Washington - Počínání ruské hlavy státu Vladimira Putina ohledně Ukrajiny je chytré a geniální, uvedl bývalý americký prezident Donald Trump. V konzervativním podcastu dál zkritizoval svého následovníka Joea Bidena a řekl, že by za jeho úřadování bylo podobné vyhrocení situace nemyslitelné, píší americká média. "Nám by se to nikdy nestalo," uvedl Trump v úterý v pořadu The Clay Travis & Buck Sexton Show. Nepodloženě pak dodal, že důvodem, proč se Putin rozhodl k invazi nyní - a nikoliv za jeho vlády - je jeho lepší vztah s ruským prezidentem, než má Biden.

"Putin prohlásí velkou část Ukrajiny za nezávislou. To je úžasné. ... A já říkám: 'Jak chytré to je?' A on tam půjde a bude udržovat mír. To jsou ty nejsilnější mírové síly. ... Mohli bychom to využít na naší jižní hranici," řekl Trump s odkazem na Mexiko. Na jeho hranici s USA před volbami v roce 2016 sliboval vystavět zeď, která by zabránila migraci.

Trumpova reakce na nejnovější vývoj okolo Ruska a Ukrajiny není nijak překvapivá, komentoval exprezidentovy výroky korespondent amerického listu Washington Post. Připomněl přitom Trumpovu náklonnost nejenom k ruské hlavě státu, ale i dalším vůdcům, kteří ve svým zemích vládnou tvrdou rukou, jako je severokorejský Kim Čong-un nebo turecký Recep Tayyip Erdogan.
"Znal jsem Putina velmi dobře. Skvěle jsme spolu vycházeli. Měl jsem ho rád. On měl rád mě. ...Víte, není to žádná měkkota, má hodně šarmu a je velmi pyšný," popsal státník svůj vztah k Putinovi.
"Obecně se snažíme nepřijímat rady od nikoho, kdo chválí prezidenta Putina a jeho vojenskou strategii," odpověděla na dotaz ohledně Trumpových komentářů mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Putin v pondělí uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a na jejich území vyslal pod záminkou mírové mise ruské vojáky. Západ včetně Washingtonu krok tvrdě zkritizoval a v úterý vůči Rusku zavedl sankce.

Trump Bidenův přístup ke krizi na ukrajinsko-ruských hranicích opakovaně kritizoval. Kritici exprezidenta naopak za jeho vlády vinili z příliš přátelského vztahu s Kremlem. Kolem někdejšího státníka se také rozpoutal skandál ohledně vměšování Ruska do prezidentských voleb v roce 2016, ve kterých Trump zvítězil. Kauzu rozplétal americký Kongres, Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller, který ve své závěrečné zprávě z roku 2019 došel k závěru, že se Rusko snažilo do voleb zasahovat s cílem dosáhnout zvolení Trumpa prezidentem.

X X X

Orbán odmítá poslat na Ukrajinu zbraně či vojáky, chce se držet stranou.

Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán chce svoji zemi držet stranou konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Odmítá proto poslat na Ukrajinu zbraně a vojáky, což navrhuje maďarská levice, informovala agentura APA. Orbán na facebooku situaci mezi Ukrajinou a Ruskem označil za „vážnou a napjatou“ a Maďarsko podle něho musí hrát roli při obnovení míru.
Maďarský ministerský předseda patří mezi největší stoupence ruského prezidenta Vladimira Putina v Evropské unii. 

Srbsko si vzalo dva dny na rozmyšlenou, zda se připojí k sankcím uvaleným EU na Rusko kvůli uznání nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Podle místních médií uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. 
Srbsko je kandidátskou zemí EU, a mělo by tudíž usilovat o sladění své zahraniční politiky s Bruselem, současně ale udržuje přátelské vztahy s Moskvou.

V Polsku přistálo 12 amerických bitevních vrtulníků AH-64 Apache, ohlásil ministr obrany Mariusz Blaszczak s tím, že jde posílení spojenců vůči Rusku.
Bílý dům uvedl, že následky podpory Moskvy nepocítí bývalý německý kancléř Gerhard Schrödera blízký přítel Putina, který vedl akcionářský výbor Nord Stream od roku 2005.

Schröder se i nyní během ukrajinsko-ruské krize se staví na stranu Ruska, když obvinil Kyjev z řinčení zbraněmi. 

Šéf Kremlu ho přijal začátkem tohoto měsíce, tedy v době, kdy kvůli desetitisícům ruských vojáků shromážděných u hranic s Ukrajinou už panovalo ve vztazích mezi Západem a Ruskem velké napětí. Orbán se v souvislosti s návštěvou Moskvy stal terčem kritiky v Maďarsku i v zahraničí.
Orbán ve středu řekl, že se Maďarsko připravuje na možnou vlnu migrantů z Ukrajiny. Na Ukrajině žije maďarská menšina, ke které se hlásí asi 150 000 lidí.

X X X

Erdogan řekl Putinovi, že Turecko neuznává ruské kroky na Ukrajině

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes po telefonu svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi řekl, že Ankara neuznává kroky Moskvy proti teritoriální jednotě Ukrajiny. Zároveň podle agentury Reuters nabídl pomoc s řešením krize a zdůraznil, že je potřeba snažit se o dialog. Putin si Erdoganovi postěžoval, že Západ nebere vážně jeho bezpečnostní požadavky.   
Rusko v pondělí uznalo dvojici separatistických republik v Donbasu na východě Ukrajiny a rozhodlo o vyslání vojáků na jejich území. Za to si vysloužilo tvrdou kritiku především od řady západních zemí. Proti krokům Moskvy se ale jasně postavilo i Turecko, které je označilo za nepřijatelné. Dnes tento postoj Erdogan, jehož země je členem NATO, tlumočil přímo Putinovi.
Zdůraznil také, že vojenský konflikt s Ukrajinou by nikomu nepomohl. S tím, že Moskva chystá širokou ofenzivu, počítají Kyjev i západní metropole. Rusko, které od roku 2014 okupuje ukrajinský Krym a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, takový záměr popírá.

Putin svému tureckému protějšku mimo jiné řekl, že dvojici separatistických regionů uznal kvůli tomu, že Kyjev odmítá naplňovat minské mírové dohody.
Ukrajinský velvyslanec v Ankaře Vasyl Bodnar dnes vyzval Turecko, aby v případě války na Ukrajině zvážilo uzavření úžin Bospor a Dardanely pro ruská plavidla. Možnost uzavřít spojnici mezi Černým a Středozemním mořem pro cizí válečné lodě v době války nebo vlastního ohrožení dává Turecku konvence z Montreux z roku 1936.

Začátkem tohoto měsíce ruské námořnictvo přesunulo úžinami do Černého moře šest svých lodí a jednu ponorku. Podle Bodnara představují plavidla pro Ukrajinu "velké nebezpečí".

Turecko udržuje úzkou spolupráci s Ruskem v oblasti obrany a energetiky, zároveň však prodalo Ukrajině pokročilé bezpilotní letouny a podepsalo dohodu o společné výrobě těchto strojů, což Moskvu popudilo. Ankara rovněž oponuje ruské politice v Sýrii a Libyi, neuznává také ruskou anexi Krymu ani nezávislost dvou gruzínských separatistických regionů Abcházie a Jižní Osetie z roku 2008.
Turecký prezident Erdogan dnes podle Reuters uvedl, že Turecko se nemůže vzdát svých vazeb s Ruskem ani s Ukrajinou. Ankara podle něj podnikne takové kroky, aby si zajistila zachování těchto vztahů.

X X X

Klaus: Rusko je frustrované, protože s ním Západ nechce jednat. K žádné invazi nedošlo.

Bývalý prezident Václav Klaus nepovažuje přesun ruských jednotek na východní Ukrajinu ovládanou proruskými separatisty za invazi. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Sám si jednání Ruska vysvětluje jako dlouhodobou frustraci z toho, že s ním Západ prý nechtěl jednat.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí podepsal výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik na východě Ukrajiny. S vůdci Doněcké a Luhanské lidové republiky současně podepsal dohody, na jejichž základě nařídil ruské armádě zajistit v těchto republikách „mír“.
Podle Klause jde o ruskou reakci na to, že s ním Západ prý nechtěl jednat. „Dokazuje to totální frustraci Ruska, že s nim Západ nemluví a vnímá jej jako podřadný postkomunistický stát. Rusko se neodváží smířit s rolí otloukánka, který nesmí nic říct, a doufá, že to povede k vážnějším jednáním,“ řekl Klaus ve vysílání CNN Prima NEWS.

