Je to velká tragédie, co se stalo znovu po převratu v roce 1989, protože už jednou krachlo přes 20 bank v ČR a mnoho obyčejných lidí, organizací i firem přišlo na mizinu. Teď je tomu totéž. Kraj Vysočina má u Sberbank přes dvě miliardy, k penězům nemohou ani obce, důchodci, kteří tam mají své žalostně nízké důchody, pár korun a nemohou je získat. A takových případů je mnohem více.

Už dříve podniky i lidé, odborníci požadovali po ČNB, aby si všichni mohli uschovat peníze v ČNB, jako je měl prezident Havel. Dostávali odpověď, že to nejde… Mají si prý uložit peníze ve více bankách. Ale i další banky různých zemí mohou kdykoliv zkrachovat v ČR, když se vymění v zemi vláda, prezident a zahraniční banka u nás zkrachuje. Může to být i banka Francie, Belgie, Itálie, Rakouska, Německa atd. ČNB měla určit jednu nebo dvě silné české banky, v nichž by měli obyčejní lidé, firmy, společnosti atd. finance a záruky ČNB, že nepřijde na mizinu.

Před časem byla v ČNB konference o bankovnictví a zástupci Rakouska se svěřili, že i tam přes 10 bank mělo velké potíže a musela jim pomoci dokonce až EU. Proč tedy EU nemá banku proto členy EU v různých zemích?

X X X

Mezi institucemi, které se zatím nemohou dostat ke všem svým penězům u Sberbank, je i Kraj Vysočina. U českého zastoupení této ruské banky, která doplácí na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, má stále přes dvě miliardy korun. Pro běžné platby měst a obcí už hejtmanství stihlo zřídit nový účet. Účty u Sberbank využíval Kraj Vysočina v posledních letech. Ještě ve čtvrtek večer u ní měl 3,9 miliardy korun. Do České národní banky (ČNB) se mu podařilo převést zatím 1,63 miliardy korun.

„Teď nám zbývá vyřešit 2,365 miliardy korun. K těm jsme poslali papírové příkazy v hodnotě 1,101 miliardy korun. Další příkaz byla výpověď termínovaného vkladu ve výši 700 milionů korun. K oběma těmto transakcím zadaným v papírové podobě nemáme zatím žádnou zpětnou vazbu. Zatím je na účtu nevidíme a nevíme, zda byly odúčtovány Sberbankou,“ řekl ČTK náměstek hejtmana Miroslav Houška.

Jak zdůraznil, platební schopnost Kraje Vysočina v současnosti není omezená. Pro běžné platby ze strany měst a obcí úřad okamžitě zřídil účet nový přímo u ČNB.
Redakci MF DNES hejtman Vítězslav Schrek existenci účtů ve Sberbank s vkladem v řádu miliard potvrdil už v pátek. „Po zvážení všech bezpečnostních rizik jsme se rozhodli převést finance jinam,“ konstatoval s tím, že už od čtvrtka se kraj situaci snaží řešit a peníze převést.

„Nabízeli jedny z nejlepších podmínek na trhu“
To, že Vysočina využívala bankovní účty u Sberbank, potvrdil pro server info.cz i předchozí hejtman Jiří Běhounek (ČSSD). „Bylo to jednak kvůli větší diverzifikaci účtů a portfolia, jednak proto, že banka nabízela jedny z nejlepších podmínek na trhu,“ uvedl Běhounek.

Rozpočet Kraje Vysočina má výdaje téměř 16 miliard korun a příjmy skoro 14 miliard korun, z toho je osm miliard korun ze státního rozpočtu určených na školství a 1,5 miliardy na sociální věci, které přecházejí přes ČNB. Ve Sberbank končí také daňové příjmy kraje.

Hejtmanství teď podle Houšky zajišťuje mechanismus, jak z ČNB platit běžné závazky kraje. Sestavuje také poptávku na poskytovatele služeb jiných bank.
Kraj podle Houšky také zjišťuje, zda bude moci využít pojištění vkladů pro obce a kraje. „Protože je tam podmínka, že vklady má pojištěné pouze ten, který má určitou výši daňových příjmů. A já se domnívám, že my jsme bohužel nad tím limitem. Ale spočítané to ještě nemáme,“ řekl Houška.

Sberbank CZ hrozí ztráta bankovní licence kvůli zhoršení situace banky v souvislosti s odlivem vkladů po napadení Ukrajiny Ruskem. Kroky k odnětí bankovní licence Sberbank CZ dnes zahájila ČNB. Vydala předběžné opatření, kterým bance zamezila nakládání s aktivy a pasivy, včetně poskytování nových úvěrů a přijímání vkladů.

Ve čtvrtek a v pátek se před některými pobočkami banky tvořily fronty lidí, kteří chtěli zrušit služby nebo žádali informace o fungování banky. V Českých Budějovicích dokonce lidé házeli do výlohy banky Sberbank vejce.
Zároveň některé české firmy kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyhlásily bojkot služeb banky. V pátek ve 14 hodin banka uzavřela pobočky, dnes je vůbec neotevřela.

V Jihomoravském kraji má účty u banky dvacítka obcí
Pobočky zavřené, výběry ani převody peněz nemožné, nefunkční online bankovnictví. Také instituce a lidé na jižní Moravě řeší své účty u Sberbank – banky s vazbami na Rusko. „Pokusili jsme se peníze vybrat už v pátek, ale bohužel. Základní provoz městské části to neohrozí, ale příjemné to rozhodně není,“ popsala situaci starostka Nového Lískovce Jana Drápalová (Zelení).

Třeba jihomoravské hejtmanství převody ze svých účtů minulý týden stihlo, nicméně problém přetrvává u dvacítky obcí v kraji. „Výše vkladu je pojištěná do dva a půl milionu, my tu částku naplňujeme, tak snad nám peníze co nejdřív vrátí,“ doufá starosta Ořešení Jan Levíček (STAN).

V Králově Poli a Bystrci pro případ, že některá banka zkrachuje, rozdělili peníze na tři různé účty. „Je ale špatně, že nás stát nevaroval. Bezpečnostní rizika má vyhodnocovat někdo jiný než starosta,“ míní Tomáš Kratochvíl (ČSSD), první muž Bystrce, která má u Sberbank 160 milionů.

V bance má svůj hlavní účet i hokejová Kometa a není jisté, že v případě problémů částku pokryje pojištění. Obavy mají i tisíce Jihomoravanů. 
„Bojím se, že už svoje peníze nikdy neuvidím, protože za ně budou bombardovat Ukrajinu,“ podotkla žena stojící ve frontě před zavřenou brněnskou pobočkou Sberbank.

X X X

Postup proti Rusku? Potvrdilo se, že největší slabinou Evropy je Německo, míní Zlámalová.

Reakce lídrů Evropy na válku, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, byly velmi odlišné. To v pořadu 360° na CNN Prima NEWS řekla analytička webu Echo24 Lenka Zlámalová. Zatímco přístup vlády premiéra Petra Fialy (ODS) i zbytku české politické scény pochválila, německé představitele zpražila s tím, že jsou nejslabším článkem Evropy.

Západ se rozhodl odstřihnout vybrané ruské banky od platebního systému SWIFT a zmrazit aktiva ruské centrální banky, což podle expertů pro Rusko bude znamenat hospodářskou katastrofu. Ve čtvrtek, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu, však postoj Evropy vůči protiruským sankcím nebyl zdaleka jednotný.

Některé země, jako například Polsko, pobaltské státy i Česká republika, od začátku prosazovaly nejtvrdší možný postup proti režimu prezidenta Vladimira Putina. Jiné země však takto rozhodné nebyly. Nejvíce chladný přístup vůči pomoci Ukrajině zastávali Němci.

„Postup vlády Petra Fialy bych hodnotila na výbornou. Tam není co kritizovat, zvlášť když to srovnáváme s vládami jiných zemí. Viděli jsme až ostudné váhání v Německu. Tlak na nejostřejší postup od Fialy je velmi věrohodný. Nejen jeho, ale celé české politické scény. Dlouho jsem neměla tak pozitivní názor na českou politiku,“ zhodnotila Lenka Zlámalová.
Pochválila mimo jiné i přístup prezidenta Miloše Zemana, který se do začátku války ruské strany zastával a varování amerických tajných služeb před ruskou invazí nazval blamáží. Hned ve čtvrtek však přiznal, že se mýlil, strůjce útoku
označil za šílence a vyzval stejně jako Fiala k těm nejtvrdším možným sankcím včetně odpojení Ruska od SWIFT.

Toto rozhodnutí zpočátku s Německem blokovala i Itálie, Maďarsko a Kypr. Nakonec však ustoupily. „Německu to se SWIFT trvalo mnohem déle, ještě v sobotu to odmítalo. Navíc se v tom prohlášení říká, že se to bude týkat jen některých ruských bank. To znamená že nadále poteče ruský plyn do Evropy, za který se bude platit. To je polovičaté,“ kritizovala analytička.
Podle ní za pouze částečným odpojením Ruska ze systému SWIFT stojí opět Německo. „Myslím, že to bude opět německý rukopis. Nová garnitura v Německu je na rozdíl od Angely Merkelové velmi nezkušená. I kvůli tomu se proříkává, že Německo jen cynicky hraje na svou osobní životní úroveň. Je to největší slabina v Evropě,“ doplnila Zlámalová.
Nutno podotknout, že Německo za poslední dny některé svoje postoje už přehodnotilo. Leckoho překvapilo rozhodnutí tamní vlády poslat na Ukrajinu zbraně. To Němci do té doby kategoricky odmítali.

Německý kancléř Olaf Scholz v neděli také prohlásil, že Německo výrazně navýší investice do své armády, které přesáhnou dvě procenta výkonu ekonomiky. Německo, podobně jako některé další členské země včetně Česka, dosud neplní závazek dvou procent HDP na armádu, jak se NATO dohodlo.

X X X

Putin se poprvé od vstupu svých vojsk na Ukrajinu ukázal na veřejnosti. Mluvil s dělníky

Poslední čtyři dny kompletně změnily celý svět. Ruský prezident Vladimir Putin totiž vyslal na Ukrajinu v rámci „mírové mise“ armádu a rozpoutal válku v Evropě. Teď se Putin poprvé po oznámení této mise objevil na veřejnosti. Mluvil s dělníky na stavbě území výzkumného a výrobního centra M. V. Chruničeva a během projevu jim poděkoval.

