Tomio Okamura: Po omluvě za Pekarovou Adamovou mě pozval do Budapešti maďarský ministr zahraničí Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) zůstalo po loňských parlamentních volbách v opozici. Podle předsedy Tomia Okamury nemá vláda jeho důvěru mimo jiné proto, že nenabízí řešení rostoucích cen energií a potravin. „Systémové řešení by bylo odstoupení od šíleného plánu Evropské unie s názvem Zelená dohoda a od systému emisních povolenek. To ale vůči Bruselu servilní Fialova vláda udělat nechce,“ kritizuje.

Problém podle Okamury spočívá v tom, že Evropská unie chce zelená řešení aplikovat na všechny státy plošně, a to bez ohledu na jejich energetický mix. Některé země proto nemohou stanovené termíny splnit.
„SPD prosazuje rozumnou ochranu přírody, ale nikoliv na základě dat a termínů stanovených direktivně z Bruselu, ale na základě skutečných potřeb českých občanů a českého průmyslu,“ deklaruje poslanec.

Vládu Petra Fialy (ODS) kritizuje mimo jiné za to, že ve svém prohlášení slibuje přípravu přechodu českého teplárenství k nízkoemisním zdrojům, a to tak, aby nedošlo ke skokovému zvýšení cen.
„Ministři přímo připouští postupné zvyšování cen, nikoliv skokové, místo aby proti tomu bojovali. To je opravdu šílené.“
Tomio Okamura
„Oni přímo připouští postupné zvyšování cen, nikoliv skokové, místo aby proti tomu bojovali. To je opravdu šílené,“ pozastavuje se Okamura. Upozorňuje i na to, že více než třetina českých domácností topí plynem, bez kterého se podle něj prakticky nemůže obejít. Evropská komise přitom v prosinci navrhla zákaz vytápění plynem po roce 2040.
Ostrov Česko

Okamura podle svých slov nebyl jednoznačným zastáncem jaderné energetiky, současně ale dodává, že bez dostavby jaderných bloků si Česko nemůže zachovat energetickou soběstačnost.
„Když to řeknu ad absurdum: Co nám brání v tom, abychom energii vyráběnou v Česku dodávali čistě pro české občany a firmy? A jen přebytky prodávali do zahraničí? Dnes je to úplně jinak, téměř naopak,“ podotýká.

Předseda SPD je přesvědčen, že v Česku relativně levně vyrobenou elektřinu místo toho posíláme na evropskou energetickou burzu, ze které si ji čeští občané kupují zpět markantně zdraženou o emisní povolenky. „Přičemž nás tam ještě přebíjí samozřejmě Němci, kteří jsou mnohem solventnější. A to opravdu je už úplně na hlavu,“ doplňuje Okamura.
Poukazuje také na to, že moderním trendem je vytvářet energeticky soběstačné ostrovy – na úrovni domů, měst a obcí nebo podniků. „Je to trend na západ od nás. Teď jsme to diskutovali na úrovni celé republiky,“ odpovídá na dotaz, zda je možné vytvořit z Česka energetický ostrov nepropojený s ostatními zeměmi.

Nepolitická energetika
Na upozornění, že ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol řekl, že jednoznačným viníkem současných vysokých cen zemního plynu na evropském trhu je Rusko, reaguje Okamura slovy, že v energetice je třeba odhlédnout od politiky a jednat v nejlepším zájmu občanů.

Jako příklad uvádí Maďarsko, které se domluvilo na přímých dodávkách plynu z Ruska, zatímco čeští občané podle jeho přesvědčení doplácejí na ideologickou politiku Evropské unie.
Předseda SPD také kritizuje představitele nové vlády za to, že se údajně snaží rozvrátit spolupráci se státy visegrádské čtyřky, abychom se - podle jeho slov - ocitli zcela „v područí Berlína a Bruselu“.

V této souvislosti zmiňuje zejména nutnost spolupráce s Polskem, s nímž už předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) vedla spor o těžbu v hnědouhelném dole Turów: „Měli jsme se s Poláky domluvit, aby nám platili odškodnění a my mohli pomoci občanům v Libereckém kraji. Důl Turów tvoří sedm procent energetické spotřeby Polska a oni ho zavřít nemůžou.“
Českým problémům se zdražováním energií prý v unii nikdo nenaslouchá, je proto třeba více spolupracovat s Polskem, Maďarskem a Slovenskem v rámci takzvané visegrádské čtyřky.
„To už je blok s více než 60 miliony obyvatel a samozřejmě tomu už se toho sluchu dostává. Zvláště Polsku, které má 40 milionů obyvatel, a pro unii by bylo katastrofou, pokud by z ní vystoupilo,“ věří.

Tuto spolupráci chce Okamura bránit: „Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a ministr pro pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) se snaží cíleně tu spolupráci rozvrátit, abychom byli totálně v područí Berlína a Bruselu.“
Proto Okamura poslal maďarskému velvyslanci dopis s omluvou za výroky Pekarové Adamové, která uvedla, že Češi už ve volbách vyhnali svého premiéra Andreje Babiše (ANO) a pevně doufá, že se to povede i Maďarům.
„Před chvílí mi volal maďarský velvyslanec, který mluvil přímo s maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártó. Ten mě osobně pozdravuje a pozval mě do Budapešti k osobnímu setkání právě na základě mého dopisu.“

X X X

Fialovi ministři nic nedokázali, jen vyhazují schopné odborníky

Válek odvolal Arenbergera z vedení nemocnice. Exministr tvrdí, že šel sám.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek odvolal z postu ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) exministra Petra Arenbergera. V původní tiskové zprávě mluvčí FNKV Tereza Romanová uvedla, že Arenberger rezignoval. „Nové vedení se musí zaměřit především na otázku nastavení funkčních manažerských procesů a problematiku zadávání veřejných zakázek,“ komentoval Válek.

„Všechny mediální pseudokauzy z jara 2021 se objasnily a vše je opět v pořádku. Také se podařilo nemocnici provést nejtěžším pandemickým obdobím uplynulých let takto úspěšně,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí FNKV Tereza Romanová. 
Romanová v původní tiskové zprávě uvedla, že Válek reagoval na čtvrteční žádost exministra Arenbergera. „Ministr zdravotnictví profesor Válek vyhověl včerejší žádosti ředitele FNKV Arenbergera o rezignaci na tuto funkci. Ředitelem nemocnice byl jmenován po úspěšném výběrovém řízení k 1. říjnu 2019,“ píše v textu. Rezignaci však záhy ministr Válek vyloučil s tím, že ho z funkce odvolal.