Zároveň český exprezident odmítl, že by šlo o invazi. „Chci protestovat proti slovu invaze. Nemyslím, že to je v tomto případě adekvátní slovo. Není to invaze. Je to podivná invaze bez oběti a výstřelu. Už osm let na území proruských separatistů nevstoupil žádný ukrajinský politik či voják,“ řekl Klaus.

Situace v oblasti takzvané linie dotyku se přitom vyhrocuje. Pod palbu ukrajinské armády se na předměstí Doněcka ve východoukrajinském Donbasu dostal štáb ruské armádní televize Zvezda, tvrdí ruská média. Zvezda zveřejnila záběry z údajného ostřelování, ze kterých je podle agentury Interfax zřejmé, že nikdo nebyl zraněn.

Ukrajinská armáda zase ve středu večer ohlásila, že palba „ruských žoldnéřů“ zranila dva vojáky, z nichž jeden zraněním podlehl. Ukrajinská média také tvrdí, že střelba „okupačních vojsk“ zranila civilistku v jedné donbaské vsi.
K ostřelování docházelo poměrně často i před projevem prezidenta Putina. Během útoků proruských separatistů zemřel o víkendu mimo jiné ukrajinský armádní kapitán Anton Sidorov.

X X X

Lídři odštěpených oblastí žádají Putina o pomoc, Ukrajina prý zabíjí civilisty

Lídři obou separatistických oblastí na východě Ukrajiny podle Kremlu požádali Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády. Podle mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova přibývá útoků. Kyjev reagoval žádostí o nové mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN.

„Ruský prezident Vladimir Putin obdržel dopisy s výzvou od hlavy Luhanské lidové republiky Leonida Pasečníka a hlavy Doněcké lidové republiky Denise Pušilina,“ uvedl mluvčí Kremlu. Podle Peskova oba lídři  požádali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády.

Ukrajina uzavřela do rána letiště ve městech Charkov a Dnipro. Nad prostorem východní Ukrajiny a přiléhající částí Ruska momentálně nepřelétají vůbec žádná civilní letadla.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po rozhovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zopakoval, že podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, uvedl ve středu pozdě večer Elysejský palác ve svém prohlášení. „Prezident rovněž ocenil klid ukrajinského prezidenta v současné situaci,“ stálo v prohlášení.

V dopisech od vůdců separatistických oblastí se prý nejčastěji objevují obavy z vyostřené situace a z chování ukrajinských ozbrojených sil, které v obou republikách ničí civilní a průmyslovou infrastrukturu, školy, nemocnice a školky. Ostřelování ze strany ukrajinské armády prý dokonce způsobilo smrt mnoha civilistů a přinutilo mnoho lidí k útěku.

„Kyjev, podporován Spojenými státy a dalšími západními zeměmi, posiluje přítomnost vojáků, konflikt řeší pouze silou a není ochotný válku ukončit,“ cituje dopisy žádající o pomoc Peskov.
Žádost separatistů o ruskou vojenskou pomoc představuje „další eskalaci bezpečnostní situace,“ napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Dnes pořízené satelitní snímky ukázaly řadu nových ruských vojenských pozic v blízkosti hranic s Ukrajinou, desítky kilometrů vzdálené od ukrajinského města Charkov, uvedla soukromá americká společnost Maxar. Jsou na nich vidět polní ležení, vojenské konvoje, dělostřelectvo a obrněné transportéry s podpůrnou technikou a vojáky.

Ruské dezinformace podporují i státní média
Rusko už dlouhodobě vytváří záminky, které by agresi schvalovaly, podporu mají i ze státních médií. „Ukrajinská armáda pravděpodobně zahájila ofenzivu u vesnice Nikolajevka v Luhanské lidové republice,“ uvedla například televizní stanice Rossija-24 s odkazem na zpravodaje.

„Vidíme, jak vybuchují granáty, pozorujeme, že útok přichází z několika směrů najednou, ale nemáme žádné oficiální informace o tom, co se v této oblasti děje,“ řekl zpravodaj v televizi. 
Podle západních zemí jsou Putinovy kroky z posledních dnů porušením mezinárodního práva a územní integrity Ukrajiny. Evropská unie a Spojené státy na Rusko kvůli tomu uvalily další sankce.

Dopis lídrů Luhanské a Doněcké republiky
Občané republik jsou v současné době nuceni opustit své domovy kvůli vyhrocené situaci a hrozbám ze strany Kyjeva, jejich evakuace do Ruska pokračuje. V podmínkách pokračující vojenské agrese ukrajinských ozbrojených sil je v republikách ničena civilní a průmyslová infrastruktura, školy, nemocnice a školky, a co je nejhorší, umírají civilisté včetně dětí. Jednání kyjevského režimu svědčí o jeho neochotě ukončit válku v Donbasu.

Kyjev pokračuje v posilování své vojenské přítomnosti na linii dotyku, přičemž dostává všestrannou podporu, včetně vojenské, od USA a dalších západních států. Kyjevský režim se soustředí na řešení konfliktu silou. 
S ohledem na výše uvedené skutečnosti lídři obou republik v souvislosti se současnou situací a s cílem zabránit obětem mezi civilním obyvatelstvem a humanitární katastrofě na základě článků 3 a 4 smluv o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Ruskem a republikami žádají ruského prezidenta o pomoc při odražení agrese ukrajinských ozbrojených sil a formací.

X X X

Bojíme se, k čemu odtržení Donbasu povede, říkají Moskvané. Někteří ale slaví.

Vypadá to na začátek dlouhé a hrbolaté cesty. Tak o rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik v ukrajinském Donbasu smýšlí někteří Moskvané, kteří nyní s obavami pohlíží na budoucnost. Ačkoli Rusové samostatnost Doněcké a Luhanské oblasti spíše podporují, otevřenou válku s Ukrajinou nechtějí.

Podobně jako řada jejích přátel, také moskevská baristka Taťána byla v pondělí přilepená k displeji svého telefonu, když Putin promlouval k národu. „Normálně se na televizi nedívám, ale měla jsem pocit, že tentokrát si ji musím naladit. Byla jsem svědkem historické chvíle,“ líčí.
„Ale ještě si nejsem jistá, jestli se historie ubírá tím správným směrem,“ popsala deníku The Guardian. 
Podle toho Moskvané od proslovu, v němž prezident uznal nezávislost samozvaných republik na Donbasu, přemýšlí nad tím, co pro ně může toto rozhodnutí do budoucna znamenat po politické i ekonomické stránce.

„Pokud uznání přinese do regionu mír, proč to neudělat,“ myslí si Andrej, šéf logistické společnosti v Moskvě. „Ale už teď mě to stojí peníze. Hodně svých úspor jsem investoval do akcií ruských společností,“ říká.
Ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny prudce oslabují a ruský rubl sestoupil vůči dolaru na nejnižší úroveň za téměř dva roky. Ruští oligarchové pak kvůli pondělnímu propadu cen akcií přišli za den o majetek v hodnotě asi 8,3 miliardy dolarů (178 miliard korun).
„Myslím, že se můžu s březnovou dovolenou v Turecku rozloučit,“ říká s odkazem na pokles měny jednačtyřicetiletý Andrej.

„Když jsem sledoval prezidentův projev, byl jsem v šoku. Mnoho lidí kolem mě si myslí, že je to špatná situace. Vypadá to na začátek velmi hrbolaté a dlouhé cesty,“ popsal moskevský bankéř, jenž chtěl zůstat v anonymitě.
Konečně, říkají někteří Moskvané
Někteří Moskvané však mají z uznání Doněcké a Luhanské republiky radost a vidí ho jako dlouho odkládané rozhodnutí. „Ať žije Putin. Konečně bere Donbas pod naše křídla,“ uvedla Galina Gromová, která na jedné z moskevských středních škol učí zeměpis.
„Byla jsem zděšená zprávami v ruských státních médiích o Ukrajincích ostřelujících Donbas. Byla jsem rozzuřená kyjevskou genocidou místního obyvatelstva,“ dodala Gromová. Představitelé Západu i Kyjev nicméně takové zprávy označili za falešné a obvinili Moskvu, že si jimi vytváří záminku k invazi.

Politický analytik Andrej Kolesnikov z Moskevského centra Carnegie uvedl, že nikdo neočekával, že by se Rusové po Putinově proslovu vyhrnuli slavit do ulic tak, jako když v roce 2014 nařídil anexi Krymu a prezidentova popularita dosahovala závratných devětaosmdesáti procent.

Rusko zničí ukrajinskou armádu a pak obnoví vliv, říká ruský politolog
„Krym byla naprosto unikátní akce, ve které měl Putin podporu téměř všech částí společnosti. Ohledně budoucnosti Donbasu je ale Rusko mnohem více rozdělené,“ domnívá se Kolesnikov.

