Odvolací soud potvrdil osvobození Parkanové v kauze CASA. Zničený život, posteskl si advokát Sokol. Osvobození bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové (KDU-ČSL, TOP 09) a jejího někdejšího podřízeného Jiřího Staňka je pravomocné. Dnes ho potvrdil odvolací soud. Dvojice čelila obžalobě v kauze letounů CASA. Státní zástupce tvrdil, že vinou Parkanové a Staňka byly armádní stroje, které stát nakoupil v roce 2009, předražené. Podle soudů ale žádná škoda státu nevznikla.

O pořízení transportních letounů za více než 3,5 miliardy korun rozhodla druhá vláda Mirka Topolánka (ODS), tehdy už v demisi. Obžaloba tvrdila, že Parkanová a ředitel ministerské sekce vyzbrojování Staněk způsobili státu škodu zhruba 818 milionů korun, protože nenechali zjistit obvyklou cenu strojů. Později státní zástupce Jan Kořán výši škody zrevidoval na 777 milionů na základě dodatku znaleckého posudku.

„V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda,“ konstatovala dnes předsedkyně odvolacího senátu pražského městského soudu Petra Benešová. „Oba obžalovaní udělali maximum pro to, aby obchod proběhl v souladu se zákonem. Máme za to, že dodrželi povinnosti, které měli,“ dodala.

K závěru, že škoda nevznikla, dospěl nepravomocně před rokem obvodní soud. Ostře tehdy zkritizoval posudek od firmy American Appraisal, o nějž se obžaloba opírala. Benešová k tomu nyní doplnila, že v době sjednávání obchodu nikdo cenu nerozporoval. Podle soudkyně je navíc „nepředstavitelné“ požadovat zjišťování ceny přímo po ministrovi, když k tomu má rozsáhlý odborný aparát.

Benešová dále upozornila, že díky obchodu se podařilo české armádě směnit letouny L-159, které „byly prohlášeny za neprodejné, roky stály v hangáru, vynakládalo se na ně mnoho milionů korun, aby nezrezly, nikdo je nechtěl koupit, a když už, tak za směšnou cenu“.
Oba obžalovaní vinu od počátku odmítali. Parkanová k soudu nikdy osobně nedorazila, omluvila se i z dnešního odvolacího zasedání. Staněk se naopak důsledně chodil hájit osobně.

Na řadě je žádost o odškodné
„Ukázalo se, že klientka byla od začátku zcela nevinná a celé toto řízení bylo zcela zbytečné. Ta smutná zpráva je, že jí to zničilo podstatnou část života, a to už jí nikdo nenahradí,“ komentoval výsledek jednání advokát Parkanové Tomáš Sokol. „Doufám, že tímto ta věc končí.(…) I díky osobní statečnosti paní doktorky Parkanové, která zveřejnila klíčové části trestního spisu, došlo ke změně veřejného názoru. Každý, kdo o věci jenom trochu něco věděl, pochopil, že ta věc nemá reálný základ a stojí jenom na velmi pochybném znaleckém posudku,“ přidal se Staněk.
Parkanová i Staněk nyní mohou po státu žádat odškodné za nezákonné stíhání. Sokol řekl, že to exministryni doporučí. Staněk k tomu poznamenal, že žádné odškodnění nemůže člověku vrátit deset let života.

Pro Staňka žádal státní zástupce pětileté vězení a pětimilionový trest, pro Parkanovou chtěl dvouletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest. Pro oba se domáhal také zákazů činnosti. Staňka vinil ze zneužití pravomoci a z úmyslného porušení povinnosti při správě cizího majetku. Parkanovou chtěl potrestat za dva nedbalostní trestné činy – maření úkolu veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku.

K motivům údajné trestné činnosti obžaloba tvrdila, že Parkanová se chtěla zavděčit Topolánkovi, aby ji nevyhodil z vlády, a Staněk se chtěl stát šéfem sekce vyzbrojování, kterou vedl jen jako pověřený řízením. Soudkyně to dnes označila za nesmysly. „Z žádného dokazování to nevyplynulo. Navíc vláda byla v demisi. Je absurdní si myslet, že se obžalovaná chtěla zalíbit premiérovi,“ podotkla. U Staňka poukázala na fakt, že jako pověřený řízením zastával ještě jednu funkci a měl výrazně vyšší plat, než když se poté stal ředitelem.

