LIdé na Ukrajině jsou zoufalí z toho, co se tam děje, jaké jsou hrůzy, a nic se nelepší. Zelenskyj a spol. místo toho, aby víc mysleli na obyvatele měst a vesnic, kteří tam zůstali a museli zůstat bojovat, stále volá do celého světa, EU, USA, Kanady, ČR, Slovenska, Anglie, Francie atd., a žádá o zbraně k dalšímu boji. A do světa hlásá: My vyhrajeme... Ale za jakou cenu? Kolik tam bude ještě mrtvých, raněných, zničených domů, podniků, divadel a podobně? To jsou miliardové škody, na které Ukrajina nemá a bude zase volat do světa o miliardy?

Žádný vojevůdce nemůže jít do velkého boje, když ví, že nemá zbraně a dostatek zbraní. Zelenskyj nebojuje za žádnou Evropu nebo další země, protože boj na Ukrajině začal, že Zelenskyj a spol. nesplnili požadavky Ruska a chtěli stále do NATO. Už konečně pochopil, že do NATO se nedostane. A to měl vědět už dříve sám, nebo má špatné vojenské poradce.

Zelenskyj burcuje celý svět, aby byly stále větší sankce proti Rusku. Ale žádný rozumný politik, země, to neudělá, když od Ruska potřebuje ropu, plyn, jádrové palivo a další suroviny. To už také politici EU, Německa, Francie, Anglie, USA, Kanady a dalších zemí měli Zelenskému dávno zdůraznit.

Zelenskyj a spol. způsobili velké neštěstí mnoha lidem na Ukrajině, ale i v dalších okolních zemích, jako je Polsko, Slovensko, ČR, Maďarsko, takřka celá Evropa, protože z Ukrajiny už odešlo na 3 miliony občanů, pro než se v mnoha zemích hledá ubytování, stravování, práce a podobně.

Bojem na Ukrajině stouply ceny PHM a dalších surovin, zastavily se výroby v průmyslu, zemědělství a lidé začínají živořit, protože už nemají peníze na drahé živobytí. A poškozeni jsou i lidé z Ukrajiny v cizině a obyvatelé Ukrajiny, kteří jsou v zemi, ale stále nevědí, jestli se dožijí druhé dne, aby nebyli usmrceni. Takže by měl Zelenskyj podle vojenských odborníků a rozumných politiků hlavně myslet na lidi Ukrajiny doma, v cizině a další země v okolí Ukrajiny. Podle toho jednat, místo shánění zbraní.
Zbraně totiž nejsou zadarmo, nerozdávají se jako karty, ale draze se platí. A Ukrajina teď bude potřebovat miliardy hlavně na obnovu země, firem, domů pro lidi, školy, školky, nová divadla, hotely, sportoviště atd. Takže hlavně na to nesmí Zelenskyj a spol. také teď zapomínat.

X X X

Mariupol upadá do beznaděje. Ruské síly bombardovaly divadlo s civilisty, hlásí místostarosta.

V Mariupolu bylo ve středu při ruském náletu zasaženo divadlo, v jehož krytu se podle radnice nacházely stovky lidí. Informace o možných obětech zatím nelze kvůli trvající palbě zjistit. Situaci ve městě popsala agentura AP. Podle ní ostřelování v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu. Všude se válí mrtvoly a rozmáhá se zoufalství. Město je obklíčené ruskými vojáky a každá další exploze z něj vymačkává zbytky života.

Městská rada Mariupolu oznámila, že okupační vojska svrhla bombu mimořádně ničivé síly v centru města na Činoherní divadlo, kde se ukrývaly stovky obyvatel, kteří přišli o domovy. Zničena byla centrální část divadla a vstup do protileteckého krytu v budově. Místostarosta města Sergej Orlov řekl BBC, že v budově bylo 1000 až 1200 lidí. 
Generální štáb ukrajinské armády na facebooku informoval, že ruští okupanti odpoledne vedli palbu raketometem na kolonu civilistů, kteří se evakuovali z Mariupolu směrem do Záporoží. Podle dosavadních informací jsou mrtví a zranění, včetně dětí.

Těla dětí
V úzkém příkopě kvapně vyhloubeném ve zmrzlé zemi ležela těla několika dětí. Byl tam 18měsíční Kirill zasažený do hlavy šrapnelem. Byl tam 16letý Ilja, kterému výbuch roztrhal nohy během fotbalového zápasu na školním hřišti. Byla tam holčička oděná v pyžamu s obrázky jednorožců, popisují novináři agentury AP v reportáži.

Všichni jsou uloženi s desítkami dalších lidí v masovém hrobě na okraji města. Pracovníci těla hází dovnitř nejrychleji, jak můžou, protože čím méně času stráví venku, tím větší jsou jejich šance na přežití. „(Přeju si) jediné, aby tohle skončilo,“ zuřil dělník Volodymyr, zatímco vytahoval pytle s mrtvolami z nákladního auta. „K čertu se všemi, s těmi lidmi, co tohle začali!“ řekl.
Přicházet však budou další těla. Z ulic, kde jsou vidět na každém kroku, nebo ze suterénu nemocnice, kde jsou naskládáni nevyzvednutí mrtví, dospělí i děti.

Takový je dnešní Mariupol, v němž dříve bydlelo přes 400 000 lidí, a jehož poloha postavila obyvatele přímo do cesty ruskému dobývání Ukrajiny. Stalo se při tom symbolem snahy ruského prezidenta Vladimira Putina rozdrtit ukrajinskou demokracii, ale také urputného odporu Ukrajinců.

Snahy o evakuaci civilistů byly neúspěšné, než v úterý ukrajinské úřady oznámily, že z města odjela kolona asi 4000 osobních vozů. Odhadované statisíce lidí, kteří v Mariupolu zůstávají, ovšem jednoduše nemají jak uniknout. Okolní silnice jsou podminované a přístav uzavřený. Rusové také zablokovali snahy doručit do města humanitární pomoc.
Nedostatek jídla i vody

Kromě jídla zde chybí také elektřina, voda je vzácností. Obyvatelé rozpouští sníh, aby měli co pít. Lidé pálí kusy nábytku v improvizovaných ohništích, aby si v mrazivých podmínkách ohřáli ruce a uvařili něco z té trochy jídla, kterou ještě mají. Samotná ohniště jsou vyrobena z materiálů, kterých je dnes ve městě víc než dost: Cihel a kovových úlomků ze zničených budov, které jsou rozeseté v ulicích.

Smrt je všude. Místní činitelé registrují přes 2500 mrtvých, ale mnohá těla nemohou být započítána kvůli neustálému ostřelování. AP zdokumentovala mnoho úmrtí žen a dětí, navzdory tvrzením Ruska, že na civilisty neútočí. Lékaři říkají, že na každého zraněného ukrajinského vojáka jim projde pod rukama deset civilistů.

Ještě před několika týdny se budoucnost zdála mnohem světlejší. Jestliže osud měst určuje jejich geografie, pak byl Mariupol na cestě k úspěchu, se svými vzkvétajícími železárnami a ocelárnami i přístavem pro velké lodě a při vysoké světové poptávce po obojím. Tatáž geografie, která dlouho městu pomáhala, se však nyní obrátila proti němu. Mariupol leží přesně mezi regiony ovládanými proruskými separatisty a poloostrovem Krym anektovaným Ruskem v roce 2014. Dobytím přístavu by Rusové získali pozemní koridor mezi těmito dvěma oblastmi a také kontrolu nad Azovským mořem.
Obléhání města začalo ke konci února.

O několik dní později se u jedné místní školy sešla skupinka chlapců, aby si zahráli fotbal. Možná už nemohli vydržet čekání, možná se prostě cítili nepřemožitelní, jak to u náctiletých chodí. Na místě explodovala nálož. Výbuch zasáhl nohy mladého Iljy a chlapce už se nepodařilo zachránit. Za další dva dny, 4. března, skončilo na pohotovosti další dítě: malý Kirill zasažený do hlavy šrapnelem. „Proč? Proč? Proč?“ volala na chodbě nemocnice jeho plačící matka Marina.

To byl den, kdy se ve městě rozhostila temnota, lidé přišli o proud i o přísun informací. Ukrajinské televizní či rozhlasové vysílání nahradilo ruské, popisující svět, který s realitou v Mariupolu nemá nic společného. S tím, jak si lidé uvědomovali, že opravdu není cesty ven, se měnila nálada ve městě. Obyvatelé se přes noc ukrývali v podzemních krytech a přes den se horečně snažili obstarat si zásoby, než se zase uchýlili do skrýší. Mezi místními začaly vznikat konflikty, začalo se rabovat. „Lidi, prosím, držte spolu... Tohle je váš domov. Proč rozbíjíte výlohy?“ apeloval před deseti dny na rozvášněné obyvatele jistý voják, přičemž se mu do očí hrnuly slzy.

Groznyj nebo Aleppo
Tahle agónie zapadá do Putinových cílů. Obléhání je vojenská taktika, která se rozmohla ve středověku a je založená na porobení jisté populace skrze vyhladovění a násilí. Útočící síle umožňuje ušetřit své vojáky daně za vpád do nepřátelského města, místo nich pomalu umírají civilisté. Putin tento postup aplikoval v roce 2000 na čečenskou metropoli Groznyj a před několika lety také proti syrskému Halabu (Aleppu). Z obou měst zbyly jen ruiny.

V Mariupolu se před několika dny ocitla v troskách i místní porodnice. Ruští činitelé po bombardování přišli s tvrzením, že objekt využívali krajněpravicové ukrajinské jednotky, reportéři AP ale na místě neviděli nic, co by naznačovalo, že nemocnice sloužila jiným než obvyklým účelům. Rovněž nic nenasvědčuje pravdivosti ruských tvrzení, že těhotná žena vyfocená po náletu se zkrvaveným obličejem, je herečka. O den později žena za zvuků dalších explozí porodila dceru Veroniku.

Dva dny poté, co holčička přišla na svět, nedaleko nemocnice, kde se matka i novorozenec zotavovali, zaujaly pozici čtyři ruské tanky označené písmenem Z. Zdravotníci i reportér AP se tam ocitli pod palbou ostřelovače, zatímco chodby byly lemované lidmi, kteří neměli kam utéct. Na začátku tohoto týdne už měly ruské jednotky budovu kompletně pod kontrolou. Lékaře i pacienty tam uvěznily a místo začaly používat jako základnu, vypověděli místní činitelé a jeden z místních doktorů.
Náměstek starosty Serhij Orlov předpověděl, že to nejhorší Mariupol ještě čeká. Očekává, že v dalších několika dnech přibydou "stovky a tisíce úmrtí".

X X X

Putin: Západní akce připomínají protižidovské pogromy 30. let

Ruský prezident Vladimir Putin tvrdí v souvislosti s konfliktem na Ukrajině, že akce Západu připomínají protižidovské pogromy 30. let minulého století v Německu. Přirovnal postup kyjevských úřadů na Ukrajině ke snaze nacistů nastřádat co nejvíce obětí před konečnou porážkou.

Podle něj Ukrajinci útočí hlava nehlava s „fanatismem a běsněním odsouzených“. „Jako fašisté, kteří se v posledních dnech Třetí říše snažili s sebou vzít do hrobu co nejvíce nevinných obětí,“ řekl.
Putin také obvinil Západ z odpovědnosti za pokračující krveprolití na Ukrajině, protože jí dál dodává zbraně. Tvrdil, že Západ chce, aby se Rusko rozpadlo. „Neuspěje,“ řekl.

Zároveň jej varoval, že jeho blahobyt se hroutí, a upozornil na rostoucí ceny energií. Sankce proti Rusku označil za krátkozraké. „Západní pokus zorganizovat ekonomický Blitzkrieg proti Rusku nebude fungovat,“ řekl s tím, že snahy Západu „mít globální dominanci se chýlí ke svému konci“. 