„Respektuji pana profesora Arenbergera jako špičkového odborníka v dermatovenerologické oblasti. Nové vedení se musí zaměřit především na otázku nastavení funkčních manažerských procesů a problematiku zadávání veřejných zakázek. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl, že prvním ze zařízení, kde bude vypsáno otevřené výběrové řízení na nového ředitele, bude právě Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Panu řediteli děkuji za odvedenou práci a přeji mu mnoho úspěchů v jeho další odborné práci,“ řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Respektuji pana prof. Arenbergera jako špičkového odborníka v dermatovenerologické oblasti. Nové vedení se musí zaměřit především na otázku nastavení funkčních manažerských procesů a problematiku zadávání veřejných zakázek. 
Řízením je pověřen náměstek FNKV Jan Votava, řízená má být vypsáno v nejbližší době.

Myslím, že ale nastal čas, řekl Arenberger
Mluvčí Tereza Romanová, které je podepsána pod tiskovou zprávou, uvedla, že nemůže za to, co vydává ministerstvo zdravotnictví. „Obraťte se na ně, je to jejich stanovisko. Zeptejte se ministerstva, proč to napsali takhle. Já jsem dostala takovou zprávu a tu jsme vydali,“ řekla.
Sám Arenberger pro iDNES.cz v pátek řekl, že jde o „související kroky“. „Já to vnímám jako související kroky. Požádal jsem o rezignaci a pan ministr mne odvolal,“ napsal v SMS. 

V tiskové zprávě, která odchod exministra oznámila, nechybí ani jeho úspěchy. „Velmi záhy po nástupu začala pandemie covidu, ale až do současnosti se jim ji daří spolehlivě kapacitně i organizačně zvládat nejen co se týče hospitalizovaných a ambulantních nemocných, ale i v Česku unikátních odběrů metodou drive-in a zpracovávání PCR vzorků, antigenních testů, aplikace monoklonálních protilátek i zřízení a provozu velkokapacitního očkování v areálu i mimo něj,“ stojí ve zprávě.

Podle Romanové další pozitivní zprávou je, že v roce 2020 i 2021 ztrojnásobili počet zadávaných veřejných zakázek a zdvojnásobili jejich finanční objem oproti srovnatelnému předchozího období. 
„Myslím, že ale nastal čas, abych se v celém rozsahu vrátil ke své medicínské odbornosti v čele dermatovenerologické kliniky a vědě a výzkumu ve FNKV. Proto jsem včera požádal pana ministra Válka o uvolnění z funkce ředitele FNKV, který mi dnes vyhověl,“ komentoval Arenberger.

Arenberger měl však v nemocnici problém i s bezpečnostní prověrkou. Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch totiž vyžadoval po všech ředitelích fakultních nemocnic, aby ji měli. Arenberger si o ni Nejvyšší bezpečnostní úřad požádal loni v červnu. Kvůli chybějící bezpečnostní prověrce exministr Vojtěch už dříve odvolal z pozice náměstka Romana Prymulu. Byl jediným ředitelem státní nemocnice, který ji neměl.

Redakce iDNES.cz se průběžně zajímala, jak to s výsledky Arenbergerovy prověrky vypadá. „Proces je stále v běhu. Při podání odhadovala úřednice trvání do 9 měsíců,“ tvrdil Arenberger loni v říjnu.
V pátek Arenberger pro iDNES.cz uvedl, že jeho konec v nemocnici s prověrkou nesouvisí. „Tam ještě běží standardní lhůta a průběžné informace se ani účastníkům řízení neposkytují,“ sdělil. 

Arenberger byl ministrem zdravotnictví od 7. dubna 2021 do 25. května 2021. Stal se v pořadí čtvrtým „covidovým“ ministrem zdravotnictví v Česku. Ve funkci vydržel sedm týdnů. V porovnání s Blatným se lišil v jednom klíčovém názoru: ruské vakcíně Sputnik V chtěl dát šanci.
Po nástupu do funkce se kolem něj objevovala spousta otázek. Například média informovala o jeho záznamech ve složkách bývalé Státní bezpečnosti (StB), kde měl být veden jako takzvaný KTS. Tedy jako kandidát na agenta, jehož se Státní bezpečnost snažila získat, přičemž dotyčný však o jejích záměrech nemusel vědět.

Estébáci dali novému ministrovi zdravotnictví v září 1989 při jeho údajném získávání ke spolupráci krycí jméno KŮŽE. Podrobnosti neznáme, svazek vedený 3. oddělením 12. odboru Hlavní správy kontrarozvědky SNB (krycím názvem II. správa SNB, příslušné oddělení tohoto centrálního útvaru StB se věnovalo stážistům, stipendistům, ochraně mírového a ekologického hnutí) v kategorii kandidát tajné spolupráce (KTS) byl zanedlouho v prosinci 1989 zničen.

V registru svazků je jako důstoj...ník StB, který svazek vedl, uveden mjr. JUDr. Vladimír Šedina (jeho osobní evidenční karta je dostupná zde https://www.ustrcr.cz/…/ka…/sprava2-1989/sedina-vladimir.pdf), původním povoláním zeměměřič. Zmíněná kategorie KTS byla ovšem přechodná a zdůrazňuji proto, že dotyčný nemusel s tajnou policí reálně vůbec spolupracovat. Proto Ústavní soud ČR rozhodl již v roce 1993, že nebude nadále zahrnuta do lustračního zákona. Krycí jméno patrně odkazovalo na povolání pana profesora, který je dermatolog. Píšu to zde proto, že mi volalo již několik novinářů, abych to nemusel opakovat.

„Estébáci dali novému ministrovi zdravotnictví v září 1989 při jeho údajném získávání ke spolupráci krycí jméno KŮŽE,“ popsal v minulosti historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Jenže to nebyl jediný problém, o kterém média informovala. V květnu poté server Seznam Zprávy upozornil na to, že Arenberger inkasoval miliony korun za klinické studie nových léků, které nevykázal ve svých majetkových přiznáních. Studie prováděl na živnostenský list jako kosmetické služby, což podle zákona nemohl.

Arenberger také vyvolal vůči sobě vlnu kritiky, když se jako ředitel vinohradské nemocnice nepřihlásil v povinném majetkovém přiznání k vlastnictví většiny svých nemovitostí. Jejich výčet doplnil, až když se stal ministrem a poté, co se jeho opomenutí provalilo na veřejnost.

