Růst mezd ve firmách by měl odpovídat produktivitě práce nebo zvyšování výroby, ne diktátu odborářů a nařízením o zvýšení minimální mzdy, řekl majitel textilky Svitap Jan Heřmanský. Minimální mzda se příští rok zvýší o 1100 korun na 11 tisíc korun. "Pokud to firma nemůže udělat, zkrachuje, není možné donekonečna zvedat mzdy, textil není automobilový průmysl, který vydělává miliardy korun," dodal pro agenturu Heřmanský.

Sobotkova vláda mnoha tisícům lidí, kterým práce nevoní, tuto částku nebo i větší, měsíčně přispívá na ubytování i živobytí. Řadu měsíců to kritizuje i prezident Zeman. Ale náprava není.

Zaměstnanci, kteří do textilky Svitap nastupují, si zpočátku vydělají méně, než je minimální mzda. Podnik jim do její výše ještě doplácí. Pokud se zapracují, jejich platy se postupně zvýší na průměrných 18 tisíc korun. "My přidávat chceme, letos jsme dali asi 3,5 procenta, příští rok počítáme s pěti procenty," řekl Heřmanský. ¨Mezi výdělky více než 400 pracovníků svitavské textilky jsou velké rozdíly, za pomocné práce lidé dostávají od minimální mzdy do 12 tisíc až 13 tisíc korun hrubého měsíčně, šikovné kvalifikované švadleny si přijdou až na 30 tisíc korun, řekl Heřmanský.

"Minimální mzda by takový problém nebyla, ale když se zvedne minimální mzda uklízečce, musí se zvednout mzda i těm ostatním, a to už není otázka několika tisíc, ale několika milionů korun," vysvětlil majitel textilky. Minimální mzdy dostávají rovněž zaměstnanci, kteří vykonávají pomocné práce v zemědělství. Lidé bez kvalifikace dostávají velmi nízké mzdy, někdy i minimální.

"Finanční situace v zemědělství není dobrá, zvlášť u podniků, které mají živočišnou a výrobu, dojné krávy, prasata a drůbež," řekl František Mikan ze ZD Stolany. Zemědělské družstvo Rosice provozuje i síť obchodů na vesnicích, kde zaměstnává zhruba deset prodavaček. Jeho předseda Václav Blažek navýšení minimálních mezd hodnotí negativně. "My ty lidi nemůžeme zaplatit. Pokud tu bude nadále společenství nadnárodních řetězců, tak nás to úplně zlikviduje," varoval Blažek.

Předseda družstva konstatoval, že nedostatek pracovníků panuje obecně a prodavaček a prodavačů obzvlášť. Jde o neřešitelnou spirálu, nejsou-li peníze na vyšší mzdy, nebude o práci v družstevních prodejnách mezi lidmi zájem.

Podle ředitelky krajské hospodářské komory Evy Malinové růst minimální mzdy není velký problém, protože v řadě oborů si zaměstnanci vydělávají mnohem víc. Pokud ale poroste skokově každý rok, zaměstnavatelé to citelně pocítí v mzdových nákladech. "V návaznosti na minimální mzdu by logicky měly růst i jiné mzdy, což by mohl být problém," dodala Malinová.

V ROCE 2020 PILÍŘ NA VYROVNÁNÍ TRHU

Po odchodu Velké Británie z Evropské unie ubude v rozpočtu na evropské zemědělství ročně sedm miliard eur (v přepočtu zhruba 189 miliard korun) a bude se muset více šetřit. Řekl to ministr zemědělství Marian Jurečka. "Evropské státy proto přemýšlí pro nové programovací období, které začne po roce 2020, o vybudování tzv. třetího pilíře společné zemědělské politiky, kterým by se vyrovnávaly poklesy cen na trhu s komoditami," řekl Jurečka. Ten také stále věří, že čeští zákonodárci stihnou do konce mandátu současné sněmovny schválit i fond těžko pojistitelných rizik. Je však možné, že se ještě u něj změní parametry, dodal.

V okamžiku, kdy na trhu dojde k propadu cen, tak by díky němu mohly evropské státy nakupovat danou komoditu, nebo zemědělcům finančně vypomáhat. "Nikdo neupřesnil, jak je to myšleno. Něco podobného funguje u zemědělců ve Spojených státech, kdy jim stát je schopen garantovat minimální výkupní ceny zemědělských komodit. A je schopný dointervenovat tu část ceny, která zůstává jako rozdíl," sdělil Jurečka.

