Způsobem řešení současné vyhrocené situace mezi Ruskem a Ukrajinou by podle některých názorů mohl být takzvaný finský model, tedy myšlenka, že by se Ukrajina mohla stát neutrálním nárazníkem mezi východem a západem. Tento nápad nabírá na popularitě, ale není moc reálný. Prezident Vladimir Putin neutrální Ukrajinu nechce, ve skutečnosti ji chce vtáhnout do svého tábora, píše se v komentáři renomovaného časopisu Foreign Policy.

Někteří odborníci tomu říkají „finlandizace“ nebo „finský model“ a odkazují tak na finskou politiku neutrality během studené války. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden mírně naznačil, že právě tento model by mohl být řešením situace a tématem k řešení s prezidentem Vladimirem Putinem. Tento nápad ale není podle serveru foreignpolicy.com možný.
Ukrajina je de facto neutrální stát. Není členem NATO, i když má i v ústavě zakotveno, že se jím stát chce. Není ani v Evropské unii. Bývalý generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer nedávno řekl, že „každý včetně Putina ví, že Ukrajina se v dohledné době členem NATO nestane“.

Již nyní je nárazníkovou zemí. Jedním z důvodů, proč má Ukrajina jen malé vyhlídky na vstup do NATO, je samozřejmě to, že její hranice nejsou stabilizované – kvůli Putinovi. Totéž se stalo s Moldavskem a Gruzií.
Přesto to Putinovi nestačí. Nemůže se sžít s myšlenkou neutrální Ukrajiny v sousedství. Naopak, chce si ji podřídit a zařadit ji do sféry ruského vlivu, v níž kdysi byla. Jeho metodou, jak toho dosáhnout, je agrese a zastrašování, které má původ v anexi Krymu a okupaci Donbasu v roce 2014. Dosud dosáhl pravého opaku.

Ukrajinci stále více touží po integraci se Západem. Ačkoli v dubnu 2012 vidělo NATO jako nejlepší bezpečnostní možnost pouze 13 procent Ukrajinců, v srpnu 2019 se tento podíl zvýšil na 36 procent. Podle jiného průzkumu veřejného mínění činila podpora členství Ukrajiny v NATO v roce 2021 53 procent.

Rusko podle USA šíří v médiích zprávy, které může využít jako záminku k útoku, řekl mluvčí americké diplomacie Ned Price. USA jsou podle něj rovněž stále ochotny vést s Ruskem diplomatická jednání, vzájemné vztahy by se ale po případné invazi výrazně proměnily. Spojené státy by rovněž v takovém případě urychlily poskytování bezpečnostní pomoci Ukrajině.
Rusko je odhodláno neztratit Ukrajinu stejným způsobem jako pobaltské státy či bývalé členy východního bloku. Šest bývalých švédských velvyslanců v Moskvě, kteří přispěli svými eseji ve Stockholmském centru východoevropských studií, považuje současný konflikt za předvídatelný a nevyhnutelný.

Někteří z nich si živě pamatují, jak reformátoři spolupracující s tehdejším ruským prezidentem Borisem Jelcinem na počátku 90. let sice akceptovali, že bývalé části Sovětského svazu, které získaly nezávislost, budou mít suverenitu, ale přesto jaksi očekávali, že zůstanou pohromadě ve volném svazku. Pokud šlo o Ukrajinu, byli reformátoři přímo nostalgičtí: „My jsme tam byli doma. ... Budeme potřebovat víza, abychom mohli jet na Jaltu, Krym nebo do Oděsy, kde jsme se narodili a vyrostli. ... ‚Rusko‘ je něco víc než ‚Ruská federace‘, bez Ukrajiny si ho opravdu nedovedeme představit. Hranice jen plodí konflikty a rozpory.“ Takhle by o Finsku nikdy nemluvili.

Tradice impéria a autoritářské tendence zformovaly Putina a dodnes mají rozhodující vliv na Rusko. Současná krize je právě jedním z výsledků těchto tradic a nelze to vyřešit tak, že se Ukrajina přemění v nové Finsko. V očích Moskvy není Ukrajina Finskem – a to je problém.

X X X

Americké strašení invazí nás tlačí k ústupkům Rusku, říká ukrajinská analytička

Hrozba ruské agrese proti Ukrajině nemizela, nejpravděpodobnějším scénářem je hybridní útok na Donbasu, myslí si ukrajinská analytička Maria Zolkina. Americké strašení totální invazí podle ní otevírá prostor pro to, aby Ukrajina byla přesvědčována ke kompromisům vůči Rusku. „Přesně toho se ukrajinští politici obávají,“ říká Zolkina v rozhovoru pro iDNES.cz.
Sergej Lavrov v pondělí doporučil, aby Moskva pokračovala ve vyjednávání se Západem. Část ruských vojáků se podle ruského ministerstva obrany vrací od hranic Ukrajiny do posádek, NATO ani Ukrajina to ovšem zatím nepotvrdily. Jak tedy poslední ruská prohlášení číst?

Ještě si nemůžeme oddechnout. Jedno vyjádření neznamená, že hrozba zmizela. Pokud Rusové tvrdí, že stahují jednotky od ukrajinských hranic, nemůžeme jim věřit. Připomínám, že na jaře 2021 po první vlně eskalace a hromadění jednotek Rusko prohlásilo, že manévry skončily a jednotky jsou stahovány na místo stálé dislokace. Na počátku podzimu už ovšem byly zpátky. 
Navíc ruská technika a jednotky zůstávají v Bělorusku. Stále tak přetrvává hrozba provokace zpoza běloruské hranice. V Černém moři a okupovaném Azovském moři jsou stále ruské lodě, které se mohou zapojit do vyloďovacích operací. Nikdo včetně amerických tajných služeb netuší, jaké jsou skutečné ruské záměry a plány. 

Je to tedy jen manévr, aby Ukrajina a západní státy na chvíli pocítily úlevu. Západoevropské státy, které podporují dohodu s Ruskem, to budou považovat za gesto dobré vůle a znamení, že chce pokračovat v dialogu. Rusko se to pokusí diplomaticky využít a začít nová jednání o Minských dohodách a členství či nečlenství Ukrajiny v NATO. Je to součást ruské diplomatické hry a ve hře jsou nadále různé scénáře.
Závažnou hrozbu také představuje možnost ruských provokací a teroristických činů na území Ukrajiny. Rusko má v tomto směru velmi schopné lidi.

X X X

Neměli jste rušit povinné očkování, řekl Zeman Rakušanovi. Šibenice odsoudil

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan se ve středu na Pražském hradě sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Na první z pravidelných schůzek spolu řešili aktuální záležitosti týkající se například zveřejněním adres poslanců, ale i rozpočet či očkování.
„Informoval jsem pana prezidenta o personálních změnách u Policie České republiky, od 1. dubna se stane novým policejním prezidentem Martin Vondrášek. Dalším tématem byly změny v orgánech České pošty. Pan prezident měl mnoho otázek a komentářů. Bavili jsme se, jaké by měla do budoucna nabízet služby,“ začal ministr vnitra Vít Rakušan. 

Řešili spolu i stav policistů a hasičů. Podle Rakušana jsou u hasičů naplněna tabulková místa, zato u policie je situace horší. „Průměrný věk policistů je přes 40 let a mnoho z nich se dostává do doby, kdy má nárok na výsluhy,“ přiznal.
Informoval rovněž prezidenta, že platy v obou záchranných složkách porostou dle plánu o 700 korun.

Rodiny se do politického boje netahají
Oba aktéři schůzky se dotkli i velmi aktuálního tématu - zveřejněných adres těch poslanců a poslankyň, kteří hlasovali pro pandemický zákon. Rakušan na setkání s novináři na hradním nádvoří řekl, že jsou s prezidentem Zemanem ve shodě, oba tento akt iniciativy Chcípl pes odsuzují.