Hlava Ruské federace v neděli navštívila území Státního kosmického vědeckovýrobního střediska M. V. Chruničeva, kde probíhá rozsáhlá reorganizace včetně výstavby několika budov.
„Abych byl upřímný, ani jsem nečekal, že tady uvidím tak seriózní tým. Předem chci říci, že mnoho lidí zřejmě těm, kteří zde pracují, závidí, protože stavba je opravdu velmi důležitá a grandiózní,“ řekl Putin během svého projevu k dělníkům.
Podle kremelské tiskové agentury v důsledku reorganizace dostalo práci více než 50 tisíc lidí. Putin zdůraznil, že plány jsou velké. Centrum je významné nejen pro vesmírný průmysl, ale i pro celé Rusko.

Mezi poslední veřejně známé Putinovy kroky patří nedělní rozkaz uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, jak uvedly agentury. Podle ruského prezidenta se tak děje v reakci na agresivní prohlášení vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu Ruska.

„Agresivních vyjádření na adresu naší země se dopouštějí i vysocí představitelé předních zemí NATO, a proto přikazuji ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu, aby uvedli síly (jaderného) odstrašování ruské armády do zvláštního režimu bojové pohotovosti,“ řekl Putin podle agentury TASS během dnešní porady v Kremlu, které se zúčastnil ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov. Putin si také postěžoval na to, že Západ přijímá nelegitimní sankce proti Rusku.

X X X

USA vypověděly 12 pracovníků ruské stálé mise při OSN. Rusko označilo krok za nepřátelský

USA vypověděly ze země 12 pracovníků ruské stálé mise při OSN, kteří podle nich vyvíjeli aktivity odporující jejich diplomatickému statusu, řekl zástupce velvyslankyně USA při OSN Richard Mills. Vykázaní Rusové ohrožovali národní bezpečnost Spojených států dodal. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja označil krok za nepřátelský a upozornil, že Moskva na něj odpoví, „protože taková je diplomatická praxe“.

Něbenzja řekl novinářům, že ruští diplomatičtí pracovníci musí opustit USA do 7. března. Téma pak vznesl na začátku pondělního jednání Rady bezpečnosti OSN, které je věnované humanitární situaci na Ukrajině, kde Rusko ve čtvrtek zahájilo invazi.
Podle ruského velvyslance se jedná ze strany USA o nepřátelský krok, který navíc odporuje závazkům, jež mají Spojené státy jako jedna ze sídelních zemí OSN.

„Tyto diplomaty jsme požádali, aby odešli ze Spojených států, protože podnikali aktivity, které neodpovídaly povinnostem a závazkům, jež mají jako diplomaté,“ odvětil Mills. USA se k vypovězení podle něj uchýlily, „aby (ruští pracovníci) nepoškodili národní bezpečnost hostitelské země“. Rozhodnutí je podle něj zcela v souladu s dohodou, jež zřizuje hlavní sídlo OSN v New Yorku.

Podle agentury AFP není jasné, zda vypovězení souvisí s ruským útokem na Ukrajinu, kvůli němuž se Moskva dostává do stále větší diplomatické izolace. Není rovněž jasné, zda se vypovězení netýká i samotného Něbenzji.
Ruská stálá mise při OSN má asi stovku pracovníků, píše AFP s odkazem na zdroj z ruské diplomacie.

X X X

Putin naznačuje, že je schopen povýšit konflikt na jaderný. Je to psychologický tlak, myslí si expert

Rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina uvést do stavu pohotovosti jaderné síly odsoudily západní země i Severoatlantická aliance. Co vlastně nařízení šéfa Kremlu znamená? „Je to jasný psychologický krok Ruské federace, jaderné zbraně jsou efektivním nástrojem ruské bezpečnostní strategie. Prezident Putin to tímto aktem prokázal,“ říká pro Radiožurnál odborník na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Ruský prezident byl záměrně velmi teoretický. Stupeň bojové pohotovosti, který zmínil, de facto neexistuje. Byl to psychologický tlak,“ říká Bříza. Ruské jaderné síly mají podle něj čtyři stupně bojové pohotovosti a ani jeden z nich se přesně nejmenuje tak, jak to Putin zmínil.
V tuto chvíli na odpalovacích zařízeních má Ruská federace 1550 hlavic, ve skladech dohromady kolem 4500, upřesňuje Vlastislav Bříza.

„Chtěl tím jasně naznačit, že je připraven v případě eskalace konfliktu a zapojení některých zemí, především zemí NATO, konflikt povýšit na jaderný. Předpokládám, že jde o rétorickou frázi a v tuto chvíli bych neměl žádné zásadní obavy, že by k tomu mohlo dojít,“ uklidňuje.
Proces pro odpálení ruských jaderných raket je ve srovnání se Spojenými státy mnohem méně přehledný. Jisté je, že prochází několika stupni.

„Přímý rozkaz vydává vrchní velitel ozbrojených sil, tedy prezident. Nicméně k odpálení salvy jaderných raket je potřeba výkonná služba. Vedle prezidenta tedy o odpálení raket zřejmě rozhoduje i ministr obrany a náčelník generálního štábu,“ vysvětluje Bříza.
Zároveň dodává, že právě tito dva členové velení byli přítomni, když Putin podepisoval rozkaz k aktivaci jaderné bojové pohotovosti.
„Určitě to není tak, že prezident Putin rozhodne a všichni slepě tento krok vykonají,“ shrnuje s odkazem na období studené války, kdy měli na proces odpálení vliv i nižší operační důstojníci.
„Tyto pojistky tam jsou a ruský jaderný arzenál je ve špičkovém stavu, to je potřeba zmínit. Vylučuji možnost nějaké nehody,“ zdůrazňuje Vlastislav Bříza.

X X X

VZP čeká kvůli zmrazení plateb státu za pojištěnce téměř dvojnásobný schodek

Kvůli zmrazení plateb za státní pojištěnce na loňské úrovni očekává letos Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) o pět miliard korun vyšší schodek. Původně plánovala schodek 5,9 miliardy korun, nyní pracuje s předpokládaným deficitem 11 miliard korun, který pokryje ze svých rezerv. V pondělí to řekl ředitel VZP Zdeněk Kabátek.

Kabátek uvedl, že díky asi o 3,5 procenta vyššímu výběru pojistného skončilo loňské hospodaření největší tuzemské zdravotní pojišťovny lépe, než očekávala. VZP předpokládala, že loňský rok uzavře s deficitem 9,5 miliardy korun, ale konečný výsledek zřejmě bude minus čtyři miliardy korun. Zůstatek na běžném účtu tak ke konci roku 2021 činil necelých 12 miliard korun.

Minulá vláda zvýšila od ledna letošního roku platby za děti, seniory a nezaměstnané o 200 korun na 1 967 korun za měsíc. Podle platného nařízení stát od ledna odvádí do systému veřejného zdravotního pojištění tyto navýšené částky. 
Nynější kabinet ale minulý týden schválil zákon, podle kterého se od 1. července odváděná částka sníží na 1 567 korun tak, aby průměr za celý rok dosahoval loňské úrovně. Zmrazením plateb kabinet ušetří asi 14 miliard korun. Z celkové uspořené částky by měl být dopad do rozpočtu VZP minus osm miliard. 

„Makroekonomické predikce ale vypadají optimističtěji, zlepšují se nám parametry pro příjmovou část,“ konstatoval Kabátek. Podle něj tak bude zmrazení plateb znamenat výpadek příjmů ve výši pět miliard korun, o což se tedy navýší i letošní plánovaný schodek. „Teď po zohlednění všech těch parametrických změn pracujeme se saldem zhruba minus 11 miliard korun,“ doplnil. Na konci roku by tak VZP na běžném účtu měla mít asi miliardu korun.

Pojišťovna počítá s tím, že letos dostojí všem svým závazkům vůči smluvním partnerům včetně závazků, které jsou nad rámec úhradové vyhlášky. „Budeme to plně krýt z našich rezerv,“ dodal Kabátek.

Vláda zmrazí platby za státní pojištěnce. Odbory mají stávkovou pohotovost
Zmrazení plateb za státní pojištěnce kritizovaly mimo jiné odbory. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek minulý týden řekl, že od příštího roku chystá automatickou valorizaci těchto plateb. Od toho, jaké budou příští rok platby za státní pojištěnce, se odvíjí i to, s čím půjdou pojišťovny do dohodovacího řízení o úhradách poskytovatelům zdravotní péče pro příští rok. 
Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest zbývajících pojišťoven s asi 4,7 milionu pojištěnců, už uvedl, že pokud se platby příští rok nenavýší, bude nezbytné snížit úhrady poskytovatelům zdravotní péče.

X X X

Generál Šedivý: Rusové podcenili morálku Ukrajinců, masivní útok teprve čeká?

Bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin ještě neřekl poslední slovo a chystá se na brutální útok na Ukrajinu. Podle něj však dosavadní ofenzivu podcenil tím, že nasadil vojáky základní služby. Podle Šedivého učinil také zoufalý krok tím, že najal Vagnerovce, kteří mají zavraždit prezidenta Zelenského.

Jiřího Šedivého na válce mezi Ruskem a Ukrajinou nejvíc překvapily dvě skutečnosti.
„Předně se Ukrajinci brání velmi dobře, promyšleně a hlavně s entuziasmem. A za druhé jsem překvapen nesprávnými plánovacími kroky a součinností ruské armády. A to je dnes stojí hodně lidských obětí i ztrát na technice.“
Generál si myslí, že Rusové podcenili morálku Ukrajinců. „To svědčí o tom, že nejsou schopni se dostat do blízkosti Kyjeva, kam směřoval pravděpodobně jejich hlavní úder. Nedostali se ani přes Charkov, kde je víc procent ruské populace.“

Podle bývalého náčelníka generálního štábu je překvapivé, že Rusové předvádějí starý statický způsob boje, který se podobá taktice 2. světové války. Přitom mají kvalitní techniku, silné vrtulníkové letectvo k provedení taktických vzdušných výsadků, disponují i lehkou technikou k provedení hlubokých útoků.
To ale zatím nepředvedli a místo toho se vysilují bojem v Charkově. Podle něj útočníci špatně vyhodnotili stav ukrajinské společnosti a také toho, co mohli reálně od obránců očekávat.

„Zároveň se děje totéž, co se už dříve stalo Sovětskému svazu v Afghánistánu a následně i poté v Čečensku, tedy že poslali do boje vojáky základní služby. A to je nemyslitelná věc. Ukazuje se to na těch různých krátkých šotech, kde jsou představováni zajatí ruští vojáci. Ti nemají morálku jako Ukrajinci. Navíc často nevědí, kam vlastně přišli a za jakým účelem,“ popisuje situaci generál.

Zároveň ale upozorňuje, že Rusko skutečně disponuje obří armádou, která by mohla použít mnohem agresivnější formy boje včetně bombardování. „Rusové mají obrovský potenciál. Jak v letectvu, tak v dělostřelectvu a raketovém vojsku.“

Putin zatím vyčkává s brutálním útokem.

