Šéf ODS Fiala je v kleštích, protože bojovnice Pekarová, která už získala koryto v parlamentu, začala vládnout tvrdou rukou a začíná řídit všechny ostatní, které dal dohromady Fiala, jenž chce být za každou cenu premiérem a má to být jeho šance na celý život. Pekarová nastoupila cestu boje proti prezidentovi Zemanovi a pustila se do obhajoby pirátů, kteří ve volbách zkrachovali a mají jen 4 poslance.

Okamura jich má 20, ale Pekarová o nich roznáší pomluvy, že nejsou demokraté a spravedlivá politická strana. Pekarová se postavila za piráta na ministra zahraničí Lipavského, ​jehož odmítá prezident Zeman, protože tvrdě vystupuje proti Rusku, Číně a dalším zemím, bez nichž se neobejde ani ČR a světová ekonomika.

Na Slovensku nesouhlasila se všemi kandidáty na ministry ani prezidentka Čaputová. Byli vyměněni a navrženi jiní.
Vyměnili i premiéra Matoviče a vláda vládne. Proč by to nemohlo být i v ČR? Nebo Pekarová chce řídit všechny politiky a řídit i prezidenta Zemana? Některá média, odborníci i obyčejní lidé už zjistili, že šéf ODS Fiala je budoucím premiérem jen na papíře, ale jinak všichni ostatní ze stran mu to nechtějí dovolit a možná ho i vyměnit.

Pekarová si troufla i exprezidenta Klause, jako kdyby byla už nyní ze všech nejchytřejší a velkou světovou političkou, která brzy zmákne i vedení EU a bude velet politikům Evropy a světa, jako je exprezident Trump, Merkelová, Johnson. Orbán, Macron, Putin, Erdogán a spol. Takoví politici v ČR už byli. Jmenovali se véčkaři, kteří ale dlouho nevydrželi a zmizeli. To se může stát i bojovnici Pekarové, protože za vládu je zodpovědný premiér, nikoliv předsedové stran a spol., a Pekarová. To by si měl uvědomit i Fiala a podle toho jednat a chovat se, pokud nechce být brzy odstrčen.

X X X

Fiala odmítl Zemanovu kritiku, nevymění žádného kandidáta na ministra

Šéf ODS a pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala ve čtvrtek odmítl kritiku prezidenta Miloše Zemana k navrhovanému složení nového kabinetu. Návrh na ministerské posty v budoucí vládě, který vychází z koaliční dohody, považuje Fiala za kvalitní a nehodlá ho měnit.
​
„Panu prezidentovi jsem představil návrh ministrů, který vychází z koaliční dohody. Tento navrh považuji za kvalitní a neuvažuji o tom, že bych ho nějak měnil. Pan prezident se chce sejít se všemi kandidáty na ministry, než bude jmenovat celou vládu,“ napsal Fiala.
Panu prezidentovi jsem představil návrh ministrů, který vychází z koaliční dohody. Tento navrh považuji za kvalitní a neuvažuji o tom, že bych ho nějak měnil. Pan prezident se chce sejít se všemi kandidáty na ministry, než bude jmenovat celou vládu.
​
Zeman přijal Fialu ve středu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde je prezident dlouhodobě hospitalizován. Po jednání předseda ODS přiznal, že má Miloš Zeman výhrady k jednomu z navržených jmen. Podle zdrojů MF DNES Miloš Zeman nesouhlasí se jmenováním pirátského kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského.

Po schůzce Zemana s Fialou zveřejnila Televize Nova předtočený rozhovor s prezidentem. „Velmi pravděpodobně vztáhnu své veto k jedné osobě,“ řekl Zeman, podle kterého by dotyčný resort měl dočasně převzít Fiala, nebo už rovnou navrhnout někoho jiného.
Zemanův záměr „vetovat“ navrženého kandidáta vyvolal kritiku mezi politiky i odborníky na právo. Ústava totiž na prezidentské veto ohledně jmenování ministrů nepamatuje. „Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů,“ uvádí se v Ústavě.

Místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin dokonce označil hlavu státu za neschopného vnímat a vykonávat svou funkci, pokud nechápe, že právo veta nemá.
Ze středeční schůzky vzešel kromě výtek k danému kandidátovi také termín Fialova jmenování premiérem. Má k tomu dojít 26. listopadu na zámku v Lánech.  S navrženými kandidáty se chce Zeman po jmenování Fialy v dalších zhruba deseti dnech sejít. Poté může být jmenována vláda jako celek. Odehrát by se to mohlo zhruba do tří týdnů.

X X X

Prezident Zeman by měl zůstat v péči lékařů, doporučilo lékařské konzilium

​Prezident Miloš Zeman by měl zůstat v péči lékařů. České televizi to ve čtvrtek řekl šéf jeho lékařského konzilia, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Připustil možnost, že by Zeman mohl na krátkou dobu opustit nemocnici, například aby jmenoval předsedu ODS Petra Fialu premiérem. Domácí léčbu ale nedoporučil.

„Hovořil jsem s profesorem Zavoralem (Miroslav Zavoral, ošetřující lékař prezidenta Miloše Zemana, pozn. red.). Domníváme se, že by pan prezident hospitalizaci potřeboval. Je možné mít propustku na den nebo například na odpoledne do domácí péče v Lánech nebo na Pražském hradě k ceremoniálním úkonům,“ řekl Zima v České televizi.
Osobně se ale šéf konzilia domnívá, že prezident péči v pražské Ústřední vojenské nemocnici, kde je hospitalizovaný od 10. října, potřebuje, aby nabral síly. Při zlepšujícím se stavu nevyloučil Zima možnost domácí péče.

„Nemám ale nyní informaci, jak je zajištěna péče v Lánech,“ podotkl Zima. I v domácím prostředí by podle něj musely být přítomné zdravotní sestry. Zemanův stav také vyžaduje přítomnost lékaře.
Lékařské konzilium se ohledně zdravotního stavu prezidenta Zemana sejde v horizontu dvou až tří týdnů.

Ve středu přitom Zeman v rozhovoru pro Televizi Nova sdělil, že bude brzo propuštěn z nemocnice do Lán. „No tak já pracuji už teď, ale v každém případě předpokládám, že během několika dnů budu propuštěn z nemocnice a odjedu do Lán. Tam se intenzita mé práce ještě zvýší, protože budu zejména přijímat kandidáty na jednotlivé ministry,“ uvedl Zeman.
Díky lékařům z ÚVN se Zeman domnívá, že by se naplno mohl práci věnovat zhruba během měsíce. „To v každém případě, možná i o něco dřív a to právě díky pracovníkům Ústřední vojenské nemocnice, kteří se o mě opravdu skvěle starají,“ pochválil v rozhovoru prezident.

X X X

Justiční zápisník: Pavel Blažek proti zabetonovanému státnímu zastupitelství. Jak tohle skončí?
 
Petr Fiala ve středu oficiálně oznámil, že se ministrem spravedlnosti v jeho budoucí vládě má stát Pavel Blažek. Řízením osudu ve funkci vystřídá Marii Benešovou, která naopak v roce 2013 střídala v kancelářích pod Vyšehradem jeho. Co se nezměnilo, je celý balík agendy a vládních slibů, které se za osm let (a někdy i mnohem déle) nepodařilo prosadit. A jednoduché to u některých nebude ani tentokrát.

