Dva dny před teroristickým útokem na vánoční trhy v Berlíně Tunisko souhlasilo s přijetím Anise Amriho, který byl vyhoštěn z Německa a který je pravděpodobným pachatelem útoku. Oznámilo to v pondělí tuniské ministerstvo zahraničí. Německé úřady zatím neuvedly, zda z Tuniska tuto informaci obdržely. Berlín letos odmítl Amrimu udělit azyl a usiloval o jeho vyhoštění, které ale komplikoval fakt, že Tunisan neměl doklady a jeho vlast zpočátku odmítala, že jde o jejího občana.

Podle údajů tuniské diplomacie souhlasila tato severoafrická země s návratem Amriho do vlasti v sobotu 17. prosince, teda pouhé dva dny před atentátem na trhy na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Krátce před tím se podle mluvčí ministerstva podařilo ověřit Amriho totožnost. "Tunisko dodrželo při vydávacím řízení diplomatické zvyklosti," uvedl dnes úřad na dotaz agentury DPA.

Německé úřady zamítly Amriho žádost o azyl letos v červnu. V červenci byl Amri umístěn do vydávací vazby v Ravensburgu v jižním Německu. Vzhledem k chybějícím dokladům se ho ale nepodařilo vyhostit zpět do vlasti a německé úřady mu do vyřešení situace umožnily v zemi dál pobývat.

Tunisko je jedinou arabskou zemí, které takzvané arabské jaro v roce 2011 přineslo demokracii. Má ale značné problémy s islámským radikalismem. Mnoho mladých Tunisanů se mimo jiné kvůli bezútěšné hospodářské situaci v zemi přidalo k radikálům v Sýrii a v Iráku. Podle amerických tajných služeb jich za takzvaný Islámský stát nebo Al-Káidu bojuje 6000 až 7000. Za baštu islamistů v zemí je považována chudá provincie Kajruván, odkud pocházel také Amri. Tunisko je ale také terčem teroristických útoků. Jen loni jim tam padlo za oběť více než 70 lidí.

POHŘEB V ITÁLII

Při atentátu na vánoční trh v Berlíně před týdnem zahynulo 12 lidí: sedm Němců a pět cizinců včetně jedné Češky. Italskou oběť útoku v pondělí pohřbili v rodné Sulmoně v regionu Abruzzy. Pohřbu se zúčastnil rovněž italský prezident Sergio Mattarella a ministr vnitra Marco Minniti. Obětí berlínského atentátu se stal také původní polský řidič kamionu, s nímž pachatel na vánoční trh najel. Lukasz Urban ale podle německých médií zřejmě s atentátníkem bojoval, a zabránil tak ještě větší tragédii.

Petice, která vyzývá německého prezidenta Joachima Gaucka, aby Polákovi udělil nejvyšší státní vyznamenání, nasbírala za čtyři dny již více než 33.000 podpisů. Udělení Spolkového kříže za zásluhy je in memoriam možné jen ve výjimečných případech. Někteří němečtí politici i německé policejní odbory vyzvali, aby vyznamenání obdrželi také dva italští policisté, kteří se podíleli na pátečním dopadení a zabití Tunisana Amriho ve městě Sesto San Giovanni u Milána.

Vánoční trhy na berlínském náměstí Breitscheidplatz, které se před týdnem staly terčem teroristického útoky a v pátek se znovu otevřely návštěvníkům, zůstanou otevřené až do 1. ledna. Podle serveru Spiegel Online během svátečních dní zažily trhy nával turistů i obyvatel Berlína.

OPERÁTOŘI NEMOHOU NUTIT K UCHOVÁNÍ VŠECH ÚDAJŮ

Členské země Evropské unie nemohou nutit telekomunikační operátory k uchovávání veškerých údajů o zákaznících. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Dodal nicméně, že požadavek na ukládaní vybraných dat může být oprávněný v rámci boje proti závažným trestným činům. Rozhodnutí se týká například údajů o volaných číslech či o době, kdy se telefonické hovory uskutečnily. Podle soudu je všeobecné uchovávání takovýchto údajů v rozporu se zákony EU, protože z nich lze činit závěry o soukromém životě lidí.

