Konvoje britských tanků a obrněnců míří do Estonska. Spojenci posilují obranu. Konvoje britských obrněných vozidel a tanků jsou na cestě do Estonska. Londýn tam v reakci na chování Ruska zdvojnásobuje svou vojenskou přítomnost. V zemi by tak mělo v rámci mise NATO na odstrašení Moskvy zakrátko působit 1 600 britských vojáků a nově také bitevní vrtulníky Apache. První obrněnce a tanky na transportních kamionech vyrazily z německého Sennelageru v pátek. Míří přes Polsko, Litvu a Lotyšsko do estonského města Tapa.

Zdvojnásobení britských sil v rámci mise NATO v Pobaltí přitom britský ministr obrany Ben Wallace oznámil teprve ve středu.
„Spolu s našimi spojenci v NATO rozmisťujeme jednotky a prostředky na zemi, na moři a ve vzduchu, abychom posílili evropskou obranu v reakci na budování ruských vojenských sil u hranic Ukrajiny,“ řek britský ministr obrany Ben Wallace s tím, že jakákoliv ruská invaze na Ukrajinu by měla pro Moskvu vážné důsledky. „Deeskalace a diplomacie zůstávají jedinou cestou z této situace,“ dodal.

Britští vojáci s obrněnou technikou včetně tanků Challenger a obrněnců Warrior a také zatím blíže nespecifikovaným počtem bitevních vrtulníků Apache posílí vícenárodní prapor NATO, kterému Británie velí. Aliance rozmístila čtyři takové jednotky, každou o síle zhruba 1 000 vojáků, v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 v trojici pobaltských zemí a v Polsku.
„Vážíme si britského příspěvku ke kolektivní obraně v našem regionu. Odpovědí na ruskou agresi může být jen naprostá jednota a odhodlání,“ uvedla estonská premiérka Kaja Kallas.
Dočasné posílení Britové pojali jako cvičení pod názvem „Iron Surge“ (Železný příboj). Součástí bojové skupiny je také rota dánských vojáků a vozidel, která s britskými obrněnými jednotkami společně operuje.

„Bojové skupiny NATO v pobaltských státech a Polsku jsou významným odstrašujícím prostředkem, ale je velmi důležité, aby spojenci byli připraveni sem přivést další posily,“ řekl estonský ministr obrany Kalle Laanet. 
Ačkoliv početně jsou bojové skupiny spíše symbolické, mají vyslat Moskvě jasný signál, že jakýkoliv útok na ně by byl vnímán za napadení celé Aliance.

Moskva kolem ukrajinských hranic v posledních týdnech shromáždila až 190 tisíc vojáků. Západ se obává, že se schyluje k invazi na Ukrajinu. Kreml to popírá a stažení sil podmiňuje písemnými bezpečnostními zárukami, že se NATO nebude dál rozšiřovat především o Ukrajinu a že spojenci upustí od vojenských aktivit právě na východním křídle.
To NATO odmítá a kvůli ruským výhrůžkám naopak v posledních dnech vojenskou přítomnost na východní hranici posiluje.
Spojené státy už rozmístily v Polsku dalších 4 700 vojáků. Americké stíhačky posílily ochranu vzdušného prostoru v Pobaltí i v Rumunsku. Tam během příštího týdne mají dorazit také bojové stroje Eurofighter německé Luftwaffe.

Británie dočasně přemístila čtyři letouny Typhoon na Kypr, odkud by se měly zapojit do hlídkování na jihovýchodní hranici NATO. Podobně spojenci rozšířili vojenskou přítomnost ve Středozemním moři, kde společně hlídkují americká, britská, italská, španělská a turecká plavidla.

„Akce Ruska jen dále sjednotily Alianci. Putin říká, že nechce vidět silné NATO na svém západní křídle - přesně toho se mu dostává,“ konstatoval během sobotní návštěvy Litvy americký ministr obrany Lloyd Austin.
Jakýkoli ruský útok nebo další vpád na Ukrajinu by podle něj nejen zažehl konflikt, ale také by porušil základní principy národní suverenity, územní celistvosti a práva sebeurčení Ukrajiny.
V reakci na kroky Moskvy spojenci zvažují, že další vícenárodní prapory rozmístí rovněž v Rumunsku, Bulharsku na Slovensku a v Maďarsku.

