Babišovi se nelíbí vznik tří nových ministerských míst, co bude stát miliardy. V dnešní době je ČR ve velkém dluhu. Koalice se dohodly na koaliční smlouvě i programovém prohlášení společné vlády v úterý. Kabinet bude mít 18 členů, budou v něm nově ministři pro legislativu, pro EU a pro vědu, výzkum a inovace. Nynější vláda ANO a ČSSD vznikla s 15 členy.
"Takže ta nová koalice slibovala, jak bude šetřit, ale dělá pravý opak. Pokud někdo tvrdí, že noví ministři nebudou potřebovat auta a úředníky a sekretářky a že nebudou mít náklady, tak je to samozřejmě nesmysl," řekl Babiš.

Míní také, že funkce se budou zdvojovat. Připomněl, že Českou republiku zastupuje v Evropské unii na evropské radě premiér a že i ministerstvo zahraničí má sekci evropské unie. Deník Právo napsal, že ministrem bez portfeje pro evropské záležitosti by se mohl stát radní Olomouckého kraje a také český zástupce v Evropském výboru regionů Radim Sršeň. "Ještě není rozhodnuto, ale jsem ve hře," řekl Sršeň Právu.

V minulosti byl místopředsedou STAN, je místopředsedou Sdružení místních samospráv a byl prezidentem Evropské asociace pro rozvoj venkova. Ve sněmovních volbách v roce 2017 byl lídrem STAN na Olomoucku, do Parlamentu se ale nedostal.
Babiš také odmítl kritiku lidovce Pavla Bělobrádka, který ve středu ČTK řekl, že končící Babišova vláda nerozvíjela podporu vědy a výzkumu a Česku tak "trochu ujel vlak". Bělobrádek byl místopředsedou vlády pro vědu a inovace za premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a návrh vznikající vládní koalice Spolu s Piráty a Starosty na zřízení ministra pro vědu a výzkum má smysluplný.

Koalicím Spolu a Pirátům se Starosty a nezávislými (STAN) se podařilo domluvit na koaliční smlouvě, programovém prohlášení společného kabinetu i rozdělení ministerstev necelý měsíc po sněmovních volbách. Koalice Spolu v kabinetu obsadí 11 křesel - post premiéra a ministrů financí, obrany, práce, dopravy, zdravotnictví, spravedlnosti, zemědělství, životního prostředí, kultury a ministra pro vědu, výzkum a inovace. Pirátům a STAN připadne sedm ministerských postů, a to vnitro, zahraničí, průmysl, školství, místní rozvoj, ministr pro legislativu a ministr pro evropské záležitosti. Dohody o vládní spolupráci mají lídři pěti dosud opozičních stran oficiálně podepsat v pondělí 8. listopadu.

X X X

Zeman začal z nemocnice rozdávat úkoly. Spojí se s Fialou i Babišem

Prezident Miloš Zeman zadal své kanceláři připravit návrhy na přijetí demise vlády a ustavení nové. V pátek se spojí s premiérem Andrejem Babišem, v sobotu bude jednat prostřednictvím videokonference s předsedou ODS Petrem Fialou. Prezident byl ve čtvrtek přemístěn z jednotky intenzivní péče na běžné lůžko na rehabilitační oddělení.

„Prezident republiky se opakovaně setkal s vedoucím KPR (Kanceláře prezidenta republiky, pozn. red.), jehož prostřednictvím uložil KPR připravit návrhy rozhodnutí hlavy státu o přijetí demise vlády a pověření vlády plněním výkonu funkcí podle Ústavy České republiky, a to do ustanovení nové vlády,“ uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček v tiskové zprávě.
Doplnil, že v pátek se Zeman spojí s Babišem, v sobotu pak bude jednat s Fialou prostřednictvím videokonference.

„Kancelář prezidenta republiky nepřetržitě zajišťuje v souladu se zákonem obstarávání věcí spojených s výkonem pravomocí prezidenta republiky stanovených Ústavou České republiky, ústavními zákony a zákony, dále s protokolárními povinnostmi a veřejnou činností prezidenta republiky. Další kroky jsou plánovány s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a platná opatření Ústřední vojenské nemocnice. Ve spolupráci s ÚVN bude využit mimo jiné šifrovaný systém videokonferencí,“ uvedl dále mluvčí Hradu.

Dne 5. listopadu 2021 se prezident republiky spojí s předsedou vlády Andrejem Babišem. Dne 6. listopadu 2021 bude prezident republiky prostřednictvím videokonference jednat s předsedou Občanské demokratické strany Petrem Fialou.
Babiš ve čtvrtek uvedl, že mu ředitel ÚVN a Zemanův ošetřující lékař Miroslav Zavoral nabídl možnost mluvit s prezidentem online, nepovažuje to ale za vhodné. Je tak možné, že se premiér s hlavou státu spojí telefonicky. Redakce iDNES.cz oslovila Babiše i Fialu s prosbou o vyjádření.

Podle Ovčáčka se Zeman od úterý do čtvrtka opakovaně setkal se svými rodinnými příslušníky.

