Profesor Fiala je rád, že se stal premiérem, a tak nebude moc kontrolovat a řídit ministry, kteří si pak budou dělat sami, co chtějí, uznají za vhodné, nebo kdo jim leccos poradí, aniž by k tomu měli důvody. Nová ministryně armády Černochová sotva rozumí práci v armádě, protože v ní nikdy nesloužila a neběhala s plnou polní po cvičáku, a nestřílela se zbraněmi na střelnici. Sotva rozumí zemědělství a lesům, ale už vyhodila generálního ředitele Vojenských lesů a statků ing. Petra Krále.

A to pár dnů poté, co lidovec, ministr Jurečka, vyhodil prachsprostě dlouholetého ředitele Vojenských lesů Vojáčka, který byl v poslední době ředitelem Lesů ČR. A nebyl k tomu žádný důvod, jak tvrdí odborníci. Jurečka zřejmě k odvolání ředitele Vojenských lesů a statků ing. Krále přiměl ministryni Černochovou.

Jak na to bude reagovat premiér Fiala? Nechá si to líbit? Bude se bát lidovce Jurečku napomínat, řídit, aby lidovci z vlády neutekli a Fiala neměl většinu v parlamentu? Dopadlo by to, jako dříve, u vlády ODS premiéra Klause? Lidovci udělali na něj podraz, puč, s šéfem Luxem.

X X X

EKONOMIKA ČR POTŘEBUJE POMOC, ÚKOL PRO ČERNOCHOVOU, FIALU, VYŠKOLIT ŘIDIČE KAMIONŮ

Poslankyně ODS Jana Černochová se ráda točí kolem vojáků a policistů. Teď je ministryní armády, takže premiér Fiala by ji měl zadat ke splnění rychlý velice potřebný úkol, aby zajistila v ČR pro naše zničené národní hospodářství dostatek řidičů v armádě, kde se vždycky vychovávali. Dělaly to všechny vojenské správy v okresech, protože řadu branců posílali do autoškol na vojenské řidiče. Všichni byli řádně vycvičení s nákladními i osobními vozy a autobusy i u útvarů, protože je vojenské štáby potřebovaly a potřebují i dnes pro úkoly armády u nás i v cizině. Po vojně mnozí vojenští řidiči nastoupili do dopravních podniků na řízení nákladních vozidel, kamionů, vozidel v zemědělství, ve stavebnictví, na řízení autobusů ve městech, krajích, a na zahraniční zájezdy turistů.

Vojáci, armáda, vždycky vypomáhala, a vypomáhá ve všech zemích světa, když je třeba. Takové útvary mají Švýcaři, Anglie, Německo, Francie, Austrálie, USA, Kanada, Rusko, Maďarsko a jiné země. Musí je mít i ČR a nesmí politici ČR za každou cenu se snažit každému pomáhat, když má země nahý zadek a je na dně, má miliardové dluhy. Určitě ani USA, Francie, Anglie, Kanada a další země nejdou do ciziny pomáhat jen tak, že by z toho nic neměly. Polsko už řadu let po Hitlerově válce požadují od Německa miliardy, jako odškodnění. Nejinak by měla jednat i ČR.

V ČR je mnoho mladých lidi, kluků a holek, kteří by rádi vstoupili do armády. Hlavní štáb armády ČR by měl všechny využít na výuku nových vojenských řidičů a řidiček a další profese, které potřebuje i naše národní hospodářství, jako jsou dopravní firmy, zemědělství, průmysl, hasiči, dřevařské společnosti, zdravotnictví, podniky služeb a podobně. Nesmí to však trvat velice dlouho.
K armádě vždycky patřil i vojenský útvar železnic, který významné stanice střežil a železnice po celé ČR opravoval, stavěl železniční mosty a nové tratě. Železnice byla dříve velká chlouba i Německa, jako je dodnes i Francie, Švýcarska, Itálie a dalších zemí. Vojenští železničáři byli později zrušeni, nebo omezeni, což byla škoda.

Dnes v celé ČR potřebujeme i nové strojvedoucí, výhybkáře, posunovače, opraváře, vlakvedoucí a další profese, které chybějí a vlaky včas nemohou jezdit. Na železnicích a přejezdech je dnes mnoho nehod, zraněných, mrtvých, a miliony škod. I to by měla armáda pod vedením ministryně Černochové spolu s premiérem Fialovou rychle napravit, a hlavně dodat na železnice nové vojenské strojvedoucí. Bez železnic se ČR neobejde, jako se neobešlo dříve Německo a byla to jeho chlouba, jako je i dnes, a chlouba Francie, Švýcarska a dalších zemí.

X x x

ČERNOCHOVÁ ODVOLALA ŘEDITELE VOJENSKÝCH LESŮ A STATKŮ KRÁLE

Ministryně obrany Jana Černochová ve středu odvolala z funkce ředitele Vojenských lesů a statků (VLS) Petra Krále. Informaci televize Seznam potvrdila Černochová. Krále odvolala kvůli manažerskému pochybení, sdělil mluvčí ministerstva Jan Pejšek. Řízením státního podniku do skončení výběrového řízení na funkci nového ředitele pověřila Ivo Dohnala, dosavadního ekonoma divize VLS s.p. Mimoň.

Král podnik vedl od listopadu 2018, kdy ve funkci nahradil Josefa Vojáčka. Ten v té době odešel do čela Lesů ČR. Vojenské lesy a statky ČR spravují zhruba 126 000 hektarů lesní půdy, Lesy ČR mají ve správě více než 1,2 milionu hektarů, což je asi polovina rozlohy českých lesů.

Vojáček ve státní firmě Lesy ČR skončil minulý týden z rozhodnutí ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). V posledních dnech se objevily spekulace, že by se mohl do VLS vrátit.
„Ministryně obrany Jana Černochová po seznámení se stavem státního podniku Vojenské lesy a statky odvolala z funkce dosavadního ředitele tohoto podniku ing. Petra Krále z důvodu manažerského pochybení,“ uvedl Pejšek. „Řízením podniku pověřila ing. Ivo Dohnala, dosavadního ekonoma divize VLS s.p. Mimoň, který státní podnik povede do skončení výběrového řízení na funkci nového ředitele,“ dodal.

Král do vedení VLS přišel v roce 2018 z pozice ředitele divize VLS Horní Planá, do funkce ho jmenoval bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Ve Vojenských lesích a statcích působí od roku 2006, divizi v Horní Plané vedl od roku 2015. Předtím pracoval v podniku Lesy Český Krumlov a ve společnosti Allwood.
Vojáček vedl Vojenské lesy a statky od roku 2014. Od 90. let působil v Lesích ČR. Ředitelem VLS byl také mezi lety 2004 a 2009. Z pozice ředitele Lesů ČR ho odvolal Jurečka kvůli údajným manažerským pochybením a neefektivní reorganizaci firmy. 