Můj pradědeček a dědeček byli velkostatkáři
Místo původních pěti položek se najednou v jeho výpisu nemovitostí objevilo 67 záznamů upozornil server. Podle něj však ani tento údaj nezahrnoval zdaleka všechny položky.

Ve skutečnosti Arenberger podle média vlastnil sám, nebo spolu s manželkou mnohem vyšší počet nemovitostí - bylo jich více než 160. Vyplynulo to z kompletního výpisu posledního Arenbergerova majetkového přiznání, které deníku poskytlo ministerstvo zdravotnictví.
Sám Petr Arenberger původně rozsah svého majetku zlehčoval. „Každý si představí, že mám někde 50 baráků, tak to není, jsou to prostě kousky políček, které jsou rozprostřeny někde na Mělnicku,“ řekl 19. května 2021 pro CNN Prima NEWS.
„Můj pradědeček a dědeček byli velkostatkáři. Za komunistů jim to znárodnili, maminka byla kvůli tomu ve vyšetřovací vazbě. Teď se nám to podařilo zase zpátky zrestituovat, po rodičích jsem to zdědil, něco jsem dokoupil. No a jsem zase špatnej,“ vysvětloval pak ve videu, které zveřejnil na sociální síti.

X X X

Dr. Špičák: Ohrožení, kteří se neočkují, jsou z okraje společnosti a digitální analfabeti

Zrušení povinného očkování je chyba. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to řekl stínový ministr zdravotnictví a lékař Julius Špičák (ANO). Většinu z neočkovaných, kteří mohou být nákazou covidem ohroženi, považuje za váhavce, lidi na pokraji společnosti nebo digitální analfabety.
Reklama

„Většina ohrožených, kteří nejsou vakcinovaní, jsou v podstatě váhavci, lidé trochu na okraji společnosti, digitální analfabeti, jsou to starší lidé. Je potřeba je pobídnout. Starší lidé jsou zvyklí poslouchat. Domnívám se, že povinné očkování by bylo ideální možností,“ konstatoval lékař.

Špičák: Pracovní karanténu nedopustím. Práci lze zorganizovat i bez nakažených.

Vláda se ve středu rozhodla povinné očkování proti covidu týkajícího se vybraných profesních a věkových skupin zrušit. „Považuji to za chybu. Převzal bych rakouský model, tedy očkování celé dospělé populace,“ řekl Špičák.
Poslanci ODS po rozhodnutí argumentovali například tím, že povinnost očkování by společnost rozdělila. „Není to pro mě argument, protože rozdělení společnosti podporují velmi radikálně deklarované opačné názory. Kdyby tu byl politický konsenzus, nebylo by to tak. Je třeba vzít v úvahu, že aktivních, agresivních antivaxerů je hrozně málo,“ pravil Špičák.
Pomalu se prý začíná přiklánět k názoru biochemika Zdeňka Hostomského, že masivní testování ztrácí smysl.

Pracovní karanténu nezavedu
Špičák neplánuje využít tzv. pracovní karanténu, která za určitých podmínek umožňuje zástupcům vybraných profesí chodit do práce i během nemoci. „Mohu říci, že ji na svém pracovišti aktivně zavádět nebudu. Zdravotnictví má v sobě velkou zastupitelnost a nemyslím si, že je to zde třeba uplatňovat,“ prozradil Špičák, který je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie v IKEM.

Bývalý premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek představil stínovou vládu, kterou sám povede. Vedle Babiše v ní pomyslně zasedne také pět členů jeho někdejšího kabinetu. Podle expremiéra budou navrhovat vládě, jak řešit věci, ve kterých je evidentně bezradná. „Vytvářím legislativu. Udělal jsem průzkum, co se ze všech legislativních slibů za poslední čtyři roky podařilo a nepodařilo naplnit, a je logické, když se na to naváže,“ vysvětlil stínový ministr zdravotnictví Špičák.

X X X

RUSKO OSVOBODILO ČR OD HITLERA, ČERNOCHOVÁ TEĎ CHCE VÁLKU UKRAJINY S RUSKEM?

Česko chce darovat Ukrajině dělostřeleckou munici, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dodávky chce uskutečnit co nejdřív. V případě ruského útoku na Ukrajinu je Česká republika připravena podpořit sankce vůči Moskvě. Praha zvažuje i další možnosti pomoci Kyjevu.

„Rozhodli jsme se předložit vládě návrh, který by směřoval k materiální pomoci Ukrajině… Chceme dodat dělostřeleckou munici ráže 152 mm a je to prodiskutováno i se zástupci generálního štábu a byl by to dar,“ uvedla Černochová na společném mimořádném tiskovém brífinku s šéfem diplomacie Janem Lipavským (Piráti).
Ten připomněl, že současná série vyjednávaní s Ruskem se odehrává pod pod tlakem Ruské federace, která využívá „vyděračskou taktikou“ spojenou s hrozbou vojenské akce vůči Ukrajině.

„Pozice ČR je pevná a neměnná. Česká republika se připravuje na nejhorší možný scénář, který může nastat. Jsme připraveni podpořit sankce vůči Rusku, ta debata běží a my se jí aktivně účastníme,“ řekl.
Ministr zahraničí zdůraznil, že je potřeba zachovat s Moskvou dále komunikovat. „Musí zůstat otevřené komunikační kanály (s Ruskem),“ konstatoval.

O personální pomoc v podobě například vojenských instruktorů Kyjev nepožádal. Na ministerstvu zahraničí podle Lipavského vznikla zvláštní vnitroresortní skupina, která se situací na Ukrajině zabývá. Praha zvažuje i další formu pomoci Kyjevu.
„Všichni věříme v mírové řešení, věříme, že bilaterální jednání, která aktuálně probíhají, budou mít šťastný konec,“ prohlásila Černochová. Dodala, že NATO je silnou aliancí a všechny spojenecké země budou pokračovat v materiální pomoci.
Dodávky zbraní a munice slíbily další země
Podle Černochové Ukrajina poskytla seznam požadavků, ze kterých si Česko vybralo pomoc v podobě dělostřelecké munice. Dělostřeleckých granátů ráže 152 mm má česká armáda relativně zajímavou zásobu. Používá je jen pro samohybné houfnice Dana, které chce brzy nahradit moderními děly ve standardní ráži NATO 155 mm.

