Za dr. Husáka by se to nestalo, což si může dobře pamatovat i premiér Fiala. Za dr. Husáka se už narychlo organizovala pomoc podnikům, které potřebovaly pomoc. Vystartovaly i úřednici z vládních ministerstev a všech úřadů v ČR. A hlavně i armáda, která pomáhala všude, kde bylo třeba.

KDY POJEDE FIALA NA HODONÍNSKO, KDY OPRAVÍ LIDEM DOMY?

Armáda vychovávala tolik řidičů na nákladní vozy i autobusy, že nikdy nouze nebyla. Fialu to dnes nezajímá a neřeší nedostatky řidičů. Dnes jsou vojáci v cizině místo toho, aby opravovali poškozené domy na Hodonínsku, a stavěli nové, jak to dělaly dříve za dr. Husáka Vojenské stavby. Proč je dnes Fialova vláda neobnoví?

Fiala za období, co je premiérem, nesvolal žádné zasedání na to, aby se celá vláda zabývala okamžitou pomocí dopravním podnikům, které nemají řidiče na autobusy a nejezdí na pravidelných linkách, a kamiony, které by měly rozvážet zboží po republice, a ze zahraničí dovážely suroviny do ČR. Fiala se chová tak, jako kdyby se ho to netýkalo, přičemž je zodpovědný za vládu. Proč o to stál, když teď nic nezajišťuje lidem?, tvrdí odborníci. Šlo mu jen o funkci bez zodpovědnosti?

Premiér Fiala prohlašuje, že mají experty na likvidaci covidu, ale zatím žádný z jeho týmu nepromluvil. Stále za ně hovoří jen ministr Válek, nebo se v médiích objevují odborníci, s nimiž spolupracovala vláda Andreje Babiše a hlavně i profesor Prymula, nebo šéf lékařské komory dr. Kubek. Proč je premiér Fiala tají? Bojí se zodpovědnosti za likvidaci covidu?

X X X

KOLIK MILIONŮ DOSTALI STAROSTOVÉ OD FIREM Z KYPRU? CO ZJISTÍ POLICISTÉ A ŽALOBCI?

Poslanci budou řešit peněžité dary, které přijal STAN. Zbytečné, tvrdí hnutí

Poslanci se mimořádně sejdou kvůli peněžitým darům, které obdrželo hnutí STAN. Schůzi svolala předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová na čtvrtek 13. ledna z podnětu šedesáti čtyř poslanců stran SPD a ANO. Podle vyjádření hnutí STAN je návrh na svolání mimořádné schůze zbytečný. Předseda hnutí Vít Rakušan tvrdí, že všechny firmy, které dary poslaly mají české IČO, takže jsou české.

Opoziční poslanci chtějí vysvětlit původ peněz pro hnutí STAN ze zahraničí, stojí v návrhu programu. Hnutí už dříve uvedlo, že dary, které dostalo, pocházejí výhradně od firem se sídlem v Česku a s dohledatelnou vlastnickou strukturou. Ohradilo se vůči spekulacím o darech i o tom, že by se někdo mohl jejich prostřednictvím snažit o ovlivňování politického rozhodování. 
Stotisícové až dvěstětisícové sumy posílaly firmy, které podle zjištění MF DNES vlastní ti stejní lidé. Během dvou měsíců už straně takto rozdrobeně firmy z Kypru poslaly přes tři miliony korun.

Hnutí ale uvedlo, že peníze ze zahraničí nikdy nepřijalo. „Veškeré dary od právnických osob pocházejí od firem, které skutečně podnikají v České republice, zaměstnávají tu lidi a odvádějí daně,“ uvedla ředitelka hlavní kanceláře STAN Lucie Krejčová. Hnutí dále uvedlo, že zaznamenalo tři dary od firem, které mají spoluvlastníky s kyperskými pasy, což z nich ale nedělá kyperské společnosti.

Okamura vyzval hnutí STAN k vysvětlení podivných peněžitých darů z Kypru
Mimořádná schůze se nakonec nemusí vůbec uskutečnit, když Sněmovna neschválí návrh jejího programu. Navzdory tomu se ale otevře prostor pro diskusi.

V nynějším volebním období jde o druhou mimořádnou schůzi svolanou z podnětu opozice. V polovině prosince se poslanci sešli na žádost ANO k předlohám, kterými chtěl někdejší kabinet Andreje Babiše řešit růst cen energií. Po třech hodinách vystoupení řečníků s přednostním právem strany nové vládní koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů neumožnily schválení návrhu programu schůze a Sněmovna předlohy neprojednala.

X X X

Bilance pandemie je až čtyřikrát horší, než uvádějí oficiální čísla. Jak si stojí Česko?

V důsledku covidu dosud oficiálně zemřelo téměř 5,5 milionu lidí. Skutečný počet obětí nejhorší pandemie za posledních sto let však může být daleko vyšší. Do oficiálních statistik se totiž nemusely dostat všechny osoby, které na covid zemřely. Stejně tak se můžeme jen opírat o dohady, kolik lidí zemřelo kvůli odkladu zdravotní péče způsobeném koronavirovou pandemií. Analytici časopisu The Economist proto spočítali, jak smrtelný covid doopravdy je.

Kolik lidí doposud zemřelo kvůli covidu? Na jednoduchou otázku může přijít možná překvapivě hned několik různých odpovědí. Záleží totiž, jak definujeme slovíčko „kvůli“. Na jedné straně totiž máme k dispozici oficiální statistiky, na straně druhé je však třeba vzít v potaz další proměnné, které skutečnou bilanci pandemie ovlivňují.

Hořejší: Omikron je za dveřmi, zahltí nás. Bez třetí dávky jako byste nebyli očkovaní
Analytici prestižního časopisu The Economist odhadli, kolik lidských životů si nejhorší pandemie za posledních sto let opravdu vyžádala. Ke 4. lednu na covid oficiálně zemřelo bezmála 5,5 milionu lidí na celém světě. Vyplývá to z údajů portálu Worldometer.info, který data o potvrzených případech, úmrtích nebo uzdravených přebírá z národních statistik jednotlivých zemí

Realita je dvakrát až čtyřikrát horší
Jenže podle analytiků The Economist může být skutečný počet obětí téměř čtyřikrát větší, konkrétně 21,8 milionu. „Mnoho lidí, kteří zemřeli na covid, nebylo na koronavirus testováno, a tak se do oficiálních statistik nedostali. Zároveň někteří lidé, kteří zemřeli na covid, měli i další zdravotní komplikace, které by způsobily jejich smrt tak či tak,“ píše The Economist. A připomíná, že mezi oběti pandemie koronaviru je nutné započítat také lidi, kterým se nedostala včasná zdravotní péče kvůli zahlcení nemocnic nebo u kterých se ze stejných důvodů opozdila prevence.

Analytici pro svůj odhad úplně striktně mezi popsanými případy nerozlišují, a tak namísto o obětech covidu hovoří o „nadměrných úmrtích“. Do této kategorie pak lze zahrnout jak zemřelé na covid z oficiálních statistik, tak odhadovaný počet zemřelých, jejichž smrt s pandemií bezprostředně souvisí.

Ticho před bouří? Během 14 dnů dojde k prudkému nárůstu počtu nakažených, varuje Prymula
Za rozumný odhad přitom považují necelých 19 milionů obětí pandemie koronaviru. Experti ale zároveň uvádějí, že s 95procentní pravděpodobností se tento počet může pohybovat v intervalu od 11,7 do již zmíněných 21,8 milionu obětí. I kdybychom tedy připustili dolní mez odhadu, zemřelých v souvislosti s covidem je přibližně dvakrát více, než uvádějí oficiální statistiky
.
Češi nejsou „best in covid“
A jak si v bilanci obětí covidu stojí jednotlivé země? Pro srovnatelnost je třeba vycházet z údajů přepočtených na 100 tisíc obyvatel. Z tohoto pohledu je na tom podle oficiálních údajů dosud nejhůře Peru s téměř 608 oběťmi. Druhé Bulharsko pak vykazuje téměř 450 zemřelých na 100 tisíc obyvatel. V první desítce figuruje také Česká republika, kde v přepočtu na 100 tisíc obyvatel zemřelo na covid bezmála 340 osob. Naopak nejlépe z oficiálních statistik vychází africké Burundi, ostrov Vanuatu v Oceánii a Čína. Tyto země vykazují 0,3 oběti covidu v přepočtu na 100 tisíc obyvatel.

Jenže odhadovaná skutečnost toto pořadí zásadně mění. Podle analytiků The Economist pandemie koronaviru nejhůře dolehla na Bulharsko, kde se počet nadměrných úmrtí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel pohybuje mezi 850 a 880. To je o 90 procent více, než vyplývá z oficiálních čísel. Naopak nejlépe z takového srovnání vychází Palau, kde počet obětí covidu v přepočtu na 100 tisíc obyvatel dosahuje maximálně 48.

Česká republika se v této statistice posouvá z osmé na 32. pozici. Počet skutečně zemřelých v souvislosti s covidem je pak u nás asi o 10 procent vyšší, než uvádějí oficiální statistiky. Česko rovněž patří mezi státy, kde se odchylka odhadovaného skutečného počtu obětí covidu liší od oficiálních dat nejméně.