Západ nerozumí Rusku, pokud si myslí, že to ustoupí, myslí si Putin. Podle něj západní „nepřátelské akce“ jen Rusko posilují. „Bojujeme za nezávislost Ruska, za budoucnost našich dětí“. 
Putin ale připustil, že v Rusku poroste nezaměstnanost a inflace. Podle agentury Reuters je to doposud nejvíce explicitní přiznání bolestivých dopadů sankcí na ruskou ekonomiku z úst ruského prezidenta. 

Donbas čelil genocidě, tvrdí Putin
Ruská speciální operace na Ukrajině se prý úspěšně rozvíjí podle plánu. Zároveň ujistil, že ruští vojáci „dělají vše pro to, aby se vyhnuli ztrátám mezi civilním obyvatelstvem ukrajinských měst“.
„Nechceme okupovat Ukrajinu,“ řekl šéf Kremlu. Moskva ale nedopustí, aby Ukrajina byla pevností pro ofenzívu proti Rusku, dodal. Ukrajina podporovaná západními státy podle Putina chystala „agresi“ vůči Rusku. Obvinil Západ, že chce v Rusku vyvolat „občanský konflikt“.

Putin prohlásil, že obyvatelé Donbasu byli osm let vystavováni genocidě. Hovořil o nejbarbarštějších metodách – blokádě, rozsáhlých represivních akcích, teroristických útocích a neustálým dělostřeleckým ostřelováním.
Podle něj Kyjev po dobu osmi let ignoroval a sabotoval minské dohody a na konci roku 2021 je veřejně odmítl implementovat.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová si ve středu také přisadila. Podle ní výbušný růst popularity zuřivých nacionalistů na Ukrajině by byl jen stěží možný bez podpory NATO. Západ prý po desetiletí stimuloval
nacistickou ideologii ukrajinské ultrapravice, aby v této zemi vytvořil ohnisko nestability namířeného proti Rusku.

X X X

Srbové v Putinovi vidí spojence kvůli Kosovu. Je to křivda, se kterou se nevyrovnali, míní Igor Blaževič

„Všichni v Evropě neseme částečně spoluvinu za ten dlouhý appeasement, který jsme dělali směrem k Putinovu režimu. Žijeme dlouho v pohodlném a bezpečném světě a svým způsobem dál věříme, že ho můžeme ochránit před tím, co se děje kdekoli ve světě,“ řekl Českému rozhlasu Plus lidskoprávní aktivista, dokumentarista a zakládající člen organizace Člověk v tísni Igor Blaževič.

„Maďarsko a Orbán nese asi stejný díl viny jako Německo, přestože to má větší váhu. Taky proto si myslíme, že Němci mají větší zodpovědnost. Ale Francie až do roku 2020 prodávala Rusku zbraně a svým způsobem i Emmanuel Macron dodnes lavíruje s nějakým svým plánem.“

Podle Blaževiče Evropa neumí dělat světovou politiku. „Je to asi geneticky zakotveno v evropském přístupu k geopolitice. Myslíme si, že může naši bezpečnou Evropu zachovat bez převzetí onoho obrovského risku, podle kterého neseme odpovědnosti za pořádek světa.“
Srbové vs. Rusové
Srbové jako jedni z mála na světě dál podporují režim Vladimira Putina, dokonce proběhly demonstrace několika tisíců podporovatelů invaze na Ukrajinu. „Já jsem Bosňan, jsem z druhé strany frontové čáry. Ale v podstatě mne to nepřekvapuje,“ přiznává.

„Putinova podpora je v Srbsku opravdu reálná.“

„Dobře znám tu hloubku a slepotu srbského nacionalismu. Pokud o tom uvažuji racionálně a analyticky, tak Putinova podpora je v Srbsku opravdu reálná. To znamená, že vybočuje z toho, co se teď děje v Česku i jinde v Evropě. Zároveň je ,vymanufaktorovaná‘ politickým marketingem, takže není hluboká.“

Pokud někdo tvrdí, že to souvisí s nějakým kulturním, náboženským, historickým propojení s Ruskem, je na omylu. Svou část viny nese i současný srbský prezident Aleksandar Vučić, který vždy lavíroval mezi Evropou a Putinem.
„V dubnu ale bude mít volby, jestli je vyhraje – a pravděpodobně ano –, myslím, že jeho odklon od Evropy bude mnohem jednoznačnější.“

„Srby vymanufaktorovala chobotnice ruského hybridního vlivu, který tam je veliký. Proto, že se v jednu chvíli Západ i Evropa geopoliticky stáhli, takže to vakuum Rusové jen vyplnili. Podpora Putina je tam tak reálná, ale není tak velká, jak by se zvenčí mohlo zdát,“ uvažuje Igor Blaževič.

Většina Srbů v Putinovi nevidí hrozbu, ale spojence.
„Vidí ho jako spojence kvůli Kosovu. To je ta zásadní křivda, se kterou se Srbové nesrovnali. Zásadní vina, se kterou se nikdy jako národ nevyrovnali. Takže žijí v neuznání vlastní odpovědnosti – a proto Rusko potřebují. Jako někoho, kdo je podporuje v té jejich ideologické slepotě a v diplomatickém postavení světa,“ uzavírá,

X X X

Höschl: Solidarita s Ukrajinci pomine. Promění se ve výčitky, jakmile začnou problémy

Psychiatr Cyril Höschl v pořadu Co Čech, to politik! na CNN Prima NEWS varoval před ústupem solidarity k Ukrajincům, kteří do Česka uprchli před válkou v jejich zemi. Podle experta se vše rychle obrátí, situaci přirovnal k dění po invazi v Československu v srpnu 1968.

Češi se opět semkli a pomáhají Ukrajincům, jak to jen jde. Nabízejí uprchlíkům před válkou ubytování, darují jídlo nebo staré oblečení a neziskovým organizacím působícím na Ukrajině zasílají nemalé peníze. Situace v mnohém připomíná začátek koronavirové pandemie nebo první dny po tornádu na Moravě.

Jenže odborníci varují, že současná euforie dříve či později vyprchá. Mezi ně patří i psychiatr Cyril Höschl. „Fáze počáteční solidarity a nadšení pomine a promění se nejdřív ve výčitky a nakonec v pravý opak současné nálady,“ podotkl ve vysílání CNN Prima NEWS.

Ukrajinci jsou lidé jako ostatní
Situaci dokonce přirovnal k ruské invazi v Československu v srpnu 1968. „Tehdy semknutí národa vydrželo do podzimu. Pak se začaly povahy třídit, do roka byla normalizace. Pak se ukázalo, že lepší je držet hubu a krok, než dělat hrdinu,“ konstatoval.

Jak se ale bude chování Čechů vůči Ukrajincům měnit? „Změna hrozí, až začnou určité problémy. Ukrajinci jsou prostě lidi jako ostatní, u nás také někdo ukradne kolo. Hned se to obrátí proti nim. Budeme říkat: ‚My jim pomáháme, ale koukejte na ně‘,“ odhadl psychiatr.

Přesto je současný jednotný postoj českého národa možná až obdivuhodný. A nevšímají si toho jen odborníci. „Lidé v Česku se snaží pomáhat, kde můžou. Zachovali se hrozně solidárně. Od roku 1968 vnímají tyto situace jinak, velice intenzivně. Nám tehdy nikdo moc nepomohl,“ řekl další host pořadu, bývalý fotbalista a hráč ruského Zenitu Petrohrad Pavel Mareš.

Nejvíce lidí stále míří do Polska
Z Ukrajiny už od začátku ruské invaze uprchly více než tři miliony lidí. Oznámila to v pondělí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) a později i úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Téměř dvě třetiny uprchlíků – přes 1,83 milionu – zamířily do Polska.

Ukrajinci míří kromě do Polska i na Slovensko, do Maďarska, Moldavska a Rumunska, často ale pokračují dál do Evropy, zejména do Česka a Německa. Právě do Česka před válkou uprchlo zatím přes 200 tisíc Ukrajinců, speciální vízum jich tady získalo více než 161 tisíc. Jen za pondělí jich bylo přibližně 11 tisíc.

X X X

Čína nemá zapojením do rusko-ukrajinského konfliktu co získat, říká expert na čínskou ekonomiku

Jaký je postoj Číny k současné válce na Ukrajině? Mohl by se Peking přidat k západním sankcím vůči Rusku? Co znamená dohoda mezi Putinem a Si Ťin-pchingem o spolupráci bez limitů podepsaná začátkem února? A je Peking připraven pomoci Kremlu vojensky? Hostem Vladimíra Kroce byl Vilém Semerák z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Si Ťin-pching vidí svět jako geopolitické jeviště, kde Čína bude nevyhnutelně konkurentem Spojených států,“ říká Vilém Semerák | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas Plus

X Čína vyjde z ukrajinské války jako příkladný globální lídr a mírotvůrce. To si myslí odborník na Asii z Ústavu mezinárodních vztahů Rudolf Fürst. Jaký na to máte názor?

Jestli mírotvůrce, tak to je otázka. Znamenalo by to, že by se musela výrazněji zapojit do jednání. Viděli jsme, že tuto příležitost Čína propásla už v době po začátku krize ohledně Krymu a východní Ukrajiny. Měla osm let na to, aby se do toho zapojila. Viděli jsme, že Čína se nesnažila připravit na ten konflikt, i když o něm předem věděla. Dokonce nechala na území Ukrajiny snad až šest tisíc čínských státních příslušníků, kteří pak byli v poměrně složité situaci, protože je na Ukrajině spousta místních brala jako spojence Ruska. Tato absence předchozích zásahů je něco, co jim v té roli bude ztěžovat pozici.

X Změnilo by se na tom něco, kdyby do vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem Čína vstoupila?

Pokud by Rusko vědělo, že by Čína byla ochotna přiklonit se k Západu a podpořit například dodávky zbraní, byl by to samozřejmě finální signál, že jsou na tom světě úplně sami. Na druhou stranu je potřeba uvědomit si, že mnoho čínských odborníků i Si Ťin-pching vidí svět jako jakési geopolitické jeviště, kde Čína bude nevyhnutelně budoucím konkurentem Spojených států.

Určitě nestojí o to, aby bylo Rusko zcela marginalizováno a aby ze světa úplně odešlo. V čínském zájmu by asi bylo, aby Putin v nějaké pozici přežil a aby Rusko zůstalo potenciálním vytvářečem problému, který může Čína občas využít.

X Takže si nemyslíte, že by hrozilo, že se na evropském bojišti nakonec protnou zájmy Západu v čele se Spojenými státy, které budou podporovat ukrajinské obránce, a ruských útočníků podporovaných Čínou?

Je to otázka, u které bych se velmi nerad mýlil. Máme sice ve 20. století celou řadu příkladů těch takzvaných proxy válek, kdy mezi sebou na třetím bojišti válčily dvě hlavní velmoci. Já ale pořád doufám, že čínské vedení je dostatečně pragmatické a vnímá tu současnou situaci tak, jak by ji asi vnímala většina lidí zvenku. A to tak, že zapojením do konfliktu nemá Čína co získat. Naopak by to pro ni představovalo velmi značná rizika.

X Znamená to, že velmi pravděpodobně z toho konfliktu nakonec vyjde Čína ekonomicky posílena?

To je velmi pravděpodobné, pokud se podíváme na budoucnost čínsko-ruských vztahů a rusko-evropských vztahů, je velmi pravděpodobné, že pokud přežije někdo typu Putina, bude se snažit budovat ekonomiku, ve které se budou nahrazovat evropské vstupy těmi čínskými.

X X X

Rusko hledá pomocníka v případě kolapsu ekonomiky. Zásah čínských bank by nemusel stačit

Rusko doufá, že by mu s případnými ekonomickými problémy mohla pomoct Čína. Moskva spoléhá hlavně na to, že by tam posílala více ropy a plynu. Jenže se ukazuje, že Peking možná nebude chtít investovat miliardy dolarů do podlomené ruské ekonomiky. Čína navíc odmítla, že by ji Rusko požádalo o vojenské vybavení, jak v neděli napsal deník Financial Times. Tamní ministerstvo zahraničí informaci označilo za dezinformaci Spojených států.