Průzkum veřejného mínění nezávislého centra Levada z loňského roku ukázal, že třiapadesát procent Rusů by si přálo nezávislost separatistických regionů nebo jejich začlenění do Ruska, zatímco šestadvacet procent lidí vidí budoucnost regionu s Ukrajinou. Zbytek dotázaných uvedl, že na otázku nemá jasnou odpověď.
Až 70 procent dotázaných ale uvádělo, že podle nich bude správné připojit dvě povstalecké republiky k Rusku, pokud o to samy požádají.

Rusové válku nechtějí, říkají experti
„Jak bude ruská veřejnost uznání nezávislosti nakonec vnímat, závisí na tom, co se Kreml rozhodne udělat dál. Mnozí uvítají scénář, kdy se situace v regionu po uznání zklidní,“ domnívá se Kolesnikov.
„Rusové nemají chuť na skutečnou válku s Ukrajinou, v současnosti to není militarizovaná společnost,“ dodává. S Kolesnikovem souhlasí také ruský politolog Ivan Preobraženskij, jenž v rozhovoru pro iDNES řekl, že většina Rusů je proti účasti ve válce.

„Dokud uznání separatistických republik – tedy jejich faktickou anexi – nebude doprovázet válka, většina Rusů to bude podporovat. S Ukrajinou sympatizuje jen velmi málo lidí, ne nadarmo v Rusku posledních osm let probíhá silná antiukrajinská propaganda. A pacifistické a protiváleční hnutí v Rusku je už dávno pod tvrdým tlakem zvláštních služeb,“ uvedl. 
Sankce míří na nejbližší okolí Putina, na seznamu jsou nejmocnější muži Ruska.

Představitelé USA i NATO nadále zdůrazňují, že Rusko podle nich plánuje rozsáhlou invazi na Ukrajinu.
Podle Samuela Greena, ředitele ruského institutu na King’s College v Londýně, ale stále existuje naděje, že se Putin do války na evropském kontinentu nepustí.
„Kreml získává domácí legitimitu konfrontací se Západem, ale jen do chvíle, než se začne střílet. Skutečná válka přináší nejistotu a nevíme, jak se projeví na bojišti nebo ve veřejném mínění,“ myslí si Green.

X X X

Ruský velvyslanec na Ministerstvu zahraničí.

Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek si ve středu předvolal ruského velvyslance Alexandra Zmejevského a tlumočil mu rozhořčení Česka nad porušením mezinárodního práva, kterého se Rusko dopustilo, řekl ministr Jan Lipavský. Zmejevskij opouštěl budovu Černínského paláce po zhruba 25 minutách. Ruský velvyslanec odmítl jak obvinění Moskvy z agrese vůči Ukrajině, tak také tvrzení české strany, že Rusko porušilo mezinárodní právo.

Na ministerstvo zahraničních věcí (MZV) byl ruský velvyslanec v Česku Alexandr Zmejevskij předvolán, aby podal vysvětlení aktuální situace na východě Ukrajiny.
Při předvolání na MZV odmítl obvinění Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení české strany, že Rusko porušilo mezinárodní právo.
Náměstek ministra zahraničí Martin Smolek sdělil ruskému velvyslanci, že Česká republika zásadně nesouhlasí s uznáním takzvaných lidových republik na východě Ukrajiny a krok nemá žádné mezinárodněprávní účinky, tedy že dotčená území nadále zůstávají územím Ukrajiny.
Ministr zahraničí Jan Lipavský ve středu řekl, že je nutné dále usilovat o všechna možná diplomatická řešení.
Západ, EU a NATO se snaží hledat formáty, řada světových lídrů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem jednala, připomněl Lipavský. „Nezdá se, že by to vedlo k nějakým výsledkům, ale je potřeba to neustále zkoušet, protože jinou variantu nemáme,“ dodal šéf české diplomacie.

Putin v pondělí uznal nezávislost Doněcké a Luhanské republiky východě Ukrajiny a nařídil poslat na území separatistů ruskou armádu, která tam podle něj má zajistit mír.

Na Putina sankce uvaleny nebyly
Země EU se kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny v úterý jednomyslně shodly na přijetí sankcí vůči Moskvě. Na dosavadní sankční seznam podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou více než tři stovky poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území. Sankce postihnou také 23 dalších činitelů či subjektů.
„Je zde velmi silná jednota mezinárodního společenství,“ míní Lipavský. Česko v rámci EU připraveno podpořit další sankce. „Jednoznačně zastáváme postup, že sankce musí být natolik silné, aby odvrátily tu situaci, případně zastavily. Jsme připraveni podpořit takové sankce, jaké bude potřeba,“ doplnil ministr.

Na sankčním seznamu EU není prezident Putin, podle diplomatů na něm však figuruje ministr obrany Sergej Šojgu, přední armádní představitelé, oligarchové či mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Stejně jako zmíněných 351 poslanců mají mít zakázán vstup do unijních zemí a zmrazen majetek v EU.

Podle Borrella evropský blok sankce dojednal a zavede v koordinaci s USA, Británií a dalšími partnery. Americký prezident Joe Biden v úterý rovněž oznámil první sadu sankcí vůči Rusku. Postihy se týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských elit. Britské sankce se dotknou několika ruských bank a podnikatelů blízkých Kremlu.

X X X

Jansta do dotací mluvit měl, ministerstvo způsobilo chaos, konstatoval soud.

Obvinění předsedy České unie sportu Miroslava Jansty a dalších z ovlivňování rozdělování sportovních dotací nebyla na místě. Na rozdělování se podílet měli, protože ministerstvo školství na něj v té době naopak nebylo připravené, zdůvodnil osvobozující rozsudek Městský soud v Praze. Státnímu zástupci vyčetl, že se zaměřil jen na některé důkazy a nedbal širších souvislostí.
Janstu, sekretáře České unie sportu (ČUS) Jana Boháče, exředitele ministerského odboru sportu Zdeňka Břízu i ČUS a Fotbalovou asociaci ČR (FAČR) soud v případu loni na podzim osvobodil. Kvůli obsáhlosti soud rozeslal písemné odůvodnění až nyní, píše portál Česká justice.

Státní zástupce Ondřej Trčka uvedené lidi vinil z nezákonných zásahů do procesu přípravy a výběru dotací na sport, vyplácených ministerstvem školství. Podle dlouhodobé koncepce financování sportu z roku 2016 nicméně resort měl spolupracovat se sportovním prostředím, namítl soud.

Exšéf fotbalu Pelta dostal šest let vězení, musí zaplatit pět milionů
Problém byl v častých personálních změnách na ministerstvu školství (MŠMT). „S ohledem na nově obsazené pozice vedoucích pracovníků nedošlo dle dokazování ke kontinuálnímu předávání informací, respektive zkušeností. Neexistovalo povědomí o historických souvislostech, praktických informací ve vztahu k jednotlivým sportovním svazům, spolkům na pozicích žadatelů,“ uvádí se v rozsudku.

Jako nedostatečné se u soudu hodnotily i schopnosti nově nastupujících úředníků. Soud tak označil úzkou spolupráci MŠMT a představitelů sportovních organizací za logickou. „Na odbornost a zkušenost zástupců sportovního prostředí bylo při vytváření dotačních programů a sportovní politiky jako takové ze strany MŠMT velmi spoléháno,“ stojí v dokumentu.

Janstu a další mohl podle soudu demotivovat nevyhovující návrh podkladů pro dotační řízení od MŠMT. Jak se ukázalo, tabulku s rozdělením peněz pro zastřešující organizace vypracovala jedna úřednice sama, bez odpovídající úrovně i podmínek. „Nevěděla si s tím rady, a proto se snažila to nějak udělat, jako první návrh. Počítala s tím, že se to přepracuje,“ shrnul soud její výpověď.

Soud zpochybnil postup státního zástupce
Soud odmítl i další, v očích státního zástupce problematickou aktivitu. Podle Trčky manipulovali Jansta s Břízou se schválenou metodikou rozdělování, aby přihráli dotace svým organizacím. Žádná závazná metodika však tehdy neexistovala, změna kritérií tak byla legitimní.

Spáchání trestného činu tak městský soud u Jansty a Břízy vyloučil. Naopak upozornil na postup státního zástupce Trčky, který podle něj vycházel pouze z některých odposlechů. „Státní zástupce zcela odhlíží od dalších důkazů, jež by skutečnosti obsažené v hovorech vysvětlovaly či objasňovaly a tím jim prokazatelně daly zcela jinou povahu,“ uvedl.

