Bývalý předseda ODS a exprezident Václav Klaus se obrátil na Fialu kvůli Ukrajině. I když Rusko sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků konfliktu, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně, uvedl Klaus. Dopis ČTK za Institut Václava Klause poskytl Petr Macinka. Klaus Fialovi vyčetl "nepochopitelnou pasivitu" vůči tomu, co se na Ukrajině odehrává.

BIDEN S JOHNEM SE PLETOU DO UKRAJINY A CHTĚJÍ VYPROVOKOVAT VÁLKU S RUSKEM?

Situaci vidí jako neudržitelnou a vrcholně nebezpečnou. "Konflikt na Ukrajině je dlouhodobě největší bezpečnostní hrozbou na našem kontinentě. Probíhající vojenská eskalace ohrožuje celou Evropu, včetně České republiky," napsal.
Na Ukrajině se podle Klause odehrává velmocenský střet USA s Velkou Británií na jedné straně a Ruska na druhé straně. Bývalý prezident poznamenal, že zájmem Ukrajinců válečný střet na jejich území není, doplatili by na něj hlubokým ekonomickým rozvratem, společenskou destabilizací a totální ztrátou nezávislosti. Klaus varoval, že se do "válečných hrátek" může vloudit chyba, která uvede do pohybu nezvladatelný vývoj.

"I když Rusko nepochybně sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků konfliktu, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně. Bez Ruska a na jeho úkor nelze dnešní konflikt vyřešit," dodal bývalý prezident.
Odmítl zapojení Česka do vojenské eskalace konfliktu a dodávání zbraní, stejně jako zneužívání konfliktu ve vnitropolitickém zápase. Fialu jménem svého institutu vyzval, aby "zajistil zodpovědné a důstojné vystupování jednotlivých členů" vlády a zasadil se o zahájení vážných a zodpovědných jednání všech zainteresovaných stran s cílem naplnit minské dohody a vyjednat bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany konfliktu.

X X X

Ukrajina se může zříci členství v NATO, řekl velvyslanec a vyvolal bouři

Ukrajina je ochotna uvažovat o tom, že by se zřekla ambicí stát se členskou zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystajko. Naznačil tak, že vláda v Kyjevě je připravena tváří tvář hrozbě ruské invaze učinit významné ústupky. Po kritice z domova však svá slova vzal zpět.

Prystajko v rozhovoru pro BBC uvedl, že Ukrajina je ochotna „být flexibilní“ vzhledem ke svému cíli stát se členskou zemí NATO. „Mohli bychom - obzvláště v situaci, kdy je nám vyhrožováno, kdy jsme vydíráni, kdy jsme k tomu tlačeni,“ odpověděl na otázku, jestli je Kyjev připraven změnit názor na své členství v Severoatlantické alianci.
Aby nebylo žádných pochyb, moderátor BBC se ho ještě přeptal, jestli by se Ukrajina skutečně mohla zříci cíle stát se členem západního obranného bloku, který je dokonce zakotven v ukrajinské ústavě.

„Ano. V tuto chvíli částečně jdu proti našemu hlavnímu dokumentu. Říkám, že jsme flexibilní, snažíme se najít nejlepší cestu ven. Pokud budeme muset udělat nějaké vážné ústupky, můžeme to udělat. Nepochybně,“ dodal zkušený diplomat, který dokonce před dvěma lety stál v čele ministerstva zahraničí.

Z jeho strany to byl výrazný signál v současné krizi. Rusko kolem hranic Ukrajiny hromadí vojenskou techniku a od Západu se domáhá záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Západ varuje před bezprostřední hrozbou ruské invaze, tři desítky států proto z Kyjeva odvolávají diplomaty a varují své občany před cestami na Ukrajinu.

Mluvčí americké diplomacie Ned Price řekl, že USA zaznamenaly poznámky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, nicméně zatím od Ruska neviděly žádné reálné známky snah o zmírnění napětí. Podobně jako mluvčí Pentagonu John Kirby pak prohlásil, že ruská invaze nyní může přijít v podstatě kdykoliv a že Rusko naopak svou přítomnost u ukrajinských hranic nadále posiluje.

Zlato se v pondělí kvůli rusko-ukrajinskému napětí vyšplhalo na tříměsíčním maximum. Na promptním trhu cena kolem 20:00 SEČ stoupla o 0,4 procenta na v přeočtu bezmála 41 tisíc Kč za troyskou unci (31,1 gramu). Ke zlatu se investoři uchylují, když trhy ovládne strach. Je také považováno za pojistku proti inflaci. Posilují i další drahé kovy jako stříbro a palladium.
Ukrajina spolu s Gruzií dostala v roce 2008 na summitu v Bukurešti vágní slib, že se jednou stane členem Aliance. Od té doby se však členství nijak nepřiblížila a západní státníci se nijak netají tím, že v dohledné době se tak rozhodně nestane. NATO nicméně nadále trvá na své politice otevřených dveří a odmítá prohlásit, že Ukrajinu nikdy nepřijme.

Slova velvyslance v Londýně v rozhovoru pro BBC vzbudila značnou pozornost v západních, ukrajinských i ruských médiích. Podle prvních reakcí však nebyla koordinována s oficiálním postojem Kyjeva, protože ministerstvo zahraničí urychleně uvedlo, že byla vytržena z kontextu.