„Ale zdá se mi, že zatím opravdu nechtěli provést masivní, velmi výkonné útoky, při kterých dojde k likvidaci zalidněného území, případně k masovému zabíjení ukrajinských obránců. Ale myslím si, že teď se k tomu vrátí a do této situace se dostaneme,“ varuje generál Šedivý.

Podle něj je z reakce Ukrajinců překvapený i samotný prezident Vladimir Putin. „Asi si představoval, že Ukrajinci budou ruskou armádu vítat, budou vojákům mávat, přinášet chléb a sůl. Ale děje se pravý opak.“
„A je tu ještě jeden aspekt, který Putin nepředpokládal. A to je velmi jednotná odezva mezinárodního společenství. Právě ta bude brzdit Rusy v tom, aby nepoužili ty nejbrutálnější metody válčení, tedy opravdu těžké zbraně.“

Ale i na tyto metody se podle Šedivého musíme připravit. „Ze záběrů, které vidíme z fronty, lze rozeznat těžké dělostřelectvo, velkorážní 200milimetrové minomety, samozřejmě velký počet obrněné techniky, tanků. Ale v bojích ve městech zatím vidíme jen lehká vozidla. Takže až se dokončí obchvat Kyjeva, možná i Charkova, lze předpokládat, že Rusové skutečně, pokud se jim nepodaří do Charkova a do Kyjeva proniknout, spustí tu velmi těžkou bitvu s těžkými zbraněmi.“

Podle Šedivého touto taktikou zřejmě ovládnou otevřený terén. Problém nastane ve městech. Pokud je budou chtít Rusové skutečně ovládnout, budou muset použít nejtěžší techniku, což přinese obrovské ztráty na životech.
Vagnerovci jsou zoufalým krokem

Jiří Šedivý se vyjádřil i k tomu, že v oblasti Kyjeva působí 400 ruských žoldáků, kteří mají na příkaz Kremlu zavraždit prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ministry, a připravit tak půdu pro převzetí kontroly nad metropolí Kyjevem.
Soukromá milice, která je známá pod názvem Vagnerova skupina, už v minulosti působila ve službách Kremlu například v Mali, v Sýrii nebo v Libyi. „Tohle je zoufalý krok. Zatím se Rusům nepodařilo dostat do vládní čtvrti a zajmout prezidenta a jeho ministry speciálními průzkumnými oddíly, které do Kyjeva pronikly.“

„To jsou skutečně lidé, kteří si válčení a bojování vybrali jako svůj životní styl. Jsou velmi krutí, vrazi na špinavou práci, kterou dostávají často i od Putina. Ale Putin pozval i Kadyrovovu speciální čečenskou gardu. To jsou islámští radikálové, kteří se chovají stejně bezohledně jako Islámský stát,“ upozorňuje Šedivý.
Podle něj sice byla část těchto zabijáků, včetně jejich velitele, zlikvidována. „Ale kdyby došlo ke střetu s těmito bojovníky, tak by Ukrajincům šlo opravdu doslova o život.“

Vagnerovci jsou podle Šedivého vážným bezpečnostním problémem, který bude v budoucnu muset mezinárodní společenství řešit. Tato soukromá milice totiž nepodléhá platné válečné legislativě a často si beztrestně dělá, co chce.
Opatrně se členstvím v EU a NATO
A jak se generál Šedivý staví k urychlenému přijetí Ukrajiny do EU a NATO? „Vím, že ukrajinský prezident velmi tlačí na to, aby se jeho země stala členem Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ale to není jen otázka toho, jestli někdo umí bojovat a jestli je hrdina.“

„To jsou věci, které jsou spojené se změnou zákonů, změnou ekonomiky, připraveností společnosti. A to si myslím, že by si měli představitelé Ukrajiny uvědomit a netlačit na EU a NATO. Stát se členy těchto organizací jen proto, že bojují za svůj národ?“ ptá se bývalý náčelník generálního štábu.

„Jistě, bojují správně a dobře,“ míní Šedivý. „Ale je třeba si připomenout, že po vstupu do EU ztratily například pobaltské státy nebo Rumunsko a Bulharsko velkou část obyvatel, kteří odešli do střední nebo západní Evropy. Takže místo 40 milionů by pak mohla mít Ukrajina třeba pouze 35 milionů obyvatel.“

Rozdělí se Ukrajina na proevropskou západní a proruskou východní část? Budou úspěšná jednání Ruska a Ukrajiny na hranicích s Běloruskem? A je Česko připravené na případnou bezpečnostní hrozbu z východu?

X X X

Ruský debakl? Putinovi nejbližší mu nesmí říct pravdu, mohl by je popravit?, míní expert

Obrovský a nečekaný odpor Ukrajinců i značné ruské ztráty. Proč se invaze Putinovy armády nevyvíjí podle prezidentových představ, rozebíral ve vysílání CNN Prima NEWS vojenský analytik Lukáš Visingr.
Přibližně pětikilometrový ruský vojenský konvoj asi 60 kilometrů od Kyjeva zachytily v neděli večer satelitní snímky americké společnosti Maxar. V konvoji jsou prý tanky, vozidla pěchoty, samohybné dělostřelecké zbraně či cisterny s palivem.
„Konvoj mě fascinuje. Nechápu, který vojenský ‚génius‘ pošle po jedné dvouproudé silnici vozidla pěkně naskládaná za sebou. Navíc po vozovce, která vede bažinami a lesy, není kam uhnout. Lepší cíl pro ukrajinské letectvo a dělostřelectvo si nedokážu představit. Pokračuje ruský diletantismus,“ okomentoval záběry Visingr.

Nikdy si prý nedokázal představit, že armáda světové velmoci může něco takového předvádět. Zda Ukrajina už na konvoj zaútočila, není zatím jasné. Už v pondělí ráno se ale objevily zprávy o tom, že ukrajinské jednotky před Kyjevem výrazně ruskou kolonu narušily a znemožnily její zásobování.

„Ukrajinci se dál brání a Rusové už nasadili své nejmodernější tanky T-90. Minimálně o tři už přišli, opěvované ochranné systémy nefungují,“ dodal. Stále více se spekuluje, že ruská invaze nejde tak, jak si Moskva představovala. Podle Visingra ale prezident Vladimir Putin nemusí mít přesné informace o tom, jak válka skutečně probíhá.
„Jeho nejbližší mu nemohou říkat, jaké jsou ztráty, protože by se rozzuřil, nechal je odvolat, možná popravit,“ zhodnotil analytik.
Putin také v neděli nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Tvrdil, že se tak děje v reakci na „agresivní prohlášení“ vedoucích představitelů členských zemí Severoatlantické aliance na adresu jeho země.
Rusové už během bombardování ukrajinských měst měli použít opakovaně takzvané vakuové bomby. Tyto zbraně jsou přitom zakázané ženevskými úmluvami.

X X X

Jednání s podnikatelem Kočkou soudkyně Cukerová odročila. S obžalobou nesouhlasím, řekl předtím

Čtveřice obžalovaných v rozsáhlé kauze údajných daňových podvodů, ve které figuruje i pražský podnikatel Jan Kočka, uzavřela se státním zastupitelstvím dohodu o vině a trestu. V pondělí to řekl žalobce Jan Scholle. V případu je viněno 26 lidí a čtyři firmy, podle státního zástupce zkrátili daně o zhruba 150 milionů korun. Kočka novinářům řekl, že s obžalobou nesouhlasí.
Jednání v pondělí kvůli několika pozdním omluvám nezačalo. Předsedkyně trestního senátu Veronika Cukerová ho odročila na 28. března. Hlavní líčení je prozatím naplánováno do listopadu.
Skupina podle obžaloby v letech 2013 až 2018 založila více než 20 obchodních společností, část z nich ale nevykonávala žádnou reálnou činnost. Obžalovaní údajně fakturovali neexistující služby, například úklidové.

Zkrátili tak daň z přidané hodnoty o zhruba 76 milionů a daň z příjmu právnických osob o 68 milionů korun. Deseti z nich hrozí tresty pět až deset let vězení. Zpovídají se z trestných činů zkrácení daně a legalizace výnosů z trestné činnosti.
Ke skupině, které hrozí nejvyšší trest, patří podle obžaloby i Kočka. „S obžalobou nesouhlasím,“ prohlásil v pondělí před vstupem do soudní síně. Dále se k věci nechtěl vyjadřovat s tím, že svoji verzi uvede u hlavního líčení. Také státní zástupce nechtěl komentovat, jak vysoké tresty dostala čtveřice lidí, která uzavřela dohodu o vině a trestu. Uvedl pouze, že v podstatě odpovídaly návrhům v obžalobě.

V kauze figurují také čtyři společnosti, mimo jiné Kočkova úklidová firma Prostor. Rodina Kočkových proslula mimo jiné pořádáním Matějských poutí na holešovickém Výstavišti. Bratra Jana Kočky zastřelil v roce 2008 v pražské restauraci Monarch Bohumír Ďuričko, soud ho poslal na 12,5 roku do vězení.

Žalobce navrhl poslat Kočku a spol. do vazby. Viní je z loupeží a vydírání
Kočka spolu se dvěma dalšími muži čelí také obvinění z vydírání. Trojice podle policie napadla sedmapadesátiletého muže a nutila ho k převodu firmy.

X X X

Soud projedná případ detektiva, kvůli jehož vyšetřování byli odposloucháváni advokáti ve věznici

ČAK už dříve zdůraznila, že pokud obviněný nemůže mluvit se svým obhájcem důvěrně, jde o porušení jeho ústavního práva na obhajobu i na spravedlivý proces
Městský soud v Brně má začít projednávat obžalobu policistů Vladimíra Machaly a Jitky Broďákové, kteří vyšetřovali machinace s byty v Brně. Detektiv Machala obvinil z machinací s byty bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Jenže Machalu pak začala vyšetřovat a stíhat stíhat Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Machala je obviněn mimo jiné z toho, že měl údajně předávat poznatky z vyšetřování svému informátorovi Petru Kosmákovi, který je stíhán ve známé brněnské kauze Stoka. V rámci vyšetřování byl kvůli Machalovi na půl roku povoleny odposlechy všech deseti výslechových místností ve vazební věznici Brně-Bohunicích. A v rámci odposlouchávání byly nezákonně zaznamenány i rozhovory advokátů s klienty.

