Kreml ve čtvrtek vyzval USA, aby přestaly stupňovat napětí v Evropě zvyšováním počtu svých vojáků v blízkosti Ruska. Rovněž pohrozil blíže neupřesněnými ruskými protiopatřeními. Moskva tak zareagovala na středeční rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena, jenž schválil rozmístění tří tisíc amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku. „Ustavičně vyzýváme naše americké protějšky, aby přestali zvyšovat napětí na evropském kontinentu. Bohužel, Američané v tom pokračují,“ prohlásil ve čtvrtek mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

„V daném případě nejde jen o provokativní prohlášení, že brzy vypukne válka a všichni zaplatí strašlivou cenu a podobně, ale o vyslání amerických vojáků do evropských zemí poblíž našich hranic,“ dodal.
„Je jasné, že to nejsou kroky ke snižování napětí, ale naopak, toto počínání povede k tomu, že napětí vzroste,“ poznamenal Peskov.

„Znepokojení Ruska v tomto případě je naprosto pochopitelné, naprosto odůvodněné a naprosto vysvětlitelné a pochopitelné budou i jakákoliv opatření, která Rusko přijme, aby zajistilo vlastní bezpečnost a vlastní zájmy,“ zdůraznil Putinův mluvčí.
Na otázku, zda by tato opatření mohl upřesnit, Peskov odvětil, že půjde o „opatření, která považují za nezbytná ti, kdo mají na starosti naši bezpečnost“.
Pokud jde o Bidenem schválené rozmístění tři tisíc amerických vojáků v Polsku, Německu a Rumunsku, Pentagon upřesnil, že z těchto vojáků se už tisícovka na evropském kontinentu nachází a přesune se v nejbližších dnech z Německa do Rumunska.

Nově přicestují dva tisíce vojáků, kteří budou rozmístěni v Německu a především v Polsku. Krok Spojených států uvítal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Většina amerických vojáků zamíří do Polska
Rozhodnutí o vyslání dodatečného amerického kontingentu souvisí s napětím kolem Ukrajiny, u jejíchž hranic Rusko soustředilo na sto tisíc svých vojáků. Podle Západu je to známka připravované invaze, což Moskva popírá.

Biden novinářům řekl, že jeho rozhodnutí je „zcela v souladu“ s tím, co po celou dobu říkal ruskému prezidentu Putinovi.
„Dokud se bude chovat agresivně, uděláme vše proto, abychom mohli naše spojence v NATO a východní Evropě ujistit, že jsme s nimi,“ sdělil podle agentury Reuters.

Mluvčí Pentagonu řekl, že většina z dvou tisíc vojáků bude směřovat do Polska. Dodal, že nejde o permanentní krok, ale o reakci na ruské aktivity.
Do Polska zamíří 1700 vojáků ze základny Fort Bragg v Severní Karolíně a z téže základy se 300 vojáků přesune do Německa. 
Mluvčí Pentagonu zdůraznil, že jde o snahu zvýšit odstrašující sílu a prezentovat připravenost k obraně ve východní Evropě a že žádní američtí vojáci nebudou posláni na Ukrajinu.

X X X

Macron si volal s prezidenty Ruska a Ukrajiny, s Putinem mluvil tento týden již potřetí

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek telefonoval s prezidenty Ruska a Ukrajiny - Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským. Hovořil s nimi zvlášť a podle prohlášení Elysejského paláce se snažil dosáhnout pokroku v otázce ukrajinského Donbasu, a to v rámci úsilí o zmírnění napětí v oblasti, uvedla agentura Reuters. S Putinem si Macron telefonoval už potřetí za poslední týden.

Francouzský prezident podle agentury Reuters v rozhovorech s oběma svými protějšky zdůraznil význam jednání s cílem dosáhnout strategické rovnováhy v Evropě, která by umožnila snížit napětí a zaručit bezpečnost na kontinentu.
„Vladimir Putin znovu upozornil na provokativní prohlášení a akce kyjevského vedení, které jsou v rozporu s minskými dohodami,“ cituje TASS z prohlášení Kremlu. Prezidenti podle něj spolu také hodnotili současnou situaci, mimo jiné s ohledem na nedávná jednání mezi různými mezinárodními představiteli.

Nejvyšší představitelé Ruska a Francie podle Kremlu hovořili o bezpečnostních požadavcích Moskvy a dohodli se na dalších jednáních. Putin s Macronem telefonicky hovořil už v pátek 28. ledna a v pondělí 31. ledna.
Urychlení mírového procesu.

Zelenskyj ve čtvrtek na twitteru napsal, že s Macronem pokračoval v dialogu mimo jiné o urychlení mírového procesu v rámci takzvaného normandského formátu. To jsou čtyřstranné rozhovory, ve kterých Francie s Německem zprostředkovávají jednání mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit konflikt na východě Ukrajiny.
Prezidenti se podle Zelenského dohodli „na dalších krocích k udržení stability Ukrajiny a posílení finanční a hospodářské spolupráce“.

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků a vyvolalo tím obavy Západu, že se připravuje na vojenskou akci na Ukrajině. Moskva popírá, že by měla v plánu Ukrajinu napadnout. Tvrdí, že má obavy o vlastní bezpečnost.
Od Spojených států a NATO žádá kromě jiného záruku, že aliance nepřijme Ukrajinu, a nebude tak zvyšovat svoji přítomnost v ruské blízkosti. NATO i USA tento ruský požadavek odmítají.

X X X

MINISTR BLAŽEK NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ S VSZ IŠTVÁNEM

Blažek zamíří v pondělí do Olomouce, čeká ho jednání s Ištvanem. Bude se řešit i kauza Stoka a chybějící část spisu

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek bude v pondělí jednat s vedením Vrchního soudu (VS) a Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Jedním z témat jednání ministra s vedoucím VSZ Ivo Ištvanem má být i poslední vývoj v tzv. případu Stoka. Česká justice a Ekonomický deník mezi tím zjistily, z jakých důvodů bylo v pondělí v tomto případu odloženo vynesení rozsudku. Ve spise totiž chybí velmi podstatná část nashromážděných důkazů. Jde o takzvanou přílohu číslo 4., která obsahuje více než 10 tisíc listů informací o veřejných zakázkách radnice Brno-střed, od kterých se kauza Stoka odvíjí. Ty dozorující žalobce ale označil za nedůležité.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek pokračuje v sérii návštěv špiček soudů a státního zastupitelství. Krátce po nástupu do funkce jednal na Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu a Nejvyšším státním zastupitelství v Brně.
V pondělí 7. února jej čeká návštěva, která minimálně v jednom případě bude specifická: vedle VS v Olomouci totiž navštíví také VSZ v Olomouci. Se zdejšími špičkami jednoho z vrcholných orgánů soustavy státního zastupitelství si v minulosti vyměnil velmi ostrá slova. A to jak na půdě Poslanecké sněmovny, coby opoziční poslanec, tak i ve veřejných sdělovacích prostředcích. Stojí za připomenutí například pořad České televize „Máte slovo“ z roku 2017, kde se vedle sebe sešli Ivo Ištvan, Robert Šlachta a proti nim právě Pavel Blažek.