Jurečka odvolal šéfa Lesů ČR, následně odstoupili i zbývající manažeři
Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Jurečka řídí nyní ministerstvo zemědělství dočasně do jmenování Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) ministrem. Po Vojáčkově odvolání se rozhodli rezignovat ke 3. lednu zbývající čtyři vrcholoví manažeři podniku. Vedením státního podniku Lesy ČR byl dočasně pověřen lesní správce Lesní správy Vítkov na Opavsku Jiří Groda.

Černochová se s Jurečkou tento týden rozhodli odložit směnu majetku mezi Lesy ČR a VLS, kterou schválila bývalá vláda a která měla platit od ledna. Směnu podle ministrů provázely pochybnosti. V následujícím půl roce chtějí oba resorty upřesnit seznam pozemků, které si měly tyto státní podniky vyměnit. 

Lesy České republiky měly získat právo hospodařit k pozemkům o rozloze bezmála 32 500 hektarů včetně staveb, které se nacházejí na území celé republiky, převážně ve zrušených vojenských výcvikových prostorech Ralsko a Mladá. Pozemky dosud patří Vojenským lesům a statkům ČR. Ty měly recipročně získat souvislé části lesních majetků o rozloze přes
41 000 hektarů lesních pozemků přiléhajících zejména k vojenským újezdům Boletice a Hradiště.
Nyní Vojenské lesy a statky ČR spravují zhruba 126 000 hektarů lesní půdy převážně v armádních výcvikových prostorech, což představuje asi pět procent českých lesů. Hospodaří také na asi 6 000 hektarech zemědělské půdy. Firma s více než osmdesátiletou tradicí má zhruba
2 400 zaměstnanců a vedle lesnictví podniká v zemědělství a rybářství.

X X X

Lidovec ministr Jurečka odvolal šéfa Lesů ČR Vojáčka. Další vrcholní manažeři podniku rezignovali

Vicepremiér a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) odvolal generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky (LČR) Josefa Vojáčka. Zdůvodnil to manažerskými pochybeními a neefektivní reorganizací firmy, Vojáček však své kroky hájí. Po jeho odvolání rezignovali i čtyři zbývající vrcholní manažeři státních LČR, skončí k 3. lednu. Lesy ČR dočasně povede Jiří Groda z Lesní správy Vítkov.

„Děkuji všem zaměstnancům a partnerům Lesů ČR za spolupráci, zvládnutí kalamity a překonání zřejmě nejkrizovějšího období podniku. Svému nástupci přeji hodně úspěchů,“ sdělil Vojáček. Mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová uvedla, že podnik rozhodnutí ministra respektuje.

LČR obhospodařují zhruba polovinu lesů v Česku. „Při problémech, se kterými se lesníci musí potýkat, není možné řídit podnik centrálně z několika málo míst, naopak je třeba naslouchat těm, kteří nejlépe znají daný region a podle toho přijímat efektivní opatření v místě,“ kritizoval reorganizaci podniku Jurečka, který vede resort dočasně do očekávaného jmenování Zdenka Nekuly (KDU-ČSL) ministrem.

Lesy při reorganizaci mimo jiné nahradily svých jedenáct krajských ředitelství sedmi oblastními ředitelstvími. Změna organizační struktury s vytvořením oblastních ředitelství podle Jurečky vedla ke zhoršené spolupráci a komunikaci s místními samosprávami, zejména na úrovni lesních správ.

Vojáček je však přesvědčen, že restrukturalizace byla správná. Přinesla podle něj zjednodušení administrativy, snížení počtu administrativních zaměstnanců a pokles režijních nákladů. „Rozhodnutí pana ministra respektuji a nepřísluší mi ho komentovat. Nicméně celou svou profesní kariéru stavím na tom, že za mě hovoří výsledky mé práce a čísla jsou jasná,“ uvedl. Podle Vojáčka podnik výrazně zlepšil své hospodářské výsledky. „Dnes máme na účtech deset miliard korun a čtyři miliardy zisku, považuji to za úspěch,“ podotkl.

Mimo nevydařené transformace státního podniku do nové organizační struktury oblastních ředitelství ale patří k důvodům odvolání generálního ředitele i některá další manažerská pochybení a personální politika, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Ve funkcích kromě Vojáčka končí i další čtyři členové vrcholného vedení státního podniku. Ti se rozhodli po odvolání generálního ředitele rezignovat. K 3. lednu skončí správní ředitel Pavel Krpata, obchodní ředitel Petr Urban, ředitel lesního a vodního hospodářství Vladimír Krchov a pověřený ekonomický ředitel Roman Schindler. 

Lesy dočasně povede Groda
Ministerstvo zemědělství ve středu večer oznámilo, že vedením státního podniku byl dočasně pověřen Jiří Groda z Lesní správy Vítkov na Opavsku. 
„Je zkušený lesník, má vysoké odborné znalosti a zná práci ve státním podniku na všech úrovních. Dokáže tak vnímat problémy, které naše lesy a lidé v nich pracující mají, není odtržený od reality. Očekávám od něj, že bude aktivně komunikovat také se zástupci samospráv,“ řekl Jurečka.

Příhoda žádná zásadní pochybení nevidí
Podle předsedy think-tanku Czech Forest Jana Příhody ale současné vedení nedoprovází žádný korupční skandál ani zásadní odborná pochybení. „Z analýz satelitních snímků lze konstatovat, že LČR se daří bojovat s kůrovcovou kalamitou, což dokládají i data o poklesu kůrovcových těžeb a nezpracovaných napadených stromů ke konci roku,“ sdělil. Pokud odejde kompletní vedení, což podle něj naznačují pracovníci podniku, může dojít k destabilizaci fungování státní firmy.

Adršpach investoval do nového systému organizace skalního města, to ale chtějí převzít Lesy ČR
„Manažerská pochybení nejsou ve zdůvodnění ministerstva nějak specifikovaná. Reorganizace vyvolaná potřebou úspor asi nebylo nejšťastnější řešení, ale lze pochybovat, že se jednalo o autonomní rozhodnutí vedení LČR bez vědomí zakladatele, tedy ministerstva zemědělství,“ uzavřel Příhoda.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů míní, že fungování podniku nestojí ani nepadá s osobou ředitele. „Změna způsobu řízení státní organizace je možná pouze celkovou reformací a přenastavením procesů,“ sdělila mluvčí sdružení Jana Divišová.

Státní podnik obhospodařuje více než 1,2 milionu hektarů lesů. Loni LČR kvůli kůrovcové kalamitě vytěžily rekordních 14,35 milionu metrů krychlových dřeva. Letos celkovou těžbu po několika předchozích korekcích směrem dolů očekává kolem 11,5 milionu metrů krychlových. Díky rostoucím cenám dřeva se vrátil v letošním prvním pololetí do zisku 680 milionů korun. Loni ve stejném období podnik vykázal ztrátu 480 milionů korun.