Rusko naznačilo řešení. Vraťte se do naší sféry vlivu, vzkázalo Ukrajině.

„Otázka bezpečnostních garancí je pro naši zemi klíčová. Není sporu o tom, že nejlepší zárukou by byl okamžitý vstup Ukrajiny do NATO. Ale hrozby vůči Ukrajině existují teď a tady, proto se otázka garancí stala fundamentálním urgentním úkolem. Zároveň, žádné řešení nemůže být přijato v rozporu s ukrajinskou ústavou,“ uvedl tiskový mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Mykolenko.

Podle prezidentské kanceláře musí Prystajko svá slova objasnit. „Velvyslanec použil slovo flexibilita. Měl by dostat možnost objasnit, co přesně měl na mysli předtím, než budeme dělat nějaké závěry, především tak zásadní,“ uvedl pro agenturu UNIAN tiskový mluvčí prezidenta Serhij Nikiforov, podle nějž severoatlantický a evropský kurz země zůstává bezpodmínečnou prioritou.

Rusové pochopitelně slova, která zazněla v rozhovoru pro britskou veřejnoprávní stanici, uvítali. „Není pochyb, že nějakým způsobem zafixovaný a potvrzený ústup Ukrajiny od nápadu vstoupit do NATO... to by byl nepochybně krok, který by významně přispěl k formulaci smysluplnější reakce na obavy Ruska,“ uvedl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov.
Prystajko v pondělí zařadil zpátečku a uvedl, že jeho prohlášení pro BBC bylo výsledkem nedorozumění. „Snažíme nyní se vysvětlit, že směřování do NATO je dokonce v naší konstituci a na tom se nic nemění. Ale v současnosti se nemůžeme na NATO spolehnout, protože nejsme členy jeho rodiny,“ uvedl.

Ukrajina je podle něj ve snaze zabránit válce připravena ke kompromisům, ty se však nebudou týkat NATO, nýbrž Minských dohod. „Ohledně NATO – kurz se nemění, ale musíme hledat jiné možnosti, které nám umožní přežít,“ cituje velvyslance UNIAN.

Zatímco napětí roste a z Washingtonu zní varování, že ruské bombardování může začít každou chvílí, ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyzval Rusko, aby na půdě Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě vysvětlilo hromadění vojáků. Schůzka by se podle něj měla konat do 48 hodin.

Pokračují také diplomatické iniciativy ze strany západních zemí. Německý kancléř Olaf Scholz se v pondělí sejde v ukrajinským prezidentem Zelenským, v úterý pak odcestuje do Moskvy na jednání s Vladmirem Putinem. Berlín ovšem předem varoval, že schůzka s ruským prezidentem nejspíš žádný velký zvrat nepřinese.

X X X

Češi žijící na Ukrajině: Utíkat nebudeme. Tanky tu nevidíme, válka ve středu nezačne

Ve světě rezonují napjaté vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem. Někteří z Čechů, kteří na Ukrajině žijí, CNN Prima NEWS sdělili, že války se neobávají, a tak nemají důvod se do České republiky vracet. K tomu je ale vyzývá ministerstvo zahraničních věcí.
Daniel Vasha pochází z východočeské Poličky. Na Ukrajinu se takzvaně přiženil a už 12 let tady podniká. Vlastní pivovar ve městě Žitomir, které se nachází na severozápadě Ukrajiny. Věří, že k válce s Ruskem nedojde a nad návratem do Česka neuvažuje. „Samozřejmě, že jde cítit, že se něco děje. To znamená, že víme, kde máme úkryty proti náletům. Jinak je všechno v pořádku, všude je klid a když slyším, že válka začne zítra nebo ve středu, tak se tomu samozřejmě nesmějeme, ale víme, že to tak není,“ popsal Vasha.

Další Češka, Olena Kovalski, se na Ukrajinu také přivdala a s manželem už rok a půl bydlí ve vesnici Rybotyn, která je od ruských hranic vzdálena jen 100 kilometrů. Ve vesnici se ale nikdo válečného konfliktu neobává. „Neviděli jsme žádné tanky, vojáky, nic. Tady lidé žijí naprosto normálně, nestresují se, nemají žádnou paniku,“ sdělila Kovalski. I přesto, že Olenu v červnu čeká porod, o návratu do Česka také nepřemýšlí.

Do systému DROZD, který informuje Čechy žijící na Ukrajině o mimořádných událostech, se přihlásilo už 130 lidí. I přesto je ministerstvo zahraničních věcí vyzývá k tomu, aby se vrátili do Česka. „DROZD je dobrá cesta, ale pořád si myslíme, že je nejlepší opustit Ukrajinu nebo tam nejezdit, pokud to je možné,“ uvedl náměstek ministra zahraničních věcí Martin Dvořák.
Kvůli situaci na hranicích Ukrajiny se v pondělí sešla Bezpečnostní rada státu. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že Česko je připraveno i na migrační vlnu. „Jsme připraveni na nejrůznější počty migrantů, kteří by případně mohli přijít z Ukrajiny,“ uvedl Fiala.