„Nejedná se o útok na poslance a poslankyně, kteří sedí ve Sněmovně a jsou tam pod ochranou policie. Jedná se o možnost, že budou rodinní příslušníci poslanců konfrontování. Musíme být schopni definovat jasnou linku, že rodiny - rodiče, manželé a manželky a děti - se do politického boje netahají,“ upozornil.
Doplnil, že vyzval všechny své kolegy ve Sněmovně, napříč stranami, aby spolu s ním tento ohavný čin odsoudili.

Prezident Miloš Zeman navíc odsoudil i symboly šibenic, podle něj se jedná o trestný čin. Ministr vnitra ale přiznal, že na něm jako ministrovi není, aby kvalifikoval, zda jde o trestný čin, či nikoliv. „Nicméně mám názor, že do země, která si v nedávné době prošla dvěma krvavými diktaturami, nepatří,“ řekl.

Potřebujeme překonat rozhodné období
Podle Rakušana Zeman projevil názor, že mělo být zachováno povinné očkování, které nová vláda odmítá od samého začátku. Na tiskové konferenci vicepremiér zmínil pandemický zákon.
Jeho potřebu zdůvodnil tím, že kdykoliv během roku může dojít k nečekaným výkyvům, na které by vláda raději reagovala v rámci pandemického zákona než neustálým vyhlašováním nouzového stavu.

„Potřebujeme překonat rozhodné období, ale přitom vysíláme vzkaz, že jakmile to čísla dovolí, vypneme pandemickou pohotovost a vrátíme se do normálních kolejí,“ řekl Rakušan a pokračoval: „Pokud se pohybujeme okolo 30 tisíc nakažených denně, tak sice klesáme, ale venku z nejhoršího nejsme.“

Prezident s ministrem vnitra jednal naposledy v prosinci při sérii schůzek hlavy státu s ministerskými kandidáty před jmenováním vlády. Hlavě státu tehdy představil své priority. Oznámil například, že chce do poloviny volebního období předložit změnu legislativy krizového řízení, která bude lépe reagovat na nové typy hrozeb.
Na prvním z pravidelných jednání se před dvěma týdny sešel se Zemanem i Fiala. Hovořili o situaci na Ukrajině, dohodě s Polskem ohledně dolu Turów či o přípravě státního rozpočtu na letošní rok. V předchozím volebním období se s prezidentem pravidelně scházeli premiér Andrej Babiš i vicepremiér Hamáček.

X X X

Vondrák: Babišovo trestní stíhání je za hranou. Jsem proti jeho vydání, něco mi tady nehraje

Pandemický zákon, růst cen energií, koronavirová pomoc podnikatelům, návrh státního rozpočtu na letošní rok. Před poslanci jsou tento týden důležitá témata, jednání ve sněmovně ale provázejí obstrukce. „Bohužel takový je jednací řád, takové jsou možnosti některých poslanců, takže nezbývá než to strpět. Není to určitě nic příjemného,“ přiznává pro Český rozhlas Plus poslanec, hejtman Moravskoslezského kraje a místopředseda hnutí ANO Ivo Vondrák.

Vondrák odmítá, že by poslanci ANO chtěli jednání zdržovat. „Naší snahou je vládu kritizovat, což je úlohou opozice. Ale samozřejmě také máme své připravené návrhy, jak věci řešit, například ceny energií. Nechceme zbytečně obstruovat,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

„Ze strany koalice vnímám jako obstrukci to, že nebyl na místopředsedu sněmovny schválen Karel Havlíček (ANO). Nebyl to šťastný krok,“ upozorňuje s tím, že Havlíčkovo zvolení by bylo vstřícným krokem.
Sněmovna by rovněž měla hlasovat o vydání Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo, a to již potřetí.
Vondrák deklaruje, že tentokrát je proti Babišovu vydání. „Pokud byly orgány činné v trestním řízení přesvědčeny o tom, že se to má dostat k soudu, tak už to tam měl dávno být. A není to tam. Něco mi tady nehraje,“ poznamenává s tím, že již neplatí argument, že by Babiš měl jako premiér možnost ovlivňovat orgány činné v trestním řízení.

Fakt, že se celá kauza dále vleče, prý dokazuje, že k ovlivňování nedochází a nedocházelo.
„Znám spousty lidí, kteří byli takto vláčeni různými trestními stíháními, pak byli osvobozeni a já si myslím, že teď už to je skutečně za hranou,“ míní místopředseda hnutí ANO.

Babiš prezidentem?

Andrej Babiš o víkendu na celostátním sněmu znovu obhájil pozici předsedy hnutí ANO. Stejně jako v minulosti neměl protikandidáta, za dva roky už ale podle svých slov kandidovat nebude.
Podobně už před sněmovními volbami tvrdil, že pokud ANO skončí v opozici, tak odejde z politiky. „Proto říkám: ‚Nikdy neříkej nikdy.‘ Myslím si, že v politice to nejde. Politika je návyková, byť je nesmírně vyčerpávající,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Vondrák s tím, že Babišovi důvěřuje.

Expremiér zatím stále neřekl, zda se bude ucházet o post prezidenta. „Záleží na okolnostech, je to na jeho svobodném rozhodnutí. Dle mého názoru je jazykově vybavený, umí se v takových věcech chovat, takže z pohledu reprezentativní funkce by to nemuselo být špatné,“ soudí Vondrák.
„Chápu, že pro ostatní je červeným hadrem, protože má své metody a postupy, které ostatní hůře tolerují. Ale nemáme problém v tom, abychom ho jako hnutí ANO podpořili,“ uzavírá.

X X X

Státní fond zažaloval Agrofert. Koncern měl čerpat pět milionů určených pro malé a střední podniky.

Koncern Agrofert dosahuje ročně stamilionových obratů, přesto čerpal před lety národní dotace určené pro malé a střední podniky. Ve své prověrce na to už loni přišel Podpůrný garanční lesnický a rolnický fond. Proto dotace ve výši pět milionů vymáhal po čtveřici firem zpět. Server iROZHLAS.cz nyní zjistil, že fond neuspěl, a jeho vedení se tak rozhodlo holding ze svěřenských fondů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) zažalovat.

„Bylo přikročeno k soudnímu řešení,“ uvedla na dotaz serveru iROZHLAS.cz mluvčí fondu, který rozděluje národní dotace pro zemědělce, Barbora Šenfeldová. Bližší informace k žalobám ale nechtěla uvést. „S ohledem na probíhající řízení se nebudeme k těmto věcem blíže vyjadřovat,“ dodala.

Záležitost nechtěl komentovat ani mluvčí koncernu Agrofert Pavel Heřmanský. „Děkujeme za dotaz, ale nebudeme se vyjadřovat,“ napsal pouze v e-mailu.  
Spor se týká pěti milionů, které v letech 2010 až 2013 vyplatil fond na podporu pojištění hospodářských plodin a zvířat. Loni po vnitřní prověrce ale vedení fondu zjistilo, že čtyřem dceřinkám Agrofertu finanční podporu poskytl fond neoprávněně.
Dotace nevrátily
Úředníci začali vymáhat peníze zpět. Čtveřici firem z holdingu vyzvali, aby peníze vrátily. Jenže Agrofert jakékoliv pochybení odmítl a s tím také odmítl vrátit státní podporu. A nic na tom nezměnily ani předžalobní výzvy, které jim fond do schránky poslal v loni v červnu.
„Na základě výzvy Podpůrného garančního lesnického a rolnického fondu nedošlo ze strany vámi uváděných společností k vrácení podpory, a proto bylo přikročeno k soudnímu řešení,“ uvedla mluvčí fondu Šenfeldová.
 
Dotace před více než deseti lety čerpaly společnosti ZEMOS, AGS AGRO České Budějovice, ZS Vilémov a SPV Pelhřimov. Všechny spadají pod koncern Agrofert a do Babišových svěřenských fondů.