Jak sdělil České justici ministr Blažek, očekává na VSZ standardní jednání o aktuálních problémech, s nimiž se musí tato složka moci výkonné při své práci potýkat. Vedle toho ho však bude zajímat i vysvětlení, proč nedošlo k předání části spisu (cca 12 tisíc stran) v tzv. případu Stoka soudu, který proto musel být odročen. „Ano, toto bude jedno z témat, na které se budu ptát,“ sdělil České justici ministr Blažek s tím, že podle toho se rozhodne, zda a případně jak bude v dané věci dál postupovat.

O případ se již zajímá Nejvyšší státní zastupitelství. Dosud přitom na veřejnosti zazněly z úst představitelů VSZ v Olomouci výroky, které lze považovat za matoucí. Přímo po jednání soudu vedoucí odboru závažné hospodářské a finanční kriminality VSZ Petr Šereda totiž prohlásil, že se jednalo o chybu, která byla způsobena tím, že obžaloba byla podávána na poslední chvíli a na tuto část důkazů se jednoduše zapomnělo. Jeho nadřízený, vedoucí Ištván, však poté médiím sdělil, že to bylo v pořádku, soudu se tato část spisu ani předávat neměla, neboť se nejednalo o důkazní materiál. Předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně Jaroslava Bartošová ovšem mj. sdělila, že po poradě senátu dospěli k závěru, že možná bude přehodnocen status spolupracujících obviněných.

Chybí příloha číslo 4.
Česká justice a Ekonomický deník zjistily, proč Krajský soud v Brně odložil v pondělí vynesení rozsudku v kauze Stoka. Podle prvotních informací proto, že státní zastupitelství nepředalo soudu podstatnou část spisu, cca 12 tisíc stran.
„Došlo k technické chybě. Nestává se to vůbec často, pravidelně, vlastně poprvé v mé kariéře se stalo, že část toho spisu nebyla soudu předána. Proto nebyly provedeny některé listinné důkazy. Proto soud rozhodl o tom, že znovu otevírá dokazování, aby byly chybějící důkazy provedeny… …Ten spis byl veliký, obžaloba byla podávána v takové hektické době, na samém konci vazební lhůty, kdy se spěchalo, a v rámci toho spěchu se jaksi na část spisu zapomnělo… …Je to poměrně velká část, jsou to materiály k jednotlivým veřejným zakázkám… …Zjevně na to přišla paní soudkyně při vyhodnocování toho spisu a zjistila, že některé listinné materiály nemá k dispozici,“ uvedl po skončení soudu ředitel odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Petr Šereda.
A doplnil, že podle něj jsou za pochybení odpovědni detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu a dozorující státní zástupce.

Odpoledne už ale Šereda otočil.
„Sám jsem byl v té chvíli překvapen. Ale po konzultaci se zpracovatelem obžaloby Radkem Mezlíkem jsem si ověřil, že soudu byl předán veškerý důkazní materiál, který byl pro podání obžaloby podstatný,“ sdělil Petr Šereda Hospodářským novinám.
Nebyl. Soudu byly totiž až dodatečně v prosinci předloženy písemnosti, které si soud dožádal po provedených závěrečných řečech.

Podle informací České justice a Ekonomického deníku jde o takzvanou přílohu číslo 4. Ta podle neoficiálních zjištění obsahuje více než 10 tisíc listů informací o veřejných zakázkách radnice Brno-střed, od kterých se kauza Stoka odvíjí.
Loni v únoru si o tyto dokumenty požádal obhájce jednoho z obžalovaných. Od tehdejšího dozorujícího státního zástupce Radka Mezlíka z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (dnes v úřadu Evropského žalobce – pozn. red.), ale dostal odpověď, že jde o nepodstatné materiály, které navíc nejsou zařazeny ani do vyšetřovacího spisu. Podle neoficiálních poznatků má jít o materiály k veřejným zakázkám radnice Brno-střed, na které je celá kauza Stoka vystavěna a byly zabaveny při policejních prohlídkách.

„Obhájci bylo sděleno, že jde o nepodstatné, nedůležité, věci, které nejsou ve vyšetřovacím spise, a nacházejí se na národní centrále proti organizovanému zločinu. A že prý se má obrátit na NCOZ,“ sdělil zdroj obeznámený s dějem.
Česká justice a Ekonomický deník se proto obrátily na tehdy dozorujícího státního zástupce Radka Mezlíka a položily mu několik otázek.

„Omlouvám se za malé nedorozumění, já se již ke starším záležitostem vyjadřovat nemůžu, neboť jsem od 1. 4. pověřeným evropským žalobcem. Malou výjimku mohu udělat pouze v případě nařčení z údajného nepředložení tisíců stran listin soudu v kauze Stoka. Tento dojem mohl nabýt intervenující státní zástupce, který u soudu zastupoval dozorového žalobce, který se nacházel v karanténě. K tomuto pochybení však nedošlo, neboť soud i obhajoba byly informovány o uložení dalších (tj. nedůkazních) materiálů respektive jedné přílohy u policejního orgánu, a to hned několikrát (NKO, spisový přehled, informace poskytnutá státním zástupcem u hlavního líčené, mimo jiné obhájkyni jednoho z obviněných apod.). Pakliže si soud tyto listiny vyžádal, je jeho právem samostatně posoudit, zda některé nebude považovat za důkazní,“ zareagoval na otázky Radek Mezlík.

Přitom jde o cca 12 000 stran, tedy objemově zhruba polovinu spisu. Obhájci se s přílohou číslo 4. mají seznámit zítra. S ohledem na to, že jde o záležitosti, týkající se samé podstaty kauzy, nejde ze strany obžaloby o standardní krok.
S tím možná souvisí i prohlášení předsedkyně senátu Jaroslavy Bartošové. Ta totiž po poradě senátu upozornila čtveřici spolupracujících obviněných, že není vyloučeno, že jim bude tento status odňat. Konstatování blíže nespecifikovala. Upozornila také obžalované, že vzhledem k aktuální soudní praxi mohou jednat se státním zástupcem o možné dohodě o vině a trestu.

Kauza Stoka začala právě „vytěžením“ spolupracujícího obviněného Samana El-Talabaniho, mimo jiné odsouzeného ze velký daňový podvod a souzeného za vyhrožování veliteli brněnské expozitury NCOZ.
Pramen: Česká justice
Podle informací insiderů, blíže seznámených s případem, se totiž El-Talabanim poskytnuté informace orgánům činným v trestním řízení nezřídka kdy značně lišily od proběhlého reálného děje. Což mohou podle všeho doložit právě listinné důkazy ze zmiňované přílohy číslo 4. z policejních prohlídek radnice Brno-střed. Petr Dimun, Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Zeman a Fiala v Lánech, debatovali o situaci na Ukrajině, Turówu i rozpočtu na letošní rok

Prezident Miloš Zeman zastává ohledně napětí na ukrajinsko-ruské hranici podle premiéra Petra Fialy (ODS) názor, že je třeba zachovat zdrženlivost. Podle Zemana jde spíše o konflikt v rétorické rovině a věří v mírové řešení. Fiala to řekl novinářům po schůzce, na níž s prezidentem řešili také dohodu o polském dolu Turów či přípravu rozpočtu na letošní rok.
Lány 20:57 3. února 2022Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu

Fiala po čtvrtečním setkání na lánském zámku uvedl, že se s prezidentem shoduje v tom, že v případě ukrajinsko-ruských vztahů je potřeba upřednostnit diplomatické kroky.
Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků. Západ Moskvu podezírá, že chystá na území svého souseda invazi. Už v roce 2014 Rusko anektovalo ukrajinský Krym a podporuje separatisty na východě Ukrajiny.

