Politická odpovědnost předsedy Poslanecké sněmovny za setkání s prezidentem republiky, aneb kde udělal Vondráček chybu? Setkání předsedy Poslanecké sněmovny PRČR Radka Vondráčka s prezidentem republiky Milošem Zemanem vyvolalo ve veřejném prostoru i na politické scéně rozruch, jež vyústil až ve výzvu k odstoupení z funkce a kategorické odmítání jakékoliv účasti v příštím vedení Poslanecké sněmovny deklarované předsednictvím KDU-ČSL.

Na dění posledních dní a existenci důvodů pro vyvození politické odpovědnosti lze nahlížet minimálně ve dvou rovinách, a to z pohledu vlivu zdravotního stavu pana prezidenta na výkon ústavních pravomocí a relevanci formálních požadavků kladené na způsob jejich výkonu, ale též z hlediska jednání samotného Radka Vondráčka, legitimity jeho kroků jako předsedy Poslanecké sněmovny.

Otázky se již několik dní vznáší nad zdravotním stavem prezidenta republiky a jeho způsobilostí zastávat svou funkci. Je samozřejmé, že jeho hospitalizace v ÚVN standardní výkon funkce prezidenta modifikuje. Protokol lze jen stěží dodržovat při hospitalizaci v nemocnici a poskytování akutní lůžkové intenzivní péče. Výkon funkce prezidenta však není primárně o dodržování předepsaného protokolu, ale o realizaci konkrétních pravomocí, které jsou s touto ústavní funkci spjaty.
Jednou z nich je i svolání zasedání Poslanecké sněmovny podle čl. 62 písm. b) Ústavy ČR. Je na prezidentovi, jestli sám svolá zasedání Poslanecké sněmovny, tj. využije svého práva určit okamžik, od kterého Poslanecká sněmovna vykonává své funkce v novém složení. Jeho nečinnost v této věci by přitom neovlivnila fungování ústavního systému, protože pokud by Prezident nevyužil tohoto práva, podle čl. 34 odst. 1 Ústavy ČR se sejde Poslanecká sněmovna sama třicátý den po dni voleb.

Je namístě se proto zamyslet, jestli lze vytýkat předsedovi Poslanecké sněmovny, že se z iniciativy prezidenta republiky, který se rozhodl realizovat svou ústavní pravomoc svolat schůzi Poslanecké sněmovny, dostavil na setkání s prezidentem, na kterém bylo svolání schůze formalizováno (listina podepsána prezidentem a oznámeno předsedovi Poslanecké sněmovny).

Je rozhodné, že schůzka se odehrála v prostorách ÚVN? Absence reprezentativních prostor na platnost právního aktu prezidenta nemá vliv, může však ovlivnit způsob informování o průběhu schůzky, jen stěží lze očekávat zveřejnění fotodokumentace jejího průběhu.
Je rozhodné, kdo pozvání prezidenta předsedovi Poslanecké sněmovny tlumočil a setkání organizačně zabezpečil? Ani v situaci, kdy by prezident nebyl hospitalizován, nelze očekávat, že by si schůzku organizoval sám a zval předsedu Poslanecké sněmovny na setkání osobně. Pokud tak učinil kancléř a předseda Poslanecké sněmovny žádosti operativně vyhověl a pozvání akceptoval, nelze takovýto postup považovat za jeho pochybení.

Je rozhodné, že o setkání nebyl informován předseda hnutí ANO Andrej Babiš? Předseda poslanecké sněmovny je jedním z nejvyšších ústavních činitelů a není podřízen ani předsedovi vlády ani předsedovi politické strany, která ho do funkce nominovala. K setkání s prezidentem republiky rozhodně nepotřebuje jeho zvolení. Opak by znamenal rozpor s principem parlamentní formy vlády vyjádřeným v čl. 68 odst. 1 Ústavy ČR, podle kterého je vláda odpovědna Poslanecké sněmovně. Nelze tak jednání předsedy Poslanecké sněmovny podmiňovat souhlasem předsedy vlády.
Je rozhodné, že o setkání nebyl informován ošetřující lékař prezidenta?

V této otázce se výkon ústavních pravomoci prezidenta republiky a předsedy poslanecké sněmovny překrývá s problematikou poskytování zdravotní péče Miloši Zemanovi jako osobě, která funkci prezidenta zastává, tj. jako pacientovi. Informování ošetřujícího lékaře o plánované návštěvě ani nutnost podrobit se nějakému povolovacímu režimu nepředpokládá ani právní úprava vztahující se na poskytování zdravotní péče. Naopak, tato je vystavěna na respektu vůle pacienta a co nejširší možnosti pacienta udržovat v průběhu hospitalizace kontakt s jinými osobami, přičemž zaručuje právo pacienta na návštěvu (§ 28 odst. 3 písm. i) zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách v znění pozdějších předpisů).

Pokud vnitřní řád nemocnice možnost návštěv upravuje, tento nemůže odporovat zákonné úpravě ani omezovat práva pacienta ústavně nekonformním způsobem, což by zavedení povolovacího režimu založeného na rozhodování ošetřujícího lékaře o výběru konkrétních osob, kterým je návštěva umožněna, a kterým nikoliv, a to bez akceptace vůle pacienta přijat návštěvu, představovalo, a to bez ohledu na to, jestli se jedná o prezidenta nebo jakéhokoliv jiného pacienta. Krátkodobé omezení návštěv může být důvodné, pokud by narušovalo poskytování zdravotních služeb, ale nelze k němu přistupovat selektivně stran určitých osob, o nichž to stanoví lékař, a nerespektovat vůli pacienta, ale považovat ji za krajní možnost, kdyby konkrétní lékařský výkon nebo poskytovaná péče mohla být ohrožena přítomností jiné osoby než personálu nemocnice.

Samotná skutečnost, že osoba ve funkci prezidenta republiky je hospitalizována, neznamená bez dalšího, že by byla ovlivněna její způsobilost, funkci prezidenta zastávat a pravomoci s ní spjaté realizovat. S atributy materiálního právního státu proto nemůže být souladné, aby o možnosti výkonu pravomocí prezidenta a způsobu jejich realizace v době jeho hospitalizace rozhodoval ošetřující lékař! Návštěvní řád nemocnice, ale ani predikce ošetřujícího lékaře o potenciálním zhoršení zdravotního stav hospitalizovaného, nemohou být prostředkem pro nerespektování svobodné vůle prezidenta směřující k přijímání návštěv, nadto, pokud mají souvislost s realizací jeho prezidentských pravomocí.

Zaujetí postoje k výše položeným otázkám v návaznosti na relevantní znalosti o samotném průběhu kritizované schůzky by mělo předcházet jakýmkoli závěrům o legitimitě nebo korektnosti jednání předsedu Poslanecké sněmovny a výzvám politických protivníků k vyvození osobní politické odpovědnosti.

Vyvození politické odpovědnosti je integrální součástí politické kultury. Politická odpovědnost má své místo tam, kde nežádoucí jednání politika nedosahuje intenzity pro vyvození (trestně) právní odpovědnosti ze strany státu. Zpochybňování projevu vůle prezidenta učiněného v přítomnosti předsedy Poslanecké sněmovny, kancléře a vedoucího odboru hradního protokolu, jakož i zpochybňování samotného podpisu prezidenta, s odkazem na nepodložené domněnky založené na nedostatku podrobnějších informací o aktuálním zdravotném stavu prezidenta (u nichž je legitimita poskytnutí sporná), a s tím spjaté nepřímé obviňování z protiprávního jednání aktérů, je za hranou novinářské etiky. Fakt, že na tuto mediální hru přistoupili i někteří politici, a vyzývají Radka Vondráčka k vyvození jeho politické odpovědnosti, však posouvá schůzku dvou ústavních činitelů do úplně jiné úrovně.