X X X

Blbci jsou v každém oboru. Primář Straka ostře zkritizoval petici proti povinnému očkování

Zachraňujeme životy, ale nechceme, aby nás stát nutil k očkování. Někteří policisté, lékaři nebo hasiči veřejně vystoupili proti nátlaku na povinnou vakcinaci v jejich profesích. Iniciativa 21 tvrdí, že by tyto složky mohly opustit až desetitisíce lidí.

Marek, Eva a Tomáš. Co mají tihle tři společného? Pracují pro integrovaný záchranný systém a vadí jim, že by se měli povinně očkovat proti covidu. „Zatím mě nikdo nepřesvědčil, jak kvalitní, jak bezpečná je tato vakcína. Každopádně se mi nelíbí ten nátlak obecně. Procento odcházejících policistů by bylo, myslím, docela citelné,“ řekl CNN Prima NEWS policista Marek Kopecký.

Rajchl: Očkování je zbytečné a na omikron nezabírá. Nesmysl, reagoval Hořejší
Podobného názoru je i zdravotní sestra Eva Peterková. „My sestry jsme se všechny setkaly s koronou. Všichni jsme ji v nějaké míře prodělali, takže máme protilátky, tím pádem očkovat se ztrácí absolutně význam,“ myslí si. A vakcínu proti covidu odmítá i velitel družstva HZS Pardubického kraje Tomáš Němec. „Nenechám se naočkovat, bohužel budu muset odejít z práce, pokud to nedopadne.“

Zástupci Iniciativy 21 tvrdí, že pracovníci IZS byli do očkování nuceni ještě před začátkem platnosti vyhlášky. „Dokonce se objevují víceméně připravené výpovědi, pokud se člověk do 15. ledna nepodvolí první dávce očkování,“ tvrdí kardioložka a zástupkyně Iniciativy 21 Jana Gandalovičová.

Proti petici Iniciativy 21 se na Twitteru ostře ohradil třeba Ivo Zelinka z vedení elitních chrudimských výsadkářů. „Nikdo nemá tušení, kolik z těch podepsaných skutečně slouží v jakékoliv výše vyjmenované složce státu. Formulář nevyžaduje žádné potvrzení, nic. Vůbec to nesplňuje parametry petice,“ napsal. A za očkování bojuje také republikové vedení profesionálních hasičů, které už v prosinci zveřejnilo motivační videa.

PCR testy jsou ze hry. Zaměstnanec s pozitivním samotestem půjde hned do karantény
Podle primáře sokolovské nemocnice Martina Straky jsou všichni ze složek IZS, kteří petici podepsali, hazardéři a ohrožují provoz svých institucí. „Pomatenci a blbci jsou v každém oboru. Když je to záchranář, který vidí z první linie umírat lidi a podepíše to, úplně nevím, jak bych to okomentoval. Já jsem zastánce povinného očkování,“ uvedl Straka.

Primář ve svém rajonu problém s odmítáním vakcíny nemá. Sokolovskou nemocnici zasáhla loňská jarní covidová vlna v plné síle a i to je podle vedení jeden z důvodů, proč téměř žádný z místních zdravotníků proti očkování neprotestoval. „ My máme kolem 95 procent proočkovanost, u nás jsou hodně zodpovědní,“ vysvětlil ředitel sokolovské nemocnice Andrej Farkaš.
Pod Deklarací členů IZS a armády proti povinnému očkování bylo v úterý téměř 19 tisíc podpisů. Petici Iniciativy 21 podepsalo společně s epidemiologem Jiřím Beranem a kardiochirurgem Janem Pirkem skoro osm tisíc lidí. Zástupci iniciativy pak vyzvali ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09), aby se s nimi co nejdříve sešel.

X X X

České gripeny budou od dubna počtvrté hlídkovat nad Litvou, zapojí se 95 vojáků a pět letounů

Čeští stíhači převezmou od začátku dubna do konce července dohled nad vzdušným prostorem Litvy. Do mise bude nasazeno pět stíhacích letadel JAS-39 Gripen a do 95 vojáků. Mise Air Policing, která poskytuje ochranu vzdušného prostoru státům Severoatlantické aliance (NATO) bez vlastního nadzvukového letectva, se česká armáda zúčastní posedmé. V Pobaltí budou čeští stíhači hlídat počtvrté, informovala ve středu na webu česká armáda.

Účelem mise je monitoring a ochrana vzdušného prostoru pobaltských států. Čeští vojáci vystřídají při střežení litevského vzdušného prostotu Poláky. Na letišti v litevském Šiauliai bude český kontingent spolupracovat se španělským letectvem.
Nasazeny budou čtyři letouny a jeden záložní se standardní výzbrojí. Protože boudou létat i nad mořem a spolupracovat s námořnictvem, budou mít čeští piloti k dispozici speciální vybavení, jako je neoprenový izolační oděv.

Česká republika se do střežení vzdušného prostotu členských států NATO zapojuje od roku 2009. Třikrát byli čeští stíhači v Pobaltí a třikrát hlídali nebe nad Islandem. Vždy se jednalo o letecký a pozemní personál 21. základny taktického letectva Čáslav, které doplnili vojáci z dalších útvarů a stroje JAS-39 Gripen. Celkem se na těchto misích vystřídalo už téměř 350 lidí.

První česká mise Air Policing se uskutečnila právě v Litvě, kam se letos na jaře čeští vojáci vrátí. Kontingent působil z letecké základny Šiauliai od května do srpna 2009. Do Litvy tehdy bylo vysláno 75 lidí a čtyři gripeny.
Na stejné místo se čeští vojáci znovu vypravili v září 2012. Kontingent tehdy čítal 110 osob ve dvou rotacích po 64 lidech, z nichž 18 zůstalo na letišti v Šiauliai po celou dobu plnění úkolu, tedy čtyři měsíce. „O vysokém nasazení českých stíhačů svědčí i fakt, že za dobu jejich působení měli 15 ostrých vzletů, nalétali 326 letových hodin při celkových 298 letech,“ uvedl zástupce velitele vzdušných sil AČR Petr Lanči.

V pandemii nyní pomáhá 216 vojáků ve 43 zařízeních. Mandát na 900 vojáků bude stačit, míní generál Vlček
Potřetí střežili Češi vzdušný prostor nad některou z pobalstkých zemí od září do prosince 2019, kdy se čtyřmi letouny operovali z estonské základny Ämari. „Naši piloti strávili stovky hodin ve vzduchu a započítali si 13 ostrých vzletů, kdy zasahovali proti strojům, které nedodržovaly stanovená pravidla mezinárodního leteckého provozu. Na tomto úkolu Češi spolupracovali s dánským a belgickým letectvem, které s letouny F-16 působili z litevské základny Šiauliai,“ doplnil tehdy velitel uskupení Pavel Pavlík.
Vzdušný prostor Islandu čeští stíhači střežili v letech 2014, 2015 a 2016.

X X X

Zmrazení platů soudců vyhoví i nálezům ÚS, míní Jurečka. Zástupci justice nesouhlasí

Platy politiků, soudců a státních zástupců by měly být letos od února stejně vysoké jako loni. Vláda dnes schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí, která počítá se zmrazením platové základny, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda chce předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost. „Tak, jak to je navržené, to nemůže před Ústavním soudem obstát. O tom jsem přesvědčen,“ řekl Právu prezident Soudcovské unie Libor Vávra.

Vedení Soudcovské unie chce podle něj věc řešit na čtvrtečním jednání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Zástupci soudů upozorňují, že by se platy museli zmrazit úplně všem a nejde selektovat jen některé skupiny a do nich zahrnout soudce.

Platy soudců politici v minulosti obdobným návrhem chtěli zmrazit opakovaně. Podle špiček justice je taková snaha protiústavní. „Už vůbec není možné soudce postihnout zmražením platů selektivně, když jiným skupinám obyvatel se chystá vláda přidat. Je to protiústavní. K tomu je dobré upozornit třeba na nález Ústavního soudu ze dne 2. 3. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 13/08, ve kterém konstatoval, že „Krok zákonodárce, jímž (by) došlo … byť i jen k částečnému odnětí již dosažené úrovně materiálního zabezpečení (soudců), stěží by mohl Ústavní soud z hlediska principů demokratického státu aprobovat. Zvláště to platí, pokud by se ukázalo, že takováto zásadně nepřípustná restrikce zasahuje toliko nebo především příjmové poměry soudců a nikoli současné příjmy jiných ´služebníků´ státu“,“ uvedl k poslednímu návrhu loni předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

Proti návrhu exministryně práce Jany Maláčové na snižování platů soudců se v roce 2020 postavili všichni zástupci justice. Jedním hlasem ho odmítli jako protiústavní.
Plat politiků od letošního ledna vychází z částky 89.155 korun. Podle schváleného návrhu zůstane základna stejná jako loni a předloni, měla by činit 84.060 korun. U soudců to místo 106.986 korun bude 100.872 korun a u státních zástupců po zmrazení místo 96.287,40 korun pro letošek 90.748,80 korun.

Přehledně: Jaké byly nálezy Ústavního soudu k platům soudců?
Fiala řekl, že mimo jiné kvůli inflaci a stavu ekonomiky kabinet zvýšil od tohoto roku platy jen lidem, kteří v první linii bojují s covidem-19. „U ostatních došlo k zachování úrovně loňského roku. Považovali jsme za správné, abychom stejně přistoupili k ústavním činitelům,“ uvedl. Podle Jurečky nebude předpis účinný zpětně, takže v případě schválení ovlivní výši platů od února.

