Denní úmrtnost na covid bude opět až dvě stě lidí, říká Jakub Drbohlav z Centra pro modelování biologických a společenských procesů. Nejlepším krokem je testování ve firmách a školách. A to i očkovaných lidí.(BISOP) na začátku listopadu předpovědělo, že nynější vlna pandemie covidu-19 bude ještě horší než ta z letošního jara, kdy v březnu umíralo i přes tisíc lidí týdně.

Na zhoršující se epidemickou situaci vláda ve čtvrtek zareagovala novými přísnými pravidly hlavně pro neočkované, které budou platit od pondělí. Výsledky opatření budou podle analytika Jakuba Drbohlava vidět na počtu případů nejdříve za týden, na počtu hospitalizovaných s covidem pak asi za čtyři týdny.

Podle predikcí bude v ČR opět na covid umírat sto až dvě stě lidí denně, uvedl Drbohlav z výzkumného týmu BISOP. Upozorňuje však, že se do čísla nezapočítává i velký počet dalších lidí, kteří zemřou kvůli omezené zdravotní péči.
„Nyní je otázka, jak moc je pravděpodobné, že ta vlna bude horší. Pravděpodobně se bude podobat té, kterou jsme zažili na podzim,“ přehodnotil predikci analytik po zhodnocení nových vládních opatření.

Více propagovat by se měla třetí dávka očkování proti koronaviru a home office. Ten je nyní v Česku podle dat sociologa Dana Prokopa využíván jen z osmi procent, což je podle Drbohlava špatně, jelikož lidé pracující z domu mají násobně méně kontaktů než ti, kteří do práce dochází. „Minulý rok na jaře v první vlně jsme byli na třiadvaceti procentech,“ zmínil člen výzkumného týmu.

Šéf ODS Fiala zatím s ničím novým na léčení covidu nepřišel, i když to často sliboval na tiskových konferencích s Pekarovou a spol. Ve válce s covidem, kdy denně umírají lidé, nelze se dlouho rozmýšlet. Musí se jednat hned. Jinak je za to prokurátor a válečný rozsudek. Kolik ještě zemře lidí, než se Fiala a spol. rozhoupají k zásahu proti covidu?

X X X

Podle počtu nakažených koronavirem je Česko páté nejhorší v EU
 
V České republice počty případů výrazně rostou, se 718 případy byla pátou postiženou zemí EU (o týdnem dříve byla s 499 případy desátá). Vyplývá to z dat Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC).
Nejvíce mrtvých v přepočtu na obyvatele za poslední dva týdny má stále Rumunsko (171 mrtvých na milion obyvatel za sedm dní, o týden dříve 156 mrtvých). Druhé je Lotyšsko (128 mrtvých, o týden dříve bylo třetí se 139 mrtvými) a třetí je Rumunsko, které má 117 mrtvých (před týdnem bylo druhé se 151 zemřelým).
ČR je se 40 mrtvými na milion obyvatel za sedm dní osmou nejvíce postiženou zemí v EU (před týdnem ČR měla 28 mrtvých na milion obyvatel a byla desátá).

X X X

Hořící auta, petardy a násilí. V Rotterdamu se protestuje proti lockdownu

V centru Rotterdamu vypukly v pátek večer dramatické protestní akce proti zavádění lockdownu a vládním protiepidemickým opatřením. V ulicích hoří auta, lidé zapalují petardy a pracovníci rotterdamského přístavu stávkují. Policie nemá situaci pod kontrolou a střílí do vzduchu. Na místě jsou i zranění.

Poklidné demonstrace proti covidovým opatřením se v nizozemském přístavním městě Rotterdamu zvrhly v násilné akce. V ulicích hoří policejní auta. Desítky policistů se snaží varovnými výstřely a za pomoci vodních děl situaci uklidnit. Pracovníci přístavu již od čtvrtka stávkují a na protest blokují příjezdové cesty k loděnici.

Videa na sociálních sítích ukazují chaos, střety policie s protestujícími a oheň v rotterdamských ulicích. Lidé protestují také proti návrhu vlády přestat uznávat negativní testy na covid jako průkaz bezinfekčnosti, který je aktuálně v Nizozemsku vyžadován na mnoha veřejných místech.
Alespoň dva lidé byli postřeleni policisty, sdělila to nizozemská policie na svém Twitteru. Počet zraněných zatím není znám. Demonstranti na policisty hází kameny a objevují se i zprávy o útoku na novináře.

Kvůli situaci v centru města uzavřelo svůj provoz hlavní vlakové nádraží, žádné vlaky neodjíždí ani nepřijíždí. Momentálně nejsou v provozu žádné náhradní autobusové linky. Nefunguje také několik stanic metra. Policie nařídila lidem, aby odešli domů a nevycházeli.

Nizozemská vláda zavedla tento týden třítýdenní zpřísnění covidových restrikcí. Mimo jiné omezila návštěvy v domácnostech, otevírací dobu obchodů a restaurací a zakázala přítomnost diváků na sportovních utkáních. Denní přírůstky nakažených dosahují v posledních dnech v Nizozemsku rekordních hodnot, v souvislosti s covidem tam umírá nejvíce lidí od března.