„Jak uvedeno v úvodu odůvodnění rozsudku, záznamy o telekomunikačním provozu, tak záznamy o sledování osob a věcí soud považuje za zákonně pořízené, avšak je třeba je hodnotit ve vzájemných souvislostech s dalšími provedenými důkazy,“ doplnil soud.

X X X

Náměstek Daňhel: Peníze v rozpočtu pro vězenství nechybí

Ministerstvo spravedlnosti bude zřejmě letos hospodařit s 31,98 miliardy korun, meziroční růst činí asi 36 milionů korun. Schválení návrhu kapitoly, jak ji v plánovaném státním rozpočtu předložila vláda Petra Fialy (ODS), doporučil Sněmovně ústavně-právní výbor hlasy koaličních poslanců. Bývalý kabinet Andreje Babiše (ANO) chtěl dát na letošek ministerstvu 33,77 miliardy korun.
V porovnání s návrhem Babišovy vlády klesne o půl miliardy korun na zhruba 0,8 miliardy Kč částka na investice. Podle náměstka ministra Radomíra Daňhela mělo jít 500 milionů na justiční areál v Ústí nad Labem, jehož stavba ale začne až příští rok. Ministerstvo o peníze nepřijde, přesunou se na rok 2025, kdy má výstavba areálu skončit, uvedl.

Debatu ve výboru vzbudila také vězeňská část rozpočtové kapitoly 12,21 miliardy korun. Má být nižší ve srovnání s návrhem Babišova kabinetu, který počítal s 12,76 miliardy Kč, i s loňskem. Rozpočet schválený na loňský rok dával na vězeňství 12,34 miliardy korun. Daňhel uvedl, že Vězeňská služba se předzásobila koncem loňského roku minimálně v objemu 300 milionů korun. „Peníze nám tam nechybí,“ řekl poslancům. Podle náměstka lze případně zapojit i nespotřebovaných 400 milionů Kč z minulých let.

Milion pro Šimáčkovou

„Domníváme se, že nemáme podfinancovanou kapitolu, ani její vězeňskou část,“ poznamenal Daňhel. Ministerstvo spravedlnosti se podle něho zvládne vyrovnat i s nárůstem cen energií.

Členové výboru podpořili také návrhy rozpočtových kapitol Ústavního soudu a Ústavu pro studium totalitních režimů. Ústavní soud má letos hospodařit stejně jako loni se zhruba 237 miliony korun. Výbor doporučil provést uvnitř jeho kapitoly úpravu tak, by mohl vyplatit asi milionové odchodné někdejší ústavní soudkyni Kateřiny Šimáčkové. Šimáčková se funkce vzdala v prosinci, nastoupila k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Generální sekretář Ústavního soudu Vladimír Göttinger poslancům řekl, že částka na odchodné nebyla rozpočtovaná a instituce na ni nemá peníze z nespotřebovaných výdajů. Jiný postup než úprava kapitoly by podle něho neumožnil vyplatit odchodné v zákonném termínu. Právní výbor v této souvislosti požádal vládu, aby se odchodným obecně zabývala tak, aby na ně v podobných případech nebyl nárok.

Ústav pro studium totalitních režimů má mít letos na výdaje 185,66 milionu korun. Jde o částku vyšší než loni, ale nižší ve srovnáním s návrhem rozpočtu Babišova kabinetu. Právní výbor doporučil Fialově vládě, aby řešila nedokončenou opravu budovy ústavu v Siwiecově ulici v Praze 3. Rekonstrukci zkomplikovalo nutné zvětšení objemu prací, a tím i zvýšení nákladů. Ústav působí v jiné budově, kterou si pronajímá, ceskajustice.cz

X X X

Soud dal ženě šanci na omluvu za Babišova slova o zaplacených demonstrantech

Bývalý premiér Andrej Babiš svými nepodloženými výroky o zaplacených demonstrantech zasáhl do práv Jany Filipové, jedné z účastnic protestů proti vládě v roce 2018, plyne z nového rozhodnutí Nejvyššího soudu. Vyhověl dovolání Filipové a zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Praze, který ženě z Domažlicka odepřel právo na omluvu.

Okresní soud pro Prahu-západ před tím rozhodl ve prospěch Filipové. Krajský soud nyní musí podruhé projednat Babišovo odvolání, bude však při tom vázaný názorem nejvyšší instance.

Podle NS v kauze šlo o střet Babišova práva na svobodu projevu a práva demonstrantky na ochranu cti a důstojnosti. Hlavní problém spočíval v tvrzení, že protestující dostali za svou účast peníze. Babiš se odvolával na vyjádření poslance ANO Pavla Růžičky, který údajně při jednom z protestů slyšel několik lidí, jak se baví o penězích. Podle NS však šlo o neověřené tvrzení. Babiš nepředložil jiné důkazy.

„Nesplnil tak svoji povinnost dostatečným způsobem si převzaté tvrzení ověřit. To platí tím spíše, že žalovaný předmětné výroky pronášel v době, kdy zastával funkci předsedy vlády, tedy jako osoba, u níž lze předpokládat vyšší stupeň informovanosti a znalosti,“ stojí v rozhodnutí NS.
Podle nejvyšší instance lze Babišovy výroky považovat za neoprávněný zásah do osobnostní sféry těch, jichž se týkaly. Byly „objektivně způsobilé přivodit újmu na jejich osobní i mravní integritě, snížit jejich vážnost a čest a případně i ohrozit jejich postavení“.
NS také uvedl, že výroky potenciálně dopadly na všechny účastníky protestů. „Pokud totiž dostatečně nekonkretizoval, které demonstranty tím míní a jak a podle čeho je rozlišuje, mohl kdokoliv z účastníků důvodně dovozovat, že výrok o zaplacených demonstrantech se vztahuje právě na něj, a běžný posluchač, který by znal identitu některého z účastníků, mohl stejně důvodně uzavřít, že výrok míří na něj,“ popsal NS v rozhodnutí.

Filipová se zúčastnila demonstrace 11. července 2018, kdy poslanci rozhodovali, zda dají důvěru Babišově vládě. Babiš v reportáži následně uvedl, že je o zaplacení demonstrantů přesvědčený, protože protestující jsou „stále stejní lidi“, a že si neumí představit, že by někdo protestoval 16 hodin, takže „nějaká motivace tam bude“.

Babiš později mluvil o zaplacených demonstracích v souvislosti s protestem před Českým rozhlasem z 21. srpna. Na TV Barrandov řekl, že lidé, co na něj pískali, byli zaplacení a že jde o politické odpůrce na objednávku. Odkazoval se přitom na vyjádření poslance Růžičky, který po červencové demonstraci zveřejnil, že slyšel několik lidí, jak se baví o tom, kam mají jít pro peníze. Účastníci demonstrace jeho tvrzení odmítli, bavili se prý o penězích na případnou pokutu pro mladíka, který byl na akci legitimován.

X X X

Krajský soud rozhodl o propuštění mužů odsouzených za loupež v Uherském Hradišti.

Zlínský krajský soud dnes odpoledne rozhodl o propuštění Miloše Zezuly a Martina Skalického z vězení. Informaci dnes potvrdila mluvčí krajského soudu Klára Belkovová. Muži si odpykávali tresty na osm a pět let za loupež v klenotnictví v Uherském Hradišti z roku 2015. V úterý Ústavní soud (ÚS) vyhověl jejich stížnostem, krajský soud tedy bude muset případ znovu otevřít. Jeho původní verdikt stál zejména na pachových stopách, jinak důkazy chyběly, svědkové nebyli schopní pachatele identifikovat. Oba odsouzení vinu popírají. Podle obhájců dnes odpoledne oba muži věznici opustili.
„Rozhodnutí krajského soudu je pravomocné. Vězeňská služba o tom ví. Soud už poslal příkaz k propuštění obou obžalovaných z výkonu trestu,“ řekla ČTK po 15:30 mluvčí.

Podle Zezulova obhájce Michaela Bartončíka opustil jeho klient věznici v Rapoticích na Třebíčsku dnes odpoledne. „Jsem velmi rád, že Ústavní soud rozhodl tak, jak rozhodl. Podstata kauzy spočívala v jednom, že identita pachatelů trestného činu se opírala pouze o jediný podpůrný důkaz, a to byly pachové stopy, které ještě navíc byly provedeny v rozporu s tehdy platnými pravidly,“ řekl Bartončík. Podle obhájce Filipa Opatřila, který zastupoval Skalického, by jeho klient měl být z brněnské věznice propuštěn dnes okolo 16:30.