X X X

Ukrajina chce mír, ale v případě útoku se bude bránit, prohlásil v Mnichově prezident Zelenskyj

Na sankce proti Rusku bude po invazi už pozdě, nyní by pomohlo i zveřejnění možné odvety. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si podle něj přeje mír, ale v případě ruského útoku se bude bránit. Řekl také, že evropský systém bezpečnosti je rozvrácen, proto musí být vybudována nová bezpečnostní architektura. Chce rovněž, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

„Ukrajina chce mír, Evropa chce mír. Svět říká, že nechce žádnou válku, a Rusko říká, že zaútočit nechce. Někdo tady lže,“ řekl na úvod emotivního projevu Zelenskyj.
Kyjev je podle něj připraven jednat podle minského mírového procesu a je připraven vést mírová jednání v takzvaném normandském formátu, což jsou přímé rozhovory Ruska a Ukrajiny pod patronátem Německa a Francie.
Dodal, že jen mírovou cestou může Ukrajina dosáhnout návratu východních oblastí a autonomního poloostrova Krym, které Rusko anektovalo v roce 2014.

Ukrajinský prezident označil systém mezinárodní bezpečnosti za zastaralý a křehký. „Bezpečnostní architektura v Evropě je rozvrácena, už ji nelze opravit, proto je čas vybudovat novou,“ uvedl. Zároveň odmítl, aby Západ nahlížel na Ukrajinu jako na nárazníkovou zónu mezi Ruskem.

Vyzval také NATO, aby jasně a upřímně řeklo, zda si přeje Ukrajinu ve svých řadách. „Řekli nám, že dveře jsou otevřené, ale dovnitř nesmíme,“ uvedl. Kyjev o členství usiluje a Severoatlantická aliance opakovaně uvedla, že pro rozšíření jsou dveře otevřené.
Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu v Mnichově prohlásil, že vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne a v nejbližších letech ani nebude.

Zelenskyj zdůraznil, že v případě ruské invaze se Ukrajina bude bránit. „Budeme bránit svou zemi. Ať již samotní, nebo s pomocí ze zahraničí,“ řekl.
Varoval také, že další na řadě mohou být státy NATO a že Polsko nebo pobaltské státy dobře vědí, kam agrese může vést.
Kdy uvalit sankce?
V následné debatě prohlásil, že na sankce bude po invazi již pozdě. „Je nám sdělováno, že máme jen několik dní, pak začne válka. Tak říkám v pořádku, uvalte sankce již dnes. Oni nám odpovídají, že sankce uvalí, jakmile bude válka,“ řekl Zelenskyj.

„Na to jim já říkám, že když tvrdí, že na 100 procent bude za pár dní válka, tak na co čekají. Nepotřebujeme sankce, až začne bombardování, až bude země vypálena, až nebudeme mít hranice a ekonomiku a až bude země okupována.“
Ukrajinský prezident poznamenal, že by pomohlo i zveřejnění seznamu sankcí, které by Západ v případě agrese na Rusku uvalil. Zdůraznil, že Ukrajina nepanikaří.

„Nepanikaříme, chceme žít klidné životy a v silné zemi,“ prohlásil.
Na dotaz, co Rusko žádá, odpověděl, že neví. „Nevím, co chce prezident Ruské federace (Vladimir Putin), proto jsem navrhnul setkání,“ podotkl.
V závěru krátké debaty, kdy moderátorka dostala do sluchátka pokyn, že Zelenskyj musí Mnichov opustit, řekl prezident, že i krátká návštěva konference byla důležitá. Dodal, že zemi zanechal v dobrých rukách občanů a vojáků.

X X X

V Devadesátkách ze mě udělal blbce, viní Mareše kolega z kauzy orlických vražd

Seriál Devadesátky skončil obrovským úspěchem. Každý díl sledovalo v průměru 2,3 milionu diváků, čímž série trhala rekordy. Zároveň však filmové ztvárnění toho, jak v polovině 90. let rozkrývali řádění gangu orlických vrahů, vyvolalo sváry mezi bývalými kolegy z pražské mordparty. Jan Štoček říká, že je autor scénáře Josef Mareš zneuctil, ten však odpovídá, že jeho kritiku nechápe.