V případě prokázání tvrzení zpochybňujících průběh schůzky i podpis prezidenta by se totiž nejednalo „pouze“ o odpovědnost politickou, ale o protiprávní jednání, jehož důsledky by aktéři měli nést nikoliv jen v rovině politické. Pokud však tato tvrzení postrádají relevantní základ, absentuje pochybení předsedy Poslanecké sněmovny, pro které by jeho politická odpovědnost měla být dovozena. Nedodržení protokolu setkání ústavních činitelů v době hospitalizace jednoho z nich, ani absence vědomosti ošetřujícího lékaře nebo jiného lékařského personálu o této schůzce, nepředstavují relevantní důvod pro zpochybnění projevu vůle prezidenta při výkonu jeho pravomoci a legitimitu poskytnutí součinnosti předsedy Poslanecké sněmovny. 

V podmínkách právního státu s žádoucí politickou kulturou, by informování předsedy Poslanecké sněmovny o setkání s prezidentem republiky a realizaci jeho pravomoci svolat Poslaneckou sněmovnu, bylo vhodným prostředkem k rozptýlení pochybností o způsobilosti prezidenta vykonávat svou funkci i při aktuálně zhoršeném zdravotním stavu. Politická kultura vyžaduje respekt k politickým protivníkům, jehož součástí je i zdržení se ničím nepodložené kritiky a nedůvodného zpochybňování samotné podstaty právního jednání ústavních činitelů při výkonu jejich pravomoci.

Na závěr je vhodné si položit i otázku, která nesouvisí se samotným setkáním, ale rozhodně k vyhroceným reakcím vztahujícím se k setkání přispěla. Otázka zní: Je veřejnost dostatečně informována o zdravotním stavu prezidenta republiky a převažuje veřejný zájem na poskytnutí informací o zdravotném stavu zájem nad ochranou citlivých osobních údajů? Veřejný zájem na základních informacích o zdravotním stavu osoby ve funkci prezidenta republiky je nesporný. Sporným se však jeví rozsah informací, k němuž se legitimní očekávání veřejnosti vztahuje. Ten je daný relevanci informací ve vztahu ke způsobilosti prezidenta své ústavní pravomoci vykonávat, a to i způsobem z formálního hlediska dočasně modifikovaným v důsledku indispozice se zdravotním stavem související.

Zveřejnění samotné diagnózy pacienta, která představuje citlivý osobní údaj, o jehož zpřístupnění se má možnost pacient sám rozhodnout, nepředstavuje informaci, z nějž by bylo možné dovodit závěr o (ne)způsobilosti výkonu prezidentských funkcí. Samotná diagnóza v této situaci není určující, když rozhodné jsou aktuální subjektivní potíže, projevy nemoci, které mohou schopnost pacienta jednat v právním smyslu ovlivňovat. V tomto směru relevantní informaci představuje informace o poskytování akutní lůžkové intenzivní péče a prognóza jejího trvání.

Diagnóza, pro kterou je tato péče vyžadovaná, je irelevantní, když ze samotné diagnózy nelze dovodit konkrétní aktuální zdravotní stav a kondici pacienta. Zveřejnění druhu poskytované lůžkové péče má v tomto směru lepší vypovídající hodnotu a zasahuje do práva na soukromí pacienta méně intenzivním způsobem. Jana Tlapák Navrátilová, ceskajustice.cz

X X X

Korytář Filip zdevastoval stranu komunistů, Konečná ji teď má zachránit?

Novou předsedkyní KSČM se stala europoslankyně Kateřina Konečná. Na postu vystřídala Vojtěcha Filipa, který rezignoval po debaklu komunistů při říjnových volbách, po nichž KSČM vypadla ze Sněmovny. KSČM v nich získala 3,6 procenta hlasů, když ji podpořilo 193 817 voličů.

Na uzavřeném jednání v pražském kongresovém TOP hotelu na Chodově komunisté vybírali lídra ze čtyř kandidátů.
Konečná vyhrála už po prvním kole volby, v němž získala 175 hlasů.  Její hlavní oponent, zástupce konzervativního křídla strany Josef Skála dostal 75 hlasů, exposlankyně Hana Aulická Jírovcová 63 hlasů a čtvrtý kandidát Jan Zámarský z Moravskoslezského kraje 6 hlasů.

Pozici prvního místopředsedy obhájil Petr Šimůnek a místopředsedkyní strany pro ekonomiku se stala Marie Pěnčíková, oba lidé, které si Konečná v novém vedení strany přála. Ve svém týmu si přeje také dosavadního poslance za Moravskoslezský kraj Lea Luzara a současného místopředsedu Milana Krajču, o nichž zatím delegáti sjezdu nerozhodli.

Matky samoživitelky nemají na rohlíky pro děti, říká nová šéfka KSČM Konečná
„Nechceme zvedat minoritní témata, ale třeba práva zaměstnanců, silné odbory, aby lidi nedostávali žebračenky, zvyšování minimální mzdy, důchodů. Jestliže tu někdo 40 let pracoval, je ostuda, že musí žít na ubytovně,“ řekla po volební porážce strany v rozhovoru pro MF DNES europoslankyně Konečná, která i před tím byla oponentkou spolupráce s končící vládou, na niž vsadil bývalý šéf strany Vojtěch Filip.

„Matky samoživitelky nemají na rohlíky pro děti. Máme miliony zaměstnanců se špatnými pracovními podmínkami. To je ostuda vlád, které tady byly. Musíme se zaměřit na tvrdě sociální politiku,“ uvedla po volebním debaklu KSČM Konečná.
Aulickou Jírovcovou podpořil ve svém vystoupení na sjezdu bývalý předseda Vojtěch Filip. Dopředu avizoval, že na sjezdu už stejně nebude obhajovat funkci, ale jeho rozhodnutí uspíšil volební debakl, po 15 letech rezignoval na post předsedy ihned po vyhlášení výsledků voleb.  „Lidi se zase vrátí k levicovým hodnotám, KSČM zase bude hegemonem levice. Vstanou noví bojovníci,“ tvrdí Filip. Je to jeho chamtivou vinou.

X X X

Konečná slíbila spolustraníkům v letáku zveřejněném na sociálních sítích generační obměnu, nastartování změn nutných pro obrodu KSČM a její návrat mezi hlavní politické síly v zemi. Odmítla spekulace o možném slučování se sociálními demokraty či jinými subjekty.

"Rozhodně nechceme jít cestou vymazání značky KSČM. Co však bude nutné, je nastartovat užší spolupráci se všemi společenskými a politickými organizacemi na levici," uvedla s tím, že tak uspěla v eurovolbách a fungovat by taková spolupráce mohla i v komunálních volbách příští rok.

Vzhledem k volebnímu propadu, který s sebou přinesl i dramatický pokles státních příspěvků, plánuje Konečná omezit placené funkce a upravit výdaje na stranické Haló noviny. Počítá, že prostor v médiích budou mít komunisté po odchodu z poslaneckých lavic minimální, proto zamýšlí připravit nový programový dokument a vést diskusi o něm.
Komunisté budou odpoledne volit ještě zbytek vedení. Konečná už dříve uvedla, že by chtěla spolupracovat například s exposlanci Marií Pěnčíkovou či Leo Luzarem, bývalým předsedou Komunistického svazu mládeže Milanem Krajčou a dosavadním prvním místopředsedou Petrem Šimůnkem.

Řádný sjezd uspořádá KSČM příští rok na jaře. Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V posledním volebním období ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci, kterou uzavřeli pod vedením Filipa s hnutím ANO premiéra Andreje Babiše. Část strany s tímto angažmá nesouhlasila.