Soudci se už v minulosti kvůli zmrazení svých platů obraceli na soudy, které jim vyhověly. Jurečka uvedl, že kabinet postupuje s ohledem na starší soudní rozhodnutí. „Jsme v situaci, která je velmi vážná z hlediska narůstajícího schodku státního rozpočtu a celkové ekonomické situace ČR. Není to opatření jen vůči úzké skupině soudců nebo ústavních činitelů. My jsme dalším statisícům lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru, platy nezvýšili,“ dodal. Kabinet návrh považuje za akt solidarity, neohrozí podle něj nezávislost či majetkové poměry soudců a státních zástupců.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce. Už loni platil základ z roku 2020. Důvodem byly úspory za epidemie. Od letoška je navyšování znovu automatické.

Od ledna se platové základny ústavních činitelů, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Pokud bude novela účinná od února, za 11 měsíců se nevyplatí asi 0,6 miliardy korun. Politici nedostanou 56,7 milionu, soudci asi 403,7 milionu a státní zástupci 138,3 milionu korun
Fialova vláda minulý týden odmítla návrh opozičního poslance Andreje Babiše (ANO) na pětileté zmrazení platů politiků. Rozhodla, že připraví novelu vlastní. Loni v říjnu Senát zamítl pětileté zmrazení platů ústavních činitelů hlasy 57 ze 68 přítomných členů horní komory, kde velkou většinu tvoří zástupci nynějších vládních stran. Nová povolební Sněmovna nemohla už senátní veto přehlasovat, ceskajustice.cz

X X X

Nemocnice neuspěla ve sporu s cizinkou, šlo o náklady na péči o novorozence

Nejvyšší soud zamítl dovolání Fakutní nemocnice Brno, která žádala více než 500.000 korun od ukrajinské matky za neodkladnou péči o její předčasně narozené dítě. Dcerka se narodila v roce 2012, jako dítě cizinky ze státu mimo EU nebyla účastníkem systému veřejného zdravotního pojištění a vzhledem k okolnostem neměla ani komerční pojistku. Náklady na péči proto nemocnice posléze žádala od matky. Podle soudu ale zákon na podobné situace nepamatoval. Nelze uložit povinnost k plnění, kterou nezakládá zákon, stojí v rozsudku, který je dostupný na úřední desce.

Podle Nejvyššího soudu matka ani její manžel nic neporušili, žili v Česku legálně, pracovali a přispívali do systému zdravotního pojištění. Předčasnému porodu nemohli zabranit. Navíc bylo podle soudu „fakticky vyloučeno“, aby dítě ihned komerčně pojistili, a to vzhledem k předčasnosti porodu, souvisejícím zdravotním komplikacím a zdrženlivému postoji komerčních zdravotních pojišťoven k pojišťování nemocných cizinců.

Soudní spor trvá od roku 2016. Městský soud v Brně původně uložil matce povinnost zaplatit nemocnici více než půlmilionové náklady na péči. Krajský soud v Brně ale rozhodnutí později změnil, upozornil na mezeru v právní úpravě, žalobu zamítl a jeho verdikt nyní potvrdil také Nejvyšší soud. Předčasně narozené dítě mělo ještě dvojče, kvůli kterému je veden další spor.

Komplikovanou situací některých cizinců a jejich dětí narozených v ČR se v roce 2017 zabýval Ústavní soud. Zamítl tehdy návrhy na zrušení části zákona o veřejném zdravotním pojištění. Návrhy podaly pražské soudy na základě komplikované situace matek z Ukrajiny. Jedna si musela zaplatit náklady spjaté s porodem, druhá měla hradit lékařskou péči o dítě.
Podle ústavních soudců není neobvyklé ani podezřelé, pokud se úroveň sociálních práv u různých skupin obyvatelstva liší podle těsnosti jejich vazby ke konkrétnímu státu. Je úlohou zákonodárců, aby stanovili vhodný rozsah veřejného zdravotního pojištění a bezplatné péče. Do politické diskuse o rozsahu zdravotního pojištění nechtěl Ústavní soud zasahovat.
Soud však tehdy nebyl jednotný, nález přijal jen těsně. Sedm soudců mělo odlišné stanovisko. „Konkrétní zájem na ochraně finančních prostředků státu nelze považovat za natolik závažný, aby mohl ospravedlnit takové omezení finanční dostupnosti zdravotní péče pro děti,“ stálo v odlišném stanovisku podepsaném také předsedou soudu Pavlem Rychetským a místopředsedou Jaroslavem Fenykem.

X X X

Vnitro vydalo návod k vymáhání pokut: Lze zadržet i vůz, který patří firmě

Návod k novému oprávnění policistů a celníků žádat při silniční kontrole po řidičích nebo provozovatelích vozů zaplacení neuhrazené pokuty za dopravní přestupky vydalo ministerstvo vnitra. V případě nezaplacení mohou orgány nově zadržet značku nebo vůz. Pokuty jsou registrovány na osoby, nikoliv na vozy. Lze tedy zadržet i vůz, který patří například firmě. Týká se to i pokut uložených celním úřadem.

Nové oprávnění policistů vstoupilo v účinnost od 1. ledna 2022 novelou 418/2021 Sb., kterým se novelizuje zákon o Policii České republiky, zákon o Celní správě České republiky, zákon o obecní policii a zákony související. Novou pravomoc vymáhat pravomocně uložené pokuty uložené v dopravě mají policisté, celníci a obecní strážníci. Ministerstvo vnitra k tomu zveřejnilo obsáhlé vysvětlení formou nejčastěji kladených otázek.

V novém § 42a stojí toto:
Oprávnění policisty při kontrole motorového vozidla požadovat uhrazení nedoplatku
(1) Policista je oprávněn při kontrole motorového vozidla požadovat po řidiči tohoto vozidla uhrazení jeho nedoplatku nebo nedoplatku provozovatele tohoto vozidla na pokutě za přestupek podle zákona o silničním provozu, zákona o pozemních komunikacích nebo zákona o silniční dopravě, umožní-li mu uhrazení nedoplatku na místě kontroly motorového vozidla v hotovosti a bezhotovostním převodem, k němuž je dán platební příkaz prostřednictvím platební karty, a to pouze v případě, pokud

a) byla pokuta, jejímž neuhrazením vznikl nedoplatek, uložena celním úřadem, nebo
b) byl nedoplatek na této pokutě předán k vymáhání obecnému správci daně.
(2) Nedoplatkem se pro účely tohoto zákona rozumí nedoplatek, u kterého není povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky.
(3) Poskytnutí informace o nedoplatku podle odstavce 1 provozovatele motorového vozidla řidiči tohoto vozidla není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu.
Úplný manuál je zde.

Vnitro: Ověřte si, zda řidič vašeho vozu má zaplaceno
V případě neuhrazení pokuty pak podle novely účinné od 1. ledna 2022 zadrží policista nebo celník registrační značku nebo zabrání odjezdu vozidla botičkou, a to s výjimkou „případu hodných zvláštního zřetele“. Takovými případy jsou podle „manuálu“ například přeprava zvířat, dětí nebo nemocných či nemobilních osob. Zvláštní zřetel však policista nebo celník nemusí zohlednit při vykládce nebo nakládce či nastupování dětí v místě bydliště.

„Tabulky registrační značky na výzvu policisty (celníka, strážníka) odmontuje a vydá řidič vozidla. Pokud je odmítne vydat, odejme je policista (celník, strážník) sám,“ stojí v návodu.
Postup se týká řidičů s nezaplacenými pokutami i provozovatelů vozů s nezaplacenými pokutami – fyzických a právnických osob, tedy živnostníků a firem. Policisté tak mohou nasadit botičku na vůz provozovatele proto, že jeho řidič má registrovanou nezaplacenou pokutu.

„Vztahuje se oprávnění policistů (celníků, strážníků) i na vozidla, s nimiž nebyl spáchán přestupek? Ano, to se může stát. Nedoplatky nejsou evidovány podle registrační značky, ale podle osoby řidiče nebo provozovatele, která má nedoplatek. Je tedy vhodné si (zejména v případě řidiče, který není provozovatelem vozidla) ověřit, že nemá nedoplatky,“ uvádí k tomu dále ministerstvo vnitra v často kladených otázkách.

Co když dlužník řídí firemní vůz a ten je zadržen?

Situací, kdy je osoba řidiče odlišná od osoby provozovatele, se zabývá celý další blok otázek. Hned první otázku je, jak se dozví provozovatel vozidla, že vozidlu byly zadrženy tabulky registrační značky nebo vozidlo dostalo tzv. botičku?
Odpověď zní, že policista, strážník nebo celník provozovatele vyrozumí: „V případě, že má provozovatel zřízenu datovou schránku, zašle policista (celník, strážník) vyrozumění o zadržení registrační značky nebo použití botičky do jeho datové schránky.  V ostatních případech zašle vyrozumění doporučeným dopisem, emailem se zaručeným elektronickým podpisem.“

„Policista (celník, strážník) může vyrozumět provozovatele vozidla také telefonicky, pokud řidič vozidla sdělí nebo např. z dokladů k nákladu vyplývá telefonní kontakt na provozovatele vozidla, a nebrání tomu jiné důvody (např. provozovatel vozidla nehovoří úředním jazykem České republiky). O tomto způsobu vyrozumění se provede úřední záznam,“ stojí v manuálu.