X X X

FIALA RADĚJI ŠETŘIT, ŽÁDNÁ TŘI MINISTERSTVA, ZRUŠIT AGENTURU SPORTU A MÍSTO MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ MINISTERSTVO CESTOVNÍHO RUCHU A SPORTU, TAM SE VYDĚLÁVAJÍ MILIONY

Fiala avizoval úspory, noví ministři vyjdou až na desítky milionů ročně

Minimálně několik milionů korun ročně bude stát vytvoření tří nových ministerských postů v chystané vládě Petra Fialy. Nové agendy, byť bez vlastních úřadů, mohou ale přijít i na desítky milionů korun ročně.
Pro příklad: agenda vědy a výzkumu při Úřadu vlády přišla v roce 2016 podle mluvčí kabinetu Jany Adamcové na bezmála 63 milionů korun.

O rok později se pak celkové výdaje ještě navýšily o dalších 13 milionů korun.
V chystané vládě Petra Fialy mají být navíc oproti současné vládě tři posty ministrů – pro evropské záležitosti, vědu, výzkum a inovace a legislativu. „Neuvažujeme o vytvoření nových resortů, nového úřadu, ale diskutujeme o pozicích členů vlády,“ zdůvodňoval Fiala rozšíření kabinetu. Právě to jde ale proti hlavní myšlence vznikající vlády – šetřit na straně státu.

X X X

EU ZNIČILA EVROPU SANKCEMI, PROČ BY LUKAŠENKO BRÁNIL LIDEM, KTEŘÍ TOUŽÍ PO NĚMECKU?

Běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska, připustil Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítl, že by Minsk běžence zval a vyvolával tak migrační krizi. Připustil ale, že běloruské síly pomáhaly migrantům přes hranice do Polska. Podle Varšavy běloruští vojáci dávají migrantům nůžky, aby mohli zničit plot. V jiných místech ho pak stříhají sami.

Na otázku, zda běloruské bezpečnostní síly migrantům pomáhaly v překonávání hranic, Lukašenko reagoval: „Myslím, že je to dost dobře možné. Jsme Slované. Máme srdce. Naši vojáci vědí, že migranti míří do Německa.“
„Možná jim někdo pomohl. Nebudu to ani zjišťovat,“ dodal Lukašenko. Upřesnil, že pokud budou migranti do Běloruska nadále proudit, nebude se je snažit zastavit, protože ví, že Bělorusko není jejich cíl.

Lukašenko však popřel, že by Minsk běžence do země zval a snažil se tak vyvolat migrační krizi. „Nepozval jsem je sem. A abych byl upřímný, nechci, aby cestovali přes Bělorusko,“ zdůraznil podle stanice BBC.
V pondělí přešli běženci z provizorního stanového tábora v doprovodu běloruské policie až k hranici u přechodu Bruzhi-Kuźnica. Dříve někteří migranti BBC řekli, že jim běloruské bezpečnostní složky dávají nůžky na dráty, aby mohli překonat plot v místech, kde není tolik členů polské ostrahy hranic.

Polské ministerstvo obrany také tento týden uvedlo, že sami členové běloruských bezpečnostních oddílů pod příkrovem tmy stříhali díry v hraničním oplocení.
Varšava také viní Minsk, že vybavil migranty zábleskovými granáty, které vydávají nepříjemný zvuk a ostré světlo. Agentuře Reuters běženci popsali, že je běloruské a polské bezpečnostní složky opakovaně postrkují tam a zpět.
Polská pohraniční stráž za čtvrtek zaregistrovala 255 pokusů o nelegální překročení hranice. Podle ministra obrany Mariusze Blaszczaka, který v pátek hovořil s televizí Polsat, se migranti pokusili hranici překročit i v noci na pátek.

„Lukašenko migranty podvedl“?

Na polské území se zkusily dostat i dvě velké skupiny migrantů - jedna podle pohraničníků čítala 500 a druhá 50 lidí, uvedl deník Gazeta Wyborcza. Podle ostrahy hranic byli tito lidé agresivní.
„Tato noc se nelišila od předchozích, byly pokusy o násilné překročení hranice. Ale byly použity jiné metody,“ uvedl šéf polského resortu obrany. Zatímco v úterý podle něj polští policisté a vojáci odrazili masový pokus o překonání hranice u přechodu Kuźnica-Bruzhi, nyní se pokoušejí do Polska přejít menší skupiny lidí na jiných místech. 

Bělorusko omezilo dodávky ropy do Polska. Neplánovaná údržba, tvrdí
„Jsou to skupiny čítající asi tucet lidí, někdy několik desítek osob. Takových pokusů bylo za uplynulou noc několik, ale jsme připraveni,“ prohlásil Blaszczak. Režim běloruského autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka nyní podle něj přemýšlí, co dále. „Lukašenko si přivezl lidi z Blízkého východu a teď má problém, co s nimi. Podvedl je, slíbil jim, že půjdou do západní Evropy,“ uvedl ministr.

Informace o dění na hranici je obtížné ověřit z nezávislých zdrojů, protože kvůli výjimečnému stavu v polském pohraničním pásmu nemají do oblasti přístup novináři či humanitární organizace. 
Ochránci lidských práv viní Varšavu, že migranty, kterým se podaří proniknout do Polska, bezpečnostní složky zatlačují zpět přes hranici a neumožňují jim požádat o azyl, na což mají podle mezinárodního práva nárok. V drsných podmínkách, které v polsko-běloruském pohraničí panují, zemřelo v posledních týdnech nejméně 12 lidí, uvedla agentura AP.