X X X

Covid decimuje Evropu, Česko je v úmrtích mezi nejhoršími.

První vlna pandemie zasáhla nejsilněji jižní a západní Evropu. V následujících měsících se ale situace obrátila. V ČR zemřelo na covid přes 35 tisíc lidí. Zatímco na začátku pandemie jsme byli mezi nejméně zasaženými státy Evropské unie, situace se dramatizovala až do chvíle, kdy se Česko stalo vůbec nejhorší zemí. Podívejte se na přehledný graf, který ukazuje, jak se vyvíjel počet zemřelých od února 2020. Tedy, jak se stalo z „best in covid“ Česko místem, kterému je lepší se vyhnout.
V březnu 2020 dominovala tabulce Itálie pronásledovaná Španělskem, většina zemí EU měla zemřelých na milion obyvatel naprosté minimum. Na začátku dubna začaly enormně růst počty úmrtí v Belgii, následně také ve Francii nebo Švédsku.
Česko se během první vlny a léta drželo mezi 15. a 20. místem, Slováci měli ještě na začátku srpna pouze pět mrtvých na milion obyvatel, zatímco Belgičané už 852, Španělé přes 600 a Italové jen o pár méně. Česko bylo na konci letních prázdnin 2020 na hodnotě 40.

V září a říjnu 2020 ale začalo Česko „skákat“ žebříčkem nahoru. Postupně se dostalo před Německo, Polsko, Chorvatsko nebo Rakousko. Do „elitní desítky“ se naše republika poprvé dostala 27. října 2020. Počet úmrtí na milion obyvatel byl tehdy 239, tedy pětinásobně víc než o necelé dva měsíce předtím. Skokově rostlo také Slovensko, jenže z hodnoty 5 „jen“ na 32.
„První vlna pandemie zasáhla nejsilněji jižní a západní Evropu. Když bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil 31. srpna 2020, že země V4 jsou „best in COVID“, Česko mělo sedmé nejlepší výsledky v EU a všechny země Visegrádské skupiny byly rovněž v dolní polovině tabulky. V následujících měsících se ale situace obrátila. Od začátku února 2021 jsou všechny státy V4 v horní polovině tabulky,“ říká datový analytik CNN Prima NEWS David Horák.

X X X

NA SLOVENSKU ŘÁDÍ COVID, MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ NA DOVOLENÉ V CIZINĚ

Slovenský ministr zdravotnictví Vladimír Lengvarský odletěl v době rozjíždějící se vlny omikronu na luxusní dovolenou do Ománu.
Slovensko se chystá na další vlnu covidu, kterou způsobí nakažlivější varianta omikron. Tamní ministr zdravotnictví si ale přípravu před bitvou vyložil po svém. Vladimír Lengvarský vyrazil před silvestrem na luxusní dovolenou do Ománu a neprošlo mu to bez povšimnutí ani u opozice, ani u jeho „šéfa“. Kolegu totiž nešetřil ani expremiér Igor Matovič a označil ho za „sociálního autistu“. Lengvarský je přitom ve vládě za OLaNO, jehož předsedou je právě někdejší slovenský premiér.
Lengvarský se v době rozjíždějící vlny omikronu rozhodl pro dovolenou v Ománu. Tam měl odletět ve čtvrtek brzy ráno a vrátit by se měl až po Novém roce. Společně se ženou si měl zaplatit luxusní zájezd u cestovní kanceláře Bubo.

Ulice v Bratislavě jsou plné lidí navzdory lockdownu. Respirátory nosí málokdo
O Lengvarského výletu informoval jako první slovenský web Plus 7 dní. Ten zveřejnil i fotografie, na kterých je Lengvarský společně s manželkou na letišti v Bratislavě a čeká na odbavení. Vláda v čele s ministrem zdravotnictví přitom během uplynulých dní varovala před omikronem a jeho zavlečením ze zahraničí.

Kvůli dovolené v Ománu Lengvarského už stihl kritizovat i expremiér Igor Matovič, který je přitom předsedou hnutí OLaNO, které Lengvarského do vlády nominovalo. „Je to pro mě déjà vu. Takto před rokem si dal ministr hospodářství (Richard Sulík) dovolenou v Dubaji a ještě se vymlouval, že tam není internet,“ řekl slovenským médiím Matovič. „Připadá mi, že oba ministři trpí sociálním autismem,“ zakončil bývalý šéf kabinetu.

Resort zdravotnictví svého ministra hájí tím, že jde o jeho první soukromou dovolenou od nástupu do funkce. Lengvaský se ministerstva chopil v dubnu 2021 poté, co na post rezignoval Marek Krajčí. Ten skončil kvůli svému podílu na akvizici ruské vakcíny Sputnik V na Slovensko. Kvůli této kauze musel rezignovat z postu premiéra také Igor Matovič, ve vládě po rekonstrukci zůstal jako šéf státní kasy.

Pellegrini volá po odvolání ministra
Do Lengvarského se stihla trefit i část opozice, konkrétně strana Hlas-SD vedená bývalým předsedou vlády Peterem Pellegrinim. Matovič podle vyjádření strany de facto vystavil „vysvědčení ministru zdravotnictví, který upřednostnil dovolenou v Ománu před prací a ochranou lidí před nastupující vlnou omikronu“.

Kromě toho Pellegriniho partaj, která vznikla z odpadlíků ze strany Směr-SD dalšího expremiéra Roberta Fica, volá i po Lengvarského odvolání. „Na základě tohoto vyzýváme předsedu vlády Eduarda Hegera, aby konečně začal řídit vládu, a nechť konečně koná a vyvodí politickou zodpovědnost vůči ministru zdravotnictví Lengvarskému,“ stojí v prohlášení Hlasu-SD.
Cestovka pro elitu
Zmíněná cestovní kancelář navíc kvůli covidu „proslula“ už v minulosti. V době první vlny pandemie totiž lákala potenciální zákazníky k vycestování, protože na Slovensku bude velmi špatná situace.
Zcela otevřeně pak cílí na bohatší klientelu. „Rada, kterou nemůžou dát žádní politici svým voličům, ale já to elitě Slovenska, která s Bubo cestuje, nabídnout můžu. Teď je ta doba, vyberte si svůj zájezd a zažijte tu nejlepší dovolenou,“ lákal klienty před více než rokem představitel cestovní kanceláře Ľuboš Fellner.