Pokud řidič odmítne sdělit kontakty na provozovatele nebo provozovatele nelze zjistit z registru, nastane podle manuálu „zbytečná obtíž“ a orgán „vyrozumění“ neprovede.
K nedoplatkům z obcí se celníci a policisté nedostanou
Podle manuálu vnitra je možné pokuty zaplatit na místě policistovi, celníkovi nebo obecnímu strážníkovi v hotovosti nebo kartou, přičemž u obecního strážníka bude způsob platby záviset, zda má u sebe platební terminál.  

V souvislosti s obecními strážníky zmiňuje návod ministerstva vnitra ještě jednu zvláštnost. Působnost obecního strážníka je omezena na obec, nedoplatky jsou evidovány u obce a policisté ani celníci k této evidenci nemají přístup, pokud obec nedoplatek nepředala to tzv. dělené správy.

„Jestliže obec nedoplatek do dělené správy nepředala a vymáhá ho sama nebo prostřednictvím třetí osoby, je zjištění nedoplatku obtížné, neboť neexistuje centrální evidence nedoplatků všech obcí. Působnost strážníka obecní policie je omezena na obec, kde se přestupek stal a která obecní policii zřídila, nebo na obec, která uzavřela s jinou obcí veřejnoprávní smlouvu podle § 3a zákona o obecní policii*)  (zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů),“ vysvětluje vnitro.

V ostatních případech si řidiči mohou ověřit, zda nemají nedoplatek pokuty nebo pokut v databázi Celní správy, návod je součástí manuálu.
Pokud je řidič přesvědčen, že nedoplatek nemá nebo nesouhlasí s jeho výší, uplatní námitku podle § 159 daňového řádu. „Námitka se uplatní ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděl, a to u správce daně, který úkon provedl (tj. u celního úřadu, u něhož je nedoplatek evidován, nebo – v případě strážníka obecní policie – u obce, kde je nedoplatek evidován). Správce daně námitku posoudí a rozhodne o ní,“ stojí v často kladených otázkách.

Požádat o další značku je přestupek za 50 tisíc
Manuál obsahuje rovněž návod, jak získat registrační značky a vozidlo zpátky: Zaplatit a domáhat se značek a uvolnění auta.
Co když si v případě zadržení tabulky registrační značky zažádám o novou registrační značku?, klade návod další otázku.
„To bychom opravdu nedoporučovali. Podáním žádosti o novou registrační značku byste se dopustili přestupku proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy podle § 2 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, za který hrozí pokuta až 50 tisíc Kč. Vydat registrační značku je totiž možné pouze tehdy, byla-li odcizena, ztracena nebo zničena,“ odpovídá ministerstvo vnitra těm, kteří by pojali takový nápad. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

V ČR se zvedá vlna omikronu. Čeká nás stejný scénář jako Británii, odhaduje Hořejší

Klesající trend epidemie nemoci COVID-19 je zřejmě u konce. Odhalené případy nakažených z posledních dnů značí, že virová nálož v české společnosti nabírá znovu na síle. Přestože by se to mohlo jevit jako důsledek nízkého testování během vánočních svátků, odborníci předpokládají, že současná čísla již reflektují šíření varianty omikron. Ta již v některých západních zemích vedla i přes masivní proočkování populace k rekordním počtům nakažených.

„Myslím si, že je skoro jisté, že se jedná o začátek omikronové vlny, protože již před několika dny se říkalo, že přibližně 15 % nových případů je již omikron. Ten je tak nakažlivý, že za dva až tři týdny to nebude 15 %, ale 100 %,“ odhadoval pro CNN Prima NEWS imunolog Václav Hořejší.

Pandemie dětí je minulostí. Mezi nakaženými aktuálně převažují třicátníci a čtyřicátníci
Laboratoře v Česku v úterý odhalily 10 169 případů koronaviru, poprvé za dva týdny tak přibylo více než deset tisíc nakažených. O týden dřív byl nárůst zhruba o tisíc případů nižší. Reprodukční číslo vypovídající o šíření nákazy se po měsíci vrátilo nad hodnotu 1, opět vzrostlo také incidenční číslo. Na 100 000 obyvatel připadá v posledních sedmi dnech 368 nakažených, o deset více než v úterý.

V některých západních zemích i přes masivní očkování již docházelo kvůli omikronu k rekordním nárůstům. „Není žádný důvod se domnívat, že u nás to bude nějaké jiné než ve Velké Británii, v Dánsku, v Holandsku a tak dále. Byl by zázrak, kdyby tomu tak nebylo,“ konstatoval Hořejší.

Co hrozí s omikronem
Další odborníci zase mírní optimismus, který mutace omikron vyvolává z hlediska jeho dopadů na lidské zdraví. „Je to stále závažnější než běžná chřipka,“ zdůraznil ve vysílání CNN Prima NEWS šéf lékařské komory Milan Kubek. Vánoce a svátky jsme podle něj opět prožili v bezvědomí, málo se testovalo a tvářili jsme se, že se nic neděje. „Budeme se divit, budeme mít 20 tisíc nových případů a nemocnice se začnou plnit,“ dodal.

Kubek: Když naráz onemocní milion lidí, může se zhroutit ekonomika a bude divoký lockdown

Podle biochemika Zdeňka Hostomského je zbytečné zaměřovat se na počet nakažených. „Omikron se vyznačuje vyšší nakažlivostí, tomu se nevyhneme. Každý ho dostane. Má klinicky menší příznaky. Může se stát, že se počet pacientů na JIP zvýší, ale ne úměrně k počtu nakažených. Nárůst nebude dramatický, nezpůsobí kolaps nemocnic,“ uvedl.
Do karantény se podle vědce může při největší vlně omikronu dostat až třetina populace. „Oficiálně nezavřeme školy, ale některé třídy budou vlastně uzavřeny. Stejně tak podniky. Karanténa je přehnanou reakcí,“ dodal biochemik k vládnímu návrhu na její zkrácení.

Dobré zprávy z Dánska
Dánsko bylo jednou z prvních evropských zemí, kde začala koronavirová varianta omikron řádit. Teď odtamtud přichází pozitivní zprávy – tamní vrchní epidemioložka Tyra Groveová Krauseová se domnívá, že pandemie může do dvou měsíců skončit, jelikož se omikron sice rychle šíří, ale riziko hospitalizace je u této varianty oproti deltě dvakrát nižší.
„Do dvou měsíců máme zpátky naše normální životy,“ pronesla v dánské televizi TV 2 vrchní epidemioložka Krauseová z výzkumného ústavu Statens Serum Institut.

Podle ní dosavadní data nasvědčují, že riziko hospitalizace je u omikronu v porovnání s deltou poloviční. Varianta omikron se ale zřejmě rychleji šíří. „Vlna omikronu bude vrcholit na konci ledna. V únoru bude infekcí ubývat, tím se sníží tlak na zdravotnický systém,“ domnívá se epidemioložka.

X X X

Příliš krátké intervaly mezi dávkami jsou kontraproduktivní, varuje vakcinolog

Čím častěji budeme očkovat, tím to principiálně začne být kontraproduktivní, říká vakcinolog Marek Petráš. Dávky podávané v příliš krátkých intervalech nemusí fungovat dostatečně. Snížení účinnosti vysvětluje tím, že vakcíny, které se lidem stále podávají, jsou cílené na původní koronavirus, ne na jeho mutace.

Případy nově nakažených v České republice opět přibývají. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je jediná možnost v boji proti pandemii třetí očkovací dávka.
Posilovací dávka riziko hospitalizace snižuje, problémy však přinášejí neustále se zkracující intervaly, ve kterých se vakcíny podávají. Začaly být už příliš krátké, upozornil Petráš v rozhovoru pro Český rozhlas. Klesající účinnost odůvodnil, tak jako další odborníci, rozšířením mutací, na které současné vakcíny nebyly původně vyvíjené.
Ochrana proti mutacím koronaviru funguje také, podle Petráše je ale limitovaná časem. Běžné očkování má chránit dva až tři roky, v tomto případě to je jen několik měsíců. „Imunitní systém má jakési své záklopky a může se bránit tím, že snižuje odpověď,“ vysvětlil vakcinolog.

Čím delší máme intervaly, tím je naopak imunitní odpověď na očkování vyšší. To podle Petráše platí na jakékoliv očkování. „Takto je náš imunitní systém nastaven. Čím více budeme očkovat, tím to principiálně začne být kontraproduktivní.“ Dodal, že by se s očkováním mělo do jisté míry šetřit.

Petráš vysvětlil, proč se ale intervaly musí zkracovat. Podle výzkumu jeho týmu zajišťuje dávka vakcíny Pfizer ochranu mezi padesáti a šedesáti procenty. Jestli se má zvýšit ochrana populace, musí se intervaly zkracovat. „Je to kompromis mezi tím, co je správně pro imunitní systém a co pro naši obecnou ochranu,“ vysvětlil.

Naděje v podobě nových vakcín
Situaci by mohly vyřešit vakcíny, které se nově vyvíjejí a které mají cílit i na koronavirové mutace. „V tomto roce očekáváme další vakcíny, které jsou založeny na trochu jiném principu, takzvané antigenní, nebo taky proteinové vakcíny,“ uvedl. Tyto budou mít podle Petráše mnohem lepší ochranu. Situace se podle něj poté uklidní a časový interval mezi dávkami se s novými vakcínami opět prodlouží. 