České firmy na Ukrajině pracují dál
Války se neobávají ani české firmy, které mají na Ukrajině své pobočky. „V současné době neplánujeme v souvislosti se situací na Ukrajině přijmout žádné zásadní kroky,“ sdělila mluvčí Škoda Auto Simona Havlíková. „Situaci samozřejmě monitorujeme, ale více se k této záležitosti v tuto chvíli vyjadřovat nebudeme,“ dodal vedoucí komunikace Skupina Škoda Transportation Jan Švehla.
Letecký provoz z Prahy na Ukrajinu zatím pokračuje bez rušení spojů. Čtyři dopravci tento týden dál plánují desítky letů do tří ukrajinských měst.

X X X

ČAPÍ HNÍZDO BABIŠOVI SCHVÁLILI BENDL, LANGŠÁDLOVÁ, KALOUSEK

Babiš: Výsměchem týdne jsou kompenzace za energie.

Výsměch týdne jsou podle expremiéra Andreje Babiše kompenzace lidem za drahé energie ministra Mariana Jurečky, o které zatím požádaly jen desítky tisíc lidí. Manipulací týdne je kauza dohody Česka s Polskem o dolu Turów. V pondělí ve svém pořadu Čau, lidi kritizoval šéf hnutí ANO vedle návrhu státního rozpočtu také zvažované úspory ve zdravotnictví.
„Všechny dámy, které za mnou přijdou do Roudnice, tak jim nabídnu tenhle úžasný vaječňák,“ začal vydání Čau, lidi, které vysílal na den svatého Valentýna.

Nově do vysílání zařadil rubriku Úspěch týdne. Za ten považuje to, že v indexu prosperity se Česká republika umístila na devátém místě ze všech státu Evropské unie. „Nevěřte zprávám, které vám říká tahle asociální vláda. Česká republika prosperuje. Jsme šestá nejméně zadlužená země,“ dodává.

Za manipulaci týdne označil kauzu Turów. Největším problémem je podle Babiše krátká výpovědní doba a finanční kompenzace, která je o pět milionů eur nižší, než vláda hnutí ANO původně požadovala. „Ústupky nejsou potřeba, protože důl je extrémně ziskový. Premiér a celá vláda opakovaně lžou. Vyměkli jste a Poláci nás převálcovali,“ zhodnotil kauzu.
Trapasem týdne jsou podle Babiše dva poslanci Pirátů. Ministra zahraničních věcí Jana Lipavského sepsul kvůli slovům o dodávkách ruského plynu a europoslance Mikuláše Peksu za výrok, že elektrárny se v Česku nevyplatí, protože energii nám zajistí dovoz.
Výsměchem týdne je podle expremiéra stala Jurečkova kompenzace za drahé energie. Touto kompenzací chtěl resort pomoci lidem překlenout potíže s platbami za drahé energie. Babiš však kritizuje vyplňování formulářů a finanční zátěž pro stát. „Kdyby se to odpustilo, stálo by to 18 miliard. Je to výsměch, není to žádná pomoc,“ dodal.

Skandál týdne se týká finančních prostředků ve zdravotnictví. „Tato asociální vláda si dovolí vzít peníze našemu zdravotnicí po tom, co dva roky všichni zdravotníci bojovali za naše životy,“ kritizoval. 
Uvedl, že místo slibované valorizace Fialova vláda pouze seškrtala příjmy ve zdravotnictví. Je to podle něj také poprvé v historii, kdy vláda snížila platby za státní pojištěnce, a to zhruba o 15 procent. Rezervy pojišťoven tak budou vyčerpány k nule koncem roku 2022.

„K hodnocení této vlády stačí číst jenom titulky,“ říká šéf hnutí ANO. Nezapomněl zmínit ani současného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka a jeho hraní karet ve Sněmovně. „Začíná pracovní den hraním karet, to jsou takové drby, to je skutečně originální přístup,“ dodává.

Pustil se také do návrhu rozpočtu ministra financí Zbyňka Stanjury. „Rozpočet je manipulace, protože není pravda, že Fialova vláda uspoří tolik, kolik říká. Tento týden bude první čtení rozpočtu a jako hnutí ANO budeme konkrétně kritizovat, že vláda mlží. Celý rozpočet je vylhaný a zásadně poškodí naše občany,“ uvedl k nadcházejícímu jednání Sněmovny.

„Všechny průšvihy této asociální neschopné vlády překryje Čapí hnízdo,“ řekl závěrem pořadu Babiš. Zdůraznil, že se jedná o kauzu z roku 2008, která byla schválena hejtmanem Bendlem. „Souhlasila také paní Langšádlová i Kalousek a až když šel Babiš do politiky, teprve potom z toho udělali kauzu, aby Babiše vystrnadili. Je to absurdní, firma měla na dotaci nárok,“ dodal Babiš.

X X X

ŠÉF EXEKUTORŮ PODKONICKÝ FALŠOVAL DORUČENKY?