Nejvíce na podporu pojištění zvířat brala moravská zemědělská firma ZEMOS, celkem čerpala v roce 2010 více než 2,5 milionu korun. Přes 2,1 milionu pak inkasovala společnost ZS Vilémov, která se zaměřuje na rostlinou výrobu a chov býků. Zbylé firmy pak čerpaly nižší statisíce. Dohromady částka přesahuje pět milionů korun.

Celý spor má navíc pro Agrofert širší dopad. Tím, že nechce starší problematické dotace vrátit, se odstřihl od čerpání těch současných. Podle dotačních podmínek lesnického fondu nesmí mít žadatel o státní podporu nedoplatky vůči státu či dalším konkrétně jmenovaným institucím. A mezi ně spadá i Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond.

Stopku pro Agrofert potvrdil také podnikový právník Ondřej Lomský, který údaje poskytl na základě informačního zákona. „Fond neposkytuje podpory žádným žadatelům, kteří nesplňují stanovené podmínky a ve vztahu k nimž by poskytnutí podpory zakládalo neoprávněnou podporu,“ uvedl k tomu.
Na dotace určené pro malé a střední podniky, které čerpaly firmy z holdingu Agrofert prostřednictví Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu, upozornili už v roce 2018 analytici Pirátské strany. 

X X X

Okamura: Straka vyzývá lidi, aby mi dali do pití kyanid.

Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura si postěžoval na primáře sokolovské nemocnice Martina Straku. Podle něj vyzýval na sociálních sítích lidi, aby mu dali do pití kyanid a otrávili ho, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS. Poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL) uvedl, že Okamura paralyzoval jednání komory a osočil ho ze lži. Primář Straka na sociálních sítích zase napsal, že je nyní naopak vyhrožováno jemu.

SPD ve středu již druhým dnem obstruuje jednání koaličních poslanců, kteří se snaží schválit vrácenou novelu pandemického zákona. Sám Okamura mluvil u řečnického pultu zhruba pět hodin. Postěžoval si, že mu následně bylo během středy sebráno slovo. Také zmínil, že mu je údajně vyhrožováno ze strany představitelů vládní koalice.

„Představitel TOP 09 a primář sokolovské nemocnice Martin Straka vyzval lidi, aby mi dali do pití kyanid a otrávili mě. Je to představitel TOP 09, tyhle metody musím absolutně odmítnout. Váš poslanec Ondřej Kolář se fotil před mým domem a dával to na sociální sítě, aby poštval občany proti mně v místě mého bydliště,“ postěžoval si v Hlavních zprávách šéf hnutí SPD.
Konání zmíněných představitelů vládní pětikoalice označil za fašistické. Dodal, že obstrukce během sněmovních jednání budou nadále pokračovat.

Poslanec Marek Výborný se proti kritickým slovům Tomia Okamury na konto pandemického zákona ohradil. Podle něj není pravda, že by novela nastolovala totalitu, jak šéf SPD „neustále tvrdil ve svých několikahodinových projevech“.
„Pan Okamura to ví. Opakovaně lže, protože zřejmě nic jiného neumí. Chci zdůraznit, že jeho paralýza Poslanecké sněmovny stojí nemalé finanční prostředky,“ reagoval Výborný ve vysílání CNN Prima NEWS.

Primář Martin Straka původně reagoval na příspěvek doktora Lukáše Korbela. Ten s nadsázkou napsal, že by měli Okamurovi dát do pití projímadlo, aby přestal zdržovat sněmovní rozpravu. Straka pod tweet připsal slovo „kyanid“. Nedá se tedy říct, že by šlo o výzvu v pravém slova smyslu.

Straka se navíc údajně dočkal série výhrůžek. „Děje se něco? Já jen, že už volali čtyři jednozubci, že mě zabijou,“ sdělil primář na Twitteru. Podotkl, že v případě jeho zmínky o kyanidu šlo rovněž o nadsázku v reakci na předchozí příspěvek s gutalaxem. „Já přeci lidi léčím, netrávím,“ zareagoval v diskuzním vláknu.
Straka již navíc není členem TOP 09, což už dříve uvedl mluvčí strany. Naposled za ni kandidoval v obecních volbách v roce 2018 a stal se zastupitelem obce Dobřany na Plzeňsku.

X X X

Žalobkyně Mrkývková z Brna byla v práci pod vlivem léků a alkoholu, soud jí dočasně snížil plat

I některé léky obsahují návykové látky a jejich užíváním se může státní zástupce dopustit kárného provinění. K takovému závěru dospěl kárný senát v čele se soudcem Nejvyššího správního soudu (NSS) Petrem Mikešem, který posuzoval případ státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně (MSZ) Denisy Mrkývkové.

Kárnou žalobu na státní zástupkyni podala její nadřízená Kateřina Jirásková. Mrkývková totiž byla v roce 2020 ve dvou případech u hlavního líčení ve stavu, kdy měla problém přednést obžalobu, špatně artikulovala a v průběhu usínala. Na toto byla Jirásková upozorněna až zpětně místopředsedou soudu a Mrkývková k tomu na vysvětlenou uvedla, že byla pod vlivem léku Neurol. Další dva případy se odehrály po roce, přičemž zde již hrál roli alkohol, v jednom byl potvrzen i měřením alkoholtesterem.

Loni v srpnu byla Mrkývková v kanceláři pod vlivem alkoholu, který prý byl cítit až na chodbu. Zhruba ve stejném období dostala na stůl spis, který vyžadoval rychlé vyřízení. Státní zástupkyni ale našli spící s hlavou na spise, po probuzení jevila známky podnapilosti a nadýchala 2,81 promile alkoholu, a to krátce po poledni. Od té doby je Mrkývková pod pravidelnou kontrolou a nic podobného se neopakovalo.
Původně navržená kárná žaloba počítala se snížením platu o 20 % na jeden rok. Následně byla uzavřena dohoda na snížení platu o 15 % po dobu jednoho roku.

Závažné rodinné důvody
Kárná žalobkyně k dohodě uvedla, že důvodem jejího uzavření je především přístup kárně obviněné, kdy se k selhání sama přiznala a při recidivě po roce vyhledala aktivně odbornou pomoc. Kárnému senátu předložila také přehled pravidelných kontrol, které jsou u státní zástupkyně prováděny ohledně toho, zda je pod vlivem alkoholu a které jsou vždy negativní. Podle Jiráskové již Mrkývková nevykazuje problémy, spisy má v perfektním stavu a je velmi dobrou státní zástupkyní.
Sama státní zástupkyně Mrkývková před kárným senátem vysvětlila, že k užívání léků a pití alkoholu ji vedly závažné rodinné důvody, které nechtěla upřesnit. V případě léků netušila, jaké mají účinky, a proto je po problémech vysadila. Nejprve si nepřipouštěla, že by problémy sama nezvládala, ale napodruhé již vyhledala odbornou pomoc a je v kontaktu s odborníkem, abstinuje.

Kárný senát navrženou dohodu schválil, kdy především přihlédl k tomu, že Mrkývková si je problému vědoma a sama jej aktivně řeší. Ohledně kárného provinění není podle kárného senátu pochyb, že se ho ve všech čtyřech případech dopustila.
Státní zástupce nesmí být pod vlivem alkoholu, ani jiných návykových látek. Lék Neurol obsahuje návykovou látku a stav, který si státní zástupkyně jeho užitím přivodila, je jednáním, které ohrožuje vážnost funkce státního zástupce a státního zastupitelství jako celku, neboť veřejnost i účastníci  vnímali domnělou, rozpoznatelnou opilost velmi negativně.
Kvůli alkoholu na konci loňského roku skončila státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Ostravě Petra Tittková. Byla totiž pravomocně odsouzena za trestný čin řízení pod vlivem návykové látky – spáchala dopravní nehodu v těžké opilosti. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Svědek proti Rittigovi vysoudil 609.000 Kč za své nezákonné trestní stíhání.