X X X

Biatlon přišel o oblíbenou trenérku. Málková zahynula na Štědrý den při tragické nehodě

Český biatlon opustila v 66 letech oblíbená trenérka a matka dvou reprezentantů Marie Málková. Zahynula na Štědrý den při tragické autonehodě dvou vozidel. O nepříjemné události informoval na svých stránkách Český svaz biatlonu.
„Jsou zprávy, které nechcete slyšet. Jsou zprávy, které nechcete slyšet nikdy. Na Štědrý den 2021 opustila svoje nejbližší i celou biatlonovou rodinu Marie ‚Majka‘ Málková. Zahynula při tragické autonehodě ve věku 66 let,“ píše se v prohlášení na stránkách biatlonového svazu

Žena dostala smyk a při nehodě zemřela. Otce s dítětem v protisměru zranila
Málková byla učitelkou, svůj život ale spojila zejména s populárním zimním sportem. Učarovalo ji trenérské řemeslo. „Každý, kdo prošel letohradským klubem biatlonu, dělal první kroky na lyžích v ‚její‘ přípravce,“ stojí v oznámení. Letohradským klubem prošly například hvězdy a medailisté z velkých akcí Ondřej Moravec nebo Michal Šlesingr.
Synové Málkové Marian a Michael pak v biatlonu sami reprezentovali. Oba jsou nyní úspěšnými trenéry – Marian působí v Jablonci, Michael je trenérem reprezentačního týmu juniorů.

„Při vrcholných mezinárodních akcích v biatlonu na českém území jako bylo Mistrovství světa 2013 nebo Světové poháry plnila roli rozhodčí, stejně tak pracovala i v rámci závodů Českého poháru nebo domácích šampionátů,“ ocenil svaz její přístup a přínos pro český biatlon.

Zraněním podlehla na místě
O nehodě informovali pardubičtí hasiči. „Na silnici z Helvíkovic směrem na Rybnou nad Zdobnicí se střetla dvě vozidla. Hasiči odstřihli bezpečnostní pás a pomohli ženě z auta a ihned započali s resuscitací. Ve voze žena jela sama. Ve druhém automobilu cestoval otec s asi desetiletým synem. Žena svému zranění na místě podlehla,“ popsala mluvčí Vendula Horáková.

X X X

Zemřel Karel Loprais, legendární závodník Monsieur Dakar, pohřeb bude v lednu

Jeden z nejslavnějších závodníků historie Rallye Dakar, přezdívaný Monsieur Dakar, legendární Karel Loprais zemřel. Smutnou zprávu Deníku potvrdil syn slavného závodníka Leo Loprais. V březnu 2022 by mu bylo 73 let.
Pohřeb šestinásobného vítěze dakarské rally Karla Lopraise se bude konat v sobotu 22. ledna v 11 hodin na městském hřbitově ve Frenštátě pod Radhoštěm.

Příští týden budou moci lidé podepisovat ve vestibulu frenštátské radnice kondolenční knihu, která bude následně předána rodině. Smuteční místo bude přístupné od pondělí 3. ledna 2022 od 10 hodin během otevírací doby městského úřadu.
Poslední rozhovor s Karlem Lopraisem: O čerpání vody z afrických studní i oslavě
Starosta Frenštátu pod Radhoštěm Miroslav Halatin pro Deník uvedl, že město by předtím rádo udělalo nějaké důstojné rozloučení se slavným sportovcem.
„Bude záležet na tom, zda si něco takového rodina bude přát. Po Novém roce bych se rád sešel se syny Karla Lopraise, abych se jich zeptal, zda by o takovou rozlučku stáli. Pokud ano, rádi bychom na ni přizvali, mimo jiné, i bývalé spolujezdce Karla Lopraise,“ sdělil Miroslav Halatin.

Úspěchy a vládní pocty
Držitel třetí nejlepší bilance pódiových umístění (před ním jsou již jen Peterhansel a Čagin) skončil se závoděním na Dakaru v roce 2006, ale dál se ho později účastnil jako člen doprovodného vozidla. 

V kategorii kamionů získal šest 1. míst, více (o jedno) drží už jen Rus Vladimír Čagin.
V květnu 2011 byl Karel Loprais jmenován vládním zmocněncem pro oblast bezpečnosti silničního provozu. V roce 2017 převzal z rukou prezidenta republiky české státní vyznamenání, medaili za zásluhy.
Díky svým úspěchům je několikanásobným držitelem Zlatého volantu – čtenářské a novinářské ankety – a spolu s motocyklovou legendou Františkem Šťastným se v anketě Autoklubu ČR stal v únoru 2000 ČR závodníkem století.

Nejúspěšnější dakarský závodník 
Přes testovacího jezdce Tatry se dostal až na start Dakaru v roce 1986 a hned v dalším ročníku dorazil k Růžovému jezeru jako druhý a v roce 1988 dosáhl na své prémiové prvenství.

Karel Loprais: Kdysi na Dakaru se chladiče lepily vším, třeba i chlebem
„V letech 1988-2001 zvítězil celkem šestkrát a v době svého šestého prvenství byl nejúspěšnějším dakarským závodníkem historie," píše se na webu www.loprais.cz, který přináší podrobné informace o závodních úspěších jeho synovce Aleše Lopraise.
Karel Loprais byl rovněž zvolen českým motoristickým sportovcem století, několikrát získal Zlatý volant ve své kategorii a v roce 2007 obdržel Zlatý volant za celoživotní přínos motoristickému sportu.

X X X

V RADVANICÍCH NA TRUTNOVSKU SI NEZALYŽUJÍ, MAJITEL SEBRAL POZEMEK

Sjezdovku v Radvanicích přepůlil plot. Lyžařům zbyl jen dětský vlek
V Radvanicích na Trutnovsku leží hromady technického sněhu, kvůli sporu o pozemek je ale hlavní sjezdovka zavřená. Spolumajitel pozemku, na kterém lyžařská trasa leží, se nedohodl s provozovatelem vleků a lyžuje se pouze na dětském svahu.
Spor v posledních dnech vygradoval, vlastník parcely o Vánocích sjezdovku přehradil oplocenkou. Uzavření sjezdovky je velkou ranou pro místní turistický ruch.

Za normálních okolností by letošní sezona v Radvanicích mohla být velmi povedená. Díky mrazům se vlekařům povedlo nastříkat půlmetrovou vrstvu technického sněhu a další hromady mají v zásobě. Ale není. Po 400 metrů dlouhé sjezdovce se lyžaři tuto zimu ještě nesvezli a už ani nesvezou. 
„Pozemek má dva majitele, s jedním jsme se bez problému dohodli, druhý chce nájemné, které je pro nás likvidační,“ říká Miroslav Mádr, který radvanické vleky provozuje od roku 1990.

