Kovbojský klobouk, jezdecké sedlo a k tomu bič. Američany pobouřily záběry pohraničníků, kteří u řeky Rio Grande odhánějí haitské migranty. „Hroznou scénu“ odsoudil i Bílý dům a úřady už slíbily, že incident prošetří. Spojené státy nicméně Haiťany ve velkém deportují zpět do jejich rodné země. Ta se zmítá v politické krizi poté, co byl zavražděn tamní prezident.

Tisíce většinou haitských běženců se nyní přes řeku Rio Grande snaží dostat do Spojených států. Vodní hladinu mnozí z nich překonávají tam a zpátky, protože se do Mexika vrací pro zásoby vody a potravin. Ty totiž v improvizovaném táboře pod mostem na americké straně nemají.
Na záběrech agentury Reuters je zřejmé, že se jim v tom američtí pohraničníci snaží zabránit. A někteří se při tom vžili do hrdinů z Divokého západu. Na koních a v kovbojských kloboucích najíždějí na lidi ve vodě a v rukou mají šňůry podobné biči či lasu, se kterými před běženci švihají.

Jeden muž kvůli tomu padá zpět na dno. Brzy vstane a zkouší to znovu, ale jezdec na koni mu před obličejem znovu zamává bičem. Někteří běženci nicméně právě díky tomu proklouzli kolem, jiní se pokusili řeku přebrodit v hlubších místech.
Chování strážců hranic odsoudil i Bílý dům. „Právě jsme ty záběry viděli. Je hrozné to sledovat. Potřebuji však víc informací. Neumím si představit, v jaké situaci by to bylo vhodné. Zcela jistě to ani nenavrhuji. Ale viděli jsme to teprve před chvílí,“ řekla mluvčí prezidenta Joea Bidena Jen Psakiová.

Náčelník pohraničníků Raul Ortiz uvedl, že se incident vyšetřuje. Chce se prý ujistit, že „zde nebylo žádné nepřijatelné jednání ze strany bezpečnostních složek“. Dodal nicméně, že je občas těžké rozeznat běžence od pašeráka.
Také ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas přislíbil, že se záležitost prošetří. Poznamenal však, že se dlouhé otěže používají „k zajištění kontroly nad koňmi“. Upozornil také, že každý, kdo se pokusí nelegálně překročit hranici USA, bude vrácen zpět na Haiti.
Prokuratura na Haiti požádala o obžalobu premiéra kvůli vraždě prezidenta

„Vaše cesta nebude úspěšná a vy jen ohrozíte život svůj i své rodiny,“ vzkázal uprchlíkům. Mayorkas odhaduje, že úřady denně vypraví jeden až tři repatriační lety. Celkem se pod mostem shromáždilo až 12 tisíc lidí, píše agentura Reuters. Zhruba polovinu z nich už však Američané deportovali.

Haiťané ve velkém prchají do Spojených států zejména od ničivého zemětřesení z roku 2010. V poslední době k nestabilitě v jejich zemi přispěl i atentát na prezidenta Jovenela Moïseho. „Na Haiti není bezpečno. Je tam politická krize,“ říká osmatřicetiletý Fabricio Jean, který přijel do Texasu i s manželkou a dvěma dcerami.

X X X

Bidenovo gesto za Afghánistán a pakt s Austrálií? Otevřel cestu do USA

Oznámení Spojených států, že od listopadu uvolní cestovní restrikce pro očkované Evropany, přišlo ve chvíli, kdy jsou vztahy mezi oběma kontinenty značně napjaté. Evropa považovala omezení cestování za neadekvátní a nově ji pobouřil americko-britský pakt s Austrálií, který připravil Francii o zakázku na nákup jejích ponorek. Podle zákulisních informací se USA rozhodly cestování uvolnit proto, aby učinily smířlivé gesto, oficiálně to ale nepřiznávají.

„Omezení vstupu pro Evropany nebylo pro USA velkým tématem, na starém kontinentu však bylo naopak vnímáno velmi citlivě,“ podotýká Thomas Wright, ředitel Centra pro Spojené státy a Evropu z Brookings Institution. „Během posledních několika měsíců zákaz cestování přerostl z malé obtíže v existenční hrozbu pro celou Bidenovu evropskou politiku,“ řekl listu The Washington Post.