Soudní dvůr EU se dnešním rozhodnutím vložil do debaty o ochraně soukromých údajů. Ta nabrala na intenzitě poté, co v roce 2013 bývalý externí spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. V Evropě v poslední době zesílily výzvy k poskytnutí větších pravomocí bezpečnostním složkám v důsledku teroristických útoků, upozornila agentura Reuters.

Z LONDÝNA ODEJDOU VELKÉ FIRMY

Kvůli brexitu odejde z Londýna část velkých korporací. Myslí si to devět z deseti ředitelů developerských společností v ČR, které ve svém průzkumu oslovila analytická společnost CEEC Research ve spolupráci s KPMG ČR. Podle 55 procent z nich ovšem cílovou destinací nebude Praha. Mezi favority patří Hamburk, Paříž a Berlín. Podle 74 procent ředitelů opustí Londýn především bankovní instituce. Do průzkumu se zapojilo zhruba 40 tuzemských developerů.

„Důsledky brexitu budou záviset na tom, jaké pro něj budou vytvořeny podmínky. Existuje řada spekulací, že se finanční služby přesunou z londýnského City do jiných velkoměst Evropské unie. Ale nepředpokládáme, že by se podobný typ poptávky objevil v Praze," uvedl ředitel výzkumu společnosti Passerinvest Group Tero Laukonen. Pokud by některé firmy do Prahy zamířily, kancelářských prostor pro uspokojení poptávky by podle něj byl dostatek.

Firmy zamíří hlavně do Hamburku: „Záleží na celkových podmínkách k podnikání, kanceláře jsou jen jedním z mnoha zvažovaných parametrů. Ale lze očekávat, že díky brexitu se k nám korporace přiblíží," doplnil generální ředitel skupiny Crestyl Omar Koleilat. Firmy a bankovní instituce, které by Londýn opustily, zamíří podle developerů nejpravděpodobněji do Hamburku (40 procent). Podle 27 procent z nich to bude Paříž, zhruba pětina označila Berlín.
Společnosti bude limitovat především byrokracie: Podle manažera firmy M2 real estate Jana Štembery by brexit mohl být pro Prahu šancí na přestěhování některých firem. „Tato úvaha v sobě nicméně nese potřebu strategického myšlení a společné práce investorů, developerů a státních, případně obecních institucí," uvedl Štembera. Praha by podle něj neměla problém, co se týče počtu kancelářských ploch. „Nicméně je otázkou, zda se jedná o výhodné a zajímavé kanceláře pro náročné zájemce," doplnil.
Společnosti, které by o přesídlení do Prahy uvažovaly, bude podle developerů limitovat především byrokracie ze strany státu. Na stupnici od nuly do deseti, kde desítka představuje největší překážku, přiřadili tomuto faktoru průměrně známku 8,4. Druhým největším problémem je nekvalitní legislativa a její časté změny (8,3). Naopak za nejmenší překážku považují nedostatek volných kanceláří (2,9).

ODPAD Z DUBROVNÍKU SE MÁ VOZIT AŽ 880 KILOMETRŮ

Známé chorvatské letovisko Dubrovník řeší problém kam s odpadem, protože kapacita tamní skládky bude už brzy naplněná. Jak píše web jutarnji.hr, nabídlo pro příští rok dubrovnické radnici své služby městečko Gunja, jež disponuje jednou z nejmodernejších skládek v Chorvatsku. Jediný problém je v tom, že Gunja leží ve východní Slavonii, prakticky na druhém konci země. Po chorvatských silnicích by tak smetí muselo putovat 880 kilometrů.

Pokud by se převoz zkrátil přes Bosnu, byla by trasa asi o polovinu kratší, o této možnosti se ale podle všeho neuvažuje. Starosta Gunje Hrvoje Lucić ale ve vzdálenosti problém nevidí, podle jeho návrhu by totiž byla alespoň náležitě využita kapacita skládky, která byla obnovena z peněz státního ekologického fondu po předloňských katastrofálních záplavách, ale měla by se v roce 2018 každopádně uzavřít.

"Plánujeme, že z utržených peněz bychom opravili hřbitov Gunji, márnici v sousedních Šumanovcích nebo obnovili chodníky," říká Lucić o nápadu, který by jeho městečku mohl přinést zisk asi čtyři miliony kun (14,5 milionu korun). "Dubrovnická rada už náš návrh přijala, nyní jen čekáme na oficiální potvrzení, tvrdí starosta Gunje. /r/