Schulz chce vyhrát volby, představil program SPD

Vztah Merkelové vůči Evropě podle Schulze není čestný. Její spojenectví s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem brzy skončí, až se začne realizovat volební program partnerské CSU, který Evropskou unii rozdělí, řekl šéf SPD. Schulz doufá, že v zářijových volbách jeho strana porazí křesťanské demokraty Merkelové.

Poté, co v lednu převzal vedení sociálních demokratů, preference SPD v průzkumech poklesly. V poslední době se ale propad podařilo zastavit. Státy Evropské unie ignorující v důležitých otázkách solidaritu musejí čelit finančním sankcím. Při prezentaci svého desetibodového politického programu to v neděli v Berlíně řekl sociálnědemokratický kandidát na německého kancléře Martin Schulz. Německo by podle něj mohlo zvýšit příspěvek do unijního rozpočtu.

Státy, které odmítají přijmout uprchlíky, by podle Schulze měly v budoucnu počítat s menšími finančními prostředky z fondů EU. Ty, které naopak přijaly velké množství osob hledajících ochranu, by měly dostat bonus.

Země stojící mimo eurozónu by neměly mít možnost blokovat její další integraci, uvedl dále německý politik, který byl donedávna předsedou Evropského parlamentu. Pokud jde o Německo a Evropu, země „by mohla udělat víc,“ poznamenal Schulz. Mohla by například zvýšit svůj finanční příspěvek do společné pokladny.

Schulz obvinil kancléřku Angelu Merkelovou a ministra financí Wolfganga Schäubleho, že vstřícností vůči uprchlíkům v roce 2015 oslabili Evropu, když otevřeli hranice bez jakékoli koordinace s unijními partnery. Schäublemu navíc vyčetl, že restriktivní finanční politikou pomohl uvrhnout tisíce řeckých rodin do ještě hlubší chudoby.

Svůj volební program představili sociální demokraté před třemi týdny na mimořádném sjezdu v Dortmundu. V neděli prezentovaný Schulzův „plán pro lepší Německo a lepší Evropu“ volební program dál rozvíjí, napsala agentura DPA.

DEMONSTRACE V POLSKU PROTI VLÁDĚ

Tisíce lidí v největších polských městech v neděli protestovaly proti soudní reformě navržené vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost. Největší kritika mířila na předsedu strany Jaroslawa Kaczyńského. Reforma by podle opozice skoncovala s nezávislou justicí a oslabila demokracii.

„Hanba, hanba,“ skandoval dav, který se shromáždil pod polskými a unijními vlajkami před sídlem parlamentu ve Varšavě. Řečníci slibovali bránit demokracii před předsedou vládní strany a faktickým vládcem země Jaroslawem Kaczyńským, označovaným za „diktátora“ a přezdívaným „kačer“. „Pryč s kačerem-diktátorem,“ volal dav.

„Místo Putina máme liliputa,“ prohlásil na demonstraci bývalý disident, šéfredaktor listu Gazeta Wyborcza Adam Michnik a ujišťoval, že když si Poláci poradili se Stalinem a komunismem, zvládnou i Kaczyńského a jeho stranu. „Otázka zní jen, kdy a jak to skončí. Nejlépe bez násilí,“ řekl.

V pátek parlament, v jehož obou komorách má Právo a spravedlnost většinu, schválil zákon, dávající větší slovo při jmenování soudců poslancům. Podle kritiků nový zákon porušuje ústavní dělbu moci. Nicméně je velice pravděpodobné, že jej nebude vetovat prezident Andrzej Duda, který také vzešel z Kaczyńského strany.

Konzervativci z Práva a spravedlnosti rovněž předložili návrh zákona, který by umožnil vyměnit všechny soudce nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti. Vládní strana již před časem ovládla ústavní soud, i když se i kvůli tomu dostala do sporu s Evropskou komisí. Kontroluje tak prokuraturu.

Strana tvrdí, že ve volbách získala demokratický mandát ke změnám, které mají vést k lepší a předvídatelnější práci soudů. Kaczyński, který je sám právníkem, tvrdí, že soudní systém, zděděný z komunistické éry, potřebuje radikálně změnit. Varšavská radnice, ovládaná opozicí, odhadla počet demonstrantů v polské metropoli na deset tisíc, policie, podřízená vládě, na čtyři a půl tisíce.