Podobně už na žádost Kyjeva reagovala například Británie, která na Ukrajinu dodala protitankové střely. Aktuálně pak představitelé Litvy, Lotyšska a Estonska dnes avizovali, že dodají Kyjevu protitankové a protiletadlové střely americké výroby.
Jasný postoj k situaci na Ukrajině zaujala česká vláda už ve čtvrtek. Premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že ministerstva obrany, zahraničních věcí a další experti jednají o možné pomoci Kyjevu. 
Šéfka resortu obrany Jana Černochová pak potvrdila, že zvažuje dodávky zbraní a munice. Situace u ukrajinských hranic je podle ní velmi znepokojivá.

Podle svých slov ale věří, že diplomatická jednání s Ruskem nakonec povedou k deeskalaci současného napětí na hranicích Ukrajiny, kde Moskva shromáždila až 100 tisíc vojáků. 
Spojenci na Západě ale podle ní musejí být připraveni na všechny možnosti včetně ozbrojeného konfliktu. „Věřím, že diplomatická jednání povedou k deeskalaci současné situace na hranicích Ukrajiny. Chceme mírový a korektní vztah s Ruskem,“ uvedla už dříve v reakci na dosavadní jednání s Moskvou.

Lipavský za nejhorší možný scénář označil vojenskou invazi Ruska na území Ukrajiny. Považuje ho za scénář, který si nikdo nepřeje a který se diplomaté snaží odvrátit. Je podle něj ale potřeba, aby bylo Česko připraveno. 
Poznamenal, že podle zpravodajských informací je na hranicích Ruska s Ukrajinou asi stotisícová armáda ve vysokém stupni bojové připravenosti. Útok podle něj může přijít i z Krymu a Běloruska.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle agentury TASS uvedl, že Rusko v rámci bezpečnostních záruk požaduje, aby se vojska Severoatlantické aliance stáhla z Rumunska a Bulharska. Moskva již dříve vznesla vůči Západu požadavek, aby se NATO vrátilo do svých hranic z roku 1997. Obě balkánské země ruskou žádost jednoznačně odmítly.
Lavrov dnes v Ženevě jednal s americkým protějškem Antonym Blinkenem. Lavrov po schůzce řekl, že Spojené státy souhlasily s tím, že Rusku příští týden poskytnou písemné odpovědi na bezpečnostní požadavky Moskvy.
Blinken potvrdil, že USA jsou připraveny odpovědět, Moskva ale musí zároveň reagovat na obavy týkající se Ukrajiny.

X X X

NĚMECKO NECHCE DODÁVAT ZBRANĚ NA UKRAJINU

Německo blokuje Estonsku vývoz zbraní na Ukrajinu. ‚Roky zastáváme stejnou strategii,‘ uvedl Scholz

Německo svému spojenci z NATO Estonsku odmítá vydat povolení k vývozu zbraní německé provenience na Ukrajinu. Napsal to v pátek americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Pobaltská země přitom chce Ukrajinu vojensky podpořit v době, kdy se Kyjev připravuje na možnou ruskou invazi.

Německý rezervovaný postoj vůči vojenské pomoci Ukrajině je v protikladu ke krokům některých jiných spojenců, včetně České republiky, kteří se snaží Kyjev podpořit i dodávkami zbraní nebo munice.
Americké ministerstvo zahraničí tento týden dalo svolení Litvě, Lotyšsku a Estonsku k dodávkám raket a dalších zbraní americké výroby Ukrajině.
Německý kancléř Olaf Scholz v pátek na tiskové konferenci řekl, že Německo v posledních letech nepodporovalo vývoz smrtonosných zbraní.

Už v úterý Scholz na dotaz novinářů potvrdil, že Německo nechce dodávat zbraně na Ukrajinu. „Německá vláda v této záležitosti již roky zastává stejnou strategii. Její součástí je i to, že nebudeme exportovat žádné zbraně,“ řekl.
O odmítavém postoji Německa k dodávkám zbraní na Ukrajinu svědčily i pondělní lety britské armády s nákladem lehkých protitankových zbraní do Kyjeva. Britské letectvo místo přímé trasy přes německý vzdušný prostor zvolilo okliku přes Dánsko.
Estonsku jako třetí zemi Berlín odmítá povolit zaslání těžkých zbraní Ukrajině, protože pochází z Německa, uvedl The Wall Street Journal s odvoláním na estonské a německé představitele.

‚Zkouška Berlína‘
Tuto otázku podle amerického listu vnímají západní experti na bezpečnostní politiku a Ukrajina jako zkoušku Berlína, pokud jde o politiku přesunu zbraní v době sílící krize v Evropě.
Ukazuje to také na obtížnost sjednotit se na společné reakci vůči požadavkům a krokům Ruska, které u svých hranic s Ukrajinou a v Bělorusku rozmístilo desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi.
„Německo velmi váhá s dodávkami k nám,“ potvrdil The Wall Street Journal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Němečtí představitelé se zase podle deníku odvolávají na dlouhodobou politiku, pokud jde o vývoz zbraní do krizových regionů.
„Zásada kontroly vývozu zbraní je stále stejná, ať už pocházejí přímo z Německa, nebo ze třetích zemí, a žádné povolení v této fázi nebylo vydáno,“ uvedl podle amerického deníku nejmenovaný mluvčí německé vlády. „V tuto chvíli nelze odhadnout výsledek procesu,“ dodal zdroj.

Estonský vládní zdroj řekl, že vláda v Tallinu se stále snaží Německo přesvědčit, aby svůj postoj změnilo. „Doufáme, že povolení od Německa dostaneme,“ řekl podle WSJ poradce estonského ministerstva obrany Kristo Enn Vaga.

X X X

S režisérem Kleinem se přišli rozloučit Strach i Adamovská. Kdo překvapivě chyběl?

Kolegové a přátelé se rozloučili s režisérem a pedagogem Dušanem Kleinem, který zemřel minulou neděli ve věku 82 let. Duchovní otec legendárních filmových Básníků se zapsal do srdcí mnoha z nich.
S režisérem Dušanem Kleinem se přišli rozloučit jeho oblíbení herci – mezi nimi i jeho nejmilejší herečka Zlata Adamovská. „Je mi strašně líto, že odešel slušný člověk, laskavý režisér, který měl velký smysl pro humor a miloval herce a my jsme samozřejmě milovali jeho,“ vyjádřila svůj smutek herečka.

Milovali ho, vážili si ho a byl pro ně mnohdy jako táta – Dušan Klein zbožňoval natáčení v pozici za kamerou, i když filmovou kariéru začínal původně naopak před jejím objektivem.