Právě ve čtvrtek dopoledne byl prezident přemístěn z jednotky intenzivní péče na běžné lůžko. Mluvčí nemocnice Jitka Zinke při té příležitosti uvedla, že Zeman byl v první polovině října hospitalizován kvůli zhoršení zdravotního stavu v důsledku zhoršeného příjmu potravy a tekutin.

„Zdravotní stav při příjmu do nemocnice nepochybně vyžadoval intenzivní péči. Léčba, a to zejména komplexní nutriční podpora, poskytnutá na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN, vedla ke zlepšení prezidentova klinického stavu,“ uvedla Zinke.

Kvůli zhoršující se epidemické situaci Ústřední vojenská nemocnice ve středu omezila návštěvy na akutních lůžkách, mezi které patří právě i ta na rehabilitačním oddělení. Ty tak mohou probíhat jen v odůvodnitelných případech, jako je návštěva u pacientů v terminálním stádiu nevyléčitelné nemoci či u osob ve špatném psychickém stavu souvisejícím s hospitalizací, a to po dohodě s vedoucím nebo ošetřujícím lékařem a za přísných podmínek.
„Pravidla jsou závazná pro návštěvy každého pacienta,“ napsala na dotaz iDNES.cz. Zemana přesunuli na běžné lůžko. S politiky by mohl zatím jednat online.

X X X

Do února může v Evropě zemřít dalších půl milionu lidí s covidem
 
"Evropa je zpátky v epicentru pandemie, kde byla před rokem," prohlásil na dnešní tiskové konferenci šéf evropské sekce WHO Hans Kluge. "Každá země v Evropě a ve Střední Asii nyní čelí vážné hrozbě nové vlny epidemie covidu-19 nebo už s ní bojuje," dodal.

Počet nových případů nákazy koronavirem v Evropě roste podle AFP už téměř šest týdnů za sebou a počet nových úmrtí sedmý týden po sobě. Za posledních sedm dní bylo v Evropě a Střední Asii zaznamenáno 1,8 milionu nových případů a 24.000 úmrtí spojených s covidem-19. V případě nově nakažených jde o šestiprocentní nárůst nových infekcí oproti předchozímu týdnu a počet úmrtí vzrostl o 12 procent, poznamenala agentura Reuters.

Nárůst případů WHO vysvětluje nakažlivější koronavirovou variantou delta, uvolněním opatření proti šíření koronaviru, jako je nošení roušek nebo dodržování fyzických rozestupů mezi lidmi, a nedostatečnou proočkovaností. "Většina hospitalizovaných lidí, kteří na covid umírají, není plně očkována," zdůraznil Kluge. V regionu, do kterého patří také Rusko, Turecko či bývalé sovětské republiky ve Střední Asii, je plně očkováno 47 procent lidí. Pouze osm zemí má podle Klugeho plně naočkovaných více než 70 procent populace.

Evropská sekce WHO monitoruje 53 zemí, přičemž tento region od vypuknutí pandemie zaznamenal 78 milionů případů nákazy koronavirem. Počet úmrtí je v poslední době vysoký především v Rusku, kde za uplynulých sedm dní zemřelo po nákaze koronavirem 8126 lidí, na Ukrajině, která zaznamenala 3819 úmrtí, a v Rumunsku, kde bylo 3100 zemřelých.
Německo dnes zaznamenalo největší denní přírůstek infikovaných od začátku pandemie v podobě 33.949 nově prokázaných případů infekce koronavirem. Počty nakažených rostou prudce mimo jiné i v Rakousku, na Slovensku, v Polsku nebo Maďarsku. Také Česko čelí stoupajícímu počtu nových případů nákazy koronavirem. Ve středu v Česku přibylo 9460 nakažených koronavirem, v úterý testy potvrdily 9902 případů nákazy, což byl nejvyšší denní přírůstek od 23. března.

Kluge varoval, že pokud bude Evropa pokračovat v cestě po této trajektorii, mohlo by v regionu do února zemřít 500.000 lidí v souvislosti s covidem-19. "Musíme změnit naši taktiku, od reakce na nárůst případů covidu-19 k tomu, abychom jim v prvé řadě zabránili," uvedl šéf evropské pobočky WHO. Rozdíl oproti loňsku je podle něj v tom, že zdravotnické úřady toho teď vědí o koronaviru víc a mají lepší nástroje k boji proti němu.

X X X

Dr. Blažek novým ministrem spravedlnosti?

Ministerstvo spravedlnosti je jedním z pěti ministerstev, které má v nové vládě obsadit ODS z koalice SPOLU. Jméno příštího ministra spravedlnosti má být Pavel Blažek. Vedle něj bude členem vlády ministr pro legislativu. Post zřejmě obsadí za koalici PirStan pirát Jakub Michálek. Blažek zcela jistě zúročí své drsné politické zkušenosti z turbulentních dob politiky i spravedlnosti.