Čína překvapila v prvních hodinách ruské invaze, když tento vojenský akt vyloženě neodsoudila. Postupně ale tamní ministerstvo zahraničí začalo stále častěji tvrdit, že Rusko má na podobné kroky právo, protože prý hájí své teritoriální zájmy. Opakovaně také zdůrazňuje, že je pro mírové řešení.

Teď má Peking historickou šanci. Pokud totiž ruské prosbě vyhoví, definitivně si Západ i Spojené státy znepřátelí na dlouhou dobu a může očekávat případné ekonomické sankce. Pokud nevyhoví, může naopak vztah směrem k Západu znovu vrátit do doby před deseti patnácti lety, což byly zlaté časy vztahů Číny směrem k Západu.

Čínské vztahy s dodavateli
Moskva spoléhá hlavně na prodej svého zemního plynu. Čína totiž nemá problémy s dodávkami ropy z Blízkého východu, a ta ruská tak v podstatě jen vykrývá čísla, která čínská ekonomika potřebuje.
Se zeměmi Blízkého východu má Čína dlouhodobě velmi dobré vztahy. Tyto státy nejsou pro Peking žádnou bezpečnostní hrozbou. To už se ale nedá říct o zemích, kde Číňané nakupují zemní plyn – 40 procent veškerého nákupu dělají v Austrálii, 10 procent ve Spojených státech.

Oba státy Čína považuje za nepřátelské, a právě proto na nich chce snížit svou energetickou závislost a mnohem více se do budoucna poohlíží po zemním plynu z Ruska.
Nabízí se tím pádem možnost výstavby nových plynovodů ze Sibiře do severní Číny. Teď tudy vede pouze jeden jediný plynovod. Jmenuje se Síla Sibiře. Má momentálně tři větve a loni dopravil do Číny asi 10 milionů kubíků ruského plynu. To je ale velmi málo, přibližně asi jen třetina jeho kapacity.

Číňané tvrdí, že by nakupovali mnohem větší objemy, že mají na to peníze, ale že už nyní jsou ruské technologie zastaralé, nevýkonné a nezvládnou větší dodávky zemního plynu. Přitom Moskva tvrdí, že by ráda postavila i Sílu Sibiře 2 – a vedle toho i další plynovou větev přes Altaj do autonomní oblasti Sin-ťiang na západě Číny.

X X X

Do Bruselu odešel dopis ke střetu zájmů. Kvůli němu i miliardám na obnovu Češi opravují evidenci majitelů

V pondělí odešel do Bruselu další stěžejní dopis k auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Serveru iROZHLAS.cz to potvrdilo ministerstvo pro místní rozvoj, které odpověď Evropské komisi připravovalo. Co z dopisu vyplývá? Mimo jiné Česko předělává rejstřík skutečných majitelů. Přistoupilo tak na výtky Evropské komise, která kvůli tomu s českými úřady loni na podzim zahájila řízení.

Pro připomenutí: mezi Prahou a Bruselem probíhá kvůli auditu ke střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) výměna korespondence. Závěry auditu jsou sice konečné – Babiš podle nich byl ve střetu zájmů a Agrofert čerpal řadu dotací neoprávněně – české úřady ale musí nadále informovat Evropskou komisi, jak zlepšují systém kontroly a jak plní doporučení ze závěrečné zprávy k auditu.

Ministerstvo mělo původně odpověď poslat už před měsícem, u Evropské komise si ale vyjednalo odklad. Důvod? Úředníci chtěli splnit veškeré požadavky, které na ně jejich kolegové z Bruselu mají. A to se jim podle Frčka podařilo. „Ve své odpovědi Česká republika reaguje na všechny požadavky, které Evropská komise vznesla v rámci 3. follow-up dopisu,“ popsal.

Úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu měli například na pokyn komise prověřit téměř tucet projektů firem z holdingu Agrofert. „Kontrola všech 11 projektů byla již dokončena,“ uvedl nyní Frček.
Dané projekty musel prověřit ještě tzv. auditní orgán ministerstva financí - auditoři spadající pod resort ministry Zbyňka Stanjury (ODS), kteří se ale zodpovídají přímo Bruselu. „Auditní orgán již provedl ověření všech projektů s výjimkou jednoho. Ten bude dokončen do konce dubna. Evropská komise je o výsledcích informována,“ dodal mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.

‚Nesprávná‘ evidence
Novou komplikací, která se objevila v listopadovém dopise, byla evidence skutečných majitelů a to, že podle Evropské komise není v pořádku. „Vnitrostátní opatření se jeví jako nesprávné,“ vzkázal Brusel loni na podzim českým úřadům.

Nyní bude muset podle všeho ministerstvo spravedlnosti rejstřík skutečných majitelů předělat. „Je pravděpodobné, že komise bude trvat na změnách zákona stran vymezení skutečného majitele,“ řekl pro iROZHLAS.cz náměstek resortu Antonín Stanislav.
Dříve přitom resort spravedlnosti, který evidenci spravuje, pochybení odmítal s tím, že rejstřík je v pořádku. Stejně tak ministerstvo financí, které je gestorem zákona.

„Věříme, že ze strany Evropské komise se jedná pouze o nedorozumění a nepochopení legislativního textu, které se podaří v rámci odpovědi na její formální upozornění uspokojivě vysvětlit, a že řízení proti České republice bude zastaveno,“ uvedl tehdy pro iROZHLAS.cz Šimon Blecha z tiskového odboru resortu.

Nyní se ale změna zákona chystá, ačkoliv podrobnosti nechtěl náměstek Stanislav sdělit, protože Brusel kvůli tomu s českými úřady už dříve zahájil takzvané řízení o nesplnění povinnosti. „Zároveň probíhají jednání se zástupci Evropské komise, nelze prozatím hovořit o detailech či finální verzi právní úpravy,“ uvedl pouze.

Jenže aktuální dopis ke střetu zájmů, který připravilo ministerstvo pro místní rozvoj, nese jasné sdělení: rejstřík skutečných majitelů se předělává. „Evropská komise je informována o přípravě novely zákona o evidenci skutečných majitelů, která bude reagovat na podněty Evropské komise,“ uvedl Frček. České argumenty tak očividně v Bruselu pohořely.

Miliardy v ohrožení
Změna evidence přitom není důležitá jen v kontextu auditu ke střetu zájmů. Mnohem zásadnější je, že její správné nastavení je jednou z podmínek pro čerpání peněz z miliardového balíku na obnovu po koronavirové krizi. Evropská komise pro Česko vyhradila v rámci tzv. Národního plánu obnovy celkem 191 miliard korun, které byly kvůli rejstříku v ohrožení.
Zákon o evidenci skutečných majitelů začal platit loni v červnu. V praxi to pocítily především firmy, ty musí nově veřejně a pod hrozbou sankcí dokládat skutečné vlastníky. Právě do něj se přitom po dlouhých diskusích Česko rozhodlo promítnout pátou úpravu evropské směrnice proti praní špinavých peněz, což požadovala Evropská komise. Česká úprava ale není podle Bruselu v pořádku.

Andrej Babiš dlouhodobě střet zájmů popírá. „Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze,“ reagoval pro iROZHLAS.cz v SMS už více než před rokem.

Pochybení odmítá i holding Agrofert. „Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv. Všechny dotační projekty byly schváleny českými úřady a také průběžně kontrolovány bez nálezu jakýchkoli zásadních závad,“ uvedl opakovaně na dotazy týkající se střetu zájmů bývalý mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

X X X

Šlachtův ÚOOZ šmíroval kvůli hledání telefonu bývalého kolegy data desetitisíců Brňanů

Některé akce bývalého Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), vedeného Róbertem Šlachtou, měly s ohledem na meritum pátrání až obludný rozměr. Jako například, když se detektivové snažili identifikovat mobilní telefon bývalého kolegy Michala Ratajského. Na toho se nejprve zaměřili kvůli podezření z vynášení informací. Pak na základě pár úředních záznamů konstrukci překvalifikovali na podezření z přijetí úplatku, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a ohrožení utajované skutečnosti.

Případ dostal krycí jméno Krov. Žalobce Miroslav Stoklásek z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (dříve věc dozoroval Roman Kafka – pozn. red.) v něm obžaloval 28 lidí, převážně bývalé brněnské policisty a podnikatele. Kauza byla popsána tak, že brněnské podsvětí měly před zákonem dlouhodobě chránit úniky z policejních databází.
Při studiu materiálů se ale nelze vyhnout dojmu, že jde o vyřizování účtů mezi policisty, podobně jako tomu bylo v olomouckém případu Vidkun. Ten shodou okolností také dozoroval Miroslav Stoklásek. Ve Vidkunu stejně jako v Krovu probíhaly stovky hodin sledování, odposlechů. Dva z podezřelých strávili čtvrt roku ve vazbě, soud ovšem vynesl jen podmíněné rozsudky.

Kauza s krycím názvem Krov začala 17. prosince 2014, kdy brněnská policie na základě výpovědi expříslušníka ÚOOZ Stanislava Švábenského (po odsouzení k šestiletému trestu za vynášení informací spáchal v srpnu 2015 sebevraždu – pozn. red.) u soudu spustila prověřování neznámého pachatele kvůli podezření z neoprávněného přístupu k počítačovému systému a ohrožení utajované skutečnosti. Primární informace zněla, že zaměstnanec Krajského státního zastupitelství v Brně má poskytovat informace podnikateli Petru Pavlu Bezděkovskému. Bezděkovský si měl podle policie objednat vraždu expolicisty Michala Tofla. V roce 2012 se oběsil v olomoucké vazební cele.
Jen na okraj, mimořádně zajímavé je, že Švábenský následně to, co řekl před soudem, odmítl zopakovat do policejního protokolu.

Nastupuje ÚOOZ
19. března 2015 si ale spisový materiál vyžádal k postoupení vedoucí expozitury ÚOOZ v Brně Richard Ohnoutka (dnes náměstek NCOZ – pozn. red.) a to i přes to, že ÚOOZ nebyl příslušný ve věci konat. K předání došlo na základě takzvané dohody mezi služebními funkcionáři.

V dubnu detektivové ÚOOZ ustanovili jako podezřelou z úniků administrativní pracovnici státního zastupitelství Terezu Čoupkovou.
V červnu pak detektivové přes vůz, který Čoupková používala, zjistili, že je partnerkou jejich bývalého kolegy z ÚOOZ – podnikatele v bezpečnostním sektoru – Michala Ratajského.
A začali mapovat podnikatelské aktivity Ratajského a jeho kontakty a kamarády. V posledním odstavci úředního záznamu je uvedeno, že „v rámci operativně pátrací činnosti bylo zjištěno, že se Ratajský zaměřuje na získávání informací z probíhajících trestních řízení a nabízí služby týkající se ovlivňování trestního řízení“.

A to prý za úplatu. Tato informace ale nebyla podložena žádným konkrétním důkazem, například výslechem, nebo jiným zjištěním. Konstatoval to pouze bývalý kolega Ratajského – detektiv ÚOOZ Miroslav Šťastný.
Na základě jen pouhých čtyř úředních záznamů a konstatování policisty z ÚOOZ na deseti řádcích bylo v červnu 2015 rozšířeno zahájení úkonů trestního řízení na Terezu Čoupkovou a Michala Ratajského pro podezření z přečinu přijetí úplatku, přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a ohrožení utajované skutečnosti.

A jde se odposlouchávat
Čtrnáct dní na to byl případ delegován z Městského státního zastupitelství v Brně na Vrchní státní zastupitelství Olomouc. A to přes to, že ve věci nebylo věcně ani místně příslušné.
Zde je ještě nutné připomenout, že vedoucí expozitury ÚOOZ v Brně Richard Ohnoutka, který si spisový materiál vyžádal, je bývalým dlouholetým kolegou Michala Ratajského. Podle svědků z řad policie se měl Ohnoutka o Ratajském častokrát vyjadřovat velmi negativně a s hodně osobním přídechem.