Filip, který vedl komunisty 15 let, rezignoval na funkci 9. října večer po vyhlášení výsledků sněmovních voleb. Už předtím oznámil, že obhajovat funkci znovu nechce. Během uplynulého roku čelil úspěšně pokusům o odvolání s tím, že chce komunisty dovést k volbám a získat podobný výsledek jako v roce 2017. Místo 7,76 procenta hlasů a 15 mandátů ale KSČM získala 3,6 procenta, poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit a strana se bude muset hodně uskromnit kvůli razantnímu poklesu státních příspěvků.

Dnes Filip delegátům řekl, že jeho kritici stranu rozbíjeli zevnitř, zejména potom co široké vedení KSČM v roce 2018 schválilo dohodu o toleranci s hnutím ANO. "A to prostřednictvím planého radikalismu, když revoluční situace ve společnosti nebyla. Důchody rostly místo o 40 nebo 50 korun o 900 korun, rostla minimální mzda a s ní i mzdy celkem, nezvyšovala se spoluúčast pacientů na zdravotní péči, zajistili jsme návrat některých nerostných surovin do rukou státu a veřejného sektoru.

Plnili jsme komunistický, nikoli pouze levicový program. Všechno bylo zpochybňováno a nahrazováno planými slovy a urážkami a neustálým neplněním usnesení ÚV KSČM. To byl žel obraz strany navenek," uvedl v proslovu, který zaslal ČTK. Uvedl také, že rozhádaná strana, doprovázená urážkami jedněch druhými, přestala přitahovat nové členy a místo 800 až 900 nových členů z let 2012 až 2015 přijímala jen okolo 200 nováčků ročně, zatímco přirozený úbytek byl téměř 3.000 členů.

X X X

Zemanova nemoc začíná brzdit stát. Má stihnout jmenovat 50 soudců

Na své jmenování čeká nejméně padesát soudců. Do konce roku by je měl jmenovat prezident Miloš Zeman. Pokud by se jmenování nestihlo, mohlo by hrozit plynulost projednávání kauz. Na tiskové konferenci po skončení 31. sněmu Soudcovské unie ČR to řekl její prezident Libor Vávra.

„Do konce letošního roku by mělo být jmenováno minimálně padesát soudců obecných soudů, kteří už teď chybí. Samozřejmě nemoc prezidenta v tom hraje jistou roli,“ uvedl Vávra.
I přes to podle něj existují možnosti, jak za této situace jmenování uskutečnit. Apeloval na ministerstvo spravedlnosti. Dodal, že pokud na menších soudech schází jeden či dva soudci, má to značný dopad na řešení běžných případů.

Kdyby se jmenování do konce roku nestihlo, museli by soudci nejspíš znovu procházet výběrem. Pravidla od ledna mění novela o soudech a soudcích, která upravuje vybírání kandidátů. 
Podle Vávry se nestíhají připravit doprovodné předpisy, takže navíc hrozí, že po Novém roce nebude možné nové soudce vybírat. „Kdyby se tyto dvě věci sešly, tak pochopitelně to může významným způsobem ovlivnit plynulost výkonu spravedlnosti na území ČR,“ dodal šéf unie.

Jmenoval vestoje, pak vsedě
Prezident Miloš Zeman je od 10. října v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN). Podle vyjádření, které nemocnice poskytla v pondělí Senátu, není nyní hlava státu ze zdravotních důvodů schopna vykonávat žádné pracovní povinnosti a dlouhodobá prognóza je krajně nejistá. 
Politici začali řešit možný přesun prezidentských pravomocí na premiéra a předsedu Sněmovny podle článku 66 Ústavy. V pátek ÚVN informovala o mírném zlepšení prezidentova stavu díky léčbě.

Dva dny po převozu do nemocnice Zemanův mluvčí oznámil, že prezident jmenoval soudce brněnského krajského soudu. Vyvolalo to pochybnosti. Poté Hrad upřesnil, že jmenování hlava státu podepsala ještě před svou hospitalizací.
Podle Vávry není jasné, jak daleko je vyřizování jmenovacích dekretů pěti desítek soudců. „Varianty jmenování jsou hodně pestré Významně se budou odvíjet od kondice pana prezidenta. Asi není těžký akt, aby podepsal padesát jmenovacích dekretů, když už byl předtím s návrhy seznámen,“ uvedl Vávra. Při případném převzetí prezidentských pravomocí je pak možné, aby soudce jmenovali jiní ústavní činitelé.

Unie jednala také o elektronizaci v justici
Podle Vávry mají soudy řadu různých programů, spisy a další materiály tak nemohou sdílet. Potíže jsou i s plánovaným zveřejňováním anonymizovaných rozsudků. Anonymizér mají k dispozici okresní soudy, ale ne krajské a vyšší soudy, podotkl Vávra.
Na svém sněmu čeští soudci podpořili také své polské kolegy. Ocenili obě polské soudcovské unie za odvážnou obranu soudcovské nezávislosti i snahy udržet vládu práva. Do Prahy dorazili i šéfové soudcovských unií z okolních států a ze zemí EU či z USA. Debatovali o možnostech evropského a mezinárodního práva.

X X X

Erdogan chce kvůli výzvě k propuštění filantropa vyhostit deset velvyslanců
 
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes řekl, že velvyslanci deseti zemí, které vyzvaly k propuštění vězněného filantropa Osmana Kavaly, budou prohlášeni za nežádoucí osoby. Jde mimo jiné o velvyslance Spojených států, Francie a Německa.
Kavala je obviněn z financování protivládních protestů z roku 2013 a z podílu na pokusu o převrat v Turecku v roce 2016. Filantrop všechna obvinění odmítá.

"Nařídil jsem našemu ministrovi zahraničí, aby co nejrychleji vyřídil prohlášení těchto deseti velvyslanců za nežádoucí osoby," řekl prezident při cestě do středního Turecka. Konkrétní datum realizace rozhodnutí Erdogan neuvedl.
Turecké ministerstvo zahraničí si v úterý deset velvyslanců předvolalo kvůli společnému prohlášení, v němž vyzvali k rychlému vyřešení Kavalova případu.

"Pokračující průtahy v jeho (Kavalově) procesu, včetně spojování různých případů a vytváření nových po předchozím osvobozujícím rozsudku, vrhají stín na respektování demokracie, vlády práva a transparentnosti v tureckém soudním systému," uvedly ambasády USA, Kanady, Francie, Finska, Dánska, Německa, Nizozemska, Nového Zélandu, Norska a Švédska. "S ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v této věci vyzýváme Turecko k jeho urychlenému propuštění," stálo v textu. Ankara prohlášení označila za "nezodpovědné".

Kavala je vězněn od konce roku 2017. Loni v únoru ho soud zprostil obžaloby pro nedostatek důkazů v kauze protestů z roku 2013, po několika hodinách na svobodě ho ale policie opět zatkla kvůli obvinění z podílu na pokusu části armády o puč z roku 2016. Posléze nejvyšší soud jeho zproštění v souvislosti s protesty v roce 2013 zrušil.
Evropský soud pro lidská práva v roce 2019 obvinění vůči Kavalovi označil za politicky motivovaná a vyzval k jeho okamžitému propuštění. Letos v září jeho osvobození žádala také Rada Evropy.