Na tehdejšího vyšetřovatele, později šéfa pražského oddělení vražd a nyní scenáristu seriálů Devadesátky a Případy 1. oddělení Josefa Mareše jsou naštvaní hlavně dva policisté, kromě Stočka i František Havlovič. Druhý byl částečným předobrazem postavy Františka Tůmy v podání herce Ondřeje Sokola. Štočka hrál v Devadesátkách Martin Finger, postava se v seriálu jmenuje Václav Plíšek.

Oba a spolu s nimi i některé další detektivy z dob orlických vražd popouzí, jak byli v seriálu ztvárněni. Hlavně to, že se postava detektiva Tůmy zaplete s arménskou mafií, kvůli tomu u policie skončí a nastupuje do služeb někdejšího bosse podsvětí, později zastřeleného Františka Mrázka.
Byly tam i dvě holčičky. Také už se tvářily zhrouceně. Nezapomenu, když jedna z nich řekla: A babičko, kde je maminka, co s ní je? To je hrozně smutný.

X X X

Brutální únava a deprese. Zdravotní sestry čelí syndromu vyhoření, pomoc nepřichází.

Nedostatek personálu, více práce, vyčerpání a čím dál častější syndrom vyhoření. S tím vším se musí potýkat české zdravotní sestry, které již druhým rokem stojí v první linii koronavirové krize. Zatímco na začátku pandemie byly opěvovány jako hrdinky, nyní mnohé z nich čelí psychickým problémům, aniž by se dočkaly jakékoliv pomoci. Stát ale zatím nenabízí žádné řešení.

Ještě loni dělala paní Jana zdravotní sestru na jednotce intenzivní péče. Nával pacientů, vysoké pracovní tempo a strach, že udělá chybu, byly v práci na každodenním pořádku. „Je to dost stresující, protože se může stát něco fatálního. Třeba sáhnete ve stresu na špatnou lahvičku. Pak doma přemýšlíte nad tím, jestli jste udělala všechno správně,“ popsala své zkušenosti štábu CNN Prima NEWS.

Problémy paní Jany vyvrcholily, když se od pacienta nakazila covidem. Dodnes ji trápí následky onemocnění. Například se jí změnily vůně a chutě, podle svých slov neustále cítí „spálenou gumu“. „A do toho brutální únava. Cokoliv udělám, tak mám pocit, jako bych odpracovala celý den,“ pokračovala zdravotní sestra.

Právě dlouhý covid se pro ni stal hlavním spouštěčem syndromu vyhoření. Kromě zdravotních problémů se nyní potýká také s depresemi a pocitem selhání. I to je důvod, proč je již půl roku na neschopence. Kromě dvou jejích kolegyň z nemocnice se jí nikdo neozval, zda nepotřebuje pomoc.

Ačkoliv zdaleka není sama, kdo trpí podobnými problémy, podle Jany se vyčerpání zdravotních sester bere na lehkou váhu. „Nejsem schopná fungovat v klidu. Nejsem to já. My za to nemůžeme, ale bohužel to odnášíme,“ poznamenala zklamaně.
Předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková uznala, že je situace u zdravotnického personálu extrémně napjatá. „Stěžovali si, že nemůžou spát. Slyší pacienty, kteří jsou na přístrojích, kteří nejsou ještě intubovaní. Zdravotníci zažili něco, co opravdu není standardní. Mělo by se to jednoznačně řešit,“ sdělila štábu CNN Prima NEWS.

Pomoc zdravotníkům v nedohlednu
Ačkoliv si ministerstvo zdravotnictví uvědomuje problémy zdravotníků, žádné konkrétní plány na řešení situace nemá.
„Rozhodně bychom chtěli zapojit větší míru psychologické a psychiatrické podpory, aby nedocházelo k vyhoření zdravotních sester,“ nastínil možné kroky náměstek ministra Josef Pavlovic (Piráti). Šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že je celý problém složitý a bude třeba debatovat s odbornými společnostmi.

Možným řešením by ale mohl být systém, který využívají hasiči nebo záchranáři. Psychickou podporu a konzultace jim nabízí pozice tzv. peera.
„Jedná se o speciálně vyškoleného kolegu. Princip je jasný – kolega kolegovi rozumí. Máme vydefinované situace, například zásah u malých dětí, blízkých osob nebo u vážné nehody. V takovém případě se vám peer může ozvat a probrat s vámi situaci,“ přiblížila systém mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Vyškolení jednoho peera vyjde na zhruba 17,5 tisíce korun.