Jako když najdeš. Pavel Blažek byl mezi 3. červencem 2012 a 10. červencem 2013 ministrem spravedlnosti ve vládě Petra Nečase, která si do svého nechvalně ukončeného funkčního období vetkla například tyto priority:
„Vláda se zavazuje předložit v návaznosti na nově přijatý trestní zákoník nový trestní řád. Vláda se zaměří na pokračování elektronizace justice, zejména projektu tzv. datových schránek, zavedení elektronického trestního řízení, elektronického soudního spisu a elektronického zveřejňování judikatury. Vláda se rovněž zaměří na postavení státního zastupitelství, provede změny příslušných předpisů tak, aby posílila jeho nezávislost a odpovědnost za výkon svěřené pravomoci.“
„Dojde ke změně způsobu jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, a to uzákoněním výkonu funkce na dobu určitou, ke změně způsobu dohledové pravomoci nadřízených, změně způsobu a formy ukládání závazných pokynů a v neposlední řadě rovněž změně způsobu přidělování případů.“

Pokud si některé z těch úkolů Pavel Blažek dosud vede někde ve svých poznámkách, může se k nim s klidem vrátit. Další vlády včetně té poslední Babišovy slibovaly podobné věci, nedokončily je a Fialova vláda si je teď zahrnula do programového části koaliční smlouvy. Část týkající se práva a justice ostatně připravoval právě Blažek s kolegou Markem Bendou.
Proč to nevyšlo?

​ZMA TKY MINISTRA PELIKÁNA
​
Nejprve si srovnáme dva citáty.
„Dokončíme legislativní práce na novém civilním řádu soudním a novém trestním řádu s důrazem na kvalitnější a rychlejší řízení a nalézání práva a spravedlnosti. Završíme tak pětadvacetileté rekodifikační úsilí.“
„Dovedeme do konce odbornou debatu a předložíme ke schválení nové moderní procesní předpisy – trestní řád a občanský soudní řád, které jsou podmínkou zrychlení a zefektivnění řízení.“
 
První pochází z roku 2018 a byl součástí programového prohlášení druhé vlády Andreje Babiše, tedy té, která nyní v demisi dosluhuje. Je k němu třeba říct, že pětadvacetileté rekodifikační úsilí završeno nebylo a příliš se neblíží ani do cílové rovinky. Nicméně práce na novém trestním řádu (ten platný je z roku 1961, byl stokrát novelizován a podle toho také vypadá) jsou v hrubých rysech skutečně dokončeny a podstatné části zákona dokonce napsány. Není to příliš zásluha ministerstva spravedlnosti.

Bývalý ministr za ANO Robert Pelikán do přípravy vnesl mírně řečeno zmatek; nepřál si, aby zákony psali soudci, a tak jmenoval svou komisi, do jejíhož čela postavil akademičku Dagmar Císařovou. Nakonec trestní řád vzniká ve dvou skupinách, tzv. malé a velké, a obě soudci vedou. První soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha, druhou ústavní soudce a hlavní autor trestního zákoníku Pavel Šámal. Ministrů se během příprav vystřídalo pět…

K druhému uvedenému citátu, který je z koaliční smlouvy Fialovy vlády, lze říct, že Blažek konečně sklidí plody několikaletých příprav. U takto velkých procesních předpisů se ovšem opakovaně ukázalo, že jim bývá čtyřleté funkční období málo. A tak by měl Pavel Blažek legislativní část práce zahájit co nejdřív, sehnat pro procesní normy podporu a protlačit je vládou a parlamentem. Připraveno má slušně.

Zabetonované státní zastupitelství

Problémy lze naopak čekat u zákona o státním zastupitelství. To chtěla reformovat už Sobotkova a Babišova vláda: „Předložíme změny ve státním zastupitelství pro jeho účinnější správu a posílení odpovědnosti státních zástupců.“ Nestalo se a stojí v této souvislosti za připomenutí, že poslední větší změnu udělala vyhláškou Marie Benešová na konci vládnutí Rusnokovy vlády na přelomu let 2013 a 2014.

Fialova vláda mimochodem takto tvrdé sliby nedává, nejspíš si je Pavel Blažek příliš dobře vědom zabetonovanosti situace. Slibuje proto jen následující, v bodě, který se obecněji týká transparentnosti veřejné správy: „Zavedeme zákony k posílení průhlednosti veřejné správy, prevence a postihu korupce. Jde zejména o jednotnou veřejnou evidenci dotací, rozklikávací rozpočty na úroveň faktur při zachování zásad obchodního tajemství, funkční období státních zástupců a posílení jejich kárné odpovědnosti. Zpřesníme podmínky odvolání nejvyššího státního zástupce.“

Fiala a spol. sice slibují, že oni zavedou, oni zpřesní a podobně, ve skutečnosti ale státní zástupci znovu počítají s tím, že by si zákon napsali sami. Svědčí o tom třeba vyjádření nového nejvyššího státního zástupce Igora Stříže z letošního léta. „Nehodlám tento zákon vytvářet sám pro sebe, proto se nebudu rozpakovat prosazovat pro budoucího nejvyššího státního zástupce co možná nejkomfortnější podmínky v tom smyslu, že bude více nezávislý na vůli vlády, ne aby ho mohla odvolat tak jako mě každým dnem,“ řekl Stříž.

Je to poněkud pikantní situace. Koalice Spolu po Střížově jmenování slíbila, že ho po volbách odvolá. Teď to Blažek, ale i pirátský justiční expert Jakub Michálek mírní. „Myslím, že jsou společensky závažnější problémy. Strašit, že až vznikne nějaká vláda, tak se spustí gilotina a budou padat hlavy, by bylo velkou chybou. Kdybych si představil, že budu ministrem, tak první je potřeba s funkcionářem (Střížem) mluvit. Začít se musí dialogem,“ řekl budoucí ministr nedávno v Otázkách Václava Moravce. A vysvětlil, že je nejprve vhodné dohodnout se na novém zákoně o státním zastupitelství. Který ovšem chce spoluvytvářet Stříž a bojovat v něm za pevnější postavení nejvyššího státního zástupce, tedy své.
To začíná vypadat na další kolo oblíbeného souboje státních zástupců s ministerstvem, které mívá jediný výsledek: zákon se nepodaří projednat a na konci volebního období padá pod stůl. A tak dále, až do úplného vyčerpání publika.

X X X

Na páteční pohřeb Mira Žbirky přijede do Prahy i prezidentka Čaputová

​Podruhé během jednoho týdne navštíví Česko slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Podle informací rádia Frekvence 1 přijede v pátek na poslední rozloučení se slovenským zpěvákem Miroslavem Žbirkou.​
Stanici to potvrdily zdroje z Pražského hradu, který kvůli návštěvě komunikuje se slovenskou stranou. Čaputová se jako čestný host zúčastní pohřbu ve strašnickém krematoriu, který začíná v pátek ve 14 hodin.  Slovenská prezidentská kancelář informace potvrdila oznámením v pracovním kalendáři na oficiálním webu slovenské prezidentky.

Podle původních informací měla slovenská prezidentka na pátek naplánované pracovní povinnosti v Bratislavě, nakonec se ale rozhodla pro cestu do Prahy. Čaputová Česko navštívila již v úterý, v předvečer státního svátku položila květiny u památníku událostí 17. listopadu 1989 na Národní třídě v Praze. V Ústřední vojenské nemocnici v Praze se setkala s prezidentem Milošem Zemanem a převzala i Stříbrnou medaili předsedy Senátu od Miloše Vystrčila.
Zeman, který je stále hospitalizovaný v nemocnici, zašle podle zjištěných informací na poslední rozloučení se Žbirkou věnec. 
Slovenský zpěvák a skladatel Miroslav Žbirka, zvaný Meky, zemřel minulou středu ve věku 69 let. Podlehl opakovanému zápalu plic.
„Svetr, typické brýle a úsměv. Vždy jsem měla pocit, že vůbec nestárne. Texty jeho písní známe všichni nazpaměť. Miloval hudbu, slovenštinu, Londýn a Beatles. Díky jeho nadání zněl slovenský pop i v časech hlubokého socializmu světově. Naše vzpomínky na mládí zůstanou navždy spojené s ním,“ vyjádřila se k úmrtí Žbirky na Instagramu slovenská prezidentka.