Exekutor Juraj Podkonický se v pondělí ohradil proti obvinění z falšování doručenek. Ty měl podle pořadu 168 hodin na České televizi padělat a v této souvislosti si neoprávněně účtovat poplatky za osobní doručování. Podle Podkonického používal jeho úřad takzvaný průkaz o doručení, obvinění označil za křivé. Věc ale prověří Exekutorská komora ČR i ministerstvo spravedlnosti.
Že si Podkonický v rámci Milostivého léta účtoval poplatek za doručení korespondence advokátům, přičemž peníze pak chtěl po dlužnicích, upozornil již před týdnem pořad 168 hodin. Podle Člověka v tísni jde přitom o podvod se snahou vylákat z lidí více peněz.

To, že má na peníze nárok, dokládal Podkonický takzvanými doručenkami, tedy dokladem o osobním předání písemnosti. Jak ale pořad v neděli upozornil, existuje podezření, že by doručenky mohly být padělané.

Na exekutora Podkonického míří trestní oznámení. Kvůli padělání doručenek
Případ ženy, na který Česká televize upozornila před týdnem, si nechala prověřit pražská radní Hana Kordová Marvanová. Žena totiž měla dlužit Dopravnímu podniku hlavního města Prahy.

„Žádné takové doklady o tom, že by bylo doručováno, nejsou ve spise. Komunikace mezi advokáty a exekutorem probíhala elektronicky, nikoliv písemným doručováním. Takže mám v tuto chvíli potvrzenou zprávu od dopravního podniku, že to, co tvrdí pan Podkonický, a to, že si účtuje za doručování, není oprávněné,“ uvedla pro Českou televizi.
Podle znaleckého posudku měly takzvané doručenky vznikat jen sériově na počítači, a to včetně podpisů a razítek exekutora i advokátní komory. Listinné předlohy podle něj vůbec neexistovaly.

Podkonický: Je to křivé obvinění
Podkonický se ohradil, že obvinění je křivé a doručenky padělané nejsou. „Obvinění z falšování doručenek je křivé jak šavle a má sloužit jen ke zviditelnění Daniela Hůleho (expert na dluhovou problematiku Člověka v tísni, pozn. red.).

Občanský soudní řád zná vedle doručenky také jiná potvrzení jako je průkaz o doručení, což jsou právě ty elektronické dokumenty, o kterých tu mluvíme. Ty prokazují, že písemnosti byly doručeny, což je nezpochybnitelně prokázáno už jen samotným faktem, že podle nich exekuční soudy následně jednaly. Takto o tom již před devíti lety rozhodl kárný senát Nejvyššího správního soudu a neshledal na mém postupu nic nezákonného,“ uvedl v tiskové zprávě.
Stejně tak je podle něj v pořádku účtovat padesátikorunový poplatek za to, když exekutor v rámci exekučního řízení účastníkům osobně doručuje písemnosti.

S tím nesouhlasí Člověk v tísni, který nyní vybízí lidi, kteří mají s tímto jednáním u Podkonického zkušenost, aby se na ni obrátili a společně mohli podat trestní oznámení. „V tuto chvíli, po odvysílání reportáže, evidujeme menší desítky zpráv,“ řekl Hůle před týdnem pro iDNES.cz. A jednání hodlá prověřit i Exekutorská komora ČR či ministerstvo spravedlnosti.

Milostivé léto končí. Velké části lidí nepomohlo, mohlo by se proto opakovat

„Kontrolní komise Exekutorské komory ČR už stanovila termín kontroly. Ta by měla proběhnout na konci února letošního roku,“ uvedla mluvčí komory Eva Rajlichová. Výsledek by podle ní měl být známý v nadcházejících měsících.
A stejně tak učiní i ministerstvo spravedlnosti. „V souvislosti s postupy v rámci tzv. milostivého léta provádí ministerstvo spravedlnosti v současné době u soudního exekutora JUDr. Podkonického kontrolu. Vzhledem k běžící kontrole nemůžeme sdělovat žádné podrobnosti,“ napsal ČTK mluvčí resortu Vladimír Řepka.

„Právní úprava takzvaného ‚Milostivého léta’ je nedokonalá a celá akce i přesto, že pohledávky za část dlužníků hradil přímo Člověk v tísni, bohužel ani zdaleka nedosáhla vytčených cílů. Místo toho, aby se zamyslel nad smyslem celého konceptu, se Daniel Hůle snaží toto své fiasko zakrýt neustálým obviňováním soudních exekutorů,“ uvedl dále v prohlášení Podkonický.
Milostivé léto trvalo od konce října do konce ledna. Dlužník u státní instituce či firmy mohl v daném období uhradit pouze původní dluh a poplatek exekutorovi (907,5 korun), zbytek nákladů byl smazán.

X X X

KOŘÍNEK Z ČSSD KŠEFTUJE S CHEMIKÁLIEMI?

Politik ČSSD kšeftuje s chemikáliemi. K bělidlu přidává návod jak ho pít a vyléčit covid

Kšeft s chemikáliemi pojal bývalý šéf finančního výboru Prahy 16 Jan Kořínek z ČSSD svérázně. K bělidlu, které nabízí, přibalí lidem také knihu o tom, že jde zároveň o lék na COVID-19. Dezinformace o léčivém účinku žíraviny kolují po internetu a třeba v USA za propagaci hrozí vysoké tresty. Na případ upozornil web Aktuálně.cz.
Reklama
Boj s koronavirem lze vést různě. Někteří apelují na očkování, politik ČSSD sází na žíravé bělidlo. Na e-shopu své firmy nabízí balíčky zmíněné chemikálie, prodávané také pod zkratkou MMS, společně s publikacemi, které tuto látku doporučují jako lék na covid.