Také je důležité připomenout, že původní prověřování údajných úniků od policie směrem k podnikateli Bezděkovskému nebylo nikdy prokázáno, a vyšetřování bylo přeloženo z jedné expozitury Generální inspekce bezpečnostních sborů na jinou, a nakonec odloženo.
Najednou však detektivové ÚOOZ přišli s ničím nepodloženým tvrzením o úplatku. A pomalu se začalo schylovat ke sledování telekomunikačního provozu a odposlouchávání.
23. srpna 2015 byl vydán návrh na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu Terezy Čoupkové i Michala Ratajského.   

Hned den na to podává detektiv ÚOOZ Miroslav Šťastný státnímu zástupci návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na Michala Ratajského.
Připomeňme, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu má být až poslední možností, kterou by měl policejní orgán využít v rámci úkonů trestního řízení. V  tomto konkrétním případě  byla podána žádost na základě pouhých čtyř úředních záznamů. 

K samotnému Ratajskému v žádosti detektiv Šťastný uvedl: „Ve vztahu k těmto zjištěním a s přihlédnutím k osobě podezřelé Terezy Čoupkové je zřejmé, že Čoupková tyto lustrace na základě žádosti nebo na základě zaúkolování ze strany další osoby, která takto získané informace využívá pro svoji potřebu. Bylo zjištěno, že osobu, která v duchu výše popsaných skutečností podezřelou Terezu Čoupkovou úkoluje je její přítel Michal Ratajský.“ 

V další části odůvodnění je zopakováno konstatování policisty Šťastného z úředního záznamu 29. června. V posledním odstavci napsal, že „v rámci operativně pátrací činnosti bylo zjištěno, že se Ratajský zaměřuje na získávání informací z probíhajících trestních řízení a nabízí služby týkající se ovlivňování trestního řízení a to za úplatu“.

Tato informace opět ve spise není podložena žádným konkrétním důkazem. 
Další důležitou skutečností je, že uvedený odposlech schvalovali dva letití kolegové Ratajského z expozitury ÚOOZ v Brně, tedy podjatí – Otakar Dobeš a Richard Ohnoutka. Dobeš se podle řady svědků účastnil i neformálních setkání a společenských akcí pořádaných Michalem Ratajským.  

Příkaz k odposlechu a záznamu pak vydal místně nepříslušný Okresní soud v Olomouci.  
Odposlech byl prováděn až do května roku 2017, tedy celkem dva roky a 5 měsíců. Měly jím být získány „skutečnosti významné pro trestní řízení, tohoto účelu vzhledem k povaze prověřované trestné činnosti a k předpokládanému konspirativnímu chování podezřelých nelze dosáhnout jinak.“ Takže klasický policejní phising: tak dlouho se bude odposlouchávat, až se něco najde.

Vzhledem k tomu, že vydání příkazu předcházely pouze čtyři úřední záznamy, bylo to od detektiva ÚOOZ Miroslava Šťastného poměrně odvážné tvrzení. Je zcela evidentní, že policista Šťastný nevyužil žádné jiné metody policejní nebo operativní práce. A nečekal ani na vyhodnocení telekomunikačního provozu, když o odposlechy požádal jen den poté, co mu byl povolen monitoring telekomunikačního provozu.

Napíchnuté Brno
Následovala monstrózní policejní operace, která by dávala smysl v případě teroristického, útoku, únosu nebo vraždy.
21. října 2015 ÚOOZ požádal o vydání příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, opět směrem k Ratajskému. Ale nešlo o běžný monitoring telefonní komunikace. 
Odposlechy jsou povolovány zpravidla na čtvrt roku, když začnou nést ovoce, jsou prodlužovány. Nemělo by se tak ale stávat v neúnosné míře.

V tomto případě se ale detektivovi ÚOOZ Šťastnému za čtvrt roku nepodařilo na základě informací z odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vůči Michalu Ratajskému zjistit nic.
Detektiv Miroslav Šťatný proto nabyl dojmu, že Ratajský používá další telefon. Žádost o monitoring uskutečněného telefonického provozu proto směřovala k výpisům z buněk operátora z míst, takzvaných bétéesek, kde se Ratajský pohyboval s telefonem, na které už bylo povolení k odposlechu vydáno.

Zjednodušeně, komparací a analýzou chtěl zjistit, jestli se v okamžiku, kdy se z jedné buňky přesunul na druhou a na další, nevyskytuje i jiný – identický – telefon, který by měl Ratajský v kapse nebo zavazadle.
Žádost byla odůvodněna stejně jako ta předchozí. Bez toho, aniž by policista předložil jediný relevantní důkaz nebo informaci.
V závěru žádosti navíc uvádí: „Bylo zjištěno, že používá moderní komunikační technologie jako Viber a  WhatsApp.“ Tedy o běžné mobilní aplikace, které v té době v České republice užívaly statisíce majitelů mobilních telefonů.

„Cílem tohoto podnětu je tak zjištění všech telefonních přístrojů a telefonních čísel v daném prostoru a konkrétní době se zaměřením na telefonní přístroje a telefonní čísla, které se v těchto prostorech opakovat. Tímto bude daný důvodný předpoklad, že se jedná o další telefonní přístroje a telefonní čísla, které Ratajský používá,“ znělo odůvodnění žádosti.
Jednalo se o tyto lokality: Brno – Ivanovice, Novoveská 987, Údolní 76, Brno, Veveří 125 Brno, Ve Vaňkovce 1 Brno, Jakubské náměstí 2, Vinařská 3, Brno, Sportovní 2 a město Hluk, kde měl Ratajský trvalé bydliště.

Policejní Útvar zvláštních činností tak na základě impulsu, vzešlého z ÚOOZ a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, v roce 2015 zpětně prověřoval data minimálně desetitisíců Brňanů. Respektive jejich čísel a IMEI mobilů, a hledal mezi nimi jedno či více, které by mohl přiřadit k Michalu Ratajskému.  
Povolení místně nepříslušného soudu k hledání dalšího mobilního telefonu expolicisty Michala Ratajského. Pátrání se dotklo desítek tisíc Brňanů.
Vazba za 14 tisíc korun
„Z mého pohledu se jedná trapnou a zoufalou pseudokriminální kauzu, primárně vzniklou z osobní msty a angažovanosti některých aktérů na straně orgánů činných v trestním řízení. Konkrétně bývalých kolegů z ÚOOZ,“ sdělil Michal Ratajský v roce 2020 partnerskému zpravodajskému portálu Ekonomického deníku – České justici.

Podle Ratajského jde o zajímavý slepenec informací.
Bývalý detektiv ÚOOZ a hlavní postava kauzy Krov Michal Ratajský.
„V obvinění, které sepsala policie, jsem stíhán za navádění k nezákonným lustracím v policejních databázích. Což je gró, asi devadesát procent těch trestných činů, respektive přečinů. Vazebně stíhán jsem byl díky třem, tzv. úplatkářským trestným činům, které měly v úhrnné výši dosáhnout asi 14 tisíc korun. V současné době je v této věci obviněno celkem 28 lidí, v drtivé většině dosud bezúhonných. A podstatou celé kauzy jsou právě tyto údajně nezákonné lustrace a případně blokace informátorů. Ty se tedy už netýkají mě, ale jiných lidí, policistů, z nichž jsem některé osobně znal,“ míní Michal Ratajský.

Svou roli v této kauze pak popsal následovně:
„Podle spisového materiálu, a v některých médiích akcentované verze, mám být jakousi vůdčí osobou této skupiny – gangu či dokonce mafie v Brně. Byť samotná kvalifikace nějaké činnosti v organizované skupině v obvinění ve skutečnosti není. Je to dáno tím, že jsem se dobře znal s některými z obviněných policistů či dalších osob. Ale ta skupina je tak velká a nesourodá a jsou v ní další různí lidé, známí známých, které ani neznám. Takže je to z mého pohledu taková přefouklá obří bublina,“ tvrdil Ratajský v rozhovoru v roce 2020.

Nevyloučil ale, že k předávání informací docházelo.
„Určitě. Ke kontaktu mezi mnou a policisty docházelo, a to jak ve společenské, tak i v pracovní rovině. Aniž bych se chtěl nějak přeceňovat, v některých oblastech jsem měl díky své policejní minulosti a z povahy své činnosti v civilní sféře, přehled o spoustě poznatků či podnětů a domněnek. O ně jsem se pak rád s bývalými kolegy či kamarády podělil. Proč také ne, když to byla jejich práce a měl jsem v ně důvěru. Otázkou ale je, jestli toto lze vůbec kvalifikovat jako trestnou, a už vůbec jako závažnou trestnou činnost,“ řekl Ratajský.

„Odposlechy v mém případě trvaly neskutečných dva a půl roku s tím, že byly postupně povolovány a prodlužovány celkem čtyřikrát třemi různými soudy. Za své policejní praxe jsem se s něčím takovým nikdy nesetkal. Co se týká zdůvodnění, tak to je kapitola sama o sobě. V doprovodných úředních záznamech jsem mimo jiné označován za riziko pro demokratické zřízení České republiky. Tak asi proto mi později URNA vypáčila dveře,“ dodal Michal Ratajský. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

Slovensko si vybralo obrněnce z Finska, dalo jim přednost před českými

Jako nejvýhodnější nabídku pro nákup obrněných vozidel vyhodnotila slovenská vláda tu finskou. Nabídka České republiky s obrněncem Pandur II od společnosti Tatra Defence Vehicle skončila v chystaném velkém nákupu na druhém místě. O nákupu konkrétního typu vozidel rozhodne vláda, cena bude oproti původnímu předpokladu vyšší. Celkově Slovensko dostalo pět nabídek.
„Shrnutím všech dostupných podkladů se finská nabídka s vozidlem Patria AMVXP jeví jako nabídka, která v největší míře splňuje požadavky ozbrojených sil na bojové obrněné vozidlo na kolovém podvozku 8x8. Vozidlo splňuje bez kompromisů všechny požadované technické parametry,“ uvedlo v materiálu ministerstvo obrany.

V první fázi plánuje Slovensko koupit v rámci mezivládního kontraktu 76 obrněnců zmíněného typu. V závislosti na výběru konkrétního typu vozidla a jeho vybavení hodnota kontraktu včetně logistické podpory a munice dosáhne 429 až 482,8 milionu eur (10,7 až 12 miliard korun). To znamená o asi třetinu vyšší náklady, než byly původní odhady.
Slovenská armáda disponuje zastaralou pozemní technikou. Při dřívějších větších nákupech armádní techniky se Bratislava zaměřila na modernizaci vzdušných sil.

Nabízely i USA, Rumunsko a Španělsko
Kromě Česka a Finska předložily Bratislavě nabídku také Rumunsko, Španělsko a Spojené státy. Samotná cena vozidel byla jen jedním z kritérií při vyhodnocení nabídek. Dalšími jsou například provozní náklady, míra zapojení slovenských podniků do dodávek obrněnců a logistická podpora.

Finskou společnost Patria při plánovaném nákupu zmíněných obrněnců vybralo ministerstvo obrany už za předchozí vlády a s firmou postavilo transportér s označením Vydra. Projekt ale do voleb konaných v roce 2020, které vyústily ve změnu vlády, dokončen nebyl.

Obrana musí šetřit. O miliardy na obrněnce nepřijde, jen odloží splátku
Firma TDV je dceřinou společností skupiny Czechoslovak Group (CSG). Do CSG, které vlastní práva na výrobu vozidel Pandur například pro středoevropský trh, patří i některé podniky na Slovensku. Pandur II vyvinula rakouská společnost Steyr-Daimler-Puch, která patří do americké skupiny General Dynamics European Land Systems.

Česko v roce 2009 schválilo nákup 107 pandurů za 14,4 miliardy korun, původně armáda požadovala pořízení téměř 200 strojů. V lednu 2017 pak české ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu s TDV na nákup dalších 20 těchto vozidel ve spojovací a velitelsko-štábní verzi za 2,07 miliardy korun.