Omikron v lednu otočí epidemii. Jediná zbraň je třetí dávka vakcíny
Podle něho třetí dávka nebude dostačujícím řešením. „Z izraelských poznatků je čtvrtá dávka na spadnutí,“ řekl. Poukázal na rozdíl mezi Českem a Izraelem, kdy jeden stát bojuje s omikronem se třetí dávkou, zatímco druhý stát už se čtvrtou. Tedy přinejmenším u rizikových skupin.
Očkování doporučil celé dospělé populaci. „Jednak kvůli individuální ochraně, jednak je to do jisté míry společenská zodpovědnost,“ uzavřel.

X X X

USA mohou být v roce 2030 diktatura, přijde bouře, varuje kanadský profesor

Ve Spojených státech by mohla do roku 2030 zavládnout pravicová diktatura, která by vedla k totálnímu politickému i sociálnímu zhroucení. Před takovou možností varoval přední kanadský politolog, podle kterého si musí dát jeho domovina na dění u souseda pozor. „Musíme se bránit před kolapsem americké demokracie. Z jihu se k nám blíží bouře,“ varoval.

„Nesmíme tyto možnosti zavrhovat jen proto, že se nám zdají směšné nebo příliš hrozné, abychom si je dokázali představit,“ varoval profesor politologie Thomas Homer-Dixon, jenž vede výzkumné centrum na Univerzitě Royal Roads v kanadském Colwoodu. 

„V roce 2014 by nám myšlenka, že se Donald Trump stane prezidentem USA, připadala absurdní. Ale dnes žijeme ve světě, kde se absurdita pravidelně stává skutečností a všední záležitostí,“ napsal profesor ve své analýze, kterou publikoval list The Globe and Mail.

Podle Homera-Dixona by se americká demokracie mohla do roku 2025 zhroutit, což by následně vedlo k extrémní politické nestabilitě a „rozsáhlému občanskému násilí“. „Do roku 2030, ne-li dříve, by v zemi mohla vládnout pravicová diktatura,“ varoval politolog. 

„Z jihu se blíží bouře“
Většina jeho hypotéz se soustředí právě na myšlenku Trumpova návratu do Bílého domu. „Pokud se Trump po volbách v roce 2024 vrátí, bude mít jen dva cíle, a to ospravedlnění a pomstu,“ myslí si Homer-Dixon, podle něhož bude Trump stále trvat na své lži, že vítězství Joea Bidena roku 2020 bylo důsledkem volebního podvodu. Trump porážku dosud neuznal.
Kanada nyní musí podle politologa „rozvíjející se krizi u sousedů“ pozorně sledovat. „Z jihu přichází strašlivá bouře a Kanada je žalostně nepřipravená. Loni jsme obrátili naši pozornost příliš dovnitř, rozptýleni výzvami koronavirové pandemie a zrychlujícími změnami klimatu,“ myslí si.

Nyní se však Kanada podle Homera-Dixona musí zaměřit na to, co dělat v případě, že se demokracie v USA skutečně rozpadne. „Pokud bude Trump znovu zvolen, i podle optimističtějších scénářů budou ekonomická a politická rizika pro naši zemi nesčetná,“ varoval.

Profesor se domnívá, že jednou z možností, které připadají v úvahu, je i to, že se Trumpova nová administrativa po faktickém zrušení vnitřní opozice pokusí svého severního souseda záměrně poškodit.
„Podle méně optimistických scénářů by rizika pro naši zemi mohla být až existenční. Větší než kterákoli v historii naší federace. Co se například stane, když do naší země dorazí významní političtí uprchlíci prchající před pronásledováním a americký režim je bude požadovat zpět?“ napsal.

Trump může být jen začátek, tvrdí profesor
„Trump a jeho zástup asistentů a rádoby rádců, jako je Tucker Carlson (moderátor Fox News, jenž podporuje Trumpovo tvrzení o volebním podvodu, pozn. red.) či kongresmanka Marjorie Taylor Greeneová (známá šířením konspiračních teorií), přeměnili republikánskou stranu v téměř fašistický kult osobnosti, který je dokonalým nástrojem k ničení demokracie,“ dodal.

Pokud Trump v roce 2024 zvítězí, vydá se cestou pomsty, varuje bývalá mluvčí
Trump ale může podle Homera-Dixona „jen otevřít dveře něčemu horšímu“. 

„Vrátí-li se do úřadu, bude to demoliční koule, která bude nejen ničit demokracii, ale také vyvolá proces politického a sociálního zhroucení,“ líčí s tím, že cíleným obtěžováním a propouštěním bude Trump schopen zeštíhlit řady odpůrců svého hnutí ve státní správě.
„Pak bude připravena scéna pro manažersky kompetentnějšího vládce, jenž vnese řád do chaosu, jenž Trump vytvořil,“ varoval profesor.

X X X

Neočkovaní policisté a hasiči couvnou, aby si udrželi místa?, míní Hořejší

Odchod zdravotníků, policistů a hasičů kvůli odmítání povinného očkování nehrozí, míní imunolog Václav Hořejší. Nakonec ustoupí a naočkovat se nechají, protože nebudou chtít přijít o místa, řekl v úterý na CNN Prima News. Reagoval na petici proti povinné vakcinaci příslušníků Integrovaného záchranného systému (IZS).

„Nevěřím, že odejdou. Pokud lidé, kteří v těchto zaměstnáních mají dobré a placené místo, říkají, že odejdou a budou nezaměstnanými, tak tomu nevěřím,“ prohlásil na adresu signatářů petice imunolog v pořadu 360° na CNN Prima News.
Dodal, že podobné „vyhrožování“ odchodem ze zaměstnání zaznamenaly i jiné země, které povinné očkování zavedly. „Případů, které se realizovaly, bylo málo,“ řekl Hořejší.

Pro signatáře petice nemá imunolog pochopení, například kvůli tomu, že lidé mají v těle od narození celou řadu vakcín. „Máme povinné očkování kojenců proti devíti nemocem. Ty děti to zvládnou bez problémů a tito dospělí lidé se bojí jednoho píchnutí do ramene,“ zmínil Hořejší. Podotkl, že pokud někdo z příslušníků IZS sloužil v zahraničí, stejně musel podstoupit očkování proti některým cizokrajným nemocem.

Beran: Povinné očkování nemá smysl, vakcína vyprchá, kolektivní imunita není
Petici Iniciativy 21 už podle jejích autorů podepsalo přes deset tisíc lidí. Jsou mezi nimi i policisté, hasiči, vojáci a zdravotníci. Mezi tváře iniciativy patří například imunoložka Zuzana Krátká nebo epidemiolog Jiří Beran. Povinnou vakcinaci v IZS kritizovali na úterním tiskovém brífinku.

Vakcinační propaganda, řekl právník
S názorem Hořejšího na CNN Prima News nesouhlasil další představitel Iniciativy 21 právník Jindřich Rajchl, podle něj většina zaměstnanců opravdu skončí. Dodal, že příslušníky IZS už nyní k očkování nutí.
Rajchl míní, že je nesmysl očkovat proti koronaviru například hasiče v dobré kondici kolem třiceti let. „Je to vakcinační propaganda. Je to snaha do lidí nacpat vakcínu za každou cenu,“ vyjádřil se.

Ministra zdravotnictví Vlastimila Válka vyzval, aby neotálel do poloviny února s oznámením, jak nakonec vyhláška o očkování bude nakonec vypadat. Minulá vláda ji změnila a zahrnula do povinného očkování i seniory.

X X X

Piráty jsem ve vládě nechtěla. Vedení strany je vyčerpané, hlásá Bartošova vyzývatelka.

Piráti ve volební kampani zapomněli na své skalní voliče, ztratili tvář a vsadili jen na pragmatismus, který nevyšel. Takovými slovy kritizovala vývoj ve straně kandidátka na šéfku jedenatřicetiletá Jana Michailidu. Vedení partaje je podle ní vyčerpané a musí si buď odpočinout, nebo se soustředit na politické funkce. Sama pro vstup do vlády ani do koalice nehlasovala, ale je připravena pirátské ministry v jejich misi podporovat.

X Proč chcete být předsedkyní Pirátů?

Po volbách i po kampani samotné je velká část užšího vedení strany hodně vyčerpaná a potřebuje se soustředit na odpočinek nebo na nově nabyté funkce. Jelikož mám zkušenosti z republikového výboru, který je ale spíše zaměřen na dlouhodobé fungování a na vnitrostranickou legislativu, tak jsem si řekla, že bych mohla být užitečnější právě v užším vedení, které je zaměřené spíše na krátkodobou a střednědobou strategii. Ze situace, v níž jsme, potřebujeme rychle odkormidlovat a myslím, že k tomu mohu být nápomocná.

Hodně by nám mělo pomoct dotáhnutí už rozjetých projektů – reforma naší odborné sekce, dále zlepšení
vnitrostranické komunikace a kultury, kde jsme si najali externí firmu. Zároveň bychom měli řešit, abychom měli příjemné a motivující prostředí pro dobrovolníky, na nichž celá naše politická moc od začátku stojí. Vně strany je náš hlavní úkol ve spolupráci s mediálním odborem dotáhnout koncepty naší vnější komunikace, aby byla zároveň autentická a zároveň politicky průchozí.

X Co přesně si pod tím máme představit? Ve své řeči uveřejněné na pirátském fóru jste uvedla i návrat k transparentnosti, tak i v tomto smyslu?