Soud pravomocně přiznal Vladimíru Sittovi mladšímu dalších 609.000 korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním v kauze údajného tunelování papírny Neograph. Muž, který upozornil na podezření kolem výroby jízdenek pro pražský dopravní podnik, žádal od státu celkem 1,8 milionu korun. Ministerstvo spravedlnosti mu z této částky už dříve dobrovolně vyplatilo 70.000 Kč. Své nezákonné stíhání Sitta označoval za mstu lidí kolem lobbisty Iva Rittiga.

Někdejší obchodní ředitel Neographu Sitta byl stíhaný za to, že zneužil interní informace z papírny, aby na její úkor získal prospěch. Pražský městský soud ho původně shledal vinným, vrchní soud ho ale v říjnu 2018 pravomocně osvobodil, přičemž tehdy ostře zkritizoval dozorující státní zástupkyni Dagmar Máchovou i policejního vyšetřovatele Pavla Nevtípila za jejich pravděpodobnou podjatost.

Obvodní soud loni uznal celý Sittův požadavek na odškodné za nemajetkovou újmu, tedy 1,8 milionu korun. „S ohledem na stávající rozhodovací praxi se tato částka odvolacímu soudu nejeví přiměřenou,“ konstatovala však dnes soudkyně pražského městského soudu Lenka Marynková. Odvolací senát nyní újmu vyčíslil na 7000 Kč za každý měsíc mužova trestního stíhání, jež trvalo přes osm let.

Dnes přiznanou částku Marynková označila za „značně vysokou“. V případech srovnatelných délkou stíhání, dopadem i hrozící trestní sazbou dostali podle ní jiní nezákonně obvinění lidé zhruba 4500 až 6000 korun za měsíc stíhání. V té souvislosti poukázala soudkyně na to, že obvinění zasáhlo nejen do Sittovy osobní a profesní sféry, ale závažně také do jeho rodinného života – sedm let odkládal početí druhého potomka.

“Rozhodnutí soudu respektuji. Pro mě je nejdůležitější to, že soud konstatoval, že vůči mně došlo k nezákonnému jednání ze strany orgánů činných v trestním řízení. To je klíčové pro to, abych očistil svoje jméno,” řekl Sitta novinářům. Pro ČTK dodal, že po zkušenosti, kterou udělal, už by podezření na nezákonné jednání zřejmě neoznámil. „Nevím, jak mám v tomhle státě vychovávat své děti,“ podotkl.

Jeho právník Petr Kočí u soudu připomněl, že lobbista Rittig v zachycených odposleších často zmiňoval „Nevťu“, podle Kočího tedy policejního vyšetřovatele Nevtípila. „Představme si, jaká byla frustrace a bezmoc žalobce (Sitty), když tohle všechno věděl a oni podávali obžalobu, nepravomocně ho odsoudili a až Vrchní soud v Praze se ho zastal a obžaloby ho zprostil,“ podotkl.
Poznamenal také, že justici česká v dohledné době rozhodování o odškodném za nezákonné stíhání exministryně obrany Vlasty Parkanové, generála Vladimíra Halenky či znalce z kauzy OKD Rudolfa Douchy. „Nalézací soudy budou muset opustit bezpečné vody a přiznávat částky, které budou schopné odškodnit rozsáhlou nemajetkovou újmu, která byla způsobena,“ uvedl advokát.

Sitta se soudí se státem ještě o ušlý zisk za šestiletý zákaz znalecké činnosti, škodu vyčíslil na 1,2 milionu korun. Obvodní soud by se měl touto žalobou zabývat příští týden. V minulosti se Sitta domohl náhrady peněz, které vynaložil na obhajobu. ČTK řekl, že uspěl také v ochranoosobnostních sporech souvisejících s některými novinovými články.
Obžalobě původně čelil i Sittův otec. Státní zástupkyně Máchová mu zabavila majetek, a znemožnila mu tak rozhodovat o budoucnosti firmy Neograph, kterou založil a kterou pak převzali jiní lidé.

V jízdenkové kauze byli otec a syn Sittové klíčovými svědky obžaloby. Státní zástupce tvrdil, že dopravní podnik byl prostřednictvím Neographu tunelovaný. Papírna totiž 17 haléřů z každé vyrobené jízdenky odváděla karibské firmě Rittigova obchodního partnera. Odvolací soud však všechny obžalované pravomocně zprostil viny, která se podle něj nepodařila prokázat. Znalci totiž nedokázali vyčíslit tzv. obvyklou cenu jízdenek a nepodařilo se vyvrátit ani tvrzení manažerů, že odváděná částka byla provizí za zprostředkování zakázky.

X X X

Italský ústavní soud zamítl referendum o eutanazii

Italský ústavní soud zamítl návrh na vypsání referenda o eutanazii, jehož zastánci sesbírali potřebný milion podpisů. Informovala o tom agentura ANSA. Podle soudců je nepřípustné zcela dekriminalizovat zabití pacienta na jeho vlastní žádost, protože by tím bylo porušeno ústavní právo na ochranu života.

V Itálii se v posledních letech intenzivně debatuje o tom, zda povolit nevyléčitelně nemocným pacientům asistovanou sebevraždu. Ústavní soud v roce 2019 rozhodl, že za splnění určitých podmínek ji lze provést. Loni v listopadu dostal souhlas s jejím provedením první člověk.

Návrh zákona, který nevyléčitelně nemocným umožní požádat italský zdravotnický systém o asistovanou sebevraždu, nyní projednává italský parlament. Právní norma by mimo jiné ochránila lékaře, kteří by zákrok provedli. Politické strany jsou ale v názoru na tuto normu hluboce rozdělené – zatímco středolevicové strany ji podporují, středopravicové jsou ostře proti. Nesouhlas minulý týden vyjádřil i papež František.
Nyní v Itálii za pomoc při sebevraždě hrozí trest v délce od pěti do 12 let vězení.

Jeden z předních zastánců referenda Marco Cappato dnes uvedl, že rozhodnutí soudu je „špatnou zprávou pro všechny trpící, kteří budou muset dál snášet nesnesitelné utrpení proti své vůli“.
Asistovaná sebevražda je sebevražda vykonaná s pomocí jiné osoby. Může se jednat o laika, nebo o lékaře. Rozdíl mezi asistovanou sebevraždou a eutanazií spočívá v tom, že při eutanazii vykonává akt usmrcení napomáhající osoba, zatímco při asistované sebevraždě pacient sám.

Eutanazie je povolená jen v hrstce států světa, například v Nizozemsku, Belgii, Lucembursku, Kolumbii či Kanadě. Více zemí včetně Rakouska, Švýcarska či Švédska dovoluje asistovanou sebevraždu.

X X X

BIS označila nástupkyni agentury ABL za riziko, soudu její tvrzení nestačilo.

Městský soud v Praze (MS) vyhověl žalobě firmy Mark2 Corporation Temporary proti rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) neudělit jí povolení ke zprostředkování zaměstnání. A to přestože podle Bezpečnostní informační služby (BIS) mateřská firma účelově obchází právní předpisy a dopouští se nezákonných praktik. Podle soudu jsou sice tyto informace závažné, nebylo však možné ověřit, zda jsou pravdivé.