Premiér dále uvedl, že mu Zeman pogratuloval k podepsání dohody s Polskem o řešení vlivu těžební činnosti v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. „Shodli jsme se na tom, že ta dohoda je důležitá jako ochrana pro občany, které žijí v těch těžbou dotčených oblastech, a je také důležitá pro to, abychom odstranili překážky v česko-polských vztazích,“ řekl.
Dohodu, podle níž Česko získá jako náhradu 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) výměnou za stažení své žaloby u Soudního dvora EU, dnes Fiala v Praze podepsal se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým.
Dohodu ve čtvrtek podepsal Fiala se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým v Praze.

Přijatelný kompromis

Dalším tématem setkání byl rozpočet na letošní rok, který má nová vláda schvalovat příští týden. „Pan prezident zdůraznil potřebu čelit inflaci, která znehodnocuje úspory lidí a zvyšuje drahotu. V té debatě také připomenul svoje přesvědčení o tom, že je potřeba se zabývat daňovými výjimkami,“ řekl premiér.
Fiala se také se Zemanem shodl na tom, že takzvaná taxonomie, tedy systém podpory ekologických investic v Evropské unii, je pro Česko přijatelným kompromisem.

Prezident podle něj ocenil aktivní postup české diplomacie, která přispěla k tomu, že Evropská komise v taxonomii schválila jádro i plyn za udržitelné zdroje energie. Fiala to označil za důležité pro energetickou soběstačnost a pro přijatelné ceny energií v České republice.

Účastníci schůzky se krátce bavili i o pandemickém zákoně, který ve středu schválila Sněmovna. Premiér uvedl, že nabyl dojmu, že Zeman zákon podepíše. Poznamenal ale, že pandemii i pandemický zákon řešili pouze okrajově.

Bez Vrbětic
V debatě naopak podle Fialy vůbec nezaznělo téma tajné zprávy k výbuchům ve Vrběticích, kterou prezidentská kancelář skartovala a která se stal předmětem roztržky mezi Hradem a Bezpečnostní informační službou (BIS). Premiér poznamenal, že o živé kauze by se bavit nechtěl.

Stejně tak se podle Fialy neprobíralo téma opětovného jmenování Michala Koudelky šéfem BIS. „Pan prezident zná můj názor a kroky, které v této věci dělám,“ podotkl.
Zeman proti Koudelkovi a BIS často vystupuje, šéfa kontrarozvědky opakovaně odmítl povýšit do generálské hodnosti. Fiala předpokládá, že vláda vrátí Koudelku do čela BIS na svém nejbližším zasedání. Ve čtvrtek jí to svým hlasováním umožnil sněmovní bezpečnostní výbor.

Na dotaz týkající se zdraví prezidenta Fiala řekl, že hodně vypovídá už to, že spolu ve čtvrtek absolvovali pracovní večeři. Komunikaci označil za zcela standardní a kondici Zemana za takovou, jak ho znal před mnoha lety. Více jeho zdravotní stav hodnotit nechtěl. Doplnil, že ve společných pracovních setkáních budou s prezidentem pokračovat a že to pokládá za velmi důležité.

X X X

Smejkal: Neudělejme pošesté stejnou chybu. Tvrdit, že omikron zdravotnictví nezahltí, není odpovědné

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zvažuje rozvolňování protiepidemických opatření. K tomu už přistoupili v Dánsku nebo ve Francii. Tam je ale pročkovanost vyšší než v Česku. „Příležitost rozvolnit jsme promeškali, když zde odeznívala delta. Otevřít jsme mohli už před několik týdny a rozhodně to můžeme udělat teď,“ míní ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský. Epidemiolog Petr Smejkal nesouhlasí.

Vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) a hlavní epidemiolog Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Petr Smejkal zpochybňuje, že se mělo rozvolnit už dříve. „Ale k opatrnému rozvolňování bychom mohli v následujících dnech přikročit,“ uvedl pro Český rozhlas Plus.

Vláda zvažuje rozvolňování protiepidemických opatření. Děje se tak v Dánsku, Velké Británii, Francii a jinde. Pročkovanost u nás je ale nižší než v těchto zemích.
„Už z jižní Afriky jsme měli obrovské množství dat o omikronu,“ trvá na svém Hostomský. „Další zkušenost jsme měli z Británie. Uvolnění neznamená, že přestanete všechno dělat, ale že je to na vás, co uznáte za vhodné. Zaměřme se na rizikové skupiny, ale nenuťme celou společnost, aby synchronně dělala nějaká opatření.“

Epidemiolog upozorňuje, že už nejde o počty infikovaných, ale o hospitalizované. „Když se podáváme na země podobně proočkované, jako jsme my, například USA, tak tam je hospitalizací a úmrtí nejvíc ze všech předchozích vln. Takže rozhodně není důvod k optimismu.“
„Navíc tady velká opatření nemáme,“ pokračuje Smejkal. „Plošné testování rozhodně smysl má, protože vlnu chceme rozložit v čase, což se testováním dělá velmi dobře. Můžeme se bavit o zrušení karantén nebo trasování. Ale i u nás opět rostou hospitalizace, jen včera přibylo více než 300 pacientů.“

Roušky nehrají roli
Hostomský ale uvádí příklad možného rozvolnění: Pro omikron, který se šíří velmi rychle „v podstatě nehraje roli“ nošení roušek. „Můžeme se omikronu bránit, ale veškerá opatření, která děláme pro zpomalení infekce, za to nestojí. To jsou miliardy korun vyhozené do kanálu, jen abychom to trochu zpomalili.“
„Náš zdravotní systém je připraven, takže v případě omikronu nečelíme kolapsu zdravotnických zařízení,“ ujišťuje Hostomský.

Smejkal souhlasí, že se v současné fázi pandemii nejspíš nebudou plnit nemocnice jako dříve. „Ale mám pocit, že stejný film už vidím pošesté: Všechno můžeme zrušit, protože u nás se nic nestane. Byl bych nerad, abychom po šesté udělali stejnou chybu ve chvíli, kdy nám hospitalizace rostou, nemáme dost proočkovanou starší populaci.“

Koronavirus se k rizikové populaci stejně dostane, tvrdí biochemik.
„Ale opatření s tím v podstatě nesouvisí. Omikron se dostane přes roušky. A rád bych viděl data, že jejich nošení na půl žerdi ovlivní chod epidemie. Očekávám, že se trochu navýší počet hospitalizovaných, ale v žádném případě nemějme iluzi, že našimi polovičatými opatřeními epidemii ovlivníme,“ shrnuje Zdeněk Hostomský.

„I země, která opatření teď ruší, je měla celkem ostrá – včetně nošení ochrany dýchacích cest venku, takže klesají z vyššího bodu než my. Proto bych neříkal, že chceme zrušit veškerá opatření, když jich zas tolik nemáme. Budeme zodpovědně posuzovat, co lze postupně ubírat, ale musíme sledovat počty lidí na JIPkách. Argument, že se zdravotnictví nepoloží a nezahltí jako na jaře, není moc zodpovědný,“ varuje Petr Smejkal.

X X X

Omikron má tři dcery, říká Prymula. Proč by nedoporučil další dávky vakcíny?