Muže poslal krajský soud za loupež do vězení v únoru 2019, jeho rozhodnutí později potvrdily i olomoucký vrchní soud a Nejvyšší soud. Rozsudek je po zásahu ÚS zrušený. Justice tedy musela rozhodovat, zda muži půjdou na svobodu, nebo zůstanou ve vazbě. Dnešní zasedání soudu bylo neveřejné.

Krajský soud podle ústavních soudců musí při opětovném projednání kauzy znovu vyhodnotit důkazy, případně doplnit dokazování. Pokud ani poté nedosáhne „praktické jistoty“ o vině Zezuly a Skalického, bude nutné oba zprostit obžaloby s ohledem na zásadu presumpce neviny, plyne z nálezu ÚS.

Pachatelé ke klenotnictví přijeli 8. září 2015 na motocyklu, jeden měl zbraň. Šperky za více než 1,2 milionu korun se ale útočníkům s kuklami na hlavách nepodařilo odnést. Zabránili tomu dva kolemjdoucí, kteří utrpěli těžká zranění. Jednoho postřelili lupiči do nohy, druhého zranily střepy z rozbitých skleněných dveří prodejny. Lupiči na místě nechali tašku se šperky, šroubovák a páčidlo a odjeli na motocyklu.

Zezulovi a Skalickému za loupež a poškození cizí věci hrozilo pět až 12 let vězení. Usvědčovaly je zejména pachové stopy z místa činu. Podle ústavních stížností se rozsudek vedle pachové identifikace neopírá o žádný uzavřený řetězec nepřímých důkazů. Ústavní soudci v minulosti opakovaně akceptovali pachové stopy jako nepřímý nebo podpůrný důkaz, zdůraznili však, že nemají být jediným podkladem pro uznání viny.
Zatímco se ÚS zabýval stížnostmi, žádali oba odsouzení o obnovu řízení. Justice jim nevyhověla.

X X X

NATO má v nejvyšší pohotovosti sto stíhaček, na východ míří další posily

Kvůli ruskému vpádu na Donbas posiluje rychle NATO vojenskou přítomnost na východním křídle. Podle šéfa Aliance Jense Stoltenberga je v nejvyšší pohotovosti přes sto stíhaček spojenců. Do Pobaltí míří britské obrněnce a další stovky vojáků vyšle Kanada.
„Abychom posílili naše odstrašující opatření v Evropě, Kanada rozmístí ještě početnější kontingent do posílené předsunuté bojové skupiny NATO v Lotyšsku a přispěje více vojáky a prostředky k posílení sil NATO v euroatlantické oblasti,“ oznámila ve středu kanadská ministryně obrany Anita Anandová.

Konkrétně půjde o dalších 480 kanadských vojáků, kteří mají do Evropy přicestovat v nejbližších dnech. Kanada už má v Lotyšsku přibližně 800 vojáků v rámci vícenárodního praporu NATO.
Kromě vojáků chce Ottawa k posílení spojenců vyslat několik dělostřeleckých baterií, další bojovou fregatu a převést pod velení NATO také průzkumný letoun dlouhého doletu CP-140 Aurora. 

Dalších 3 400 kanadských vojáků má být v pohotovosti pro případné rychlé nasazení do Evropy. „Rusko má ještě čas zvolit deeskalaci a diplomacii, ale okno k tomu se zavírá,“ uvedla
Aliance v reakci na ruský vpád na ukrajinské území začala rychleji posilovat předsunuté pozice na svém východní křídle. Především v Pobaltí a Polsku, ale také v Rumunsku nebo Bulharsku.

Do Estonska směřují po zemi konvoje britské těžké techniky včetně tanků Challenger a obrněnců Warrior. Londýn před týdnem oznámil, že tam zdvojnásobí počet svých vojáků. Zakrátko tam působit 1 600 britských vojáků a nově také bitevní vrtulníky Apache. Dalších 350 vojáků vyslali Britové do Polska.

Do litevské Rukly už dorazilo na 350 německých vojáků se zhruba stovkou vozidel. „NATO zvýšilo naše společná opatření pro reakci na krize v NRF (Síly rychlé reakce). A Německo je rovněž ochotno posílit NRF poskytnutím dalších pozemních, námořních a vzdušných sil,“ potvrdila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová.

Aliance rozmístila čtyři takové jednotky, každou o síle zhruba 1 000 vojáků, v reakci na ruskou anexi Krymu už v roce 2014 v trojici pobaltských zemí a v Polsku. Teď je vzhledem k situaci posiluje a další navyšování vojenské přítomnosti se dá podle šéfa NATO Jense Stoltenberga očekávat.

„Máme více než 100 stíhaček v nejvyšší pohotovosti. A na moři, od severu po Středozemní moře, je přes 120 spojeneckých lodí. Budeme i nadále dělat vše, co je nezbytné k ochraně Aliance před agresí,“ oznámil Stoltenberg v úterý večer.
Germany at NATO@GermanyNATO
Další podobné předsunuté bojové skupiny chce Aliance v případě potřeby rozmístit v Rumunku, Bulharsku, ale také na Slovensku nebo v Maďarsku. Vojenští plánovači k tomu mají připravit podklady. Do Rumunska už mezitím zamířily posily americké armády.

Ačkoliv početně jsou bojové skupiny spíše symbolické, mají vyslat Moskvě jasný signál, že jakýkoliv útok na ně by byl vnímán za napadení celé Aliance.
Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko nadále plánuje útok na Ukrajinu v plném rozsahu. Průzkumné letouny oblast sledují prakticky nepřetržitě už několik týdnů. „Vidíme, že stále více sil se stěhuje z táborů a je v bojových formacích a připraveno zasáhnout. A vidíme pokračující provokace v Donbasu a různé operace pod falešnou vlajkou, kde se snaží vytvořit záminku k útoku,“ konstatoval.

Pentagon posílá bitevní vrtulníky Apache
Aliance má podle jeho slov připravené plány i jednotky k dalšímu posílení vojenské přítomnosti na východní hranici. „Uděláme to defenzivním způsobem. Naším cílem je zabránit konfliktu, uklidnit spojence,“ dodal.
Připomněl, že hlavní odpovědností Aliance je ujištění, že neexistuje prostor pro jakékoli nesprávné odhady ohledně závazku chránit a bránit spojence a tím také zabránit jakémukoli útoku na kteroukoli členskou zemi. Potvrdil, že Síly rychlé reakce NATO jsou ve vyšším stupni pohotovosti. Napříč Evropou jde o 40 tisíc vojáků.

Americký bombardér B-52 přistál cvičně v Mošnově. Zpět ho doprovázely gripeny

„Přitom nikdy není pozdě. Nikdy není pozdě nezaútočit. A to je důvod, proč nadále vyzýváme Rusko, aby ustoupilo, deeskalovalo a v dobré víře se zapojilo do diplomatického úsilí o nalezení politického řešení,“ vyzval Moskvu.
Americký prezident Joe Biden v úterý oznámil, že do Evropy přesune dalších 800 vojáků a další techniku. Americké ministerstvo obrany později oznámilo, že do pobaltských států bude nasazeno 800 vojáků z italského pěšího praporu, aniž by upřesnilo, do které země.

Do Pobaltí bude také vysláno až 8 nejmodernějších stíhaček F-35 z Německa a další také na blíže nespecifikované místo na jihovýchodním křídle NATO. Pravděpodobně do Rumunska.
Kromě toho bude z Německa do Pobaltí vysláno 20 bitevních vrtulníků AH-64 Apache a z Řecka do Polska se přesune 12 bitevníků.
„Řeknu to jasně: z naší strany jsou to naprosto obranné kroky. Nemáme v úmyslu bojovat proti Rusku,“ řekl Biden na tiskové konferenci po eskalaci ruské agrese proti Ukrajině. „Chceme však vyslat neklamnou zprávu, že Spojené státy spolu s našimi spojenci budou bránit každý centimetr území NATO a dodrží své závazky, které jsme vůči NATO přijali,“ dodal.
Už v lednu Američané posílili ochranu vzdušného prostoru Pobaltí, když tam vyslali šest stíhaček F-15. Další letouny do Pobaltí vyslalo Dánsko. Do Polska Pentagon od konce ledna vyslal v reakci na ruské kroky už na 4 700 vojáků. Další tisíce jsou v pohotovosti pro případ aktivace Sil rychlé reakce NATO.

Ruskou agresi vůči Ukrajině odsoudila také desítka ministrů obrany zemí JEF (Společných expedičních sil), sdružující Británii, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litvu, Nizozemsko, Norsko a Švédsko. Společně připravují řadu nespecifikovaných vojenských aktivit na severu Evropy k zastrašení Ruska – na moři, na souši i ve vzduchu.

