„Mezi roky 2014 a 2017 jsme do mostních objektů investovali 1,2 miliardy korun. Myslím, že částka ukazuje, že jsme si stavu mostů vědomi,“ uvedl náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) den po pádu lávky v Troji, aby doložil, že město údržbu mostů nezanedbává. MF DNES na základě těchto slov požádala TSK o detailní rozpis, kolik korun šlo do jednotlivých pražských mostů. Po měsíci čekání, při němž mluvčí společnosti Barbora Lišková říkala, že na výpisu pracují, však přišla zamítavá odpověď.

„Technicky to není možné zjistit. Všechny smlouvy máme v šestnácti šanonech a pro vyčíslení bychom museli přijmout další čtyři lidi, kteří by prošli všechny dokumenty,“ tvrdí Lišková. Společnost je schopna detailněji říct pouze to, do jakých mostů šly peníze v rámci staveb a velkých oprav. Jak se léta rozdělují peníze na běžnou údržbu 700 mostů a lávek v metropoli, však TSK vyčísleno nemá.

Kromě Trojské lávky, jejíž pád stál málem život čtveřici lidí, chátrá v Praze více než stovka dalších mostů. Na jejich údržbu jdou přitom stovky milionů korun. Jak ale zjistila MF DNES, ani správce těchto mostních konstrukcí není schopen říct, kde přesně a za co tyto peníze utratil.

S takovým stavem není spokojený člen dozorčí rady společnosti a magistrátní zastupitel Ondřej Mirovský (Trojkoalice/Zelení). Přívoz nahrazující lávku byl od vánočního zahájení provozu už několikrát zastaven. Jednou byla důvodem technická závada, ale mnohem častěji přívoz nejel kvůli vysokému průtoku vody ve Vltavě.

„Vytahat informace ze šanonů je technická operace, kterou má být TSK schopna zajistit. Jestli to mají jen papírově, tak je to úsměvné a měli by vše digitalizovat,“ říká politik a dodává, že detailní rozpis je pro městskou společnost asi neobvyklým zadáním, protože dříve po ní nikdo nic takového zřejmě nechtěl. Z informací získaných od TSK vyplývá, do jakých konkrétních mostních objektů dala metropole peníze. V rámci takzvaných kapitálových výdajů utratila 562 milionů korun. To je polovina celkové částky, kterou Praha investovala do mostů včetně jejich údržby.

Nejvíce peněz – 260,3 milionu korun, šlo na opravu Nuselského mostu. Do trojice staveb, které město nejvíce finančně podpořilo, patří ještě nový most v Korunovační za zhruba 66 milionů korun a Niederleho most přes trať v Malešicích za 43 milionů. Provozní výdaje, mezi něž patří zvlášť údržba a oprava, od roku 2014 stály magistrát 693,3 milionu korun. Přitom není jasno, kterých mostů se týkají. „Do těchto výdajů spadá oprava říms, výměna mostovky, dilatace či oprava, natření nebo výměna zábradlí,“ popisuje Lišková.

Ze získaných údajů také vyplývá, že loni šlo na menší opravy a kapitálové výdaje nejméně peněz za čtyřleté období. Na opravy to bylo 300 tisíc korun, i když v předchozích letech byly vyčleněny miliony. Kapitálové výdaje činily 76 milionů korun, předchozí roky to bylo vždy přes sto milionů.

Podle soudní znalkyně v oboru stavebnictví Miloslavy Pošvářové čísla ukazují, že jsou finance vkládané do mostů nedostatečné. „Předepsaná životnost mostu je minimálně sto let. Od toho by se měla odvíjet údržba objektu, která by na století měla odpovídat čtyřnásobku pořizovací ceny,“ líčí odbornice. Z toho vyplývá, že pro sedm stovek mostů, mostků a lávek by měla být částka na údržbu mnohem vyšší.

„Jedná se o nárazové financování až v době, kdy je most nebo lávka těsně v havarijním stavu,“ hodnotí postup TSK Pošvářová. Podle ní je chyba, že se spíš hledí na vznik nových staveb, než aby se investovalo více do údržby. O peníze si má podle expertky říkat správce. „Každý politik raději staví nové dopravní stavby, než aby opravoval staré silnice a mosty – u těch se páska nestřihá,“ souhlasí předseda zastupitelského klubu Pirátů na magistrátu Adam Zábranský.

Zároveň říká, že rozpočet hlavního města v oblasti dopravy činí zhruba 10 miliard ročně, a částka určená pro mosty odpovídá jednotkám procent, což je malá suma s ohledem na to, že zhruba stovka mostů v Praze je ve špatném stavu.