Veřejně byla debatována dvě jména příštího ministra spravedlnosti z ODS: Předseda ústavně-právního výboru sněmovny poslanec Marek Benda a bývalý ministr spravedlnosti poslanec Pavel Blažek.
Podle informací České justice však není Marek Benda úplně srozuměn s přechodem k moci výkonné a svoji budoucnost vidí jinde. V tuto chvíli tak s nejvyšší pravděpodobností míří už podruhé do křesla ministra spravedlnosti Pavel Blažek.
Na dotaz České justice ovšem Pavel Blažek odpověděl stejně, jak už několik dní odpovídá na otázky předseda ODS Petr Fiala: „Jména se zatím vůbec neřeší – až po schválení koaliční smlouvy všemi subjekty půjde případně pověřený Petr Fiala za prezidentem republiky s návrhy jmen,“ napsal pro Českou justici Pavel Blažek.

Možná tato rychlá ne/odpověď obratem vypovídá o tom, kdo je hybatelem dění mnohem více, než by se na první pohled mohlo zdát. O Pavlu Blažkovi je známo, že je profesionál, pragmatik, dokáže se dobře zorientovat v situaci, určit hranice a možnosti a umí se dohodnout takřka s každým. Prezidenta navštívil spolu s Petrem Fialou už v září před volbami.
O platnosti uvedeného svědčí i titulek České televize z pořadu Otázky Václava Moravce, který byl odvysílán 24. října 2021: „Po ustanovení nové vlády by nebylo moudré odvolávat státního zástupce Igora Stříže. V Otázkách Václava Moravce se na tom shodli exministři spravedlnosti Robert Pelikán, Pavel Blažek (ODS) a místopředseda Pirátů Jakub Michálek.“

Ministr Blažek dosadil Bradáčovou do funkce

Kromě toho Pavel Blažek zná dobře prostředí právních profesionálů a ministrem spravedlnosti už byl od července 2012 do července 2013 v turbulentních dobách ministerstva i ODS za vlády Petra Nečase. Ministerstvo převzal rozvrácené po Jiřím Pospíšilovi (TOP09) a jeho veřejné show s odvoláváním nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké a vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly, která vybudila aktivisty k výzvám k neprodlenému jmenování vrchní státní zástupkyní v Praze Lenku Bradáčovou.

Pavel Blažek po měsíci ve funkci a 30. července 2012 vyhověl návrhu nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a jmenoval Bradáčovou vrchní státní zástupkyní v Praze.
Ministrování Pavla Blažka ukončila razie na úřadu vlády Petra Nečase 10. června 2013 kvůli podezření ředitele ÚOOZ Róberta Šlachty a olomouckých státních zástupců v roli vyšetřovatelů ze sabotáže. Dne 17. června 2013 podal Nečas demisi, a proto musela skončit celá vláda včetně ministra Pavla Blažka.

Pavla Blažka nahradila politička, advokátka a někdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová na postu ministryně spravedlnosti v Rusnokově úřednické vládě, která vládla do ledna 2014. Nyní to vypadá, že by po osmi letech mohl dnes dvaapadesátiletý Pavel Blažek vystřídat pro změnu Marii Benešovou, která je teď ministryní spravedlnosti zase v Babišové vládě.

V jiných případech zase Blažek vůbec není smířlivý. Například co se týče zákona o státním zastupitelství, kdy v roce 2014 jako poslanec vyloučil vznik jakéhokoli speciálu v Olomouci, když Vrchní státní zastupitelství v Olomouci jednoduše nedokáže dokončit ani rozpracované kauzy.

Dva roky poté se stal předsedou sněmovní vyšetřovací komise pro reorganizaci policie, kterou spustili ministr Milan Chovanec a policejní prezident Tomáš Tuhý a kvůli které odešel do civilu někdejší ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta, což byl důvod vzniku komise.

Brno, válka, drsná doba
Pavel Blažek je stejně jako předseda ODS Petr Fiala spjat s Moravou respektive s Brnem, kde se narodil, vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity a kde působil profesně jako advokát, v pozici asistenta na katedře správního práva i politicky jako zastupitel, předseda oblastního sdružení i místopředseda ODS. Zatímco manželka Alena stále jako exekutorka vede exekutorský úřad Brno – město, Pavel Blažek si nechal výkon advokacie ve svojí brněnské kanceláři pozastavit u České advokátní komory.

S aktivisty se utkal ještě jednou, totiž během sporu Hany Marvanové s ministryní spravedlnosti Babišovy vlády Helenou Válkovou. K válce obou žen došlo, když Marvanová z pozice náměstkyně Válkové na ministerstvu začala hlásat cosi o temných tlacích advokátů a exekutorů, kteří ovládli spravedlnost. Proti tomu se Pavel Blažek zvláštním stanoviskem poslance hlasitě ohradil s tím, že je jednáním Marvanové zklamán a že způsobila nejhorší dehonestaci ministerstva od roku 1989.

Pokud se Pavel Blažek znovu stane ministrem spravedlnosti, nasbírané politické zkušenosti v drsné době zcela jistě zúročí v nové situaci, kdy vedle něho bude stát ministr pro legislativu a budoucí předseda Legislativní rady vlády pirát Jakub Michálek a kdy program pro spravedlnost koalice Spolu a PirStan si do značné míry odporují. Irena Válová, ceskajustice.cz

X X X

K dohodě o dole Turów stačí dojednat několik málo věcí, řekla polská ministryně

Nová polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová uvedla, že by k dosažení dohody s Českem o dole Turów mohlo stačit jedno jednání. Polské stanici Polsat News řekla, že k uzavření dohody zbývá dojednat jen několik málo věcí. Jednání mezi Polskem a Českou republikou budou pokračovat v pátek v Praze.