X X X

Macron chce během francouzského předsednictví v EU pohnout s řešením migrace

Francie v lednu přebírá po Slovinsku předsednictví v EU, která momentálně čelí stupňující se migrační krizi na své vnější hranici s Běloruskem. To se v posledních měsících snaží posílat do Polska a Litvy tisíce migrantů převážně z Blízkého východu.

V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Voix du Nord prezident uvedl, že v nadcházejících týdnech chce být v otázce migrace aktivní. "Musíme podniknout několik kroků: zabránit vzniku trvalých táborů, rozbít sítě pašeráků a posílit spolupráci se zeměmi, odkud migranti pocházejí," uvedl. "Budu provádět reformy během francouzského předsednictví v EU," dodal.

V otázce migrace je ovšem blok hluboce rozdělen. Východní členové EU odmítající přijímat jakékoliv migranty, cílové bohaté státy na severu a země na pobřeží Středozemního moře, kam migranti většinou připlouvají, se střetávají nad otázkou, kam nově příchozí umísťovat. Migrační krize v roce 2015 ukázala, že stávající unijní migrační pravidla nejsou dostatečná.
Evropští diplomaté podle Reuters tvrdí, že naděje na překlenutí dosavadních rozporů v rámci EU během nadcházejícího půl roku může zhatit skutečnost, že Francii čekají v dubnu prezidentské volby. Vyvolat zdání činnosti spojené s řešením migračních problémů může být pro Macrona důležité vzhledem k tomu, že konzervativní a krajně pravicové strany se budou snažit zaměřit část debaty právě na toto téma, míní Reuters.

X X X

DIPLOMAT POJAR O LUKAŠENKOVI, UPRCHLÍCÍCH A POMOCI LIDEM NA LEPŠÍ ŽIVOT

Svážením migrantů na hranice s EU chce Lukašenkův režim získat peníze pro udržení se u moci v Bělorusku. „Je mu jedno, jestli je dostane od Ruska nebo z Evropy. Koneckonců velmi solidně kasíruje i uprchlíky,“ říká bezpečnostní analytik a diplomat Tomáš Pojar.

X Polsko i evropští či alianční lídři o migrační krizi na hranicích s Běloruskem hovoří jako o běloruské a potažmo ruské hybridní kampani či akci a vyhýbají se označení útok. O víkendu z Běloruska na polskou hraniční stráž svítili lasery, aby ji ochromili. Kdy to bude možné považovat za útok?

Nevím, nejsem právník. Jedná se každopádně o nepřátelské aktivity prováděné Běloruskem vůči Polsku, které mají jasnou podporu ruské strany. Přesně takhle vypadá hybridní válčení současnosti. Je to jako z učebnice.

X Co Lukašenkův režim, pokud za tím stojí sám, doslova organizovaným svážením migrantů z Blízkého východu na hranice Polska, Litvy nebo Lotyšska a tedy Evropské unie sleduje z geopolitického hlediska?

Chce zůstat u moci a potřebuje peníze. Je mu jedno, jestli je dostane od Ruska nebo z Evropy. Koneckonců velmi solidně kasíruje i uprchlíky.
Vše směřuje k tom, že bude Bělorusko dříve či později Ruskem zcela pohlceno a bude se tak jednat o prodloužení hranice Ruska s NATO a Evropskou unií v místě, kde tradičně, po staletí pochodují armády mezi východem a západem. Ta hranice se tak pomalu stává novou železnou oponou.

X Rusko se od akcí distancovalo, ale mohlo by mít na takovéto krizi zájem.

Samozřejmě. Vidí slabou a neschopnou Evropu a problémy Joea Bidena, tak proč takovou příležitost nevyužít k posílení vlastních pozic?

X Letouny s migranty přitom létají ze Sýrie, jejíž režim je pod kontrolou Ruska. Na sociálních sítích se objevují satirické glosy, že právě takto vypadá ruský „plynovod Nord Stream II“.

Přilétají i z Iráku a dalších míst. Samozřejmě ale není náhodou, že se vše odehrává před zimou a navíc s prázdnými evropskými plynovými zásobníky a v době povolování plynovodu Nord Stream II. Rusko je seriózní hráč, to jenom my žijeme v bláhové představě, že nás v zimě zahřejí solární panely a vrtule v Severním moři, kde zrovna letos moc nefouká. A že to navíc nezatíží naše peněženky.

Tomáš Pojar

Od devadesátých let působil jako ředitel nevládní humanitární organizace Člověk v tísni. Od roku 2005 zastával funkci 1. náměstka ministra zahraničních věcí ČR a poté byl velvyslancem ČR v Izraeli. Nyní je prorektorem soukromé vysoké školy CEVRO Institut a působí jako bezpečnostní konzultant.

X Jak klíčová pro bezpečnost pobaltských zemí a Polska hranice s Běloruskem je?

Zejména pro Polsko je naprosto zásadní. Strategický význam má ovšem i pro Rusko. Vše směřuje k tomu, že bude Bělorusko dříve či později Ruskem zcela pohlceno a bude se tak jednat o prodloužení hranice Ruska s NATO a Evropskou unií v místě, kde tradičně, po staletí pochodují armády mezi východem a západem. Ta hranice se tak pomalu stává novou železnou oponou.

X Lze to chápat i tak, že Moskva se snaží vytvářet tlak v hybridním prostoru, protože v té tradiční konvenční a nukleární doméně mu NATO nenechává prakticky žádný prostor?