Firma Mark2 Corporation Temporary s.r.o. (M2CT) požádala o udělení povolení Generální ředitelství Úřadu práce (ÚP) v srpnu 2018.  ÚP oslovil Ministerstvo vnitra (MV), které na základě zprávy BIS vydalo postupně dvě nesouhlasná stanoviska.
V tom prvním uvedlo, že jednatelka M2CT, Kateřina Sochorová, představuje ohrožení vnitřní bezpečnosti, a dále že je zároveň jednatelkou společnosti Mark2 Corporation Czech s.r.o., která je majetkově propojená s M2CT. 
Mark2 Corporation Czech, která do roku 2012 působila pod názvem ABL a kterou spoluzakládal někdejší „guru“ Věcí veřejných Vít Bárta, měla totiž podle stanoviska MV účelově zakládat další společnosti, které mají sloužit k daňové optimalizaci.
Druhé negativní stanovisko bylo vydané poté, co ÚP žádost M2CT zamítl a firma se odvolala, přičemž zároveň změnila jednatelku. Ani to podle názoru MV ovšem nic nezměnilo na provázanosti obou firem a účelovém obcházení právních předpisů. „Toto účelové chování obcházející právní předpisy, které obzvláště v oblasti zprostředkování zaměstnání představuje značné riziko, lze bezesporu pokládat za zjištění bezpečnostního charakteru, proto cílem nesouhlasného závazného stanoviska v projednávaném případě bylo zabránit hrozícím nezákonným aktivitám v souvislosti se zprostředkováním zaměstnání,“ uvádí se ke stanovisku MV v rozhodnutí soudu.

Soud si zprávu BIS vyžádal a vyloučil jí do utajované části spisu.
BIS měla „typově popsat“ několik způsobů, jimiž měla společnost Mark2 Corporation Czech provádět „daňovou optimalizaci“ s cílem snížit své odvody na zdravotní a sociální pojištění. Tyto kroky podle BIS sice zdánlivě budily dojem zákonnosti, ale ve skutečnosti zákon obcházely a byly protiprávní. BIS také popsala majetkové propojení obou firem, včetně propojení personálního, které přetrvalo i po odvolání Kateřiny Sochorové z funkce jednatelky M2CT.
Soud sice dospěl k závěru, že „pokud by všechny utajované informace byly pravdivé, žalobkyně by nemusela skýtat dostatečné záruky z hlediska ochrany veřejného pořádku“, avšak zároveň konstatoval, že jejich pravdivost nemůže nijak ověřit.
„Kromě významu utajovaných informací se soud musí zabývat také jejich věrohodností, tedy tím, nakolik odrážejí skutečný stav věcí. V tomto ohledu napadené rozhodnutí nemůže obstát,“ konstatoval soud.

Podle soudu totiž nelze „ani náznakem“ zjistit, jakým způsobem byly informace získány. Neměl k dispozici ani podklady, z nichž by si mohl utvořit představu, zda zjištění BIS odrážejí skutečný stav věcí, nebo jsou zcela či zčásti zkreslené nebo smyšlené. „Představa, že soud uvěří policii nebo bezpečnostní službě, aniž by měl možnost si ověřit, že její tvrzení spočívají na skutečných a pravděpodobně pravdivých informacích, by znamenala rezignaci na kontrolní funkci správního soudnictví vůči veřejné správě,“ uvádí se v rozhodnutí.

V něm také soud vytkl MPSV i MV, že se nijak nevyjádřily k tvrzení firmy ohledně toho, že daňová optimalizace v mezích právních předpisů je dovolená a žádné protiprávní jednání v rozhodnutích a stanoviscích konkrétně popsáno nebylo. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Kněz z Vysočiny, který amputoval muži varle, dál slouží mše. Věřící jsou pobouřeni.

Kněz z Vysočiny, který při sexuálních hrátkách amputoval svému milenci varle bez jakékoliv anestezie, je na svobodě a dál slouží mše. Věřící přitom nevědí, o koho jde. Pobuřuje je ale fakt, že někdo takový může dál fungovat jako kněz.
Kněz ze želivského kláštera je po nevydařené masochistické schůzce na svobodě a stále vede bohoslužby, informoval ve středu Deník.cz. Podle webu jsou místní obyvatelé kvůli tomu značně pohoršeni a bouří se.

Za duchovního se minulý pátek zaručili u soudu ostatní mniši z kláštera. „Soudce přijal slib obviněného, nahradil vazbu dohledem probačního úředníka a přijal nabídku záruky za chování obviněného, kterou složila, respektive nabídla Kanonie premonstrátů v Želivě,“ řekl mluvčí okresního soudu v Chebu Petr Holub. Pětatřicetiletému muži hrozí za provedení amputace varlete osmiletý trest vězení.

K vyhrocení sexuálních hrátek v loňském roce došlo v západočeském Chebu. Na bizarní případ upozornila karlovarská nemocnice poté, co musela ošetřit pacienta s hnisající ránou. Muž lékařům sdělil, že mu zranění způsobil mladý kněz z Vysočiny. Toho pak policie obvinila ze neoprávněného odebrání tkání a orgánů.

Podle informací CNN Prima NEWS se oba muži seznámili na internetu v komunitě vyznavačů extrémního sadismu. Poraněný muž policistům řekl, že se s knězem domluvili na určité formě piercingu. Úprava pohlavních orgánů se ale zřejmě vymkla kontrole. Kněz měl naopak tvrdit, že se na amputaci domluvili.

X X X

Slovensko na tři roky zmrazí ceny energií. Celá Evropa nám bude závidět, říká Matovič.

Slováci budou mít velmi výhodné ceny energií. Tamní vláda se totiž dohodla s největším výrobcem elektřiny v zemi – Slovenskými elektrárnami (SE), které budou až do konce roku 2024 dodávat energie do domácností za regulovanou cenu, a to v přepočtu za 1 490 korun za megawatthodinu. Tržní cena by přitom v následujících měsících mohla být podle odhadů více než dvojnásobná. Vláda za to ustoupí od plánovaného zvláštního zdanění podniku.

„To, co vám chceme oznámit, nemá v historii Slovenska obdobu a slovenským domácnostem to budou závidět napříč Evropou,“ komentoval dohodu ministr financí a bývalý premiér Igor Matovič.
Slovenské rodiny by měly na účtech za elektřinu až do roku 2024 ušetřit celkově asi 24,4 miliard korun včetně daně z přidané hodnoty. Průměrná úspora na domácnost podle ministra hospodářství Richarda Sulíka dosáhne 12 200 korun. Energie, které v zemi zdražily už na začátku letošního roku, mají spolu s potravinami hlavní podíl na výdajích slovenských domácností.

Slovenské elektrárny v příštích dvou letech dodají elektřinu v ceně zhruba 1 490 korun za megawatthodinu, což je na úrovni regulované ceny pro slovenské domácnosti na letošní rok. Sulík spolu s Matovičem připomněli, že tržní cena elektřiny s dodávkami by podle odhadů v následujících měsících mohla vyrůst až na hodnotu 3 640 korun.

Podle memoranda, které uzavřely resorty financí a hospodářství se zahraničními akcionáři SE, výrobce elektřiny za zmíněnou cenu dodá 6,15 terawatthodin elektřiny ročně. To představuje zhruba třetinu výroby podniku. Ta ale výrazněji stoupne po chystaném zahájení provozu třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce, který by měl v příštích týdnech získat definitivní povolení k zahájení činnosti.

Část z nakoupené energie bude moci stát podle Matoviče použít i pro domovy sociálních služeb, nemocnice či školy, protože spotřeba slovenských domácností je přibližně 5,6 terawatthodin elektřiny za rok. Pro SE budou dodávky za zmíněné ceny znamenat výpadek příjmů v objemu 20,7 miliardy korun.

Zvláštní zdanění podniku by prý způsobilo bankrot
Slovenská ministerstva se v memorandu zavázala, že do roku 2025 nebudou navrhovat ani podporovat zvýšení stávajících nebo zavedení nových daní, poplatků a regulací, jež by měly negativní finanční dopad na SE.
Závazky z memoranda budou součástí smlouvy, kterou by měla schválit slovenská vláda. Ta už na středeční schůzi souhlasila s návrhem stáhnout předlohu zákona o zvláštním zdanění zisku z prodeje elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách z jednání Parlamentu.