Český ministr životního prostředí Richard Brabec v úterý řekl, že se jednání zaměří na výpovědní lhůtu dohody. Na ní doteď nepanovala mezi Prahou a Varšavou shoda. Dodal také, že neví, s jakými požadavky do Prahy nová polská ministryně přijede.

Rozhovory mezi Polskem a Českou republikou o polském hnědouhelném dole Turów, který se nachází nedaleko českých hranic, začaly v červnu, na začátku října ale byly v souvislosti s parlamentními volbami v ČR přerušeny. Dohoda by měla vést ke stažení žaloby, kterou ČR na Polsko kvůli dolu Turów a jeho rozšíření podala k Soudnímu dvoru EU.
Tento soud v květnu předběžně nařídil pozastavit těžbu v dole Turów, a to až do rozhodnutí o stížnosti České republiky, která se v únoru na soud obrátila kvůli tomu, že provoz dolnoslezského dolu mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v Libereckém kraji. 

Česko a Polsko se nedohodly na řešení Turówa. Dohoda se opět odsouvá
Polská vláda těžbu odmítá přerušit, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země. Polsko proto podalo návrh na zrušení květnového rozhodnutí o pozastavení těžby. Unijní soud Polsku 20. září uložil pokutu půl milionu eur (asi 12,8 milionu Kč) za každý den pokračování těžby.

Turów je jedním z největších polských dolů na těžbu lignitu. Zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a polská energetická skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z německé Žitavy do polské Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu.

Polsko zatím nebere EU a ČR vážně. Pokutu za Turów ještě platit nezačalo
Rozšíření těžby Polsko loni povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen hluku a prachu, ale hlavně ztráty pitné vody. Chystaná smlouva mimo jiné počítá s finanční podporou obcím nebo s financováním monitoringu spodních vod, prašnosti a hlučnosti.

X X X

Maďarská vláda si pořídila špionážní program Pegasus, tvrdí politik Fideszu

Vysoce postavený politik vládní strany Fidesz přiznal, že si maďarské ministerstvo vnitra pořídilo špionážní program Pegasus izraelské společnosti NSO Group. Je to poprvé, co maďarský činitel připustil, že vláda používá software, který infiltruje telefony, kde sbírá osobní údaje a může tajně ovládat kamery mobilů. Vláda premiéra Viktora Orbána doposud odmítala potvrdit, že by Pegasus, používala.

Místopředseda Fideszu a šéf parlamentního výboru pro obranu a prosazování práva Lajos Kósa zakoupení softwaru potvrdil novinářům po dnešním jednání výboru. Zároveň trval na tom, že resort vnitra a bezpečnostní složky postupovaly v každém případě sledování legálně a získaly povolení buď od soudu nebo ministerstva spravedlnosti.
Opoziční poslanci nicméně žádají vyšetřování toho, jak úřady kontroverzní program používaly, a kritizují fakt, že zjištění plynoucí ze dvou zvláštních zasedání výboru, který se případem zabýval, mají zůstat z rozhodnutí vládní strany utajena až do roku 2050.

Vládní špehování novinářů. Program k nabourání do mobilu využil i Orbán
Skupina zahraničních médií v červenci na základě investigativní práce zveřejnila podezření, že vlády několika zemí využily technologii izraelské společnosti NSO Group ke špehování novinářů, lidskoprávních a opozičních aktivistů či právníků. Mezi takové státy zařadila i Maďarsko. To údajně infiltrovalo digitální techniku řady osob včetně nejméně deseti právníků, opozičního politika a řady novinářů, kteří jsou kritičtí k Orbánově vládě.

Opoziční členka výboru Agnes Vadaiová nyní novinářům řekla, že ministr vnitra Sándor Pintér, jenž výbor ujišťoval o používání softwaru v rámci zákona, odmítl potvrdit nebo vyvrátit, že by stát sledoval prostřednictvím tohoto programu novináře či politiky, uvedla AFP.

Kritici obviňují maďarského premiéra z demontáže demokracie a právního státu. Vytýkají mu, že systematicky dostává pod kontrolu média a zavádí v zemi čím dál více autokratičtější vládu. Budapešť pod Orbánovým vedením vede také řadu sporů s Bruselem. Europoslanci, Evropská komise i některé členské státy EU dávají dlouhodobě najevo obavy, že jeho vláda omezuje nezávislost justice, médií či akademické svobody v Maďarsku. Budapešť námitky odmítá a nezřídka se uchyluje k ostré protiunijní rétorice.

X X X

Británie schválila pilulku proti covidu. Lze ji použít i při domácí léčbě

Británie jako první země na světě schválila použití pilulky proti koronaviru. Antivirotikum molnupiravir od americké farmaceutické společnosti Merck & Co je možné použít při domácí léčbě covidu. Klinické testy ukázaly, že tento lék snižuje riziko hospitalizace a úmrtí na polovinu. Schválit ho musí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a americké úřady.