Pražské vrchní státní zastupitelství podalo obžalobu koncem roku 2015. Státní zástupce si poté opakovaně stěžoval na soudkyni obvodního soudu kvůli průtahům v řízení. Odvolací senát ale dnes uvedl, že zásadní průtahy nenastaly, „byť řízení mohlo být koncentrovanější“. „Je nutno vzít v úvahu, že dokazování bylo rozsáhlé. Také do toho přišla pandemie. Na druhou stranu ta záležitost trvá déle než deset let, tedy skutečně dlouhou dobu,“ uzavřela Benešová.

X X X

Parkanová nemusí být z kauzy CASA venku. Bradáčová chce opravný prostředek

V kauze nákupu letounů CASA odvolací soud ve středu potvrdil osvobození bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové a jejího podřízeného Jiřího Staňka. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová pro iDNES.cz uvedla, že se obrátí na nejvyššího státního zástupce s „podnětem k podání mimořádného opravného prostředku“. Ten by mohl podat v kauze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Dovolání k Nejvyššímu soudu může podat pouze obhájce nebo nejvyšší státní zástupce, kterým je Igor Stříž. Od doručení rozhodnutí bude mít na podání dovolání dva měsíce, a to k soudu, který rozhodl o věci v prvním stupni. „K věci samé se vyjádříme v návaznosti na další postup,“ dodala vrchní státní zástupkyně.

Parkanová je nevinná v kauze nákupu letounů CASA, potvrdil soud
Jaké námitky by mohl nejvyšší státní zástupce v dovolání vyslovit, už Bradáčová neuvedla. Státní zástupce tvrdil, že vinou Parkanové a Staňka byly armádní stroje, které stát nakoupil v roce 2009, předražené. Podle soudů ale žádná škoda státu nevznikla. Soudní tahanice trvaly šest let.

V reakci na potvrzení neviny Parkanové a Staňka se opřel do postupu Bradáčové i státního zástupce bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který se exministryně v kauze zastával už od zahájení vyšetřování. Kritice podrobil také ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka.

Nesprávný a nepřesvědčivý znalecký posudek
„Soud smetl ze stolu nepravdivý znalecký posudek, na kterém Mazánek stavěl. Jen hořce podotýkám, že ten posudek byl nesmysl na první pohled. Podal jsem k rukám Lenky Bradáčové trestní oznámení pro ‚nepravdivý znalecký posudek’. Obdržel jsem pouze arogantní odpověď, ‚ať se do toho nepletu’,“ uvedl na Twitteru Kalousek.

Předmětem Kalouskovy kritiky byl mimo jiné znalecký posudek od firmy American Appraisal, o nějž se obžaloba opírala. Ten ostře zkritizoval před rokem také obvodní soud, který Parkanovou tehdy nepravomocně osvobodil.
Na metodickou a věcnou nesprávnost posudku, který je ve své podstatě nepřesvědčivý poukázala před rokem také předsedkyně senátu Obvodního soudu pro Prahu 6 Markéta Binderová. „Postrádá erudici, kterou by bylo možné od ústavního znaleckého posudku očekávat,“ řekla.

Šéf NCOZ Mazánek se pro iDNES.cz vyjádřil tak, že Kalouskova kritika jeho osoby není ničím novým. „Pan Miroslav Kalousek se negativně k mé osobě vyjadřuje opakovaně. Jeho motiv neznám, pokud není dán tím, že v této kauze byl opakovaně vyslýchán,“ sdělil muž, který nese titul Policista roku z období 2013.

Parkanová i druhý obžalovaný v kauze, její bývalý podřízený Jiří Staněk nyní mohou po svém pravomocném osvobození po státu žádat odškodné za nezákonné stíhání. Advokát Parkanové Tomáš Sokol řekl, že to exministryni doporučí. Staněk k tomu poznamenal, že žádné odškodnění nemůže člověku vrátit deset let života.

