu chceme na českém trhu v nadcházejícím období profilovat Chorvatsko mimo jiné jako turistickou destinaci moderního luxusu, která kromě běžných forem nabízí personalizaci, zhodnocení zážitků a emocí a osobní rozvoj prostřednictvím komunikace s místní kulturou a komunitou,“ dodala Nikolina Brnjac.

Statistiky uvádějí, že turisté z Česka patří mezi důležité klienty chorvatského cestovního ruchu. Česká republika patří mezi pět největších outgoingových trhů, ze kterých realizujeme největší turistický obrat, a Češi jsou našimi vítanými a věrnými hosty. Vnímání Chorvatska na českém trhu je strategicky důležitou otázkou, protože si chceme dlouhodobě udržet pozici jedné z nejoblíbenějších zahraničních destinací Čechů.

Přestože je naše země v současnosti nejvíce vnímána jako letní rodinná destinace, což potvrzují údaje o 60 procentech českých turistů cestujících do Chorvatska na letní dovolenou s rodinou, do budoucna chceme zaujmout pozici destinace celoročně bohaté na různorodé nabídky, a to jak na pobřeží, tak ve vnitrozemí, ale také jako destinace, která přitahuje turisty různého věku, zejména mladé lidi,“ uvedl ředitel Chorvatského turistického sdružení Staničić.

X X X

Basketbal, Oba týmy potřebují výhru kvůli matematice.

13. kolo A1 Kooperativa NBL 2021/22, 30.3.22, hod., Ústí nad Labem - USK PRAHA

Předposlední kolo Kooperativa NBL přináší zajímavou a dramatickou zápletku. Cela nadstavbová skupina A1 je vyrovnaná a o nasazení týmů do předkola play-off i play-off samotného se rozhodne právě závěru. Je škoda, že dramatičnosti soutěže ubírá fakt, že poslední dvě kola nezačínají ve stejný den a čas, jak by to mělo dle Sportovních technických podmínek být. V boji o čtvrtou příčku startují hned tři týmy. Kolín, Pardubice a náš středeční soupeř Ústí nad Labem. Zde není prostor na zaváhání, jde o hodně, a to nejenom o výhodu domácího prostředí pro play-off. Pokud nás Sluneta ve středu porazí, pak se značně čtvrté příčce přiblíží. Jenže Sovy mají také své tabulkové zájmy a rozhodně se nechystají dát své peří bez boje.

Aktuálně jsou na sedmé příčce nad Hradcem Králové díky vzájemné bilanci. Aby se udržely potřebují v posledních dvou kolech vyhrát stejný počet utkání jako sokoli. Ti hrají v Brně a doma s Beksou. USK naopak v posledním kole zavítá na palubovku Nymburka. Pokud by svěřenci trenéra Kinga v Ústí nad Labem vyhráli, značně by zvýšili šanci na konečnou sedmou příčku nejen po nadstavbové části soutěže. Musí se však poprat se zúženou sestavou, protože budou postrádat krom svého prvního rozehrávače Vyroubala nově i křídelníka Bátovského. Vzájemná bilance dopadla lépe stavem 2:1 pro Slunetu. Nicméně, když vyhrála, bylo to rozdílem 8 a 6 bodů. Statistika i postavení v tabulce tak favorizuje domácí, ale i v minulém kole Sovy vyvrátily papírové předpoklady a skolily doma Pardubice. Podaří se jim další podobný kousek proti Autremu?

Josh King (trenér USK Praha): „Ve středu nás čeká zápas proti velmi podobnému týmu jako jsou Pardubice. Zažívají skvělou sezónu, jsou velmi dobře vedeni svým trenérem. V jejich týmu se nachází hned několik velmi kvalitních hráčů, v čele s jedním z nejlepších hráčů KNBL Lambem Autreym. V sezóně se nám je podařilo porazit hned v našem prvním zápase, následovaly 2 těsné závěry, které nám nevyšly podle představ.

Poslední zápas v A1 se nám dokonce dařilo vyhrávat po velký časový úsek, nepodařilo se nám ale zápas vítězně uzavřít. Sluneta momentálně zažívá menší úsek proher, myslím máme docela slušnou šanci na výhru. Musíme si jednoznačně pohlídat jejich opory jako Lamb, nedovolit jednoduché střely Svejcarovi, a určitě zlepšit naši obranu proti podkošovému Johnsonovi, který nám dělal v předchozích zápasech nejvíce problémů. Po zmínění tohoto nebezpečného tria má ale Sluneta slušný počet dalších ofenzivních hrozeb, které mohou změnit vývoj celého zápasu. Zápas však bude opět o nás, o tom, jak budeme schopni dodržovat náš systém a moje klasická poznámka, nesmíme vynechat žádnou pasáž a plnit vše během celých 40 minut.“

Filip Petružela (hráč USK Praha): „Všichni víme, jak jsou karty rozdány. Bojujeme na dálku s Hradcem o sedmou příčku. Ústí má také svou motivaci. Bude rozhodovat doskok, bojovnost a konstantnější výkon po celou dobu utkání. Přišli jsme o Marcela Bátovského, kterého na perimetru musíme nahradit, ale s tím se musíme poprat. V posledních dvou měření sil jsme utkání ztratili v koncovce. Věřím, že teď už se to nestane.“
Absence: Marek Vyroubal (zranění ruky), Marcel Bátovský (zranění kolene) /mš/