ČR se zřejmě dostává k vrcholu omikronové vlny, nedá se navíc vyloučit, že se neobjeví nové mutace. Epidemiolog Roman Prymula to uvedl v Novém dni na CNN Prima NEWS. „Omikron má tři dcery, jedna v Dánsku způsobila poprask,“ připomněl subvariantu, která se údajně šíří ještě rychleji než omikron. Vysvětlil také, proč by nešel cestou dalších dávek současných vakcín.
Řada odborníků tvrdí, že díky omikronu pandemie skončí. Prymula je však v tomto ohledu obezřetnější. „Pokud bude omikron poslední, tak ano, pandemie skončí. Nikdy ale nemůžeme říci, že nevzniknou nové mutace. Jsou země, které s ním bojují déle, než jsme čekali, třeba Dánsko nebo Francie. I zde je však přes vyšší hodnoty nastavován režim, kdy virus začíná být tolerován,“ podotkl.

Omikron může způsobit i kožní problémy. Jakých je šest nejčastějších příznaků?

Mnohé lidi děsí subvarianta omikronu BA.2, které se přezdívá „skandinávská“. Prymula podotkl, že se lidé v počtech mutací a variant již ztrácí, přitom se o této subvariantě hovořilo již dříve. „Omikron má tři dcery, jedna z nich se objevila v Dánsku a způsobila poprask s tím, že je údajně dramaticky odlišná. Byť někdo říká, že se tato varianta šíří rychleji než původní omikron, zhruba 1,5krát, tak klinická závažnost se nejeví nijak odlišná,“ vysvětlil.

Dodal, že u těchto variant se ovšem prakticky nic zvláštního neděje. „Dochází jen k tomu, že populací BA.2 proletí rychleji než původní varianta,“ dodal. Vláda v úterý rozhodla, že se od 18. února ruší plošné testování ve firmách a ve školách. Podle Prymuly mohlo zrušení přijít rychleji, ale je rád, že toto rozhodnutí vůbec padlo.

Zatím není jasné, jak se bude situace vyvíjet dál. Zda budou lidé muset stále nosit roušky či počítat s dalšími dávkami vakcíny. „Osobně bych nešel cestou dalších dávek, každá další má menší míru odpovědi. Spíše by měli přicházet nové vakcíny druhé generace, které budou více korespondovat s tím, co zde bude. Navíc se ukazuje, že lepší imunogenitu mají schémata, kdy se lidé přeočkovali jinou vakcínou,“ dodal.

Ačkoliv by mohly přijít další mutace, mohly by být mírnější. „Může se stát, že vznikne další životaschopná mutace. Evolučně ale vidíme, že mutace jdou spíše směrem lehčího průběhu než těžšího,“ zdůraznil Prymula.

X X X

Centrální banka zvedla kvůli rostoucí inflaci úrokovou sazbu na 4,5 procenta. Je nejvyšší od roku 2002

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002.

Zároveň ve čtvrtek šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové čtvrteční krok centrální banky očekávali. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
„Další zvýšení úrokových sazeb ČNB se dalo čekat, jelikož dosavadní vývoj téměř všech ekonomických ukazatelů překonal její listopadovou prognózu. Inflace byla v prosinci oproti prognóze ČNB o celý procentní bod vyšší. Lépe se ve druhém loňském pololetí dařilo i ekonomice, což se odráželo v rychlejším růstu mezd a nižší nezaměstnanosti,“ uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera by čtvrteční krok ČNB měl být posledním z řady nadstandardních zvýšení sazeb. „Nyní by již měla ČNB měnit úrokové sazby spíše po menších krocích. Obecně však představitelé ČNB poměrně ve shodě naznačují, že by sazby neměly vystoupat nad pět procent,“ uvedl. Dodal, že již někteří členové rady naznačili, že vysoké sazby poblíž pěti procent by nemusely zůstat dlouho a v závěru roku by mohla ČNB začít již zvažovat jejich postupné snížení.

„Pokud se naplní předpoklady, že se meziroční inflace v české ekonomice začne od jarních měsíců zmírňovat, tak by se již ve druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí 2023 úrokové sazby ČNB mohly vydat k poklesu,“ uvedl i hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Na předchozím měnovém jednání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Na zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.

Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Čtvrteční jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Zvýšení lombardní sazby
ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta.
„Při trendu zvyšování úrokových sazeb by měla česká koruna dále posilovat. Špatná zpráva pro exportéry, protože dojde ke snížení tržeb při konverzích z cizí měny na koruny. Pro občany a firmy pak zvyšování sazeb bude mít za následek další zdražení úvěrů,“ řekl ČTK obchodní ředitel za ČR a SR společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

X X X

Státní zástupce znovu obžaloval tři muže stíhané s generálem Halenkou

Státní zastupitelství znovu obžalovalo tři muže, kteří byli společně s generálem Vladimírem Halenkou obviněni z nezákonných obchodů s vojenským materiálem. Uvedl to dozorový státní zástupce Pavel Prygl. K zastavení Halenkova stíhání sdělil, že se nepodařilo prokázat, že dané skutky spáchal právě tento bývalý příslušník armády. Přispělo k tomu podle něj i to, že někteří svědci změnili před soudem svou původní výpověď.

„Předložené nepřímé důkazy nesplňují podmínku jejich ucelenosti, tedy nelze je hodnotit tak, že tvoří ve svém souhrnu logickou, ničím nenarušenou a uzavřenou soustavu důkazů vzájemně se
doplňujících a na sebe navazujících, které jsou v takovém příčinném vztahu k dokazované
skutečnosti, že z nich možno dovodit jen jediný závěr a současně vyloučit možnost jiného
závěru. Proto státnímu zástupci nezbylo než trestní stíhání obviněného Ing. Vladimíra Halenky zastavit,“ zkonstatoval žalobce u generála Halenky. Případ dozoroval od počátku.

O ukončení stíhání generála Halenky čtěte zde.
Prygl napsal, že obžalobu podal na tři lidi „dříve činné na ministerstvu obrany a ve státním podniku“. Všechny tři viní z porušení povinnosti při správě cizího majetku, dva také ze zneužití pravomoci úřední osoby. Část trestných činů podle něj zůstala ve fázi pokusu.

„Podstatou jejich jednání bylo vyvádění majetku Armády ČR vyřazeného z používání cestou ministerstva obrany a mimo obchodní veřejnou soutěž za ceny nižší než obvyklé, a to pro Vojenský opravárenský podnik (VOP), přičemž tento podnik majetek dále, opět za cenu nižší než obvyklou, prodal jiné obchodní společnosti,“ popsal.

Z dřívějších informací vyplývá, že obžaloba se týká bývalého šéfa VOP Adolfa Veřmiřovského, exředitele někdejší armádní Agentury pro nakládání s nepotřebným majetkem Josefa Lachmana a jeho zástupce Romana Pavlíka. Pražský městský soud je i společně s Halenkou v prosinci 2018 nepravomocně zprostil viny, vrchní soud pak po odvolání státního zástupce tento verdikt zrušil a vrátil věc k došetření. Halenka se poté po sedmi letech od obvinění dočkal zastavení stíhání.
„I přesto, že jsem zkonstatoval, že trestný čin se stal, byly ve vztahu k této osobě předloženy policejním orgánem pouze nepřímé důkazy, které netvoří ucelený řetězec, jenž by umožňoval soudu vyslovit odsuzující výrok,“ vysvětlil Prygl, proč nyní generálovo stíhání zastavil.
„Ve vztahu k bývalému příslušníkovi Armády ČR bylo třeba rovněž hodnotit, že důkaz o vědomé participaci na celém procesu v podobě informační zprávy pro ministra obrany, jež vycházela z činnosti Vojenského zpravodajství, nelze v řízení před soudem z důvodu charakteru pramenu důkazu použít,“ doplnil.