Chyběli oba básníci
Rozloučit se svým režisérem se přišli například i herci Miroslav Donutil, Lukáš Vaculík nebo Ivan Vyskočil. Někteří kolegové osobně přijít nemohli, především kvůli pracovním povinnostem, chyběli tak i oba básníci David Matásek a Pavel Kříž.
„On byl vždycky laskavý, v té laskavosti byl nenápadně důsledný a uctivý. Nešlo tam nic ošidit, on si uměl vybrat lidi, kolem sebe měl štáb, který vždy odvedl stoprocentní práci,“ sdělil herec Miroslav Táborský.
„Budu na Dušana Kleina vzpomínat s obrovskou láskou, protože jsem v životě nepotkal laskavějšího člověka, než byl on. Byl velmi vřelý, velmi lidský a právě lidskost je něco, co Dušana Kleina nejvíc vystihuje,“ vzpomínal režisér a herec Jiří Strach.
„Ve svém životě potkáte tisíce lidí, ale jen pár jednotlivců vás nějakým způsobem osloví a vlijí se vám do života. Musím bez patosu říct, že s odchodem Dušana Kleina odešel i kus mne samotného,“ uvedl herec Ondřej Kepka.

X X X

Ústavní soudci v posledních letech ruší stále méně rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Počet rozhodnutí Nejvyššího soudu, které následně zruší ústavní soudci, se loni znovu snížil. Pokračoval tak trend posledních let. Ještě v roce 2016 Ústavní soud zcela nebo částečně zrušil 102 rozhodnutí nejvyšší instance, v roce 2020 jich bylo 38, loni už jen 16. Statistiky dnes poskytl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

„Statistiky jednoznačně hovoří o vysoké kvalitě rozhodování senátů Nejvyššího soudu, a to na obou kolegiích. Pozitivní trend snižujícího se počtu rozhodnutí Nejvyššího soudu následně rušených ústavními soudci se začal výrazněji projevovat už někdy před 5 lety a naši soudci jej neustále vylepšují. Svědčí to o dobré kondici Nejvyššího soudu. Je vidět, že naši soudci rozhodují spravedlivě. Ukazuje se také, že soudci Nejvyššího soudu respektují judikaturu Ústavního soudu a tím jdou snad také příkladem soudcům na nižších instancích,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy.

Trend podle Angyalossyho svědčí o kvalitě rozhodování nejvyšší instance. „Ukazuje se také, že soudci Nejvyššího soudu respektují judikaturu Ústavního soudu, a tím jdou snad také příkladem soudcům na nižších instancích,“ doplnil Angyalossy.
Ústavní soud v roce 2021 nově registroval celkem 1511 podaných ústavních stížností napadajících rozhodnutí Nejvyššího soudu, z toho 422 stížností napadajících rozhodnutí trestního kolegia, 1086 ústavních stížností napadajících rozhodnutí občanskoprávního a obchodního kolegia a 3 ústavní stížnosti napadající rozhodnutí v rejstříku Nd, což jsou tzv. návrhy na delegaci, tedy např. spory o příslušnost mezi soudy anebo návrhy na vyloučení soudců z projednávání konkrétní věci.

V roce 2020 Ústavní soud zrušil anebo částečně zrušil celkem 38 rozhodnutí senátů Nejvyššího soudu, konkrétně 5 senátům trestního kolegia a 33 senátům občanskoprávního a obchodního kolegia. Představovalo to 3 % ze všech 1484 projednaných, resp. rozhodnutých ústavních stížností v roce 2020. Výše uváděné statistiky přitom vykazují, že v roce 2021 rušil Ústavní soud na základě podaných ústavních stížností Nejvyššímu soudu jen 1,6% rozhodnutí, ceskajustice.cz

X X X

KRITIKA SOUDCŮ EU ZA ROZSUDEK O DĚTECH MICHALÁKOVÉ, KTEŘÍ TO BYLI?

Právníci a politici cupují verdikt v kauze Michalákové

Verdikt Evropského soudu pro lidská práva v kauze Evy Michalákové vyvolal vlnu překvapení, rozhořčení i mrzení. Politici například zmiňují, že se evropská justice nezabývala klíčovými poznatky, které hrály ve prospěch české matky. Podobně se vyjádřili i někteří právníci. Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém stanovisku naopak uvedla, že Michaláková neměla podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů.

Právnička a poslankyně Eva Decroix naznačila, že štrasburský verdikt je alespoň na první pohled poměrně strohý a nezaobírá se dostatečně některými aspekty případu. „Dopoledne jsem proletěla rozsudek. Nevěnuje se konkrétním věcem, je to velice formální posouzení a nejde do hloubky. I z toho je jakési mrzení,“ shrnula své pocity v pořadu K věci.

Velké zklamání. Rozhodnutí soudu v kauze Michalákové je absurdní, zlobí se Zdechovský.
Stojí si za tím, že každé dítě by mělo mít právo žít v rodině, ať už se v ní stalo cokoliv. „Tento základní požadavek – a také lidské právo – vyslyšen nebyl,“ pokračovala Decroix. Obává se, že ze strany české vlády nelze očekávat žádný výraznější zásah do průběhu kauzy.

„Nevidím moc prostor, aby se výkonná moc vložila do rozhodování Evropského soudu pro lidská práva. Nicméně určitý diplomatický tlak by byl vítán, ten je ale dlouhodobý,“ upřesnila svůj pohled poslankyně za ODS.
V kauze se dlouhodobě angažuje i senátorka za KDU-ČSL Jitka Chalánková. Ta neskrývala své překvapení nad výsledkem soudního sporu. „Pro českou vládu je ale právně závazný rozsudek českého soudu v Hodoníně. Ten je pravomocný a svěřil děti do péče Evě Michalákové se znalostí norských posudků,“ sdělila politička ve vysílání CNN Prima NEWS.

Společně s dalšími právními zástupci chce nejdříve prostudovat rozsudek evropského soudu a případně také upozornit na skutečnost, že došlo k různým změnám podmínek od podání stížnosti do rukou evropské justice. Zkritizovala také norské úřady za to, že se doposud neměla ke sdílení informací o stavu bratrů Michalákových.

„Norská strana nikdy té české nevysvětlila, proč byli chlapci rozděleni či proč nebyla naplněna různá opatření, která vycházejí z úmluvy o právech dítěte. Tu podepsala jak ČR, tak Norsko. Odpovědi nemáme dodnes,“ podotkla Chalánková.