Pro Moskvu je to výhodné. Nic moc ji to nestojí a nám to přidělává problémy, ve kterých se rádi ještě trochu vzájemně vykoupeme a děláme, že se nic vlastně neděje. Rusko samozřejmě nechce totální válku, tak proč to nezkoušet takhle? Rusko je duší impérium a to se z definice musí rozpínat, jinak se zhroutí. A hranice mezi Ruskem a Evropou se posledních několik století neustále posunuje, takže ten tlak na další posuny hned tak neustane.

Na sociálních sítích se objevují různá satirická znázornění ruského plynovodu Nord Stream II ve vztahu k současné migrační krizi na bělorusko-polské hranici. Původní snímek přitom pořídil reportér agentury Getty Images už 23. října 2015 ve Slovinsku, když mapoval tehdejší příliv uprchlíků do Evropy. Existují dokonce snímky srovnávající situaci na stejném místě rok později.

X Když odhlédneme od lidskoprávní roviny ohledně samotné situace uprchlíků, tak to vlastně můžeme interpretovat i optimisticky. Rusko jsme k tomu donutili, protože v tradičních oblastech jsme zkrátka silnější, kolektivní obrana je úspěšná a prostor zůstává jen v nevojenské sféře.

Jako Evropa jsme silnější ekonomicky, vojensky nikoli. Vojensky jsme silnější jen díky Spojeným státům. Washington teď hledí primárně do Pacifiku, na Čínu. Evropské země svoji obranu neberou vážně, dlouhodobě do ní neinvestují. 
Ve spojení s americkým odklonem to vytváří určité mocenské a bezpečnostní vakuum a jak známo, vakuum se okamžitě někdo vždy snaží zaplnit. Rusko tomu velmi dobře rozumí. My si nalháváme, že tak to chodilo v minulosti, ale že se svět změnil. Změnila se však pouze naše představa o světě, svět samotný zůstal stejný.

X Polsko hovoří o výstavbě pětimetrové hraniční stěny, Litva se stavbou dokonce už začala. Potvrzuje se tím, že v dnešním globalizovaném světě a určité iluzi svobodného pohybu, vzniká stále více „tvrdých“ – neprostupných hranic?

Ano a neplatí to zdaleka jen o Evropě, děje se to na všech kontinentech. Výrobci dobrých plotů budou mít v následujících desetiletích spoustu zakázek. Nejrůznější bariéry neřeší problémy ani zdaleka stoprocentně, ale jednoznačně pomáhají. Jednoduchá řešení neexistují.

X Objevily se už rovněž informace z Litvy, že mezi zachycenými migranty jsou osoby s napojením na teroristické skupiny. Jak velké riziko to může pro Evropu být?

Riziko teroristických útoků se tím jistě nezmenšuje. Zároveň si nemyslím, že to je ten největší problém. Může to maximálně vyústit v jednotlivé útoky, ta geopolitická hra je ale daleko podstatnější a potenciálně pro naši svobodu a bezpečí nebezpečnější.

X Bývalý běloruský velvyslanec ve Francii a Polsku Pavel Latuško varoval, že běloruský režim měl dokonce cvičit afghánské a irácké válečné veterány k ozbrojeným útokům na území EU. Jak vážně lze takové hrozby brát? Přeci jen jde o „insidera“, který donedávna Lukašenkovu režimu sloužil.

Nevím. Lukašenko je velký cynik, ale útok afghánských komand vycvičených minskou KGB (běloruská bezpečnostní služba, pozn. red.) se mně nezdá jako něco, z čeho bych měl mít strach.
Pokud totiž nebudou fungovat hranice vnější, velmi rychle se začnou stavět hranice vnitřní. A já fakt nechci stavět ploty na hranici česko-slovenské a vidět, jak Němci staví plot na Šumavě. Doufám, že se to nestane, ale science fiction to rozhodně není.

X Ještě dynamičtěji se situace může vyvíjet na hranicích Běloruska s Ukrajinou, kterou se sice Kyjev snaží zabezpečit, ale jde o ohromnou oblast.

Ukrajinská válka ještě zdaleka neskončila, ale nemyslím si, že by chtěl něco podnikat samotný Lukašenko. Využít pro Rusko běloruské území k nějaké protiukrajinské akci se však nabízí. Můžete jednoduše něco podniknout a pak se tvářit, že za to může Lukašenko. Nevím, jestli se to stane, ale v nějakém kremelském scénáři to ke zvážení být musí. Přímo se to nabízí. Ve výsledku tím můžete oslabit Ukrajinu i samotného Lukašenka a zároveň otestovat Západ – tři mouchy jednou ranou.

X Co by měla dělat nová česká vláda? Když propukla migrační krize v roce 2015, posílalo Česko policisty do Makedonie.

Bilaterálně nabídnout Polsku a Litvě pomoc. V rámci Evropské unie a NATO požadovat jednoznačnou podporu oběma zemím včetně podpory diplomatické, finanční i lidské. Tvrdě hájit princip, že se mají hranice bránit včetně stavění oněch plotů – hezké sice nejsou, ale potřebné ano. 

Pokud totiž nebudou fungovat hranice vnější, velmi rychle se začnou stavět hranice vnitřní. A já fakt nechci stavět ploty na hranici česko-slovenské a vidět, jak Němci staví plot na Šumavě. Doufám, že se to nestane, ale science fiction to rozhodně není.