„Dnešek je pro naši zemi historickým dnem, protože Spojené království je první zemí na světě, která schválila antivirotikum, jež se dá pro léčbu covidu-19 použít doma,“ uvedl britský ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Merck uvádí, že do konce roku má kapacitu k výrobě deseti milionů dávek nového antivirotika. Léky si však prostřednictvím smluv už předem zajistily vlády po celém světě, takže dostupnost tohoto preparátu zatím bude omezená. Britské úřady v říjnu oznámily, že pro Spojené království zajistily 480 tisíc dávek molnupiraviru.
Česko podle čtvrtečního vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha čeká na schválení léku evropskou lékovou agenturou.
Molnupiravir je prvním ústně podávaným lékem proti covidu-19 a podle lékařů může být užitečný zejména pro lidi, kteří se z nejrůznějších důvodů nemohou proti covidu očkovat.
Merck vyrábí lék společně s firmou Ridgeback Biotherapeutics, hodlá ale licence na své antivirotikum poskytnout i dalším producentům. Přípravek určený pro dospělé nad 18 let by tak potenciálně mohl významně pomoci zejména nemocným v chudších zemích, které mají kvůli nedostatku vakcín jen malý podíl očkovaných, uvedla AP.

X X X

Putin se chtěl na počátku vlády přidat k NATO, tvrdí bývalý šéf aliance

Ruský prezident Vladimir Putin v počátcích své vlády chtěl, aby se Rusko přidalo k Severoatlantické alianci. Prohlásil to bývalý generální tajemník NATO George Robertson, který stál v čele Aliance v letech 1999 až 2003. Putin ale nechtěl jít skrze obvyklý aplikační proces s tím, že Rusko nehodlá stát v řadě s „zeměmi, na niž nezáleží“.

„Kdy nás pozvete, abychom se přidali k NATO?“ zeptal se v roce 2000 tehdy nový ruský prezident Robertsona. Ten mu odpověděl, že NATO nezve státy, aby se přidaly k NATO, nýbrž země samotné podávají žádost o začlenění se do Aliance. „My nestojíme v řadě se spoustou zemí, na kterých nezáleží,“ odvětil Putin.

Podle listu The Guardian rozhovor souzní s tím, co Putin řekl stanici BBC těsně předtím, než se stal prezidentem. Šéf Kremlu nevyloučil, že se Rusko k NATO přidá za podmínky, že „ruské názory budou brány v úvahu jako názory rovnocenného partnera“.

Putin v té době nevnímal NATO jako nepřítele. „Rusko je součástí evropské kultury. Nedokáži si představit svou zemi izolovanou od zbytku Evropy a toho, co my často nazýváme civilizovaný svět.“
Ruský prezident později, v dokumentární sérii natočené americkým režisérem Oliverem Stonem, přiznal, že o možnosti přidání Ruska k NATO mluvit s tehdejším americkým prezidentem Billem Clintonem. Šéf Bílého domů údajně neměl „žádné námitky“.
Odlišný směr
Rusko ale postupně začalo od své původní touhy ustupovat. Moskvě vadilo, že Západ nechce přistoupit na její podmínky a nehodlá odmítnout přijetí nových členů, kteří byli na ruském „dvorku“, tedy sousední země, které dříve patřily pod sovětskou sféru vlivu, uvedl bývalý ambasador NATO Vesko Garčević.

„Nebylo na Západu nebo Moskvě, aby rozhodly, zda tyto země mají vstoupit do NATO. Každá země má právo rozhodnout o svém spojenectví a příslušnosti,“ podotkl Garčević.

Putin vnímal expanzi NATO do východní Evropy a pobaltských států jako zradu slibu, že Aliance se nebude rozšiřovat do oblastí, které patřily pod Sovětský svaz. Závazek není oficiálně stvrzen smlouvou, podle badatelů Rusové zřejmě vycházejí z ústních jednání, při nichž se Němci snažili získat sovětské svolení ke sjednocení své země.

Příběh „slibu“ o nešíření NATO: od velké hry o Německo uběhlo 25 let
Kreml ještě více znepokojila takzvaná oranžová revoluce na Ukrajině v letech 2004 a 2005, která vynesla do výšin moci prozápadní politiky. Rusko vnímá ukrajinské i jiná protestní, demokratická hnutí jako loutky v rukách Západu, jejichž cílem je podrýt mocenský vliv Moskvy v postsovětských zemích.

Počínající napětí mezi Ruskem a Západem pak silně prohloubily ruské invaze do Jižní Osetie v roce 2008 a na Krym v roce 2014. Obě strany na sebe začaly pohlížet s podezřívavostí typickou pro studenou válku.
Na Ukrajině i na Západě se pravidelně objevují výzvy, aby se Kyjev přidal k NATO. Putin před takovým krokem opakovaně varuje. Naposledy řekl, že by se jednalo o překročení „červené čáry“, na něž by Rusko „rychle a tvrdě“ odpovědělo. 