Vztahy mezi USA a Evropou se navíc ještě pochroumaly i v geopolitických záležitostech. Evropské politiky rozladil způsob odchodu Američanů z Afghánistánu a velké napětí vzbudilo i uzavření bezpečnostního paktu mezi Spojenými státy, Austrálií a Velkou Británií, v jehož důsledku přišla Francie o lukrativní kontrakt na dodávku ponorek pro australskou armádu.

Na obranu Francie se totiž postavilo Německo. Nezvykle ostře se na adresu Spojených států vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel, také předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se zmínila o „nepříjemném zacházení“ vůči „jednomu z našich členských států“.

List The New York Times s odvoláním na činitele z ministerstva zahraničí tvrdí, že americký ministr zahraničí Antony J. Blinken probíral záležitost s francouzským ambasadorem ve Spojených státech. Na přetřes pak přišla právě i cestovní omezení. A diskuze údajně pomohla k tomu, aby se Washington rozhodl povolit očkovaným vstup do USA.
Francie kvůli ztrátě zakázky na ponorky povolává z USA a Austrálie velvyslance

Americké ministerstvo zahraničí odmítá, že by ke změně politiky došlo kvůli uchlácholení rozčilené Evropy. „Toto (rozhodnutí) je řízeno vědeckými poznatky o covidu. Jak na světě přibývá naočkovaných, je samozřejmé, že chceme, aby mohli cestovat mnohem svobodněji,“ řekla například diplomatka Erica Barks-Rugglesová.
List The Guardian podotýká, že rozhodnutí přišlo v době, kdy americký prezident Joe Biden tlačí na ostatní státy, aby se zapojily do spravedlivé distribuce vakcín v rámci programu COVAX. Téma chce probrat na Valném shromáždění OSN.

Evropská frustrace
Zákaz vstupu cestovatelům z EU a Británie zavedl exprezident Donald Trump a trval více než 18 měsíců. Washington jeho udržování odůvodňoval epidemiologickou situací v evropských zemích, které navíc dlouhou dobu měly slabší očkovací kampaň než Spojené státy.

Mnozí Evropané věřili, že Biden omezení po svém nástupu do funkce uvolní. To se ovšem nestalo. A na druhé straně Atlantiku postupně začala narůstat frustrace – situace se neměnila ani navzdory postupujícímu očkování.
Zatímco Velká Británie a státy EU a se postupně otevíraly i americkým turistům, USA zůstávaly i přes tlak evropských diplomatů a vlád uzavřeny. Někteří činitelé na protest proti restrikcím zrušili i plánované cesty za Atlantik.
„V tomto bodě je to prostě nepochopitelné,“ komentoval americký postoj ředitel Evropského centra vlivného think-tanku Atlantická rada Benjamin Haddad. „Nedává to žádný smysl,“ napsal na Twitteru demokratický kongresman Brendan Boyle.
Evropané poukazovali na to, že do USA mohou občané z Argentiny či karibských států, které mají mnohem nižší proočkovanost než řada evropských zemí, které jsou na tom lépe než mnohé americké státy. Podle statistik z minulého týdne bylo v EU plně naočkováno 60 procent populace, v USA 53 procent.
Očkovaní Češi budou moci od listopadu cestovat do USA, oznámil Kulhánek

Podle listu The Washington Post se Biden mohl zdráhat povolit cestování spíše z vnitropolitických důvodů než kvůli řádění koronaviru. Jeho administrativa diskutuje o zavedení systému pro uznání vakcinačních dokumentů v domácí a mezinárodní letecké dopravě, proti centralizaci očkovacích dokladů ale vystupují republikáni.
Cizinci, kteří budou chtít do USA odletět, budou muset před nástupem do letadla mířícího na americké území ukazovat potvrzení o dokončeném očkování na covid-19 a k tomu negativní výsledek testu z posledních tří dní. Po příletu pak nebudou muset odejít do karantény.

X X X

Brusel ztratil se zdržováním trpělivost. Česko najednou stíhá odpovědět

Evropská komise odmítla českou žádost o odklad 60 dní ohledně vyjádření, jak se zlepšila kontrola střetu zájmů při rozdělování evropských dotací. Konečnou lhůtu minulý pátek v dopise, který má k dispozici server iROZHLAS.cz, stanovil na středu 22. září.
„Reagujeme v termínech tak, jak Evropská komise chce. Plníme vše, na čem jsme s Evropskou komisí domluveni. Termín 22. září stihneme,“ reagovala v úterý ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, jejíž resort komunikaci s Bruselem koordinuje.