X X X

Mladík v USA za čtyři znásilnění dostal jen podmínku. Je bílý a bohatý, zuří právník

Znásilnil čtyři dívky, ale do vězení nepůjde. Americkou veřejnost nepříjemně překvapilo rozhodnutí soudce z New Yorku, který při vynášení rozsudku nad sexuálním násilníkem prohlásil, že by pro něj pobyt za mřížemi „nebyl vhodný“. A dal mu jen podmínku. Kdyby souzeným nebyl bílý mladík z bohaté rodiny, neprošlo by mu to, zuří právník jedné z obětí.

„Když se nebudeš bránit, nebude tě to bolet,“ radil Christopher Belter jedné ze svých obětí, když ji znásilňoval. Na večírcích v domě svých rodičů napadl nejméně čtyři dívky. Dnes dvacetiletý mladý muž se ke svým zločinům z puberty přiznal a podle svého obhájce jich hluboce lituje.

Většina obětí si myslí, že je v tom sama. Ozvou se jen tři procenta z nich
Za sexuální násilí hrozilo někdejšímu studentovi elitní soukromé chlapecké školy až osm let vězení. Od soudu však odešel s osmiletou podmínkou. Narazil totiž na soudce Matthewa Murphyho, který se podle svých slov o přemítání nad odpovídajícím rozsudkem velmi trápil. 

„Nestydím se říct, že jsem se i modlil. V tomto případu se totiž odehrálo mnoho bolesti, mnoho ubližování. Bylo zde spácháno hned několik zločinů. Zdá se mi, že je verdikt zahrnující uvěznění nebo částečné uvěznění nepatřičný, proto vás odsuzuji ke zkušební době,“ řekl. 

Belter se sice bude muset nechat zaregistrovat do seznamu sexuálních násilníků, za mříže však nepůjde. Místo toho nad ním „jako meč“ bude viset osmiletá podmínka. Newyorský soudce svým rozhodnutím šokoval všechny přítomné. 
Právník jedné z obětí Steven Cohen verdikt odmítl a prohlásil, že „spravedlnosti zde nebylo dosaženo“. Listu The Washington Post pak řekl, že jeho klientku výsledek procesu hluboce zklamal. „Po vynesení rozsudku zvracela na toaletách,“ popsal.

Dívkám, které mladík znásilnil, bylo v době traumatizujícího zážitku patnáct a šestnáct let. Jedna z nich mimo jiné popsala, že se během znásilnění soustředila na listy rostliny stojící v jejím zorném poli, aby útok vydržela. A Belter jí u toho říkal, aby se „nechovala jako dítě“.

Podle policie se na zločinech podíleli i tři dospělí – Belterova matka, nevlastní otec a jejich rodinná známá. Třeba tím, že mladíkovi takové chování umožnili a jeho oběti ještě zásobovali alkoholem a marihuanou. Všichni tři však říkají, že jsou nevinní. 
Sám Belter se před soud ještě vrátí, aby zjistil, do jaké kategorie sexuálních násilníků jej zařadí. „Kdyby obžalovaný nebyl běloch z bohaté a vlivné rodiny, podle mé zkušenosti by zcela jistě skončil ve vězení,“ míní však Cohen. Otec mladíka je partnerem ve velké právní kanceláři.

„Frustraci“ nad rozsudkem vyjádřil také státní zástupce příslušného newyorského okrsku Niagara Brian Seaman. „Vždy jsme dávali jasně najevo, že podle nás je trest odnětí svobody v tomto případě zcela vhodný,“ upozornil.

Většina sexuálních násilníků se (nejen) ve Spojených státech vůbec nedočká trestu. Podle americké organizace RAINN (Rape, Abuse & Incest National Network) se tamní policie dozví o pouhých 310 znásilněních z tisíce. V padesáti případech pak zatkne pachatele, pouhých osmadvacet z nich je však odsouzeno. A ještě o tři méně nakonec skončí ve vězení.
Situace není lepší ani v Česku. Pachatelům v těchto případech sice hrozí od dvou do osmi let za mřížemi, polovina z nich však nakonec dostane podmínku.

X X X

Předseda KS v Plzni dr. Krysl žaluje předsedu Vrchního soudu v Praze dr. Dörfla

Dvě správní žaloby podal předseda Krajského soudu v Plzni (KS) Alexandr Krysl na předsedu Vrchního soudu v Praze (VS) Luboše Dörfla. Krysl se v nich brání proti výtce, kterou mu Dörfl uložil za opakované údyjné dílčí pochybení při sestavování rozvrhu práce.

Předseda KS v Plzni Alexandr Krysl podal žalobu proti nezákonnému zásahu i proti nezákonnosti samotné výtky. Informaci České justice potvrdil předseda VS v Praze Luboš Dörfl.
Nezákonný zásah má spatřovat předseda Krysl v tom, že předseda VS Dörfl měl uložení výtky medializovat a dát ji na vědomí předsedovi Nejvyššího soudu a ministryni spravedlnosti.

„Mohu konstatovat pouze to, že podání žalob i jejich obsah považuji za osobní záležitost a nebudu se k ní prozatím nijak veřejně vyjadřovat,“ reagoval na dotaz České justice Krysl.
Výtku uložil Kryslovi Dörfl na základě podnětu 39 soudců KS v Plzni, jak popsal v připravovaném rozhovoru pro Českou justici. Jedná se tak o další kapitolu sporů, které nastaly mezi novým vedením plzeňského krajského soudu v čele s Kryslem a nemalou částí plzeňských soudů krátce poté, co Krysl uspěl ve výběrovém řízení na nového předsedu soudu.