V současnosti fungují dva pilíře evropské zemědělské politiky. V prvním jsou peníze přerozdělované na přímé platby, jsou v něm také například peníze na pohodu zvířat. Ve druhém, který představuje program rozvoje venkova, se pak vyplácí příspěvky například na investice, životní prostředí, inovace. Po reálném brexitu, tedy až Velká Británie, která je čistým plátcem do unijního rozpočtu, přestane přispívat Evropské unii, si ministr nedokáže představit, jak by se finanční výpadek zvládl nahradit

. "Nebudeme muset tu korunu obracet jenom jednou, ale dvakrát, víc nad tím uvažovat," dodal Jurečka. Podle něj bude třeba dávat větší důraz na kontrolu smysluplnosti investic, přemýšlí se také o umenšování dotací, naopak by se více hledělo na návratnost peněz do rozpočtu. "Bude obrovský tlak na to, aby byla zemědělská politika více zelená, aby dokázala více řešit klimatické výzvy, to je podle mě jasné," dodal ministr.

Z programu rozvoje venkova budou moci čeští zemědělci do roku 2020 čerpat téměř 97 miliard korun: Podíl českého rozpočtu na programu je 35 procent, zbytek jsou evropské zdroje. Jen na hlavních zemědělských titulech by měli mít čeští zemědělci letos vyplaceno 31,6 miliardy korun. Podle schválené společné zemědělské politiky pro roky 2014-2020 by měli evropští farmáři dostat celkem 408,3 miliardy eur (tedy přes 11 bilionů korun).
Podobně jako třetí pilíř evropské zemědělské politiky by mohl fungovat i fond těžko pojistitelných rizik, který chce ministr schválit jako poslanecký návrh. Do fondu by přispívali jedna ku jedné zemědělci a stát, v případě nadměrných srážek nebo sucha z něj budou zemědělci čerpat peníze. Maximální rozsah fondu by měl být podle dřívějších informací 14 miliard korun, podpora bude moci fungovat do konce roku 2022.

Podle ministra je zatím otevřené, jak budou nastavené sazby, přičemž jednat se v příštím roce bude i o systému vyplácení. Tedy zda by se měly peníze začít vyplácet zemědělcům, kteří do fondu přispějí, a to v případě poklesu ceny úrody o 30 procent vůči průměru za posledních pět let po odečtu nejlepšího a nejhoršího roku.

"Loňský rok ukázal, že na určitou část území může přijít to, že z pěti let mám negativní tři roky. A začínáme se dostávat k tomu, že ten poměr je strašně nízko," vysvětlil ministr. Rekordní sucho loni zasáhlo prakticky celou republiku. Problémem bylo hlavně pro pěstitele kukuřice a ovoce, dopad mělo i na pícniny. Naopak obilovinám se dařilo.

MEXICKÁ VLÁDA ZDRAŽÍ BENZIN

Mexičany v novém roce čeká u čerpacích stanic šok. Tamní vláda tento týden ohlásila nejvýraznější zdražení benzinu za téměř dvě desetiletí. Ceny od 1. ledna vzrostou až o pětinu. Průměrná cena běžného benzinu stoupne o 14,2 procenta na 15,99 pesa (zhruba 20 Kč) za litr, zatímco cena kvalitnějšího benzinu se zvýší o 20,1 procenta na 17,79 pesa za litr. Nafta pak zdraží o 16,5 procenta na 17,05 pesa za litr.

Ta má ukončit desítky let praktikovaný systém stanovování cen státem a nahradit ho cenami tržními. Růst cen u čerpacích stanic by nicméně mohl zvýšit nedůvěru veřejnosti v reformu energetického sektoru, kterou mexický prezident Enrique Peňa Nieto oznámil v roce 2013. Již nyní podle průzkumu agentury Parametría vnímá reformu negativně 56 procent Mexičanů.

ČÍNA PLÁNUJE EXPANZI VYSOKORYCHLOSTNÍ ŽELEZNICE

Čína plánuje do roku 2020 rozšířit síť vysokorychlostní železnice na 30.000 kilometrů. Do výstavby železnic chce investovat 3,5 bilionu jüanů (13 bilionů Kč). Rozšíření železnice je součástí programu výdajů na veřejnou infrastrukturu, jehož cílem je podpora ekonomického růstu. Železniční síť by měla spojovat více než 80 procent velkých měst v Číně.

Podle oficiálních statistik měla Čína v loňském roce 19.000 kilometrů vysokorychlostní železnice. Plán rozšiřování sítě počítá s renovací současných tratí a rychlejší výstavbou kolejí v méně rozvinutých regionech v centrální a západní Číně. Čína ve středu spustila provoz na nové vysokorychlostní trati, která spojuje město Kchun-ming v jihozápadní provincii Jün-nan se Šanghají. Trať je dlouhá 2252 kilometrů a čas přepravy na nové trati se zkrátil na méně než polovinu, 11 hodin a 15 minut. /r/