Z výsledku je zklamaný také právník Pavel Hasenkopf. Verdikt podle něj vybočuje z dosavadní vlny, v níž se soudci postavili na stranu rodičů.
„Nemyslím si, že to je rozsudek, který by si štrasburský soud dal do vitrínky a získal tím respekt. Rozsudek je velmi relativní a čistě procedurální. V podstatě přiznali všechna norská tvrzení, ale už vůbec se nezabývali tím, že soudu byly předloženy zprávy policie. Ta podezření vůči otci vyvrátila a potvrdila, že Michaláková nebyla v této souvislosti vyšetřována vůbec,“ upozornil ve vysílání CNN Prima NEWS.

„Je otázka, zda je čtvrteční rozsudek jen nějaký exces, kdy potřebovali jen nechat vyhrát Nory alespoň jednu kauzu. A vybrali si tu, kde už jsou děti odrostlé. Nebo už jde o změnu přístupu soudu,“ doplnil Hasenkopf.
Expertka na rodinné právo Kateřina Zagorová podotkla, že v českých podmínkách by podobná situace nastala spíše zřídkakdy. „Vycházíme i z odlišného právního řádu. Aby došlo k tak závažnému zásahu do rodičovských práv a zákazu styku, tak při těžkém týrání dětí a zneužívání,“ sdělila právnička.

Česká Kancelář vládního zmocněnce ve svém stanovisku uvedla, že Michaláková neměla podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů. „Podle štrasburského soudu pokračováním pěstounské péče, zbavením matky rodičovských práv a neumožněním kontaktu matky s dětmi Norsko neporušilo své lidskoprávní závazky,“ konstatovala nyní kancelář.

X X X

Policie vyšetřuje muže, kterého pro nemoc omilostnil Zeman. Dál podniká.

Policie zahájila úkony trestního řízení v případu muže, kterému kvůli vážné nemoci udělil milost prezident Miloš Zeman, uvedl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Podle něho zatím nebyl nikdo obviněn. Omilostněný muž podle dřívějších informací médií dále podniká.

„V dotazované věci byly Národní centrálou proti organizovanému zločinu zahájeny dne 18. ledna 2022 úkony trestního řízení. Trestní řízení je vedeno proti neznámé osobě,“ sdělil Cimbala agentuře ČTK.
Prvotní fáze přípravného trestního řízení slouží k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. „Žádná osoba tedy v současné době obviněna nebyla. Případná otázka sdělení obvinění konkrétní osobě přichází v úvahu až po skončení prověřování,“ vysvětlil mluvčí.

Trestní řízení bude dozorovat Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 2. Podrobněji nyní o věci informovat nebude, protože daná fáze řízení je neveřejná.

Muže, kterého pražští policisté stíhali za krácení daně se škodou zhruba 9,7 milionu korun, omilostnil Zeman v polovině loňského září. Hrad k tomu tehdy uvedl, že muž trpí závažným chronickým onemocněním několika životně důležitých orgánů, a to až na hranici jejich selhávání. Napsal také, že „tato onemocnění jej ve svém souhrnu mohou ohrozit na životě“.
Radiožurnál a iRozhlas.cz následně informovaly, že omilostněným mužem je olomoucký podnikatel Pavel Podroužek, který se od roku 2019 dostal do vedení šesti firem a jednu ze společností nechal zapsat do obchodního rejstříku deset dní poté, co dostal milost.
Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček k tomu tehdy zopakoval, že Zeman vycházel ze zdravotních zpráv. Abolici spolupodepsal bývalý premiér Andrej Babiš. Podroužek uvedl, že milost pro něj byla „obrovské překvapení“, žádost podala jeho matka.

X X X

Francouzská Ústavní rada schválila očkovací pasy. Návštěva restaurace či kina se bez vakcíny neobejde

Francouzská Ústavní rada v pátek schválila zákon o povinném očkovacím pase. K návštěvě restaurace, kina, divadla, ale i pro cestu dálkovým vlakem tak bude v zemi od pondělí nutné předložit potvrzení o očkování proti covidu-19. Účasti na politických shromážděních se ale vakcinační pas podle rozhodnutí rady týkat nebude.

Vakcinační pas bude ve Francii od pondělí 24. ledna povinný pro všechny nad 16 let.
Lidé bez platného očkování proti covidu-19 tak nenavštíví kavárny, restaurace, bary, ale ani divadla nebo kina. Negativní test či potvrzení o prodělání onemocnění už nebude stačit ani pro cestování hromadnou dopravou na delší vzdálenost.

Ústavní rada schválila i nejkontroverznější část koronavirového zákona, která umožňuje personálu v restauracích či barech kontrolovat spolu s očkovacím pasem také osobní doklady. Předložení dalších průkazů má zabránit používání padělků či certifikátů někoho jiného.

Francouzská obdoba ústavního soudu naopak zvrátila část zákona, která vyžadovala podstoupené očkování i pro účast na politických setkáních. Podle Ústavní rady by necelé tři měsíce před prezidentskými volbami omezení zasahovalo do svobody občanů sdílet své názory.
Očkovací pas budou dočasně moci využívat také lidé, kteří se do 15. února nechají naočkovat první dávkou vakcíny a zaváží se, že druhou dávku podstoupí o měsíc později. V takovém případě můžou veřejná místa navštěvovat po předložení negativního testu s platností 24 hodin.

Pro to, aby byl průkaz platný dlouhodobě ale dvě dávky vakcíny stačit nebudou. Booster bude nezbytný po sedmi měsících od ukončeného očkování a podstoupit posilující dávku v horizontu sedmi měsíců bude stejně tak nutné v případě prodělání covidu-19.

Nový vakcinační pas má v zemi nahradit dosavadní zdravotní průkaz. Ten kromě očkování sloužil také k prokazování se negativním testem nebo proděláním onemocnění covid-19. Od pondělí bude ale původní pas stačit pouze pro vstup do zdravotnických zařízení.

Pandemie ve Francii
Očkovací průkaz je součástí plánu prezidenta Emmanuela Macrona pro boj s pandemií. Macron se netají tím, že jeho cílem je zkomplikovat život lidem odmítajícím vakcínu natolik, aby se nakonec rozhodli očkování podstoupit.
Právě plánované pasy se ale v některých kruzích setkaly s odporem a zhruba 120 politických činitelů se rozhodlo obrátit se na Ústavní radu.
Ta ale zdůraznila, že nová opatření „musí být přiměřená zdravotním rizikům“. Očkovací pasy by tak měly přestat být vyžadovány jen, co to vývoj pandemie koronaviru umožní.