CO ŘÍKAJÍ LIDÉ USA TRUMPOVI

S politikou Donalda Trumpa souhlasí jen třicet šest procent Američanů, což je v posledních sedmdesáti letech nejmenší podpora, jakou americký prezident zaznamenal po půl roce ve funkci. Osmapadesát procent dotázaných jeho politiku neschvaluje, ukázal průzkum televize ABC News a listu The Washington Post.

Trump získal při šetření podporu jen u 36 procent Američanů, oproti 42 procentům v průzkumu z letošního dubna, uvedl The Washington Post. S jeho politikou souhlasí především republikáni (82 procent), méně pak nezávislí (32 procent) a nejméně voliči demokratů (11 procent).

Trumpovi se v tomto ukazateli nejvíc přibližuje Gerald Ford, kterého v únoru 1975 po půl roce v Bílém domě podporovalo 39 procent Američanů. Barack Obama a George Bush mladší, dva Trumpovi předchůdci, měli po půl roce podporu ve výši 59 procent.

Průzkum ukázal, že 63 procent dotázaných považuje za nepatřičnou schůzku nejstaršího Trumpova syna s ruskou advokátkou, která mu měla předat kompromitující informace o Hillary Clintonové, protikandidátce nynější hlavy státu v loňských volbách (více o kauze zde). Šedesát procent Američanů si myslí, že Rusko se loni pokoušelo prezidentské volby ovlivnit, a podle 67 procent dotázaných v tom Moskvě Trumpovi poradci pomáhali.

Podle 38 procent účastníků průzkumu prezident nijak výrazně nepokročil v plnění svých volebních slibů. Pětapadesát procent Američanů si myslí opak. Dvě třetiny dotázaných nevěří, že prezident je schopen jednat jménem USA se světovými vůdci. Podle poloviny Američanů jsou Spojené státy pod Trumpovým vedením slabší.

ERDOGAN: SRAZÍM HLAVY STRŮJCŮM PUČE

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotním projevu slíbil zavedení trestu smrti a strůjcům loňského pokusu o puč vzkázal, že jim srazí hlavy. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v reakci uvedl, že Turecko si podobnými kroky může zavřít dveře do Unie.

Erdogan přednesl v sobotu před půlnocí projev k desetitisícům lidí, kteří se v Istanbulu zúčastnili pochodu k Mostu mučedníků, aby si připomněli výročí pokusu o převrat. Erdogan v sobotu promlouval bez přehánění k většině Turků. Svůj krátký vzkaz totiž protlačil i do signálu mobilních operátorů. Kdokoli se chtěl v sobotu večer někam dovolat, místo vyzváněcího tónu uslyšel hlas tureckého prezidenta.

„Jako prezident vám posílám gratulace k 15. červenci a Dni demokracie a jednoty. Přeji mučedníkům a hrdinům (kteří potlačili loňský pokus o převrat) mnoho zdraví a blahobyt,“ sděloval ve vzkazu Erdogan. Až po jeho slovech se ozval vyzváněcí tón. „Lidé tu noc neměli zbraně, měli vlajky, a co je důležitější, měli svou víru,“ řekl Erdogan. „Jsem vděčný všem občanům, kteří bránili svou zemi,“ dodal.

Prezident uvedl, že 250 lidí sice přišlo při pokusu o převrat o život, ale země svůj boj o budoucnost vyhrála. „Pučisté, kteří té noci uzavřeli most, chtěli ukázat světu, že mají kontrolu,“ prohlásil Erdogan. Postavily se jim ale „miliony lidí, kteří vyšli do ulic bránit čest našeho národa“.

Erdogan dále pohrozil, že strůjcům puče „srazí hlavy“. „Nikdo, kdo zradí tento národ, nemůže zůstat nepotrestán,“ uvedl prezident. Při pozdějším projevu před parlamentem při ceremoniálu v Ankaře Erdogan řekl, že počítá s obnovou trestu smrti v zemi. „Až (návrh příslušného zákona) projde parlamentem - a já věřím, že ho parlament schválí - a dostane se ke mně, bez váhání ho podepíšu,“ řekl.

Erdogan také prohlásil, že mluvil o organizátorech pokusu o převrat s premiérem Binalim Yildirimem. „Až se objeví u soudu, měli by přijít v kombinézách jako vězni z Guantánama,“ řekl.