X X X

Tlustý: Inflace bude vražedná, pro řadu lidí likvidační. Vláda není schopna ji řešit.

Kdyby stát chtěl opravdu zbrzdit inflaci, měl by schodek rozpočtu být nulový, zepsul Fialův kabinet bývalý ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý. Podle vládního návrhu schodek činí 280 miliard korun, tedy o 97 miliard méně oproti záměru předchozí vlády. Kritikou v pořadu 360° nešetřil ani bývalý premiér z ČSSD Jiří Paroubek, podle kterého bylo ještě kde ušetřit.

„Pokud vláda říká, že bude bojovat s inflací, tak může jen s tím, co má ve svých rukách – může začít hospodařit zodpovědně. Desetiprocentní inflace je vražedná, je to ale i tragédie pro ty, co mají dluhy,“ uvedl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS Tlustý. Takto vysokou inflaci označil za „smrtící“, a to pro celou ekonomiku.

Vláda by podle Tlustého, jenž stál v čele ministerstva financí v letech 2006–2007, měla mluvit férově. „Pokud je ekonomika v takové kondici, v jaké je, je jasné, že nikdo jiný než občané to nezaplatí. Stát jiné peníze nemá a v takové situaci by bylo seriózní říct, že se hledají ti, kteří to zaplatí,“ dodal dále Tlustý s tím, že inflace bude pro řadu lidí likvidační.
Vláda podle Tlustého sice tvrdí, že je pro ni úsporný rozpočet prioritou, ale jejího naplnění „asi není schopna“. Sám by prý vyrovnaný rozpočet i za současné situace dokázal vytvořit.

Tlustý i bývalý premiér za ČSSD Jiří Paroubek podle svých slov zčásti souhlasí s názorem prezidenta Miloše Zemana. Ten na jednání Sněmovny o rozpočtu řekl, že vládě chybí odvaha. „Opíral se o fakta, některé věci byly nesporné, o jiných ví sám, že se špatně provádí, jako třeba daňové výjimky,“ prohlásil Paroubek.

Daňové výjimky, které by Zeman kompletně zrušil, podle něj nejsou nejlepší cestou. „Zrušení superhrubé mzdy je ale v pořádku, ty ve státním rozpočtu chybí. Výsledné číslo schodku by pak vypadalo jinak,“ dodal dále bývalý premiér Paroubek.
Švihlíková: Tlustý je mimo
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové by však inflaci vyrovnaný rozpočet, o němž mluvil Tlustý, nevyřešil. „Ve chvíli, kdy tu máme dominantní nákladovou inflaci, seškrtat 77 miliard? Myslet si, že ovlivním ceny mědi a podobně? Podle mě je mimo,“ reagovala Švihlíková.

„V dotacích by se dalo škrtat víc a doufám, že v následujících letech budou škrty hlubší. Sociální stát by měl rozdělovat od zdravých k nemocným, od bohatých k chudým, systém dotací je tak zvrácený, že dělá opak,“ doplnil ji ekonom Štěpán Křeček, jenž je mimo jiné členem poradního sboru premiéra Petra Fialy.

Vláda navrhuje rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Je to o 97 miliard menší deficit, než se kterým počítala minulá vláda Andreje Babiše (ANO). Opozice je k návrhu kritická, Babiš ho označil za asociální. Ekonomové však v posledních letech upozorňují na fakt, že je potřeba stabilizovat veřejné finance a hledat úspory.

X X X

Herec Chmela otevřeně o dotacích: Kdo tvrdí, že na ně umělci nemají nárok, je kretén

Měli umělci právo na podporu od státu kvůli pandemii? Otázku, která rezonuje Českem, vyvolalo zveřejnění seznamu těch, kteří ji v rámci programu COVID – Kultura obdrželi. Umělci se ale hájí a finanční injekci považují za logickou.

Diskuse odstartovali zpěvačka Emma Smetana a její přítel hudebník Jordan Haj tím, že nedlouho po obdržení kompenzace ve výši 120 tisíc korun pro oba odjeli na dovolenou na Bali. „Že se nestydíte brát peníze od státu, když je nepotřebujete. Hanba vám,“ komentovali lidé na Instagramu. „Obyčejného člověka naštve, když zjistí, že umělec dostal podporu a pošle fotky z Baham, je to selhání umělce,“ popsal zpěvák Vilém Čok.