Podle vědců jde ale o velmi škodlivou látku, která lidem může vážně poleptat vnitřnosti. Na internetu však kolují dezinformace, že je pití naopak léčivé. Kořínkův e-shop mají v oblibě právě dezinformátoři. Podle webu Aktuálně.cz ho propaguje například i známý zadlužený malíř pokojů Jakub Netík.

Kořínek se brání: Nikoho nenavádíme
Knihu Sbohem, covide navádějící lidi k pití bělidla přidává Kořínek ke každé objednávce nad 500 korun. Další možností je „výhodný“ balíček například osmnácti lahviček bělidla po deseti mililitrech spolu se třemi výtisky zmíněné publikace za dva a půl tisíce korun. „Publikace SBOHEM COVIDE přináší ucelený a rychlý náhled na problematiku oxidu chloričitého spolu s přesnými návody a postupy na jednotlivé fáze COVID 19,“ píše se u produktu

„My bělidlo neprodáváme za účelem vnitřního užití. Nikoho k ničemu nenavádíme. Já prodávám chemikálie a knihy,“ tvrdí Kořínek. S tím, že k žíravině přidává knihu, která chemikálii propaguje jako lék, prý nemá nic společného.
Problém už zaregistroval i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který před požíváním bělidla důrazně varuje. „Oxid chloričitý, který může vzniknout smícháním chloritanu sodného a kyseliny citronové, což je právě princip nabízeného MMS, je silným bělicím prostředkem. Může mít vážné a potenciálně život ohrožující vedlejší účinky,“ varovala mluvčí úřadu Klára Brunclíková.

Jelikož je ale u produktů zmínka, že se využívají k bělení textilu, nemůže Státní ústav pro kontrolu léčiv zakročit. „Prodej chemikálií nespadá do působnosti SÚKL. Látky e-shop neprodává jako léčivý přípravek, ale jako chemikálie, které nejsou určené k použití lidem. Na webu jsou i bezpečnostní listy těchto chemikálií s popsanými vlastnostmi včetně toxicity,“ dodala Brunclíková.
Přísné tresty hrozí za podobnou propagaci například v USA. V Česku ale, zdá se, Kořínek šíří dezinformace legálně.
A tak jeho podnikání v době pandemie jen vzkvétá. Web Aktuálně uveřejnil, že podle poslední účetní závěrky za rok 2020 jeho firma výrazně zvýšila zisk. Vydělala více než milion korun a dalších 600 tisíc měla uloženo v pohledávkách. Za rok 2019 nevydělala ani čtvrtinu.

X X X

Nejedná se o „pracovního otroka KLDR“, zastal se soud zakladatele českého taekwonda

Nejedná se o typického pracovního otroka KLDR, který by v zahraničí vydělával režimu Kim Čong-una na financování jaderného a balistického programu, a tudíž se na něj nevztahují sankce Organizace spojených národů (OSN). K takovému závěru dospěl minulý týden Městský soud v Praze (MS), když zrušil rozhodnutí Ministerstva vnitra, které zamítlo žádost o trvalý pobyt zakladateli českého taekwonda Hwang Hoyongovi.

Hwang Ho-yong přišel do tehdejšího Československa v roce 1987 na pozvání Pražského svazu karate, aby zde vyučoval nové bojové umění taekwondo, přesněji řečeno jeho „severokorejskou“ větev. A to jako příslušník armádního exhibičního týmu, který propagoval toto bojové umění po světě. V roce 1993 musel z České republiky odejít, oficiálně proto, že byl z KLDR povolán, aby vedl oddělení státní reprezentace Korejského svazu taekwondo. Do ČR se však vrátil záhy, v roce 1995, a od té doby zde profesionálně působí jako lektor této specifické severokorejské odnože bojového umění.
V roce 2017 požádal o povolení k trvalému pobytu, které mu ovšem bylo po více než roce od podání žádosti zamítnuto komisí Ministerstva vnitra (MV) s tím, že nepředložil doklad o zajištění prostředků. Proti tomu se odvolal a MV jeho odvolání vyhovělo.

O další rok později ale přišlo nové rozhodnutí, kdy jako důvod zamítnutí žádosti byla uvedena rezoluce Rady bezpečnosti OSN z roku 2016, která postihovala občany KLDR, kteří v zahraničí vykonávají výdělečnou činnost a mohou svými výdělky podporovat jaderný a balistický program této země. Proti tomu již bylo odvolání neúspěšné. MV se přitom opřelo o stanovisko Finančně analytického útvaru Ministerstva financí ČR (FAÚ), v němž útvar odmítl výklad, že by se sankce OSN vztahovaly pouze na osoby, které konkrétně financují balistický a jaderný program KLDR. Sankce tak podle MV dopadají plošně na všechny státní příslušníky KLDR, s výjimkou uprchlíků z této země, na které se vztahuje zákon o azylu. MV se také nedomnívalo, že by zamítnutím žádosti zasáhlo nepřiměřeně do soukromého a rodinného života žadatele, neboť ten si může požádat o azyl a pobyt v ČR „legalizovat“. Pokud by naopak bylo žadateli uděleno povolení k trvalému pobytu, došlo by k porušení mezinárodních závazků ČR.