Vztahy s Ruskem jsou na bodu mrazu. NATO musí změnit přístup, řekl jeho šéf
Šéf Kremlu v pondělí zdůraznil, že Rusko musí posílit své obranné schopnosti v reakci na vojenské aktivity NATO v blízkosti ruských hranic. Putin podezřívavě hledí především na časté námořní mise lodí NATO u ruských vod v Baltském a Černém moři.
Rusko a Západ se opakovaně osočují z provokací. Moskva obviňuje Západ, že svými vojenskými aktivitami ohrožuje bezpečnost Ruska.
Podle bývalého poradce Kremlu Sergeje Karagonova by k současným roztržkám nedocházelo, kdyby se historie ubírala jiným směrem. Časopisu Time řekl, že nepřipojení Ruska k NATO byla „jedna z nejhorších chyb v politické historii“.

X X X

Norové odmítli vyhostit polského dealera, doma by prý neměl spravedlivý soud

Norsko odmítlo vyhostit Poláka podezřelého z obchodování s drogami zpět do jeho vlasti. Za důvod okresní soud ve Vestfoldu označil špatný stav polské justice a obavy, zda by se muž v Polsku dočkal spravedlivého soudního procesu. Uvedl to polský list Gazeta Wyborcza s odvoláním na norský právnický server Rett24.no, který o rozhodnutí soudu informoval.

Deník připomněl, že v zemích Evropského hospodářského prostoru dva roky platí dohoda o vydávání obviněných, na které byl vydán evropský zatykač. 
Tisíce polských soudců jsou proti vládě, žádají dodržování unijního práva
V Norsku však v posledních měsících mnohokrát zazněly pochyby o opodstatněnosti extradicí na základě žádostí z Polska. Důvodem je ovládnutí polských soudů politiky. 

Norové se obávají, že „vydání polského občana bude odporovat norské ústavě, která zaručuje právo na spravedlivý proces u nezávislého soudu“. Soud ve Vestfoldu u Osla proto odmítl čtyřiatřicetiletého Poláka vydat.
Jeho obhájce Jon Anders Hasle řekl, že rozhodnutí soudu je „odvážné a správné“, protože polská justice se ocitla v takovém stavu, že tam nelze posílat lidi.

Norský soud také uvedl, že jeho rozhodnutí se opírá i o „neobyčejně dramatické a negativní události z posledních týdnů ohledně nezávislosti polských soudů a soudců, včetně rozhodnutí Soudního dvora EU“. 
Polská vláda podle norského soudu totiž dala jasně najevo, že nebude respektovat rozhodnutí Soudního dvora EU či Evropského soudu pro lidská práva, což potvrdil i nález polského Ústavního soudu, který kontroluje vládní strana Právo a spravedlnost (PiS).
V reakci na nález se po celém Polsku konaly demonstrace pod heslem Zůstaneme v Unii. Největší byla ve Varšavě, kde se podle radnice sešlo na 100 tisíc lidí.

X X X

Faux pas na Balkáně. Srbský ministr vítal premiéra Černé Hory v džínách

Srbská premiérka Ana Brnabičová se omluvila šéfovi černohorské vlády Zdravku Krivokapičovi za nevhodné uvítání, kterého se mu dostalo v úterý na bělehradském letišti. Její ministr totiž pro premiéra přišel bez kravaty, v džínách a teniskách. Média v obou zemích, jejichž vztahy dlouhodobě provází napětí, hodnotila začátek státní návštěvy jako ponižující pro Černou Horu.

Černohorského premiéra při jeho první oficiální návštěvě Srbska od loňského nástupu do funkce vítal na letišti v roli místopředsedy srbské vlády Branislav Nedimović. 
„Často porušuje ‚dress code‘, je to jeho manýra,“ uvedla po středečním jednání s Krivokapičem na adresu svého vládního kolegy a současně ministra zemědělství šéfka srbské vlády Brnabičová. „Byl porušen diplomatický protokol, avšak ne se zlým úmyslem.“

Jako „nedůstojné“ a „ponižující pro Černou Horu“ označila způsob přijetí Krivokapiče v Bělehradě také černohorská opozice. Poukazovala mimo jiné na skutečnost, že na letišti chyběl srbský prezident Aleksandar Vučić, který přitom v minulosti vítal na letišti i amerického herce Johnnyho Deppa.

Sám černohorský premiér, který stojí v čele kabinetu se zastoupením prosrbských stran, kritiku odmítl s tím, že byl v Bělehradě přijat srdečně. Dodal, že se srbskými představiteli vedl věcná jednání o zlepšení zejména hospodářské spolupráce.
Černá Hora získala nezávislost na Srbsku v roce 2006. Černohorci jsou však nadále hluboce rozděleni ohledně vztahu své země s Bělehradem. Asi 30 procent z 620 tisíc černohorských obyvatel se považuje za Srby. 
Část srbských politiků i společnosti navíc zpochybňují národnostní svébytnost Černohorců a jejich nezávislý stát považují za umělý. Opozice i prezident Milo Djukanović dlouhodobě viní srbské vedení z pokusů o zasahování do vnitřních záležitostí Černé Hory.