„Předpokládal jsem to, říkal jsem si, že nebudu o nic žádat, ono se to vrátí. Ale je to právo všech a nemělo by to být někomu upíráno. Oni byli vyzváni, aby si zažádali,“ popsal hudební skladatel Michael Kocáb. „Já jsem si zažádal, mám svou menší kapelu, připravil jsem si desku, dělal jsem na tom 1200 hodin a to se mi celé rozpadlo,“ uvedl Čok.
Žádala si Bílá, Slováček či Rolins.

Dotační program COVID – Kultura slouží k pomoci umělcům, kterým v souvislosti s proticovidovými opatřeními klesl příjem o víc než padesát procent. O finanční kompenzaci 60 tisíc korun si podle databáze webu Hlídač státu řekl například Felix Slováček, Lucie Bílá, Barbora Poláková, Dara Rolins, Mirai Navrátil nebo Tereza Kerndlová. Na seznamu nechybí ani Tereza Kostková, Michal David nebo Kateřina Brožová.

„Já jsem taky požádala, protože jsem byla dlouho bez práce. Nevím, proč by někdo měl mít nárok a někdo ne, pokud pracujeme všichni, tak je to tak správně. Špatně se za to teda necítím, poplatila jsem složenky a zálohy na daně. Na žádnou dovolenou jsem za to nejela,“ řekla Brožová. „Ten, kdo si myslí, že na to umělci nemají právo, tak je normální kretén,“ uvedl herec Igor Chmela.

„Mně to vyplnila dcera, poslala, a já jsem dostala peníze. Herci a umělci fakt nehráli, bylo to na houby,“ popsala herečka a zpěvačka Petra Černocká. „Já jsem dostal od státu zhruba 240 tisíc a ty peníze šly na charitu, můžu to i zdokladovat,“ řekl zpěvák Michal David. „Díky bohu, že ty peníze nezůstaly v nějaký černý díře. Je dobře, že ty peníze šly někomu, kdo to opravdu potřeboval,“ dodal zpěvák.

X X X

Veřejnoprávní média jako Netflix? ‚Ta úvaha je od samého počátku chybná,‘ říká sociolog Štětka.

Mediální svět se mění. Soukromé vydavatelské domy řeší, jak pokryjí snižující se příjmy z reklamy nebo klesající počty čtenářů tištěných deníků. A problémy s financemi mají i veřejnoprávní média, jejichž příjmy jsou definovány zákonem.
Praha 22:04 19. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

„Spor o to, jak česká média veřejné služby financovat, kolik jim dávat a zda zvyšovat poplatky, provází Českou televizi i Český rozhlas v podstatě od jejich vzniku,“ připomíná situaci v Česku mediální analytik Jaromír Volek.
 
Jak jsou financována média v České republice a jak ve světě? Musí tradiční média obhajovat smysl své existence v době, kdy fungují sociální sítě, které jsou primárním zdrojem informací pro mnoho lidí? Ptá se Jan Bumba
Poplatky oběma médiím se nezvyšovaly posledních patnáct let. „Jak jinak tomu rozumět než jako tlaku, řekněme, politické elity na to, aby se média chovala více v souladu s tím, jak si to tato politická elita představuje?“ ptá se analytik.
Být oblíbený u vlády a establishmentu ale není úkolem veřejnoprávních médií, upozorňuje ředitelka Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Kateřina Hrubešová:

„Veřejnoprávní média mají svou nezastupitelnou roli v mediálním prostoru. Mají být hlídači demokracie. Kontrolují vládu a establishment, kontrolují jejich přešlapy. Do sněmovny právě vstupuje novela zákona o Českém rozhlasu a České televizi, která se týká voleb do mediálních rad. A diskuse bude pokračovat i o tom, jak velký má být poplatek veřejnost rozhlasu a televizi, popřípadě jaká by měla být jeho forma.“

Jaromír Volek varuje před tím, aby se forma financování veřejnoprávních médií v Česku změnila na takovou, která by byla závislá na parlamentu.
„Představa, že média jsou financována ze státního rozpočtu, ve mně nevyvolává dobrý pocit. Měl bych obavu, že politická kultura bude ty prostředky zneužívat a média budou ještě méně nezávislá, než jsou.“

Konzervativci a pomsta BBC
V něčem by situace v Česku mohla připomínat Spojené království. Tamní poslanci dali stanici BBC jasně najevo, že v příštích dvou letech nemůže počítat s růstem svých příjmů. A za pět let má skončit dosavadní model financování této nejprestižnější veřejnoprávní služby.