Neustále vyžadovány další dokumenty
Proti tomuto rozhodnutí podal Hwang Ho-yong správní žalobu, v níž upozornil mj. na to, že přestože celou dobu se správními orgány spolupracoval, byly neustále vyžadovány další dokumenty a rozhodováno bylo šestkrát déle, než je zákonná lhůta.
Je přesvědčen, že uvedená rezoluce výslovně míří na úzký okruh osob, které svými příjmy podporují KLDR a jsou za tímto účelem kontrolovány atašé KLDR. Rada EU při prosazování sankcí uvalených na KLDR Radou bezpečnosti OSN pravidelně aktualizuje seznam osob a subjektů, na něž se vztahují omezující opatření. Mezi těmito osobami není.

Nesouhlasí také s tím, že nebylo nutné posuzovat zásah do soukromého a rodinného života. Tato povinnost vyplývá nejen z § 174a odst. 1 zákona o pobytu cizinců, ale také z čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv. Navíc na nepřiměřený zásah upozorňoval po celou dobu řízení. I samotné Sankční rozhodnutí OSN zdůrazňuje, že repatriace osob je možná pouze za splnění podmínek daných vnitrostátním a mezinárodním právem.
Senát Městského soudu v Praze (MS) v čele se soudcem Štěpánem Výborným jeho žalobě vyhověl a rozhodnutí MV zrušil.
Soud dal předně žalobci zapravdu v tom, že úřady v jeho případě překračovaly neúměrně lhůty, což by se mělo dít jen v nezbytně nutných případech.

Ohledně příslušného sankčního rozhodnutí OSN soud sice přisvědčil výkladu MV, že není omezeno jakýmkoliv seznamem osob, ale vztahuje se na všechny, kdo svým výdělkem v zahraničí „ve své podstatě podporují režim KLDR“, na stranu druhou to však nelze podle soudu automaticky vztáhnout na všechny občany KLDR, kteří v zahraničí získávají svůj příjem.
Soud v rozhodnutí upozorňuje především na Ústavním soudem opakovanou zásadu, že přílišný formalismus, spočívající v uplatňování pouhého jazykového výkladu právní normy nerespektující účel tohoto institutu, je způsobilý založit extrémní rozpor s principy spravedlnosti, a tím porušení základních práv a svobod. Takový pohled podporuje i judikatury Soudního dvora Evropské unie (SDEU) týkající se problematiky sankčních opatření. „Soud přitom opakuje, že v daném případě nelze hovořit o nejasnosti či nesrozumitelnosti čl. 26a odst. 5 Sankčního rozhodnutí, neboť jazykový výklad je naprosto jednoznačný a odpovídá závěrům žalované. Dle mínění soudu je však tento výklad v rozporu se smyslem a účelem předmětného ustanovení, a proto jej nelze použít, resp. nelze setrvat pouze a jen na jazykovém výkladu předmětné právní normy,“ uvádí k tomu soud.

I samotné sankční opatření má výjimky,
z nichž lze podle soudu usuzovat, že jeho účelem není postihnout plošně všechny občany KLDR, kteří v zahraničí vydělávají.
Podle soudu tedy bylo povinností ministerstva přihlédnout k charakteru pobytu žalobce na území České republiky a tento poměřit s cíli sankčního rozhodnutí. A teprve při prokázání, že svou výdělečnou činností na území České republiky ve své podstatě finančně či jinak podporuje režim KLDR, bylo na místě rozhodnutí aplikovat.

Soud sice konstatoval, že není povinností orgánů státu, aby prokazovaly, že daná osoba opravdu finanční prostředky režimu KLDR posílá, je ale možné na takový charakter aktivity usuzovat z jiných okolností: například vysláním na dobu určitou, či kontrolou severokorejských úřadů.

V případě Hwa Ho-yonga mohly příslušné správní orgány „snadno seznat“, že se o typického „pracovního otroka“ KLDR nejedná. Působí v ČR po dlouhou dobu a jedná se o významnou sportovní osobnost. V takovém případě měly správní orgány prokázat, pokud měly být sankce OSN aplikovány, že svým výdělkem podporuje režim KLDR. A to jak konkrétními finančními vazbami, tak případně i společenskými aktivitami žalobce, k čemuž si mohly vyžádat informace příslušných bezpečnostních složek, což ovšem neučinily.