Silně zadlužené Slovenské elektrárny minulý týden po schválení zmíněného návrhu zákona ve vládě tvrdily, že jeho zavedení do praxe by vedlo k bankrotu společnosti a k zastavení spouštění třetího bloku a dostavby čtvrtého bloku elektrárny Mochovce.
Podle minoritního akcionáře firmy ČEZ Michala Šnobra by podobná dohoda v Česku nebyla ani možná, a to z důvodu, že ČEZ má výrazně větší počet akcionářů.

X X X

Fantastičtí Slováci. Hokejisté přetlačili USA a budou hrát o olympijské medaile.

Slovenští hokejisté porazili ve čtvrtfinále zimních olympijských her v Pekingu USA 3:2 po nájezdech a po 12 letech si zahrají o medaile. Jediný nájezd proměnil Peter Cehlárik, na druhé straně všechny pokusy USA vychytal brankář Patrik
Skóre čtvrtfinálového zápasu, do kterého coby jasný favorit vstupovali Američané, otevřel ve 12. minutě teprve 17letý supertalent Juraj Slafkovský. Na konci první třetiny však vyrovnal Nick Abruzzese a v průběhu druhé poslal USA do
vedení Sam Hentges.
Slováci se ovšem nevzdali a i nadále odstřelovali americkou branku stráženou Straussem Mannem. I Američané měli řadu šancí, které však buď kryla slovenská obrana, nebo Patrik Rybár v bráně. Slováci navíc přežili i několik amerických přesilovek včetně situace pět na tři.

Slovenská spása přišla jen pár desítek vteřin před koncem základní hrací doby, když se při hře bez brankáře prosadil kapitán Marek Hrivík.
Prodloužení vítěze nepřineslo, nikdo z hráčů se nedokázal na ledě prosadit. Na šance však byla tato nadstavba velmi bohatá. Hra se přelévala nahoru a dolů, ale více možností kupodivu měli outsideři ze Slovenska. Vždy však dokázal zakročit brankář Mann.

Rozuzlení tak přišlo až v nájezdech. První tři série se nikdo nezvládl prosadit a brankáři Mann s Rybárem vedli mezi sebou gólmanský souboj. Napětí rozsekl až na konci čtvrté série slovenský forward Peter Cehlárik, který forhendovým blafákem překonal amerického brankáře. Poslední Američan a kapitán týmu Andy Miele stejně jako jeho spoluhráči pak nedokázal vyzrát na Patrika Rybára.

Slováci tak začali slavit, vrhli se na ledovou plochu a zasypali Rybára. Mezi čtyřkou nejlepších na olympijských hrách jsou po dvanácti letech. Naposledy se jim to povedlo na hrách ve Vancouveru v roce 2010. Tehdy však tým plný veteránů pod vedením hvězdného obránce Zdena Cháry skončil čtvrtý bez medaile. Nynější tým má nyní šanci na reparát.

X X X

Le Penovou zradil jeden z nejbližších. Uvěřil v šanci jejího konkurenta

Francouzská politička Marine Le Penové utrpěla ve své prezidentské kandidatuře další ránu. Její strana Národní sdružení totiž ve středu obvinila mluvčího její kampaně Nicolase Baye z politické špionáže. Tajné informace měl podle ní vynášet politickému rivalovi Ériku Zemmourovi, ke kterému se v posledních měsících přiklonila již řada někdejších podporovatelů Le Penové.
„Toto naprosto nemorální chování se rovná sabotáži,“ napsalo Národní sdružení (RN) v prohlášení, které rozeslalo médiím.  
„Toto dvojí jednání je nedůstojné důvěry, kterou v něj vložili kandidáti, členové strany a její voliči,“ dodalo s tím, že někdejší generální tajemník strany Bay předal Zemmourovi „strategické a důvěrné“ detaily. 

Bývalý novinář Zemmour, jenž si svou popularitu vybudoval v televizních vystoupeních, soupeří s Le Penovou o hlasy krajně pravicových voličů a zarytých konzervativců. 
Je proslulý svými kontroverzními výroky, které se týkají žen, islámu, menšin či migrantů. Podle průzkumů připravuje o hlasy Le Penovou i její další konzervativní soupeřku Valérii Pécresseovou, která kandiduje za pravicovou stranu Republikáni.
Zákonodárce Evropského parlamentu Bay označil obvinění za absurdní. „Jak jsem mohl mít k dispozici takzvané ‚strategické informace‘ a předávat je, když jsem v žádnou chvíli nebyl součástí vedení kampaně,“ uvedl Bay na svém twitterovém účtu.
Europoslanec uvedl, že byl ze strany vyloučen jen hodinu poté, co se na jeho žádost sešel výkonný výbor, aby projednal „krizi“, které strana čelí kvůli Zemmourovi.

Od Le Penové se odvrací příznivci i rodina
Le Penová, která se o Elysejský palác uchází již potřetí, v posledních týden čelila odlivu podpory svých někdejších stoupenců. Její neteř Marion Maréchalová, která je mezi příznivci krajní pravice velmi populární, označila Zemmoura za lepšího kandidáta.
Zemmour se nyní v průzkumech přetahuje o hlasy s Pécresseovou. Postupně také snižuje náskok Le Penové v boji o místo v druhém kole prezidentských voleb, které se konají v dubnu. 
Průzkumům zatím vévodí současný prezident Emmanuel Macron, který svou kandidaturu ještě oficiálně neoznámil.

X X X

Rakousko a Německo v březnu zruší většinu protiepidemických opatření.

Rakousko zruší od 5. března téměř veškerá proticovidová opatření. Při vstupu do země bude potřeba doklad o očkování, o prodělání nemoci či negativní test na covid-19. Nutnost nosit respirátor bude zachována ve veřejné dopravě, v supermarketech či v nemocnicích. Zásadní epidemiologická opatření do 20. března postupně skončí také v Německu.

Rakouské pravidlo 3G, které vyžaduje, aby lidé byli očkovaní (Geimpfte), infekci překonali (Genesene), případně měli negativní test (Getestete), bude napříště platit pouze pro zaměstnance a návštěvníky domovů pro seniory, pečovatelských domů a nemocnic.
V těchto zařízeních také zůstávají povinné respirátory FFP2. Povinnost nosit ochranu dýchacích cest bude platit dále i ve veřejné dopravě, na zastávkách, v obchodech se základními potřebami, v bankách či na poštách. Jinde budou respirátory již jen doporučené.

„Výhled nám ukazuje, že si můžeme opatrně a obezřetně, ale důrazně, kousek po kousku, vzít zpět svobodu, kterou nám virus sebral. Musíme mít ale na paměti, že pandemie ještě neskončila a Rakousku ji dosud zcela nepřekonalo,“ zdůraznil ve středu rakouský kancléř Karl Nehammer. 
Od 21. února bude obecné pravidlo 3G platit také při vstupu do Rakouska ze všech zemí kromě těch s rizikem koronavirových variant.
Pro lidi, kteří nemají třetí dávku vakcíny či se nevyléčili z koronaviru v posledních devadesáti dnech, dosud v Rakousku platila povinnost předkládat při příjezdu do alpské země doklad o očkování či prodělání nemoci a zároveň negativní výsledek PCR testu.
Rakouská vláda dále uvolnila pravidla pro neočkované, kteří budou od první březnové soboty moci vstupovat do všech prostor, kam měli dosud omezený přístup. Restaurace či hotely tak budou moci přijímat jakékoliv hosty bez rozdílu, nebude zapotřebí ani negativní test na covid-19. 

Již dříve rakouská vláda uvedla, že takzvaný lockdown pro neočkované uvolní tuto sobotu. Poté až do 5. března ale budou neočkovaní stále potřebovat negativní test.
Na povinném očkování Rakušané trvají
Ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein se vyslovil pro změnu testovací strategie, neboť podle něj „pravidelně testovat lidi bez příznaků a s posilovacími dávkami nedává smysl a stojí hodně peněz“. Minimálně do 31. března však testování zůstává zdarma.