„Úvahy o změně financování BBC se letos neobjevily poprvé. V posledních letech ale nabývají na intenzitě. Podle pozorovatelů to souvisí s narůstající nespokojeností britské vlády a Konzervativní strany se způsobem, jakým BBC funguje,“ míní sociolog médií Václav Štětka.
Trnem v oku je některým politikům především politické zpravodajství, tvrdí Štětka z univerzity v anglickém Loughborough.

„Podle konzervativců je BBC velmi negativní vůči jejich vlastní vládě. Tento návrh je tedy obecně vnímán jako snaha zvýšit tlak na toto médium. Do určité míry jde i o jistou pomstu vůči instituci, která podle špiček Konzervativní strany nedrží s vládou ‚basu‘ a je k ní příliš kritická,“ popisuje situaci na britských ostrovech Štětka.

BBC tak bude patrně nucena po sto letech hledat nový systém financování své nákladné produkce. A návrhy padají různé – jedním z nich je například model předplatného po vzoru oblíbených služeb, jakými jsou Netflix nebo Disney+. „Ta úvaha je ale od samého počátku chybná,“ odmítá tento model Štětka.

„To srovnání streamovacích služeb, jako je Netflix nebo Disney+, s tím, co dělá BBC, s její rolí v rámci mediálního systému ve Velké Británii, to je srovnávání nesrovnatelného,“ pokračuje.

„Lidé za BBC platí přibližně 159 liber ročně, to je ekvivalentní částce, kterou platí za Netflix nebo jiné streamovací služby. Na rozdíl od Netflixu ale mají přístup k desítkám televizních a rozhlasových stanic, ke 24hodinovému zpravodajství nejvyšší kvality, k internetovému obsahu včetně bohaté videotéky a k dalším službám, které žádná komerční streamovací služba nemůže nabídnout.“

Cestovka i seznamka
Způsob fungování médií v posledních letech ovlivňují na jedné straně sociální média, která se pro některé uživatele stala hlavním zdrojem informací a zcela tak vytlačila zpravodajské weby. Na straně druhé jsou to poskytovatelé reklamy jako Google nebo Facebook, kteří zpravodajské portály připravily o nemalou část zisku z reklamy.

„Trh je v současné době výrazně deformován těmito globálními digitálními platformami. Do značné míry vysávají ty reklamní trhy. A přitom často ani neodvádějí v daných zemích adekvátní daně,“ vadí sociologu Štětkovi.
I kvůli nim se jednotlivá vydavatelství snaží hledat jiné cesty, jak si zajistit peníze na fungování redakce. Ať už jde o placený obsah za takzvaným paywallem, nebo o ještě kreativnější metody.

„Mediální domy to berou jako danou věc – buď se přizpůsobí, nebo nepřežijí. Cesta vede před diverzifikaci příjmů, takže už nejen primárně reklama, ale samozřejmě také předplatné. A vedle toho další zdroje, cesty a modely. Řada britských médií nabízí například finanční služby nebo finanční poradenství či pořádání společenských akcí. Daily Telegraph provozuje vlastní cestovku, kde si můžete koupit zájezd v doprovodu svého oblíbeného sloupkaře,“ vyjmenovává Václav Štětka.
A v této souvislosti zmiňuje také známý deník The Guardian: „Poměrně velká část příjmů tohoto deníku, který je obecně považován i těmi, kdo stojí na opačném pólu názorového spektra, za etalon britské žurnalistiky, donedávna pocházela z online seznamky, kterou The Guardian provozoval na svých stránkách. Zkrátka a dobře, média se snaží přežít, jak to jde.“

X X X

Ve spalovnách skončilo půl milionu covidových vakcín. Čeká se na Novavax pro „odmítače“.