Státní zástupce nicméně trvá na tom, že z dalších důkazů poskytnutých ministerstvem obrany – z e-mailů a ze seznamů vyřazovaného majetků – je zjevné, že armádní majetek byl „s vědomím či na pokyn bývalého příslušníka Armády ČR“ vyřazován na objednávku státního VOP, aniž byl následně předmětem veřejných soutěží.
Halenka avizoval, že bude po státu žádat za stíhání odškodné v řádu desítek milionů korun.

X X X

POSLANCI PROTI ZPRÁVĚ ČT? KDYBY SE NESCHVÁLILA, TO BY BYLA CESTA K VÝMÉNĚ LIDÍ V ČT

Výbor proti schválení zprávy o ČT. Nesouhlasí, že SPD měla málo prostoru

Sněmovní volební výbor, který má ve své působnosti sdělovací prostředky, doporučil Sněmovně, aby neschválila výroční zprávu Rady České televize (ČT) o činnosti ČT za rok 2020. Výroční zprávy předkládá rada, nikoli přímo televize.
Důvodem odmítavého postoje je nespokojenost části výboru s konstatováním rady, že zastoupení představitelů hnutí SPD v debatních i zpravodajských pořadech bylo nepřiměřeně nízké ve srovnání s ostatními stranami, a to vzhledem k zastoupení SPD v Poslanecké sněmovně.

Zástupce rady argumentoval tím, že rada vycházela z dat, která jí poskytla Česká televize. Dvojí neschválení výroční zprávy o činnosti by mohlo vést ke konci Rady ČT.
Generální ředitel ČT Petr Dvořák řekl členům výboru, že výroční zpráva v tomto bodě neodpovídá skutečnému fungování televize v roce 2020. Tvrzení označil za manipulativní. Poukázal například na to, že rada má k dispozici údaje o všech pořadech. Poukazoval i na to, že ČT měří vyváženost v celku vysílání.

Neschválit zprávu navrhl zpravodaj k projednávané předloze Jan Jakob. Rada ČT podle něj konstatuje ve výroční zprávě něco, co není podloženo ani zdůvodněno. Pro Jakobovo doporučení neschválit hlasovalo osm členů výboru, čtyři se zdrželi, proti jeho návrhu nehlasoval žádný člen výboru.

„Vláda chce ovlivnit vysílání“
Nedostatek prostoru, který dostalo hnutí SPD ve vysílání České televize, je podle jeho předsedy Tomia Okamury pouze záminkou. Důvod, proč zpráva nemá být schválená, je podle něj politický kalkul.
„Nová vládní pětikoalice chce politicky ovlivnit řízení České televize. Proto neschválila dvě zprávy o činnosti ČT. Zatímco ještě před volbami předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob, který byl na výboru hybnou silou ovlivňování, říkal, jak ČT funguje perfektně, nyní využil toho, že nová rada konečně začala pod vedením Pavla Matochy pracovat,“ míní předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„Stávající rada v čele s Matochou konečně začala dodržovat zákon, vyžaduje vyváženost. Konečně se začala pídit po případných nesrovnalostech. Cílem vlády je, že chce radu odvolat, zbavit se současných radních, protože začali kontrolovat hospodaření. Pětikoalice si tam chce dosadit radní, kteří jí půjdou na ruku. Chtějí ovlivnit vysílání, to je jejich plán. Je to nedemokratické až totalitní jednání,“ řekl Okamura.

Ten má v případě ČT problém pouze s jedním pořadem, konkrétně s Otázkami Václava Moravce, kam podle svých slov nebyl už sedm let pozván. „Ne, že bych účast odmítl, ale nebyl jsem pozván. Voliči SPD, kteří platí koncesionářské poplatky, tak platí za propagaci jiných stran. Pořad cenzuruje lidi s nepohodlnými názory, což já jsem,“ řekl Okamura k původnímu dotazu na to, zda mají členové SPD dostatečný prostor ve veřejnoprávním médiu.
Uvedl ale, že výtka míří pouze k danému pořadu, do vysílání České televize jinak zástupci SPD zvaní jsou.

Odvolání Rady ČT
Zákon o ČT stanovuje, že pokud Sněmovna dvakrát po sobě neschválí zprávu o činnosti nebo zprávu o hospodaření ČT, může radu odvolat. Nemá povinnost ji v takovém případě odvolat, ale zákon říká, že ji odvolat může. Zprávy o činnosti ČT za roky 2018 a 2019 výbor naproti tomu jednomyslně podpořil. Doporučil schválit i zprávy o hospodaření za tyto roky. Rada ČT mimo jiné volí generálního ředitele ČT.

Místopředseda Rady ČT Jiří Šlégr členům výboru řekl, že rada dospěla ke zmíněnému závěru na základě dat, která obdržela od ČT. Dodal, že ČT vycházela z výzkumů společnosti Media Tenor. „Takže ta data můžeme brát jako hodnověrná,“ poznamenal.

Hledají se noví kandidáti do Rady ČT a ČRo, i za odvolanou Lipovskou

Podle Šlégra jako protiargument zaznívalo, že zástupci SPD odmítali pozvání. Dodal, že takový protiargument je těžké si představit, pokud vezme v úvahu, že právě statistiky o odmítnutí a počtu pozvání ČT nepředložila. Je tedy obtížné hodnotit, zda tomu tak bylo, uvedl.

Místopředseda rady René Kühn poukázal na to, že postoje jednotlivých členů televizní rady byly v tomto případě odlišné. Podle něj to nebývá zvykem. „Neoznačil bych to jako jednoznačné konstatování,“ poznamenal. Dodal, že menší část rady zaujala své vlastní stanovisko.

Konstatování ve zprávě označil Jakob za dílčí závěr, který bez řádné analýzy hodnotí zastoupení jednoho politického subjektu, čímž tento subjekt podle něj zvýhodňuje proti ostatním. Naproti tomu Ondřej Babka uvedl, že toto konstatování ve zprávě nevidí jako důvod pro její zamítnutí. Také předseda výboru Aleš Juchelka označil za poněkud „přepálené“ neschvalovat zprávu Rady ČT na základě dvou grafů. Podle něj jde jen o nafukování zhruba pěti řádků z výroční zprávy.

Naproti tomu Petr Bendl se pozastavil nad tím, že pro konstatování hlasovali jen čtyři členové z tehdejších 12 účastníků jednání. Nejde proto podle něj o většinový názor rady. „Já nevím, jak budete sepisovat, koho jste pozvali,“ podotkla Nina Nováková. Míní, že není v praxi snadné zachycovat, kolikrát byl kdo pozván a pozvání odmítl.
Rada ve zprávě konstatuje, že ČT v roce 2020 splnila obecný cíl médií veřejné služby zaměřený na poskytování zpravodajských a publicistických informací, udržování a rozvoj občanské společnosti a demokracie.