X X X

Japonsko zasáhlo zemětřesení o síle 7,3. Epicentrum mělo u Fukušimy

Severovýchod Japonska v oblasti prefektury Fukušima zasáhlo ve středu silné zemětřesení, kvůli němuž místní úřady vyhlásily rovněž varování před vlnou tsunami. Nejsou zatím žádné zprávy o obětech či zraněných.
Podle agentury Kjódó způsobilo zemětřesení výpadky elektřiny v částech Tokia a okolí. Agentura Reuters uvedla, že bez proudu je v oblasti 14milionové japonské metropole na dva miliony domácností.

Kvůli zemětřesení vykolejil mezi Fukušimou a městem Široiši rychlovlak šinkanzen, nikdo ze stovky lidí v něm neutrpěl zranění, uvedla agentura Kjódó. Televize NHK informuje o požáru a poškozených budovách ve městě Fukušima. Neuvedla, zda byl někdo zraněn.
Epicentrum zemětřesení bylo asi 60 kilometrů východně od pobřeží v moři a udeřilo krátce před půlnocí místního času (před 16:00 SEČ). Otřesy měly sílu 7,3 stupně.

Zemětřesení ve středu zasáhlo stejnou oblast, kde mohutné zemětřesení a vlna tsunami v březnu 2011 zničily několik stovek kilometrů pobřeží a zabily na 18 tisíc lidí. Několikametrová vlna cunami tehdy způsobila i havárii v jaderné elektrárně Fukušima, kvůli níž byly z oblasti evakuovány desítky tisíc lidí. Tehdejší otřesy měly sílu devět stupňů a byly nejsilnějším zaznamenaným zemětřesením v historii země.

Ve středu vydaly místní úřady varování před následnými otřesy pro prefektury Fukušima, Mijagi a Jamagata. Varování před až metrovou vlnou cunami se týká oblastí Fukušima a Mijagi. Tichomořské středisko pro varování před cunami (PTWC) posléze uvedlo, že cunami už nehrozí. Japonská meteorologická agentura nicméně sdělila, že ještě trvá mírné riziko tsunami.
Podle agentury Kjódó zatím nebyly zaznamenány žádné abnormality v jaderné elektrárně Fukušima, která od havárie z roku 2011 už není v provozu.

X X X

Evropská komise schválila Česku režim odškodnění za desítky miliard. Cílem je snížit riziko ‚úniku uhlíku‘

Evropská komise ve středu schválila České republice režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v objemu 1,4 miliardy eur, tedy 34,6 miliardy korun. Komise uvedla, že opatření je v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory. Jde o odškodnění za vyšší ceny elektřiny, které firmám vznikly v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.

„Toto opatření ve výši 1,4 miliardy eur umožní, aby Česko ve svých energeticky náročných odvětvích snížilo riziko úniku uhlíku. Zároveň budou zachovány pobídky pro nákladově efektivní dekarbonizaci jeho hospodářství v souladu s cíli Zelené dohody a omezí se nepatřičná narušení hospodářské soutěže,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, která má na starosti hospodářskou soutěž.

Režim částečného odškodnění pokryje část vyšších cen elektřiny vyplývajících z dopadu cen uhlíku na náklady na výrobu elektřiny v letech 2021 až 2030. Cílem podpůrného opatření je snížit riziko „úniku uhlíku“, ke kterému dochází v případech, kdy podniky přesouvají výrobu do zemí mimo EU s méně ambiciózní politikou ochrany klimatu.

Odškodnění bude podle komise poskytnuto způsobilým podnikům prostřednictvím částečné náhrady nepřímých nákladů na emise vzniklých v předchozím roce. Konečná platba bude provedena v roce 2031. Maximální výše podpory bude odpovídat 75 procentům vzniklých nepřímých nákladů na emise.

Evropská komise schválila Česku režim odškodnění za desítky miliard. Cílem je snížit riziko ‚úniku uhlíku‘
Evropská komise ve středu schválila České republice režim částečného odškodnění energeticky náročných podniků za vyšší ceny elektřiny v objemu 1,4 miliardy eur, tedy 34,6 miliardy korun. Komise uvedla, že opatření je v souladu s pravidly EU pro poskytování státní podpory. Jde o odškodnění za vyšší ceny elektřiny, které firmám vznikly v důsledku nepřímých nákladů na emise v rámci systému EU pro obchodování s emisemi.

„Toto opatření ve výši 1,4 miliardy eur umožní, aby Česko ve svých energeticky náročných odvětvích snížilo riziko úniku uhlíku. Zároveň budou zachovány pobídky pro nákladově efektivní dekarbonizaci jeho hospodářství v souladu s cíli Zelené dohody a omezí se nepatřičná narušení hospodářské soutěže,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová, která má na starosti hospodářskou soutěž.

Režim částečného odškodnění pokryje část vyšších cen elektřiny vyplývajících z dopadu cen uhlíku na náklady na výrobu elektřiny v letech 2021 až 2030. Cílem podpůrného opatření je snížit riziko „úniku uhlíku“, ke kterému dochází v případech, kdy podniky přesouvají výrobu do zemí mimo EU s méně ambiciózní politikou ochrany klimatu

Odškodnění bude podle komise poskytnuto způsobilým podnikům prostřednictvím částečné náhrady nepřímých nákladů na emise vzniklých v předchozím roce. Konečná platba bude provedena v roce 2031. Maximální výše podpory bude odpovídat 75 procentům vzniklých nepřímých nákladů na emise.

Podobný režim schválila Evropská komise také Španělsku. V jeho případě jde o částku 2,9 miliardy eur.
S emisemi se v EU obchoduje prostřednictvím systému ETS, což je hlavní nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.
V současné době se cena emisních povolenek pohybuje nad 76 eury za tunu. Na maximu více než 98 eur se ocitla v únoru, na začátku pandemie covidu-19 zhruba před dvěma lety klesla až k 15 eurům za tunu.

Firmy budou moci kvůli zdražení energií čerpat úvěry. Stát na ně vyčlení miliardu korun

Podobný režim schválila Evropská komise také Španělsku. V jeho případě jde o částku 2,9 miliardy eur.
S emisemi se v EU obchoduje prostřednictvím systému ETS, což je hlavní nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat.

Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.
V současné době se cena emisních povolenek pohybuje nad 76 eury za tunu. Na maximu více než 98 eur se ocitla v únoru, na začátku pandemie covidu-19 zhruba před dvěma lety klesla až k 15 eurům za tunu.

X X X

Tvrdík je po onkologickém operačním zákroku, informuje Slavia. Čtyři měsíce nesmí pracovat.

Předseda představenstva fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík podstoupil operační zákrok a od práce si musí minimálně čtyři měsíce odpočinout. Informaci přinesl server Expres.cz a následně ji na twitteru potvrdil vršovický klub.
„Jsem v nemocnici, ale nechci to komentovat, je to soukromá věc. Navíc je válka, kdy trpí mnohem více lidí než já,“ napsal Expresu třiapadesátiletý funkcionář v textové zprávě.

„Věřím ale, že pro mě kluci ve čtvrtek postoupí a bude to jízda až do finále,“ dodal Tvrdík s odkazem na odvetu osmifinále Evropské konferenční ligy, v níž bude Slavia hájit v Linci náskok 4:1 z úvodního duelu v Edenu.

X X X

Rusové investují do kryptoměn. S cenou rublu to ale není snadné, říká odborník na kryptoměny

Rusové se snaží investovat do kryptoměn a obcházet tak dopady protiruských sankcí. Koupit bitcoin za ruskou měnu ale není kvůli jejímu výraznému propadu snadné. Podle odborníků je ale jeho nákup výhodný, protože ho prakticky není možné omezit. „Jsou to desítky tisíc uzlů po celém světě - a ani nevíme, kde jsou - takže technicky to není proveditelné. Ostatně i díky tomu má bitcoin takovou cenu,“ vysvětluje odborník na kryptoměny Dominik Stroukal.

X Jak moc se v Rusku investuje do kryptoměn?

Rusko je chudá země a jako chudá země nemá ani příliš přebytků, které by lidi investovali napříč kapitálovými trhy. To se týká i kryptoměn. To znamená Rusko je velká země se spoustou obyvatel - na mapě to sice vypadá, že nakupují kryptoměny hodně, ale v přepočtu na obyvatele je to poměrně zanedbatelné.
 
X A změnil se nějak zájem o kryptoměny v souvislosti se sankcemi uvalenými na Rusko?

Určitě se dá vypozorovat zájem. Lidé v Rusku - nejenom Rusové, ale všichni, kteří tam uvízli - hledali alternativy k tomu, jak ochránit svoje peníze a obejít sankce, které na Rusko padly. Samozřejmě jedna z těch alternativ jsou kryptoměny. Nicméně narazili na to, že není jednoduché si je koupit, protože vždy je to směna mezi jedním a druhým člověkem a na druhé straně musí být někdo ochotný prodat kryptoměny a koupit si rubly.

X Jaký vliv na to má strmý pád rublu?

V posledních dnech se rubl propadl tak moc, že pokud přepočítáme hodnotu bitcoinu na rubly, tak zažívá bitcoin své nejlepší období, protože je na svých rekordních hodnotách. Samozřejmě pokud se to přepočítá na nějakou tvrdší měnu - dolary, eura - tak vidíme, že tak žhavé to zase není. Ale minimálně je na tom vidět, jak moc rubl ztratil, a že i něco tak volatilního jako je bitcoin může být pro Rusy uchovatel hodnoty. 

X Jaký vztah má ruská vláda ke kryptoměnám?

S Ruskem je to složité, protože za posledních deset let vyměnilo názor na kryptoměny zhruba tak desetkrát. V jednu chvíli uživatele kryptoměn zavírali, pak to zase bylo poblíž státní měny, a pak je zase zavírali. Takže dnes kryptoměnová komunita na zprávy z Ruska příliš nereaguje - ta cena se nemění, protože už tomu příliš nikdo moc nevěří. Rusko otáčí každou chvíli a cena se na začátku podle toho vyvíjela, ale teď na konci už je vůči tomu imunní. 

Kryptoměny v Rusku 

X Takže lidé v Rusku s kryptoměnami neobchodují? 

Minimálně, není úplně jednoduché si je koupit, protože musí člověk dojít s rubly na burzu. Ta je nějakým způsobem regulovaná, řídí se nějakými pravidly, a pak až podle nich si můžou Rusové bitcoiny koupit. Výhodu mají ti, co už bitcoiny mají a jsou schopni je nakoupit s nějakým zajištěním - na takzvaných decentralizovaných burzách.Takže není to nemožné, ale nejsou to objemy, které by hýbaly s trhem.

Když se podíváme na makroekonomická čísla, tak kdyby jedno procento peněz, na které upadají sankce, šlo do bitcoinu, tak bitcoin má desetinásobnou cenu. Bitcoin je pořád tak malý, že i kdyby do toho nateklo jenom jedno procento ruských peněz, tak se ta cena výrazně posune, a to jsme neviděli. Takže to, co se pravděpodobně dělo u bitcoinu a dalších kryptoměn – že jejich cena šla nahoru – bylo spíš mediální, než že by do toho reálně nějaké peníze šly. 

X A jak se situace v Rusku změnila od léta 2021, kdy Čína zakázala obchodovat s bitcoiny?

V zásadě se tolik nezměnilo. Do Ruska přišla velká část těžby, která byla zakázaná v Číně v minulém roce. Takže Rusko, Kazachstán a další postsovětské země zaznamenali velkou poptávku po elektřině od těžařů z bitcoinové komunity, ale ne příliš Rusko. Protože v minulosti ukázalo, že si není jisté tím, co pro ně kryptoměny znamenají. Názor byl tak proměnlivý, že těžaři tam proto raději nešli - nebyli si jistí, jestli je někdo druhý den nezavře. Takže v Rusku byl tedy nárůst mnohem nižší, než třeba v Kazachstánu, kde ten názor neměnili
Regulace bitcoinu

X Jak obtížné by bylo namířit sankce tak, aby to zasáhlo i příjmy z kryptoměn?