Juncker v listu Bild am Sonntag v reakci na projev uvedl, že pro EU je důležité, aby Turecko bylo demokratickou, stabilní a hospodářsky úspěšnou zemí. Turecko „by se mělo Evropě spíše přibližovat, ne se od ní vzdalovat,“ napsal.

Turecko zahájilo přístupové rozhovory s EU před 12 lety. Juncker v německém listě připomněl, že EU představuje „jednotu hodnot“ a že pokud Turecko obnoví trest smrti, zavře si tak jeho vláda definitivně dveře k členství v unii. Juncker kritizoval také poměry, jaké v Turecku po puči byly nastoleny v podobě pronásledování statisíců lidí a věznění údajných stoupenců pučistů.

„Lidská práva, svoboda tisku a právní stát se nesrovnávají se zavíráním lidí do vazby ani s mnohaměsíční izolací novinářů, aniž je proti nim vzneseno obvinění,“ napsal Juncker. Narážel na případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, kterého Ankara obvinila z terorismu a drží od února ve vazbě. Německo obvinění vznášená proti němu považuje za smyšlená a usiluje o jeho propuštění.

DLOUHÁ OBNOVA MOSULU

Irácká armáda oznámila osvobození Mosulu teprve před několika dny. V některých čtvrtích se však stále bojuje. Místní obyvatelé nyní stojí před obtížným úkolem. Musí opravit válkou pobořené domy i infrastrukturu. Návratu do jejich domovů však brání špatná bezpečnostní situace i náboženské pnutí mezi šíity a sunnity.

Ulice osvobozených částí Mosulu vypadají všechny stejně. Bombardováním pobořené domy, odstavená auta a liduprázdno. Přímo na cestách se povalují hnijící těla stoupenců Islámského státu, kteří ještě před pár měsíci ovládali kdysi druhé největší irácké město. Mrtvolné ticho narušuje čas od času střelba, která sem doléhá z posledních čtvrtí, které drží islamisté.

Město je v troskách a jeho obnova potrvá dlouhé roky. Irácký premiér Hajdar al-Abádí slíbil pomoc. Vzhledem k nízkým cenám ropy však ani irácká státní kasa obyvatele Mosulu zřejmě nespasí. Organizace spojených národů odhaduje, že jen oprava základní infrastruktury přijde v přepočtu zhruba na třiatřicet miliard korun.

„V západním Mosulu jsme svědky vůbec největší destrukce v rámci veškerého boje proti Islámskému státu. V místech, kde byly střety nejostřejší, jsme viděli takovou zkázu, která v Iráku nemá obdoby,“ sdělila reportérům The Guardian humanitární koordinátorka OSN pro Irák Lise Grandeová.

Výjimkou není ani předměstí Zandžili. „Tohle místo je zničené. Zemřela tu spousta lidí. Umřelo tu i jedno dítě, protože tady nebylo žádné jídlo,“ tvrdí 26letý Mohammad Fathí Sálih, který zde před válkou vlastnil malou čajovnu. Může jen odhadovat, kolik jeho bývalých zákazníků je po smrti.

Reportérům ukázal i hromadný hrob, který přeživší vykopali na dvorku bývalé školy. „Neměli jsme jiné místo, kde bychom je pohřbili. Do země jsme tady uložili 151 lidí. Ženy, děti, mladé, staré. Odtáhli jsme je sem z ulic tady v okolí,” vzpomíná. „Zabily je nálety i Islámský stát,“ dodává.

Koalice vedená Spojenými státy přiznává, že během náletů v Sýrii a Iráku zemřelo více než 480 civilistů. Nezisková organizace Airwars však tvrdí, že civilních obětí je mnohem více. Hovoří až o 4 500 mrtvých. Americká vláda však takové číslo odmítá.

Ve většině západního Mosulu už irácká vláda pomalu začíná s rekonstrukcí. První na řadu přichází mosty, které město spojují s okolím a zejména s Bagdádem. Byznys se do Mosulu vrací jen velmi pozvolna. Podnikavci se zaměřují zejména na opravy aut a prodej pohonných hmot. Malé děti se pak snaží udat pytle s ledem, které v padesátistupňovém horku přijdou vhod.