Část pozemků vlastní, další má pronajaté od Lesů ČR a zhruba pět tisíc metrů čtverečných je od soukromníků. Do letošní zimy vše fungovalo bez jakýchkoli problémů.
„Zasněžili jsme polovinu sjezdovky a doufali, že to nakonec klapne. Jakmile to majitel pozemku zjistil, postavil na sjezdovce zábranu z oplocenky,“ popisuje Miroslav Mádr.

Vlastníkovi parcel, podnikateli Petru Kubíčkovi, nabídl za sezonu nájemné 40 tisíc, požaduje ale pětkrát tolik. To je 40 korun na metr čtverečný, podle Mádra je obvyklé nájemné šestkrát nižší. Za takových podmínek nedává provoz areálu ekonomický smysl. 

„Za úspěch považujeme, když u nás zimní sezona trvá sedmdesát dní a tržby se pohybují kolem milionu korun. Pokud bychom měli platit nájemné 200 tisíc za rok, tak se nám nevyplatí podnikat,“ vysvětluje vlekař. Neuspěl ani s nabídkou na odkoupení pozemků. Redakce MF DNES se pokoušela Petra Kubíčka kontaktovat. Nezvedal telefon a ani nereagoval na sms zprávu.

Polovina lyžařů je pryč
Oplocenka se na svahu objevila 23. prosince, hned druhý den ji někdo poškodil. V provozu zbyl pouze dvousetmetrový dětský vlek. Středisko v Jestřebích horách tak přišlo o velkou část návštěvníků, v Radvanicích dnes lyžují pouze rodiče s dětmi. Propad v tržbách je citelný. V loňské sezoně se navíc kvůli covidu nelyžovalo vůbec. 

„Odhaduju, že jsme přišli minimálně o polovinu návštěvníků, větší propad ale ještě přijde. Školy ruší lyžařské výcviky, nepřijedou chalupáři, lidé z Náchodska a Červeného Kostelce budou jezdit lyžovat k sousedům,“ odhaduje Miroslav Mádr. Kvůli výpadku tržeb snížil počet zaměstnanců na dva. 
„Jediným našim štěstím je, že nemáme žádný úvěr a nemusíme nic splácet. Jinak by nás to položilo okamžitě,“ upozorňuje.
Hlavní sjezdovka je sice poměrně krátká, ale díky stometrovému převýšení nabízí sportovnější svezení i náročnějším lyžařům. Oblíbené bylo páteční večerní lyžování. Dětský svah je vhodný pro úplné začátečníky. Ve středu dopoledne na něm lyžovalo zhruba 30 zájemců. Uzavřená sjezdovka byla pro většinu rodičů nemilým překvapením. 

„Chtěli jsme, aby si mladší dcera letos už vyzkoušela větší sjezdovku, bohužel je zavřená. Bylo to pro nás docela překvapení, je to škoda,“ říká Monika Vorlíčková z Nymburka, která je v Radvanicích na dovolené s rodinou. 
Letošní lyžařská sezona v Radvanicích začala 18. prosince, obvykle trvá do poloviny března. „Pro děti to zatím stačí. Až se trochu rozjezdí, tak už pro ně malý kopec nebude mít moc smysl,“ tvrdí Petr Kaplanová z Havlovic.

Rána pro cestovní ruch
Vlek na okraji Radvanic vybudoval národní výbor v roce 1983 v rámci akce Z. Jedno z nejmenších středisek ve východních Čechách leží v nadmořské výšce 600 metrů, dnes je kompletně pokryté technickým zasněžováním. V arzenálu má sněžná děla i tyče, svahy upravují dvě rolby. Miroslav Mádr vleky provozuje se synem a do rozvoje areálu investoval miliony korun. Jeho součástí je restaurace s ubytováním a půjčovnou lyžařského vybavení. 

„Všechny peníze, které jsme vydělali, jsme investovali zpátky. Máme svá zaměstnání, tohle je pro nás hodně náročné hobby. Tím, že se může lyžovat jen na malém vleku, vyšly investice vniveč,“ poznamenává.
Je smířen s tím, že na nejdelším svahu se už lyžovat nebude a hledá řešení, jak nabídku pro další sezony rozšířit. 
„Jednáme s majiteli okolních pozemků. V úvahu připadá prodloužení dětského vleku a zkrácení velkého vleku na polovinu. Museli bychom ale celý vlek přestěhovat, což bude velká investice v řádech statisíců korun. Teprve tato sezona nám ukáže, jestli to není ekonomická sebevražda,“ naznačuje provozovatel

Obec má velký zájem na tom, aby lyžování na radvanických kopcích pokračovalo. Bývalá hornická obec s tisícovkou obyvatel mnoho dalšího vyžití v zimě nenabízí. 
„Vlek byl v okolí vyhlášený. Jezdily sem rodiny s dětmi z Trutnovska i Náchodska a rády se vracely. Na lyžování jsou v zimě závislé penziony, pro turistický ruch to znamená velký výpadek,“ hodnotí starosta Radvanic Tomáš Němec (nestraník). 
Majitele pozemku se pokoušel pozvat k jednacímu stolu a doufal, že se podaří najít kompromis. Bez úspěchu. „Dohodnout se s někým, kdo se nechce domluvit, je velmi obtížné,“ dodává.

X X X

ČR a Rakousko nesmí uzavřít své hranice kvůli covidu, shodli se ministři

Česko a Rakousko budou pokračovat ve spolupráci a výměně informací ohledně koronavirové epidemie, aby se neopakovalo uzavření vzájemných hranic jako loni na jaře. Uvedli to ministři zahraničí Česka a Rakouska Jan Lipavský a Alexander Schallenberg po čtvrtečním jednání v Praze.

Podle nich se už nesmí stát, aby se Rakousko uzavřelo například pro Čechy a Slováky, kteří do této země jezdí za prací nebo turistikou. Lipavský řekl, že by chtěl v příštích měsících uspořádat v Česku setkání zástupců všech tří zemí takzvané slavkovské trojky.
„Situace, jakou jsme zažili na jaře 2020, se za žádných okolností nesmí opakovat. Hermetické uzavření hranic opravdu už ne. Desetitisíce lidí jezdí do Rakouska za prací, opravdu nemůžeme připustit, aby tato činnost byla narušena,“ uvedl po jednání Schallenberg. 

Podle Lipavského je nutné, aby přeshraniční spolupráce fungovala nadále perfektně včetně aktivní výměny informací, aby nevznikaly problémy pro pendlery, turisty nebo studenty. „Nikdo s nepřeje, aby se opět zavíraly hranice,“ dodal Lipavský.
Žádná nová konkrétní opatření, která by se týkala koronaviru a přeshraničních vztahů, podle Lipavského tématem jednání se Schallenbergem nebyla. Rakouský ministr podotkl, že s ohledem na nové varianty koronaviru je situace nevypočitatelná. S ohledem na ekonomické dopady už ale není možné dopustit, aby země opětovně uzavíraly své hranice.
Rakouský ministr uvedl, že Česko může počítat s rakouskou podporou priorit svého předsednictví v Radě Evropské unie ve druhé polovině příštího roku. V obou zemích panuje podobný přístup k otázkám migrace, ochrany vnějších hranic nebo rozšíření EU o další státy západního Balkánu. 