Případ, který rozsahem a zásahem odposlechů vzbudil velkou pozornost nejen v právnických kruzích, ale i mezi zákonodárci, bude rozplétat senát brněnského městského soudu vedený Jaroslavem Chocholou.
Oč v kauze jde? Brněnský policista, nadporučík Vladimír Machala, vyšetřoval od léta 2018 kauzu machinací s městskými byty v Brně. Detektiv obvinil z machinací s byty bývalého starostu Rojetína na Brněnsku Pavla Hubálka. Podle Machaly se měl Hubálek dopustit podvodu s obecními byty hned v několika případech. Škoda se podle odhadů detektivů mohla vyšplhat přes hranici deseti milionů korun. Kriminalisté při vyšetřování zjistili, že měl Hubálek používat k přidělování obecních bytů padělaná razítka městských úřadů a firmy, která nemovitosti v Brně spravuje.

Zájemcům o obecní byty měl Hubálek podle zjištění vyšetřovatelů předávat zfalšovaná potvrzení a smlouvy k užívání bytů na hlavičkovém papíře brněnského magistrátu s padělaným podpisem. Hubálek pak měl těmto zájemcům přidělovat byty, od kterých disponoval klíči. Za jejich přidělování pak měl dostávat od „vyřízených“ zájemců provize.

Z vyšetřovatele složité kauzy se ovšem Vladimír Machala stal rázem obviněným, když ho předloni v únoru začala s kolegyní Jitkou Broďákovou stíhat Generální inspekce bezpečnostních sborů. GIBS sdělila šéfovi brněnské hospodářské kriminálky obvinění v půlce předloňského února.

Petr Kosmák je bývalým vedoucím úředníkem na radnici Brna-střed a je obžalován v rámci kauzy Stoka. Kosmák byl podle Vladimíra Machaly jeho informátorem a účastnil se mimo jiné jako takzvaná nezúčastněná osoba domovní prohlídky u Hubálka.

Mohl zmařit objasnění, tvrdí prokurátorka
Vladimír Machala si měl být podle dozorující žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petry Lastovecké vědom, že svým jednáním může zmařit řádné objasnění věci, protože Petr Kosmák se pohybuje v prověřovaném prostředí s vazbami na možné podezřelé osoby a s tímto jednáním, tedy sdělováním neveřejných informací nepřestal ani poté, co získal informaci o možném podezření o zapojení Petra Kosmáka do trestné činnosti Pavla Hubálka a informace o možném rozsahu prověřované trestné činnosti a množství osob do této trestné činnosti zapojených, tak přesto i nadále uvedené informace Petru Kosmákovi sděloval a ten je sděloval dál do zájmového prostředí, čímž způsobil, že došlo k úniku informací o prověřování rozsáhlé korupční

trestné činnosti přímo k osobám, které se na této trestné činnosti měly podílet.
„Tedy jako úřední osoba, v úmyslu opatřit jinému neoprávněný prospěch, vykonával svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,“ tvrdí Lastovecká.
Přizváním Kosmáka k domovní prohlídce měl Machala podle Lastovecké zpochybnit zákonnost provedení předmětné domovní prohlídky a použitelnost zajištěných důkazů.

„Tedy jako úřední osoba v úmyslu opatřit sobě i jinému neoprávněný prospěch, vykonával
svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,“ tvrdí dále Lastovecká.
Machala s Broďákovou jsou dále obžalování kvůli údajnému zneužití zvláštních finančních prostředků ve výši 9 tisíc korun.
Zadrátované místnosti
Kvůli celkem banální kauze byly v neobvyklé šíři nasazeny odposlechy v brněnské vazební věznici v Bohunicích. A v rámci odposlechové féerie byly zaznamenány i rozhovory obhájců s klienty.

Faksimile povolení ke sledování v brněnské vazební věznici.
Proti nahrávání advokátů a jejich klientů se už postavila Česká advokátní komora. Kauza se dostala už i na parlamentní půdu, kde se jí zabývala kontrolní komise přezývaná Velké ucho. Zatím nevynesla svůj verdikt.
Mezitím se brněnského obhájce Richarda Nováka, o jehož odposlouchávání už není žádných pochyb, zastala Unie advokátů, které je členem. Čtvrtého a šestého února 2019 nahrály odposlechy ve věznici v Brně-Bohunicích rozhovor brněnského obhájce Nováka a jeho klienta Pavla Hubálka.

„Je evidentní, že se orgány činné v trestním řízení potřebovaly dostat k dalším informacím, které by mohly získat pouze takovými odposlechy, k jejichž realizaci by nikdy zákonnou cestou nezískaly povolení,“ tvrdí unie.
Advokát s klientem byl odposlouchávaný, přestože správcům techniky, i později vyšetřovatelům a státním zástupcům, muselo být jasné, kdo se s kým baví. Přesto nebyla tato komunikace zničena, jak má dle pravidel být, ale naopak založena do trestního spisu.

Rozhovory obhájců s klienty nesmí policie ani státní zastupitelství jakkoli použít a mají být po identifikaci mluvčích ihned zničeny. V tomto případě se tak však nestalo. Ba naopak, přepis rozhovoru byl „zprocesněn“ a vložen do trestního spisu. A podle všeho nejde o jediný případ.

Advokát Richard Novák potvrdil informace Ekonomického deníku, že to byl on, kdo hovořil ve výslechové místnosti vazební věznice v Bohunicích v době, kdy byly popisované rozhovory s jeho klientem Hubálkem nahrány.
Jak se řeší odposlechy v brněnské vazební věznici, dostali jsme informaci, kterou jsme si i ověřili, že 4. 2. 2019 a 6. 2. 2019 jste byl ve výslechovce s Pavlem Hubálkem vy. Můžete to potvrdit?

Myslím si, že můžu, ano.

A chtěl byste se k tomu nějak víc vyjádřit? Budete v tomto ohledu podnikat nějaké kroky? Řešíte to třeba s Českou advokátní komorou, nebo s Unií obhájců?

Určitě, už jsem oslovil ČAK, když jsem zjistil, že se tím má zabývat. Oslovil jsem věznici, oslovil jsem GIBS a Vrchní státní zastupitelství s dotazem, zda se mě problematika těchto odposlechů také týká a čekám na odpověď.

Myslíte si, že to je formálně i z hlediska práva, v pořádku? Že jste byl odposlechnut, nahrán?

Myslím si, že kdybyste se ptal kohokoliv, tak vám všichni řeknou, že je naprosto nezákonné, aby byl prováděn odposlech mezi klientem a advokátem.

Očekáváte, že se něco bude dít? A co konkrétního by se mělo podle vás dít? Například, že by za tuto nezákonnost měl někdo nést odpovědnost?

Přes třicet let bojuji za spravedlnost pro pachatele trestných činů. Aby si to někdo špatně nevysvětloval, mám tím na mysli, aby se k nim přistupovalo podle zákona, a aby se neporušovaly normy trestního práva a trestního řízení. A aby se, jak se dnes moderně říká, neohýbaly paragrafy.

Jsem sice v některých konkrétních věcech vázán mlčenlivostí, to jistě chápete, ale můžu skutečně říct, že pokud by se to skutečně mělo týkat mě, protože toho pána zastupuji a zastupoval jsem ho v té době, tak budu samozřejmě chtít, aby to bylo nějak vyšetřeno. Jsem připraven se i hájit proti tomu, zatím ani nevím, co tam vůbec je. A nechci se ani domnívat, co by tam všechno mohlo být nahrané mezi mnou a dalšími klienty. Já jsem tam v té době chodil i za řadou jiných lidí. A nejenom já. Budu chtít, aby to bylo řádně vyšetřeno.

Advokát Richard Novák, jehož hovory s klientem byly odposlouchávány v brněnské vazební věznici. Foto: Richard Novák
Doba pořízení odposlechu Nováka s Hubálkem se přesně kryje s povolením ke sledování a odposlouchávání deseti výslechových místností v brněnské věznici, o které požádalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci.
Povolení k odposlechu všech výslechových místností, kam se mohl Machala dostavit, bylo vydáno od 17. listopadu 2018 do 7. května následujícího roku. Vydal jej brněnský soudce Libor Hanuš.

Inkvizitorsky přehnaná horlivost

Vladimír Machala i Jitka Broďáková konstrukci obžaloby odmítají. Podle dřívějšího vyjádření Machalova advokáta Pavla Hály je zřejmé, že v dané věci se vyskytují „nikoliv ojediněle vzájemné souvislosti a provázanosti policejního orgánu Generální inspekce bezpečnostních sborů, dozorujícího státního zástupce, policejního orgánu Národní centrály proti organizovanému zločinu a obviněných Hubálka a Kosmáka“.

„Kde jejich prověřování, podání úředních záznamů, či výslechů jsou v rozporu s trestními předpisy. Jsou u orgánů činných v trestním řízení motivovány inkvizitorsky přehnanou ´služební horlivostí´, rivalitou, záští, nechápáním operativní činnosti odboru hospodářské kriminality, nechápáním vytěžování informátorů, neznalostí chránění povinnosti jejich utajování, které vyústily ve štvanici a mediální senzaci na úkor obviněných Vladimíra Machaly a Jitky Broďákové.
Pavel Hála tvrdí, že vyšetřovatelé, ani žalobkyně, nedostáli své zákonné povinnosti při prověřování a vyšetřování dané věci.
„Orgány činné v trestním řízení se nechaly unést subjektivním přístupem ve věci, v rovině podjatosti a to ve všech stupních, což zakládá desítky otázek – proč? Nastal tedy stav, kdy ochrana základních kautel zákona o trestním řízení soudním byla porušena,“ tvrdí brněnský advokát.

Hála už před necelým rokem konstatoval, že je nezbytné, aby dozorující státní zástupce zastavil Machalovo stíhání.
„Aby věc vrátil k dalšímu doplnění vyšetřování policejnímu orgánu, případně nazná-li skutečnosti a okolnosti, že je nezbytné podat obžalobu proti obviněným, pak nechť se vážená paní státní zástupkyně vyloučí z dozorování této věci,“ uzavřel svůj podnět na Vrchní státní zastupitelství v Olomouci Pavel Hála.

Vrchní státní zastupitelství v Olomouci s Ekonomickým deníkem dlouhodobě nekomunikuje. Žalobkyně Petra Lastovecká se odmítá vyjadřovat v této věci i dalším médiím. Jan Hrbáček, Ekonomický deník, ceskajustice.cz

X X X

SOUDCE TEPLIC VIRAGA POSTIŽEN ZA PRŮTAHY, SOUDKYNĚ WILDOVÁ Z CHEBU REZIGNOVALA

Teplickému soudci snížil kárný senát za průtahy plat, chebská soudkyně rezignovala
Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) v čele s předsedou Tomášem Langáškem schválil dohodu o kárném provinění a opatření, kterou byl soudci Okresního soudu (OS) v Teplicích Milanu Viragovi za průtahy snížen plat. Senát také zastavil řízení o nezpůsobilosti se soudkyní chebského soudu, protože na funkci sama rezignovala.