Soud také dospěl k závěru, že MV pochybilo, když neposoudilo dopad rozhodnutí do soukromého a rodinného života žalobce. Tato povinnost vyplývá jak z Listiny, tak z Úmluvy o lidských právech. „Soud tudíž považuje za chybný odkaz žalované na dodržování závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, kterým toliko odůvodnila závěr o přiměřenosti zásahu do soukromého a rodinného života žalobce. Tímto postupem totiž žalovaná mezinárodní závazky České republiky porušila, neboť pominula nutnost zohlednění čl. 8 Úmluvy, přestože Sankční rozhodnutí vyhrazovalo aplikaci předmětného ustanovení pro případy, kdy jinak stanoví vnitrostátní právo (v daném případě § 174a zákona o pobytu cizinců), resp. mezinárodní právo, se zdůrazněním mezinárodního práva v oblasti lidských práv (čl. 8 Úmluvy),“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Důchodci ČR dostanou přidáno o 8,2 procenta. Starobní penze vzroste o 1017 korun

Průměrný starobní důchod se od června kvůli vysoké inflaci mimořádně zvýší, a to o 1017 korun. Zásluhová část penze se všem lidem, kteří mají starobní, invalidní a pozůstalostní důchod, zvedne o 8,2 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Starobní, invalidní a pozůstalostní penze pobíralo na konci roku od České správy sociálního zabezpečení 2,86 milionu lidí. Starobních důchodců z toho bylo 2,38 milionu.

Podle zákona o důchodovém pojištění mimořádné přidání následuje pátý měsíc po měsíci, v němž zvyšování cen za sledované období překročí pětiprocentní hranici. Upraví se zásluhová část důchodů, tedy takzvaná procentní výměra.
Zvedne se o tolik procent, o kolik se navýšily od loňského července ceny. Kabinet má pak nařízení o mimořádné valorizaci vydat do 50 dnů po skončení měsíce s aspoň pětiprocentním cenovým růstem.

„Ministerstvo práce a sociálních věcí připraví v příštích dnech materiál na vládu, kterým bude realizovat mimořádnou valorizaci důchodů v letošním roce. V červnu dostanou důchodci v ČR přidáno o 8,2 procenta plošně, což je přesně 1017 korun v průměru navíc,“ uvedl Jurečka.
Nařízení s mimořádným navýšením penzí by vláda podle něj mohla projednat buď tento, nebo příští týden. Oznámení s částkou, o kterou si lidé s penzí polepší, pak začne Česká správa sociálního zabezpečení rozesílat. Úřad přiloží rovnou i informaci o pomoci kvůli zdražování energií a možnosti získat příspěvek na bydlení, podotkl ministr.

Důchod se skládá ze dvou částí. Základní díl je pro všechny stejný a měl by odpovídat desetině průměrné mzdy. Letos činí 3900 korun.
Zásluhová část se stanoví podle odpracovaných let a výše výdělků a odvodů. Lidé s podprůměrnou penzí dostanou tak v červnu přidáno méně než 1017 korun, lidé s nadprůměrným důchodem si přilepší víc.
Mimořádná valorizace by měla vyjít zhruba na 20 miliard korun. Peníze na ni v navrhovaném rozpočtu ministerstvo práce už má.
Důchody se zvedly naposledy v lednu. Všichni lidé s penzí dostali minimálně 650 korun navíc. Průměrný starobní důchod vzrostl pak celkem o 805 korun. Další přidání po mimořádné červnové valorizaci by pak mělo následovat příští rok v lednu.

X X X

Vystoupení z EU je nezbytné, řekl Olbert ze Chcípl PES, jenž se uchází o Hrad

Na seminář odpůrců Evropské unie nazvaný Dost bylo Bruselu dorazil i Jakub Olbert, předseda hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES, které na sebe upozornilo demonstracemi proti covidovým omezením. Novelu pandemického zákona odmítl Senát. „Vystoupení z EU je nezbytné,“ prohlásil Olbert.

Uskupení Chcípl PES, na jejichž protestech proti novele pandemického zákona se objevily i šibenice, také již loni na podzim oznámilo, že se pokusí pro Olberta nasbírat 50 tisíc podpisů, aby se mohl zúčastnit volby příštího prezidenta.
„„Nemám úplný přehled, kolik podpisů se už podařilo nasbírat, ale Jirka Janeček mi říkal, že jich máme kolem 30 tisíc. Věřím, že jsme za polovinu,“ odvětil Olbert na dotaz iDNES.cz, jak daleko je se sběrem podpisů, aby se mohl o Hrad ucházet.
Nesmí se rozhodovat v Bruselu či Berlíně, řekla šéfka Trikolóry

Velmi kritické vystoupení měla šéfka Trikolóry Markéta Majerová Zahradníková. „V Evropské unie, v tomto molochu, nechceme být. Nesmí se rozhodovat v Bruselu či Berlíně,“ řekla Majerová Zahradníková.
„Trikolóra vždy podpoří všechny iniciativy, které rozvolní naše vztahy s Evropskou unií, včetně referenda o členství v EU,“ řekla Majerová Zahradníková. ​
Dorazili exministr a pak i velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta, či Ladislav Jakl, spolupracovník exprezidenta Václava Klause.
Moderátorem akce je Michal Semín, místopředseda Akce D.O.S.T. SPD ho v roce 2019 neprosadila ve Sněmovně jako svého kandidáta do Rady ČTK, když kvůli němu tehdejší vládní ČSSD hrozila odchodem z vlády a expremiér Andrej Babiš vyzval poslance ANO, aby Semína nevolili.