Je obecně těžké zmrazit oligarchům investice. Obzvlášť pokud mají nakoupené akcie, zlato nebo bitcoiny. Možná je to u bitcoinů i trochu složitější, protože u zlata – pokud ho nemají fyzicky nebo pokud akcie nemají vytištěné – tak je obtížné je zastavit v té digitální podobě. Ale obecně platí, že kdo stihnul před sankcemi zainvestovat – ať už do nemovitostí, akcií, dluhopisů nebo třeba kryptoměn – tak sankcím unikl. Bitcoiny v tomto nejsou zase tak veliká výjimka.

X Pokud se zaměříme na Ukrajince, tak jaký oni mají vztah ke kryptoměnám?

Zažili jsme velkou poptávku od Ukrajinců, co se týče kryptoměn, ale zase v objemech to není tak moc. Obecně historicky vždy, když přišla inflace – ve Venezuele, v Zimbabwe nebo v dalších zemích – tak nárůst poptávky byl obrovský. Ale pokud jste se podívali na místní burzy, tak se denní objem poptávky změnil z jednoho bitcoinu na tři.

V procentech to sice vypadalo, že jde o nárůst o 200 procent, ale reálně byl objem tak malý, že cenou to nezahýbalo. Je fakt, že Ukrajina je nejchudší země v Evropě. Takže i kdyby tam chtěli lidé nalít většinu svých úspor, tak to není tolik peněz, jako když se Američané rozhodnou, že zainvestují jenom trochu. Poptávka se tedy opravdu zvětšila, ale v objemech to není moc. 

X V čem se bitcoin nebo další kryptoměny liší od ostatních měn, se kterými lze obchodovat?

To co se změnilo je, že stačí jeden den a karetní společnosti a další velké firmy zprostředkovávající platební styky jsou schopné zavřít lidem účty. Jsou schopné jim zakázat platební styk. Minimálně v tomhle se bitcoin liší, že ukazuje svojí důležitost.
Myslím si, že toto bitcoinu dlouhodobě pomáhá. Minimálně ukazuje, že je alternativou k něčemu, co je schopné „být zavřené“ jenom tím, že se tak rozhodne jedna rada o několika lidech. Lidé na druhé straně planety pak nejsou schopni používat své peníze. To u bitcoinu nejde, a tím je zajímavý - ať už se nám to třeba líbí, nebo ne. 

X Takže trhy s kryptoměnami nelze nijak omezovat?

Některé kryptoměny lze omezit, protože jsou centralizované stejně jako některé karetní společnosti. Ale když se bavíme o bitcoinu, jako o první a nejstarší kryptoměně, tak ta je takovým způsobem decentralizovaná. I ti, kteří ho zkoušeli nějakým způsobem omezit, tak to nedokázali. Jsou to desítky tisíc uzlů po celém světě - a ani nevíme, kde jsou - takže technicky to není proveditelné. Ostatně i díky tomu má bitcoin takovou cenu - kdyby nebyl takto decentralizovaný, tak takovou hodnotu nemá.  

X Z minulosti jsou známé případy například ze Severní Koreje, která bitcoiny získávala pomocí ransomwarových útoků. Je možné, že k takovému kroku přistoupí i Rusové?

Rusko to dělá, je hackerská kybernetická velmoc. Rusové sice nejsou úplně technologicky zdatní, technologie tam dovážíme. Ale co se týče kybernetických útoků, tak byli Rusové vždy matematicky zdatnější. Spoustu západního finančního systému běží dnes na ruských programech.

Takže bych se vůbec nedivil, kdyby narostl počet útoků na kryptoměny, protože Rusové na to znalosti mají, dělají to a dělali to vždycky. A teď by jim to i pravděpodobně pomohlo dostat se k prostředkům, ke kterým se nedostanou přes standardní finanční systém. Takže já bych to určitě očekával. Bavíme se ale o tak malých částkách, že to není nic, co by zachránilo Rusko před bankrotem. Ale jednotlivci si rozhodně můžou přilepšit.

X X X

Pandemie praktiky tvrdě prověřila. Obstáli jsme, říkají.

Již dva roky jsou praktičtí lékaři na přední výspě pandemie – především letošní zima jejich možnosti prověřila na maximum. Nekončící boj s covidem podle nich odhalil celou řadu nedostatků, kterými primární péče v Česku trpí. V první řadě je to nedostatek mladých lékařů, kteří do oboru přicházejí, nebo nedokonalá spolupráce se státem. I přes vypjatou situaci uměli praktici najít na pandemické situaci pozitiva, ať už to byla schopnost zmobilizovat své síly, nebo využít digitalizace. O tom, jak v pandemii obstáli a co je do budoucna třeba změnit, se budou bavit na nadcházejícím 16. ročníku Kongresu primární péče.

„Od začátku bylo jasné, že praktici budou hrát v pandemii významnou roli. Byli jsme první na ráně, a přestože jsme zpočátku neměli nic – informace, ochranné pomůcky nebo znalosti o samotné chorobě, velmi rychle jsme se dokázali situaci přizpůsobit,“ říká MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka Sdružení praktických lékařů (SPL) ČR. „Postupně se celý systém zlepšil, měli jsme obrovskou vůli vzdělávat se, naučili jsme se lépe využívat telemedicínu a další digitální pomocníky. Začali jsme testovat přímo v ordinacích, používat pulzní oxymetrii k domácímu měření u vybraných pacientů, někteří kolegové zavedli ultrazvuk přímo ve svých ordinacích, nakonec jsme se dočkali i vakcín.

Výborně fungovaly po informační stránce i naše společnosti SVL a SPL. A myslím, že loňský podzim a tato zima značně prověřily naše možnosti, když jsme každý ošetřovali desítky pacientů denně, očkovali a testovali. I díky tomu se podařilo nezahltit nemocnice a zabránit kolapsu zdravotnictví,“ popisuje. Pandemie ale podle MUDr. Bezdíčkové ukázala na nedostatky, které primární péči do budoucna ohrožují. „Jako velký problém vidím postupné stárnutí populace lékařů, které nemá kdo nahrazovat. Musíme se zasadit o změny, jež umožní zvýšit počet mladých praktických lékařů, jednak prostřednictvím navýšení počtu rezidenčních míst a jednak kvalitním a přehledným systémem vzdělávání. Také by se nám hodila větší pomoc státních orgánů s rozvojem digitalizace ve zdravotnictví,“ říká. Nejen praktičtí lékaři dostali během pandemie do rukou nové léky a vakcíny, za které vděčí nebývalému vzepětí zdravotnictví a vědy.

„Před dvěma lety si nikdo nedokázal představit, že by celý svět mohl takto ochromit jeden virus. Přesto se v relativně krátké době podařil téměř zázrak – máme k dispozici funkční ochranu v podobě vakcín a dokážeme covid účinně léčit, a ochránit tak veřejnost před zdravotními potížemi nebo i smrtí,“ říká MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP. „Z nemocnic se moderní léky dostaly i do ambulantní péče a díky tomu nyní rizikovým pacientům mohou praktičtí lékaři předepisovat monoklonální protilátky nebo antivirotika, jako je například molnupiravir. Dramatické zlepšení vyhlídek potenciálních pacientů jsme ale zaznamenali především díky vakcínám – ty ochránily zdravotní systém před úplným kolapsem,“ popisuje. Lidské společenství na sebe může být podle MUDr. Dlouhého hrdé za to, co při pandemii zvládlo.

„Mobilizace veškerých kapacit byla opravdu nepředstavitelná – lékaři, vědci, farmaceutické firmy, výrobci lékařských potřeb a další museli najednou táhnout za jeden provaz. Uvědomme si, že dosud bylo na světě vyočkováno zhruba 10 miliard dávek vakcíny proti covidu. To vše musel někdo vyrobit, rozvézt, naočkovat. Daň za to byla sice bolestivá, ale rozhodně se povedlo něco velkého,“ říká MUDr. Dlouhý a dodává, že ze získaných poznatků budou lékaři těžit i v budoucnu. „Před pandemií byla slabší vůle vyvíjet nové léky na infekční choroby nebo antibiotika. To se nyní mění a tato léčiva se znovu dostávají do popředí zájmu. Technologie mRNA vakcín se zase testuje k ochraně před dalšími viry, například HIV, nebo k předcházení nádorových onemocnění,“ uzavírá MUDr. Dlouhý. Vojtěch Šprdlík, Markéta Pudilová

X X X

Praktici se chystají na podzimní vlnu covidu

Chtějí probudit zájem o očkování

Praktičtí lékaři se začínají chystat na podzimní vlnu onemocnění covid-19. Počítají sice s mírným létem, ale také s mutacemi, které na podzim mohou přijít. Co všechno příprava obnáší, budou řešit na 16. ročníku Kongresu primární péče, který začíná v pátek 18. března, kde se tématu věnuje hned několik přednášek. Žádají také ministerstvo zdravotnictví, aby upadající zájem o očkování zvrátilo pomocí motivačních kampaní a informacemi o případných zdravotních rizicích pro neočkované. Základní vakcinaci by neočkovaní lidé měli ideálně stihnout právě do podzimu, kdy lékaři očekávají příchod nové varianty viru a plánují také podávání další dávky vakcíny pro už očkované.

„Nejsilnější zbraní zůstává očkování, s vysokou účinností dokáže ochránit před hospitalizací a závažnou formou onemocnění, a to i proti stávající variantě,“ říká dětská praktická lékařka a členka výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP MUDr. Hana Cabrnochová, MBA. V Česku se proočkovanost pohybuje kolem 73 % u lidí starších 12 let, zvýšený zájem lékaři zaznamenali u dospívající mládeže mezi 12–15 lety, u níž je nyní alespoň jednou dávkou naočkovaná víc než polovina. V kategorii 16–17 let je to pak téměř 70 %.

„Děti od 12 let se mohly nechat očkovat od 1. července loňského roku. I přes očekávaný lehčí průběh onemocnění u dětí zájem zvýšil fakt, že začalo přibývat případů komplikací, tzv. multisystémového zánětlivého syndromu po prodělání onemocnění covid-19, a to zpravidla právě i po lehkém průběhu. Rodiče se o děti více báli a nechali je preventivně naočkovat,“ popisuje MUDr. Cabrnochová. Rozhodnutí teenagerů podle lékařky také ovlivnily společenské výhody, které z vakcinace plynuly, ať už snadnější cestování, nebo přístup do kaváren a kin.
„Očekáváme, že jaro a léto bude obdobím klidu, alespoň co se nemoci covid-19 týká. Nicméně se musíme poučit z minulých let a nachystat se na očekávanou podzimní vlnu. Otázkou pouze zůstává, jaká varianta nás čeká, do jaké míry bude nakažlivá a jak závažné komplikace způsobí,“ dodává MUDr. Cabrnochová.

Očkování ale není jedinou zbraní, pomocí které se dokážeme závažným formám onemocnění bránit, byť zůstává jedinou fungující prevencí. V případě onemocnění pak podstatnou roli hrají virostatika, jejichž vývoj covid významně urychlil. I jim se proto budou lékaři na Kongresu primární péče věnovat. „Došlo k ohromnému nárůstu intenzity výzkumu v této oblasti. Aplikujeme to, co jsme se naučili u léčby HIV nebo žloutenky typu C, a zdá se, že konečně máme úspěch. Podle mého názoru je budoucnost ve vývoji ‚univerzálních‘ virostatik, která budou účinná proti celým skupinám virů – právě jako například proti koronavirům,“ říká biochemik prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc. Mezi nejčastější virostatika, která praktičtí lékaři k léčbě covidu používají, patří například molnupiravir nebo paxovid. Dominika Cardová, Markéta Pudilová

X X X

Američané se potýkají s nejhorší inflací v zemi za 12 měsíců za posledních 40 let. Analýza MoneyTransfers.com ukazuje, že míra inflace v zemi za únor 2022 byla 7,9 %. To je nejvíce od ledna 1982.