X X X

Pokouší se o převrat jako sluha USA Havel, osočuje kubánský režim opozici

Na Kubě v posledních dnech roste napětí v souvislosti demonstracemi Občanský pochod za změnu, které svolalo opoziční hnutí Archipiélago. Komunistická vláda tvrdí, že za akcí stojí Spojené státy, a kubánské disidenty se snaží zastrašit výhrůžkami i zatýkáním. Jednoho ze členů hnutí přirovnala k českému exprezidentovi Václavu Havlovi.

„Ta strategie není nová, (Yunior) García Aguilera se snaží napodobit událost starou tři dekády, při níž v podobném termínu teatrolog Václav Havel, obhájce hegemonických cílů americké administrativy, promluvil k občanům v Praze, metropoli tehdejšího Československa,“ napsal tento týden deník kubánské komunistické strany Granma.

Také další provládní portál spojil Aguileru s Havlem. „Ti, kdo stojí za Yuniorem (Aguilerou), chtějí na Kubě provést to, co se stalo v tehdejším Československu v roce 1989, vytvářejíce přitom klon Václava Havla. Ti dva dramatikové se každý ve své době snažili, aby jako jejich vlastní vypadaly scénáře, které pro ně napsali jiní. Oba podobnými projevy požadují ‚svobodu‘, ‚demokracii‘ a ‚respektování‘ lidských práv, naplněni stejným pokrytectvím,“ napsal server Las Razones de Cuba, který Aguileru označil za „kontrarevolucionáře“ financovaného kubánským exilem v Miami a Spojenými státy.

Dramatik García Aguilera nicméně odmítl, že by chystané demonstrace byly organizované z Miami. „Archipiélago a pochod jsou akce zrozené výhradně na Kubě jako reakce na ekonomickou, politickou, sociální, kulturní a morální krizi, kterou trpí Kubánci v důsledku nedostatku práv, demokracie a občanské svobody už sedm desetiletí,“ uvedl Aguilera, který podle CNN není typickým kubánským disidentem. Několik let totiž pracoval ve státním divadle a televizi a kritizoval i americké obchodní embargo vůči Kubě.

V posledních týdnech se Aguilera stal i terčem útoků příznivců režimu. Minulý měsíc mu někdo před dveře položil zkrvavená ptačí křídla, tento týden přišla před jeho dům skupinka asi deseti lidí, kteří se ho snažili zastrašit. „Budeme 15. připraveni a nedovolíme nic (proti režimu) v našem sousedství. To založil náš comandante a my to budeme bránit, protože tady je vlast, tady je socialismus, budeme bránit naše zájmy a naši revoluci,“ křičela na Aguileru a jeho manželku starší žena.
Kubánský režim se snaží opozici zastrašit i zatýkáním. Tento týden například policie na několik hodin opět zadržela předního disidenta a nositele Sacharovovy ceny Guillerma Fariňase.

Stojíme při Kubáncích, řekl Biden. Sklidil kritiku za vyvolávání nepokojů
Organizátoři Pochodu za změnu požadují mimo jiné demokratické reformy a propuštění politických vězňů, včetně těch, které vláda pozatýkala po demonstracích z letošního 11. července. 

Ty byly největšími protivládními protesty od roku 1994 a jejich příčinou byly dlouhodobé represe vlády vůči opozici a zoufalá životní úroveň velké části Kubánců. Tu ještě zhoršila pandemie covidu-19 a s ní související omezení turistiky, na níž je ostrov závislý. Kubánská vláda viní z ekonomické krize letité americké obchodní embargo a zpřísnění sankcí předchozím prezidentem Donaldem Trumpem, jehož předchůdce Barack Obama po půlstoletí obnovil diplomatické vztahy s Havanou a zrušil i některé ekonomické sankce.

X X X

Papež František dosadil do Vatikánu další ženu. Povede chod státu

Vnitřní chod Vatikánu bude poprvé v jeho historii řídit žena. Papež František jmenoval italskou řeholnici Raffaellu Petriniovou do čela vatikánského governatorátu. Ten zajišťuje správní služby, fungování policie či provoz vatikánských muzeí a pošty. Petriniová se tak stane nejvýše postavenou ženou v církevním státě, uvedla ve čtvrtek agentura AFP.

Jeptiška Petriniová bude působit ve funkci generální tajemnice, kterou obvykle zastávali biskupové. Generální tajemník spolu s prezidentem řídí governatorát, který dohlíží na každodenní chod církevního státu, a představuje tak v jistém smyslu jeho výkonnou moc. 

Vatikán je absolutním státem, kde má veškerou moc papež. Hlava katolické církve však obvykle svěřuje část svých pravomocí dalším institucím či lidem. Jmenováním Petriniové do prestižní a vlivné funkce František pokračuje ve své snaze posílit postavení žen uvnitř katolické církve. Letos jmenoval do vatikánských a církevních institucí vícero žen. 
V srpnu se stala dočasnou tajemnicí rozvojového oddělení Vatikánu italská řeholnice Alessandra Smerilliová.