Na zlepšení stavu mostů nebylo v předchozím volebním období podle tehdejšího radního pro dopravu Jiřího Nouzy (TOP 09) dostatek peněz. Většinu spolkla výstavba tunelového komplexu Blanka, jenž byl otevřen v roce 2015. Od té doby podle Nouzy mohl magistrát vyčlenit na opravu mostů více. „Obzvlášť v případě, kdy v rozpočtu zůstává nedočerpán velmi významný objem finančních prostředků,“ odkazuje Nouza na skutečnost, že hospodaření města v předchozích letech skončilo několikrát s miliardami na účtu, které město neproinvestovalo.

NA JIHU ČECH MÍSTO DÁLNICE LETIŠTĚ?

Musím říct, že všichni rakouští velvyslanci jsou velmi dobře informovaní, jak to u nás probíhá. Všichni se vždy velmi zajímají o stavbu dálnice. My jsme mluvili i o železničním koridoru a dalších silnicích. Budeme postupovat jako doposud a tlačit jižní Čechy dopředu v orgánech, které rozhodují. To je jediné, co můžeme. Pak ještě můžeme pomoci s výkupem pozemků, což jsme také dělali. První termín jsem slyšela od tehdejšího premiéra Špidly, a byl to rok 2013.

Dnes máme začátek roku 2018 a jsme s D3 teprve u Budějovic. Z úst povolaného člověka jsem slyšela termín kolem roku 2030 a myslím, že je realistický. V případě celé D3 jsme mluvili o roce 2033. Českobudějovické letiště potřebuje další aktivity, aby bylo úspěšné. I to říká jihočeská hejtmanka Ivana Stráská z ČSSD.

Je třeba říct, že celou dostavbu letiště od doby, kdy jsme areál převzali od armády, provází mnoho pochybností. První kroky, které se udělaly v době, kdy se ještě počítalo s evropskými penězi, byly skutečně optimistické a velkorysé. Když jsme se k tomu dostali my, už se investovalo hodně peněz. Proto bylo těžké rozhodnout, zda pokračovat, nebo to zmařit. Působila jsem sice jako radní v jiné oblasti, ale objela jsem si letiště v republice a mluvila s lidmi z branže, abych našla racionální důvod pro další pokračování projektu. Nakonec zvítězila varianta dokončení modernizace.

Hledáme další doprovodné aktivity, které letiště pomohou spolufinancovat. O tom, že bude živé jen z létání, mám poměrně vážnou pochybnost. I proto jsme se rozhodli koupit kolem areálu další pozemky za 150 milionů korun. Pokud bude mít letiště nějaký benefit, tak to bude právě tohle. Přemýšlíme, jak vyřešit kvalitní dopravní napojení, což by přidalo další body navíc oproti ostatním. Vede tam například železniční vlečka.

Žijeme stále rychleji, přesouváme se na větší vzdálenosti a míříme k rychlejší, tedy letecké dopravě. Od firem působících v Budějovicích slyším, jak je to potřebné i pro jejich kontakty. Slyším, že je to potřebné i pro turistický ruch a mohlo by být výhodné pro Lipensko, Český Krumlov. To jsou ty argumenty. Pak je na nás, jestli se nám podaří přivést zajímavé lety. Mohlo by to být zajímavé i pro firmy, které by na volných pozemcích mohly mít své zázemí, poznamenává hejtmanka Stráská.

Z NEMOCNICE GALERIE?

Nápady byly různé. Mluvilo se o tom, že by tam mohly být krásné galerie a depozitáře. Myslím si, že jsou to velmi lukrativní prostory a zajímavé místo. Uvažovali jsme i studentském kampusu, o využití pro školství či sociální oblast. Při schůzkách, které mám se zástupci mnoha zařízení, se o tom bavíme vždycky. Někteří zájem mají. Podle mě se areál bude řešit v roce 2021 až 2022. Takže ještě máme čas. Není to věc, o které lze rozhodnout během týdne. I proto diskutujeme a hledáme možnosti řešení.

Vznik lékařské fakulty je zatím sci-fi, ale také možná naděje a sen, že by Budějovice něco takového měly. A zasloužily by si to. Zřídili jsme pracovní skupinu, jež se má zabývat kroky, které je nutné udělat. Zatím se nám na cestu spíš valí překážky, je to složité. Je to velká zodpovědnost. Můžeme se podívat na Ostravu, kde také fakulta vznikala. Velký problém může být personální, protože na předměty musí být natolik kvalifikovaní lidé, aby fakulta dostala akreditaci a měla úroveň.