Podle ministryně bude česká odpověď obsahovat to, co Evropská komise žádá. Detaily ale sdělit nechtěla, neboť komunikace s Bruselem je důvěrná. Hlavním požadavkem podle Dostálové bylo, aby ministerstvo průmyslu a obchodu implementovalo metodický pokyn, což učinilo. Neobává se toho, že by dotace mohly být zastaveny.

Ministerstvo pro místní rozvoj uvedlo v dopise s žádostí o odklad dva důvody: složitost změn současného systému, pokud jde o předcházení střetu zájmů, a také pandemickou situaci, kvůli které v Česku nebyl dostatek odborníků, kteří by požadované ověření 12 projektů Agrofertu provedli. Co vedlo k tomu, že to najednou jde, už ministryně v úterý nevysvětlila.
Komise v srpnu varovala, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit dotace. V dubnu komise zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, podle které je premiér Andrej Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

„S ohledem na slyšení našeho Generálního ředitelství dne 27. září 2021 ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu trvám na tom, abych do 22. září obdržel vyčerpávající stav provedení (požadovaných opatření, pozn. red.),“ napsal šéf Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku Franck Sébert. Odkazuje přitom na jednání, které se má konat příští pondělí.
České úřady měly původně poslat dopis s informací, jakým způsobem se aktuálně kontrola střetu zájmů provádí, do 8. září. Ministerstvo pro místní rozvoj ale v prvním zářijovém týdnu požádalo o posunutí termínu.

„Už je to přes tři roky, kdy Transparency odhalila střet zájmů premiéra Babiše. Současná situace je výsledkem liknavého přístupu státní správy vůči problematice střetu zájmů. Evropská komise nám explicitně pohrozila, že v případě nesplnění podmínek hrozí riziko zastavení proplácení evropských prostředků. To by v konečném důsledku znamenalo závažnou škodu pro český rozpočet, který tyto projekty předfinancovává. Za chyby Babišova kabinetu a českých úředníku budou tedy platit daňoví poplatníci,” uvedl k posunu vedoucí komunikace Transparency International ČR David Kotora. Právě Transparency dlouhodobě upozorňuje na střet zájmů premiéra Andreje Babiše.

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek situaci okomentoval prohlášením, že „času měly české úřady dost“. „To je jen logické odmítnutí snahy o obstrukci. Nikdo nemohl čekat, že EK nechá českého premiéra krást veřejné peníze do nekonečna. To dělají jen naše ministerstva a státní zastupitelství,“ tweetoval politik.

Seznamy funkcionářů
Evropská komise požaduje po českých úřadech řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. Například vést seznam veřejných funkcionářů a firem, které vlastní či ovládají.
Dostálová je dotčena. Vměšování Bruselu nemá historické obdoby, míní

Nebo zapracovat do postupů metodické stanovisko, které řeší střet zájmů v souvislosti se svěřenskými fondy. Česko má nyní Bruselu popsat „probíhající zlepšování systému řízení a kontroly“ a uvést termín pro jeho dokončení. A požaduje také informace o „opětovném ověření, které má být provedeno u 12 operací spolu s deadlinem pro jejich dokončení“.

Hloubkovou prověrku dosud nekontrolovaných 12 projektů dceřiných firem Agrofertu Evropská komise nařídila v návaznosti na audit ke střetu zájmů už loni v říjnu. Provést ji mělo ministerstvo průmyslu a obchodu. Už dříve uvedlo, že na ní pracuje, zatím ovšem stále ještě zřejmě bez výsledku, píše server.
Ministerstvo průmyslu a obchodu, kvůli němuž se o odklad žádalo, jelikož kontrolu střetu zájmů nestíhalo vylepšit, na dotazy redakce neodpovědělo.