X X X

Grygárek vysoudil dalších 520.000 korun za nezákonné stíhání, senát kritizoval úniky ze spisu

Odvolací soud dnes přiřknul bývalému náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi 520.000 korun jako odškodnění za dlouholeté nezákonné stíhání. Spolu se 480.000 Kč, které mu ministerstvo vyplatilo již dříve, tak právník dostane od úřadu milion a úroky. Verdikt je pravomocný. Nárok na omluvný dopis od ministerstva Grygárkovi přiznal již prvoinstanční soud, úřad se proti rozhodnutí neodvolával.

Někdejší náměstek vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly čelil od roku 2013 obvinění ze zneužití pravomoci v souvislosti s lobbistou Romanem Janouškem a jeho švýcarskými konty. Grygárkovo stíhání však nakonec zastavily soudy – částečně proto, že žalovaný skutek nebyl trestným činem, zčásti kvůli promlčení. Muž vinu od počátku odmítal a opakovaně si stěžoval na průtahy v trestním řízení.

Grygárek požadoval od státu za způsobenou nemajetkovou újmu celkově 3,5 milionu korun, tedy půl milionu za každý započatý rok stíhání. Uváděl, že trestní kauza zasáhla do všech sfér jeho osobnosti – poškodila jeho čest a pověst, jeho ekonomickou situaci i rodinný život. Prvoinstanční soud však jeho nároky neuznal s tím, že ministerstvo tyto následky v přiznané částce 480.000 korun již zohlednilo.

Odvolací senát pražského městského soudu se s prvoinstančním soudem neztotožnil. „Za adekvátní částku pro posouzení nemajetkové újmy, která žalobci vznikla, považujeme částku jeden milion korun,“ prohlásila dnes členka senátu Jana Zaoralová. Senát při rozhodování podle soudkyně přihlédl k tomu, že vedle Grygárkova stíhání „probíhal paralelní mediální proces“. Senát poukázal na úniky ze spisu i na to, že se informace o mužově obvinění objevila v médiích dříve, než byla bývalému náměstkovi VSZ v Praze doručena.

„Veřejnost si na základě těchto informací učinila své závěry o vině žalobce,“ uvedla Zaoralová. Ani zastavení stíhání podle ní názor lidí nezměnilo. Za další důvod pro přiznání vyšší částky pak soud uvedl fakt, že byl Grygárek stíhán za skutek, který není trestným činem.

Odvolací soud opětovně zamítl Grygárkův požadavek, aby omluvný dopis úřadu osobně podepsal ministr spravedlnosti. Se současnou ministryní Marií Benešovou (za ANO) se Grygárek dříve soudil kvůli tomu, že ho označila za součást justiční mafie. Benešová se mu za to musela v roce 2010 omluvit.

X X X

Nejvyšší soud odebral případ soudce Sováka pražskému vrchnímu soudu

Nejvyšší soud v Brně rozhodl o odebrání údajné korupční kauzy kolem bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka z jurisdikce zmíněného soudu a předal ji na Vrchní soud do Olomouce. Vyplývá to z rozhodnutí, s nímž se měl Ekonomický deník možnost seznámit. Nejvyšší soud tak rozhodl na návrh Vrchního soudu v Praze.

Návrh na odnětí údajné korupční kauzy kolem bývalého soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka z jurisdikce zmíněného soudu navrhl sám soud. Nejvyšší soud případ odebral a předal na Vrchní soud do Olomouce.
Podle názoru vrchního soudu je stíhaná a projednávaná trestná činnost obviněných úzce spjata s tímto soudem v Praze a rozhodováním soudců tohoto soudu.

O čem je kauza soudce Sováka? Invalidní důchodce Milan Bíba měl podle policie za úplatek společně se dnes už bývalým soudcem Vrchního soudu Zdeňkem Sovákem nabízet ohýbání odvolacích rozsudků.
„Aniž by Vrchní soud v Praze zpochybňoval profesionalitu soudců, nestranný a objektivní

přístup při případném projednávání věci, je nutno přihlédnout k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého (bývalého) kolegy, byla přijímána navenek. V tomto směru proto podle vrchního soudu existují pochybnosti o nepodjatosti všech soudců trestního úseku Vrchního soudu v Praze a tedy důvod k jejich vyloučení z vykonávání úkonů předmětného trestního řízení ve smyslu trestního řádu,“ odůvodnil soud návrh na odnětí věci v půlce července.