X X X

Historik: Nástupce Merkelové nebude chápat problematiku postkomunistických zemí včetně Česka

Kandidátem na německého kancléře je Olaf Scholz, který vedl sociální demokraty do zářijových parlamentních voleb, v nichž vyhráli. Kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU, která skončila druhá, je Armin Laschet. O vládní koalici nyní vyjednávají se sociálními demokraty i liberálové a Zelení. Podle Kováře se žádný z politiků ve vztahu k ČR neblíží k Merkelové. "Protože nebude mít pochopení pro to, co znamená postkomunistická země. Ona (Merkelová) žila v NDR a tím pádem rozumí mentalitě postkomunistické země a pořád to v nás je," uvedl Kovář.

Dodal, že Merkelovou považuje za razantní a tvrdou političku a přiznal, že v řadě věcí s ní nesouhlasil. Přesto podle něj německá kancléřka v sobě měla velkou míru empatie a navíc vazbu na Česko, i proto, že studovala v Praze. "V jednom rozhovoru řekla, když překročí hranice Saska s Českem, tak se pořád cítí doma," uvedl Kovář.

Česká republika je v řadě sfér silně navázána na Německo. Jde hlavně o automobilový průmysl nebo export. Někteří odborníci tuto jednostrannou provázanost kritizují jako nezdravou. Podle Kováře však vazba na Německo nemůže být jiná. "Odpovídá naší poloze, tomu, jak je orientovaná naše ekonomika a co pro nás Německo znamená ve všech ohledech," uvedl.
Táborská dvoudenní konference s názvem Příštích 10 let nabízí dvě desítky přednášek. Začala dnes, kdy na ní kromě Kováře vystoupili například egyptolog Miroslav Bárta, geolog Václav Cílek nebo psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Konference má veřejnosti nabídnout pohled odborníků z daných oblastí na nejbližší budoucnost.

X X X

Němci zatrhli prodej bývalého Lidlu ve Svitavách českému konkurentovi

Velké zklamání. Tak by se dala ve stručnosti popsat nálada lidí v hustě obydlené svitavské čtvrti Lány. Dlouho čekali na informaci ohledně využití prázdné prodejny Lidlu, který se na jaře přestěhoval za město. Ačkoli i radnice měla potvrzeno, že se německý řetězec domluvil na prodeji bývalého supermarketu maloobchodnímu řetězci Qanto, nakonec je všechno jinak.
Nové prodejny potravin se Lidl z konkurenčních důvodů bojí, a proto kontrakt spadl pod stůl.
„Omlouváme se za podání mylné informace o využití budovy bývalého Lidlu na ulici Kapitána Jaroše. Ačkoliv jsme od vedení společnosti Astur & Qanto měli potvrzenou informaci, že se občané Svitav mohou v této budově těšit na novou prodejnu Qanto, bohužel k této skutečnosti nedojde,“ uvedla mluvčí Svitav Kateřina Kotasová.

Vedení českého obchodního řetězce mělo podle radnice o obchodní prostory velký zájem. 
„Zastoupení českého Lidlu na jednáních sice přislíbilo, že svoji bývalou prodejnu prodá českému obchodnímu řetězci, ovšem centrála v Německu z konkurenčních důvodů nakonec rozhodla o prodeji budovy společnosti Hecht Motors,“ dodala Kotasová k obchodníkovi se specializací na zahradu.

„Přepokládaný termín otevření je naplánován na polovinu listopadu 2021,“ upřesnil Marek Lomič, klíčový manažer sítě prodejen Hecht.
Místní neskrývají rozhořčení. Velké obchodní řetězce s potravinami se totiž zkoncentrovaly k výpadovce na Olomouc.
„Místo řízku strunu do sekačky“

„Když bydlíte v městské části Svitavy-Lány, je to pro pěší do obyčejného obchodu pěkná štreka. Lidl byl i stěžejní pro projíždějící. Vše se teď centralizovalo ke kruhovému objezdu a kolem třetí až čtvrté hodiny odpoledne je to teda pěkný peklo,“ reagoval na zprávu na sociálních sítích Petr Hlouš.

Zklamaná je i pisatelka podepsaná jako Ivana Netolická. „Ano velice mě to zklamalo. K čemu nám bude Hecht, když potraviny potřebujeme každý den a techniku jednou za rok. Hlavně, že všechny supermarkety jsou na jednom místě.“
Pro někoho nepříznivou zprávu se někteří pisatelé snažili i odlehčit vtipem. „Obyvatelé Čtyřiceti Lanů nebudou jíst řízek s kaší, ale strunu do sekačky s granulovaným hnojivem,“ napsal třeba Karel Strnad.
Lidé ve čtvrti s největší základní školou ve Svitavách o obchod s potravinami však úplně nepřišli. K nákupům mohou využít prodejnu maloobchodní sítě Hruška.

X X X

Andrej Babiš se chce setkat se synem! Řeší to policie!

Premiérův syn Andrej Babiš mladší se obrátil na policii, jeho otec Andrej Babiš (ANO) se s ním chce údajně setkat. Podle advokáta Babiše mladšího Vítězslava Dohnala by se mohlo jednat o ovlivňování svědka.
Uvedl to server Seznam Zprávy. Premiér je spolu se svou někdejší poradkyní Janou Nagyovou obviněn v případu kolem padesátimilionové dotace na výstavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo, jeho stíhání je nyní přerušeno, protože ve sněmovních volbách byl znovu zvolen a získal tak imunitu. Premiér serveru snahu o setkání se synem nepotvrdil.
Babiš mladší serveru řekl, že Babiš poslal jeho matce sms zprávu, ve které uvedl, že by se s ním rád setkal. "Jsem přesvědčen, že se jedná o pokus mě ovlivnit," řekl Babiš mladší webu. Schůzku podle svých slov odmítá. Premiérův obhájce Michael Bartončík serveru řekl, že jde o rodinnou záležitost a názor Babiše mladšího nechce komentovat.
© Facebook Andreje Babiše Takhle si Andrej Babiš ml. podle jeho otce užíval na Krymu!

Dohnal serveru řekl, že v pondělí o Babišově snaze informoval policii a státního zástupce Jaroslava Šarocha. Podle něj není vhodné, aby se svědek s obviněným stýkal. Mluvčí pražského státního zastupitelství Aleš Cimbala Seznam Zprávám řekl, že pokud státní zástupce oznámení od advokáta Babiše mladšího dostane, bude se jím zabývat.

Podstatou kauzy je to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert, v prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. Babiše a Nagyovou policie viní z poškození finančních zájmů Evropské unie a z dotačního podvodu. Oba vinu dlouhodobě odmítají.

X X X

Putin je skutečný přítel židovského národa, řekl izraelský premiér

V Soči v pátek jednal ruský prezident Vladimir Putin s izraelským premiérem Naftalim Bennettem. Schůzka trvala pět hodin a úřad izraelského premiéra ji označil za „vřelou a pozitivní“, napsala agentura TASS. Bennett ocenil sovětské vojáky i ruský národ za druhé světové války a o Putinovi prohlásil, že je „skutečným přítelem židovského národa“.

Mluvčí Kremlu popsal hovory jako „dlouhé, konstruktivní a důvěrné“. Politici se zabývali otázkami vztahů mezi oběma zeměmi.
Média před schůzkou informovala, že se státníci chystají probírat mimo jiné íránský jaderný program a další témata z oblasti bezpečnosti. „Budeme hovořit také o situaci v Sýrii a o snaze zastavit íránský zbrojní jaderný program,“ uvedl na začátku jednání Bennett.

Šéf Kremlu v úvodu setkání označil rusko-izraelské vztahy za „jedinečné“ a řekl, že doufá, že nový ministerský předseda bude pokračovat ve šlépějích svého předchůdce Benjamina Netanjahua a bude udržovat s Ruskem vztah založený na důvěře, napsala agentura AP. Bennett prohlásil, že Izrael považuje Putina za „skutečného přítele židovského národa“.
Putin udržoval osobní vztahy s Netanjahuem, který opakovaně navštěvoval Rusko. Putin byl naposledy v Izraeli loni v lednu. Letos v červnu ovšem nastoupil do premiérského úřadu Bennett, který Netanjahua vystřídal po dvanácti letech vlády. S Putinem v pátek osobně jednali poprvé. 