Číslo se drží očekávání trhu; FED na přelomu roku očekával vyšší sazby. Analýza ukazuje, že rostoucí ceny energií hrály v metrice významnou roli. Ceny energií vzrostly za měsíc téměř o 26 %, přičemž samotný benzín zaznamenal 38% nárůst.
Kde Američané pociťují největší tíseň?

K vysoké míře inflace přispělo i výrazné zdražení potravin, bydlení a motorových vozidel. Náklady na bydlení vzrostly o 4,7 % a Američané museli sáhnout hlouběji po potravinách. Jejich ceny vystřelily o 7,9 %. Dalšími oblastmi, které rovněž zaznamenaly výrazné pohyby cen, jsou doprava a oděvy.

Rok 2021 byl svědkem zvýšené inflace v důsledku silné spotřebitelské poptávky po zboží. Bylo to kvůli úzkým místům dodavatelského řetězce způsobeným krizí Covid 19. Napjatý trh práce situaci ještě zhoršil a podniky se potýkaly s požadavky spotřebitelů.

Jak rusko-ukrajinský konflikt ovlivňuje americkou inflaci?

Analytici varují, že to nejhorší také teprve přijde. Mají za to, že USA teprve zažijí následky rusko-ukrajinského konfliktu. Tato válka dále ovlivní náklady na energii po sankcích USA na dovoz ruské ropy.
Ekonomové před krizí předpovídali nárůst meziroční inflace do jara 2022. Ruská invaze na její soused Ukrajinu zhoršila situaci, která hrozila prodloužením inflačního prostředí.

Rusko je celosvětově klíčovým dodavatelem ropy a plynu. Je také významným dodavatelem základních kovů pro výrobu motorových vozidel a letadel. Země opět hraje vedoucí roli v dodávkách hnojiv, což je ústřední složka produkce potravin.
Západ zesiluje sankce vůči zemi, aby prosadil její odchod z Ukrajiny. Odříznutí od globálních trhů ovlivní světové ekonomiky, včetně USA. /agentura/

X X X

PŘES DVĚ MILIARDY ROZDĚLÍ OSTRAVSKO MEZI SOCIÁLNÍ SLUŽEBY

Více než 2,2 miliardy korun rozdělí Moravskoslezský kraj poskytovatelům sociálních služeb. Dnes o tom rozhodli krajští zastupitelé. Rozhodnutí padlo i přesto, že kraj kvůli rozpočtovému provizoriu zatím neví, s jakou částkou pro sociální služby od státu bude moci letos počítat.

„Vycházeli jsme z předběžných informací Ministerstva práce a sociálních věcí. Aby mohly sociální služby normálně fungovat a neupadly do platební neschopnosti, nebylo možné rozhodnutí zastupitelstva dále odkládat,“ uvedl náměstek moravskoslezského hejtmana pro sociální věci Jiří Navrátil.

Dodal, že krajský úřad je stejně jako v předchozích letech připraven zabezpečit administrativní proces nezbytný k uzavření smlouvy o poskytnutí dotace jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb tak, aby se finanční prostředky dostaly co nejrychleji na jejich účty a nebyl ohrožen jejich chod.

Dotace poskytnutá ze státního rozpočtu každoročně nedosahuje takové výše, aby mohly být beze zbytku uspokojeny požadavky poskytovatelů sociálních služeb. „I letos to bude stejné, proto kraj musí využívat i další zdroje, které jsou k financování oblasti sociálních služeb k dispozici,“ podotkl náměstek hejtmana Jiří Navrátil s tím, že Moravskoslezský kraj dlouhodobě financuje vybrané služby sociální prevence zařazené v Krajské síti sociálních služeb prostřednictvím individuálních dotací z evropských peněz.

Vyhlášení výzvy pro podání projektů k podpoře služeb sociální prevence v období 2022+ se předpokládá v průběhu června. Kraj připravuje v rámci této výzvy navazující projekt v objemu zhruba 760 milionů korun, který přispěje k financování služeb sociální prevence v letech 2022 až 2024. „S ohledem na proces přidělování dotačních prostředků lze reálně očekávat, že finanční prostředky budou vypláceny poskytovatelům sociálních služeb zařazených do projektu sice zpětně, ale nejdříve v říjnu. Krajští zastupitelé proto dnes rozhodli také o poskytnutí individuálních návratných finančních výpomocí z krajského rozpočtu v celkové výši téměř 182 milionů korun. Poskytovatelé sociálních služeb, kteří s největší pravděpodobností získají individuální dotaci, budou moci do té doby tyto peníze využít na financování běžných výdajů,“ dodal náměstek hejtmana Jiří Navrátil. /bir/

X X X

KULTURA NA OSTRAVSKU LETOS DOSTANE O POLOVINU VĚTŠÍ PODPORU NEŽ LONI

Moravskoslezský kraj rozdělí v letošním roce na dotacích do kultury a památkové péče bezmála 131 milionů korun, to je oproti minulému roku o 49 a půl milionu více. Krajské peníze půjdou na opravy památek, knihovnám v regionu, na podporu kulturních akcí i profesionálních divadel a filharmonie.

„Vnímání našeho kraje se postupně proměňuje, náš region má mezi milovníky kultury jméno, což mě samozřejmě velmi těší. A chceme přispět k dalšímu oživení kultury našeho kraje, podpořit kulturní ekosystém – Culture District. Krajské peníze letos půjdou vedle živé kultury také do digitalizace v kultuře, budou také sloužit pro představení významu kulturně-historického dědictví, ale také do edukace v kultuře. V posledních letech se příspěvky na kulturu a památkovou péči meziročně navyšují. No a letos, jak se říkává, porcujeme medvěda. Do této oblasti půjde z krajského rozpočtu o skoro 50 milionů více než vloni, připraveno máme bezmála 131 milionů,“ prozradil náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo.

Zastupitelé Moravskoslezského kraje na svém březnovém jednání odsouhlasili 13,8 milionu korun na 78 projektů památkové péče. „Přislíbili jsme 700 tisíc korun na přestavbu zvoničky v Krásné pod Lysou Horou, půlmilionová podpora pak půjde například na obnovu starého zámku ve Studénce, střechu měšťanského domu v Městské památkové rezervaci Nový Jičín, obnovy několika roubenek ve Štramberku, opravu fasády kostela Církve československé husitské v Bruntále, záchranu zámku ve Slezských Pavlovicích, opravu fasády kostela svaté Kateřiny v Klimkovicích nebo třeba rekonstrukci hřbitovní zdi v Holčovicích,“ vyjmenoval náměstek hejtmana kraje Lukáš Curylo. Dodal, že kraj má pro letošek k dispozici dalších 30 milionů korun na obnovy památek nadregionálního významu, o dotaci si zájemci budou moci zažádat do 27. dubna 2022.

Moravskoslezský kraj letos opět podpoří řadu kulturních akcí. Jedná se o události, které svým významem přesahují hranice kraje i celé České republiky, ale i o akce, které jsou důležité pro komunitní a kulturně-společenský život v obcích. Podpořeno bude i několik novinek. „Mezi podporované stálice jako Janáčkův Máj, Beats for Love, Letní shakespearovské slavnosti Ostrava, Colours of Ostrava, Otevřené chrámy nebo Svatováclavský hudební festival se letos dostal například festival reBarbora, který má ambici být festivalem trvale udržitelným, snižujícím lidské stopy v krajině,“ řekl náměstek hejtmana Lukáš Curylo s tím, že na skoro tři desítky významných akcí bude rozděleno 26 milionů korun. Dalších 17 milionů pak kraj přispěje i na menší akce, jako jsou Ladná Čeladná, Mezinárodní hudební festival Slezská lilie, aktivity ostravského centra PANT, Baškohrátky, Horečky fest nebo koncert Všechny barvy duhy, který pořádá ostravský Čtyřlístek – centrum pro osoby se zdravotním postižením.

„S podporou památkové péče a kultury to myslíme vážně. Důkazem může být i 22 milionů, které jsou pro letošek schválené pro knihovny v regionu nebo naše pravidelná podpora profesionálních divadel a profesionálního symfonického orchestru, na kterou letos vydáme necelých 6 milionů korun. Bohatý kulturní život je zkrátka pro každou společnost velmi důležitý,“ uzavřel náměstek hejtmana Lukáš Curylo./bir/

X X X

FINANČNÍ INJEKCI DOSTANOU NA OSTRAVSKU SPORTOVCI A POŘADATELÉ VELKÝCH AKCÍ

Moravskoslezský kraj má zájem na rozvoji sportu v regionu. Každoročně proto vyhlašuje dotační programy, které podporují vrcholové i amatérské sportovce a významné sportovní akce. Krajští zastupitelé na své dnešním jednání rozhodli o téměř 43milionové finanční injekci do sportovních aktivit.

„Je pro nás důležité vytvářet kvalitní podmínky pro přípravu talentované mládeže v klubech, které reprezentují náš kraj v nejvyšších soutěžích. Motivovat ke zdravému pohybu také amatéry, děti a mládež. Zvlášť v této době, kterou zásadně ovlivnila pandemie koronaviru, je velmi důležité, aby se amatérští sportovci – děti i dospělí vrátili na hřiště, ovály, do tělocvičen a plnohodnotně se rozběhl profesionální sport. Na ten samozřejmě kraj také pamatuje s finanční podporou,“ uvedl náměstek hejtmana pro školství a sport Stanislav Folwarczny. Upřesnil, že vrcholový sport a sportovní kluby kraj letos podpoří částkou 38,4 milionu korun, v dotačním programu na podporu sportovních akcí bude rozděleno 4,4 milionu korun.
V rámci podpory vrcholového sportu přispěje Moravskoslezský kraj celkem 40 sportovním klubům, které soutěží na nejvyšší celostátní úrovni. Krajské peníze jsou určeny na činnost těchto klubů včetně jejich přípravy mladých začínajících nadějných sportovců. „Kraj podpoří kolektivní sporty jako jsou volejbal, házená nebo basketbal. Přispějeme i na individuální disciplíny - atletiku, plavání, stolní tenis a na méně tradiční sporty - baseball, vzpírání nebo badminton. Stejně jako v přechozích letech se na krajskou podporu mohou spolehnout například prvoligoví fotbalisté nebo extraligová hokejová družstva a od letošního roku také nově fotbalisté a hokejisté ve druhých nejvyšších soutěžích,“ vyjmenoval náměstek hejtmana kraje Stanislav Folwarczny.

Dodal, že Moravskoslezský kraj finančně podpoří také 75 pořadatelů letošních významných sportovních akcí v regionu. Rozdělí mezi ně necelé 4,4 milionu korun. „Žadatelé o dotaci získají podporu v rozmezí 50 až 250 tisíc korun na jednu sportovní akci. Peníze mohou využít třeba na přípravu sportovišť, technické zajištění akce, nájem sportoviště, pořadatelské, zdravotní, bezpečnostní a úklidové služby,“ řekl náměstek hejtmana Stanislav Folwarczny s tím, že z krajské pokladny bude dotován například 49. ročník celostátní soutěže Havířovská růže v krasobruslení, 19. ročník memoriálu Jiřího Klepca v zápase ve volném stylu, Mistrovství ČR v basketbalu v Ostravě kategorie U15, 20.ročník Běhu rodným krajem Emila Zátopka nebo Golfové mistrovství Moravy a Slezska - MORAVA CUP 2022.