Soud ve svém návrhu zdůraznil, že podstatou stíhané trestné činnosti Zdeňka Sováka, Milana Bíby, Charlotte Mulénové, Gagika Tonyana, Jiřího Teryngela a Roberta Plevače je nabídka ovlivňování rozhodnutí odvolacích řízení u Vrchního soudu v Praze. A vypíchl, že Zdeněk Sovák byl do loňského 31. prosince soudcem Vrchního soudu v Praze, zařazeným v senátu 10 To.
Vrchní soud dále uvedl, že v předmětném trestním spise je založena řada materiálů souvisejících s Vrchním soudem v Praze, zejména se soudci trestního úseku a jejich rozhodovacích činností.
Detektivové odboru závažné hospodářské trestné činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu totiž v rámci případu vyslechli svědky, kteří působí nebo donedávna působili na pražském soudu. A to soudců Kateřiny Horákové, Viktora Macha, Luboše Vrby, Pavla Zelenky, Vladimíra Stiboříka, Bohuslava Horkého, Alexandra Károlyiho, Jana Sváčka. Vyjma Horákové jde o soudce trestního úseku. Detektivové vyslechli také bývalé asistenty trestních soudců, Jiřího Jelínka, Jiřího Muláka a vedoucí kanceláře Štěpánku Kápičkovou.

Policie si také na soudu vyžádala zajištění seznamu trestních věcí, na kterých se podílel Zdeněk Sovák, a spisového materiálu, který si Zdeněk Sovák u jiných soudů vyžádal k trestním věcem. Ale také seznam věcí, které byly přiděleny soudci Bohuslavu Horkému, a výpis jeho docházky.

Sledování a odposlechy
Součástí spisu je taktéž protokol o sledování osob a věcí z letošního 15. března.
„Přičemž se jednalo o sledování ze dne 25. 6. 2020 obviněného JUDr. Zdeňka Sováka a mj. ´Katky´, což by podle výslechu měla být Mgr. Kateřina Horáková, soudkyně Vrchního soudu v Praze z korporátního senátu,“ lze se dočíst v dokumentu.

V přepisech odposlechů se také vyskytují zmínky o různých soudcích Vrchního soudu v Praze, například o Haně Navrátilové, Pavlu Zelenkovi, Haně Hrnčířové, Radku Hartmannovi, Lence
Konopové, Kamile Elsnicové, Jiřím Hnilicovi, Luboši Vlasákovi, Milanu Krejčiříkovi, Miroslavu Pavrovském, Viktoru Machovi, Janu Sváčkovi, Luboši Dörflovi, Alexandru Karolyim, Vladimíru
Stiboříkovi, Ivu Skoupém a Vandě Činkové.

Nebylo by to vhodné
Podle názoru Vrchního soudu v Praze je stíhaná a projednávaná trestná činnost obviněných úzce spjata s tímto soudem a rozhodováním soudců tohoto soudu.
„Aniž by Vrchní soud v Praze zpochybňoval profesionalitu soudců, nestranný a objektivní přístup při případném projednávání věci, je nutno přihlédnout k tomu, jak by skutečnost, že soudci rozhodují o trestní věci svého (bývalého) kolegy, byla přijímána navenek. V tomto směru proto podle vrchního soudu existují pochybnosti o nepodjatosti všech soudců trestního úseku Vrchního soudu v Praze a tedy důvod k jejich vyloučení z vykonávání úkonů předmětného trestního řízení,“ argumentuje dále v návrhu na odebrání věci Vrchní soud v Praze.

Nejvyšší soud k návrhu na odebrání takzvané kauzy Sovák uvedl, že je nepochybné, že podle článku 6 odstavce 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla projednána, mimo jiné, nezávislým a nestranným soudem. Listina základních práv a svobod pak stanoví, že každý se může domáhat stanoveným postupem

svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
„Je dále namístě přisvědčit, že důležitým důvodem pro odnětí a přikázání věci ve smyslu paragrafu 25 trestního řádu může být i vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování. V návaznosti na zmíněný závěr již také Nejvyšší soud v minulosti dovodil (byť každou věc je nutné posuzovat individuálně), že pokud jeden z obviněných je soudcem soudu, kterému věc jinak místně přísluší, není vhodné, aby tento soud věc projednával a rozhodl,“ konstatoval předseda senátu Nejvyššího soudu Radek Doležel.