X X X
​
Poláci chtějí pomoct, ne ale otevřením hranic. Někteří migranti odlétli domů

Polákům je líto tisíců běženců, kteří se touží dostat přes Bělorusko do vytouženého Německa. Hranice pro ně ale otevřít nechtějí. Místní by na jednu stranu utečencům rádi pomohli, na druhou se jim nelíbí, jak se chovají na hranicích k jejich bezpečnostním silám. Stovky Iráčanů ale ve čtvrtek odlétly zpět do vlasti, oznámilo irácké ministerstvo zahraničí.

​Až čtvrt milionu korun. Tolik stojí v přepočtu cesta migranta z Blízkého východu do Evropské unie. Za peníze však nedostanou běženci žádnou záruku, že se do cílové destinace opravdu dostanou. 
O tom by mohly vyprávět tisíce běženců, kteří trpí chladem v běloruských lesích u polských či litevských hranic. Polák obeznámený se situací, který si nepřeje uvést své jméno, má tuto migrační trasu s partou kolegů zmapovanou. „Báječně na nich vydělaly běloruské cestovní kanceláře,“ říká.

„Jestli někdo potřebuje jídlo a přístřeší, vždy je dostane. Poláci nikdy neodmítnou pomoci,“ ujišťuje Pawel Miklasz, starosta vsi Kuźnica u stejnojmenného hraničního přechodu s Běloruskem, který polské úřady uzavřely poté, co sem zamířily z Běloruska stovky migrantů.
„Běžence litujeme, ale vidíme, že nejsou všichni chudí. To, že házejí po našich policistech, pohraničnících a vojácích kameny a klacky, že sahají k násilí, to se nám nelíbí. To by se dít nemělo,“ řekl Miklasz.

Do pásma, kde platí výjimečný stav, novináři, ochránci lidských práv a humanitární pracovníci nesmějí, a tak jsou média z polské strany odkázána na informace a tvrzení úřadů. Tato politika polské vlády sklízí kritiku, a to i proto, že vyvolává dojem, že polská strana má co tajit, zatímco Lukašenko pustil k hranicím i novináře ze západních médií. 
Lidí je mi líto, ale nepustil bych je do Polska

Polský premiér Mateusz Morawiecki sice připouští, že Varšava v hybridní válce s Minskem čelí hned dvěma zbraním, a to migrantům a dezinformacím, ale dosavadní přístup hájí. Odvolává se i na vietnamskou válku, kterou prý Američanům prohrála vlastní média.
Stovky Iráčanů se vracejí do vlasti

Z Minsku odletělo do Bagdádu první repatriační letadlo s iráckými běženci, uvedla stanice RFE/RL. K letu se podle irácké diplomacie odbavilo 431 lidí.
Irácká vláda už dříve avizovala, že zajistí evakuační lety pro dobrovolníky. První skupina odletěla do Irbílu v iráckém Kurdistánu a odtud bude pokračovat do Bagdádu.

V Bělorusku je podle prezidentské mluvčí nyní asi sedm tisíc uprchlíků. Minsk navrhuje, aby jich EU přijala dva tisíce, zbývající chce Bělorusko poslat zpět do vlastí.
„Lidí je mi líto, ale nepustil bych je do Polska. V tom s premiérem souhlasím,“ říká mladý Polák u benzinové pumpy na cestě do východopolského města Bialystok. 

„Jen ať do Polska přijedou, ale s vízy. Jako civilizovaní lidé,“ dodává na adresu migrantů Jacek, který si obstarává živobytí ubytováváním turistů v obcích na východě Polska. 
„Je to hrozné, co se s uprchlíky děje. Ale bála bych se je sem pustit. Je to situace, která nemá dobré východisko,“ míní Monika, objíždějící se svou dodávkou východopolské tržnice.

​Ještě rezolutnější tón nasazují titulní stránky provládních listů, které o hrozbě přílivu migrantů píší jako o „útoku na Polsko“. 
A Polsko samozřejmě v „Poslední linii obrany“, jak zní další titulek, hájí před nájezdníky z východu nejen samo sebe, ale i celou Evropu. Asi jako za krále Jana Sobieského, který odehnal Turky od Vídně.
Paradoxně právě k éře tohoto krále datuje své usazení v Polsku muslimská komunita, která tu žije již déle než tři staletí, tatarští Lipkové. I v tak katolické zemi si dokázali zachovat svou víru. 

V současnosti jich v Polsku žijí ještě asi dvě tisícovky. Několik rodin stále obývá půdu předků ve východopolské vsi Bohoniki, jejíž chloubu přestavuje dřevěná mešita z 18. století, jak zdůrazňuje místní průvodkyně.
Muslimové sbírají pro utečence potraviny

Právě zde, na místním muslimském hřbitově, v pondělí pochovali devatenáctiletého Syřana, který na cestě za lepším živobytím zemřel.
„Tento týden bude následovat další pohřeb, ještě čekám na podrobnosti od iráckého velvyslanectví,“ říká Maciej Szczesnowicz, který stojí v čele muslimské obce. „Bojím se, že tyto pohřby nebudou poslední. Noci jsou studené a lidé to nevydrží,“ řekl.
Jeho obavy se potvrdily ve čtvrtek, kdy zdravotníci ošetřili tři zraněné. Zdravotnickou pomoc poskytl Zdravotnický záchranný tým PCPM (Medyczny Zespól Ratunkowy PCPM) mimo jiné syrským manželům. Ošetřovaná žena plakala a mluvila o tom, že v lese zemřelo její roční dítě, napsali zdravotníci na svých sociálních sítích.

Migranti vzali ztečí plot na bělorusko-polské hranici, házeli klády a kameny

Místní muslimové, jak zdůrazňuje Szczesnowicz, pomáhají „nejen mrtvým, ale i živým“, a to nejen sbírkami potravin a ošacení pro migranty, ale třeba i vařením polévky pro vojáky, kteří střeží polské hranice v čím dál chladnějším počasí.
„Jsme morálně rozpolceni. Určitě si musíme zachovat lidskost, ale na druhou stranu je stát povinen chránit hranice, které jsou hranicemi Polska i EU,“ vystihuje polské dilema Ewa Kulikowská, starostka města Sokólka, pod jejíž obecní úřad spadá padesátka obcí, včetně Kuźnice a Bohonik.

„Velká politika by měla končit diplomacií. Tady všude žijí lidé, kteří chtějí jen klidně žít a nechtějí žádné násilí. A od toho přeci jsou vlády, aby spolu jednaly, aby tu byl klid a mír,“ soudí.

X X X

U polsko-běloruské hranice napadli českého fotografa, píše Gazeta Wyborcza

Polští vojáci napadli v úterý poblíž hranice Polska a Běloruska tři fotoreportéry, mezi nimiž byl i český fotograf Martin Divíšek. Uvedl to polský list Gazeta Wyborcza. Polské ministerstvo obrany v reakci na zprávu odmítlo, že by vojáci na fotoreportéry zaútočili. Zásah byl zcela legitimní, napsalo ministerstvo.