X X X

Babiš: Covid pas končí, nerozumím, proč potřebujeme pandemický zákon

Změna v přístupu vlády Petra Fialy ke covidu byla jedním z témat jednání stínové vlády opozičního hnutí ANO, která se ráno sešla. „Skutečně nerozumím tomu, proč potřebujeme pandemický zákon,“ řekl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Dal to do kontextu s tím, že vláda ve středu rozhodla, že 9. února končí povinnost se prokazovat certifikátem o očkování či prodělaném covidu.
„Jsme v úžasu,“ řekl bývalý premiér. Podle Babiše není kvůli novele pandemického zákona jasné, kdo by posílal vojáky do nemocnic a zařízení sociálních služeb, kdo by povolával na pomoc zdravotní sestry nebo studenty.
„Jediný výsledek zákona je, že ministerstvo zdravotnictví může omezovat firmy, podnikatele, školy a má o tom rozhodovat vláda,“ prohlásil šéf ANO.

„Určitě budeme rádi, když se nic nestane,“ dodal Babiš.

ANO zvažuje ústavní stížnost na pandemický zákon
ANO zvažuje ústavní stížnost kvůli způsobu přijetí pandemického zákona.„Možná jsme tomu dali 37 hodin zbytečně. Končí tečka a povinnost se prokazovat,“ řekl po jednání stínové vlády ANO bývalý šéf Sněmovny Radek Vondráček. „Možná se obrátíme na ústavní soud,“ řekl Vondráček.

Na dotaz iDNES.cz, co rozhodne o tom, zda ANO ústavní stížnost podá, opáčil:  „Byl jsem proti zkrácenému jednání. Měli jsme to projednávat ve třech čteních. Ten zákon byl přijat v rozporu s jednacím řádem.“
Přijetí novely pandemického zákona nepodpořili ve středu ani poslanci ANO, ani SPD, kteří se navíc snažili zabránit jejímu přijetí obstrukcemi.
Premiér Petr Fiala pak oznámil, že vláda k 9. únoru ruší povinnost prokazovat se certifikátem o očkování nebo o prodělaném covidu pro využívání služeb, vstup do restaurací a na kulturní, sportovní a další akce.

Vláda se k tomu rozhodla jen pár hodin poté, co nutnost prezentovat se covidovým certifikátem v restauracích, klubech a hotelech zrušil Nejvyšší správní soud.
„Znamená to tedy, že do restaurací a hotelů budou moci přijít i lidé, kteří onemocnění covid-19 neprodělali nebo nejsou očkovaní,“ řekl předseda senátu Nejvyššího správního soudu Petr Mikeš s tím, že rozsudek bude mít účnnost za týden, ve středu 9. února o půlnoci.

Prokazování bezinfekčnosti skončí 9. února, část kontrol předtím zrušil soud
Podle soudu ministerstvo zdravotnictví vysvětlovalo nutnost prokazování bezinfekčnosti i kvůli zvýšení motivace pro jednotlivce, aby se nechali očkovat. To však soud odmítá.

Respirátory se uvnitř mají nosit nadále
V platnosti podle Fialy zůstane povinnost nosit respirátory ve vnitřních prostorách. „Podle odborníků se ukazuje jako vysoce efektivní a zároveň je minimálně omezující,“ řekl předseda vlády.
Krátce před tím Sněmovna schválila – bez hlasů ANO a SPD – novelu pandemického zákona, která má platit do konce listopadu jako pojistka pro případ další covidové vlny. Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová i bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček kritizovali, že spornou novelu vláda protlačuje ve stavu legislativní nouze.

X X X

BIS nás s Vrběticemi vystavila hrozbě obvinění z porušení zákona, píše Hrad

Bezpečnostní a informační služba nepřizpůsobila označení spisu týkajícího se výbuchu ve Vrběticích a způsob jeho doručení tomu, aby s utajovanými informacemi určenými do rukou prezidenta republiky byl adresát seznámen co nejdříve. Jak Hrad uvedl ve čtvrtek, předání dokumentu Miloši Zemanovi šest dní po převzetí tak bylo v souladu s předpisy.
Kancelář Hradu tvrdí, že nebyla předem telefonicky upozorněna na důležitost informací, které dokument obsahuje. Navíc podle ní nebyl ani označený „Ihned předat“. Spis proto nebyl obratem doručený do rukou prezidenta.
Písemnost obdržela Kancelář prezidenta republiky (KPR) od BIS 7. dubna 2021 v pozdních odpoledních hodinách, tedy po pracovní době, kdy už hlava státu nebyla přítomna na Hradě. Utajovaná písemnost byla označena jako běžný spis v druhém nejnižším stupni utajení.

„Prezident republiky obdržel spis v souladu s jeho označením ze strany BIS jako běžnou utajovanou poštu při nejbližší příležitosti po příjezdu na Pražský hrad, tedy dne 13. dubna 2021 v dopoledních hodinách,“ uvedla na svých stránkách kancelář.
KPR také vadí, že dokument byl označen druhým nejnižším stupněm utajení důvěrné, i když obsahoval dokument s vyšším stupněm utajení. Nakládat s ním tak mohli omylem pracovníci Hradu bez patřičné prověrky, uvedla prezidentská kancelář. Hrad proto došel k závěru, že „BIS svým postupem vystavila KPR podezření, že předání spisu prezidentu republiky bylo úmyslně zdrženo, k čemuž ze strany KPR nedošlo“.

Areál ve Vrběticích
BIS podle Hradu zjednala nápravu až 22. dubna po „důrazném upozornění ze strany KPR“. Sdělit v něm měla, že administrativním pochybením byla poslední strana spisu označena chybně jako tajná. BIS v pondělí uvedla, že drobná administrativní chyba, která nesnížila závažnost dokumentu, byla odstraněna v řádu hodin.
„Byl KPR řádně předán a byl proti podpisu převzat bez výhrad. V následujících hodinách pak byla pouze opravena drobná administrativní chyba, která nijak nesnižovala závažnost dokumentu,“ uvedla kontrarozvědka.

Nikdo nepovolaný zprávu o Vrběticích nečetl, tvrdí Hrad. Dorazila v nepořádku
Vrbětice zasáhly v roce 2014 dvě exploze. Při výbuchu prvního ze skladů v říjnu 2014 zemřeli dva lidé, druhý sklad explodoval v prosinci téhož roku.
V polovině loňského dubna tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že české bezpečnostní složky mají důvodné podezření na zapojení příslušníků ruské vojenské tajné služby GRU do výbuchů. Kauza vedla k vážné diplomatické roztržce mezi Českem Ruskem a vzájemnému vypovídání diplomatů. Rusko účast svých agentů na explozích popírá.

X X X

Valy kvůli hluku, vodě a 45 milionů eur. Česko a Polsko mají smlouvu o Turówu.

Polsko se určitě pokusí odvrátit povinnost platit pokuty, které mu uložil Soudní dvůr Evropské unie za to, že ignorovalo jeho dřívější předběžné opatření nařizující okamžité zastavení těžby v dole Turów. Oznámil to polský premiér Morawiecki, který ve čtvrtek hnědouhelný důl navštívil. Česko a Polsko před tím v Praze uzavřely dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v dole u českých hranic.