Povinné očkování je tu. Do Rakouska kvůli němu míří extremisté

Na povinném očkování, které Rakousko zavedlo začátkem února, vláda „samozřejmě“ nadále trvá, uvedl Mückstein. 
Nehammer však v této souvislosti uvedl, že kabinet do 15. března očekává zprávu komise zdravotních a právních expertů, kteří budou posuzovat vhodnost tohoto opatření.  
Podle Reuters tím naznačil, že by očkovací povinnost mohla být zrušena ještě předtím, než stát začne odmítačům vakcinace rozdávat pokuty.

Opatření do 20. března zruší i Německo

Zásadní opatření proti covidu-19 skončí během března i v Německu. Kancléř Olaf Scholz nicméně upozornil, že země je nyní na vrcholu vlny covidové varianty omikron a že není vyloučeno rozšíření dalších variant. 
Důležité je proto podle něj pokračovat v podpoře očkování, které zemi může pomoci připravit se na nadcházející podzim a zimu, kdy by se mohly objevit další koronavirové vlny. Smysl podle Scholze má i všeobecná očkovací povinnost. „Je potřebná pro příští podzim a zimu,“ řekl.

Primátorka Berlína Franziska Giffeyová uvedla, že rozvolnění nastane ve třech krocích. Nejdříve odpadnou omezení na soukromá setkání očkovaných a uzdravených a také se otevřou obchody neprodávající zboží denní potřeby neočkovaným, do kterých nyní v řadě regionů nemohou. 
Od 4. března budou moci neočkovaní lidé s testem také do hotelů a restaurací. Pro očkované a uzdravené s dodatečným testem se otevřou diskotéky a kluby. Velké akce, jako jsou například sportovní zápasy, budou moci přivítat více návštěvníků. 
Vytíženost hal bude možná až do 60 procent kapacity, nejvýše však do 6000 návštěvníků, do venkovních stadionů bude moci až 25 tisíc lidí, pokud tak nepřekročí 75 procent jejich kapacity.

Den znovuzískání svobody
Poslední krok nastane 20. března, od kterého s výjimkou roušek a vzájemných odstupů nebudou platit žádná další zásadní omezení.
Datum 20. března, které některá média označují jako „den znovuzískání svobody“, nebylo vybráno náhodně. Protiinfekční zákon, který v Německu určuje rozsah restrikcí, totiž počítá s tím, že omezení mohou platit nejdéle do 19. března. Prodloužení jejich platnosti za toto datum je možné o nejvýše tři měsíce za souhlasu parlamentu.
Scholz se proto se zemskými premiéry dohodl, že stávající podoba protiinfekčního zákona nepočítá s možným novým šířením koronaviru na podzim, proto je potřeba znění upravit.

Vláda chce rovněž provést revizi karanténních podmínek vstupu do Německa z vysoce rizikových zahraničních oblastí, kterou je nyní i Česká republika. Cílem je usnadnit cestování rodinám s malými dětmi, které ještě nejsou očkované, proto se nemohou vyhnout karanténě. 
Po příjezdu z vysoce rizikových oblastí nyní pro neočkované platí desetidenní karanténa, kterou je možné zkrátit po pěti dnech negativním testem. Dětem mladším šesti let karanténa končí automaticky po pěti dnech. Očkování je v Německu jako v celé Evropské unii dostupné pro děti starší pěti let.
Scholz a zemští premiéři budou o epidemické situaci znovu jednat 17. března, tedy krátce před zrušením většiny opatření.

X X X

Lékaři znovu porazili HIV. K léčbě ženy využili pupečníkovou krev.

Pacient číslo tři a první žena. Američtí lékaři hlásí další úspěch v boji s virem HIV. Při transplantaci kmenových buněk nově využili pupečníkovou krev, od níž si nyní slibují mnohé. Léčená žena je součástí širší studie a po operaci už nemusí brát antivirotika. Bez viru, který způsobuje AIDS, je zatím čtrnáct měsíců.

Po berlínském a londýnském pacientovi přichází newyorská pacientka. Žena středního věku a smíšené rasy se virem HIV nakazila v roce 2013. Po čtyřech letech se u ní rozjela leukemie, kvůli které podstoupila operaci.
Lékaři jí tehdy do těla vpravili kmenové buňky dárce se specifickou genetickou mutací. Ta způsobuje, že je dotyčný vůči HIV imunní.

Stejný postup zvolili i u pacienta číslo dvě, tentokrát však použili pupečníkovou krev, která je dostupnější než dospělé kmenové buňky obvykle užívané při transplantacích kostní dřeně. Mezi dárcem a příjemcem totiž není nutné hledat tak těsnou shodu.
Druhý pacient s HIV se vyléčil, oznámili lékaři. Procedura je riskantní.

„Odhadujeme, že by z této procedury mohlo v USA těžit až padesát lidí ročně,“ říká lékař Koen van Besien. Pupečníková krev značně zvyšuje šance najít vhodné dárce třeba i pro pacienty tmavé pleti nebo ženy.
Spolu s touto krví pacientka dostala transfuze od svého blízkého příbuzného, což podle její lékařky zřejmě pomohlo tělu cizorodé buňky lépe přijmout. Předloni žena ukončila retrovirovou terapii a nyní je už čtrnáct měsíců HIV negativní. Virus se v jejím těle nevyskytuje, stejně jako protilátky proti němu.

Její případ je součástí širší studie, v rámci které chtějí vědci z univerzit UCLA a Johns Hopkins sledovat prognózu pětadvaceti lidí s HIV a rakovinou či jinými chorobami po transplantaci kmenových buněk z pupečníkové krve. Věří, že když tito pacienti dostanou buňky od dárců imunních vůči viru, i oni si pak vyvinou imunitu.

Dárců se zmíněnou mutací je ovšem málo, zhruba 20 tisíc a většina z nich je severoevropského původu. Transplantace je navíc příliš riskantní na to, aby se mohla běžně provádět u všech pacientů s HIV, upozorňují však stále lékaři. Přistupuje se k ní v případě, že se u nakažených rozvinou další vážné choroby, jako je právě leukemie či jiné druhy rakoviny.
Nefunguje to. V Africe končí testy vakcíny proti HIV, účinnost je 25 procent
Prvním prokazatelně vyléčeným pacientem byl Američan Timothy Ray Brown, který se HIV zbavil na dvanáct let. Nakonec však v roce 2020 podlehl rakovině, která se mu krátce předtím vrátila. Druhým je pak Adam Castillejo původem z Venezuely.
Přestože více než polovinu ze zhruba 38 milionů nakažených po celém světě tvoří ženy, ve vědeckých studiích zkoumajících nové možnosti léčby se objevují jen z 11 procent, upozorňuje list The New York Times. 
Nákaza virem, který se přenáší téměř výhradně při sexuálním styku a bez léčby se postupně vyvine v syndrom imunitní nedostatečnosti zvaný AIDS, přitom u a žen a mužů probíhá odlišně. I proto je newyorská pacientka takový průlom.

X X X

Parkovací dům v Brandýse zeje prázdnotou. Karty jsou podle obyvatel drahé

Otevřeli si parkovací dům, ale nikdo jim tam nejezdil. I tak by se dala parafrázovat cimrmanovská hláška při pohledu na nový třípatrový objekt v sousedství vlakového nádraží v Brandýse nad Labem. Obří garáže leží ladem, tedy zatím. Proč řidiče nelákají, když se měly stát podle tamní radnice spásou, zjišťovala MF DNES.