Polské sdružení novinářů Press Club Polska uvedlo, že se incident odehrál v úterý kolem 16:00 u obce Wiejki nedaleko města Michalowo – mimo zónu, na kterou se vztahuje výjimečný stav. Kromě Divíška, který pracuje pro zpravodajskou agenturu European Pressphoto Agency (EPA), byli mezi napadenými Maciej Nabrdalik, jenž pracuje pro The New York Times, a Maciej Moskwa, spoluzakladatel dokumentárního kolektivu Testigo.

Podle Press Club Polska napadení před pořízením fotografií dokumentujících přítomnost polské armády u obce Wiejki přistoupili k bráně, představili se stráži jako novináři a upozornili, že budou zvenku fotografovat. 
„Po fotografování nasedli do auta, aby se vydali zpět do Michalowa. Cestu jim ale zablokovali lidé v uniformách polské armády, kteří vytáhli fotoreportéry z auta, přitom jimi škubali a používali vulgarismy. Novináři si museli svléct bundy, byli spoutáni a drženi takto přes hodinu do příjezdu policie. Lidé v uniformách jim přitom prohledávali auto a kontrolovali také obsah paměťových karet ve fotoaparátech, přestože byli informováni, že by tak mohli porušit novinářské tajemství. Jednání lidí v uniformě se vyznačovalo mimořádnou agresivitou,“ sdělil Press Club Polska.

Mluvčí policie v Podlaském vojvodství Tomasz Krupa listu Gazeta Wyborcza potvrdil, že se incident stal. Podrobnosti nesdělil, připustil nicméně, že lidé, kteří napadli a spoutali novináře, byli vojáci jedné z jednotek nasazených poblíž místa události.
Divíšek ve středu ČTK řekl, že na základě dohody se zaměstnavatelem se k incidentu nebude vyjadřovat. Polský fotograf Moskwa v telefonátu s ČTK uvedl, že on i jeho kolegové jsou úterními dramatickými událostmi šokovaní. „Jsme v pořádku, ale šokovalo nás to. Snažíme se teď z toho vzpamatovat,“ dodal.

Bělorusové za tmy stříhají plot pro volnou cestu migrantů, tvrdí Poláci
Podle polského ministerstva obrany byl zásah vojáků oprávněný. Fotoreportéři „byli maskovaní a neměli žádné vnější označení, které by ukazovalo, že jsou novináři“. Neoznačené bylo i vozidlo, kterým reportéři přijeli, uvedlo ministerstvo.
Na hranici táboří v mrazivých podmínkách tisíce migrantů, především z Blízkého východu. Polsko obviňuje Bělorusko, že používá migranty k zastrašování, nutí je k překročení hranice a odmítá jim dovolit opustit pohraniční oblasti. Státy Evropské unie se v reakci na napjatou migrační situaci v pondělí shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu.

​X X X

Česká lékařka získala prestižní německou cenu

V úterý byly v Düsseldorfu u příležitosti tradičního zdravotnického veletrhu MEDICA slavnostně vyhlášeny a předány prestižní německé ceny GERMAN MEDICAL AWARD. V kategorii diagnostických inovací pro lékařskou a klinickou praxi zvítězila česká lékařka docentka Daniela Hartmann, která působí jako vedoucí vrchní lékařka a zástupkyně ředitele Kliniky dermatologie a alergologie městské a univerzitní nemocnice v Mnichově (LMU – Ludwig-Maximilians-Universität München).

GERMAN MEDICAL AWARD je oceněním za „mimořádné úspěchy a inovace v medicíně s ohledem na kvalitu a transparentnost“, které má pacientům ukazovat, kde mohou očekávat optimální zdravotnické služby na nejvyšší odborné i lidské úrovni.
Docentka MUDr. Daniela Hartmann, Ph.D. byla oceněna za využití inovativní metody LSM (Laser Scanning Microscopy), což je zobrazovací technika, která umožňuje v kombinaci s umělou inteligencí diagnostikovat například nádory kůže již během operace. „Díky této inovaci můžeme pacientům nabídnout techniku, která přináší rychlejší a bezpečnější diagnostiku i terapii,“ uvedla ve své děkovací řeči oceněná lékařka.

X X X
​
Češka v čele Interpolu? Havránková letí do Turecka, volba bude za týden

Policistka Šárka Havránková je nyní viceprezidentkou Interpolu. O tom, zda česká plukovnice nahradí současného prezidenta, kterým je Jihokorejec Kim Čong-jang, rozhodne Valné shromáždění v Istanbulu 25. listopadu. Policie uvedla, že motivací Havránkové je „chránit hodnoty a principy mezinárodní policie a hájit institucionální reputaci Interpolu ve světě.“
„Česká policistka a současná viceprezidentka @Interpol_HQ plk. Šárka Havránková dnes večer odlétá do tureckého Istanbulu, aby na 89. Valném shromáždění zabojovala o post prezidentky největší mezinárodní policejní organizace Interpol,“ uvedla Policie ČR ve čtvrtek na Twitteru. 

Havránková byla předloni na podzim zvolena jako první Češka do vedení Interpolu. Stala se viceprezidentkou pro Evropu. I po svém zvolení nadále zastává pozici vedoucí odboru mezinárodní policejní spolupráce policejního prezidia v Praze. 
„Příští týden se uskuteční 89. Valné shromáždění Interpolu v Istanbulu, jehož hlavním předmětem je volba nového prezidenta. Interpol se dostal na klíčovou křižovatku a dle mého názoru bude toto shromáždění nejdůležitějšími volbami od přijetí ústavy v roce 1956. Výsledek těchto prezidentských voleb buď zpochybní důvěryhodnost a integritu této organizace, nebo zajistí návrat k základním policejním hodnotám a spravedlivému zastoupení,“ uvedla Havránková. 

Viceprezidentka Interpolu: Mezinárodní stopu má dnes téměř každý případ
Podle ní je důležité, aby byl Interpol apolitický. „Je nepřípustné, aby bohatství ovlivňovalo záležitosti vymáhání práva. Reputace a legitimita organizace byly v minulosti zpochybněny a nelze dovolit jejich opětovné ohrožení,“ dodala ve svém prohlášení. 
Interpol je největší mezinárodní policejní organizace. Byl založen za účelem výměny informací o mezinárodně působících zločincích i o trestné činnosti a teroristických akcích v členských zemích. Česká republika se stala jeho členem v září roku 1993. Sídlo organizace je v Lyonu. Kim Čong-jang vede Interpol od listopadu 2018.

X X X

Matku lihového bosse Březiny soud definitivně zprostil obžaloby ze zpronevěry

Soud definitivně zprostil Marii Březinovou obžaloby ze zpronevěry a podvodu za údajné vyvedení majetku jejího syna, šéfa lihové mafie Radka Březiny. Marii Březinové hrozilo až osm let vězení.
Olomoucký vrchní soud dnes zároveň zprostil obžaloby i daňového poradce Antonína Dospivu, který se měl na trestné činnosti podle spisu podílet.

Podle žalobce vyvedla Březinová pomocí vykonstruovaných smluv a dokladů z firmy Energoinvestment, kterou Březina ovládal, téměř 7,4 milionu korun. Obžalováni byli původně ze zpronevěry, podvodu a pokusu o poškození věřitele a účastenství, hrozilo jim až osm let vězení.

Březinová vinu popírala, tvrdila že šlo o peníze, které společnosti dříve půjčila. Podle soudu popisované jednání bylo jednoznačně prokázáno, včetně toho, že listiny byly vyhotoveny později, než je datováno.
„Nebyla však jednoznačně vyvrácena obhajoba obžalované Březinové, že tato půjčka poskytnuta byla,“ uvedl předseda senátu Roman Raab.