OPUŠTĚNÉ BUDOVY

Problém to je a bude vždy. Máme systém, že když někdo opouští budovu, existuje plán, co dál. Objekt se nabídne odborům k možnému využití, udělá se takové kolečko. Pak je možné nabídnout budovu státním institucím, obcím. Vždy se i o opuštěnou nemovitost příslušný odbor stará. Někdy to však může být břemeno. Zámeček může být krásný, ale pro poskytování sociální služby zcela nevhodný. Někdy to může trvat až osm let, než se to podaří vyřešit. I dnes několik takových objektů máme.

Pokud bude záměr využití smysluplný, tak jsme připraveni se budovy zbavit za slušné peníze. Někdy ale prodej není rozumný. Časem se může ukázat, že pro objekt nalezneme novou náplň. Z volných míst mě napadá třeba Pístina na Jindřichohradecku, kde budeme hledat někoho, kdo by si tam koupil náš areál. Pak mohu uvést Tučapy, kde má o náš objekt zájem obec. Vždy jde o to, aby měla budova smysluplné využití a nestala se z ní například ubytovna, poznamenává hejtmanka Stráská.

DOTACE NA VĚDECKOU KNIHOVNU?

Dotační program běžel do konce roku, ale narazili jsme na problémy, které jsme řešili za pochodu. Musím poděkovat panu senátorovi Jaroslavu Větrovskému, jenž nám pomohl třeba s pozemkem, který byl státu. Trochu se nám ulevilo, když se povedlo v Praze vyjednat prodloužení termínu o měsíc, takže požádat stihneme. Hodně se mluví třeba o akvaparku, dále o science centru, které by zajímavě prezentovalo vědu. Centrem se zabýváme a máme i uzavřené memorandum o spolupráci s dalšími partnery. Akvapark je jistě pro občany zajímavý, ale je to spíše záležitost města než kraje.

Mluvila jsem s ředitelem Jihočeského divadla Lukášem Průdkem, který nastínil představu o divadle, že by mělo být vskutku jihočeské, nejen města České Budějovice. Moc jsem ho nepotěšila, kraj nemá prostředky, aby je vkládal do cizího majetku. Mluvili jsme i o nové budově divadla na budějovickém Mariánském náměstí. Určitě to nebyla poslední diskuse, ale automaticky to neznamená, že do něčeho takového kraj vstoupí.

Jednala jsem se sokoly v Budějovicích o obnově stadionu, získali zřejmě dotaci od ministerstva školství a řešíme, zda jsme jim my i město schopni pomoci. Pak je tu samozřejmě Rejnok. Obrovský a zajímavý projekt, který by přesáhl dimenze kraje i republiky. Otázka je, zda je takové zařízení schopné se uživit. A to nemluvím o nákladech na stavbu. Projekt Jana Kaplického, to je Rejnok.

Nikde není řečeno, že bude kraj do projektu investovat. To říkám zcela otevřeně. Taková záležitost by měla být rozhodnutím celého zastupitelstva a myslím, že nejen prostou většinou. Bavíme se o hodně velkých číslech, která budou přesahovat jedno i dvě volební období. Musí proto panovat široká shoda. Zabýváme se tím. Vyžádala jsem si studii udržitelnosti a dalšího financování projektu. Potřebujeme přípravu, abychom mohli zasvěceně diskutovat. Myslím, že v tomto případě není rozhodující, kdo je z jaké strany. Možná jsem příliš optimistická, ale po sestavení nové koalice na kraji se spolupráce s městem nezhoršila, řekla idnes.cz hejtmanka Ivana Stráská z ČSSD.

BRUTÁLNÍ ÚTOKY FANDŮ NA FOTBALE, MÁLO DIVÁKŮ V HLEDIŠTI

Hned dva fanoušci Baníku Ostrava stanuli v těchto dnech před Okresním soudem v Ostravě. Terčem jejich brutálních útoků se stali příznivci Slavie a Sparty. Oběma mužům hrozilo až deset let vězení. Nakonec si mohli oddychnout. Soud jim vyměřil pouze podmíněné tresty. Verdikty jsou pravomocné.

První incident se odehrál v listopadu předloňského roku před barem v Ostravě-Porubě. Baníkovci po zápase svého týmu s Olomoucí navštívili několik restaurací, nad ránem chtěli svou pouť uzavřít v zábavním podniku v Porubě. Před ním se nacházelo několik návštěvníků. Při pohledu na rozjeté baníkovce jednoho z nich nenapadlo nic lepšího, než zakřičet: „Sparta, Sparta!!!“ Reakce na sebe nenechala dlouho čekat.