Kárnou žalobu na soudce civilního úseku OS v Teplicích Milana Viraga podával dnes již bývalý předseda OS Jan Tichý, který se mezitím stal předsedou OS v Děčíně. Prověrkou byly totiž u soudce Viraga zjištěny průtahy v 16 věcech v průběhu více jak dvou let, přičemž ve 13 věcech byly průtahy delší než rok. Posléze byla kárnému senátu předložena dohoda o kárném provinění a opatření.

Soudcem je Milan Virag od roku 1986, první kárný postih přišel již v roce 1987 a od té doby dostal (1998, 2010, 2x 2012, 2018) 5 výtek za průtahy.
Jakkoliv kárný senát konstatoval, že navržené opatřením v podobě snížení platu o 10% na tři měsíce se jeví vzhledem k závažnosti kárného provinění a rozsahu zjištěných průtahů jako velice mírné, nelze je považovat za zjevně nepřiměřené. A proto navrženou dohodu schválil.

Kárný senát zohlednil především sebereflexi soudce, jež se projevila už v jeho vyjádření k výsledkům prověrky před podáním kárného návrhu. Soudce Virag si měl také podle kárného senátu svá pochybení a jejich dopady uvědomovat v průběhu celého řízení a v řadě věcí již učinil úkony směřující k jejich skončení. Stejně tak kárný senát soudci připsal k dobru vůli k uzavření dohody.

Kárný senát dnes také zastavil řízení o nezpůsobilosti se soudkyní OS v Chebu Soňou Wildovou, které inicioval předseda chebského soudu. Podle předsedy soudu Milana Homolky totiž nepříznivý zdravotní stav dlouhodobě nedovoluje vykonávat Wildové funkci soudkyně. Soudkyně ovšem zaslala na konci ledna Kanceláři prezidenta republiky svoji rezignaci a jako soudkyně tak skončí 30. dubna. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

GIBS monitoruje veřejná vyjádření o ruské invazi

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) monitoruje veřejná prohlášení na demonstracích i sociálních sítích, která schvalují útok Ruska na Ukrajinu nebo vyjadřují podporu vedení Ruska. V tiskové zprávě inspekce upozornila, že trestněprávní limity svobody projevu se týkají i všech příslušníků bezpečnostních sborů a jejich zaměstnanců.
„GIBS tyto projevy v kybernetickém prostoru monitoruje a v případě, že vyvstane podezření z protiprávního jednání, ihned začne konat z úřední povinnosti. Apelujeme proto na všechny, aby se zdrželi výroků na sociálních sítích, které by mohly vést k podezření ze spáchání trestného činu,“ uvedla mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž v sobotu upozornil, že podobná veřejná prohlášení mohou být za současných okolností posuzována jako trestný čin. Šéf žalobců podotkl, že podle Listiny základních práv má každý právo vyjadřovat své názory, avšak i svoboda projevu má v demokratickém právním státě své limity. Česká policie v neděli uvedla, že již eviduje desítky podnětů na komentáře v internetových diskusích. Podle serveru Neovlivní.cz policie v této souvislosti prověřuje i bývalého poslance KSČM Zdeňka Ondráčka.

Pokud by někdo veřejně, tedy například na demonstracích, ale i na internetu vyjadřoval souhlas s útokem Ruska na Ukrajinu, podporoval jej nebo vyjadřoval podporu čelným představitelům Ruska, mohl by se za určitých podmínek dopustit trestného činu schvalování trestného činu, případně trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Za taková provinění hrozí podle zákona trest vězení v prvním případě až na rok, v druhém případě na šest měsíců až tři roky vězení.

GIBS prověřuje trestné činy, jejichž pachateli jsou policisté, celníci, příslušníci Vězeňské služby, příslušníci inspekce či zaměstnanci těchto útvarů, ceskajustice.cz

EXPREMIÉR ING JIŘI PAROUBEK:

Velice si vážím vyjádření lidí vesměs z tábora politické pravice, dr. Macka, dr Semína a také poslance Kobzy z SPD, kteří se proti tomuto pošlapání Ústavy ohradili. 
Bohužel, nikdo z představitelů demokratické levice, pokud tedy ještě vůbec existuje sociální demokracie,-neměl odvahu se k nim přidat.

 A aby toho nebylo málo, hned 26.února (2022) v urválkovském vyjádření generální prokurátor (používám úmyslně staromódní politickou terminologii) Stříž sdělil, jak kdysi říkal Josef Švejk, že za velezrádné výroky může být použita sazba až 3 let odnětí svobody. To už je úplný vrchol a poukázka na členství mezi zeměmi Organizace africké jednoty (nyní Africká unie), kde podobné zásahy prokuratury do veřejného života, s pokusy zastrašovat politické drzouny jsou častější, nežli v civilizovanější Evropě.

Fialova vláda dnes pluje na vlně protiputinovského populismu. Ten ale dlouho nevydrží. Vláda bude muset řešit praktické problémy obyčejných lidí a k těm praktickým problémům u nás patří drahota, kterou konflikt na východě od našich hranic ještě prohloubí. Zatím vláda neřeší ani problémy obyčejných lidí, ani skupin podnikatelů, které jsou zasaženy enormním růstem cen zj. energií. Vláda by se tedy měla vrátit k tomu, co je jejím hlavním posláním. Je určitě dobře, že vláda organizuje humanitární pomoc pro desetitisíce lidí perspektivně přicházejících z Ukrajiny, ale neměli by jí unikat ohromné sociální problémy před jejichž řešením česká společnost v tuto chvíli stojí a jejichž řešení je nad míru naléhavé. /agentury/

X X X

Exposlanec Ondráčekk obdivuje Putina?, nechce nacisty? Výroky se zabývá policie?

Bývalý poslanec KSČM Zdeněk Ondráček na sociálních sítích v polovině února sdílel příspěvek, ve kterém oslavoval Vladimira Putina. „Obdivuji Putina za jeho trpělivost s tou ukrajinskou fašistickou chátrou,“ uvedl. Jeho vyjádřením se již zabývá policie. Ta eviduje desítky podnětů na komentáře v internetových diskusích, které schvalují ruskou invazi.

Bývalý policista a exposlanec KSČM Zdeněk Ondráček komentoval situaci na Ukrajině na svém Facebooku 18. února, kdy sdílel příspěvek, v němž oslavoval ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Obdivuji Putina za jeho trpělivost s tou ukrajinskou fašistickou chátrou. Slušným Ukrajincům se omlouvám, ale střílet na školy, školky, nemocnice a další ryze civilní objekty mohou jen sv*ně. Prezident Ukrajiny Zelenskyj nemá armádu pod kontrolou a toto zlo páchají prapory Azov, které jsou pod přímým velením USA a Británie, kterým jde o válku. Co dělá OBSE? Sedí a čumí,“ napsal ve svém příspěvku.

Nyní je již jeho vyjádření nedostupné. Profil exposlance je již od víkendu neveřejný.
Podle serveru Neovlivní.cz se jeho příspěvkem zabývá policie. „Příspěvek Zdeňka Ondráčka policie řeší. Je mezi těmi, u nichž je podezření, že porušují zákony,” uvedl pro médium vysoce důvěryhodný zdroj z bezpečnostní komunity.
České ministerstvo zahraničních věcí se od cesty Ondráčka distancovalo. "Poslanec Ondráček dělá ostudu České republice. Na této cestě oficiální ČR nezastupoval," uvedl tehdejší šéf diplomacie Tomáš Petříček. Ondráček odmítl návštěvu Doněcku komentovat s tím, že šlo o soukromou cestu.

Jak poznamenal server, postoje komunisty Ondráčka nejsou žádným překvapením. To připomnělo ve svém příspěvku také Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra. 
„Ondráček jezdil na okupovaný Krym a v roce 2019 se účastnil oslav pátého vyhlášení mezinárodně neuznávané ‚Doněcké lidové republiky‘. Několik dní před invazí šířil i neověřené video, které mělo poukazovat na útoky Ukrajinců proti civilnímu obyvatelstvu,“ uvedli na Twitteru.

Bývalý komunistický poslanec Zdeněk Ondráček patří k dlouhodobým obhájcům kroků Kremlu. Nejen svými slovy, ale i konkrétními kroky legitimizoval počínání Ruska ve vztahu k narušování územní celistvosti
Již o víkendu policie na Twitteru informovala, že řeší desítky podnětů na příspěvky a komentáře, které schvalují ruskou invazi na Ukrajinu.
 „Evidujeme desítky podnětů na komentáře v internetových diskusích, schvalující ruskou invazi a aktivity ruské armády. Internetové prostředí pečlivě monitorujeme a omlouváme se, že nereagujeme na každé označení v příspěvcích. Není to vždy žádoucí a taktické. Děkujeme za pochopení,“ stojí v prohlášení.

Evidujeme desítky podnětů na komentáře v internetových diskusích, schvalující ruskou invazi a aktivity ruské armády. Internetové prostředí pečlivě monitorujeme a omlouváme se, že nereagujeme na každé označení v příspěvcích. Není to vždy žádoucí a taktické. Děkujeme za pochopení!
V sobotu také policisté před ruskou ambasádou v Praze zadrželi dva účastníky demonstrace proruských zastánců. Podezření jsou ze spáchání trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Za schvalování ruské invaze hrozí až tři roky vězení, varuje státní zástupce

O víkendu také Nejvyšší státní zastupitelství uvedlo, že některé veřejné projevy podpory a souhlasu s útoky Ruska na Ukrajinu mohou být posouzeny jako trestný čin. 
Pokud by někdo veřejně, tedy například na demonstracích, ale i na internetu vyjadřoval souhlas s útokem Ruska na Ukrajinu, podporoval jej nebo vyjadřoval podporu čelným představitelům Ruska, mohl by se za určitých podmínek dopustit trestného činu schvalování trestného činu, popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy. Za taková provinění hrozí podle zákona trest vězení v prvním případě až na rok, v druhém případě na šest měsíců až tři roky, napsal server idnes.cz

X X X

Obyčejní lidé za to nemůžou, nikdo nechce válku, říká mladý Rus před konzulátem v Karlových Varech

Ruský konzulát v Karlových Varech pozastavil přijímání žadatelů o konzulární služby. Ruští občané si můžou jen vyzvedávat už připravené doklady. Pro doklad o trestní bezúhonnosti si v pondělí přišel i mladý Rus Daniel, který v Česku žije sedm let, rodinu má ale v Moskvě. Co si myslí o ruské invazi na Ukrajinu?

X Jak vnímáte, že ruská armáda napadla Ukrajinu?