V dané věci lze mít podle Doležela nepochybně za to, že Sovákovy vazby na Vrchní soud v Praze a k jednotlivým soudcům a zaměstnancům soudu jsou dosud čerstvé a osoba obviněného soudce je s Vrchním soudem v Praze dosud intenzivně spojována nejen samotnými osobami soudců a zaměstnanců Vrchního soudu v Praze, ale také širokou veřejností.
„Dlouholeté působení JUDr. Zdeňka Sováka na Vrchním soudu v Praze je okolností, která může zavdat důvod k pochybnosti o nestrannosti mnoha soudců uvedeného soudu, obzvláště pokud byli členy téhož pracovního kolektivu s pravidelným kontaktem. Mnoho kolegů obviněného JUDr. Zdeňka Sováka navíc vystupuje v předmětném trestním řízení v postavení svědků. Uvedené je umocněno skutečností, že obviněný JUDr. Zdeněk Sovák je trestně stíhán pro zločiny zneužití pravomoci úřední osoby ve fázi přípravy, přijetí úplatku, zneužití pravomoci úřední osoby, přečiny nadržování, nepřímého úplatkářství, zneužití pravomoci úřední osoby, kterých se měl údajně dopustit právě v souvislosti s výkonem funkce soudce (ovlivňování rozhodnutí odvolacích řízení u Vrchního soudu v Praze), přičemž jeho postavení mělo být ve skutkových dějích, dovozovaných ve výše zmíněných usneseních o zahájení trestního stíhání, zcela zásadní,“ odůvodnil rozhodnutí Radek Doležel.

„Souhrnně řečeno, obviněný JUDr. Zdeněk Sovák byl do 31. 12. 2020 soudcem Vrchního soudu v Praze, žalovaná trestná činnost se měla v části stát na jeho půdě a také někteří svědci vystupující ve věci jsou činní u tohoto soudu. Nepochybně by nepůsobilo věrohodně, aby soud, jehož byl ještě nedávno obviněný soudcem, v těchto trestních věcech rozhodoval. Zde je potřeba přisvědčit potřebě vyloučení, objektivně nahlíženo, oprávněných pochybností o nestrannosti soudců Vrchního soudu v Praze v trestní věci jejich přímého kolegy na trestním úseku,“ uzavřel předseda senátu Nejvyššího soudu.

Kam zmizel milion a půl?
O čem je kauza soudce Sováka? Invalidní důchodce Milan Bíba měl podle policie za úplatek společně se dnes už bývalým soudcem Vrchního soudu Zdeňkem Sovákem nabízet ohýbání odvolacích rozsudků.
Sedmdesátiletého Zdeňka Sováka, s dalšími čtyřmi podezřelými, mimo jiné podnikatelem Milanem Bíbou a jeho přítelkyní Charlotte Mulénovou policie zadržela o prvním prosincovém víkendu. Sováka obvinila z nepřímého úplatkářství a soudkyně Obvodního soudu v Praze 1 Pavla Hájková poslala i přes velmi špatný zdravotní stav do vazby. Z vazby Sovák vyšel po třech měsících. Policie následně obvinila soukromého detektiva Roberta Plevače.

Vyšetřovatelé do spisu napsali, že Sovák má s Bíbou přátelský vztah. Bíba měl podle policie soudci zajišťovat odvoz do práce, stravu i oblečení. Podle policistů spolu dvojice rozebírala, jak by se daly ovlivnit jednotlivé trestní věci a co by se za to dalo získat. Sovák měl dle sdělení obvinění údajně i slibovat, že bude působit i na jiné soudce.

Korunním svědkem v této kauze je bývalý policista Ladislav Kirschner. Ten předával v rámci předstíraného převodu věci policií zinscenovaný úplatek ve výši 1 a půl milionu korun. Nicméně validitu Kirschnera zpochybňuje skutečnost, že byl nějaký čas před zadržením soudce Sováka a dalších čtyř podezřelých, odsouzen za podvod. Své oběti měl Kirschner připravit o 35 milionů korun. Že má nastoupit sedmiletý trest za podvod v pražské ruzyňské věznici se Kirschner dozvěděl na sklonku roku.