Ještě před dvěma lety se na vakcíny proti koronaviru čekalo jako na smilování. Nyní zůstávají nevyužity a musí se postupně likvidovat. Viníkem je strmě klesající zájem Čechů o očkování – mnozí už mají dávno třetí dávku v rameni a zbytek se vakcinaci brání. Ministerstvo zdravotnictví ale věří, že se trend zase otočí – už příští týden má dorazit nová proteinová vakcína Novavax.

Od začátku očkování po Vánocích 2020 bylo v Česku znehodnoceno přes 494 tisíc dávek vakcíny. Rekordní bylo loňské září s 270 tisíci dávkami. Následuje letošní leden s více než 62 tisíci dávkami a loňský srpen se 49 tisíci zlikvidovanými dávkami. S klesajícím zájmem o očkování zamíří do spaloven další vakcíny. Celkem to dělá více než půl milionu znehodnocených dávek.
„Je potřeba říct, že významnou část tvoří vakcíny společnosti AstraZeneca, které přestaly být používány. Ke znehodnocení vakcíny nejčastěji dochází z toho důvodu, že lékaři nebo očkovací centra mají menší počet příjemců, než je počet dávek v lahvičce,“ upřesnil vedoucí lékárník IKEM Michal Hojný. „Rozhodně se vakcíny nevylévají do odpadu,“ poznamenal.

Očkovací preparáty proti koronaviru se většinou skladují v mrazácích při teplotě minus 80 stupňů Celsia, byť záleží na konkrétním přípravku. Spotřebovat se musí zpravidla do devíti měsíců. Pokud se do té doby nevyužijí, následuje jejich znehodnocení a likvidace. Třebaže zájem o očkování mezi Čechy strmě klesá, stát očekává další dodávky vakcín.
„Jedná se o miliony dávek, které jsou na následující roky objednány na rok 2022 a 2023. To abychom byli připraveni na případné zhoršení epidemické situace a mohli kdykoliv začít znovu ve velkém očkovat,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti).

Resort věří, že zájem o vakcinaci opět vzroste, až do Česka přijde vakcína Novavax. „Právě osoby, které zvažují očkování a nešly do toho kvůli strachu z ‚příliš moderní mRNA vakcíny‘, využijí vakcínu klasičtějšího zařazení,“ pokračoval náměstek.
Vakcíně Novavax se přezdívá „vakcína odmítačů“. Na rozdíl od přípravků společnosti Moderna nebo Pfizer funguje na proteinové bázi, jako tomu je u očkovacích látek proti chřipce nebo žloutence. Česko má podle posledních informací objednáno 370 tisíc dávek této vakcíny.

X X X

Espresso kulturním dědictvím? Itálie se znovu pokouší dostat svůj tradiční nápoj na seznam UNESCO

Plná a intenzivní chuť, sametová, ale taky lehce nahořklá vůně čerstvě namletých pražených kávových zrnek a taky krémová oříškově hnědá pěna. To všechno ve velmi kompaktním podání malého šálku. Asi tak nějak by se dalo popsat italské espresso. Nápoj, na který jsou Italové tak pyšní, že se ho opakovaně snaží dostat na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Ministerstvo zemědělství už podalo žádost o zápis Národní komisi UNESCO pro Itálii, která ji teď vyhodnocuje. Do konce března ji pak musí předat centrále agentury OSN v Paříži. A pak se uvidí.
Italské úřady chtěly espresso dostat na seznam už loni, s žádostí ale neuspěly. O zápis totiž požádaly nezávisle na sobě dvě organizace – Svaz na ochranu tradičního italského espressa a region Kampánie. Podle serveru Euronews už se ale podařilo spor vyřešit.

Pravé italské espresso by se mělo podávat v množství zhruba 25 mililitrů. Mělo by mít silné a bohaté aroma s květinovými, ovocnými, čokoládovými a taky praženými tóny. Na patře po jeho vypití musíte cítit plnou a sametovou chuť se solidní dávkou hořkosti.

Nejde jen o nápoj jako takový. Pití espressa je pro Italy společenským a kulturním rituálem, součástí národní identity. Od Benátek až po Sicílii podle agentury AFP denně vypijí zhruba 30 milionů porcí espressa – ať už v malých porcelánových šálcích nebo malých skleničkách.
Itálie chce svoji tradici zachovat. Zvláště když se pod názvem espresso stále častěji podávají i nápoje, které tradičním kvalitám ani zdaleka neodpovídají.