X X X

Přirovnávat úředníky k „esesákům“ je přestupek, potvrdil Ústavní soud

Přirovnávat úředníky k „esesákům“, kteří také „jen plnili rozkazy“, je přestupek a podobné výroky nechrání svoboda projevu. Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost jednatele obchodní firmy, který v přestupkovém řízení znevažoval práci úředníků z východních Čech. Nešlo o věcnou kritiku veřejné správy, ale osobně mířené poznámky, konstatovali soudci.
Podle ÚS musí úřední osoby vykazovat větší dávku tolerance, velkorysosti a nadhledu, než lze očekávat od ostatních lidí. Snesitelná kritika však má své hranice, které nejsou u úředníků tak široké jako u politiků. „Výroky stěžovatele směřovaly proti ‚řadovým úředníkům‘ městského úřadu, od nichž nelze legitimně požadovat, aby snášeli stejnou míru přípustné kritiky jako politicky činné osoby,“ stojí v usnesení.

„Chápeme, že práce, kterou děláte, se vám jeví jako nejlepší možnost z těch, které máte. Děláte pouze svou práci, zákony jste si nevymysleli. Obdobně svoji práci dělali příslušníci jednotek Waffen SS likvidující židy v koncentračních táborech. Ani oni nevymysleli norimberské zákony či nařízení Adolfa Hitlera o konečném řešení židovské otázky, jakkoliv s ním zřejmě souhlasili,“ stálo v jedné z písemností.

Pisatel úředníkům vzkázal, že „míra nechutnosti“ jejich práce je jistě menší než u esesáků, nicméně přesto by se měli stydět. Později napsal, že odvolání bylo podáno proti rozhodnutí o přestupku, nikoliv „proti výši IQ pracovnice domnělý přestupek vyřizující, proti kvalitě jejího účesu či vůni jejího pižma.“

Za přestupek dostal jednatel firmy pokutu 5000 korun. Neuspěl se žalobou ke Krajskému soudu v Brně ani s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, podle kterého se každopádně dopustil znevážení úřední osoby. V ústavní stížnosti muž tvrdil, že sice možná použil netradiční příměr, nešlo však o nepřípustnou či nepřiměřenou kritiku. Správní soudy prý upřednostnily ochranu výkonu veřejné moci před jeho právem na svobodu projevu.

ÚS konstatoval, že pokud mají úřední osoby požívat důvěru veřejnosti a řádně plnit svoji úlohu, potřebují také ochranu před nepříjemnými a urážlivými verbálními útoky. Míra snesitelné kritiky se posuzuje v jednotlivých případech s ohledem na postavení úředníka a roli, kterou ve veřejné správě zastává. Tentokrát šlo o řadové úředníky. „Ze znění výroků lze seznat, že spíše než charakter jakékoliv věcné kritiky činnosti veřejné správy, měly povahu osobně mířených poznámek, které však bezvýhradné ochraně svobody projevu nepodléhají,“ uzavřeli ústavní soudci.

X X X

„Moravská justice“ navrhuje, aby Ústavní soud zrušil věkový limit pro výkon soudcovské funkce

Ústavní soud (ÚS) posuzuje návrh na zrušení části zákona o soudech a soudcích, která stanovuje zánik funkce soudce dosažením věku 70 let. Na ÚS se obrátil s návrhem jeden ze senátů Okresního soudu v Olomouci (OS), který posuzuje žalobu soudce Vrchního soudu v Olomouci (VS). Soudcem zpravodajem návrhu je Vojtěch Šimíček.

Žalobu na Českou republiku, v zastoupení VS v Olomouci, podal soudce civilního úseku tohoto soudu Pavel Kolář. Ten dosáhne věku 70 let v roce 2023 a žalobou se domáhá určení, že jeho funkce soudce s koncem tohoto roku nezaniká.
Kolář, který je soudcem od roku 1995, považuje příslušné ustanovení zákona o soudech a soudcích za ustanovení zakládající diskriminaci z důvodu věku s tím, že jeho důsledkem je porušení ustanovení čl. 26 Listiny základních práv a svobod zajišťující právo na svobodnou volbu povolání.

Paušální omezení
Soudce Kolář také navrhnul, aby olomoucký okresní soud řízení přerušil a předložil věc k posouzení ÚS s návrhem na zrušení této části zákona o soudech a soudcích. S tímto souhlasil i žalovaný VS v Olomouci a k návrhu se připojil. A ke stejnému závěru dospěl i senát olomouckého okresního soudu v čele s Markétou Fialovou.