Nový izraelský ministerský předseda mimo jiné ocenil hrdinství sovětských vojáků a celého ruského národa za druhé světové války, jakož i rozhodující sovětské přispění k porážce nacismu, což mohlo podle AP u Putina vyvolat příznivou odezvu. Rusko a Izrael pojí úzké politické, ekonomické a kulturní vztahy. Pomohly oběma zemím řešit choulostivé otázky, na které mají rozdílné pohledy, poznamenala AP.

Jednou z takových otázek je situace v Sýrii, kde se Rusko spojilo s Íránem, aby podpořily vládu prezidenta Bašára Asada. Izrael v této blízkovýchodní zemi poměrně často útočí na cíle spojené s Íránem. Rusko s Izraelem proto zavedly vojenskou horkou linku, aby koordinovaly letecké operace a zabránily střetům. 

V roce 2018 syrské síly reagovaly na izraelský letecký útok a omylem sestřelily ruský průzkumný letoun, jehož celá posádka zahynula, připomněla AP.
Putin řekl, že se Rusko snaží pomoci „obnovit syrskou státnost a posílit ji“. Poznamenal, že navzdory některým problémům ohledně situace v Sýrii „existuje také společný základ a příležitosti pro spolupráci, zejména pokud jde o boj proti terorismu“.
Bennett na Facebooku uvedl, že měl s Putinem „vynikající“ schůzku, při které diskutovali o široké škále problémů, včetně „způsobů, jak se vypořádat s fundamentalistickým islámem“. „Rusko je velmi důležitým hráčem v regionu,“ poznamenal premiér s tím, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou „jak strategické, tak téměř každodenní“.
AP připomněla, že Moskva hraje delikátní diplomatickou hru, aby udržela přátelské vztahy současně s Izraelem i s Íránem.
Moskva je jedním z mezinárodních signatářů dohody z roku 2015, která výměnou za zrušení ekonomických sankcí uložila Teheránu omezit obohacování uranu a zaručit se, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. 

Americký prezident Donald Trump ale v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce proti Íránu obnovil; Teherán poté začal dohodu porušovat. Administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena se ji snaží obnovit, což se nelíbí Izraeli, který žádá tvrdší postoj vůči Íránu. Považuje ho totiž za existenční hrozbu.

X X X

Soud skřípl španělskou vládu. Ruší se miliony pokut z nouzového stavu

Španělská vláda nařídila zrušit více než milion pokut, které policie rozdala během prvního nouzového stavu v loňském roce za porušování omezení volného pohybu. Nazpět dostanou své peníze i občané, kteří za přestupek již zaplatili. Opatření bylo podle ústavního soudu v rozporu se španělskou ústavou, v červenci ho proto zrušil.

Rozhodnutí vlády se týká zhruba 1,14 milionu udělených pokut. Jejich hodnota se pohybovala od 100 eur až do částky 600 tisíc eur (od 2 500 do 15 milionů korun). Celkový objem činil 115 milionů eur (téměř tři miliardy korun), uvedla agentura EuropaPress.

V červenci letošního roku španělský ústavní soud zrušil část výnosu o prvním nouzovém stavu, který ve Španělsku trval loni od 14. března do 21. června. Rozsudek se týkal opatření, která omezovala svobodu pohybu. Podle právníků lidé, kteří nezaplatili pokutu, mohli sankci ignorovat. Sporná byla ale pozice občanů, kteří již pokutu uhradili. Díky sobotnímu rozhodnutí vlády dostanou peníze zpět.

Španělsko vyhlásilo v polovině loňského března nouzový stav kvůli špatné epidemické situaci. Druhý nouzový stav byl pak vyhlášen od loňského října do letošního května. Během něj ale policie uložila podstatně méně sankcí - zhruba 220 tisíc. Vláda o opatřeních jednala s jednotlivými španělskými regiony, které nesou hlavní odpovědnost za řízení zdravotnictví.
Pandemie covidu Španělsko, kde žije zhruba 49 milionů lidí, velmi silně postihla. Potvrzených případů infekce koronavirem bylo od začátku pandemie bezmála pět milionů, v souvislosti s nemocí zemřelo zhruba 87 tisíc nakažených. Skutečné počty jsou zřejmě ještě vyšší, protože během prvních měsíců epidemie se ve Španělsku málo testovalo.

X X X

Akce výměna ledvin. Orgány letěly z Izraele do Česka a zpět v jediný den

Pražský IKEM má na kontě párovou výměnu ledvin od žijících dárců a záchranu čtyř životů. Náročná operace se uskutečnila před pár dny. Dvě ledviny od českých dárců pro dva izraelské pacienty a dvě ledviny od izraelských dárců pro dva české příjemce se operativně vyměnily v rámci jednoho dne a jednoho letu. Jde o třetí česko–izraelskou výměnu ledvin.
Před pár dny zamířilo letadlo z Izraele s dvěma ledvinami, které v brzkých ranních hodinách odebrali tamní lékaři dárcům, do Prahy. Mezitím v IKEM udělali zdejší lékaři u dvou žijících dárců totéž.

„Na letišti došlo k výměně boxů s ledvinami českých a izraelských dárců. My po patnácti minutách odjížděli do IKEM a kolegyně Tamar Ashkenazi odlétala zpět do státu Izrael,“ vysvětlil postup výměny docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Po doručení ledvin na místo určení začaly transplantace.

„Ta výměna zachránila i mého manžela. Jsem šťastná,“ přiznala Naděžda Fuxová z Děčína. Když muži začala kolabovat ledvina, chtěla mu hned darovat svou. „To kvůli jiné krevní skupině nešlo, tak jsme volili skrze IKEM párovou výměnu. Já darovala ledvinu někomu, jehož dárce pomohl mému muži,“ naznačila Fuxová.

Pan Fux podstoupil první transplantaci před 26 lety, kdy mu selhávaly obě ledviny. Byla mu transplantována jedna od zemřelého dárce. Vše bylo dobré, až letos začátkem roku mu začala kolabovat i ta. Musel na dialýzu a začal nový koloběh s hledáním dárce.

Šance pro více pacientů
Důvodem na pohled komplikované akce bylo, že odhodlaní dárci nebyli biologicky kompatibilní s jejich potenciálními příjemci. Bez mimořádné párové transplantace by nabízené ledviny přišly nazmar. „Naši pacienti tady měli sice své žijící dárce, ale ti pro ně nebyli z imunologických důvodů vhodní. Jejich šancí byla jen párová výměna,“ uvedl profesor Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra IKEM.

Lékaři pražského IKEM transplantují jednomu z pacientů ledvinu, která doputovala z Izraele, ve výřezu boxy s orgány.
IKEM spolupracuje v transplantačním programu s Rakouskem, přesněji Vídní, a Izraelem, už delší čas. Spolupráce více zemí skýtá širší nabídku žijících dárců. Lépe se hledají i požadovaná kritéria ledvin, čímž se zvyšuje naděje pacientů na uzdravení. Vhodní dárci a příjemci se zprvu vybírají dle specifického počítačového algoritmu. Až poté následuje logistická a operační část.
Z Vídně se ledviny k transplantaci transportují autem po D1, což se daří sanitce za asistence policie do 3,5 hodiny. Z Izraele měří letecká cesta 2 600 kilometrů. Memorandum o mezinárodním přeshraničním výměnném programu mezi IKEM a izraelským Národním transplantačním centrem bylo podepsáno roku 2019. Od té doby jde o třetí výměnu, poprvé však „dvojnásobnou“. Program transplantací IKEM se nezastavil ani v pandemickém roce 2020, Česko bylo druhou evropskou zemí v počtu provedených transplantací.