U Dospivy lze podle soudu spatřovat pochybení v účetnictví, ale nelze u něj dovozovat trestněprávní odpovědnost.
V případu šlo o to, že podle žalobce Březinová fiktivně půjčila společnosti Energoinvestment 10 milionů a peníze si pak vybírala zpátky, čímž jí způsobila škodu zhruba 7,4 milionu korun. Smlouvu podepsala i s daňovými podklady teprve zpětně v letech 2013 a 2014 i se svým synem. Dospiva jí měl dokumenty k podpisu připravit.

„Bylo to nepravdivé. Pouze předstírala, že existuje její závazek. Přiměla zaměstnance, aby jí převedli peníze, a obohatila se ke škodě společnosti. Zbývající část takto ‚vyrobené‘ pohledávky uplatnila v insolvenčním řízení a požadovala její zaplacení,“ řekl u soudu ve Zlíně státní zástupce Radek Bartoš.
Tím by byl tratný také stát, protože společníkem firmy už je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Podle žalobce připravila věřitele svojí pohledávkou o zhruba 700 tisíc korun.

Březinová měla obvinění za vykonstruované
Měla také plnou moc od svého syna, který byl ve vězení, takže majetek firmy mohla postupně zpeněžit. Prodala například jeho ferrari. Z účtu společnosti si také na svůj účet převedla 2,8 milionu korun. To měla být cesta k umoření pohledávky.
Březinová se hájila tím, že peníze firmě svého syna postupně v letech 2010 až 2012 (kdy byl Březina zatčen) skutečně půjčila. Ovšem bez dokladů. Obvinění označila za vykonstruované.

„Myslím si, že mě perzekvovali, protože jsme všichni Březinovi, že je potřeba je všechny soudit a vzít jim majetky. Ve výčtu jsem chyběla já, orgány činné v trestním řízení musely něco udělat,“ stěžovala si u soudu ve Zlíně Březinová.
„Myslela jsem si, že je v naší zemi spravedlnost, ale po této perzekuci se tomu nedá věřit. Snad si nemyslíte, že bych tak hluboce klesla a dělala něco nepoctivého,“ řekla soudnímu senátu matka lihového bosse.

Soud osvobodil i Březinova otce a exmanželku

Kauza má spojitost s odhalením lihové mafie v čele s Radkem Březinou, kauza zaměstnává policii a žalobce od podzimu 2012.
Kromě samotné lihové mafie, jejíž členové dostali mnohaleté tresty, a dalších odběratelů nelegálního lihu, se soudy začaly zabývat i dalšími kauzami spojenými se jménem Radka Březiny.

Okresní soud ve Zlíně letos v dubnu zprostil obžaloby také Březinova otce a jeho bývalou manželku, kteří čelili obvinění z legalizace výnosů z jeho trestné činnosti za více než půl miliardy korun, žalobce se však odvolal ke krajskému soudu.
Krajský soud v Brně naopak Radku Březinovi letos v červnu zpřísnil trest vězení, který si odpykával za obchody s nezdaněným lihem, ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Z vazby se podle rozsudku v letech 2012 až 2014 v souvislosti s lihovou kauzou pokusil uplatit kriminalistu a snažil se ovlivnit desítky svědků. 

X X X

Z Hrabalovy chaty bude expozice, radní schválili odkoupení za 9,9 milionu

Středočeští radní schválili odkoupení chaty spisovatele Bohumila Hrabala v Kersku na Nymbursku. S majitelem se hejtmanství domluvilo na ceně 9,9 milionů korun. S návrhem musí ještě souhlasit krajští zastupitelé.
Chata se v létě objevila v nabídce realitní kanceláře, prodávající za ni požadoval 11,9 milionu korun. Nabídka zaujala jak kraj, tak ministerstvo kultury. Po vzájemných jednáních chce hejtmanství chatu, kde Hrabal pobýval a tvořil, získat do svého majetku a vybudovat v ní expozici připomínající spisovatelův život, tvorbu i vztah k rekreační osadě Kersko.

„Samotnou cenu objektu považujeme s ohledem na jedinečnost za de facto nevyčíslitelnou. Případná ztráta tohoto historického prostředí znamená ztrátu neopakovatelné, jedinečné hodnoty,“ uvedl krajský radní pro kulturu Václav Švenda (Spojenci).
Hejtmanství požádalo o posouzení vedoucího Ústavu památkové péče Fakulty architektury ČVUT v Praze Václava Girsu, který podle Švendy potvrdil, že kulturně-historická hodnota objektu je mimořádně významná. Tuto skutečnost podle radního potvrzuje i odborný posudek historika a znalce Miloslava Vlka, podle nějž kulturně-historická hodnota objektu mnohonásobně převyšuje hodnotu stavební.

Rada schválila případný nabytý majetek svěřit k hospodaření Polabskému muzeu, cílem je zpřístupnění chaty veřejnosti. Na přípravě expozice věnované Hrabalovi a následném provozu by se měly podílet za kraj Polabské muzeum a za ministerstvo kultury Památník národního písemnictví. Kraj a ministerstvo se k tomu již dříve zavázaly v memorandu o spolupráci.
Kersko je součástí obce Hradišťko na Nymbursku. Sousedé z chatové osady Kersko byli Hrabalovi předlohou pro knihu Slavnosti sněženek, podle níž vznikl i stejnojmenný film režiséra Jiřího Menzela. Spisovatel chatu koupil v roce 1965. Bezdětní Hrabalovi odkázali chatu sousedům.

X X X

Městská nemocnice Ostrava navyšuje počet covidových lůžek, hospitalizovaných pozitivních pacientů přes sto

Městská nemocnice Ostrava (MNO) znovu rozšířila počet míst pro hospitalizaci pozitivních pacientů na onemocnění covid-19. Navýšila kapacitu většiny ze šesti stávajících specializovaných stanic. Aktuálně je v nich 85 lůžek. Dalších 35 je v Léčebně dlouhodobě nemocných (LDN), která spadá pod MNO. Celkem má nemocnice pro covidové pacienty již 120 lůžek.
Momentálně se personál nemocnice a LDN stará o 107 covidových pacientů, šest z nich potřebuje intenzivní péči. V nemocnici leží 78 pacientů, v LDN je jich 29. Obsazených je všech pět míst na ARO 2, Metabolická JIP pečuje o jednoho pacienta. Celková kapacita lůžek určených pro intenzivní péči je v MNO osm.

„Stále bojujeme s nedostatkem personálu, po plánované péči u neoperačních i operačních oborů jsme byli nuceni omezit také provoz některých našich ambulancí. Uvolnění zaměstnanci budou pomáhat podle potřeby na covidových stanicích, jejichž kapacitu jsme rozšířili o osm lůžek. V době, kdy se počet pozitivních pacientů pohybuje kolem 110, potřebujeme pro jejich hospitalizaci každé místo. Oproti předchozí covidové vlně u nás není aktuální zákaz dovolených, který nechceme vyhlašovat, a zatím nám nepomáhají vojáci. Jejich příchod je už ale na spadnutí, dorazit by jich mělo jedenáct a zůstat by měli dva týdny,“ uvedl ředitel nemocnice Petr Uhlig.

Plně očkovaných je 50 ze 107 hospitalizovaných pacientů. Netýká se to ale šesti, kteří vyžadují intenzivní péči, z nich není očkován žádný.
Od 8. listopadu je v provozu infekční ambulance MNO po celý týden vždy od 6 do 18 hodin. Počet pacientů, kterým byly v Městské nemocnici Ostrava podány monoklonální protilátky, překročil šedesátku. ​Andrea Vojkovská

X X X

​Po zmrazení nádoru se pacient z rakoviny zcela vyléčil

Lékaři Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN zaznamenali a spolu s kolegy z dalších klinik popsali ojedinělý jev v léčbě metastazujícího melanomu. Poté, co u svého pacienta vyčerpali všechny léčebné možnosti, rozhodli se paliativně využít lokální kryoterapii, tedy zmrazit část melanomu na pacientových zádech. S podporou moderních léků, které odbrzďují imunitu, se pacient z rakoviny zcela uzdravil. Jde o první doložení unikátního abskopálního efektu po kryoterapii v klinické praxi.