„S ohledem na skutečnost, že okresní soud shledal argumentaci žalobce opodstatněnou a sám dospěl ve shodě s žalobcem k závěru o rozporu dotčeného ustanovení zákona o soudech a soudcích s ústavním pořádkem, předkládá Ústavnímu soudu v souladu s ustanovením čl. 95 odst. 2 Ústavy návrh na jeho zrušení,“ konstatuje se v návrhu.

Podle soudu totiž není důvod omezovat paušálně věk pro zánik soudcovské funkce. Soud poukazuje například na to, že u některých právnických profesí tento věkový limit absentuje. Překážkou není ani v případě ústavních soudců, přičemž v tomto případě tak padá argument o spojení věku s „fyzickými“ předpoklady pro výkon funkce soudce. Soud poukazuje i na to, že zákonodárce nestanovil maximální věk ani u laických přísedících, ačkoliv ti mají stejná práva a povinnosti při rozhodování jako profesionální soudci a mohou je v senátu i přehlasovat. „Konečně nazíráno širším pohledem je nebytné poukázat na skutečnost, že úprava trvání funkce podmíněné pouze určitým věkem není zakotvena ani u ostatních ústavních činitelů, tedy představitelů moci výkonné a moci zákonodárné, byť ze základních principů demokratického státu plyne požadavek na vzájemně doplňující se a vyvážené postavení všech tří mocí ve státě, tedy včetně moci soudní,“ konstatuje se v návrhu.

Prodlužující se délka života
Podle soudu je také nutné brát v potaz jak prodlužující se délku lidského života, tak zvyšující se délku dožití ve zdraví.
Jde-li o dosažení legitimního cíle, tedy aby funkci soudce vykonávali po všech stránkách způsobilí jedinci, lze zvolit podle soudu ústavně komfortnější řešení.

„Uvedeného legitimního cíle (stejně jako deklarovaného cíle posílení soudcovské nezávislosti-za předpokladu zakotvení příslušného zákonného rámce) lze dosáhnout i prostřednictvím objektivního individuálního posouzení schopností každého soudce, který by měl zájem ve své funkci setrvat i po dosažení věku 70 let. Takovým objektivním individuálním posouzením by například mohlo být povinné odborné přezkoumání psychického stavu soudce, který by se po dosažení věku 70 let ucházel o setrvání ve funkci. Přitom i současný zákon o soudech a soudcích obsahuje rámec, jenž by uvedenému cíli mohl sloužit, a sice v podobě důsledné aplikace ustanovení § 94 písm. b) ve spojení s ustanovením § 91 písm. a),“ upozorňuje se v návrhu. Petr Dimun, ceska justice.cz

X X X

Soudci otevřeli případ znalce obžalovaného v kauze směnek expolitika Severy

Okresní soud v Olomouci dnes otevřel případ znalce v oboru psychiatrie Petra Ročka, který byl obviněn z křivé výpovědi a kvůli nepravdivému znaleckému posudku. Roček se přečinů údajně dopustil v případu směnek bývalého poslance a generálního sekretáře TOP09 Pavla Severy. Roček vinu popírá, soudkyně dnes hlavní líčení odročila na neurčito. Kauza směnek za víc než deset milionů korun, které Severovi podepsal dnes již zemřelý přítel, se táhla déle než šest let. Severa byl nakonec obžaloby zproštěn.

Obžaloba Severu vinila, že nechal podnikatele Zdeňka Švece, který měl kvůli nemoci a závislosti na alkoholu snížené až vymizelé rozpoznávací a ovládací schopnosti, podepsat čtyři směnky. Cenné papíry, jejichž uznání a proplacení se Severa domáhal, měly dokládat, že ještě jako politik a poslanec Švecovi půjčil peníze. Podle soudu se ale nepodařilo prokázat, že by směnky byly falešné a že by Severa zneužil Švecova špatného zdravotního stavu. Podnikatel také nikdy podpisy směnek nezpochybňoval. Podle soudu skutek nebyl trestným činem. Vrchní soud v Praze na začátku září Severu pravomocně osvobodil.