Ve Francii se nakazilo skoro půl milionu obyvatel za den. Problémům čelí i Británie s Itálií
Zavedení očkovacích pasů ale nebude jedinou změnou v protikoronavirových opatřeních. Francie od 2. února plánuje zrušit povinné zakrytí úst a nosu, rozvolnit by se měly také restrikce týkající se práce z domova nebo limity pro počet návštěvníků zábavních a sportovních událostí.

V druhé půlce února by se měly otevřít i noční kluby a obnovit koncerty na stání. Lidé v kinech nebo na stadionech si pravděpodobně znovu budou moct pořídit občerstvení.
Ve středu bylo v zemi potvrzeno 425 tisíc pozitivních případů nákazy, za pondělí testy odhalily dokonce rekordních 464 tisíc nakažených. Počty pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče se ale stabilizovaly.

X X X

Všude jen odpadky a ošklivé lavičky. Radnice v Paříži chystá „manifest krásy“

Francouzská metropole, která vždy turisty z celého světa oslňovala svou krásou, už není, co bývala. V ulicích se často válejí odpadky, nepovedly se ani městské lavičky. Návrat k proslulé eleganci má proto zajistit oznámený „manifest krásy“. Pařížská radnice s ním přichází po dvou letech kampaně aktivistů, kteří na sítích zveřejňují nelichotivé fotografie.

Kampaň nese název Saccage Paris neboli Zpustošená Paříž. Za dva roky přinesla tisíce snímků ošklivých betonových laviček, tlejících květináčů, nevzhledných patníků i válejících se odpadků nebo semaforů zničených vandaly.
Radnici, kterou vede starostka Anne Hidalgová, to prý přimělo podívat se pravdě do očí a zareagovat. Původně přitom vedení města kampaň označovalo za „špinavou kampaň“ politické opozice před nadcházejícími prezidentskými volbami, kde se chce o přízeň občanů ucházet i Hidalgová.

Zástupce starostky Emmanuel Grégoire podle listu The Times uvedl, že se kritizované věci ve městě skutečně vyskytují. „Ale občas je lidé sdílejí pořád dokola až do omrzení,“ upozorňuje.

„Všichni jsme kráse Paříže velmi oddaní. Ale město čelí velké transformační výzvě. Musíme ho adaptovat na změny klimatu a z nich plynoucí výzvy sladit s uchováním společného dědictví a kvalitou každodenního života,“ řekl ve videu, kde připravovaný manifest představil..

Loni v létě město začalo odstraňovat největší prohřešky proti všeobecnému vkusu. Mizí třeba plastové sedačky a vrátit se má hezčí dřevěné nebo železné vybavení, které se kdysi stalo symbolem pařížské elegance. 
Město nechá odstranit i těžkotonážní betonové bariéry a lavičky na náměstích, kterými se prý Paříž neúspěšně snažila přiblížit minimalistickému skandinávskému stylu. Křiklavě žluté značení na ulicích se má zase přebarvit decentnějšími barvami.

X X X

FIALOVA VLÁDA POŠKOZUJE ZÁMĚRNĚ NEJVĚTŠÍ ZEMĚDĚLCE, KTEŘÍ ZAJIŠŤUJÍ LEVNÉ POTRAVINY

Zemědělci silnice neblokovali, byly to jízdy techniky, říká o protestech viceprezident Agrární komory

Čeho dosáhli zemědělci svými čtvrtečními protesty? Je současný Strategický plán společné zemědělské politiky spravedlivější, než byl doposud? Proč v Česku soustavně ubývá sadů? A co je příčinou značného poklesu farmářských cen jablek? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
Předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas
Už nadešel čas zapalovat balíky slámy a blokovat dopravu zemědělskou technikou, jak jste to ve čtvrtek organizovali po celé České republice? Čeho myslíte, že jste protesty dosáhli?

Ten čas bohužel nastal, protože ve Strategickém plánu společné zemědělské politiky proběhly zásadní změny, o kterých se veřejnost dočetla z tiskové zprávy. 
Tyto parametry nebyly s nevládními organizacemi projednány. To skutečně naštvalo velkou část zemědělců napříč celou republikou a rozhodli se formou spanilých jízd dát najevo, že se s nimi nejedná a že jsou nespokojení. Protest nebyl mířen proti občanům. Měl pouze upozornit na situaci.

Říkáte, že to nebylo mířeno proti občanům, ale bylo to šťastně načasováno, když kvůli vichřici měli řidiči a policisté už tak dost starostí? Myslíte, že blokováním dopravy si získáte sympatie veřejnosti? 

Nedocházelo k blokování silnic. Byly to jízdy techniky, která běžně po silnicích jezdí v okolí zemědělských podniků. Nebyly blokovány hlavní tahy, takže to byl jen symbolický protest proti tomu, že se se zemědělci nejedná.

Říkáte, že se se zemědělci nejedná, ale ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) tvrdí, že u něj máte dveře otevřené. Navíc teprve v pátek jednala o Strategickém plánu společné zemědělské politiky pracovní skupina. S jakým výsledkem?

Máte pravdu, teprve v pátek se jednalo se zemědělstvím o parametrech, které byly nastaveny v minulém týdnu. To jednání trvalo čtyři hodiny a bylo tam 300 účastníků. Zemědělci a jejich nevládní organizace měli na vyjádření k tak zásadním změnám tři minuty.

Já to nepovažuji za adekvátní projednání a víceméně i já jsem požadoval, aby ministerstvo představilo jasnou analýzu, proč se rozhodlo pro takové změny u platby na první hektary. Čím je to podloženo? Jedná se o veřejné zdroje a předpokládám, že je důležité, aby ten, kdo připravuje, jak se budou podpory čerpat, předložil analýzu dopadů, co to bude znamenat. Zprávu jsem nedostal, ale pevně věřím, že se v nejbližších dnech Agrární komora k takové analýze dostane.

Plán mění dotační podmínky tak, že na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít 20 procent z celkové částky na přímé platby. V tom původním návrhu to bylo 10 procent. Zároveň ale klesne maximální výše investiční dotace. Horní limit na jeden projekt bude 30 milionů korun. Je to možná docela složité, ale ptám se: co je na tom špatně? Proč říkáte, že je to výsměch všem zemědělcům?

Já to vysvětlím. Platba na první hektary má být v každém státě Evropské unie zavedena v minimální výši 10 procent a maximální hranicí je 30 procent. Pro nás je zásadní, aby byla podobná výše té platby v okolních zemích. Jsme na společném trhu Evropské unie a pokud se dotace v jednotlivých zemích zásadně liší, narušuje to volný trh.
Situace v okolních zemích je taková, že drtivá většina má platbu ve výši deseti procent. Česká republika je s 23 procenty naprosto mimo rozpětí a právě proto by měla být předložena analýza, proč budeme mít zcela odlišnou platbu na první hektary, než je tomu v ostatních zemích.