Transplantační velmoc
„Česká republika má velmi rozvinutý transplantační program nejen pro ledviny, ale i pro srdce, plíce, játra, slinivku, střeva,“ vyjmenovává přednosta Transplantcentra IKEM Viklický.
V případě pacientů s nezvratným selháním ledvin je transplantace nejlepší léčbou a šancí na prodloužení i zlepšení života.
Jinak jsou odkázáni na opakovanou dialýzu ledvin, hemodialýzu, břišní dialýzu. Pro transplantace existují dvě skupiny dárců – 90 procent činí v ČR zemřelí, ti loni umožnili 415 transplantací.

V menšině jsou dárci žijící. Jde o osoby pacientům blízké, často příbuzné. Druhá skupina pomohla v předchozím roce osmadvaceti pacientům. „Každé tři měsíce zasílá rakouské i izraelské centrum do našeho software data svých pacientů, my je vyhodnotíme a přistoupíme ke společným krokům,“ uvedl Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie.
Technické zádrhele hrozí málo

„Díky vysoké zkušenosti našeho týmu jsou technická rizika v případě párových transplantací minimální. Přesto máme záložní plány pro případné posuny v čase,“ tvrdí Jiří Froněk. Vyjmutá zdravá ledvina vydrží v koncentračním roztoku na ledu i 24 hodin. Čím kratší čas je orgán mimo tělo, tím lépe.

Podle slov přednosty Kliniky transplantační chirurgie Froňka se mezi žijícími dárci vyskytuje specifická skupina altruistů, kteří se pro čin rozhodnou bez příbuzenského vztahu s pacientem. „V Čechách jich není mnoho, naše populace na to není připravena. Nicméně jsou to ti, kdo přetnou dárcovský kruh a umožní záchranu navíc,“ definuje jejich roli Froněk. S altruisty hovoří kliničtí psychologové, aby zjistili, zda jsou jejich pohnutky pevné a hlavně zda se tím naplní jejich lidská očekávaní. Dárce musí přijít s nápadem sám, nelze ho nutit.

„Manžel mě k darování netlačil. To je samozřejmost, miluju ho,“ míní Naděžda Fuxová. „Jsme oba čtrnáct dnů po zákroku a cítíme se dobře. Jen bych ráda osobně poděkovala jeho přímému dárci. Škoda, že to nejde.“

Česká ledvina zachránila nemocného v Izraeli. IKEM spojuje dárce napříč zeměmi
Kontakty lékaři z etických důvodů neposkytují. „Těšíme se na další společný život, na cestování,“ popisuje žena. I ostatní příjemci na obou stranách párové transplantace jsou po zákrocích v pořádku.

X X X

Akce výměna ledvin. Orgány letěly z Izraele do Česka a zpět v jediný den

Pražský IKEM má na kontě párovou výměnu ledvin od žijících dárců a záchranu čtyř životů. Náročná operace se uskutečnila před pár dny. Dvě ledviny od českých dárců pro dva izraelské pacienty a dvě ledviny od izraelských dárců pro dva české příjemce se operativně vyměnily v rámci jednoho dne a jednoho letu. Jde o třetí česko–izraelskou výměnu ledvin.
Před pár dny zamířilo letadlo z Izraele s dvěma ledvinami, které v brzkých ranních hodinách odebrali tamní lékaři dárcům, do Prahy. Mezitím v IKEM udělali zdejší lékaři u dvou žijících dárců totéž.

„Na letišti došlo k výměně boxů s ledvinami českých a izraelských dárců. My po patnácti minutách odjížděli do IKEM a kolegyně Tamar Ashkenazi odlétala zpět do státu Izrael,“ vysvětlil postup výměny docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Po doručení ledvin na místo určení začaly transplantace.

„Ta výměna zachránila i mého manžela. Jsem šťastná,“ přiznala Naděžda Fuxová z Děčína. Když muži začala kolabovat ledvina, chtěla mu hned darovat svou. „To kvůli jiné krevní skupině nešlo, tak jsme volili skrze IKEM párovou výměnu. Já darovala ledvinu někomu, jehož dárce pomohl mému muži,“ naznačila Fuxová.

Pan Fux podstoupil první transplantaci před 26 lety, kdy mu selhávaly obě ledviny. Byla mu transplantována jedna od zemřelého dárce. Vše bylo dobré, až letos začátkem roku mu začala kolabovat i ta. Musel na dialýzu a začal nový koloběh s hledáním dárce.

Šance pro více pacientů
Důvodem na pohled komplikované akce bylo, že odhodlaní dárci nebyli biologicky kompatibilní s jejich potenciálními příjemci. Bez mimořádné párové transplantace by nabízené ledviny přišly nazmar. „Naši pacienti tady měli sice své žijící dárce, ale ti pro ně nebyli z imunologických důvodů vhodní. Jejich šancí byla jen párová výměna,“ uvedl profesor Ondřej Viklický, přednosta Transplantcentra IKEM.

Lékaři pražského IKEM transplantují jednomu z pacientů ledvinu, která doputovala z Izraele, ve výřezu boxy s orgány.
IKEM spolupracuje v transplantačním programu s Rakouskem, přesněji Vídní, a Izraelem, už delší čas. Spolupráce více zemí skýtá širší nabídku žijících dárců. Lépe se hledají i požadovaná kritéria ledvin, čímž se zvyšuje naděje pacientů na uzdravení. Vhodní dárci a příjemci se zprvu vybírají dle specifického počítačového algoritmu. Až poté následuje logistická a operační část.

Z Vídně se ledviny k transplantaci transportují autem po D1, což se daří sanitce za asistence policie do 3,5 hodiny. Z Izraele měří letecká cesta 2 600 kilometrů. Memorandum o mezinárodním přeshraničním výměnném programu mezi IKEM a izraelským Národním transplantačním centrem bylo podepsáno roku 2019. Od té doby jde o třetí výměnu, poprvé však „dvojnásobnou“. Program transplantací IKEM se nezastavil ani v pandemickém roce 2020, Česko bylo druhou evropskou zemí v počtu provedených transplantací.

Transplantační velmoc
„Česká republika má velmi rozvinutý transplantační program nejen pro ledviny, ale i pro srdce, plíce, játra, slinivku, střeva,“ vyjmenovává přednosta Transplantcentra IKEM Viklický.
V případě pacientů s nezvratným selháním ledvin je transplantace nejlepší léčbou a šancí na prodloužení i zlepšení života.
Jinak jsou odkázáni na opakovanou dialýzu ledvin, hemodialýzu, břišní dialýzu. Pro transplantace existují dvě skupiny dárců – 90 procent činí v ČR zemřelí, ti loni umožnili 415 transplantací.

V menšině jsou dárci žijící. Jde o osoby pacientům blízké, často příbuzné. Druhá skupina pomohla v předchozím roce osmadvaceti pacientům. „Každé tři měsíce zasílá rakouské i izraelské centrum do našeho software data svých pacientů, my je vyhodnotíme a přistoupíme ke společným krokům,“ uvedl Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie.
Technické zádrhele hrozí málo

„Díky vysoké zkušenosti našeho týmu jsou technická rizika v případě párových transplantací minimální. Přesto máme záložní plány pro případné posuny v čase,“ tvrdí Jiří Froněk. Vyjmutá zdravá ledvina vydrží v koncentračním roztoku na ledu i 24 hodin. Čím kratší čas je orgán mimo tělo, tím lépe.