„S touto otázkou se obrátíme i na evropské instituce,“ reagoval podle polských médií ministerský předseda na dotaz, zda Varšava zaplatí pokutu, která v současné době dosahuje už 68,5 milionů eur (přes 1,6 miliardy korun). 
Soud Varšavě totiž loni v září vyměřil pokutu půl milionu eur (12,3 milionu korun) denně za to, že ignorovala příkaz zastavit těžbu až do vydání rozsudku v případě sporu mezi Českem a Polskem ohledně Turówa.
Předseda polské vlády dále prohlásil, že bez ohledu na předpisy Soudního dvora EU se Varšava proti uložené pokutě odvolá.
„Evropská unie, Evropská komise a v tomto konkrétním případě jedna soudkyně, bez možnosti odvolacího řízení (...) přijala rozhodnutí o vysokých pokutách. Soudím, že bez ohledu na to, jaká jsou nařízení Soudního dvora EU, se proti tomu rozhodně odvoláme a budeme apelovat nejen na zdravý rozum,“ pronesl Morawiecki, který o této záležitosti hodlá hovořit rovněž s premiéry unijních zemí.

Morawiecki jednal s Fialou
Premiér Fiala se kvůli Turówu ve čtvrtek v Praze sešel se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Výsledkem jednání bylo to, že se Polsko se zavázalo k dostavbě podzemní stěny, která má zabránit odtoku pozemních vod z ČR.
„Máme za sebou dlouhá jednání s jediným cílem – zajistit dohodu. Myslím si, že je to velký úspěch, podařilo se nám odvalit balvan, který dlouhá léta zatěžoval česko-polské vztahy,“ řekl premiér Fiala. „Smlouva garantuje, že podzemní stěna bude funkční a pokud ne, těžba se zastaví,“ doplnil. Funkčnost stěny nicméně zpochybňují neziskové organizace.
Kritici tvrdí, že stěna fungovat nebude a schválení nebylo transparentní. Česko dostane podle dohody 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) jako kompenzaci. 

V minulosti požadovalo o pět více, Polsko navrhovalo 40. Částka 35 milionů eur poputuje do Libereckého kraje, deset milionů bude náležet českému státu, sdělil Fiala. Po obdržení finančních prostředků slíbilo Česko stažení žaloby, kterou podalo k Soudnímu dvoru EU.

Polský premiér v této souvislosti prohlásil, že tím pro jeho zemí končí i problémy s placením pokut.
Podle mluvčího Evropské komise Adalberta Jahnze se však pokuty přestanou Varšavě načítat až ve chvíli, kdy Česko žalobu skutečně stáhne, a ty dosud uložené bude země muset stejně zaplatit. Polsko podle čtvrtečního vyjádření mluvčího dál odmítá penále platit a EK se mu chystá strhnout první část dlužné sumy z unijních dotací.

Česká vláda s Polskem dohodla i pětiletý soudní dohled. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý. Podle Morawieckého nepůjde o stálý dohled, ale o případný zásah nezávislého subjektu, pokud by nastaly pochybnosti ohledně dodržování dohody.
Polsko má dále podle dohody zlepšovat ovzduší v okolí dolu a monitorovat do konče těžby kvalitu ovzduší, stejně jako množství podzemní vody a intenzitu hluku. „Díky tomu budeme moci rychleji reagovat, kdyby se objevil nějaký problém,“ vysvětlil Fiala. 
Mimo to má být dle slov premiéra zřízen fond pro regionální financování projektů na ochranu životního prostředí. „Jiným způsobem, než cestou dohody, bychom těchto cílů nedosáhli,“ řekl Fiala.

S ohledem na sociální záležitosti i energetickou bezpečnost nebylo podle Morawieckého možné vypnout elektrárnu a důl. „Je to součást našeho energetického systému, je to více než 20 000 pracovních míst v celém regionu. Elektrárna a důl budou dál fungovat a dodávat elektrickou energii několika milionům obyvatel Dolního Slezska a nejen tam,“ řekl polský premiér.
Mluvčí české vlády Václav Smolka pro iDNES.cz před jednáním řekl, že dokud se o dohodě se jedná, nemohou zveřejnit její podobu. Poslední znění dohody uniklo do médií minulé září. Česká vláda smlouvu údajně schválila ve středu večer v utajeném režimu. Proces probíhal podle ekologických organizací netransparentně.
Bývalý ministr  Richard Brabec ve čtvrtek řekl, že doufá, že Česko neustoupilo z dříve vyjednaných podmínek ohledně výše kompenzace a výpovědní lhůty.

Dlouhodobý spor
Kvůli Dolu Turów vedla Praha s Varšavou dlouhodobý spor. Rozšíření těžby Polsko předloni povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce.

Část obcí v okolí uvádí, že jim v důsledku dolu dochází podzemní voda a považuje proto pokračování těžby za nepřípustné. Dohoda počítá se stavbou podzemní stěny, která má úniku vody zabránit. Kritici však tvrdí, že může jít o nedostatečné řešení.

Ekologové a právní experti ze společnosti Frank Bold odkazují na data České geologické služby, podle nichž jsou hladiny podzemních vod v příhraničí kvůli dlouhodobého vlivu dolu na historickém minimu. Uvedli, že plánovaná podzemní bariéra se nachází přes tři kilometry od místa, kde by byla potřeba, a navíc v jiné podzemní vrstvě.
„Premiér Petr Fiala nejen že nezajistil ochranu ČR vody, ale ustoupil v otázkách, které dřív označil za klíčové - výše kompenzací i délka dohledu Soudního dvora EU. Vláda se také vzdala možnosti v budoucnu vynutit na evropské právo,“ komentuje Frank Bold.
Ekologické organizace kritizují i neznáme znění dohody a způsob schválení. „Právo na informace, které je jedním ze základních práv veřejnosti, nyní premiér Fiala a všichni ministři jeho vlády pošlapali,“ komentovala Nikol Krejčová, koordinátorka uhelné kampaně organizace Greenpeace. Ta ve čtvrtek pořádá na protest proti rozhodnutí před Úřadem vlády demonstraci.

Polsko porušilo unijní právo
Jednání se dokončila zrovna v den, kdy generální advokát Soudního dvora EU dal za pravdu české žalobě. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. 
Samotný verdikt unijní justice se očekává na jaře. Polsku se mezitím načítá pokuta za neuposlechnutí předběžného příkazu soudu zastavit těžbu, kterou se mu Evropská komise chystá strhnout z unijních dotací. 

X X X

Havanský syndrom mohou působit útoky paprsky energie, tvrdí experti USA

Komise amerických zpravodajských expertů neidentifikovala jedinou příčinu zjevných neurologických problémů amerických úředníků ve světě, spojovaných s takzvaným havanským syndromem. V úvahu připadá několik možných příčin, včetně cílených útoků s použitím zařízení vysílajících paprsky energie.

Ústřední zpravodajská služba (CIA) už minulý týden uvedla, že považuje za nepravděpodobné, že by Rusko nebo jiná zahraniční nepřátelská země prováděla rozsáhlé útoky na Američany cíleným vyzařováním energie. Jestliže většinu případů vysvětlují lékaři a experti jinými příčinami, existuje však několik desítek případů, které by podle expertů bylo možné vysvětlit úmyslným použitím energie.

O havanském syndromu se začalo mluvit v návaznosti na potíže s neurologickými symptomy u amerických diplomatů působících v kubánském hlavním městě v roce 2016. 
Problémy jako bolesti hlavy, únava, deformace sluchu, ale i závratě a nevolnosti od té doby nahlásili diplomati, agenti CIA či rodinní příslušníci těchto činitelů pracující v řadě dalších zemích včetně Rakouska, Kolumbie nebo Vietnamu. Začalo se spekulovat o tom, že zdravotní potíže způsobují „akustické útoky“ cizích agentů.