V únoru získala vlivný post podtajemnice biskupské synody francouzská řeholnice Nathalie Becquartová a italská soudkyně Catia Summariaová se stala první žalobkyní vatikánského odvolacího soudu. V těchto funkcích dříve působili výlučně muži.
Na začátku pontifikátu papeže Františka byly poměrně silné debaty o postavení žen v církvi. Debatovalo se hlavně o tom, zda ženy připustit k jáhenskému svěcení. V lednu letošního roku papež schválil změnu kanonického práva, která ženám oficiálně povoluje sloužit u oltáře jako ministrantky. Část církve však od Františka očekávala hlubší změny a kritizovala papeže, že není v této otázce dostatečně odvážný.

X X X

Vojáci EU zůstávají v Bosně. Rada bezpečnosti si usmiřovala Rusko a Čínu

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů ve středu jednohlasně podpořila prodloužení vojenské mise Evropské unie v Bosně. Rusko se však postavilo proti tomu, aby před Radou bezpečnosti vystoupil vysoký mezinárodní představitel pro Bosnu se svým varováním před separatistickým chováním bosenských Srbů.

Agentura Reuters připomíná, že Rusko a Čína neuznávají úřad vysokého představitele, který dohlíží na dodržování Daytonské mírové dohody z roku 1995. Letos v červenci se jim nepodařilo odebrat mu část pravomocí a postarat se o to, aby jeho úřad byl za rok zrušen.
Ve své zprávě pro 15člennou Radu bezpečnosti OSN vysoký představitel Christian Schmidt upozorňuje, že Bosně a Hercegovině bezprostředně hrozí rozpad a velmi reálné nebezpečí návratu ke konfliktu. 

Schmidt se svým varováním před Radou bezpečnosti OSN nepředstoupil, což lze podle diplomatů považovat za snahu usmířit si Rusko a Čínu, aby mandát přibližně 600členný kontingent evropské vojenské mise prodloužily.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja obvinil své západní kolegy, že mají „odmítavý přístup“ k suverenitě Bosny a Hercegoviny. Tvrdí, že „se nechtějí zbavit image opatrovníka této balkánské země, který má právo jejím obyvatelům diktovat, jak si mají vytvářet stát a jak mají řídit svou zemi“.

Bosně hrozí rozpad. Srbové se chtějí odtrhnout, varuje představitel OSN
Daytonská dohoda ukončila konflikt v Bosně a Hercegovině mezi bosenskými Srby, Chorvaty a Bosňáky. Tento stát tvoří Republika srbská a bosňácko-chorvatská Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH). Vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik hrozí stažením z celostátních institucí, a to včetně ozbrojených sil, přičemž by byla obnovena bosenskosrbská armáda.
„Dodik stále častěji mluví o možném odchodu Republiky srbské z Bosny a Hercegoviny,“ řekla americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „To je nebezpečná cesta, jak pro Bosnu a Hercegovinu, tak pro širší region Balkánu,“ dodala.

X X X

Doživotí. Německý soud poslal za mříže matku, která zabila svých pět dětí

Soud v německém Wuppertalu uznal vinnou 28letou Christiane K. z vraždy pěti jejích dětí a uložil jí doživotní trest vězení. Zločin, ke kterému došlo loni v září, označil soud za mimořádně závažný. To téměř vylučuje možnost propuštění po odpykání 15 let z délky trestu.

Zavražděné děti ze Solingenu v Severním Porýní-Vestfálsku byly ve věku jednoho, dvou, tří, šesti a osmi let. Přežil pouze nejstarší syn, který v té době nebyl doma. Matka podle obžaloby děti nejprve omámila sedativy a pak jedno po druhém utopila nebo udusila.

Média po objevení mrtvých napsala, že matka v osudný den ráno poslala jedenáctiletého syna k jeho babičce do několik desítek kilometrů vzdáleného města a sama se pak vydala do Düsseldorfu, kde se vrhla pod vlak. Předtím napsala své matce zprávu, že zabila pět svých dětí, protože už „nemůže pokračovat“.
Spouštěčem zločinu, který otřásl Německem, byla podle vyšetřovatelů fotografie, na níž byl ženin manžel se svou novou partnerkou. Žena pak prostřednictvím chatu manželovi vzkázala, že své děti už neuvidí.

Těla byla objevena zakrytá v postelích loni 3. září. Obžalovaná tvrdila, že se do jejího domu vloupal cizí člověk, spoutal ji, donutil ji napsat chatové zprávy a zabil její děti.
Advokát Thomas Seifert žádal o zproštění viny s odůvodněním, že podle obhajoby stále existují pochybnosti o tom, že zločin spáchala jeho klientka. Později obhajoba doporučila odsouzení za zabití a 8 let vězení spolu s psychiatrickou léčbou, napsal server Deutsche Welle.

Soudem jmenovaní znalci z oboru psychiatrie a psychologie však podle deníku Bild potvrdili plnou odpovědnost obžalované. Nezjistili žádné známky vážné duševní poruchy. Žalobce Heribert Kaune-Gebhardt požadoval maximální trest, který byl nyní uložen, ve své žalobě. Soud během 20 dnů procesu vyslechl více než 40 svědků.