Vyplacení směnek se po úmrtí manžela bránila vdova Dagmar Švecová, právě ona najala Ročka. Jeho psychiatrický posudek se ale výrazně lišil od závěrů jiných soudních znalců. Severa proto podal trestní oznámení, policie začala poté Ročka stíhat kvůli přečinu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Při zpracování posudku ke zjištění duševního stavu Švece v době podpisu směnek Roček podle obžaloby nepostupoval způsobem, který je u znalce nezbytný. Dospěl tak nesprávným závěrům, což potvrdili autoři revizního posudku.

Roček dnes zopakoval, že Švec kvůli nadměrné konzumaci alkoholu trpěl na sklonku svého života třemi druhy demence. Pití alkoholu po předchozím několikaletém období abstinence podle Ročka nabralo u Švece opět na intenzitě v roce 2010 a vyústilo jeho smrtí v závěru roku 2013. Žalobce upozornil, že ani jedna lékařská zpráva o demenci nehovoří. Roček tvrdí, že diagnózu demence stanovil na základě informací od jeho manželky.

Severa u soudu řekl, že Švec byl jeho dlouholetý soused a přítel, který se potýkal s dluhy. Peníze mu Severa postupně půjčoval od roku 2001, vystaveno bylo 25 směnek. Po roce 2010 byly sloučeny do čtyř směnek. Švec byl podle Severy sezonním konzumentem alkoholu. „Mnozí z něho dělají trosku, ale když byl v práci, tak pracoval a věděl, co dělá,“ upozornil Severa. V posledních třech letech svého života Švec podle Severy absolvoval četné podpisy u notáře i pracovní schůzky, na kterých se choval standardně. Na sklonku života chtěl Švec rozprodat své firmy a stabilizovat dluhy, v plánu měl léčebný pobyt v zahraničí, dodal Severa.

Po Ročkovi požaduje Severa odškodné milion korun, protože kvůli svému předchozímu obvinění přišel o práci a utrpěl psychickou újmu. „Dopad byl nejen finanční, ale hlavně psychický. Spousta lidí se se mnou přestala stýkat,“ podotkl Severa, podle kterého trpěla celá jeho rodina.

X X X

Mě očkovat nebudou! Šéf rakouských populistů popírá, že tajně dostal vakcínu

Lídr rakouské krajně pravicové Svobodné strana Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl čelí „nařčení“, že se nechal tajně naočkovat. Tvrdí to o něm PR stratég Wolfgang Rosam. Kickl přitom dlouhodobě vakcínu proti covidu-19 kritizuje a tvrdí, že by se očkovat rozhodně nenechal. Obvinění popírá a chce se bránit soudně.

„Jestli se někdo nechá, nebo nenechá očkovat, musí být jeho svobodná volba. Já se očkovat nenechám,“ prohlásil v minulosti Kickl. Nyní se však objevila tvrzení, že předseda FPÖ podstoupil vakcinaci tajně.
Alespoň to tvrdí PR stratég Wolfgang Rosam. Říká, že pokud se jeho informace potvrdí, bude Kickl muset rezignovat.

„Do toho jestli jsem očkovaný, či nikoliv, Rosamovi vůbec nic není. Zřejmě se snaží podkopat mou reputaci skrze falešná obvinění. Nebudu tohle snášet a podniknu právní kroky,“ řekl reagoval šéf FPÖ.

Rosam je podle svých slov rád, že se politik obrátil na soud. Bude tak možné objasnit jako nepravdivá jeho prohlášení o tom, že mnoho očkovaných skončilo na jednotkách intenzivní péče v nemocnici, řekl. Rosam navíc navrhuje, aby Kickl podstoupil test na protilátky a tím dokázal, zda je, či není očkovaný. Předseda Svobodných proti vakcínám dlouhodobě vystupuje a nazývá je „genetickým experimentem“.

Rakouský politik namočil antigenní test do Coca-Coly. Byl pozitivní
FPÖ je třetí nejsilnější politickou stranou v rakouské Národní radě. Podobně jako její český spojenec, hnutí SPD, odmítá zvýhodňování očkovaných a řadí se k odpůrcům protikoronavirových opatření.
Podle listu Kronen Zeitung se nicméně čím dál více předních představitelů strany nakonec očkovat nechá. Mezi nimi například expředseda Norbert Hofer. „Jsem přesvědčen, že očkování chrání,“ řekl.