Dvacetiletý fanoušek z Karvinska se rozběhl přímo proti němu a ránou pěstí jej srazil k zemi. Muž spadl na záda a hlavou se udeřil o zem tak nešťastně, že ztratil vědomí. Další dosud neznámý agresor jej poté kopl. Když se svědci snažili baníkovce uklidnit, hlavní aktér jim pohrozil napadením a naznačoval další údery do ležící oběti. Útočníci utekli ve chvíli, kdy zaslechli zvuk policejních sirén.

Napadený skončil v nemocnici. Lékaři u něj konstatovali krvácení do mozku. Jak později uvedl, v důsledku poranění trpí vadou řeči, čtení a psaní, má problémy s pamětí, v pravé ruce a noze cítí slabost. Mimo jiné absolvoval pobyt v rehabilitačním ústavu. Baníkovec po svém zadržení uvedl, že svého činu lituje. Před soudem se zodpovídal z těžkého ublížení na zdraví. Nakonec dostal tříletý trest s podmíněným odkladem na zkušební pětiletou lhůtu. Jde o nejvyšší možné podmíněné odsouzení, cokoliv dalšího by už znamenalo vězení.

Druhý odsouzený baníkovec se zodpovídal z loupeže. Vloni v srpnu se v Ostravě-Vítkovicích vrhl na fanouška Slavie Praha, kterého udeřil do hlavy. Z krku mu poté strhl klubovou šálu. Muž utrpěl drobnější zranění, které si vyžádalo ošetření v nemocnici. Baníkovec od soudu odešel s dvouletým podmíněným trestem s odkladem na zkušební lhůtu dvou let.

NA 300 TISÍC ŘIDIČŮ ČR NEMÁ PLATNÉ ŘIDIČÁKY

Schválně si sáhněte do kapsy, vytáhněte řidičák a podívejte se na jeho platnost. Je totiž možné, že patříte mezi takřka milion Čechů, kteří jsou akutně „ohroženi“ propadnutím řidičského oprávnění. V prosinci skončila loňská vlna výměny dokladů a z 800 tisíc motoristů si nové oprávnění vyřídilo 529 tisíc lidí, dalších 270 tisíc Čechů ovšem úderem silvestrovské půlnoci přišlo o možnost legálně usednout za volant. Na dotaz Deníku to včera potvrdilo ministerstvo dopravy.

Nejvíce motoristů s propadlým průkazem je z Prahy, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje. Kdo bude řídit bez platného oprávnění, riskuje pokutu dva tisíce korun na místě, nebo 2500 korun ve správním řízení. Polovina lidí, kteří si loni nové doklady nevyřídili, je z věkové skupiny 61+. Budou mezi nimi nejspíše i ti, kteří už řídit vůbec nechtějí a oprávnění tak ani neobnovili.

Ti ostatní by neměli váhat. „K výměně řidičského průkazu stačí přijít s platným průkazem totožnosti na příslušný úřad obce s rozšířenou působností (podle místa trvalého bydliště řidiče) a donést jednu průkazovou fotografii a současný řidičák. Lhůta pro vydání je 20 dnů. V případě, že řidič využije vydání v expresním termínu do pěti dnů, vyjde ho výměna na 500 korun,“ uvedl Tomáš Neřold z resortu dopravy.

Zdaleka přitom nejde o „propadlíky“ z loňského roku. I letos totiž přijde velká vlna výměny dokladů. O nový řidičák si (v různých termínech) musí požádat celkem 654 tisíc řidičů. Změnu je možné začít bezplatně řešit již tři měsíce před skončením platnosti. Od poloviny letošního roku navíc začne fungovat i velké administrativní ulehčení.

Motoristé budou moci požádat o vydání nebo o výměnu řidičáku na jakémkoliv obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Doposud bylo nutné vyřizovat veškeré náležitosti týkající se agendy řidičů na úřadě v místě trvalého bydliště. A navíc už nebude třeba nosit vlastní fotografii. Úředníci si ji pořídí sami, stejně jako je tomu u občanských průkazů. Na jakémkoli úřadě obce s rozšířenou působností bude také možné požádat si o vydání mezinárodního řidičského průkazu, o výpis z evidenční karty řidiče, výpis z bodového hodnocení, ale také např. vzdát se řidičského oprávnění. /r/