Na KS v Plzni vznikly odbory, které sdružují nespokojené soudce a zaměstnance soudu.
Předseda Krysl také podal kárné žaloby na místopředsedkyni soudu, kterou „zdědil“ po minulém vedení soudu v čele s předsedou Miloslavem Sedláčkem. Ten patří mezi hlavní kritiky Krysla, který mu přitom dělal místopředsedu pro správní úsek.
S nedobrou atmosférou na KS v Plzni může souviset i trestní stíhání soudkyně Simony Kubouškové, která je pověřena výkonem funkce místopředsedkyně KS v Plzni pro trestní úsek. Kuboušková se měla dopustit šíření nakažlivé choroby tím, že, jednoduše řečeno, šla soudit s projevy rýmy, z níž se později vyklubal Covid.

„Ve věci nemíním jakkoli zasahovat do průběhu vyšetřování ani rozvíjet již projevenou kritiku. Je na policii a státním zastupitelství, aby dokázali obhájit zákonnost a ústavnost svého postupu. Doufám, že pokud se nepodaří vyvrátit veškeré pochybnosti o objektivnosti vedení trestního stíhání, jsou příslušní vedoucí představitelé připraveni přijmout osobní odpovědnost za to, kam věc dospěla. Nepřípustný zásah do nezávislosti justice by byl špatným signálem pro každého z nás,“ uvedl pro Českou justici ke stíhání soudkyně Kubouškové Krysl. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

Bidenovy investice za 1,75 bilionu dolarů prošly Sněmovnou, na tahu je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v pátek po měsících vyjednávání mezi demokraty schválila obří investiční balík prezidenta Joea Bidena, který se zaměřuje především na sociální programy a boj s klimatickými změnami. Návrh však ještě musí schválit Senát, kde zřejmě prodělá řadu změn kvůli postoji některých umírněných demokratických senátorů.

Podle amerických médií se jedná o přelomový úspěch pro Bidena, který z plánů na obnovu americké ekonomiky zasažené pandemií učinil svůj hlavní předvolební slib.
Balík počítá s výdaji 1,75 bilionu dolarů (38,6 bilionu korun) rozprostřených do deseti let, čímž se stále řadí mezi největší veřejné investice v USA za řadu desetiletí.

Sněmovna opatření schválila téměř přesně podle stranických linií, pro hlasovalo 220 zákonodárců a proti 213. O balíku měla dolní kongresová komora hlasovat již ve čtvrtek, lídr republikánské menšiny Kevin McCarthy však využil svého přednostního práva předstoupit před kongresmany a pronesl více než osm a půl hodiny dlouhý projev, který jednání natáhl až do dneška. Překonal tím dosavadní rekord demokratky Nancy Pelosiové, která v roce 2018 přišla s asi osmihodinovým vystoupením při schvalování republikánské reformy programu veřejného zdravotního pojištění známé jako Obamacare.

Investiční balík v hodnotě 1,85 bilionu dolarů (41,5 bilionu korun) je jednou z největších veřejných investic v USA za poslední desetiletí a významně zasahuje do celé řady programů federální vlády. Investice budou směřovat do veřejné zdravotní péče, vzdělání, na podporu bydlení, rodinné politiky či na boj s klimatickými změnami a financování přechodu na bezemisní ekonomiku. Mimořádné výdaje chce vláda pokrýt stanovením minimální daně pro podniky a zvýšením odvodů pro nejbohatší Američany.

S některými částmi návrhu však dlouhodobě nesouhlasí umírnění demokratičtí senátoři Joe Manchin a Krysten Sinemaová, kteří v posledních měsících svou neoblomností srazili rozpočet investičního balíku na polovinu oproti původnímu návrhu a vyřadili z něj rovněž návrh na zvýšení zdanění firem.

Bidenův infrastrukturní balík prošel. Příští generace to ocení, věří prezident
Manchin přitom nadále některé části dnes schváleného návrhu nepodporuje a opatření proto zřejmě v Senátu čeká řada změn, o nichž se podle amerických médií velmi pravděpodobně bude další týdny vyjednávat. Demokraté mají v horní komoře nejtěsnější možnou většinu, takže tam potřebují hlas každého ze svých spolustraníků. Republikáni s návrhem od začátku nesouhlasí a jednotně jej nepodporují.

Kongres minulý týden schválil další velký investiční balík v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (22,4 bilionu korun) namířený do infrastruktury, který demokraté vyjednali společně s republikány. Toto opatření se přitom na několik měsíců stalo „rukojmím“ při vnitrostranických jednáních demokratů o podobě dnes schváleného balíku.
Dnešní hlasování podle médií přinese Bidenovi dočasné vítězství a zřejmě i úlevu, jelikož se nyní nachází zřejmě v nejtěžších chvílích svého prezidentství. V průzkumech mu setrvale klesá podpora veřejnosti zejména kvůli obavám voličů z inflace a stále neutuchající pandemii. Demokraté se přitom snaží co nejrychleji prosadit svoje politické priority, protože jim v kongresových volbách plánovaných na příští listopad hrozí ztráta kontroly zákonodárného sboru.