„Brzy provedeme cvičení demonstrující svobodu pohybu národů JEF v Baltském moři. Tyto a následné činnosti zůstanou preventivní a přiměřené. Společným jednáním prokážeme solidaritu, schopnost a odhodlání JEF stát společně za bezpečnost a stabilitu v našem regionu,“ uvedli ministři ve společném prohlášení.

Možnosti na vyslání posil na východní křídlo zvažuje také Česká republika. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jsou možné dvě varianty, a to zapojení se na Slovensku nebo v Rumunsku. „Myslím si, že asi všichni víme a cítíme, co nám je z hlediska území, geopoliticky i jinak blíže,“ naznačila ministryně, že jako pravděpodobnější je vyslání českých vojáků na Slovensko.
V současnosti působí čeští vojáci v rámci mise NATO v Litvě a Lotyšsku. Černochova připomněla, že brzy mají vzdušný prostor Pobaltí opět střežit čeští letci s gripeny. A Česko rovněž prodloužilo o půl roku pohotovost chemiků a logistů v rámci jednotek velmi rychlé reakce NATO.

X X X

Koho chce Západ ztrestat? Putinovy přátele, finančníky i nejostřejší jazyk Ruska.

Rusko čelí řadě sankcí Západu v odvetě za uznání nezávislosti samozvaných republik v ukrajinském Donbasu. Některá opatření USA, Velké Británie či EU míří na konkrétní lidi z okolí ruského prezidenta Vladimira Putina, mimo jiné na miliardáře Gennadije Timčenka, podnikatele Borise Rotenberga či jeho synovce Igora Rotenberga, kteří patří k nejmocnějším mužům v Rusku.
Britský premiér Boris Johnson v úterý oznámil, že Londýn zmíněné trojici zmrazí aktiva v Británii a rovněž jí zakáže vstup do země. Nikdo s nimi také nesmí obchodovat. Podle Johnsona jsou vyhlášené sankce prvním krokem proti Rusku a Británie je připravena udeřit mnohem silněji.

„V záloze si necháváme další sankce s ohledem na to, co může prezident Putin udělat,“ uvedl premiér. Kromě trojice podnikatelů britské sankce míří také na ruské banky Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank. Spojené království rovněž uvalí sankce na členy ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti povstaleckých republik.
Prostor pro gradování postihů si nechávají také USA, jejichž sankce se týkají ruských bank Promsvjazbank (PSB) a Vnesheconombank (VEB), obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných „ruských elit a jejich rodinných příslušníků z nejužšího Putinova kruhu“.

Na seznamu těch, na které Američané míří, je například generální ředitel PSB Petr Fradkov, ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov se synem Denisem či náměstek personálního ředitele prezidentského úřadu Sergej Kirijenko se synem Vladimirem.

Americké ministerstvo financí všem těmto mužům, o nichž se domnívá, že se „podílí na kleptokracii ruského režimu“, zablokovalo přístup k „jakémukoli majetku nebo zapojení do jakýchkoli transakcí“ v USA.
Proti ruské smetánce zasáhla také EU. Na jejím seznamu figuruje například ministr obrany Sergej Šojgu, přední armádní představitelé, oligarchové, velmi často veřejně vystupující mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová nebo 351 poslanců ruského parlamentu. Všichni mají mít zakázán vstup do unijních zemí a zmrazen majetek v EU.
Gennadij Timčenko

K nejvýraznějším osobnostem na sankčních listech bezesporu patří miliardář a Putinův přítel Gennadij Timčenko. Jmění devětašedesátiletého podnikatele, jenž patří k nejmocnějším mužům v Rusku, činí podle magazínu Forbes 23,5 miliardy dolarů (přes 500 miliard korun).

Timčenko vlastní podíl v řadě ruských podniků, včetně plynárenské společnosti Novatek nebo petrochemického výrobce Sibur Holding. Rovněž má soukromou investiční skupinu Volga, která se specializuje na investice do energetiky, dopravy a infrastruktury.
Podnikatel je také předsedou představenstva Kontinentální hokejové ligy (KHL) a prezidentem hokejového klubu SKA Saint-Petersburg. Timčenko se s Putinem podle stanice SKY News přátelí již od počátku 90. let, kdy v Petrohradě obchodoval s ropou, zatímco Putin šplhal po politickém žebříčku.

Sankce pro Rusko mají bolet. Míří na oligarchy, politiky, banky i Nord Stream 2
Timčenko je rovněž hlavním akcionářem v bance Rossija, která se objevila na britském sankčním listu. Rossija je zúčastněnou stranou v mediální společnosti National Media Group, která podle britské vlády po ruské anexi Krymu v roce 2014 podporovala destabilizaci Ukrajiny.
„Timčenko je zapojen do akce, která podkopává nebo ohrožuje územní celistvost, suverenitu nebo nezávislost Ukrajiny,“ uvedl britský premiér Johnson. Timčenko čelil sankcím již v roce 2014, a to ze strany USA.
Boris Rotenberg

Dalším mužem, jenž čelí sankcím, je Putinův přítel z dětství Boris Rotenberg, který společně se svým bratrem Arkadijem vlastní banku SMP a společnost SGM group, největší stavební firmu v Rusku pro výstavbu plynovodů a elektrického vedení. Rotenberg dříve Putinovi hojně dělal sparingpartnera v judu, nyní spolu dvojice hraje lední hokej.

Podle Forbesu má Rotenbergovo jmění hodnotu 1,2 miliardy dolarů (26 miliard korun). Britská vláda Rotenberga vybrala, neboť jde podle ní o „významného obchodníka s úzkými osobními vazbami na Putina“. I bratři Rotenbergové čelili sankcím již dříve – USA jim roku 2014 zmrazily aktiva.
Rotenberg nedávno čelil v Rusku kritice poté, co se jeho syn Roman stal hlavním trenérem hokejového týmu SKA Petrohrad, přestože nikdy nehrál ani nekoučoval profesionálně. Jeho druhý syn Boris hrál v letech 2011 až 2016 jako obránce za fotbalový klub Dynamo Moskva, což zase vyvolalo obvinění, že byl v týmu jen proto, že byl jeho otec předsedou klubu.
Igor Rotenberg

Na britském sankčním listu se objevilo také jméno Rotenbergova synovce Igora, který je synem Arkadije Rotenberga. Osmačtyřicetiletý muž ovládá vrtnou společnost Gazprom Burenije a jeho jmění podle Forbesu činí až 1,1 miliardy dolarů (23,7 miliard korun).
Igor Rotenberg je rovněž předsedou společnosti National Telematic Systems a akcionářem společnosti RT-Invest Transport System, která má podle britského kabinetu „strategický význam pro vládu Ruska“.
Poté, co Arkadij Rotenberg čelil roku 2014 americkým sankcím, Igor Rotenberg odkoupil podíly svého otce v některých aktivech.
Petr Fradkov
Ekonom Fradkov je generálním ředitelem sankcionované banky PSB a šéfem Ruského exportního centra. 
„Fradkov pracoval na přeměně PSB na banku, která obsluhuje ruský obranný průmysl a podporuje státní obranné zakázky,“ uvedla v úterním prohlášení americká administrativa. Podle té se Fradkov s prezidentem Putinem pravidelně setkává na pracovních jednáních a podílí se na strategických plánech PSB na podporu ruského obranného průmyslu.
Fradkov je synem Michaila Fradkova, ruského expremiéra a někdejšího ředitele ruské zahraniční rozvědky SVR.
Denis a Alexandr Bortnikovi

Denis Bortnikov je náměstkem prezidenta ruské státní akciové společnosti VTB Bank. Jeho otcem je Alexandr Bortnikov, ředitel obávané ruské FSB, která je nástupkyní sovětské státní bezpečnosti KGB.
Právě v ní se Bortnikov starší seznámil s Putinem, jenž pro tajnou službu pracoval od roku 1975 jako špion v Německu. 
Alexandr Bortnikov patří mezi blízké přátele ruského prezidenta a je rovněž stálým členem Rady bezpečnosti Ruska.
Vladimir a Sergej Kirijenkovi

Podnikatel Vladimir Kirijenko je generálním ředitelem společnosti VK Group, která vlastní přední ruskou sociální síť VKontakte, která je obdobou amerického Facebooku.
Vladimir Kirijenko dříve působil jako viceprezident Rostelecomu, ruské státem kontrolované internetové, telefonní a televizní společnosti.
Kirjenkův otec Sergej je někdejším ruským premiérem, jenž nyní slouží jako náměstek personálního ředitele prezidentského úřadu a podle amerického ministerstva financí je Putinovým „kurátorem pro domácí politiku“.
Sergej Šojgu

Na sankčním seznamu EU se v úterý objevilo i jméno ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, jenž se v posledních měsících účastnil inspekcí na vojenských cvičeních v Bělorusku či těsné blízkosti hranic s Ukrajinou.
Právě přítomnost ruských jednotek u ukrajinských hranic je důvodem nynějšího napětí mezi Moskvou a západními zeměmi, které varují, že Rusko má v plánu na svého souseda podniknout totální invazi.