Samozřejmě je to špatně, ale nikdo z nás za to nemůže. Nikdo nechce válku. Celou dobu jsme se ve škole učili, že válka je špatně. Má to dopady jen na lidské životy, na úmrtí a tak. Takže nikdo to nechce.

X Co pro vás znamená omezení služeb konzulátu?

Asi tři týdny nazpět jsem stihl podat žádost, takže si to teď už mohu vyzvednout. Ale lidi, co chtějí podat žádost teď, tak už nebudou mít možnost. Je to špatně. Já jsem podal žádost o to, že za sebou nemám trestný čin. A to mohu dostat jen z konzulátu Ruské federace. Takže lidé, kteří to budou chtít udělat teď, tak už tu možnost mít nebudou.

Česko odvolalo souhlas s provozem generálních konzulátů Ruska v Karlových Varech a Brně. Vláda už také rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Premiér Petr Fiala (ODS) zároveň avizoval revizi pobytových víz vydaných Rusům žijícím v Česku.

X Máte někoho takového ve svém okolí, pro koho to omezení služeb konzulátu znamená něco zásadního? Třeba odjet?

Odjet ne, ale nebude schopen si otevřít živnost nebo se přihlásit na nějaký úřad, což je samozřejmě problém. Také jsem slyšel, že občanům Ruské federace možná budou přestávat prodlužovat vízum, což bych nechtěl.

X Dokdy máte vízum?

Rok a něco. Možná se to uklidní, ale my obyčejní lidé za to nemůžeme. Není to na nás.

X Jak dlouho jste v Česku?

Sedm let. V sedmnácti jsem přijel studovat vysokou školu, vystudoval jsem a teď pracuji na jedené z vedoucích pozic ve stavební firmě.

X A tohle vám celou situaci dost komplikuje…

Ano.

X Rodinu máte v Rusku?

Ano, tady jsem sám.

X A ze které oblasti v Rusku pocházíte?

Přímo z Moskvy.

X Celých sedm let jste byl v Karlových Varech?

Ne, jsem z Prahy. V Praze nejde podat žádost, každý musí do Karlových Varů podat žádost tady na konzulátu

X Mají teď nové sankce nějaký vliv třeba i na vaši rodinu v Rusku?

Ano, třeba nejde vyzvednout hotovost v bankomatech. Lidé za jeden den vyzvedli 111 miliard rublů, což je obrovská částka. Dochází hotovost. Co se týče dolarů nebo eur, tak to je také katastrofa. Banky je prodávají za 140 nebo 150 rublů, oficiální kurz je 100 nebo 110. Zavírají se továrny na výrobu aut a potravin. Na konci to od*ere národ.

X X X

Zeman je směšný stařec, brzo vypadne, říká proruský Vyvadil. V ČR chce putinovské hnutí?

Prezidenta Miloše Zemana v minulosti hájil a patřil k jeho lidem v dobách, kdy současná hlava státu stála v čele ČSSD. Dnes ale pálí všechny mosty. Řeč je o bývalém senátoru Jiřím Vyvadilovi, kterého rozlítilo Zemanovo odsouzení ruské agrese na Ukrajině a jeho ostrá slova na adresu Vladimira Putina. Vyvadil, který se dlouhodobě hlásí k proruským a proputinovským myšlenkám, chce nyní podle svých slov založit hnutí Přátelé Vladimira Putina.

„Vážení spoluobčané, dnes v časných ranních hodinách Ruská federace zaútočila na Ukrajinu. Jedná se o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit, a to nikoli pouze slovy, ale také činy,“ zahájil ve čtvrtek svůj projev k ruské invazi na Ukrajinu prezident Miloš Zeman. Dlouhodobě byl kritizován jako obhájce ruských kroků a tamní hlavy státu Vladimira Putina, ale nyní jako jeden z prvních volal po co nejtvrdších sankcích, tedy i po odstřihnutí Ruska od platebního systému SWIFT.

Kdo začal převlékat ruský kabát? Od Putina se odvrací Zeman, Klaus i Foldyna.

Svým protiruským prohlášením postavil nejen své dosavadní kritiky, ale především mnohé ze svých příznivců do nepříjemné situace. Zejména pak bývalého senátora Jiřího Vyvadila, který v uplynulých letech proslul nejen tím, že Zemana hájil, ale ještě více než k prezidentovým názorům se hlásil k proruským a proputinovským myšlenkám. A nepřestává ani nyní.

„Směšný stařec. Možná, že měl (Miloš) Vystrčil přece jenom pravdu s tím, že už není schopen vykonávat svou funkci,“ napsal k Zemanovi s odkazem na dřívější slova předsedy Senátu Vyvadila vyřčená v době, kdy byl prezident v nemocnici. Vyjádření dal přímo na facebookové stránce s příznačným názvem – Přátelé Miloše Zemana. Tu má coby správce řídit právě Vyvadil. „Název této skupiny zcela určitě změním,“ dodal bývalý senátor.

V dalším svém příspěvku Vyvadil českého prezidenta kritizoval, že se svými výroky proti ruské invazi na Ukrajinu „zcela ztrapnil“. „Je skvělé, že už brzo vypadne. A hlavně chci vidět, jak by ze svého pojízdného křesla trestal Putina těmi nejostřejšími sankcemi,“ uvedl.

Přátelé Putina v ČR
Bývalý senátor, který v minulosti byl jedním z poradců Jiřího Paroubka v době jeho premiérství,  kromě toho stále pokračuje v podpoře Putinovského Ruska. A to tak, že chce v Česku založit politické hnutí, které by bylo proputinovské. „Přátelé, svět krvavých vojenských dobrodružství USA a NATO končí. Války v Iráku, humanitární bombardování Srbska, útok na Libyi a Sýrii, podpora svrhávání prezidentů a násilných barevných revolucí se vyčerpala,“ napsal Vyvadil na Facebooku.

Jiří Vyvadil píše o založení politického hnutí Přátele Putina v ČR.Zdroj: Facebook skupiny Přátelé Putina v České republice
Pro své hnutí má už i název. „Založení politického hnutí Přátelé Putina v ČR bude jistě složité, ale musíme učinit první kroky,“ uvedl Vyvadil s tím, že se stává zmocněncem přípravného výboru a nyní chce signatáře, kteří mu podepíší petici k založení.

V minulosti byl Vyvadil senátorem zvoleným za ČSSD, ta ale od něj nyní dává ruce pryč. „ČSSD se důrazně distancuje od hnutí Přátelé Putina zakládaného Jiřím Vyvadilem. Jiří Vyvadil, jako bývalý člen, nemá žádnou formální, ani myšlenkovou spojitost s dnešní ČSSD,“ uvedli sociální demokraté. Samotný Vyvadilův krok odsuzují a označují ho za „výsměch lidskosti“.

Vyvadil: Lidé se mi smáli kvůli americkému konvoji
Sám Vyvadil v minulosti proslul svojí proruskou rétorikou a aktivismem proti USA. Brojil například proti průjezdu amerického vojenského konvoje Českem. „Byly doby, kdy se mi smáli, když jsem samojediný stál proti příjezdu amerických vozidel. Dodnes se mi všichni, často z nedostatku argumentů, smějí,“ tvrdí dnes Vyvadil.

Kromě toho se v roce 2014, kdy došlo k ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym, opřel do nové ukrajinské vlády, která nastoupila po demonstracích na Majdanu. Kvůli tomu tehdy napsal ruskému velvyslanci v ČR dopis, v němž za původce krize označil Evropskou unii a USA.

X X X

Zeman dřív býval ruským psem. Teď si chce jen zachránit kožich, píší na východě Evropy.

České politiky prezident Miloš Zeman svým projevem k situaci na Ukrajině příjemně překvapil a také ve východní Evropě slova české hlavy státu zaujala. Některá média označují Zemana jako „bývalého přítele Kremlu“, běžní uživatelé sociálních sítí, zejména z Ruska, si pak servítky rozhodně neberou.

„Ruský útok na Ukrajinu odsuzují i ​​Putinovi přátelé v EU,“ diví se novináři z ukrajinského webu Ukrajinská pravda. „Poprvé po osmi letech odsoudil proruský prezident České republiky Miloš Zeman agresi Ruské federace,“ dodávají.
Na běloruském webu Solidarita je pak zveřejněný celý přepis Zemanova projevu s podtitulkem: „Celá výzva Miloše Zemana, který by se dříve dal nazvat přítelem Kremlu,“ uvedli autoři textu.

Putinův bratr? Neuvěřitelné
Na Twitteru se pak vůči Zemanovi objevily daleko ostřejší názory uživatelů, kteří nerozumí údajné změně postoje jeho náklonnosti k Rusku. „Miloš Zeman řekl, že dříve nemohl nazývat Rusy ‚blázny‘. Ale teď, když Rusko ‚spáchalo zločin proti lidskosti‘, už si myslí něco jiného,“ píše uživatel Alexandr.

„I ty Brute. Putinův bratr, český prezident Miloš Zeman, který od něj dostal miliardy dolarů, prohlásil: ‚Šílenci musí být izolováni‘. Už ne. Neuvěřitelné. Zklamal,“ zní další z komentářů.

A Flourish chart
Překvapení neskrývají ani odpůrci Putinova režimu. Ruské opoziční Rádio Svoboda považuje Zemanův projev za nečekaný. „Prezident České republiky má pověst jednoho z evropských politiků, kteří jsou nejoddanější Kremlu. Ještě před několika dny Zeman prohlásil, že nevěří v možnost ruské invaze na Ukrajinu. Tato svá slova ale označil za chybu,“ píše se v článku.

„Miloš Zeman si na poslední chvíli chce zachránit kožich. Je stejně důvěryhodný, jako když Putin vypráví o míru,“ nevěří Zemanovým slovům další z uživatelů. „Český prezident Miloš Zeman, který byl původně ruským psem, vyzval k odstranění Ruska z platebního systému SWIFT. Lidé se mění,“ napsal další.

Český prezident k ruskému vojenskému zásahu na Ukrajině uvedl, že se jedná o akt nevyprovokované agrese, který je zapotřebí důsledně odsoudit. „A to nikoliv pouze slovy, ale také činy. Mám rád ruskou kulturu. Vážím si obětí ruského lidu ve druhé světové válce, ale to neznamená, že budu souhlasit s tím, aby na území suverénního státu bez vyhlášení války vstoupila cizí armáda,“ prohlásil.

Zeman přiznal, že se mýlil, když si myslel, že Rusko na Ukrajinu otevřeně nezaútočí. „Přiznávám, že jsem se mýlil. Iracionální rozhodnutí vedení Ruské federace způsobí výrazné škody samotnému ruskému státu. Je na čase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly plánované,“ dodala hlava státu a uklidňovala české občany.
O týden dříve totiž Zeman řekl, že nečeká, že Rusko zahájí ozbrojený útok vůči Ukrajině. Informace o ruské invazi označil za další blamáž amerických tajných služeb.