Američtí představitelé a zákonodárci zdůrazňují, že hlášené zdravotní problémy berou vážně a že jakýkoli záměrný útok na americké zaměstnance by se setkal s rozhodnou odpovědí. 
Zpravodajské služby však nezveřejnily žádný důkaz o tom, že na vině je zahraniční nepřítel. Psychologické faktory samy o sobě nicméně nemohou vysvětlit příznaky, jimiž trpěli lidé ve zmíněné menší skupině případů, uvedli ve čtvrtek podle AP představitelé, kteří pod podmínkou anonymity v souladu s pravidly úřadu ředitelky zpravodajských služeb novináře seznámili s poznatky z vyšetřování. Uvedli však také, že existují značné mezery v tom, co vláda o záležitosti ví.

Za akustické útoky na Američany v Havaně mohou cvrčci, tvrdí vědci
Zmíněné příznaky lze věrohodně vysvětlit použitím pulzní elektromagnetické energie, stejně jako použitím ultrazvukových vln z těsné blízkosti, uvedli funkcionáři. Experti však dosud neidentifikovali konkrétní zařízení, které případně mohlo být použito při útocích na Američany.

Teorie o tom, že by zdravotní problémy amerických činitelů v různých zemích byly způsobené Ruskem, Čínou nebo Kubou, se nikdy neopíraly o přesvědčivé důkazy a pochybnosti o nich zaznívají už delší dobu. 
Server BuzzFeed News například loni v září informoval o závěrech studie vypracované pro americké ministerstvo zahraničí, která prý označila za „vysoce nepravděpodobné“, že by příčinou sluchových potíží a bolestí u amerických diplomatů na Kubě mohlo být mikrovlnné či ultrazvukové záření. Bzukot, který Američané v Havaně slyšeli, podle poradní vědecké komise nejspíše pocházel od cvrčků.

X X X

„S radostí bych tě znásilnil.“ Britští policisté žertovali o bití manželek

Britská policie řeší nový skandál poté, co její inspekce zveřejnila výsledky vyšetřování chování londýnských mužů zákona. Ti si spolu psali o znásilňování a bití žen, zprávy se také hemžily rasistickými a homofobními urážkami. Vedení policie už se oficiálně omluvilo a viníci dostali tresty. Podle inspekce však jejich činy nejsou v policejním sboru ojedinělé.

„S radostí bych tě znásilnil. Kdybych byl nezadaný, vlastně bych s tebou ani nechtěl šu*at. S radostí bych si na tebe ale vzal chloroform,“ napsal například jeden z londýnských policistů své kolegyni.
Další jinému poslal „vtip“ o tom, jak dostat ženu do postele: „Je to jako, když roztíráš máslo. S trochou námahy to dokážeš kreditkou, ale rychleji a snáz to jde nožem.“ V jedné z konverzací příslušníci policie ze stanice Charing Cross také probírali násilí na ženách. 

„Potřebuju vytáhnout ptáka, ale až do soboty ji neuvidím. Na další pátek jsem jí slíbil, že ji vezmu ven. Vynahradím jí tím to, že jsem jí jednu fláknul,“ svěřil se jeden policista. Druhý mu na to odpověděl „hláškou“, kterou před lety nechvalně proslavil americký exprezident Donald Trump.

„Chytni ji za ku*du,“ napsal strážník, načež se ho zmíněný kolega zeptal, jestli někdy zbil svou ženu. „Víc tě pak díky tomu milují. Opravdu, od té doby, co jsem to udělal, se ode mě nehne,“ prohlásil s tím, že už chápe, proč se ženy stávají oběťmi vražd ze strany svých milenců. „Jsou biologicky naprogramované na to, aby se jim tyhle věci líbily,“ dodal.
Předmětem „žertů“ se stali i handicapovaní

Právě tyto konverzace jsou nyní důvodem skandálu, který musí londýnská Metropolitní policie řešit. Starosta Londýna Sadiq Khan si chce podle listu The Times pozvat na kobereček policejní komisařku Cressidu Dickovou, aby „vysvětlila, jak zajistí, aby se už toto absolutně nepřijatelné chování neopakovalo“. Řekl také, že ho zjištění „naprosto znechutila“.
„Khan byl rozzuřený, když si výsledky zprávy četl. Obává se, že toto dál poškodí a zničí důvěru Londýňanů v Metropolitní policii. Bylo by to šokující v sedmdesátých letech, natož dnes. Navíc víme, že to není jen Charing Cross,“ uvedl zdroj blízký starostovi. Britská ministryně vnitra Priti Patelová pak chování policistů označila za odporné.

Vyšetřování, které vedlo k odhalení zmíněných zpráv, se podle BBC rozjelo už v roce 2018. A to údajně díky obvinění, že měl jeden z policistů přímo na policejní stanici sex s opilou ženou. Nařčení se dodnes neprokázalo, inspekci se pak nicméně svěřili i další členové policie se svými zkušenostmi. Kdokoliv se prý ozval proti misogynním či rasistickým poznámkám, dočkal se jen posměchu a šikany.

Poznámky, které pak policisté hájili jako nevinné škádlení, se totiž netýkaly jen žen. Urážky mířily i na gaye, muslimy či handicapované. „Otevřel jsem dveře od balkonu a spousta much mi vletěla do pokoje. Tak jsem vzal sprej a svůj byt jsem proměnil v Osvětim,“ zaznělo také.

Zprávy se strefovaly i do amerického hnutí Black Lives Matter, které od roku 2013 bojuje za ochranu práv černošských obyvatel a celosvětově známým se stalo poté, co Afroameričana George Floyda zabil americký policista Derek Chauvin.
Interní orgány britské policie po odhalení konverzací na sociálních sítích z let 2016 až 2018 prošetřovaly čtrnáct mužů zákona, z nichž několik posléze dostalo různě přísné tresty včetně zákazu nadále pracovat u policie. Mimo samotné nevhodné komentáře se u dotyčných prokázalo například napadení partnerky, ničení důkazů k tomuto vyšetřování, šikana a sexuální obtěžování, ale i spánek ve službě nebo užívání steroidů.

Reputace policie jde dolů
Inspekce k sexistickým, homofobním a rasistickým komentářům policistů poznamenala, že „věří, že tyto incidenty nejsou ojedinělé, že nejde o chování pár ‚shnilých jablek‘“ a že podobné chování zaznamenala i během vyšetřování z posledních let.
Policie už se oficiálně za chování svých příslušníků omluvila s tím, že vynesené hovory nereprezentují policejní hodnoty. A že od roku 2018 dostal každý policista přednášku o tom, jak se chovat na sociálních sítích. Policejní reputace nicméně utrpěla i vážnější šrámy.

Nejvyšší trest za vraždu, jež zděsila Británii. Policista dostal doživotí
Stále probíhá vyšetřování podmínek v policii v souvislosti s vraždou Britky Sarah Everardové. Tu totiž spáchal policista Wayne Couzens, který už za ni u soudu dostal doživotní trest. Po děsivém činu se v Británii rozjela debata, jak víc chránit tamní ženy. Premiér Boris Johnson ještě před verdiktem navrhl, aby v barech a nočních klubech hlídali policisté v civilu.
V prosinci pak ve vězení skončili dva londýnští policisté za to, že se na místě vraždy fotili s těly dvou zabitých žen, které měli za úkol hlídat. Fotky s poznámkou „dvě mrtvé holubičky“ pak pro pobavení rozesílali kolegům.