Mezi vystupujícími na akci kritiků Evropské unie byl i Petr Drulák, bývalý první náměstek tehdejšího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka z ČSSD a poté i velvyslanec ve Francii.
„Nemyslím si, že by pokus o vystoupení z Evropské unie měl smysl,“ řekl Drulák. Nemůžeme si ale myslet, že organizace jako Evropská unie jsou tady na věčné časy a je proto podle něj třeba mít připravenou alternativu. Zmínil, že ji vidí ve spolupráci středoevropských zemí.

​X X X

Tálibán odmítá rozhodnutí USA o vrácení poloviny zabavených peněz. Je to nespravedlivé, říká

Afghánské vládnoucí hnutí Tálibán v pondělí pohrozilo přehodnocením vztahů ke Spojeným státům, pokud prezident Joe Biden nezmění rozhodnutí o vrácení jenom poloviny peněz zabavených Afghánistánu po nástupu radikálů z Tálibánu k moci. Tálibán to v pondělí uvedl v prohlášení, z něhož citovala agentura AP.
Kábul 22:21 14. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

​Biden podepsal minulý týden exekutivní příkaz, kterým rozdělil sedm miliard dolarů, v přepočtu 150 miliard korun, zabavených afghánské centrální bance na poloviny. Jedna má být využita k humanitární pomoci Afgháncům, druhá je určena příbuzným obětí teroristických útoků na USA ze září 2001.

Tálibán toto rozhodnutí označil za „nespravedlivé“. „Pokud USA z této pozice neustoupí a budou pokračovat v provokacích, Islámský emirát bude nucen přehodnotit svou politiku vůči této zemi. Islámský emirát rozhodně odmítá toto Bidenovo nespravedlivé jednání jako porušení práv všech Afghánců. Útoky z 11. září 2001 nemají s Afghánci nic společného,“ uvádí se v prohlášení..

Nikdo z atentátníků, kteří zaútočili na USA v roce 2001, nebyl Afghánec, ale Afghánistán je s útoky spojen tím, že poskytl útočiště vůdci teroristické organizace Al-Káida, která útoky spáchala, Usámovi bin Ládinovi. Afghánistánu v té době rovněž vládl Tálibán.
Podle pondělního prohlášení této organizace USA svým rozhodnutím nevrátit Afghánistánu všechny peníze poškodí své vztahy s touto zemí a budou čelit obviňování světa.

Afghánský ministr obrany mulla Jakúb v rozhovoru s afghánskou mediální společností RTA označil Bidenovo rozhodnutí za kruté. „Žádný Afghánec nebyl do toho incidentu (útoky na USA) zapojený,“ řekl muž, jehož otec mulla Umar byl v době útoků nejvyšším vůdcem Tálibánu.
Hnutí je nově u moci od loňského srpna. Afghánistán měl v zahraničních rezervách uloženo asi devět miliard dolarů, v přepočtu 193 miliard korun, a z nich sedm miliard v USA. Zbytek peněz je většinou v Německu, Švýcarsku a Spojených arabských emirátech.

X X X

Největší ukrajinská letecká společnost má potíže s pojišťovnami. Začaly rušit pojištění jejích letadel

Největší ukrajinská letecká společnost Ukraine International Airlines (UIA) v pondělí oznámila, že pojišťovny zrušily pojištění některých jejích letadel při letech v ukrajinském vzdušném prostoru. Dodala, že o situaci jedná s pojišťovnami i ukrajinskými úřady. Podle odborníků lze navíc očekávat, že ukrajinskému vzdušném prostoru se bude vyhýbat čim dál více zahraničních aerolinek, napsala agentura Reuters.

Nízkonákladová ukrajinská letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela o víkendu přistát v Kišiněvu, protože vlastník letadla zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru, v pondělí uvedla, že díky dohodě s ukrajinskou vládou obnovila prodej letenek. „Jednání s pojišťovnami jsou obtížná a naši zahraniční partneři průběžně hodnotí svá vlastní rizika a monitorují situaci,“ dodala. Vlastníky většiny letadel provozovaných leteckými společnostmi po celém světě jsou leasingové firmy, upozornila agentura Reuters.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal v neděli uvedl, že vláda vyčlenila 16,6 miliardy ukrajinských hřiven (téměř 13 miliard Kč), aby zajistila pokračování leteckého provozu v ukrajinském vzdušném prostoru. Peníze mají podle premiéra zaručit bezpečnost letů na Ukrajině pro pojišťovací a leasingové společnosti.

V sobotu zrušila lety na Ukrajinu a přes její vzdušný prostor nizozemská společnost KLM. O pozastavení letů na Ukrajinu uvažuje také například německá Lufthansa, rozhodnutí ale dosud nepadlo. Údaje služby FlightRadar24 podle Reuters naznačují, že lety aerolinek British Airways mezi Londýnem a Asií se v pondělí vyhýbaly ukrajinskému vzdušnému prostoru. Zakladatel svazu OPSGROUP sdružujícího pracovníky v mezinárodní letecké přepravě Mark Zee varoval, že Ukrajina by se brzy mohla stát letecky nedostupnou.

České aerolinie (ČSA) v pondělí nicméně uvedly, že provoz své letecké linky z Prahy do Kyjeva zatím nepřeruší. Dopravce chce bezpečnostní situaci na Ukrajině dál monitorovat a v případě jejího zhoršení bude reagovat, sdělila mluvčí aerolinií Vladimíra Dufková.