Je středa 9. února, krátce před devátou ráno. V čerstvě dostavěném a minulý týden slavnostně otevřeném parkovacím domě v centru Brandýsa je ticho jako v kostele.
Přízemí – prázdno. První patro – to samé. Druhé podlaží – kdeže, ani památka po autech. Kdo by očekával, že se obří garáže okamžitě zaplní nedočkavými šoféry, kroutil by nechápavě hlavou. Snad jen kromě obyvatel sousedního sídliště.
„Za tu cenu by tam parkoval jenom blázen. Přitom jsme čekali, že kromě lidí z okolních obcí, kteří z Brandýsa cestují za prací do Prahy, tam budeme moci taky zaparkovat. Ale za tu drahotu, co chtějí, si o tom můžeme nechat zdát,“ prohodí naštvaně senior Roman Drábek, který ráno venčí psa před jedním z paneláků přilehlého sídliště.

Roční karta za skoro 15 tisíc
Nový parkovací dům vedle vlakového i autobusového nádraží v Brandýse nad Labem nabízí v přízemí a dvou nadzemních podlažích 316 parkovacích míst. K dispozici je i šest stání pro elektroauta, jež jsou vybavena třemi dobíjecími stanicemi nebo cykloboxy pro jízdní kola.
Obyvatelům města a okolních obcí měl parkovací dům usnadnit odstavení vozů v centru Brandýsa.

„Jenže nic nevyřešil. Lidi z okolí, kteří tu nechávají auto a přestoupí na autobus, dál parkují pod našimi okny a je to spíš ještě horší, než bylo. Když odpoledne přijedu z práce, modlím se, abych našel flek u baráku,“ tvrdí další z obyvatel sousedního sídliště Miroslav Kroupa.

V Brandýse vyroste obří čtvrť inspirovaná Skandinávií i se školkou
V této lokalitě totiž ještě město nezavedlo parkovací zóny a lidé zde odstavují auta zdarma, kde se dá.
To v novém parkovacím domě musí sáhnout hluboko do kapsy, ačkoliv podle města jsou ceny karet příznivé. Ta roční vyjde na 14 520 korun, měsíční abonent s platbou na celý rok zaplatí 11 600 korun

Za týden přes dvacet rezervací
„Parkovací dům má donutit řidiče z okolních obcí, aby neparkovali na sídlišti a zároveň ho mohou využívat i lidé, kteří v jeho okolí bydlí. Prvních sto zájemců zaplatí měsíčně jen 968 korun, což se mi nezdá nějak moc. Vždyť pronájem garáže vás tu vyjde na trojnásobek,“ říká místostarosta Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi Petr Soukup (Naše dvojměstí).
Zatím zcela prázdný parkovací dům přičítá tomu, že je teprve krátce po jeho otevření.

„Bude nějakou dobu trvat, než se lidem dostane do podvědomí. Za ten týden už ale máme přes dvacet objednávek parkovacích karet, což není vůbec špatné. Po několika měsících zájem vyhodnotíme a podle něj pak ještě případně ceny upravíme,“ avizuje Soukup.

Výhody zakazuje dotace
Někteří obyvatelé brandýského centra se podivují nad tím, že je město nijak nezvýhodňuje oproti lidem z okolních obcí. „Kdyby pro nás nastavili třeba poloviční cenu, tak bych o kartě v parkovacím domě uvažoval,“ přemítá další z obyvatel sídliště.

Parkovací domy v Praze rostou pomaleji, než říkaly předvolební sliby
Podle města má však nové P+R parkoviště primárně sloužit cestujícím, kteří zde auto odstaví a večer s ním odjedou. „My ani nijak zvýhodnit obyvatele Brandýsa nemůžeme, protože většinu z nákladů na parkovací dům máme z dotace (celkové náklady na stavbu dosáhly 140 milionu korun, přičemž 100 milionů tvořila dotace z ministerstva pro místní rozvoj). To znamená, že můžeme s cenou parkovného hýbat plošně, ale nikoliv jen pro určité skupiny zájemců,“ oponuje místostarosta Soukup.
Ten zároveň nezastírá, že město plánuje rozšíření systému zón rezidentního placeného stání. Jedním z dalších míst má být právě také okolí parkovacího domu, nádraží a sídliště. „Určitě k tomu v budoucnu dojde, z centra města se totiž pomalu stává obří parkoviště, protože ho ucpávají lidé z okolních obcí. Musíme nicméně důkladně vyhodnotit, jakou cenu tam nastavíme. Samozřejmě jsme ale počítali s tím, že část obyvatel využije nový parkovací dům,“ dodává Soukup

X X X

Předseda parlamentu Slovenska Kollár 12 dětí, 10 žen.

Předseda slovenského parlamentu Boris Kollár (56) ze strany Jsme rodina čeká dvanácté dítě. Zatím má jedenáct dětí s deseti ženami a bývalá plavkyně Barbora Richterová (32) s ním teď čeká druhé dítě.
„Ano, je to pravda. Je v 16. týdnu,“ řekl Kollár webu pluska.sk.

S Richterovou už má Kollár syna Artura, který přišel na svět v roce 2011, tehdy jako v pořadí šestý Kollárův potomek. Od té doby šéf slovenského parlamentu zplodil dalších pět dětí s jinými ženami.
S Richterovou teď nyní očekává jejich druhého společného potomka.

Dlouhá léta byla Kollárovou oficiální partnerkou Andrea Heringhová (41), ale v posledních měsících ji vystřídala právě Richterová. Společně s Kollárem navštívili několik společenských akcí.
Koncem října 2020 utrpěl Kollár vážné zranění při dopravní nehodě. Ve voze s ním tehdy seděla modelka Mirka Fabušová (35). Na Slovensku vyvolalo značné pobouření, že v čase pandemie měl předseda parlamentu v nemocnici povolené návštěvy. Často ho navštěvovala právě Richterová.

X X X

Zlatý medvěd putuje do Španělska. Hlavní cenu získalo na festivalu Berlinale drama Alcarrás.

Zlatého medvěda za nejlepší film 72. ročníku Berlinale získalo španělsko-italské drama Alcarrás španělské režisérky Carly Simónové. Dnes večer to na slavnostní ceremonii oznámil předseda sedmičlenné poroty M. Night Shyamalan.
„Za herecké výkony od dětských rolí až po osmdesátníky, pro schopnost ukázat něhu, rodinný humor a boj, zradu našich vztahů a závislost na krajině kolem nás,“ uvedl americko-indický režisér M. Night Shyamalan o tom, proč se porota rozhodla ocenit snímek Alcarrás.

„Nemohu tomu uvěřit,“ reagovala Simónová. „Myslím, že bychom se sem (do Berlína) měli přestěhovat, protože pokaždé, když sem přijedeme, stane se něco úžasného,“ dodala.
Snímek vypraví o rodině Soléů, která každé léto tráví ve svém broskvoňovém sadu v Katalánsku. Rodině ale hrozí, že o sad přijde, neboť noví majitelé pozemků chtějí vybudovat solární elektrárnu.

Cenu za nejlepší režii si dnes odnesla režisérka Claire Denisová za drama Avec amour et acharnement (S láskou a odhodláním) a velkou cenu poroty získal korejský režisér Hong Sang-su s filmem Soseolgaui Yeonghwa, který byl na Berlinale uveden pod anglickým názvem The Novelist's Film (Romanopiscův film).

Korejec Hong Sang-su obdržel na Berlinale již v roce 2020 se snímkem Domangchin yeoja (Žena na útěku) cenu za nejlepší režii.
O Zlatého medvěda se ucházelo 18 filmů. Česká tvorba na festivalu sice nechyběla, v hlavní soutěžní sekci však Česko zastoupeno nebylo. V doprovodné soutěžní sekci Generation Kplus byl ale animovaný snímek Zuza v zahradách režisérky Lucie Sunkové. Ze 16 snímků nakonec porota vybrala film Vlekkeloos (Bez poskvrny) nizozemské režisérky Emmy Branderhorstové.