„V Praze máme partnera, na kterého se můžeme spolehnout,“ uvedl Schallenberg. Ocenil vzájemnou otevřenost, která podle něj umožňuje prezentovat i rozdílné názory Rakouska na rozvoj jaderné energetiky včetně dostavby Jaderné elektrárny Temelín, obnovitelné zdroje energie nebo přístup k životnímu prostředí.
Lipavský uvedl, že regionální spolupráce mezi ČR, Slovenskem a Rakouskem, na níž se dohodli premiéři těchto zemí v roce 2015 ve Slavkově u Brna, není konkurentem spolupráce ČR, Slovenska, Polska a Maďarska v rámci Visegrádské skupiny. 
Podle českého ministra slavkovská trojka představuje jiný formát spolupráce. Podle Schallenberga je slavkovská skupina velice cenným formátem nejbližší sousedské spolupráce, velmi důležitá je ale dobrá spolupráce na úrovni celé EU. Rakousko je členem řady dalších skupin, k přistoupení k visegrádské čtyrce pozváno nikdy nebylo a nemělo ani v úmyslu ji rozšířit, uvedl Schallenberg.

Schallenberg byl prvním ministrem zahraničí, kterého Lipavský po svém nástupu do funkce v Praze přivítal. Návštěvu svého rakouského protějšku označil za „velice silné gesto přátelství“.

X X X

Izrael jako první na světě schválil čtvrtou dávku vakcíny proti covidu

Izrael ve čtvrtek schválil čtvrtou dávku vakcíny proti nemoci covid-19 pro osoby s oslabeným imunitním systémem. Oznámil to koordinátor boje s epidemií z ministerstva zdravotnictví Nachman Aš. Izrael se tak stal první zemí na světě, která ve světle hrozby nakažlivější koronavirové varianty omikron dala druhé posilovací dávce zelenou.
„Strategie Izraele pro zdolání omikronu je jasná: čím větší vlna, tím větší ochranu budeme potřebovat k jejímu zdolání,“ uvedl po schválení čtvrté dávky izraelský premiér Naftali Bennet.

Izrael před rokem začal nejrychleji na světě s rozsáhlou očkovací kampaní a byl také jednou z prvních zemí, která začala podávat první posilovací dávku vakcíny. Expertní poradní panel izraelského ministerstva zdravotnictví kvůli obavě z šíření omikronu minulý týden doporučil, aby čtvrtou dávku vakcíny od společností Pfizer a BioNTech dostali zdravotníci, lidé starší 60 let či pacienti s oslabeným imunitním systémem.

Izraelská vláda doporučení uvítala a začátek vakcinací stanovila na minulou neděli, čekalo se však na konečné schválení od Aše. Lékař nakonec uvedl, že pro podání čtvrté dávky širšímu spektru populace neexistuje dostatek dat. Ve čtvrtek ji proto schválil jen pro osoby s oslabenou imunitou, rozšíření na další skupiny budou předcházet ještě další výzkumy.
„Pokud uvidíme známky toho, že se mezi starší generací očekává vzestup těžšího průběhu, tak to rozhodnutí učiníme. Výzvou bude rozhodnout se dostatečně brzo, abychom je včas naočkovali,“ uvedl Aš.

Izrael řeší nákazy chřipkou a covidem zároveň. Restrikce jsou v zemi drsné
Účinnost čtvrté dávky začala zkoumat jedna z izraelských nemocnic, která ji podala testovací skupině zdravotníků, napsala agentura Reuters. Podle nemocnice se jedná o první větší studii, která zjišťuje, zda druhé kolo posilovacích vakcín pomůže proti šíření omikronu. Výsledky by měly být dostupné do dvou týdnů.

Izrael ve čtvrtek také obdržel také první dodávku antivirální pilulky proti covidu-19 od firmy Pfizer. Lék Paxlovid je podle výrobce určen pro osoby krátce po prokázání nákazy koronavirem a jeho cílem je předejít zhoršení symptomů. Veškeré dříve schválené léky byly podávány pomocí infuze nebo injekce.
V devítimilionovém Izraeli je nyní přes 20 000 aktivních případů koronaviru, 94 pacientů je ve vážném stavu. Od začátku epidemie zemřelo 8 243 osob a nakazilo se více než 1,3 milionu lidí. 

X X X

V Německu zemřelo na podzim více lidí, než se očekávalo. Neví se proč

Německý Spolkový statistický úřad (Destatis) zveřejnil čísla úmrtnosti, která ukazují, že za podzim v zemi zemřel mnohem větší počet lidí, než se očekávalo. Podle odborníků může koronavirová pandemie tuto odchylku vysvětit jen zčásti.
V září v Německu zemřelo 77 612 lidí, o asi 7 tisíc více, než jaký byl průměrný počet úmrtí v posledních čtyřech letech. V říjnu eviduje německý statistický úřad podobný počet. V listopadu pak byla zaznamenána nadúmrtnost o 15 tisíc, což je dvacetiprocentní nárůst v porovnání s průměrným počtem v předchozích letech.

Hodnoty nadúmrtnosti či podúmrtnosti získávají vědci tak, že srovnají počet lidí, kteří v daném období a na určitém území zemřeli v předcházejících letech, s počtem zemřelých v době pandemie. Nadměrná úmrtí tedy určují, jak se počet zemřelých odchyluje od předpokladů vycházejících z dat za dřívější období.

Epidemie koronaviru má podíl na zvýšeném počtu úmrtí jen částečně. Podle Institutu Roberta Kocha v září zemřelo na covid-19 1 559 lidí, v říjnu 2 340 a v listopadu 6 402, celkem tedy 10 301. Celkem ale statistický úřad eviduje za podzimní měsíce celkem 30 tisíc úmrtí. Otázkou tedy je, co bylo příčinou smrti zbylých zhruba dvaceti tisíc lidí, kteří oficiálně nezemřeli na koronavirus.
Odborníci si nejsou jisti. Náhlý měsíční vzestup počtu úmrtí není nic neobvyklého, téměř každý rok jej lze pozorovat v souvislosti s vlnami chřipek a dalších respiračních onemocnění. Tento rok však žádná taková vlna nenastala, podotýká list Die Welt.
Podle odborníka na statistiku Görana Kauermanna z Institutu pro statistiku na univerzitě v Mnichově by odpověď mohly dát přesnější údaje, než jaké uvádí Destatis. „Informační politiku Spolkového statistického úřadu v této podobě nepovažuji za smysluplnou,“ říká matematik, který se ve svém bádání kromě celkových čísel dívá i na to, v jaké věkové skupině se zemřelí nacházeli, a čísla pak porovnává s předchozími roky.