I ve straně se objevují hlasy o tom, že bychom měli transparentnost omezit, abychom se tím nestříleli do nohy. A její omezení bylo cítit i během předvolební kampaně. Bylo to ale dáno i tím, že jsme byli v koalici a museli jsme dělat logicky kompromisy. Považuji to za velké téma, které budeme muset vydiskutovat a najít průchozí kompromis pro všechny.

U Pirátů se schyluje k velkému boji. Uhájí Bartoš post šéfa? Má hned tři vyzyvatele

X Jste pro pokračování celostátního fóra tak otevřeného, jak je dnes?

Měli bychom pokračovat v tom, že veřejnost může do důležitých stranických rozhodnutí nahlédnout. Jsme v tom průkopníky, měli bychom se toho držet a měli bychom ukázat, že to jde. Neříkám, že má být veřejně každá diskuze Franty a Aničky z Horní Dolní, ale důležitá rozhodnutí stranických orgánů, která mají dopad na veřejnou politiku, by podle mě veřejná být měla.

X Občas mi přijde, že někteří Piráti napíší něco dřív, než vůbec domyslí, jaký by to na stranu mohlo mít skutečně dopad.
Je to o kultuře komunikace, která u nás skutečně není vždy úplně ideální. Musíme to řešit systematicky právě na straně kultivace, ne tím, že uvnitř sice budeme mít chlívek, ale zavřeme ho, aby to nikdo neviděl.

X Jak jste se osobně stavěla ke koalici se STAN? Byla jste pro?

Ne.

X A pro vstup do vlády?

Ne.

X Proč?

Asi to rozdělím. U vstupu do koalice jsem vedla oponentní tým, který připravoval oponenturu k analýze. Byla jsem principiálně proti hlavně kvůli tomu, že mi nepřišlo, že je to rovná soutěž. Už sama analýza byla nakloněna spíš ke koaličnímu postupu, to mi nepřišlo fér. Ale rozhodnutí jsem respektovala a na kampani jsem se podílela snad konstruktivně. Následně po výsledku voleb byla strana dost v deziluzi a přišlo mi, že zápřah, který dostaneme tím, že budeme ve vládě a stále v mediálním hledáčku, nám nedá dostatečný prostor pro to se dostatečně oklepat. I proto jsem do vlády nechtěla. Ale členové se opět rozhodli jinak a já to respektuji a budu se maximálně snažit obnovu strany dělat i při tom a věřím, že to zvládneme.

 Voličů, kteří nám dali důvěru ve chvíli, kdy nás nikdo jiný nebral vážně, bychom si měli vážit nejvíce, ale my jsme je brali jako samozřejmost

X Jak to jde dohromady? Nestane se to, že ministři a poslanci budou zastávat jinou politiku než vedení strany?

Nemyslím si. Náš program a jeho prosazování vychází z práce odborných týmů, které fungují víceméně demokraticky a dobrovolnicky. I naše politika tedy vzniká kolektivně.

X Nebude pro Piráty nevýhodou, že předsedkyně nebude v žádné významné funkci a nebude tolik vidět?

Za mě by to nemělo být nevýhodou. Jsem připravena za stranu vystupovat v záležitostech, které se týkají směřování strany, ale nevidím problém v tom, když konkrétní témata budou prezentovat dotčení odborníci a přímo volení zástupci či členové vlády, kteří je mají v gesci.

X Udělalo něco končící vedení špatně? Třeba Ivan Bartoš?

Je to těžká otázka. Myslím, že všichni dělali věci, jak v té chvíli nejlíp dovedli. Ale konstelace a sled událostí je dohnaly k tomu, aby šli stále do většího výkonu. Bylo třeba, aby se někdo na chvíli zastavil a podíval se, co se vlastně děje. Přijde mi, že je to hodně semlelo a nezvládli se dívat kolem a nezvládli sledovat příznaky toho, co se řítí. Byli tolik pohlcení událostmi, že ani vlastně nemohli v zápřahu, ve kterém byli, něco změnit.

X Ve své řeči hovoříte i tom, že se Piráti vydali až moc na cestu pragmatismu. Proč je to špatná cesta?

Nerada používám slova správná nebo špatná. Za mě by náš záměr prostě měla být nějaká syntéza, kdy si udržíme autenticitu a zároveň to bude politicky průchozí, a to jak v tom strategickém směřování strany, tak i v mediální prezentaci. Nepřicházím s tím, že pragmatismus je úplně špatně a pojďme se na něj vykašlat. Říkám, že to, co jsme dělali teď, úplně nefungovalo, tak se pojďme pobavit o tom, jak to dělat jinak.

Čtvrtina voličů kroužkovala STAN kvůli negativnímu vztahu k Pirátům, ukázal průzkum

X Není to trochu naivní pohled člověka, který na politickém vrcholu úplně nebyl?

Možná ano, ale ještě jsme to jako strana nezkusili. Vyrostli jsme na čistém idealismu až aktivismu. Naše první kampaně byly pro velmi úzkou skupinu obyvatel a byly zábavné a humorné. Poté jsme se pokusili o hodně pragmatický způsob a na naše začátky jsme vlastně zapomněli, místo toho, abychom z nich udělali naše výhody.

X Máte pocit, že jste ztratili pirátskou tvář a autenticitu?

Nemyslím, že jsme to ztratili, ale myslím, že to neměla kampaň, kterou jsme vedli.

X důvodů nevolila. Myslíte to tak, že jste vlastně ztratili ty, kteří stranu drželi na začátku?

Částečně ano. Přijde mi, že voličů, kteří nám dali důvěru ještě ve chvíli, kdy nás nikdo jiný nebral vážně, bychom si měli vážit nejvíce, ale my jsme je brali jako samozřejmost a věřili jsme, že nám to hodí, ať už se bude dít cokoliv, a to se prostě nestalo. Musíme k nim najít cestu zpátky, ale zároveň dokázat oslovit i další.

 Věřím, že o konopí v tomto volebním období ještě uslyšíme.

Hodně jde o svobodu jednotlivce. O to, aby se nedělo příkoří lidem, kteří jsou z marginalizovaných skupin. Dále o to, aby stát fungoval efektivně a byl digitalizovaný a o racionální a evidence based přístup v politice obecně. Například, aby témata energetiky byla založena spíše na vědecké evidenci než na geopolitické situaci apod.

X tolik debatovanou legalizaci konopí?

Jako vedoucí meziresortního týmu Návykové chování se na tvorbě programu i konkrétních návrhů legislativních změn podílím celou dobu. V současné chvíli jsme ve fázi přípravy věcného záměru komplexní regulace konopí, který vychází z rozsáhlé analýzy dopadů vypracované za účasti externích odborníků. Na základě věcného záměru poté bude vznikat paragrafové znění, které budeme chtít předložit. Vzhledem k tomu, že regulaci psychoaktivních látek na základě jejich skutečné společenské nebezpečnosti se nám podařilo dostat i do společného programu koalice Spolu a Pirátů se STAN, věřím, že o konopí v tomto volebním období ještě uslyšíme.

X Kdybyste se nestala předsedkyní, budete kandidovat na místopředsednický post?

Určitě.

X Koho byste tam z těch až 18 uchazečů ráda viděla?

Obecně bych nejprve ráda řekla, že bych byla ráda, aby prošel podnět na rozšíření postů z pěti na sedm, protože je to malý krůček k lepšímu zvládání stranické exekutivy.

X X X

Italského mafiána pomohlo dopadnout Street View. Roky se skrýval ve Španělsku

Italského mafiána, který v roce 2002 utekl z římského vězení, pomohl dopadnout snímek z mapové aplikace společnosti Google. Před italskou justicí se mafián skrýval ve Španělsku. Informovala o tom španělská a italská média.
Jedenašedesátiletý Gioacchino Gammino byl zatčen loni v prosinci díky fotografii z aplikace Street View, která ho zachytila před jeho obchodem s ovocem a zeleninou.

„Jak jste mě našli? Deset let jsem nevolal ani své rodině,“ divil se podle médií Gammino při zatýkání italskou a španělskou policií ve městě Galapagar nedaleko Madridu.
Na snímku z mapové aplikace měl sice italský mafián rozostřený obličej, italští vyšetřovatelé ale podle obchodu, před nímž stál, našli facebookový profil restaurace se sicilskými specialitami. Na ní byla i fotografie jejího šéfkuchaře Manuela, v němž vyšetřovatelé ze sicilského Palerma poznali Gammina s jistotou podle jizvy na obličeji.

Gammino, odsouzený před lety za vraždy k doživotnímu trestu vězení, se na přední stránky novin dostal v červnu 2002, kdy se mu podařilo uprchnout z římské věznice Rebibbia. Pomohlo mu natáčení filmu ve věznici a jeho spoluvězeň, který vyvolal zmatek během návštěv příbuzných. Mezi ně se pak Gammino vmísil a zmizel.
Zadržený italský mafián má přezdívku Španěl, protože do Španělska poprvé utekl už v 90. letech. Tehdy byl zatčen v Barceloně a v roce 1999 předán italské justici.

X X X

Djokovič musí opustit Austrálii. Tenista nepředložil doklady pro výjimku z očkování

Tenista Novak Djokovič musí opustit Austrálii, kam přiletěl na turnaj Australian Open.Zdroj: Profimedia
Australské úřady odepřely Novaku Djokovičovi vstup do země a podle informací listu The Age musí ještě během dne (ve čtvrtek) odcestovat. Srbský tenista, který po středečním příletu do Melbourne uvízl na letišti Tullamarine, nepředložil potřebné doklady a nesplnil podmínky pro překročení hranice.