O bezpečnost ve městě se stará policie a armáda. Islámský stát se i přes porážku odmítá vzdát. Jeho pěšáci ve městě rozsévají strach. Když vláda 9. července vyhlásila definitivní vítězství, propaganda islamistů kontrovala. Informovala o vraždě jednoho z vládních úředníků a jeho ochranky.

Mnoho lidí se právě kvůli hrozbě podobných útoků odmítá vrátit domů. „Nemůžu se tam vrátit, protože je můj dům v troskách. V Mosulu navíc není zajištěna bezpečnost. Dokonce i na východě města jsou stále spící buňky islamistů, které čas od času zaútočí,“ vysvětluje Sálih Mohammad, který z Mosulu uprchl minulý týden. Podobně jako statisíce dalších přežívá v táboře za hranicemi města.

Mezinárodní organizace pro migraci odhaduje, že z Mosulu kvůli bojům prchl až milion lidí. Až osm set tisíc z nich přežívá v uprchlických táborech v Iráku i cizině. Podmínky v nich nejsou ideální, mnoho lidí však preferuje život ve stanech před strachem o život v Mosulu.

„Někteří lidé se do Mosulu vrací, protože už podmínky v táboře nemohou snést. Když se tam ale dostanou, zase se vrací do táborů,“ popisuje Bnar Duski z organizace Barzani Charity Foundation, která pomáhá uprchlíkům v pěti táborech ve východním Mosulu.

Strach však obyčejní lidé nemají pouze z islamistů, ale také z šíitských příslušníků irácké armády. Většina lidí z Mosulu jsou sunnité. Podle expertů právě pnutí mezi těmito větvemi islámu stálo za rychlým nástupem Islámského státu v Mosulu v létě 2014. Lidé cítili útlak ze strany vlády a islamisté jim nabízeli východisko.

„Už od roku 2003 irácké jednotky šikanují civilisty, převážně cílí na sunnity. Zaznamenali jsme případy mučení, zadržování bez soudu i vražd,“ popisuje Belkis Willeová z Human Rights Watch. I kvůli tomu se mnozí mladí muži z Mosulu přidali k Islámskému státu.

„Bitva o Mosul měla být poslední bitvou s Islámským státem v Iráku. Zároveň však spustila záplavu porušování lidských práv zachycených na video. Máme mnoho svědectví, ale Bagdád stále mlčí,“ tvrdí Willeová. Takto agresivní přístup podle ní není ideální. Mladé sunnity totiž opět může nahnat do řad extremistů, byť již bez nálepky Islámský stát.

Bývalý policista Mohammad, který si nyní přivydělává jako taxikář, si není jistý, zda se irácká vláda poučila ze svých minulých chyb. „Teď nám tady všude visí šíitské vlajky. Pro místní sunnity je to ale urážka,“ vysvětluje. Tuší, že obnova jeho rodného města bude komplikovaná. „Pokud by se Mosul zase vrátil do normálu tak do dvaceti let, udělalo by mi to radost,“ dodává.

HOŘÍ JADRAN A ČERNÁ HORA

Hasiči v Chorvatsku a Černé Hoře v neděli bojovali s několika lesními požáry na pobřeží Jadranu. Plameny si místy vynutily evakuaci lidí z jejich domovů, uvedla agentura AP. Požáry jsou hlášeny v okolí Puly na severu země, i z okolí Šibeniku a Splitu na jihu Chorvatska a z ostrovů Pag a Vir.

Chorvatské pobřeží, během léta plné turistů, bývá o prázdninách často sužováno lesními požáry; ty letošní jsou podle AP považovány za jedny z nejhorších. Hašení ztěžuje silný vítr. Úřady varovaly veřejnost, aby se vyvarovala rozdělávání ohně ve volné přírodě.

U Šibeniku dva letouny upravené k hašení požárů zabránily rozšíření plamenů do obce Brodarica. Kvůli dýmu byla uzavřena místní silnice vedoucí od Splitu do vsi Šestanovac. Na jihu Chorvatska byli lidé nuceni opustit své domy u hranic s černohorským městem Herceg Novi.

Požáry jsou hlášeny podle místní televize i z okolí hlavního města Podgorica. Podle webu chorvatského listu Blic si plameny mezi Kotorem a Tivatem vynutily evakuaci obce Bigovo. Ve vnitrozemí, v sousední Bosně, hasiči rovněž bojují s požáry, a to v okolí měst Mostar a Trebinje. /r/