„Našeho pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy, jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, tzv. ‚checkpoint inhibitor ipilimumab‘, který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila. Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách,“ přibližuje situaci MUDr. Ondřej Kodet, Ph.D., z D ermatovenerologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice

Lékaři v tu chvíli neměli z hlediska léčby pacientovi už co nabídnout. Aby mu alespoň ulevili, rozhodli se část jeho bolestivého postižení na zádech seříznout a spodinu nádoru zmrazit tekutým dusíkem o teplotě -196 °C. „Kryoterapie je zcela běžně používána u širokého spektra benigních kožních nádorů i prekanceróz a některých zhoubných kožních nádorů. U maligního melanomu je kryochirurgický zákrok pokusem pacientovi ulevit od obtíží v rámci paliativní léčby. Po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy, ale není běžné, že by byla navozena celková odpověď i mimo místo působení nízké teploty,“ vysvětluje MUDr. Lukáš Lacina, Ph.D., rovněž z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Proto byli lékaři překvapeni, když po měsíci od zmrazení nádoru většina jeho neošetřených projevů na pacientových zádech „sama“ začala mizet. Zmrazili pak nádor ještě jednou a na další kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Dostavil se takzvaný abskopální efekt, při kterém po lokální terapii ustupují nádorové léze i v dalších orgánech vlivem probuzené systémové imunitní reakce. „Abskopální efekt je v léčbě nádorového onemocnění zaznamenáván poměrně vzácně a jeho mechanismus není zcela objasněn. Předpokládá se, že v důsledku rozpadu velkého množství nádorových buněk se uvolňují nádorové neoantigeny, které dokáží stimulovat imunitní systém. Ten pak napadne nádorové buňky i v původně nezacílených místech léčby,“ říká Ondřej Kodet a dodává, že zatímco u radioterapie je tento jev již zdokumentován, ve spojení s kryoterapií jde o první doložení tohoto mechanismu v klinické praxi.

Systémová reakce se zřejmě dostavila díky kombinaci léků a zmrazování nádoru. „Bohužel u celé řady pacientů imunitní systém nedokáže rozpoznat nádor jako cizorodou tkáň, imunita je zblokována a nereaguje. Proto podáváme imunoterapeutické léky, v tomto případě ipilimumab, s cílem regulační mechanismy vyrušit a imunitu probudit. U tohoto pacienta se ale kýžený systémový efekt dostavil až ve spojení s kryoterapií,“ upřesňuje dr. Kodet.

Zatím podle lékařů nikdo neví, jaké by mělo být načasování aplikace imunoterapeutického léku před kryoterapií. Checkpoint inhibitor musí být nasazen v optimálním předstihu. Lékaři považují za štěstí, že se jim to podařilo. Zmapovaný případ sice naznačuje možnosti léčby, ale lékaři jsou ve svých výhledech opatrní. „Bohužel v současnosti nejsou známy parametry, tzv. biomarkery, podle kterých by se dalo dopředu odhadnout, kdo z pacientů takto příznivě na kryoterapii kombinovanou se systémovou onkologickou imunoterapií odpoví. Bylo by jistě příliš optimistické takový efekt očekávat u všech pacientů, ale u některých by benefit mohl být velký. Každý nádor je v určitém ohledu unikátní, což platí do značné míry i o jeho odpovědi na zvolené metody terapie,“ podotýká Lukáš Lacina.

„Případ je skutečně pozoruhodný už tím, že to, co lékaři zamýšleli jako paliativní léčbu k zmírnění obtíží pacienta, nakonec vedlo k celkovému ústupu nádorového onemocnění. Z hlediska medicíny a dalšího vývoje v této oblasti je cenné, že naši lékaři a vědci ve své studii průběh léčby důkladně popsali a zmapovali i dosavadní poznatky v této oblasti a naznačili možnost dalšího výzkumu,“ doplňuje děkan 1. LF UK prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc. ​Mgr. Lukáš Malý,
Oddělení komunikace 1. LF UK, redaktor

X X X

Celníci překazili výrobu desítek milionů cigaret a výdělek stovky milionů korun

Při závěrečné razii s krycím názvem „BASA“ celníci z odboru pátrání Ostrava se Skupinou operativního nasazení – SON zadrželi šest osob české a ukrajinské národnosti a zajistili výrobní linku na cigarety. Při domovních prohlídkách a prohlídkách jiných prostor na Frýdecko-Místecku objevili a zajistili komponenty k výrobě více než 44 milionů cigaret, zhruba 5 000 kusů cigaret, odpad z předešlé výroby, finanční hotovost ve výši 800 000 korun, 16 400 Euro, 1 850 PLN a výpočetní techniku. Na výrobní lince by pachatelé zvládli vyrobit na dva tisíce cigaret za minutu. Nelegální výrobou by tak mohli našemu státu na daních způsobit škodu za více než 140 milionů korun.

Úkony trestního řízení zahájili celníci z oddělení odhalování závažné trestné činnosti Generálního ředitelství cel již na začátku letošního roku. Měli   podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a s přečinem porušení práv k duševnímu vlastnictví.

Objekt, kde byla sestavena výrobní linka na cigarety, byl odhlučněn, zaizolován a osazen několika kamerami, aby podezřelí zamezili odhalení nelegální výrobny. V objektu bylo vybudováno ubytování s kompletním vybavením pro nelegální zaměstnance a dělníky, kteří cigarety vyráběli. Další objekt využívali na likvidaci odpadu vzniklého při výrobě a skladování vyrobených cigaret.

Případ byl následně předán s návrhem na zahájení trestního stíhání dvou podezřelých Čechů odboru hospodářské kriminality Ostrava, Krajského ředitelství Policie Moravskoslezského kraje. Podezřelí byli následně vyšetřovatelem policie obviněni a v současné době jsou ve vazbě. kpt. Ing. Martina Kaňková, tisková mluvčí Sekce pátrání cel

X X X

Česko na Radě EU v Bruselu

Sektor produkce vepřového masa má problémy, výkupní ceny jsou v ČR nejnižší od vstupu do Evropské unie

Situace na komoditních trzích, a především v sektoru vepřového masa, byla tématem včerejší Rady ministrů zemědělství v Bruselu. Česká republika a další země vyzvaly Evropskou komisi k pomoci producentům masa, kteří se kvůli kriticky nízkým výkupním cenám dostávají do velkých ekonomických problémů. Zástupci států se věnovali také Strategii EU pro lesy do roku 2030 nebo strategii Od zemědělce ke spotřebiteli. Za českou stranu se jednání zúčastnil náměstek pro EU a zahraniční vztahy Jiří Šír.

„Výkupní cena vepřového masa je dlouhodobě pod výrobními náklady, situaci i nadále zhoršuje africký mor prasat, kvůli kterému cena znovu výrazně klesla. V České republice je tento sektor velmi důležitý, pro řadu producentů je ale současná situace kritická. Dostávají se do velkých ekonomických problémů. Opět jsme proto požádali Evropskou komisi
o bezodkladné zavedení mimořádných podpor,“ řekl náměstek ministra zemědělství Jiří Šír.