Moravskoslezský kraj bude také financovat volnočasové aktivity pro děti a mládež. Na účelových dotacích určených na pravidelnou celoroční činnost s dětmi a mládeží ve volném čase a letní pobytové tábory rozdělí mezi 71 neziskových organizací téměř 3,3 milionu korun. Klasickým příjemci této dotace jsou střediska Junáků – českých skautů, přední hlídky Royal Rangers, Asociace TOM a další./bir/

X X X

KVALITA OVZDUŠÍ V  MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI SE ZLEPŠILA

Kvalita ovzduší v regionu se zlepšila. Vyplývá to ze Situační zprávy o kvalitě ovzduší na území Moravskoslezského kraje za kalendářní rok 2020, kterou na své dnešní schůzi projednali krajští zastupitelé. Ti zároveň schválili další dotace na monitoring ovzduší.
„Jsem rád, že dýcháme zas o trochu lepší vzduch, že rozloha oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší je menší. Je znát, že práce Moravskoslezského kraje a krajského úřadu, ať už jde o skvěle rozjeté kotlíkové dotace na podporu výměny lokálních topenišť nebo o tlak na ekologizaci provozů zejména velkých znečišťovatelů a uzavírání dobrovolných dohod s firmami, které mají snížit dopady průmyslové výroby na životní prostředí, nese výsledky,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Dodal, že meziročně (2019/2020) se zmenšila plocha Moravskoslezského kraje s překročením imisního limitu, tj. limitu pro kvalitu ovzduší. „Imisní limit pro velmi jemné částečky frakce pod 2,5 mikrometrů tzv. PM2,5 a denní průměr částic frakce pod 10 mikrometrů tzv. PM10 byl vloni překročen pouze na dvou měřících stanicích – v Ostravě-Radvanicích a ve Věřňovicích. Imisní limit pro benzo(a)pyren sice byl překročen na všech měřících stanicích, došlo však k meziročnímu zmenšení plochy s překročeným imisním limitem pro benzo(a)pyren, a to o 12 procent z celkové plochy kraje. To je významné zlepšení,“ upřesnil hejtman Ivo Vondrák.

Se zprávou o kvalitě ovzduší a vývoji produkce škodlivin z jednotlivých zdrojů znečišťování ovzduší se krajští zastupitelé seznamují každoročně. Údaje o množství vypouštěných znečišťujících látek jsou dostupné vždy 2 roky zpětně, proto je zpráva aktuálně datována k roku 2020.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje průběžně přezkoumává závazné podmínky integrovaných povolení pro podniky, prověřuje, zda při své produkci využívají nejlepší dostupnou techniku, popřípadě jim zpřísňuje emisní limity, a to na úroveň limitů pro v současné době nejlepší dostupné techniky k omezování emisí, tzv. BAT.

„Připravujeme také nové dobrovolné dohody s Třineckými železárnami, společnostmi BorsodChem MCHZ, Lenzing Biocel Paskov a. s., OKK Koksovny. Cílem těchto dobrovolných dohod je realizace takových opatření, která nad rámec legislativy ČR a EU povedou k dalšímu zlepšení stavu životního prostředí v dané oblasti,“ vysvětlil hejtman Ivo Vondrák.
Moravskoslezský kraj se připravuje na 4. kolo kotlíkových dotací. Krajští radní tento týden podali žádost o zhruba 700milionovou dotaci pro region. „Výzvu vyhlásilo ministerstvo životního prostředí koncem února. Pro celou republiku je k dispozici 5 miliard korun na výměnu neekologických kotlů. Kolik peněz nakonec do kraje přijde, by měl určit zájem občanů. Od září se předběžně o dotaci na nový kotel přihlásilo 5503 žadatelů,“ řekl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Krkoška s tím, že státní podpora na výměnu jednoho kotle bude ještě navýšena o 7,5 tisíce korun z krajského rozpočtu, případně také o příspěvek obce, ve které žadatel bydlí.

„Ostré žádosti o kotlíkové dotace bude krajský úřad přijímat pravděpodobně od 1. července. Pokud si ministerstvo pospíší a peníze, o které jsme požádali, dostaneme rychleji, budeme žádosti přijímat už koncem jara,“ upřesnil náměstek hejtmana Jan Krkoška.

Lidé mají už jen zhruba půl roku na výměnu neekologických kotlů. Od začátku září bude totiž ze zákona zakázáno používat kotle první a druhé emisní třídy. Pokud je někdo neodstaví, hrozí mu pokuta až padesát tisíc korun. Výjimku by podle informací z Ministerstva životního prostředí měli dostat ti, kdo budou mít podanou žádost o dotaci, těm se lhůta prodlouží o jeden rok.

„Podle odhadů je v Moravskoslezském kraji ještě asi 25 tisíc kotlů, které by měly být nahrazeny ekologickými zdroji. Proto se už několik let snažíme lidem s výměnou kotle pomoci. Za posledních 8 let jsme v našem regionu schválili téměř 23 tisíc žádostí o kotlíkovou dotaci. Z toho už je vyměněno i proplaceno přes 85 procent kotlů, k proplacení v tuto chvíli zbývá zhruba 3 tisíce žádostí. Lokální topeniště jsou jedním z hlavních zdrojů znečištění ovzduší, takže prosím všechny, kdo mají vlastní kotel, aby byli vůči životnímu prostředí i svým sousedům ohleduplní a zkontrolovali si, zda topí správně a zda se nařízená výměna neekologického kotle netýká právě jich,“ dodala radní Moravskoslezského kraje pro životní prostředí Zdenka Němečková Crkvenjaš.

Moravskoslezský kraj každoročně také přispívá na monitoring kvality ovzduší. Letos částkou 2,1 milionu korun. „Díky příspěvku kraje na monitoring ovzduší můžeme měřit i na místech, kde se to standardně neprovádí. Pro tento rok jsou tak navíc oproti státem hrazenému monitoringu měřící zařízení umístěna také v Ostravě-Hrabůvce, Ostravě-Krásném Poli, Bruntále, Břidličné a Heřmanicích,“ uzavřela radní Zdenka Němečková Crkvenjaš.

-Pro Moravskoslezský kraj bylo doposud na kotlíkové dotace od státu vyčleněno přes 2,58 miliardy korun. V prvním a druhém kole měl kraj k dispozici 1,4 miliardy, za které se vyměnilo přes 12 tisíc kotlů. Ve třetím kole kraj nakonec obdržel na výměny kotlů 1,18 miliardy, což vystačí na dalších zhruba 10 tisíc výměn. Čtvrté kolo by se mělo v Moravskoslezském kraji spustit pravděpodobně 1. července. Stejně jako v předchozí výzvě bude možné za dotaci pořídit tepelné čerpadlo, plynový kondenzační kotel nebo kotel na biomasu. /bir/

X X X

PRORODINNÁ POLITIKA, ZDRAVÉ STÁRNUTÍ, POMOC POTŘEBNÝM. NA OSTRAVSKU

Krajští zastupitelé schválili podporu celé řady projektů v sociální oblasti. Moravskoslezský kraj bude pokračovat v podpoře handicapovaných osob, aktivit seniorů či rodin a ohrožených dětí. Kraj přispěje i na prevenci kriminality nebo na provoz organizace zajišťující materiální pomoc potřebným. Na všechny tyto projekty kraj celkově poskytne skoro 17 milionů korun.

„Krajský rozpočet nemůže být jen o investicích či podpoře rozvoje kraje. Existují výdaje, které se Vám nikdy nemohou materiálně vrátit. Mezi ně patří prostředky vyčleněné do sociální oblasti. Musíme zkrátka myslet na ty, kteří by se bez pomoci ostatních neobešli. Na nemohoucí či jinak znevýhodněné, trávení volného času seniorů, ale třeba i na mladé rodiny. Jejich podpora se ovšem vrací v tom, jaká je atmosféra v naší společnosti. Jsme soudržnější, vnímavější, zkrátka vyspělejší a sociálně zodpovědnější,“ uvedl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil s tím, že kraj příspěvky do sociální oblasti každoročně navyšuje.

ZDRAVÉ STÁRNUTÍ A PRORODINNÁ POLITIK

O dotaci si mohly požádat organizace pořádající volnočasové aktivity osob nad 60 let. „Chceme podpořit seniory a to, jak se v naší společnosti cítí. Organizované výlety za poznáním, sportovní aktivity, kulturní zážitky, ale také oslavy mezinárodního dne seniorů nabízejí našim starším spoluobčanům příležitost trávit čas jinak než v osamocení nebo při pasivních aktivitách. Letos jsme proto mezi 44 projektů rozdělili přes 3 miliony korun,“ řekl námětek hejtmana Jiří Navrátil s tím, že podpořené projekty mají posílit nejen aktivity v oblasti zdraví a vzdělávání, alel i mezigenerační vztahy.
Zapojit se do aktivního života mají starším lidem pomoci i Senior Pasy, na které letos kraj ze svého rozpočtu přispěje půl milionu korun.

„Lidé nad 55 let mohou díky Senior Pasům, které si mohou zdarma vyřídit přes internet nebo například v našich Senior Pointech, využívat řadu výhod, například levnější vstupy na turistické atraktivity nebo společenské akce. To je pak ve výsledku výhodné nejen pro seniory, ale i pro podnikatele a aktéry v cestovním ruchu. Aktuálně Senior Pas vlastní v Moravskoslezském kraji skoro 27 tisíc lidí, kteří mohou čerpat výhody u 413 registrovaných poskytovatelů. Mohlo se zdát, že covidová doba projekt Senior Pasů dočasně umlčí, opak je pravdou, za minulý rok nám v regionu přibylo 2742 zapojených seniorů,“ vyčíslil náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil a dodal, že do aktivního života chce kraj zapojit i rodiny s dětmi, a to prostřednictvím Rodinných pasů. Také je kraj díky rozhodnutí krajských zastupitelů nadále podpoří, a to 412 tisíci korunami. Do projektu Rodinné pasy je od roku 2019, kdy vzniknul, zapojeno 3366 rodin, které mohou využívat výhody u 3382 poskytovatelů slev. V celé České republice je do projektu zapojeno přes 177 tisíc rodin.

Moravskoslezský kraj také podporuje organizace zaměřené na podporu služeb pro rodiny, ale i na prevenci vzniku patologických jevů ve vztahové problematice, na rozvoj náhradní rodinné péče, podporu ohrožených dětí, či podporu dobrovolnictví v sociálních službách a v přirozeném prostředí osob. Na 44 projektů v této oblasti půjde z krajského rozpočtu skoro 5 a půl milionu korun. „Příspěvek od kraje využijí organizace například na podporu stability a autonomie rodiny, poradenské činnosti vedoucí k úspěšnému zapojení dospívajících dětí a mladých dospělých se zdravotním postižením do pracovního procesu, na propagaci pěstounské péče, ale také na poskytování krizové pomoci ambulantní formou, poradenství dětem a mladistvým, kteří se nacházejí v tíživé životní situaci nebo na podporu dobrovolnictví,“ vyjmenoval náměstek hejtmana Jiří Navrátil.

POMOC POTŘEBNÝM

Rozdělení více než 7 milionů korun schválilo krajské zastupitelstvo na 51 projektů, které přispějí například k vyrovnávání příležitostí osob se zdravotním postižením. „Dali jsme si za cíl podpořit to, aby se lidé se znevýhodněním stávali součástí naší společnosti a zapojovali se do jejího dění. Proto podpoříme i projekty, které právě na toto cílí. Nesmíme zapomínat také na ty, kterým z nejrůznějších důvodů hrozí sociální vyloučení. Nejčastěji se jedná o projekty ve vyloučených oblastech. Podporujeme také prevenci kriminality. Krajské peníze tak jdou například na osvětové akce, probační a výchovné programy, pobytové letní tábory nebo třeba resocializační programy pro dospělé pachatele,“ řekl náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil a upozornil, že v této oblasti kraj oproti loňsku navýšil alokaci o dva miliony korun. Souhrnně tak letos vyplatí skoro 7,2 milionu.

Další prostředky z krajského rozpočtu využije například i Diecézní charita ostravsko-opavská, které kraj přispěje 200 tisíc korun na provoz prostor pro potravinovou a materiální pomoc. „Zvlášť v dnešní pohnuté době musí platit, že existuje-li aspoň nějaká možnost, jak potřebným pomoci, je neomluvitelné tak neučinit,“ uzavřel náměstek hejtmana kraje Jiří Navrátil. Mgr. Nikola Birklenová, tisková mluvčí