X X X

Německo zatím neschválí plynovod Nord Stream 2

Provozovatel zatím plánuje založit ke správě plynovodního potrubí v Německu dceřinou společnost, což podle úřadu není dostačující řešení.
Plynovod Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plynovod je už hotov, k zahájení provozu ale ještě potřebuje získat v Německu povolení. Země má na certifikaci čas do začátku ledna. Jakmile vydá doporučení, postoupí ho Evropské komisi (EK), která má další měsíce na odpověď.

Bez schválení úřadu dodávky plynovodem Nord Stream 2 na německý trh nesmějí. Dodavateli by hrozila pokuta.
Plyn pro evropský trh po zprávě o potížích s certifikací zdražil. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v prosinci vzrostla o více než deset procent a dostala se na 88,20 eura (2224 Kč) za megawatthodinu (MWh). Ukazují to data ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je pro evropský trh určující. Začátkem října cena za dva dny skokově vystoupila až nad 160 eur/MWh, zatímco před rokem se pohybovala mírně nad 15 eury za megawatthodinu.

"Očekávaný časový harmonogram se tím docela posunuje," řekl podle agentury Reuters analytik Trevor Sikorski ze společnosti Energy Aspects. Podle něj se nedá odhadnout, jak dlouho může trvat, než vznikne nová firma a s celým procesem certifikace se začne znovu. Plyn přes Nord Stream 2 tak v prvním pololetí příštího roku asi ještě proudit nebude.
Podle směrnice Evropské unie musejí být provoz potrubí a distribuce plynu od sebe dostatečně odděleny. Švýcarská společnost Nord Stream 2 AG, za kterou stojí ruská plynárenská společnost Gazprom, se podle Spolkové agentury pro sítě rozhodla založit podle německého práva dceřinou společnost pouze pro německou část plynovodu. Ta by se měla stát vlastníkem německé části potrubí a provozovat ji. Úřad dnes ale uvedl, že schvalovací proces pozastavuje do doby, dokud nebude dokončen převod základních aktiv a lidských zdrojů na dceřinou firmu. Až se tak stane, může schvalování pokračovat. Čas na to ale v lednu vyprší.

I pokud dá Spolková agentura pro sítě projektu zelenou, může trvat další až čtyři měsíce, než se k němu vyjádří Evropská komise, uvedla agentura DPA. Poté bude mít německá síťová agentura další dva měsíce na konečné rozhodnutí, zda projekt schválí. Rozhodnutí se teoreticky může lišit od názoru komise. Pak by Německu hrozila žaloba u Soudního dvora Evropské unie. Následně by bylo na lucemburských soudcích, aby rozhodli, zda je rozhodnutí německého úřadu o certifikaci v souladu s právem EU.

Rozhodnutí Spolkové agentury pro sítě dnes přivítal šéf ukrajinské státní energetické společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko. "Německý regulátor sdílí náš postoj, že certifikace se nemůže vztahovat pouze na plynovod v Německu, ale měla by se vztahovat na celý plynovod z území Ruské federace na území Německa," sdělil podle agentury Reuters Vitrenko. Ukrajina se staví proti plynovodu Nord Stream 2, protože kvůli němu přijde o příjmy z tranzitu plynu. Pro Kyjev je dnešní oznámení Spolkové agentury pro sítě další dobrou zprávou poté, co spolková agentura v pondělí uvedla, že ukrajinské energetické společnosti Naftogaz a GTSOU mají být do německého procesu certifikace zahrnuty.

Za dobré znamení pro Polsko a Evropu označila dnešní rozhodnutí německého úřadu na twitteru i polská plynárenská společnost PGNiG. Dodala, že je potřeba důsledně dodržovat unijní právo a zásadu energetické solidarity. Polsko mnohokrát vyjádřilo vůči projektu Nord Streamu 2 námitky a uvádí, že tento plynovod dál upevní dominantní postavení Gazpromu v regionu. Varšava proto podnikla řadu kroků ke snížení své závislosti na ruských dodávkách plynu.
Německé ministerstvo hospodářství sdělilo, že rozhodnutí úřadu se týká právní struktury organizace. Zdůraznilo, že neodráží to, jak německá vláda hodnotí bezpečnost dodávek. Německá liberální strana FDP a Zelení, kteří spolu se sociálními demokraty (SPD) vyjednávají o příští vládní koalici, pozastavení schvalovacího procesu vítají. "Spolková agentura pro sítě postupuje podle zákona – a to je dobře,“ řekl deníku Rheinische Post německý poslanec za Zelené Oliver Krischer. Podobně se podle agentury DPA vyjádřil i expert FDP Hagen Reinhold.

Projekt prosadila odcházející kancléřka ze strany křesťanských demokratů (CDU) Angela Merkelová, která zůstává ve funkci do doby, než vznikne nová koalice. Přestože součástí nového kabinetu by mohli být Zelení, kteří jsou striktně proti projektu, bylo by podle zdrojů agentury Reuters pro novou vládu velmi obtížné jej zvrátit. A to i proto, že možný příští kancléř, šéf SPD Olaf Scholz, je zastáncem projektu.

X X X

Aukční rekord. První kopie americké ústavy se prodala v přepočtu za miliardu

Extrémně vzácná původní kopie americké ústavy se ve čtvrtek v New Yorku prodala za 43,2 milionu dolarů (962 milionů Kč). Informovala o tom aukční síň Sotheby’s, podle níž je to nejvyšší částka, za kterou se kdy historický tištěný dokument vydražil.