Podle slov přednosty Kliniky transplantační chirurgie Froňka se mezi žijícími dárci vyskytuje specifická skupina altruistů, kteří se pro čin rozhodnou bez příbuzenského vztahu s pacientem. „V Čechách jich není mnoho, naše populace na to není připravena. Nicméně jsou to ti, kdo přetnou dárcovský kruh a umožní záchranu navíc,“ definuje jejich roli Froněk. S altruisty hovoří kliničtí psychologové, aby zjistili, zda jsou jejich pohnutky pevné a hlavně zda se tím naplní jejich lidská očekávaní. Dárce musí přijít s nápadem sám, nelze ho nutit.

„Manžel mě k darování netlačil. To je samozřejmost, miluju ho,“ míní Naděžda Fuxová. „Jsme oba čtrnáct dnů po zákroku a cítíme se dobře. Jen bych ráda osobně poděkovala jeho přímému dárci. Škoda, že to nejde.“

Česká ledvina zachránila nemocného v Izraeli. IKEM spojuje dárce napříč zeměmi
Kontakty lékaři z etických důvodů neposkytují. „Těšíme se na další společný život, na cestování,“ popisuje žena. I ostatní příjemci na obou stranách párové transplantace jsou po zákrocích v pořádku.

X X X

Městská nemocnice Ostrava otevřela stanice pro covidové pacienty

Městská nemocnice Ostrava (MNO) zřídila dvě standardní stanice pro hospitalizaci pozitivních pacientů na onemocnění covid-19. Jejich aktuální kapacita je 27 lůžek. Vznikly místo oddělení Geriatrie F a Chirurgie E.
„V reakci na zhoršující se epidemiologickou situaci a navyšující se počet covidových pacientů, kteří se dostávají do naší péče, jsme byli nuceni znovu vybírat oddělení, která byla reprofilizována a přeměněna na covidová. Od úterý máme dvě standardní covidové stanice s kapacitou 15 a 12 lůžek.

Volili jsme ta oddělení, která již s covidem mají zkušenosti a jejichž personál je na péči o covidové pacienty připraven. Aktuálně se v nemocnici staráme o 12 covidových pacientů, další čtyři s pozitivním výsledkem byli zachyceni při preventivním testování nařízeném mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví v naší LDN,“ uvedl ředitel MNO Petr Uhlig.

Nemocnice je připravena, stejně jako v minulém období, postarat se i o covidové pacienty vyžadující intenzivní péči. Tu zajistí stanice ARO JIP, která stavebně bezprostředně navazuje na standardní covidovou jednotku zřízenou místo Geriatrie F. V nemocnici v tuto chvíli nedochází k žádnému omezení plánované péče.

„Stejně jako v předchozím období jsme se u personálu nesetkali s nějakým masivním nesouhlasem. Samozřejmě, že nikdo nemá radost z toho, že se nám covidové období vrací, všichni si pamatují, kolik fyzických a zejména psychických sil obětovali v období minulém. Nicméně personál vybraných oddělení k této situaci přistoupil zodpovědně a soudržně a jednotky byly připraveny během jednoho dne,“ uvedla náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Marcela Murasová.

V MNO, která nedisponuje infekčním oddělením, je aktuálně vyčleněna jedna z ambulancí v rámci Interní příjmové ambulance, která slouží jako infekční a v ní jsou pacienti ošetřováni ve zvýšeném hygienickém režimu. Protože epidemiologický vývoj není příznivý a kapacita této ambulance přestává stačit, nemocnice se bude zabývat výběrem náhradních prostor. Ty, které nemocnice pro provoz infekční ambulance využívala dříve, prochází v současné době rekonstrukcí, proto budou vyčleněny jiné odpovídající z hlediska logistiky a hygienických zásad.

„Naše nemocnice je připravena postarat se o covidové pacienty i v další vlně, v předchozím období jsme načerpali cenné zkušenosti a včasné zachycení nástupu epidemie je pro zvládnutí situace také zásadní,“ dodal ředitel Uhlig. Andrea Vojkovská

X X X

Peníze zahraničních turistů chybí, zaměstnanci jsou v ohrožení

Asociace cestovních kanceláří České republiky s velkými obavami sleduje vývoj zejména v příjezdovém cestovním ruchu. Vlivem přetrvávajících restrikcí vydávaných státem jsou možnosti příjezdu zahraničních turistů do České republiky stále významně omezeny, mnohdy zakázány, což způsobuje nemalé problémy s udržením pracovníků v oboru i v návazných službách. Pomoci by mohlo obnovení programu Antivirus pro nejvíce postižené subjekty v cestovním ruchu.

„I přesto, že je stále ze strany státu významně omezena možnost příjezdu zahraničních turistů, byla poslední cílená podpora pro cestovní kanceláře a cestovní agentury do října loňského roku,“ uvádí výkonný ředitel asociace, Michal Veber a doplňuje: „Navíc podnikatelé v organizovaném příjezdovém cestovním ruchu dostali minimum a nyní balancují na hraně. Mnoho pracovníků muselo být propuštěno a protože se situace stále nelepší, budou tak ještě propouštět. Bylo by tedy vhodné pro takto poškozené podnikatele zajistit program podpory Antivirus, jako chce nyní zavést vláda pro oblast automotive. Všem zaměstnancům by to rozhodně pomohlo.“

Jedinou cílenou podporou pro cestovní kanceláře a cestovní agentury pracující v příjezdovém cestovním ruchu byl program COVID Cestovní ruch, kde pro cestovní kanceláře byla alokována částka 500 milionů korun. O tu se však dělili ještě s průvodci a cestovními kancelářemi a agenturami, které prodávají zájezdy v tuzemsku a do zahraničí. Do letošního května pak bylo možné využít podpory Antivirus, která měla být nahrazena tzv. kurzarbeitem. Ten však dosud pro podporu zaměstnanosti nefunguje.

„Cestovní ruch generoval ročně pro veřejné rozpočty přes 125 miliard a ještě před covidem v něm pracoval každý 22tý Čech“, konstatuje Martina Košlíková, manažerka asociace a dodává: „Lidé kteří v něm pracují, nechápou, proč je tento segment téměř ignorován i přes svůj nezpochybnitelný přínos v multiplikacích, a to zvláště, pokud je omezen vládními ochrannými opatřeními a nikoliv svou vinou či nedostatkem součástek.“

V roce 2019 se cestovní ruch podílel na tvorbě HDP více než 3 procenty. Spotřeba v cestovním ruchu převyšovala 300 miliard korun, do veřejných rozpočtů z něj plynulo 125 miliard, čímž se téměř 7 procenty podílel na příjmech do státního rozpočtu. Na příjezdech zahraničních turistů nejsou závislí jenom dopravci nebo ubytovatelé, ale také třeba výrobci marmelády nebo jogurtů, které nyní v poloprázdných hotelích nikdo nesnídá. Většina zahraničních turistů sice přicestuje do Prahy, ale z ní vyjíždí do regionů, kterým tak turisté také citelně chybí.

„Oslovili jsme proto ministryni Kláru Dostálovou, kterou jsme požádali o zařazení postižené části podnikatelů v cestovním ruchu do programu Antivirus plánovaného pouze pro oblast automotive,“ sděluje Michal Veber a zakončuje: „Věřím, že za nás bude paní ministryně bojovat a lidé, kteří pracují celý život v cestovním ruchu, budou mít s touto podporou šanci zůstat zaměstnáni do doby, než se restrikce zruší a cestování opět plně otevře.“ Michal Veber, výkonný ředitel ACK ČR

X X X

Setkání Pardubického kraje se zástupci silniční správy polského Dolnoslezského vojvodství se neslo v duchu spolupráce

Rozvoj přeshraniční spolupráce s polským regionem Dolnoslezské vojvodství je jedním z důležitých témat Pardubického kraje. Náměstek pro oblast dopravy Michal Kortyš a radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr jednali s polskými zástupci silniční správy o meteohláskách a dalších projektech silniční a železniční dopravy po obou stranách hranic.