X X X

Sankce proti Rusku jsou legrační. Odpojme ho od SWIFT, souhlasí Zeman s vládou

Prezident Miloš Zeman považuje protiruské sankce, na kterých se shodli lídři Evropské unie, za nedostatečné. Stejně jako vláda premiéra Petra Fialy (ODS) by do nich přidal podmínku vyloučení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. To však některé země EU odmítají, například Německo.

„Máme dvě možnosti. Buď vyloučíme Rusko ze SWIFTu, nebo budeme za několik dnů pozorovat celkovou okupaci Ukrajiny Ruskem, přičemž vyjádříme své nejhlubší odsouzení této okupace. A to je všechno. Proto si musíme vybrat. Já jsem pro první možnost,“ řekl Zeman na setkání lídrů devíti středoevropských a východoevropských zemí z NATO a EU.

Podobně jako Polsko. Česko zakáže přílety a odlety ruských aerolinek, oznámil Kupka
Systém SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) je síť mezi bankami, jejímž úkolem je zajistit a zjednodušit mezinárodní platební styk. Země, která k tomuto systému není připojena, má de facto znemožněno převádět peníze do zahraničí nebo je ze zahraničí přijímat.

Jde o velmi důležitý nástroj, který je nedílnou součástí mezinárodního obchodu. V něm totiž nejde jen o vývoz a dovoz zboží, ale – a možná zejména – i o platby za něj. V praxi by to znamenalo odříznutí Ruska od finančního světa, což by mělo fatální důsledky jak pro ruský zahraniční obchod, tak pro přístup Ruska na zahraničí kapitálové trhy.

Nebylo by vlastně možné, aby zahraniční investoři obchodovali na ruské akciové burze a ani by neměli možnost například kupovat ruské dluhopisy. Nutnost vyloučit Rusko ze systému SWIFT prosazuje i vládní pětikoalice. Proti je naopak Německo, Itálie, Maďarsko či Kypr. Tyto státy se pravděpodobně obávají ekonomických dopadů na Evropu.

Lídři ČR, Polska či pobaltských států, kteří naopak odpojení Ruska od SWIFT silně prosazují, se ale ptají, zda se současně přijaté sankce bez SWIFTu dají vůbec považovat za masivní a tvrdé. „Musím vyjádřit určité pochybnosti o současných sankcích. Některé se mohou zdát poněkud legrační, jako například černé listiny. A nezapomínejte, že Rusové jsou na své sankce zvyklí,“ doplnil Zeman.
Podle premiéra Fialy je nezbytné, aby Česko intenzivně mezi svými spojenci hledalo partnery, kteří by odpojení Ruska od systému SWIFT prosadili.

X X X

STAPRO napadá modernizaci informačního systému VFN, na průtazích či krachu projektu vydělá.

V nemocničních informačních systémech se točí velké peníze. V posledních letech se začaly realizovat projekty, které tradičním dodavatelským IT firmám vytvářejí nepříjemnou konkurenci. Příkladem takového projektu je Zlatokop, který byl vyvinut v pražském IKEMu. IKEM nabízí Zlatokopa bezplatně dalším nemocnicím s tím, že jim dovoluje pokračovat dál ve vývoji a programování bez závislosti na dodavatelích. Doposud nabídku IKEMu využila Nemocnice Na Homolce a teď má zájem to udělat i Všeobecná fakultní nemocnice. K Zlatokopovi si ovšem nemocnice musí pořídit licence k provozní a integrační platformě. Tento model se snaží torpédovat společnost STAPRO s.r.o., tradiční dodavatel nemocničních informačních systémů a stále ještě dodavatel NISu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

U Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže proto (ÚOHS) STAPRO napadlo výběrové řízení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) na pořízení licence k provozní a integrační platformě a brání tím tak VFN, aby ukončila smlouvu s ním.
Pro VFN je STAPREM vyvolané řízení před antimonopolním úřadem nepříjemnou komplikací. Peníze na vývoj systému a realizaci zakázky totiž čerpá z dotace, která je časově omezená.

Prodlužování procesu tak značně hraje do karet samotnému STAPRU. Zaprvé mu dál potečou od VFN nemalé finanční prostředky za současný nemocniční informační systém (NIS).
A za druhé, kdyby nemocnice nestihla z důvodu dlouhého projednávání věci před ÚOHS splnit časové podmínky dotace, nemusela by vlastní modernizovaný nemocniční informační systém vyvinout.

To by zcela jistě hrálo ve prospěch nejen STAPRA ale i jiných významných hráčů na trhu jako je třeba společnost ICZ a.s. I u této IT firmy je těžko představitelé, že další vývoj Zlatokopa vítá s otevřenou náručí. Právě ICZ přitom poskytla Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vyjádření ohledně software Zlatokop a otázek plynoucích z námitek STAPRA.

ÚOHS přitom nedávno v podstatě totožnou veřejnou zakázku posuzoval. Stejný postup totiž před časem realizovala i zmíněná Nemocnice na Homolce, od níž VFN řešení převzala, a i její záměr její dosavadní dodavatel IT systému napadl s podobou argumentací jako nyní STAPRO.

V případě Homolky antimonopolní úřad správnost jejího postupu potvrdil, a s ohledem na zásadu legitimního očekávání by tak měl obdobně rozhodnout i v kauze VFN. Přesto se v případě VFN řízení u ÚOHS prodlužuje a ÚOHS zkoumá i otázky, které v případě Homolky nepovažoval za nutné zkoumat. Přitom čím déle bude řízení u Úřadu trvat, tím víc na tom STAPRO vydělá a tím větší budou související ztráty VFN.
Ekonomický deník měl možnost nahlédnout jak do podání STAPRA, tak do vyjádření Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Projekt Zlatokop vytváří IKEM a VFN jako alternativu k současným nemocničním informačním systémům, které IT manažeři v neformálních diskusích označují jako „krabicové”. Jejich podstatou je dodávka ucelené aplikace, kterou může dále spravovat a vyvíjet pouze příslušný dodavatel. Po dovyvinutí Zlatokopa ve VFN, která má mnohem více klinik a oddělení než samotný IKEM, by měl být tento nemocniční informační systém široce uplatnitelný v dalších nemocnicích, které by ho dostaly k dispozici zdarma. Podporovatelé projektu si od toho slibují úsporu veřejných financí a nové možnosti pro nemocnice samostatně si vlastní informační systém upravovat. Řada nemocnic proto s napětím očekává výsledky práce VFN.

Díky Zlatokopovi se totiž nemocnice zbaví závislosti na dodavateli současných NIS, kdy si stěžují na to, že jakákoliv změna současného NIS generuje navýšení měsíčních plateb za vícepráce a současně závislost na stávajícím dodavateli dále posiluje.
STAPRO napadlo výběrové řízení na licence nezbytné pro provozní a integrační platformu Zlatokopa u antimonopolního úřadu s argumentací, že model zajištění NIS zvolený VFN bude dražší než kompletní dodávka nového NIS a takto převzatý má být zastaralý. STAPRO dále napadá údajně netransparentně a účelově nastavené podmínky zadání, které mu brání účastnit se soutěže a nabídnout levnější plnění. S těmito argumenty VFN nesouhlasí.

To potvrzuje i expertní nacenění podle kterého by dodávka nového NIS byla podstatně dražší. Využívání Zlatokopa a nakoupení licencí k němu včetně vlastního vývojového týmu VFN by mělo nemocnici přinést úsporu v řádu desítek milionů korun.
Systém Zlatokop podle VFN navíc již disponuje funkcemi napojenými na eHealth systém, funkcionalitu tzv. Portálu pacienta a současně jde o jediný NIS v České republice, který dosahuje standardu HL7, tj. aktuálně nejvyšší úrovně standardu pro přenos klinických a administrativních dat. Zlatokop má být navíc postaven na principech tzv. otevřené architektury, které umožňují snadněji reagovat na moderní trendy, přičemž tento NIS je zcela běžným standardem v anglosaském světě. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Pro uprchlíky už shánějí lékaře i práci. Cheb řeší první praktické problémy.

První praktické problémy už musela řešit chebská radnice, která o víkendu ubytovala ukrajinské uprchlíky z válečného území. Pro rodinu s malými dětmi akutně sháněla lékařskou pomoc.

„Obrátila se na mne rodina, která přijela před dvěma dny z Ukrajiny k příbuzným i s malými dětmi, že pro jedno z dětí potřebuje neodkladně lékařskou péči. Mělo zažívací problémy, průjem. Věděl jsem, že taková situace jistě nastane. Domluvil jsem se proto s ukrajinskou lékařkou chebské nemocnice, že uprchlíky, kteří budou potřebovat v této oblasti pomoc, bude mít na starosti, protože se s nimi domluví,“  uvedl zástupce chebského starosty Jiří Černý.

Jak uvedl, volal také řediteli chebské nemocnice.

„Ten mne ujistil, že pokud vyhledají pomoc v nemocnici, budou ošetřeni. Uvedl rovněž, že v pondělí bude zaměstnance instruovat, jak mají v takových případech postupovat,“ uvedl zástupce chebského starosty Jiří Černý, který si vzal za své pomoc lidem přijíždějícím z Ukrajiny organizovat.

Rodinu i s dítětem hned naložil do vozu a k lékaři je osobně odvezl a doprovodil. 
„V dané chvíli to bylo jednodušší, než rychle někoho shánět. Navíc se domluvím rusky, tak jsem rovnou i mohl překládat,“ doplnil s tím, že tito lidé v současnosti mají status uprchlíků a je na ně třeba takto nahlížet.

I tři dny na útěku
Kromě toho radnice řeší i materiální pomoc, tedy oblečení, hračky pro děti a vůbec vše, co uprchlíci nezbytně potřebují.
„Vezmu je do skladu, kde si budou moci vybrat, co budou potřebovat. Rovněž projednáme na radnici další postup a oslovíme všechny sportovní kluby, kroužky a zájmové organizace, zda by bylo možné Ukrajincům po několika dnech aklimatizace nabídnout nějaké aktivity či sport. Jde o to, aby hlavně děti měly zábavu a činnost ve volném čase, aby zapomněly na to, že jsou tady, že jejich příbuzní jsou na Ukrajině a třeba bojují,“ vysvětlil Černý. 

Ten chce rovněž oslovit některého rusky či ukrajinsky mluvícího obyvatele města, nejlépe učitele, který by mohl v případě zájmu Ukrajincům zprostředkovat „rychlokurz“ češtiny.
„Mohl by se s nimi jednou či dvakrát v týdnu sejít a těm, kteří se budou chtít učit česky, s tím trochu pomoci,“ nastínil. 
Plánuje také oslovit místní obchody a supermarkety, zda by bylo možné nově příchozí zaměstnat alespoň na několik hodin denně, třeba při doplňování zboží do regálů.