Šojgu řídí ruskou obranu od roku 2012, předtím byl ministrem pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelních pohrom. Šojgu na konci 90. let působil jako předseda nové provládní formace Jednota, z níž posléze vznikla strana Jednotné Rusko.
Šojgu se podobně jako další sankcionovaní řadí do Putinova okruhu blízkých spolupracovníků. Po jeho boku si například opakovaně zahrál hokej a objevil se také na fotografiích, které Putina ukazují při různých sportovních či fyzických aktivitách.
Marija Zacharovová

Marija Zacharovová patří mezi nejčastěji citované ruské představitele a na domácí půdě se těší postavení celebrity, která často zastíní i svého šéfa Sergeje Lavrova. Mluvčí je známá svou nekompromisností. Politické oponenty často označuje za fašisty a pro ostrý výraz nechodí daleko.
Rozhodnutí uznat nezávislost dvou republik vyhlášených proruskými separatisty Zacharovová ve středu vysvětlila snahou zakročit proti utrpení obyvatel Donbasu, kteří se od roku 2014 potýkají s realitou války.

„Moskva předala Berlínu a Washingtonu množství materiálů, které svědčí o masových hrobech i o zvěrstvech na východní Ukrajině. Překvapuje mě ledová lhostejnost, s jakou západní partneři reagují na tamní situaci,“ prohlásila mluvčí.
Zacharovová svůj nynější post zastává od srpna 2015, funkce šéfky tiskového oddělení ministerstva zahraničních věcí se ujala jako vůbec první žena. Zacharovová je také velmi aktivní i na sociálních sítích, kde se podle BBC stala vzorem pro značnou část generace mladých Rusů.

X X X

Válka na Ukrajině prodlouží zdražování. Inflaci letos nezkrotíme, varuje Rusnok

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se v České republice letos pravděpodobně nepodaří zkrotit inflaci. Prohlásil to guvernér České národní banky Jiří Rusnok. V lednu Česko přitom ve zdražování v rámci Evropské unie kvůli téměř desetiprocentní inflaci patřilo k rekordmanům. Podle ekonomů teď centrální banka musí šlápnout na brzdu ještě ostřeji.

Ještě před měsícem národní banka odhadovala inflaci v lednu k 10 procentům, ve druhé polovině roku už jenom kolem dvou procent. Teď je ale situace jiná. „Bohužel tady máme de facto válku na východní Ukrajině, takže se nám návrat k normálu může trochu oddálit. Viditelně k našemu cíli bychom se měli vracet asi až později v příštím roce,“ předpověděl pro CNN Prima NEWS Jiří Rusnok.

Tuzemská inflace byla přitom v lednu třetí největší v Evropské unii. Horší zdražování už si zažili jen v Litvě a Estonsku. Nejlépe je na tom Francie, ani tam ale zdražování nedosahuje ideální dvouprocentní hranice.
„Zdá se, že se inflace skutečně může vymknout kontrole. Zdražování bude delší a výraznější. Zdraží se zejména energie. Vyšší ceny se však promítnou jak na ceně rohlíku, který platíme v pekárně, tak na ceně svetru, který si objednáváme přes e-shop,“ přiblížil dopady ekonom Lukáš Kovanda.

O zdražení potravin mluví i analytik Tomáš Pfeiler. „Vzhledem k tomu, že se z Ruska přiváží hodně kovů, tak zdraží i některé klasické výrobky,“ upozornil na další důsledek konfliktu.

Zdraží i půjčky a hypotéky
Centrální banka se teď nejspíš bude snažit inflaci ještě silněji regulovat, sáhne tedy zřejmě znovu po navyšování úrokových sazeb. A tím zřejmě opět zdraží půjčky a hypotéky. „Česká národní banka bude muset možná ještě více šlápnout na brzdu, a tím pádem ještě výrazněji zvýšit úroky. I když se mělo obecně za to, že to poslední zasedání znamenalo takový konec utahování měnové politiky,“ varoval Pfeiler.
Ekonomové tak očekávají, že by se základní úroková sazba mohla dostat i přes magickou pětiprocentní hranici. Aktuálně je na 4,5 procentech.

X X X

Šándor: Rusové mají Ukrajince za bratry, nechtějí je v rakvi. Uznání separatistů není boj

Bezpečnostní analytik Andor Šándor pochybuje, jestli by samotní obyvatelé Ruska byli nakloněni případné válce na Ukrajině. Ve vysílání CNN Prima NEWS zdůraznil, že je velký rozdíl mezi uznáním separatistických území a případným zabíjením bratrů, za které Rusové Ukrajince mají. Komentátor Hospodářských novin Ondřej Soukup se obává ambicí ruského prezidenta Vladimira Putina.

Bezpečnostní analytik Andor Šándor si nemyslí, že ruské kroky jsou aktuálně hrozbou pro celou Ukrajinu. „Rusko si uvědomuje, že válka by byla krutá. Nejdříve by musela zlomit armádu a následně morální odpor ukrajinského obyvatelstva. Stálo by je to velké peníze a Rusko nemá po covidu ekonomiku v nejlepším stavu,“ vysvětlil ve vysílání CNN Prima NEWS.

Putin v pondělním přibližně hodinovém projevu řekl, že Ukrajina je dávným ruským územím. Odůvodňoval tím uznání nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny – Doněcké a Luhanské. Do oblastí navíc vstoupili vojáci v rámci údajné „mírové mise“. Zejména Západ se ale obává eskalace konfliktu a případné války.

„Jedna věc je uznání separatistických republik. Ale něco jiného je, když vám zabíjejí bratry, syny nebo otce a vozí je domů v rakvích. Nejsem si jist, že by v Rusku byla podpora pro boj s někým, koho považují za své bratry,“ dodal Šándor s tím, že stále věří v diplomatické řešení místo ozbrojeného konfliktu.

Soukup: U Putina mě zarazila míra emocionality
Putin ve svém projevu mimo jiné obvinil Ukrajinu, že na území ovládaném donbaskými separatisty provádí genocidu a chce zde rozpoutat bleskovou válku. Za případnou válku proto podle něj ponese odpovědnost právě Kyjev. Dále uvedl, že Ukrajina byla vytvořena bývalým šéfem Sovětského svazu Vladimirem Iljičem Leninem a jde tak o umělý útvar.

„Zarazila mě míra emocionality, kdy Putin říkal, že Ukrajinu vymyslel Lenin a čeho se dočkal. Že prý Ukrajinci shodili všechny Leninovy sochy a nazvali to dekomunizací. Pak řekl, že jestli Ukrajinci chtějí, ukáže jim, co je to dekomunizace. Tohle mu nikdo nenapsal. Řekl jsem si, kam tento člověk může dojít. Ale asi to ani nechci zjistit,“ komentoval Soukup.

O současném stavu ruské společnosti mluvil ve vysílání CNN Prima NEWS také politolog Jiří Just. „Prokremelská média jsou nadšená. Splnil se dávný osmiletý sen obyvatel vzbouřených republik, které jsou možná na cestě k připojení k Ruské federaci. Liberálnější nebo objektivnější média jsou zdrženlivá a vypočítávají i minusy, jakými jsou hrozby sankcí nebo možná eskalace konfliktu,“ popsal aktuální atmosféru.

EU chystá tvrdé sankce, USA už zakročily
Dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které Putin se separatistickými regiony podepsal v pondělí, schválila v úterý ruská Státní duma. Otázkou zůstává, zda Rusko považuje za „republiky“ celé území Doněcké a Luhanské oblasti, nebo jen ty oblasti, které jsou pod kontrolou úřadů těchto samozvaných subjektů. Náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Rudenko uvedl, že uznání bude „v mezích, v nichž vedení LPR a DLR vykonává svou moc a jurisdikci“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj krátce předtím oznámil, že od ministerstva zahraničí obdržel žádost, aby zvážil přerušení diplomatických vztahů mezi Ukrajinou a Ruskou federací. Potvrdil, že ji vezme v potaz. Zelenskyj zároveň ale prohlásil, že nevěří, že vypukne plnohodnotná válka. Pokud by se tak ale stalo, hlava státu by vyhlásila stanné právo.
Postup Ruska už odsoudila většina západních zemí včetně České republiky. Tvrdé sankce už uvalily Spojené státy americké a o podobném postupu jednají v úterý také velvyslanci zemí Evropské unie. Německo pak oznámilo, že udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 prozatím není možné.