ČR je devátým členským státem (ČS) s nejnižší výkupní cenou vepřového masa. V současné době je nejnižší od vstupu ČR do EU. Cenový vývoj souvisí s tím, že některé třetí země nechtějí uznávat mezinárodní standardy, případně omezují dovoz vepřového masa z celé EU. Vzniká pak přetlak vepřového masa na vnitřním trhu EU, který ovlivňuje cenu v celé Evropě. Dále problém souvisí s pandemií covid-19 a s nárůstem cen energií a počátečních vstupů.
Česká strana na nepříznivou situaci v sektoru vepřového masa dlouhodobě upozorňuje a žádá Evropskou komisi, aby zavedla mimořádné podpory. Vzhledem k šíření ptačí chřipky také Česko Komisi požádalo o důsledný monitoring situace v sektoru drůbeže.

Na Radě zástupci ČS projednali a následně schválili společnou pozici k nové Strategii EU pro lesy do roku 2030. ČR znovu upozornila na nutnost prohloubení spolupráce mezi Komisí a členskými státy, která v přípravě tohoto dokumentu nebyla dostatečná, a proto se státy na tvorbě nemohly adekvátně podílet. Česká strana upozornila na potřebu zohlednit a posílit socio-ekonomické aspekty hospodaření. Lesnictví je plně v odpovědnosti ČS a pro využití všech jeho společenských přínosů musí odrážet místní podmínky a potřeby.

Pokud jde o strategii Od zemědělce ke spotřebiteli, ČR dlouhodobě prosazuje boj s klimatickou změnou a ochranu životního prostředí včetně ochrany biodiverzity jako jednu ze svých priorit. Je ale opět potřeba připomenout nutnost nastavení realistických cílů založených na analýzách. Není možné, aby zavedené strategie měly negativní dopady na zemědělský sektor celé EU, a zejména pak na české zemědělství, kde může hrozit snížení produkce a nárůst cen potravin. Dopady by tak pocítili nejen producenti, ale rovněž evropští spotřebitelé.

Česká republika také na jednání podpořila Slovensko v tématu společného přístupu při řešení výskytu medvěda hnědého a vlka euroasijského. Problematika velkých šelem a nastavení vhodné metodiky pro řízení populací představuje cestu jak pro ochranu těchto druhů, tak pro snížení případných negativních dopadů na hospodaření ve venkovských oblastech.
Na okraj jednání byla diskutována příprava ministerské konference členu Světové obchodní organizace v oblasti zemědělství. ČR doufá, že úspěšné zasedání posílí význam této organizace jako garanta pravidel mezinárodního obchodu. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

​Nový přístroj umožňuje rozšířenou diagnostiku pacientova zraku

Oční ambulance v Městské nemocnici Ostrava získala zcela nový přístroj pro neinvazivní vyšetření, které umožňuje přesnější diagnostiku řady očních nemocí. Jedná se o technicky nejvýkonnější zařízení, které je dostupné na evropském trhu. OCT-A přístroj Solix za cenu 3 milionu korun včetně DPH dodala společnost CMI. Vyšetření pacienta přístrojem, který je na českém trhu naprostou novinkou, ho nijak neomezuje, je rychlé, nebolestivé a kdykoliv se dá opakovat. Nemá žádná rizika ani vedlejší účinky.

Nový přístroj Solix dokáže oproti staršímu typu tvořit téměř pětinásobně rychlejší, trojnásobně širší a o téměř třetinu hlubší obrazy. Disponuje i mnoha dalšími funkcemi, kromě OCT angiografie (cévního vyšetření oka) je to automatický eyetracking (funkce sledování vyšetřovaného oka), barevná fotografie sítnice nebo předního segmentu, případně infračervená fotografie předního segmentu. Lékař získává obrazové řezy strukturou oka s vysokým prostorovým rozlišením detailů.
„Vývoj a zavedení neinvazivní angiografie přístrojem OCT-A do praxe, kdy se dá vyšetření cév uskutečnit bez použití kontrastní látky, můžeme právem označit za milník v oční diagnostice. Pro pacienty i lékaře to znamená přesnější diagnostiku a sledování progrese nemocí především u vaskulárních poruch sítnice a cévnatky, u diabetu, zeleného zákalu, věkem podmíněných degenerací a dalších nemocí. Jedinečným způsobem nám vyšetření pomáhá včas objasnit i počínající onemocnění sítnice a terče optického nervu. Kombinace klasického OCT a nového OCT-A nám nabízí zcela nové diagnostické možnosti, jaké jsme dosud neměli,“ uvedla primářka očního oddělení Věra Stanovská.

U dosud standardně používané fluorescenční angiografie se do žíly pacienta vpravuje kontrastní látka, právě kvůli ní není vyšetření pro pacienta komfortní a představuje i možná zdravotní rizika. Na rozdíl od nové metody, která umožňuje bezkontaktní vyšetření cévního zásobení oka.

Délka vyšetření se odvíjí od lékařem požadovaných snímkovacích protokolů, maximálně však trvá několik málo minut. Pacient je během vyšetření vsedě, s podpěrou brady a opřeným čelem. Pacient v průběhu vyšetření spolupracuje s obsluhou přístroje. Je nutné, aby sledoval fixační body a omezil pohyby oka. Vyšetření je neinvazivní a bezkontaktní. Každé oko je vyšetřeno zvlášť.

Přístroj vysílá na oko zdravotně nezávadné světelné paprsky z oblasti infračerveného záření. Podstatou měření je hodnocení velikosti odrazů a časového zpoždění paprsků odražených v různých hloubkách tkáně. Tyto informace poté zpracovává výkonný počítač a poskytuje výsledné obrazy pacientova oka z různých řezů včetně analýz naměřených parametrů.
Jedná se i o důležité preventivní vyšetření, protože včasná diagnostika dokáže rozpoznat a léčit onemocnění daleko dříve, než by došlo ke klinickým projevům s nenávratným postižením pacientova zraku. Protože se jedná o specializovanou vyšetřovací metodu, není vyšetření hrazeno z pojištění. Pacient si za něj musí připlatit, například za komplexní vyšetření glaukomu obou očí je to tisíc korun. Andrea Vojkovská

X X X
​
Město Ostrava rozhodlo o prodeji pozemků k výstavbě polyfunkční budovy „Malé Lauby“

​Zastupitelstvo města Ostravy na svém zasedání ve středu 10. listopadu 2021 rozhodlo o prodeji pozemků v k. ú. Moravská Ostrava o celkové výměře 1 405 m² společnosti Laserové léčebné centrum s.r.o., za sjednanou kupní cenu ve výši 14 045 000 korun bez DPH. V červnu 2019 byla mezi městem a společností Laserové léčebné centrum s. r. o. uzavřena Smlouva o budoucí kupní smlouvě, jejíž součástí byly podmínky pro uzavření kupní smlouvy (termíny, realizace záchranného archeologického výzkumu aj.) a podmínky budoucího využití předmětu převodu.