X X X

Za glóbus jsem ráda, ani jsem s tím nepočítala, radovala se v cíli vytrvalostního závodu Davidová

Biatlonistka Markéta Davidové přidala k titulu mistryně světa a třem výhrám v závodech Světového poháru další cenné vítězství - po zisku prvního místa ve švédském Östersundu a páteční šesté pozici v italské Anterselvě se stala majitelkou malého křišťálového glóbu za celkový triumf v klasifikaci Světového poháru ve vytrvalostních závodech.

„Samozřejmě jsem si vybrala tu nejlehčí disciplínu, kde získat malý glóbus, protože jsou to jen dva závody, ale jsem ráda, že se mi oba povedly tak, že to dalo,“ říkala pro Radiožurnál s úsměvem ihned po dojezdu nejlepší česká biatlonistka posledních let.
7. února vyjede ještě k jednomu vytrvalostnímu závodu letošní sezony. Půjde ale o ten olympijský v Pekingu, který se do konečného pořadí světového poháru nezapočítává. Markéta Davidová si tak dál mohla užívat pocity vítězství a upřímnou radost.
„Za ten glóbus jsem moc ráda. Ani jsem s tím nepočítala, nevěděla jsem, že už se do toho nepočítá závod na olympiádě. Koukala jsem, že Alimbekavová za mnou byla dvě vteřiny, tak jsem ráda, že jsem ji nechala za sebou. Jinak by to bylo vlastně možná bylo docela těsný.“
A vyrovnaný byl přitom nejenom její přímý souboj s Běloruskou Dzinarou Alimbekavovou, ale i Rakušankou Hauserovou, na kterou nakonec Markéta Davidová najela 20 sekund.

Všechny tři nejvážnější aspirantky na zisk malého glóbu za disciplínu na střelnici třikrát chybovaly. Česká reprezentanta se navíc sama dostala pod tlak, když při poslední střelbě minula hned první dvě rány.
„Trochu jsem se bála, abych tam toho nenechala víc, takže mě mrzí, že za dva je moc, ale tady v Anterselvě je asi za tři střelecký průměr,“ hodnotila česká reprezentantka.

Markéta Davidová pak ještě krátce před vstupem na rozšířené podium pro šest nejlepších biatlonistek vytrvalostní závodu v Anterselvě zhodnotila svůj výkon - už bez emocí a s chutí posouvat se stále dál.
„Já jsem se cítila docela dobře. Letos mi to tolik neběhá, jako ty roky předtím. Pocit z toho mám dobrej, časově to možná nevypadá, ale tak to letos je a musím to tak brát,“ říká držitelka malého glóbu za celkové vítězství Světového poháru ve vytrvalostních závodech Markéta Davidová.

X X X

Žena se v letadle probudila s cizí rukou ve výstřihu. Incident vyšetřuje FBI

Pasažér prosincového letu z Las Vegas do Washingtonu společnosti United Airlines čelí obvinění ze sexuálního obtěžování. Měl se dotýkat prsou ženy spící na vedlejším sedadle. Ta, když se probudila, jej křikem vyhnala. Muž při výslechu FBI tvrdil, že se dotkl ženy omylem.

Šestadvacetiletý Ivan Lopez Jr. tvrdí, že se dotkl ženina pravého ramene, aby se jí mohl zeptat, co poslouchá ve sluchátkách. Náhlá turbulence ale způsobila, že se „náhodou“ dotkl jejího pravého prsa, píše list The Miami Herald. 
Podle dotčené ženy ale celá událost proběhla jinak. Lopez jí údajně „opakovaně mnul pravé prso“. Když otevřela oči, „pozorovala Lopeze, jak se nad ní sklání a jeho pravá ruka je položena na jejím pravém prsu,“ stojí v soudních dokumentech.

Žena řekla FBI, že dotyk rozhodně nebyl „náhodný“. Obviněný muž se jí měl dotýkat minimálně deset sekund.
Když se probudila a uvědomila si, co se jí děje, pasažérka na Lopeze zaječela, ať „jde pryč“. Lopez následně vyskočil ze sedadla a běžel do zadní části letadla, kde se podle soudní dokumentace přiznal letušce, „že sexuálně napadl ženu“.

V letadlech přibývá sexuální obtěžování. Posádka to zlehčuje, tvrdí oběti
Lopez letušce řekl, že „si myslí, že je v problémech a že je mu to líto“. Za čin se jí několikrát omluvil s tím, že má „zdravotní postižení“. Letuška jej přesunula ze sedadla v 12. řadě do 21. řady, aby byl co nejdále od ženy.
Vyšetřovatelé si myslí, že Lopez spáchal „prostý útok“. Muži hrozí dva roky za mřížemi.

K incidentu došlo jen několik týdnů poté, co generální prokurátor Merrick Garland vydal memorandum, ve kterém nařídil federálním žalobcům, aby upřednostnili vyšetřování zločinů spáchaných v letadlech. Prokurátor memorandem reagoval na nárůst problémů s cestujícími v letadlech.

V loňském roce vedl Federální úřad pro letectví více než 1 000 vyšetřování incidentů s problematickými cestujícími. Jedná se o výrazný nárůst oproti průměru 141 vyšetřování ročně v předchozím desetiletí, podotýká list The Washington Post. Většina z těchto incidentů se  týkala cestujících, kteří si odmítali nasadit roušku.

Ve středu se letoun společnosti American Airlines na cestě z Miami do Londýna otočil nad Atlantikem a vrátil se do Spojených států kvůli cestující, která si odmítla nasadit roušku, i když to vyžaduje federální nařízení, uvedla stanice BBC. 
Aerolinky v USA chtějí seznam odmítačů roušek. Kdo na něm bude, nepoletí
Na letišti v Miami už čekala policie. Ta následně vyvedla cestující ve věku kolem 40 let. Incident se nyní vyšetřuje. Ženu aerolinka zařadila na seznam cestujících, které odmítá přepravovat.
Pasažérům středečního letu byla změněna rezervace, aby mohli na londýnské letiště Heathrow odletět ve čtvrtek. Letecká společnost se zároveň cestujícím omluvila. „Děkujeme naší posádce za jejich profesionalitu a omlouváme se našim zákazníkům za nepříjemnosti,“ uvedla v prohlášení.