Djokovič se dostal do problémů kvůli špatnému typu víza, které mu nyní bylo zrušeno. Srbský hráč chtěl do Austrálie vstoupit na základě dokumentu, který neumožňuje zdravotní výjimku z očkování proti koronaviru. Právní zástupci světové jedničky se ještě snaží rozhodnutí zvrátit.

„Cizinci, kteří nemají platná víza nebo jim bylo vízum zrušeno, budou zadrženi a vykázáni z Austrálie,“ uvedla australská pohraniční služba v oficiálním prohlášení.

Lidé nezvládají dlouhodobý lockdown. Australan se zapálil, Číňané trpí zákazem nákupů

Srbský tenista přiletěl na Australian Open bojovat o rekordní 21. grandslamový titul právě díky výjimce, kterou za dosud nevyjasněných okolností obdržel. Imigračním úředníkům musel předložit dokumenty dokazující oprávněnost lékařské výjimky. Spekuluje se, že ji získal díky prodělání COVID-19 v posledních šesti měsících. Hráč ale podrobnosti nezveřejnil a nikdo jiný to udělat nemůže.

Udělení výjimky pro Djokoviče v Austrálii vyvolalo vlnu nevole, protože Australian Open je jinak přístupné jen pro očkované hráče a veškeré další aktéry a v zemi platí přísná nařízení.
Na schválení vstupu do země čekal srbský tenista od příletu ve středu před půlnocí australského času podle svého otce v izolaci, kde ho hlídala policie. „Novak je momentálně v místnosti, do které nikdo jiný nesmí. Před vstupem do ní hlídají dva policisté,“ citoval Srdjana Djokoviče internetový portál B92, podle kterého u sebe tenista nemohl mít ani mobilní telefon.

Srbský prezident nabídl pomoc
Pomoc Djokovičovi nabídl srbský prezident Aleksandar Vučič. „Řekl jsem našemu Novakovi, že je s ním celé Srbsko a že naše úřady dělají, co mohou, aby to obtěžování nejlepšího tenisty světa okamžitě skončilo,“ uvedl Vučič v prohlášení na Instagramu.
V Bělehradě byl na ministerstvo zahraničí předvolán australský velvyslanec, v Austrálii se v případu angažuje srbská ambasáda. S prodlužujícím se jednáním s imigračními úředníky ale podle australských médií rostla pravděpodobnost, že Djokovič bude nakonec muset odletět ze země.

Tým dvacetinásobného grandslamového šampiona požádal o špatný typ víza. Pohraniční služba kvůli tomu kontaktovala vládu státu Victoria. „Federální vláda se dotázala, zda podpoříme žádost Novaka Djokoviče o vstupní víza do Austrálie. Neposkytneme Novaku Djokovičovi individuální podporu při žádosti o víza, aby se zúčastnil Australian Open 2022. Vždycky jsme jasně deklarovali dvě věci: Schvalování víz je záležitostí federální vlády a zdravotní výjimky jsou záležitostí lékařů,“ uvedla na Twitteru ministryně sportu státu Victoria Jaala Pulfordová.

Mluvčí pohraniční služby později její vyjádření upřesnila. „Australský pohraniční úřad nežádal vládu Victorie o souhlas s vízem. Chtěl, aby vláda Victorie potvrdila svá veřejná vyjádření o podpoře jeho vstupu do země, a zjišťoval, zda má Victoria informace ohledně jeho zdravotní dokumentace,“ citoval ji The Age.

X X X

Francie překonala evropský rekord. Za den přibylo přes 300 tisíc nakažených

Pandemie ve Francii dál sílí, a země si za středu připisuje další rekordní přírůstek nově nakažených za jediný den. Ministr zdravotnictví Olivier Véran v parlamentu uvedl, že jich za posledních 24 hodin úřady zaznamenaly kolem 335 000. To je zároveň celoevropský denní rekord od začátku pandemie covidu-19. Rekordní přírůstky hlásí i Švédsko, Nizozemsko, Itálie, Izrael a Chorvatsko.
Kvůli covidu-19 za uplynulý den zemřelo dalších 246 lidí ve francouzských nemocnicích. Počet pacientů s koronavirem na jednotkách intenzivní péče stoupl z 3 665 na 3 695.

Dosavadní francouzské maximum bylo úterních 271 686 infekcí za 24 hodin. Kvůli rychle se šířící variantě omikron se 67milionová země dokonce rozhodla, že umožní dál pracovat infikovaným zdravotníkům, kteří nemají příznaky covidu-19. Důvodem je obava, že by jich mohl být nedostatek, pokud jich příliš skončí v karanténě.

Ve Francii, která zatím situaci zvládá lépe než v některých předchozích vlnách, se poprvé počet nakažených přehoupl přes 200 000 v posledním týdnu loňského roku. Poté tři dny úřady evidovaly pokles, který ale mohl souviset i s obdobím kolem oslav příchodu nového roku, kdy fungoval menší počet testovacích míst. Od úterý jsou čísla znovu dramatická.
X Rekordní čísla hlásí i Švédsko a Nizozemsko

Švédsko zaznamenalo v úterý 17 320 nových případů koronavirové infekce, což je nový denní rekord. Ten hlásí také Nizozemsko s 24 590 případy za posledních 24 hodin, informovaly místní úřady. V obou zemích prudké nárůsty počtů infikovaných zjevně souvisí mimo jiné s rychlým šířením vysoce nakažlivé koronavirové varianty omikron. Mezi nakaženými jsou aktuálně i švédský král Carl XVI. Gustaf a královna Silvia.

V desetimilionovém Švédsku počet nových případů stoupá od listopadu a v prosinci vláda dokonce zpřísnila podmínky pro veřejná shromáždění a vyzvala k práci z domova všude tam, kde je to možné. Přes zpřísnění zůstávají švédské restrikce ve srovnání s mnoha jinými evropskými zeměmi mírné. 

„Samozřejmě zvažujeme, zda situace vyžaduje nová opatření širšího záběru, ale zatím jsme k tomu nepřijali žádná opatření,“ řekla Britta Björkholmová ze švédského úřadu veřejného zdraví. „Během posledních několika týdnů jsme viděli posun a nyní varianta omikron dominuje, pokud jde o nové infekce ve Švédsku,“ uvedla dále Björkholmová.

Strmý nárůst počtu nakažených odpovídá nejhoršímu scénáři, který úřad zveřejnil před Vánocemi. Björkholmová na tiskové konferenci uvedla, že vrchol statistiky nových případů se očekává někdy kolem poloviny ledna. „Máme rychlý nárůst počtu případů, ale dosud ne tak velký dopad na zdravotnictví,“ řekla expertka. Počet případů na jednotkách intenzivní péče, kterými jsou většinou neočkovaní pacienti, a počty zemřelých jsou podle Björkholmové výrazně pod předchozími vrcholy.

Covid láme evropské rekordy. Nejpostiženější jsou Francie a Velká Británie
Nizozemsko, které má přibližně 17,4 milionu obyvatel, hlásí 24 590 pozitivních testů za posledních 24 hodin, což je podle oficiálních dat dosud nejvyšší počet. Předchozí rekord země zaznamenala 24. listopadu, kdy do statistik přibylo 23 713 nakažených.
V Nizozemsku byla už na konci minulého roku potvrzena dominance varianty omikron a ta převažuje i mezi nově odhalenými případy. V Nizozemsku přitom od 19. prosince nejméně do 14. ledna platí přísná protiepidemická opatření. Zavřené jsou obchody s výjimkou těch, které prodávají zboží základní potřeby, dále restaurace, kadeřnictví, posilovny, muzea, divadla a další veřejná místa. Sejít se nesmějí více než dva lidé.

Přes rychlý nárůst počtu nakažených počet hospitalizovaných klesá. Za posledních 24 hodin na jednotkách intenzivní péče skončilo 13 covidových pacientů, což je nejméně od října. Nyní je na JIP nizozemských nemocnic 449 pacientů s covidem-19, což je o 15 méně než v úterý. Centrum pro koordinaci umisťování pacientů LCPS však upozorňuje, že rychlý nárůst počtu nakažených by se mohl projevit v počtu hospitalizací později v lednu.

X Itálie má rekordní přírůstky druhý den v řadě.

V Itálii se druhý den v řadě potvrdilo nejvíce nákaz koronavirem od počátku pandemie covidu-19. Ve středu to oznámilo ministerstvo zdravotnictví 189 109 nových případů, o den dříve to bylo 170 844 nákaz virem SARS-CoV-2. Za poslední den vzrostl i podíl pozitivních testů, a to na 17,3 procenta. O den dříve to bylo 13,9 procenta. Informovala o tom televize SkyTg24.

Úmrtí spojených s covidem-19 přibylo v Itálii za posledních 24 hodin 231, o den dříve to bylo 259, což byl nejvyšší počet od loňského 30. dubna, kdy to bylo 263 takových úmrtí.
Počty zaznamenaných nákaz koronavirem začaly v Itálii výrazně růst od Vánoc, na silvestra tamní vláda oznámila 144 243 potvrzených nákaz, což bylo tehdy nejvíc od prvního případu v Itálii před téměř dvěma lety.