Investor splnil podmínky definované v budoucí kupní smlouvě, provedl nezbytný archeologický průzkum a je tedy možné přistoupit k uzavření smlouvy. „Dlouhodobě se snažíme zvýšit ekonomický potenciál či rozšířit infrastrukturu a spektrum možností vyžití ve městě. Nejinak je tomu i v tomto případě. Malé Lauby, jak pracovně nazýváme tento pozemek, spadají do soubor lukrativních parcel v bezprostřední blízkosti Masarykova náměstí, pro které hledáme investory, ale zároveň je pro nás zásadní také architektonický kontext, soulad s okolní výstavbou v centrální části města a smysluplné funkční využití.
Vybudován má být atraktivní vícefunkční komplex, poskytující klinickou a ambulantní péči v daném oboru léčby, víc jak dvě desítky bytů i služby,“ uvedl Tomáš Macura, primátor města. Kromě kliniky estetické medicíny poskytne komplex pooperační péči, krátkodobé ubytování návštěv, dlouhodobé ubytování lékařského personálu, restaurační a relaxační provozy otevřené též veřejnosti jako živou součást městského parteru. Komplex však obsáhne i parkovací suterén. Mgr. Gabriela Pokorná, tisková mluvčí

X X X,

NOVÉ MUZEUM NÁKLAĎÁKŮ O HISTORICKÝCH VOZECH I  NEJMODERNĚJŠÍCH TECHNOLOGIÍCH

V Kopřivnici se slavnostně otevírá nové Muzeum nákladních automobilů. Návštěvníci zde uvidí osm desítek užitkových vozidel, technické skvosty a zajímavosti lidé poznají také prostřednictvím rozšířené reality. Muzeum postavil Moravskoslezský kraj s významným přispěním EU, většinu exponátů dodala společnost TATRA TRUCKS, která muzeu poskytla i pozemek a budovu bývalé slévárny, v níž muzeum sídlí.

„Technické zajímavosti k našemu regionu prostě patří, a tak vzniklo v Kopřivnici další muzeum. I to se věnuje bohaté historii a produkci tatrováckého závodu, který dělá našemu regionu dobré jméno v celém světě. Obě muzea, tedy všem dobře známé Technické muzeum Tatra a nově otevřené krajské Muzeum nákladních automobilů Tatra, si rozhodně nebudou konkurovat, naopak. Budou spolupracovat a vzájemně se doplňovat. Tím, že jsou umístěné blízko sebe, nabídnou komplexní pohled na bohatou historii výroby vozidel v Kopřivnici. Nové muzeum se stane součástí Technotrasy, která provází technickými atraktivitami našeho regionu,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a doplnil, že nové muzeum spadá pod Muzeum Novojičínska, které zřizuje Moravskoslezský kraj.

Na začátku projektu nového muzea byla iniciativa akcionářů TATRA TRUCKS, holdingů Czechoslovak Group podnikatele Michala Strnada a PROMET GROUP podnikatele Reného Matery, který uvádí: „Myšlenkou renovace Slovenské strely a výstavby nového muzea Tatry jsme se zabývali od našeho vstupu do společnosti v roce 2013. S tímto vědomím jsme investovali do získání Hlachovy sbírky i některých jedinečných tatrovek. Po osmi letech se díky úsilí Moravskoslezského kraje a dalších partnerů podařilo myšlenku naplnit.“

V muzeu bude k vidění osm desítek užitkových vozů, většinu z nich muzeu zapůjčilo Technické muzeum Tatra. Expozice bude rozdělená do 14 tematických celků, a to chronologicky, ale i podle zaměření. Od prvních užitkových, přes hasičské, vojenské, závodní, expediční až po současné stroje. K vidění zde budou i historické motocykly Rybičkovy sbírky, kterou nyní vlastní Moravskoslezský kraj. „Expozice strojů doplní i rozšířená realita, která se v muzejnictví stala velmi důležitým prvkem. Díky této technologii jsou expozice bohatější, návštěvníkovi například přímo před očima vyroste z vystaveného reálného podvozku celé vozidlo.

Zkrátka, co se do budovy muzea nevešlo, mohou návštěvníci poznat v rozšířené realitě. Takto se také třeba seznámí s vnitřním interiérem vozu nebo s tím, jak funguje motor. Nové muzeum ale nabízí nejen edukaci, ale i zábavu, velký úspěch bude určitě mít řízení modelů aut, samozřejmě opět v rozšířené realitě. Malí i velcí návštěvníci si tak budou moci uličkami muzea projet třeba Tatrou 815 známou svou cestou kolem světa,“ prozradil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo s tím, že nové muzeum se bude pyšnit jako jediné muzeum v republice celoplošným pokrytím rozšířenou realitou v tak velkém rozsahu. Muzeum počítá i se zahraničními hosty, a tak bude rozšířená realita také v angličtině a brzy i v polštině a němčině.

Obrovským lákadlem pro milovníky techniky je rychlovlak Slovenská strela umístěný v depozitáři vybudovaném v loňském roce. Depozitář je umístěn v bezprostřední blízkosti nového muzea. „Slovenská strela byla před jedenácti lety vyhlášena národní kulturní památkou. Také proto jsme se jako vlastník tohoto unikátního stroje rozhodli pro jeho kompletní renovaci, ale také nákladnou výstavbu jejího nového depozitáře. Slovenská strela má teď důstojné umístění, které zaujalo také odbornou veřejnost, depozitář byl letos oceněn v celostátní soutěži Stavba roku. Prvorepublikový vlak je krásným nositelem dlouholeté tradice výroby dopravních prostředků v Kopřivnici,“ řekl generální ředitel TATRA TRUCKS Pavel Lazar a doplnil, že návštěvníci Muzea nákladních automobilů budou jistě obdivovat také další legendární stroje z majetku společnosti, jako jsou například Drtikolka, Tatra 148 nebo Tatra 111 vyvinutá za druhé světové války.

Návštěvníci se mohou těšit i na videomapping o fenoménu Tatra promítaný v zadní části muzea. „Tatrováckou historii mohou lidé poznat také prostřednictvím autentických vyprávění bývalých zaměstnanců podniku. V rámci projektu Příběhy našich sousedů zpovídaly děti místních základních škol a středoškoláci zaměstnance tatrovky. Příběhy bývalých tatrováků se zaměřily hlavně na období kolem listopadu ´89, jsou to zajímavá svědectví, která mohou lidem tatrováckou atmosféru dobře přiblížit,“ řekl ředitel Muzea Novojičínska Zdeněk Orlita s tím, že výstava k tomuto projektu bude před novým muzeem od 9. prosince, příběhy jsou ovšem už nyní na webu, sdíleny budou i na stránkách Paměť národa.

Kromě Moravskoslezského kraje a společnosti TATRA TRUCKS se na projektu nového muzea významně podílelo i město Kopřivnice. „Město Kopřivnice se ujalo projektu veřejného prostranství, řešili jsme okolní plochy kolem muzea a depozitáře Slovenské strely. Projekt zahrnoval vjezd do areálu, příjezdové komunikace a chodníky, ale také venkovní mobiliář a veřejnou zeleň. Naše náklady byly vyčísleny na 31 milionů korun, které město pokrylo čistě ze svého rozpočtu. Otevření muzea je pro Kopřivnici významnou událostí a partnerství s krajem i společností TATRA TRUCKS si nesmírně ceníme,“ sdělil starosta města Kopřivnice Miroslav Kopečný.

Nové Muzeum nákladních automobilů vyšlo na 171,1 milionu korun. „Největší část nákladů pokryly peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj, ze kterého jsme na kopřivnické muzeum získali 105 milionů korun. Šest milionů nám přispěl stát, zbytek pokryl krajský rozpočet. Samotná stavba přišla na 141 a půl milionu korun, vybudování expozice stálo celkem 18,3 milionu, zbytek prostředků byl využit na interiéry a ostatní náklady. Výstavba muzea začala v červenci 2019 a trvala až do konce minulého roku, letos se intenzivně pracovalo na expozicích. Jsem rád, že se nám celý projekt podařilo dotáhnout do cíle, náš kraj má nové lákadlo pro výletníky i další svědectví o bohaté průmyslové historii regionu,“ uzavřel náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro finance, investice a majetek Jaroslav Kania. Mgr. Nikola Birklenová,
tisková mluvčí