Covid zabíjel víc, než ukazují oficiální zprávy. Česko je na šestnáctém místě
Kauermann zjistil, že u lidí mladších 60 let není nadúmrtnost příliš rozdílná od toho, co by se dalo očekávat s přihlédnutím ke koronavirové pandemii a na základě předchozích trendů. U lidí starších 60 let jsou však údaje jiné. Například v osmačtyřicátém kalendářním týdnu úmrtnost mezi lidmi ve věku 60 až 70 let překračovala 123 procent předpokládané hodnoty, přičemž úmrtí na covid tvořila jen 13 procent této nadúmrtnosti.

Podle Kauermanna rozdílná čísla pro jednotlivé věkové skupiny odráží dlouhodobější trend v německé demografii. Německá populace stárne, lze tedy předpokládat, že bude stoupat počet lidí nad určitou věkovou hladinou, kteří v daném roce umírají. Zatímco v roce 2016 žilo v Německu kolem 4,9 milionu lidí starších 80 let, loni to již bylo 5,9 milionu.
Senioři se zároveň rekrutují ze silných populačních ročníků. Zkrátka řečeno, starších lidí, kteří přirozeně umírají věkem, je v německé populaci silné procento, což se pak projevuje i na statistikách úmrtí.

Nepřímý vliv pandemie
Covidová pandemie nicméně mohla hrát svou roli, i když ne přímo. Někteří z těch, kteří na podzim zemřeli, mohli být oslabeni nemocí a zemřít dříve, než jak by tomu bylo za obvyklých podmínek. Kvůli covidu se pozdržela celá řada důležitých operací. Někteří též mohli být obětí neodhalených případů koronaviru, podotýká expert Destatisu na úmrtní data Felix zur Nieden.
Data ukazují, že v první polovině roku 2021 byla patrná výrazná podúmrtnost. Přesunutí úmrtnosti do druhé poloviny roku zřejmě souvisí se zavedením koronavirových omezení, která zabránila vyššímu počtu smrtí způsobených covidem či jinými respiračními viry.

Ze statistik též vyplývají odlišné hodnoty nadúmrtnosti v jednotlivých spolkových zemích. Vyšší je především v Durynsku, Sasku, Bavorsku a Bádensku-Württembersku. Všechny zmíněné země se vyznačují velmi nízkou proočkovaností na koronavirus. Die Welt ale varuje před příliš rychlými závěry. Braniborsko má taktéž nízké hodnoty proočkovanosti, ale nevykazuje, co se týče úmrtí, žádné abnormality.

V únoru zemřelo v Česku o třetinu více lidí, než je obvyklé
Mezi odborníky stále pokračuje spor o to, zda koronavirová pandemie nadúmrtnost způsobuje. Destatis nedávno oznámil, že právě koronavirus významnou měrou přispěl k tomu, že v roce 2020 zemřelo o 46 tisíc lidí více než v předchozím roce.
Vědci z univerzity v Essenu vedení Berndem Kowallem z Ústavu lékařské informatiky, biometrie a epidemiologie ale na základě vlastních výpočtů tvrdí, že úmrtí na koronavirus byla kompenzována nedostatkem obvyklých úmrtí na chřipku a k žádné nadúmrtnosti nedošlo.
Kowall připouští, že finální odpověď bude zřejmě možné vyslovit až za několik let. „Nebudeme schopni říct nic konečného, dokud neskončí poslední koronavirová vlna.“

X X X

Počet nelegálních migrantů v ČR se blíží roku 2015, je tvořen nezákonnými pobyty Ukrajinců

O plných 95% oproti roku 2020 stoupl počet zadržených nelegálních migrantů na území České republiky. V ČR bylo zjištěno 8 367 nelegálně migrujících osob, což se blíží roku 2015. Nelegální migrace je tvořena především nezákonnými pobyty Ukrajinců, upozorňuje ministerstvo vnitra v aktuální zprávě o migraci v České republice. Počet cizinců v ČR stoupá.
Do září 2020 také v ČR podali cizinci o 34% více žádostí o azyl ve srovnání se stejným obdobím roku 2020. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o migraci za tři čtvrtletí roku 2021.
Počet cizinců žijících na území ČR setrvale stoupá. Legálně registrovaných jich do zíří 2021 bylo 647 650, uvádí dále zpráva.
Nikoli tranzit, ale nelegální pobyty
Podle zprávy bylo od počátku roku 2021 na území České republiky zjištěno celkem 8 367 osob při nelegální migraci. „V porovnání se stejným obdobím roku 2020 došlo k významnému zvýšení počtu, a to o 95 %. Z tohoto počtu bylo 288 osob zadrženo na vnější schengenské hranici, tj. na mezinárodních letištích a 8 079 při nelegálním pobytu. Na nelegální migraci se podíleli státní příslušníci 103 států, z toho nejvíce občané Ukrajiny (4 653), Moldavska (1 162), Afghánistánu (446) a Vietnamu (231),“ stojí ve zprávě.

Jak vyplývá ze zprávy, tentokrát neplatí, že jde o migranty, kteří pouze projíždějí. Těch je výrazná menšina: „Z celkového počtu nelegálních migrantů bylo 827 osob zadrženo při nelegální tranzitní migraci. Konkrétně se jednalo nejčastěji o státní příslušníky Afghánistánu (434), Sýrie (120), Maroka (93), Alžíru (33) a Pákistánu (29),“ uvádí přesná čísla zpráva o migraci.

Také nejvíce žadatelů o azyl je z Ukrajiny
Vývoj migrace podle přiloženého grafu tak čísly míří k hodnotám krizového roku 2015. V roce 2015 bylo na území zadrženo 8 563 nelegálních migrantů, zatímco do letošního září bylo zdrženo 8 367 nelegálních migrantů. „Na rozdíl od roku 2015 byla nelegální migrace v roce 2020 tvořena hlavně nelegálním pobytem občanů Ukrajiny,“ upozorňuje k tomu ministerstvo vnitra v poznámce pod čarou.

V roce 2021 (k 30. září) podalo žádost o mezinárodní ochranu v České republice celkem 1 094 osob, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 o 34 % více, uvádí dále zpráva ministerstva vnitra o migraci.
Podle tabulky nejčastěji zastoupených států původu žádali o azyl v České republice nejvíce podle pořadí Ukrajinci, Gruzínci, Afghánci, Moldavané, Vietnamci, Uzbekové, Bělorusové, Kazaši a Turci.