„Jde o to, aby ti lidé měli nějakou činnost, aby nemysleli na to, co prožili a prožívají. S pocuchanou psychikou by právě práce mohla významně pomoci,“ vysvětlil.
Řeší se také telefonování
Radnice rovněž řeší i problém s telefony.
„Vzhledem k tomu, že utečenci volají přes zahraničního operátora, jsou ceny hovorů velmi drahé. Proto jsme se domluvili a na platformě WhatsApp zřídíme skupinu, přes kterou bychom jim mohli sdělovat základní informace. Výhodou by bylo, že by zprávy šly z jednoho zdroje,“ upřesnil Černý. 

Podle jeho slov do pondělního rána našla v městské ubytovně Modrý věžák azyl přibližně desítka matek s dětmi. A další stále přijíždějí.
„V první řadě si musí odpočinout po tak dlouhé cestě, někteří byli na útěku i tři dny. Během týdne budeme řešit vše, co budou potřebovat. Rovněž chci poděkovat starostovi Františkových Lázní Janu Kuchařovi za nabídnutou pomoc s ubytováním. Tady by měli mít k dispozici přibližně stovku lůžek v některém z lázeňských zařízení. Vše společně koordinujeme,“ uvedl Černý s tím, že s přípravou pomoci začaly už i místní neziskovky, jako je například Nádech či Komunitní centrum Chebsko. 
To už na svých facebookových stránkách vyhlásilo sbírku základních potravin, hygienických potřeb a oblečení.

X X X

Útěkáře Seidla hledal Europol 11 let, teď se muž sám přihlásil v Dakaru.

Na českém velvyslanectví v Dakaru se přihlásil devětačtyřicetiletý Stanislav Seidl, který od roku 2016 figuroval na seznamu evropské policejní agentury Europol mezi nejhledanějšími zločinci. Seidl byl trestaný zejména za majetkovou trestnou činnost, v zahraničí zmizel v roce 2011 poté, co měl nastoupit do vězení za vyloupení optiky.

Informoval o tom server Seznam Zprávy.Mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do serveru sdělila, že na muž se na český zastupitelský úřad obrátil se žádostí o konzulární pomoc a jeho případné vydání je v kompetenci policejního prezidia a ministerstva spravedlnosti. 
Ministerstvo spravedlnosti do nedělního odpoledne nemělo o muži od velvyslanectví informace. „Pokud bude potvrzena lokalizace osoby v Senegalu oficiální cestou, bude požádáno o extradici. Nicméně v mezidobí může dojít například k deportaci osoby do ČR,“ napsal v neděli mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Seidl webu řekl, že prchal z obav před odvetou podsvětí.

Europol vydal adventní kalendář zločinců, Česko zastupuje útěkář Seidl
Po Seidlovi bylo vyhlášeno mezinárodní pátrání na podzim 2011 poté, co byl na šest let odsouzen za vyloupení optiky, hasičské zbrojnice a za pokus o vykradení bankomatu v Příbrami. V roce 2016 byl zařazen na list nejhledanějších zločinců Evropy, který vydává Europol a každá země na něj může vložit dva zločince. 

U Seidlova profilu na seznamu nejhledanějších lidí Europolu je vedle majetkové trestné činnosti uveden také nedovolený obchod se zbraněmi, střelivem a výbušninami, legalizace výnosů z trestné činnosti nebo přečin napomáhání při nedovoleném překročení státní hranice. Za tyto skutky však v Česku pravomocně odsouzen nebyl, uvedl Seznam Zprávy.
Podle jeho informací je Seidl nyní zadržen na policejní stanici na předměstí Dakaru. Proč se rozhodl ukončit ukrývání před policií, Seidl pro server odůvodnil tím, že je ve špatném psychickém stavu a je bez peněz.

X X X

Bloky jaderných elektráren jsou projektovány na to, aby vydržely pád stíhačky Suchoj, ujišťuje Drábová.

Boje na Ukrajině se nevyhýbají ani oblastem, kde stojí jaderné elektrárny. Ruské vojsko minulý týden obsadilo odstavený Černobyl, nyní se snaží zabrat jadernou elektrárnu Záporožská na jihovýchodě země. Jak jsou jaderné elektrárny chráněné? Ve vysílání Radiožurnálu odpovídala jaderná fyzička a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

X Můžete říct, kolik jaderných elektráren Ukrajina ještě provozuje?

Ukrajina provozuje 15 jaderných bloků ve čtyřech lokalitách. Když to vezmeme od západu, tak Rovenská, Chmelnická, Jihoukrajinská a zmíněná Záporožská. Ta je největší a je také největší v Evropě se šesti provozovanými bloky o výkonu 1000 MW skoro stejnými, jako jsou ty u nás v Temelíně.

X Jak staré jsou ty elektrárny?

To rozpětí je poměrně široké. Jako první, pokud se nemýlím, byl spuštěn v roce 1980 první blok Rovenské jaderné elektrárny, což je zase blok, který je analogicky našim Dukovanům, takže má 42 let.

X Jak je ošetřené zabezpečení jaderných elektráren. Počítalo se s tím, že by se mohly dostat do oblasti válečného konfliktu?

Myslelo se na to, a to dvěma cestami. Jednak jaderné elektrárny patří do objektů, na které se vztahují Ženevské konvence a jejich dodatky. To znamená, pokud se máme ještě na něco spolehnout, tak že ještě existuje alespoň nějaká základní úcta k mezinárodnímu právu a na jaderné elektrárny se neútočí.

To ale není tak úplně jisté v případě šíleného pana Putina a jeho okolí. Tím pádem je tam ještě druhá větev. Elektrárny jsou už od projektu vystrojeny tak, aby snesly bez újmy na bezpečnosti poměrně extrémní události, a to jak přírodního původu, tak zapříčiněné člověkem. Když se podíváme na to, co by mohlo být nejbližší situaci, která na nešťastné Ukrajině je, tak všechny bloky jsou projektovány na to, aby vydržely pád stíhačky Suchoj.

X Jak si konkrétně představit ochranu jaderných elektráren. Jsou ty zásadní věci pod zemí nebo jak je to vlastně řešeno?

Zásadní věci jsou obklopeny velmi tlustou vrstvou betonu a popřípadě ještě oceli, která umí vydržet například zásah raketou země-země.

Sklad vyhořelého jaderného paliva je zrovna tak vybaven poměrně silnými betonovými stěnami. Nevím, jak je to úplně konkrétně, zase tak detailní znalosti nemám. Na těch jednotlivých elektrárnách na Ukrajině vycházím z analogie s našimi sklady vyhořelého paliva, které by zase vydržely poměrně extrémní záležitost. A co je důležité říct, že hlavní bariérou není budova skladu, ale kontejnery, ve kterých je palivo uloženo a ty vydrží extrémní zatížení.

X Umíte si představit, že by bylo v zájmu Rusů elektrárny poškodit?

Jediné, co si umím představit - ale vzhledem k tomu, že pro mě bylo nepředstavitelné, že Ukrajina statečná a nešťastná bude v situaci, v jaké se ocitla, tak já bych na svou představivost příliš v této bláznivé době nespoléhala - že by například došlo k násilnému odpojení elektráren od ukrajinské elektrické sítě, což by Ukrajině mohlo způsobit dost velké problémy z hlediska zásobování elektřinou, protože elektrárny, těch 15 bloků pokrývá 54 procent ukrajinské spotřeby.

X Jak dlouho by potom trvalo takovou elektrárnu připojit, vrátit ji do provozu?

To by záleželo na typu poškození. Jistě by to byly dny, spíše týdny.

X Bývají jaderné elektrárny chráněny i lidskými zdroji, specializovanou ostrahou a podobně?

To samozřejmě ano. Bývají chráněny i protiletadlovou obranou.

X X X

Oslabený rubl, problémy s dopravou. Čeští hokejisté v KHL řeší budoucnost, Sklenička se dohodl s Oulu

Čeští hokejisté jsou i nadále v klubech Kontinentální hokejové ligy, se kterými se probojovali do play-off. Po začátku ruské agrese na Ukrajině zatím všichni zůstávají v Rusku nebo Bělorusku a sledují situaci. Svou nejbližší budoucnost už vyřešil obránce David Sklenička, jehož tým Jokerit se odhlásil ze zbytku sezony KHL.
Praha 19:55 28. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Práci teď mají hlavně agenti hokejistů, kteří řeší, jak dále postupovat. „Určitě to je problém. A bude to problém, protože do Ruska se chodilo vydělávat hokejem peníze. Teď padá rubl, navíc je problém se z Ruska vůbec dostat. Uvidíme, co se stane v následujících měsících,“ řekl Radiožurnálu Michal Sivek, který zastupuje například brankáře Patrika Bartošáka.
 
Čeští hokejisté v KHL intenzivně řeší v těchto dnech svou budoucnost. Více v příspěvku Martina Charváta
Svými slovy připomíná, že peníze, které si hráči v rublech v Kontinentální lize vydělali, ztratily v posledních dnech velkou část své hodnoty. A pokud se ruská měna nevzpamatuje, nemá v příštích sezonách smysl chodit do Ruska vydělávat.
O tom, co se děje na Ukrajině, mají hráči přehled díky přístupu na český internet. Ale i kdyby se rozhodli najednou odjet, jen tak to nejde, protože mají v klubech podepsanou smlouvu.

„Vždycky je problém porušit smlouvu. Hráč nemůže jednostranně ukončit smlouvu, je to o dohodě. Je to bezprecedentní situace, nevíme, jak by reagovaly kluby. Je to věc stará čtyři dny. Bavíme se, co dál,“ řekl Sivek.
Ale případná cesta zpět do Česka není i kvůli uzavření vzdušného prostoru pro ruská letadla pro české hokejisty jednoduchá. Agenti tak zjišťují, co právě smlouvy povolují.

Čeští hráči v KHL tak mají podobné myšlenky, jaké měl před pár dny obránce Jokeritu David Sklenička. Finský tým se totiž kvůli aktuální situaci na Ukrajině z KHL odhlásil a Sklenička kromě platu řešil, kam by v době uzavřených přestupů mohl jít.
„Nechtěl jsem skončit takhle nečekaně. Nevěděl jsem, že poslední klubový zápas odehraju na začátku ledna a od té doby si už za Jokerit nezahraju,“ řekl před pár dny český obránce.
Jokerit nakonec s částí svého týmu rozvázal smlouvy a Sklenička se narychlo domluvil, že sezonu dohraje ve finské lize v Kärpätu Oulu.