X X X

Laufer se po operaci dva roky neprobral. Dcera prozradila, jak na tom je.

Ač se to zdá neuvěřitelné, herec a zpěvák Josef Laufer už dva roky leží v nemocnici. Umělec se neprobral po plánované operaci srdce. Na svého dvaaosmdesátiletého tatínka stále myslí a stará se o něj Lauferova dcera Ester. Ta prozradila, jak se mu daří.
Zatímco všude visí plakáty s premiérou muzikálu Ostrov pokladů, Laufer, který je jeho spoluautorem, hudební představení 22. března neuvidí. Oblíbený zpěvák a herec chyběl i na oslavě dvaceti let Divadla Broadway. Už dva roky totiž leží v nemocnici. Místo Laufera přišla jeho dcera Ester. „Nic se zatím nezměnilo,“ popsala deníku Blesk jeho zdravotní stav.
Ester potvrdila, že do divadla přišla slavit za tatínka. „Samozřejmě to není takové, jako kdyby tady byl on. Nedokážu ho nahradit. Ale jsem tady kvůli němu a za něj,“ vysvětlila.

Táta vnímá, ale nereaguje
„Pepo, zdravíme tě, myslíme na tebe a věříme, že se mezi nás vrátíš,“ vzkázal do nemocnice rovnou z jeviště majitel divadla Oldřich Lichtenberg.
Laufer šel na začátku roku 2020 na plánovanou operaci chlopně. Během zákroku se ale objevily problémy s dírkou v srdci. Herec se už po zákroku neprobral. „Čtu mu nebo pouštím vzkazy od jeho kamarádů a kolegů. Vyřizuji všechna povzbuzující slova od fanoušků. Cítím, že všechno táta vnímá, bohužel ale stále nereaguje,“ prozradila Ester na konci srpna loňského roku. Naděje, že se její tatínek probudí, se ale nevzdává.

X X X

Výrobci aut v Rusku se děsí sankcí. Hrozí nám krize s dodávkou dílu, upozorňují

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nemá jen politickou, ale i ekonomickou rovinu. Postiženi by mohli být automobiloví výrobci, kteří vozidla montují přímo v Rusku. Platí to především o alianci Renault–Nissan.

Vyostřující se bezečnostní situace mezi Ruskem a Ukrajinou dělá vrásky na čele vedení koncernu Renault–Nissan. Pod jeho křídla totiž spadá také ruský AvtoVAZ, který používá přibližně pětinu komponent Renaultu a Nissanu z dovozu. Pokud by se konflikt prohloubil, továrny Renaultu v Moskvě a AvtoVAZ v Togliatti budou muset hledat subdodavatele doma nebo v Číně. Případná cesta zpět by byla pro původní evropské subdodavatele těžká.
Odříznutí evropských subdodávek

Jak uvádí Financial Times, obavy o budoucnost svých montážních závodů vyjádřil Luca de Meo, šéf automobilky Renault. Ten prozradil, že právě globální působnost koncernu Renault–Nissan by mohla být v případě eskalace konfliktu ke škodě. Závod Renault v Moskvě dokonce používá dvakrát tolik dovážených komponent než AvtoVAZ.

„Potenciálně by mohla nastat krize dodavatelského řetězce spojená s díly, které pocházejí ze zahraničí,“ řekl de Meo koncernovým investorům. Vše je zatím v teoretické rovině, ale vzhledem ke skutečnosti, že Rusko již v minulosti chránilo své zájmy v podobných situacích omezením vazeb se zahraničními subdodavateli a vysokým dovozním clem, Renault se na případný krizový plán preventivně připravuje už nyní.
„Renault už pracuje na studii, která by měla pomoci najít nové dodavatele klíčových komponentů,“ dodal de Meo. Ti by pochopitelně měli pocházet přímo z Ruska.

X X X

Na policejní služebně v Plzni našli mrtvého mladého policistu, zastřelil se

Ve středu se na jedné z policejních služeben v Plzni zastřelil mladý policista. Přivolaní záchranáři už mu nedokázali pomoci.
Informaci potvrdila policejní mluvčí Dagmar Brožová. „V tuto chvíli nebudeme sdělovat bližší informace. Okolnosti předmětné události jsou v šetření,“ uvedla mluvčí. 
Podle serveru Novinky.cz se jednalo o zhruba třicetiletého muže a jeho kolegové ho našli v šatně s prostřelenou hlavou. Policista měl mít psychické problémy. 
Na místo vyjela i záchranná služba, policistovi už ale záchranáři nedokázali pomoct. Utrpěl zranění neslučitelná se životem. 

X X X

Spolupráce záchranářů by se mohla rozšířit na celou hranici s Německem.

K pacientovi vyjede ten, kdo to má zrovna nejblíž. Takový je základní princip přeshraničního projektu zdravotnické záchranky pojmenovaného Babylon. Zatím se týká té části hranice, která sousedí s bavorským městem Cham. Na obou stranách hranice ovšem panuje shoda na tom, že by bylo možné jej uplatit i v jiných částech regionu.

„Podstata projektu Babylon spočívala v tom, že v okamžiku, kdy na tísňovou linku 112 zavolal občan z Čech či Německa, na pomoc vyjížděli záchranáři, kteří byli nejblíže bez ohledu na to, zda jde o českou nebo bavorskou posádku,“ řekl k principu příhraniční spolupráce hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek. 

Partneři se po vyhodnocení projektu podle něj budou bavit o tom, že by bylo možné jej aplikovat po celé délce společné hranice kraje a sousedních německých regionů.
Podle Radka Hese, mluvčího Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, má komunikační systém Babylon hned tři aspekty. „Pokud si žádáme záchranku ze sousedního státu, veškerá data o zásahu se automaticky překládají do němčiny,“ přiblížil první z nich Hes.

Druhý z aspektů je, že záchranky na obou stranách hranice sdílejí polohu svých vozidel v příhraničí. A v neposlední řadě je prostřednictvím Babylonu možné v případě, že česká záchranka odváží pacienta do Německa, možné předat avízo německému operačnímu středisku se všemi daty.
„Tedy o jakého pacienta jde, jaké má problémy a kdy dorazíme do německého zdravotnického zařízení. Samozřejmě systém funguje i obráceně,“ doplnil Radek Hes.

Mezinárodní spolupráce má ovšem i svá úskalí, která je ovšem podle Hesových slov nutné řešit na vyšších úrovních. 
„Mezinárodní smlouva je nastavená na okamžiky, kdy soused nemá síly a prostředky k rychlému zásahu a v případech mimořádných událostí. Když ale ošetříme německého pacienta, musíme ho odvézt do nejbližšího zdravotnického zařízení na našem území. České zdravotní pojišťovny neznají transport do Německa. Takový výjezd nám nezaplatí,“ vysvětlil mluvčí krajské záchranky.

Problémy jsou na Ašsku
Nejmarkantnější je tento problém na Ašsku. „Když se tam stane třeba vážná dopravní nehoda, aktivujeme Leteckou záchrannou službu. Než se ale pacient dostane do zdravotnického zařízení, uplynou i tři hodiny. Přitom by sanita mohla za 20 minut být v nedalekém Hofu, kde mají traumacentrum. Možnost odvézt tak českého pacienta ovšem není, poslední slovo mají vždy pojišťovny,“ řekl mluvčí krajské záchranky. 

Rozšíření systému Babylon na zbylou část regionu by ale podle Hese mohlo přinést výrazné urychlení zásahů u mimořádných událostí, jakou byla například vlaková havárie u Perninku z července roku 2020. „Tehdy jsme využili aktivaci německých složek přes horskou službu,“ řekl.

Horská služba spolupracuje s kolegy z německého Bergwachtu už řadu let. Miroslav Račko, náčelník krušnohorských záchranářů, vnímá tuto spolupráci veskrze pozitivně. 
„Co se praktické stránky týká, máme síť předávacích bodů ať už na stanicích, nebo přímo v terénu. Zraněné německým kolegům předáváme v našem vybavení, které se nám vrací zpět,“ uvedl Račko. 

Vedle toho obě záchranné složky spolupracují i při nácviku akcí a doškolování zaměstnanců. Větší hustota provozu je přitom podle Račka ve směru z Čech do Německa. Je to dané tím, že turistů z Německa přijíždí podstatně více než Čechů opačným směrem.