Je docela běžné, že se na seznam UNESCO dostanou nápoje. Figuruje na něm už například tereré, tradiční nápoj jihoamerických indiánů, nebo belgické pivo.
Přímo z Itálie je na seznamu třeba tradiční výroba šumivého vína prosecco z oblasti Benátek. A najít se tam dá i kávová kultura, a to ta turecká a vídeňská.

X X X

Půl roku Tálibánu u moci: Afghánistán je bezpečnější, ale na hraně kolapsu.

Afghánistán se za šestiměsíční vlády Tálibánu výrazně změnil. Země se zdá být bezpečnější a méně násilná než v posledních desetiletích, ale hospodářství, které dříve využívalo zahraniční pomoc, se řítí vstříc kolapsu. Desítky tisíc Afghánců utekly nebo byly evakuovány, včetně velké části vzdělaných elit.

Mnoho vzdělaných lidí ze země utíká zejména z toho důvodu, že se obávají o ekonomickou budoucnost země, nebo o nedostatek svobody pod hnutím, které vyznává přísný výklad islámu, píše agentura AP. Při předchozí vládě na konci 90. let minulého století Tálibán zakázal dívkám studovat a ženám pracovat. 

Tento týden uběhlo šest měsíců od chvíle, kdy afghánská metropole Kábul padla do rukou Tálibánu díky náhlému a utajenému odchodu Spojenými státy podporovaného afghánského prezidenta. Převzetí kontroly islamisty předcházela měsíce dlouhá vojenská kampaň Tálibánu v ostatních provinciích, z nichž mnohé padly bez téměř jakéhokoli odporu.
Pohled na ozbrojené tálibánské bojovníky v ulicích stále děsí místní obyvatele. Do ulic se ale vrátily ženy a mnoho mladých mužů se opět obléklo do oblečení v západním stylu. Původně tento oděv vyměnili za tradiční dlouhou tuniku a volné kalhoty, které preferuje Tálibán.

Na rozdíl od 90. let nyní islamisté dovolují některým ženám pracovat. Vrátily se například na ministerstva školství a zdravotnictví nebo na mezinárodní letiště v Kábulu, kde nezřídka působí po boku mužů. Stále ale čekají na návrat k práci na ostatních ministerstvech. Při ekonomické krizi zanikly tisíce pracovních míst a ženy to zasáhlo nejvíce.

Tálibán zakročil proti demonstracím na podporu ženských práv i proti novinářům. Minulý týden nakrátko zadržel i dva zahraniční novináře spolupracující s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Dívky na prvním stupni základních škol chodí na výuku, ale ty ve vyšších stupních vzdělávání ve většině země do tříd stále nesmí. Tálibán slíbil, že se vzdělání do konce března dočkají všechny dívky. Postupně se otevírají vysoké školy; soukromé univerzity a další soukromá vzdělávací zařízení se nezavřely vůbec.

Biden, „zločinec roku 2022"
Chudoba se prohlubuje. I ti, kdo mají peníze, se k nim jen těžko dostávají. Fronty před bankami jsou dlouhé a lidé čekají hodiny, někdy i dny, aby si vybrali maximální možnou částku 200 dolarů (4 300 korun) týdně.
Po dobytí Kábulu zahraniční země zmrazily afghánský majetek v zahraničí v hodnotě více než devět miliard dolarů (193 miliard korun). Americký prezident Joe Biden minulý týden podepsal exekutivní příkaz, kterým asi sedm miliard dolarů (150 miliard korun) zabavených afghánské centrální bance rozdělil mezi humanitární pomoc Afgháncům a příbuzné obětí teroristických útoků z 11. září 2001.

Afghánci napříč politickým spektrem příkaz ostře kritizovali a Spojené státy obvinili, že si přivlastňují afghánské peníze. Proti Bidenovi a jeho podpisu v Kábulu protestovalo okolo 3 000 lidí, někteří z nich Bidena na transparentech nazývali „světovým zločincem roku 2022“.
„Afghánci s 11. zářím nijak nesouvisí,“ psalo se na jednom z transparentů. „Styďte se pane Bidene, zabíjíte nás, bombardujete nás a teď kradete naše peníze,“ stálo na dalším.