X Izrael překonal zářijové maximum

Také Izrael za poslední den zaznamenal rekorní počet nakažených. Laboratoře odhalily 11 978 případů koronaviru. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel a uvádí, že prudký nárůst je poháněn vysoce nakažlivou variantou omikron a dochází k němu navzdory cestovním omezením a karanténním pravidlům.
Úterní bilance nově nakažených překonala dosavadní maximum ze 2. září, kdy Izrael při vlně nákaz zaviněné variantou delta zaznamenal 11 345 nově infikovaných.

Izrael se nyní potýká s pátou vlnou nákaz, přičemž podíl pozitivních testů v úterý vystoupil na 6,6 procenta. Reprodukční číslo činí 1,94. Pokud je toto číslo dlouhodobě nad hodnotou jedna, má se za to, že epidemie zrychluje.

X Chorvatsko se potýká s dosud nejsilnější vlnou

Svůj rekord překonalo i Chorvatsko, kde za posledních 24 hodin přibylo 8 587 nově nakažených koronavirem, nejvíce od začátku epidemie nemoci covid-19 v zemi. Oznámil to ve středu premiér Andrej Plenković.
„Ta čísla ukazují, že se omikron šíří. Víme, že je to značně nakažlivější varianta, u nás je výrazně přítomná,“ citovala Plenkoviče veřejnoprávní televize HRT. Nejrychleji se nyní koronavirus šíří v Dalmácii, kde místní úřady podle médií chystají zkrácení otevírací doby barů a restaurací a další opatření.

Dosud nejvyšší denní přírůstek počtu infikovaných zaznamenala čtyřmilionová země loni 10. listopadu, a to 7 315. Před týdnem přibylo v Chorvatsku 5 768 nakažených. V nemocnici je momentálně 1 841 pacientů s covidem-19, z toho 230 vyžaduje intenzivní péči. Na 32 osob za posledních 24 hodin zemřelo. Plně očkovaných je v Chorvatsku 63 procent obyvatel.

X X X

Tři zavražděné za pět dní. Francie se potýká s nebývalou vlnou násilí na ženách

Během prvních dní letošního roku měly ve Francii zemřít nejméně tři ženy, které zabil jejich současný či bývalý partner. Podle feministických aktivistek o tom vláda mlčí a nechce problém domácího násilí řešit. Obětem mělo být 28, 45 a 56 let.

Nejmladší obětí řádění údajných domácích násilníků je 28letá vojačka, jejíž tělo bylo nalezené poblíž města Saumur. Kdosi ji ubodal. Podle místního prokurátora skončil v souvislosti s případem ve vazbě 21letý muž, taktéž voják. Vyšetřovatelé teď prověřují, zda právě on mohl hrůzný zločin spáchat.
Další tělo mrtvé ženy se našlo na východě Francie. Ženu ve věku 56 let nalezli v departementu Meurthe-et-Moselle s nožem v hrudi. Manžel oběti bude za pár dní vypovídat u soudu.

Vévodkyně Kate celá v modřinách a s rozbitým rtem. Co za šokujícími snímky stojí?

V neděli se našlo tělo další mrtvé ženy ve věku 45 let. Osobu našli v kufru auta ve městě Nice. Někdo ji uškrtil. Policie už vyslechla bývalého partnera ženy, který přiznal, že měl s dotyčnou prudkou hádku, do které se zapojil i jejich 24letý syn. Zločin vraždy ale popírá.

Stovky tisíc případů násilí
Feministické aktivistky podle listu The Guardian kritizují vládu z nečinnosti. Podobných případů je údajně celá řada. Podle odhadů dojde každý rok ve Francii k 220 tisícům případů domácího násilí. Soudy ale řeší jen zlomek z nich a pouze v 379 případech nakázaly partnerovi postižené nosit elektronický náramek.

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin se už v srpnu zavázal, že se budou policisté stížnostmi na domácí násilí více zabývat. Navíc oznámil, že na každé policejní stanici bude alespoň jeden zaměstnanec, který se bude primárně zabývat případy domácího násilí.
Web Femicide Census, který se zabývá dopady násilí páchaného na ženách, odhaduje, že situace není kdovíjak růžová ani ve Velké Británii. Tam údajně muž zabije ženu každé tři dny. Většinu obětí prý zabíje právě současný či minulý partner.

X X X

Výjimečný stav už platí v celém Kazachstánu. Prezident řekl, že bude postupovat ‚maximálně tvrdě‘

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev ve středu navečer vyhlásil výjimečný stav v celé zemi. Podle ruských tiskových agentur jde o reakci na nejhorší protistátní nepokoje za více než deset let. Hlava státu už dříve zavedla mimořádné opatření v metropoli Nur-Sultanu, v největším městě Almaty a na západě země. Nepokoje původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu. Na ten jezdí drtivá většina Kazachů.

Prezident Kazachstánu chce proti tři dny trvajícím nepokojům v ulicích zakročit maximálně tvrdě.
Výjimečný stav proto ve středu rozšířil Tokajev na celou zemi. V Kazachstánu tak platí zákaz shromažďování, nočního vycházení nebo prodeje střeliva, zbraní a alkoholu. 

Kazašský prezident také ve středu požádal hlavy států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), aby mu pomohli potlačit nepokoje v jeho zemi. Hovoří o „teroristické hrozbě“, informovala agentura TASS. Vojenskou alianci v čele s Ruskem tvoří několik států někdejšího Sovětského svazu. 

Kazachstánem otřásají protesty proti zdražení LPG. Policie zatkla 200 lidí, prezident odvolal vládu
Kasym-Žomart Tokajev zároveň oznámil, že se místo svého předchůdce v úřadu, prvního prezidenta Kazachstánu Nursultana Nazarbajeva, ujal funkce předsedy bezpečnostní rady státu.
Prohlásil, že nebude tolerovat rabování obchodů a násilí páchané na občanech. Skupiny banditů podle něj zabili několik strážců veřejného pořádku.

Tokajev ve středu také odvolal vládu a té prozatímní nařídil, aby ceny paliv i dalšího nezbytného zboží zregulovala. Premiéra Askara Maminu nahradil v čele kabinetu první místopředseda dosavadní vlády Alikhan Smajlov.
Kazašský prezident rovněž slíbil, že předloží návrhy na politickou transformaci země a postaví se do čela zavádění reforem. Protesty ale v kazašských městech pokračují.

Podle ruského deníku Izvjestia demonstranti v Almatě zapálili budovu radnice a prokuratury. Obsadili také tamní rezidenci prezidenta a letiště. Aeroflot a další letecké společnosti začaly rušit spoje do Kazachstánu. 
Protesty, které trvají už třetí den, vyvolalo zdražení kapalného plynu používaného jako náhražka benzinu v autech. Jeho cena se zdvojnásobila. Protesty nejprve vypukly v Žanaozenu, odkud se následně rozšířily do dalších měst.
Kazašská policie zatkla od neděle již více než 200 lidí.

X X X

Ostuda padá na všechny, reagují zaměstnanci Vsetínské nemocnice na kauzu falšování certifikátů

Smutný a nepochopitelný případ. Tak reagují zdravotníci Vsetínské nemocnice na zprávu o falšování certifikátů v tamním očkovacím centru. Dvě ze čtveřice žen, které se podle policie na falšování podílely, přitom viděly vyčerpání zdravotníků během podzimních měsíců, kdy na vsetínském covidovém oddělení leželo nejvíce pacientů v celé zemi.

V očkovacím centru Vsetínské nemocnice zdravotní sestry dále přijímají zájemce o očkování.
„Za celých 50 let jsem se s ničím takovým tady nesetkala. Bylo mi to moc líto, že taková ostuda v podstatě padá na všechny zdravotníky Vsetínské nemocnice,“ reagovala na zprávu o falšování certifikátů zdravotní sestra Zdeňka.

Poslechněte si reportáž ze vsetínské nemocnice o falšování certifikátů
O kauze, která teď rezonuje celou nemocnicí, se stejně jako její kolegyně dozvěděla z médií. „Dnes ráno jsme přišly do práce po včerejších zprávách, kde to asi probíhalo na každé stanici. Byly jsme z toho moc smutné,“ přiblížila ve středu pro Český rozhlas Zlín.
V nemocnici, pod kterou očkovací centrum spadá, se o možném nelegálním zprostředkování certifikátů dozvěděli na začátku prosince. „Dostali jsme oznámení veřejnosti, že je podezření, že se tady něco takového děje, a to jsme hned předali na policii,“ nastínila ředitelka Věra Prousková.

Policie: Ženy falšovaly covid certifikáty. Dvě pracovaly v očkovacím centru, jedna ničila vakcíny
Dvě ze čtyř stíhaných žen pracovaly přímo v očkovacím centru. „Jedna kolegyně, nebo bývala zaměstnankyně, požádala o ukončení pracovního poměru a s druhou pravděpodobně rozvážeme pracovní poměr dnes,“ dodala Prousková.

Podle ní jde o selhání jednotlivců, které znevážilo práci ostatních zdravotníků. „Pro nás jako vedení je to obrovské zklamání v tom, že je zdravotník - v době takové pandemie, těch hrůz, které se dějí některým pacientům, kteří těžce umírají - něčeho takového schopen. To je pro mě obrovské zklamání.“
Jedna ze zdravotních sester dostala za navádění do systému kosmetiku v několikatisícové hodnotě, druhá žádnou úplatu nedostala.