Totožnost kupce nebyla zveřejněna. Zároveň není jasné, proč s koupí neuspěla skupina kryptoměnových fanoušků známá jako ConstitutionDAO, která za tímto účelem prostřednictvím crowdfundingu vybrala v kryptoměně ethereum v přepočtu zhruba 47 milionů dolarů, píše agentura Reuters. O neúspěchu ConstitutionDAO své členy informovala na Twitteru s tím, že 17 437 přispěvatelům peníze vrátí bez transakčních poplatků.

Ústava Spojených států amerických byla podepsána 17. září 1787 ve Filadelfii. Slavný čtyřstránkový dokument je považován za předobraz ostatních demokratických konstitucí světa a zůstává základním zákonem, ovlivňujícím veřejný i soukromý život v USA.
Listinu podepsalo po čtyřech měsících vzrušených debat na závěrečném zasedání ústavodárného konventu celkem 39 z 55 přítomných delegátů, mezi nimiž nechyběli pozdější američtí prezidenti George Washington, John Adams, Thomas Jefferson a další „otcové zakladatelé“.

Vydražená kopie je extrémně vzácná, jelikož jde o první tištěné vydaní. Aukční síň Sotheby’s její cenu odhadovala na 15 až 20 milionů dolarů. Nakonec se i s poplatky prodala za 43,2 milionu dolarů, vítěz aukce přitom nabídl 41 milionů dolarů.
„Toto je jedna z pouhých třinácti kopií oficiálního vydání ústavy, které se dochovaly z 500 výtisků vydaných pro předložení kontinentálnímu kongresu a pro použití delegáty ústavodárného konventu. Jde o vůbec první podobu konečného textu ústavy,“ uvedla aukční síň.

Naposledy se tato oficiální kopie vydražila za 165 000 dolarů v roce 1988, kdy ji získal newyorský developer a sběratel amerických autogramů, dokumentů a rukopisů S. Howard Goldman. Podle Sotheby’s výtěžek z prodeje poputuje nadaci jeho vdovy Dorothy Tapperové Goldmanové a bude použit na vzdělávací programy o demokracii v USA.

X X X

V neděli v Ústí nad Labem basketbal

14. kolo Kooperativa NBL 2021/22, Datum, čas, místo: 21.11.21, 18:00, Ústí nad Labem
Utkání: SLUNETA Ústí nad Labem - USK Praha . V Ústí nad Labem se hraje již tradičně v neděli. Sovy tak před reprezentační přestávkou zavítají na horkou půdu v rámci čtrnáctého kola a při pohledu na ligovou tabulku budou chtít bodovat. Sluneta je na osmé příčce s bilancí pěti výher a sedmi porážek a letos ji trápí poněkud nevyrovnané výkony.

Naposledy vyhrála v Pardubicích, ale před tím prohrála čtyřikrát venku, a to ji tabulkou tlačilo směrem dolů. Na jednu stranu dokázala letos porazit již zmíněné Pardubice, vyhrát v Kolíně, ale také zaváhala v Ostravě nebo v Děčíně. První letošní vzájemné měření sil vyznělo lépe pro USK, který na Folimance vyhrál vysoko 91:65. Bylo to dáno i slabou střeleckou úspěšností Sluntey. Ta měla úspěšnost 5 % za tři body a 54 % z čáry trestného hodu. Jejich nejlepší střelec by s čtrnácti body Švejcar. Na domácí straně pálili nejvíce Vyroubal, Kyzlink a Mangas, kteří shodně dali 17 bodů. Nedělní utkání bude zajisté jiné. Sovy musí pohlídat Autreyho, ale také Pecku a Svejcara. Obrana Sov se zapotí a bude záležet právě na její kvalitě, zda připíše pražskému týmu další výhru.

Josh King (trenér USK Praha): „Ústí je dobrý basketbalový tým a my budeme mít plné ruce práce a čeká nás výzva. Postavíme se jim po jejich velké výhře v Pardubicích. Autrey tam dosáhl triple double čísel. Mají několik nebezpečných hráčů jako Svejcar, Pecka, ex-hráče USK Praha Faita. Mají zbraně pod košem i z perimetru. Budeme se muset ukázat v dobrém světle, abychom tam vyhráli. V posledních utkáních jsme to nebyli úplně my a na tom budeme také v utkání pracovat.“

Marek Vyroubal (hráč USK Praha): „Tuto neděli nás čeká těžký zapas na palubovce Ústí nad Labem, soupeř nám bude chtít oplatit prohru, kterou utrpěl u nás doma. My se budeme soustředit na naši hru, budeme chtít donutit soupeře, aby hrál náš basketbal, který jim není příjemný. Musíme si dát pozor na jejich stěžejní hráče, hlavně na Lamba Autreyho, který rád hraje s míčem, tvoří střely jak pro sebe, tak pro své spoluhráče a na jejich střelce jako jsou Švejcar, Pecka a Fait. Je to pro nás důležité utkání, protože chceme do plánované reprezentační přestávky jít s výhrou. Sluneta hrála ve středu náročné utkání v Pardubicích, kde ukázala své kvality, my jsme měli celý týden abychom se na zapas připravili a měli bychom mít více sil než soupeř, jelikož někteří jejich hráči mají velkou minutáž, čehož chceme využít v náš prospěch.“ /mš/