500 cizinců dobrovolně i nuceně odcestovalo
Naopak nedobrovolně v rámci nuceného návratu odcestovalo v roce 2021 (k 30. 9.) z České republiky do země původu celkem 244 osob, uvádí zpráva.
Totožný počet cizinců pak vycestoval dobrovolně v rámci pomoci s návratem domů: „V roce 2021 (k 30. září) odcestovalo z České republiky do země původu v rámci programu asistovaných dobrovolných návratů organizovaným Ministerstvem vnitra celkem 243 osob. Správa uprchlických zařízení (SUZ) poskytla v roce 2021 asistenci při návratu 17 osob. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) asistovala v roce 2021 u 106 návratů do země původu,“ uvádí také zpráva vnitra
Počet cizinců na území ČR setrvale stoupá.
K 30. září 2021 bylo na území ČR registrováno celkem 647 6501 osob cizí státní příslušnosti, z toho 328 560 na základě oprávnění k přechodnému pobytu a 319 090 mělo v ČR trvalý pobyt.
Mezi cizinci pobývajícími legálně na území ČR převažují občané třetích zemí (418 369 osob, tj. 65 %) nad občany členských států EU, EHP a Švýcarska (229 281 osob, tj. 35 %).

U cizinců, kteří mají na území České republiky přechodný pobyt, převažuje účel pobytu zaměstnání (50 %), dále účel pobytu sloučení rodiny (19 %), studium (9 %) a podnikání (5 %) Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

Rekordní pokuta pro Google a Meta. Rusko potrestalo americké firmy, neodstraňují zakázaný obsah

Soud v Rusku v pátek vyměřil americkým technologickým firmám Google a Meta rekordní pokutu v celkové výši 9,1 miliardy rublů (2,7 miliardy Kč). Informovala o tom agentura Interfax. Sankce je za to, že firmy neodstraňují ze svých sítí nezákonný obsah.
Online 16:42 24. prosince 2021Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu
Google dostal pokutu 7,2 miliardy rublů (téměř 2,2 miliardy Kč), Meta pak 1,9 miliardy rublů (570 000 Kč). Společnost Meta se dříve jmenovala Facebook, její sociální síť si stejnojmenný název ponechala.

Ruské soudy už v minulosti firmy Google, Facebook a Twitter několikrát potrestaly pokutami, které ale byly výrazně nižší, zpravidla v řádu jednotek či desítek milionů rublů. Nově uložená pokuta je však zejména v případě Googlu bezprecedentní a je poprvé odvozena od ročních tržeb. Ty loni v Rusku podle údajů podnikové databáze SPARK dosáhly u Googlu 85,5 miliardy rublů.

Za opakované porušení zákona, na jehož základě soud nad internetovými společnostmi vynesl verdikt, totiž právnickým osobám hrozí pokuta od pěti do deseti procent ročních tržeb. Zákon o pokutách odvozených od obratu existuje v Rusku teprve od konce loňského roku, upozornil informační portál Meduza.

Ruské úřady se pokoušejí zvýšit kontrolu nad internetovým prostorem a pravidelně hrozí technologickým společnostem pokutami v případě, že neodstraní obsah, který je z pohledu ruských zákonů závadný. Tím jsou například materiály, které jsou vyhodnoceny jako nabádání mladistvých k účasti na nepovolených demonstracích nebo vměšování do voleb. Patří tam ale i propagace drog nebo návody, jak spáchat sebevraždu.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor například před zářijovými volbami do dolní komory ruského parlamentu nutil americké firmy Apple a Google, aby ze svých virtuálních obchodů odstranily aplikace vězněného kritika kremelského režimu Alexeje Navalného.
V září také Roskomnadzor oznámil, že zablokoval šest služeb poskytujících internetové připojení přes virtuální privátní síť (VPN), kterou Rusové používají k přístupu k narůstajícímu počtu blokovaných internetových stránek.

X X X

Tálibán zadržel Brita, který chtěl pomáhat Afgháncům. Může být mrtvý, děsí se jeho bratr

Bojovníci Tálibánu zadrželi britského humanitárního pracovníka Granta Baileyho. 55letý otec čtyř dětí se do země vrátil v září, aby místním obyvatelům pomáhal po dlouhotrvající válce. Rodina teď představitele radikálního hnutí, které od léta vládne v Afghánistánu, prosí o jeho propuštění. Jeho bratr se obává, že už může být i mrtvý.

„Jsme si vědomi zadržení britského občana v Afghánistánu a byli jsme v kontaktu s jeho rodinou, abychom ji podpořili,“ reagovalo britské ministerstvo zahraničí na dotaz webu Daily Mail.
Grant Bailey byl pravděpodobně zatčen v sobotu. Do Afghánistánu přicestoval v září, zhruba měsíc poté, co Tálibán dobyl hlavní město Kábul. Kromě ministerstva zahraničí se o život humanitárního pracovníka obává i jeho rodina.

Tálibán zakázal hudbu už i v autech. Řidiči navíc nesmí vozit ženy bez hidžábu
„Jel tam, aby pomohl. Byl to největší šok. Snažíme se zjistit co nejvíce. Celá rodina jen chce, aby byl v pořádku. Obávám se, že už je pozdě. Může být mrtvý,“ řekl Grantův bratr Robin deníku The Sun. Celá rodina teď Tálibán prosí, aby muže propustil. Zatím není jasné, proč humanitárního pracovníka vůbec zadržel. Situace v zemi je stále velmi nestabilní.
Hlad a špatná bezpečnostní situace

„Humanitární krize v Afghánistánu každým dnem eskaluje. Hlad v zemi dosáhl skutečně nebývalé úrovně. Téměř 23 milionů lidí, tedy přes 55 procent populace, čelí extrémnímu hladu a téměř devíti milionům z nich hrozí hladomor,“ řekl na začátku prosince pro Hlas Ameriky mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky Babar Baloch.
Do země navíc dorazilo zimní počasí. Zhruba tři miliony Afghánců přitom v důsledku dlouhotrvající války nemají kde bydlet. Chybí jim potraviny, oblečení i zdravotnické potřeby. Úroveň podvýživy obyvatel v celé zemi před zimou prudce vzrostla. Někteří Afghánci dokonce prodávají své děti, aby se uživili.

V zemi nenastal mír ani po dvaceti letech bojů mezi bývalou afghánskou vládou a Tálibánem. Ten je teď v otevřeném konfliktu s teroristickou organizací Islámský stát (IS), konkrétně s jeho odnoží IS-Chorásán.
Obavy z rozmachu IS v Afghánistánu sdílejí jak obyvatelé země, tak sousední státy i západní představitelé. Spojené státy už varovaly, že by IS v Afghánistánu mohl během šesti měsíců až jednoho roku dosáhnout bodu, kdy bude schopen podnikat útoky i v zahraničí.