„Projekt meteohlásek sice nepatří mezi ty největší, nicméně to neubírá nic na jeho důležitosti. Digitalizace v přeshraniční silniční a železniční dopravě je potřebná k lepší informovanosti a koordinaci dopravy. A to nejen pro širokou veřejnost, ale také pro integrovaný záchranný systém, který se díky posbíraným datům může přizpůsobit situaci- Záchranáři tak nepojedou například po silnicích, které jsou kvůli počasí nesjízdné, protože to budou dopředu a především včas vědět. V hledáčku pak máme i silniční tahy. K modernizaci máme vytipovány dva úseky silnic v našem kraji, které by navazovaly na silnice v Polsku. Pokud se nám podaří zrealizovat alespoň jednu z nich, budu opravdu velmi rád, “ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Michal Kortyš.

Cílem projektu je zvýšení bezpečnosti přeshraniční mobility, dosažení vyšší informovanosti a zvýšení komfortu v dopravě na obou stranách hranic.
„Na jednání jsme se s polskými zástupci hledali cestu, jak bychom mohli maximálně zužitkovat příležitosti evropských fondů z dotačního programu přeshraniční spolupráce Interreg Česko-Polsko. Evropské finance je možné využít pro projekty realizované současně a společně na území obou sousedních regionů. Rádi bychom z těchto peněz financovali výstavbu silnice z Mladkova do Jablonného nad Orlicí nebo úsek z Žamberku ve směru Kunvald a také projekt digitalizace a telematiky v přeshraniční dopravě,“ upřesnil radní pro regionální rozvoj a evropské fondy Ladislav Valtr.

Součástí jednání bylo plánování silničních projektů, jejichž modernizace nebo výstavba by umožnila vyšší využití hraničních přechodů.  Mezi podporované aktivity se však řadí i přeshraniční železniční spojení. Na schůzce se tak řešila modernizace tratí, jejich homologace nebo možná elektrifikace železniční tratě Lichkov – Králíky.
Kromě řešení nových projektů zástupci zhodnotili projekty i z minulosti, například projekt Zlepšení dostupnosti turistických atraktivit v oblasti masivu Sněžníka. Ing. Pavla Sedláková

X X X

Na Králicku řeší polskou dálnici a nový stavební zákon

Hejtman Martin Netolický jednal v úterý ráno se starostou Dolní Moravy Richardem Novákem a následně také se starostou nedaleké Červené Vody Petrem Marešem. Na Dolní Moravě byl tématem dalším rozvoji služeb pro obyvatele a návštěvníky obce. Jedná se především o rozvoj obecního obchodu, na který obec získala krajskou dotaci na podporu projektů v problémových mikroregionech či o převzetí některých pevnostních objektů do majetku obce. V Červené Vodě pak především o novém stavebním zákonu, zkapacitnění energetické sítě na Králicku či o potenciálním dálničním napojení z Polska.

„Dolní Morava má připravený projekt na vybudování nového obecního obchodu, což by mohlo opět zlepšit nejen dostupnost služeb pro obyvatele obce, ale také návštěvníky. V tuto chvíli řeší majetkoprávní záležitosti a výměnu pozemků s Lesy ČR a v příštím roce by mohli začít stavět,“ řekl hejtman Martin Netolický, kterého starosta Richard Novák informoval o myšlence na převzetí některých pevnostních objektů do majetku obce a záměru vybudovat zde další turistické atraktivity včetně interaktivní prohlídky.

Hejtman se poté přesunul do nedaleké Červené Vody za starostou Romanem Marešem, se kterým řešil mimo jiné problematiku nového stavebního zákona. „Podle nového stavebního zákona by v rámci ORP Králíky nebyl stavební úřad, což by bylo nabourání stávajících vazeb. Proto jsme také předložili krajskou legislativní iniciativu a intenzivně jednáme o odložení účinnosti ve všech stanovených lhůtách minimálně o rok,“ uvedl hejtman Netolický. Starosta Mareš hovořil především o posílení kapacity energetické sítě v celé oblasti Králicka, o které jedná kraj a obce se společností ČEZ. Řeč byla také o silničním napojení na potenciální polskou dálnici S8 z Kladska na hraniční přechod Boboszow. „Po usazení nové vlády chceme jednat s ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic o variantách napojení, protože si nemůžeme myslet, že na nás bude polská strana čekat. Chceme otevřít debatu o možné návazné trase směrem na dálnici D35 do Mohelnice,“ řekl hejtman. Dominik Barták

X X X

Partnerství Vysočiny a Zakarpatí v plném proudu

Opravy dvou venkovských zdravotních středisek v obci Vrchni Vorota a Podvynohradiv, nové střechy na mateřské škole v obci Kamjanské a obci Dobrjanské, nebo nový výtah v Zakarpatském oblastním centru pro léčbu plicních nemocí, to je jen částečný výčet investičních projektů letošní spolupráce Kraje Vysočina a Zakarpatské oblasti Ukrajiny. Čtrnáctý rok spolupráce přinesl i další v pořadí již sedmou základní školu, kde se oficiálně v souladu s místními učebními osnovami začal vyučovat český jazyk a podpora z Vysočiny měla podobu kvalitních učebnic pro místní žáky.
 
Druhá pracovní cesta hejtmana do partnerského regionu byla v doprovodu členů stálé konference a diplomatů hájících zájmy ČR na Ukrajině zaměřena právě na dohled nad průběhem realizace společných projektů. „Ač ani na Ukrajině není ve stavebnictví situace nijak příznivá, daří se dohodnuté rekonstrukce veřejných budov postupně realizovat. Navíc jsme již rozdiskutovali řadu projektů investičních, tak i těch podporujících výměnu zkušeností například mezi složkami integrovaného záchranného systému, či organizacemi z oblasti kultury,“ říká hejtman Kraje Vysočina, Vítězslav Schrek.
 
Za celou dobu čtrnáctileté spolupráce vedení obou regionů dbá na rovnoměrnou podporu celého území Zakarpatské oblasti, přičemž investice směrují jen do budov sloužících široké veřejnosti. Pro rok 2021 Zastupitelstvo Kraje Vysočina schválilo podporu pro Zakarpatí ve výši 5,4 mil. Kč. Financování je zajištěno z poloviny Krajem Vysočina a z poloviny ukrajinskou stranou, a to prostřednictvím dobročinného fondu ViZa. Ten byl založen právě pro zajištění finančních transferů na Ukrajinu.

Přispívá do něj Kraj Vysočina i Zakarpatská oblast Ukrajiny a jsou z něho financovány veškeré projekty partnerské spolupráce. Využívá ho k realizaci svých projektů péče o hroby a památníky československých vojáků padlých na území Ukrajiny i Ministerstvo vnitra ČR a Československá obec legionářská. Od roku 2007 bylo realizováno téměř třista projektů. K partnerství se postupně připojují i města na Vysočině, Jihlava–Užhorod, Pelhřimov–Mukačevo, Třebíč–Rachiv, Žďár nad Sázavou–Chust, Nové Město na Moravě–Mižhirja, Chotěboř–Tjačiv, i nově Telč–Poljana. Meziregionální spolupráce Kraje Vysočina a Zakarpatí je také oficiální částí spolupráce Ukrajiny a České republiky. Ing. Jitka Svatošová