Mimochodem, před soudem nestál poprvé. Až dosud ale za mřížemi neskončil, v prvním případě za vydírání – kvůli údajně nevyléčitelné duševní chorobě soud od výkonu trestu upustil, za další vydírání pak dostal Kirschner podmínku.
Také poslednímu trestu se Kirschner bránil nejprve argumentem, že trpí nevyléčitelnou duševní poruchou. „Dovolatel trpí nevyléčitelnou duševní poruchou,“ uvedl jeho advokát advokát Pavel Švácha v dovolání k Nejvyššímu soudu. Ten jeho dovolání ale odmítl.
Policie Kirschnera, který se vyhýbal nástupu trestu, zadržela v pátek 12. února večer kolem 19 hodiny a převezla ho do věznice, kde si má odpykat sedmiletý trest.
Ladislav Kirschner údajnou korupci oznámil náměstkovi ministra spravedlnosti Jeronýmu Tejcovi, ke kterému se objednal přes jeho asistentku.

Následně proběhla schůzka s Tejcem, které měli být podle neoficiálních informací přítomni i další lidé z ministerstva. Na schůzce měl prý Kirschner podat trestní oznámení. To ovšem dle litery zákona u náměstka ministra učinit nelze.
Náměstek ministryně spravedlnosti Jeroným Tejc schůzku s Ladislavem Kirschnerem potvrdil jako oficiální. Sdílný ale nebyl. „Omlouvám se, ale jsem vázán mlčenlivostí,“ řekl reportérovi Ekonomického deníku do telefonu.
Až poté začal Kirschner vypovídat na policii. Té sdělil, že ho měl na počátku loňského roku oslovit Milan Bíba s tím, že má možnost ovlivnit rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Mimo jiné v rámci odvolacího řízení ve prospěch nepravomocně odsouzené právnické osoby v kauze Rath – společnosti Metrostav.

Ladislav Kirschner předával řízený úplatek Milanu Bíbovi. Ale peníze se ztratily a policie je dosud nenalezla. Přiznal to vyšetřoval při nedávné prohlídce domu Milana Bíby, kde policie zabavovala majetek.
„Peněžní prostředky, které Milan Bíba neoprávněně získal od Ladislava Kirschnera, se nepodařilo v dosavadním průběhu trestního řízení zatím zajistit. Je tedy dán důvodný předpoklad, že tyto finanční prostředky byli obviněnými Milanem Bíbou a Charlotte Mulénovou spotřebovány,“ napsal detektiv Národní centrály proti organizovanému zločinu do protokolu o domovní prohlídce, která byla ve skutečnosti zabavováním majetku.

Monitorované schůzky
Poté se rozjelo policejní vyšetřování a schůzky mezi oběma muži se začaly odehrávat pod taktovkou Národní centrály proti organizovanému zločinu. Dvě splátky údajné zálohy ve výši jednoho a půl milionu korun, které někdejší, třikrát odsouzený, kriminalista Bíbovi podle detektivů předal, nebyly od Metrostavu, ale od vyšetřovacího týmu. Ten vedla Jana Šebková (mimochodem šéfka policejního týmu, který se podílel na zatčení exhejtmana Davida Ratha). Tým předání řízeného úplatku při předstíraném převodu věci sledoval.

Statisíce korun ale převzal pouze Bíba.
„Milan Bíba požadoval pro sebe a Zdeňka Sováka za ovlivnění rozhodnutí Vrchního soudu v Praze v rámci odvolacího řízení ve prospěch nepravomocně odsouzené právnické osoby Metrostav a fvzických osob z této společnosti, konkrétně nejméně ve prospěch nepravomocně odsouzeného tehdejšího generálního ředitele Pavla Piláta, po Ladislavu Kirchnerovi, který měl dle pokynu Milana Bíby tuto nabídku a požadavek tlumočit zástupcům společnosti Metrostav, finanční plnění ve výši 50 až 100 milionů korun,“ tvrdí o akci detektivové NCOZ.

Peníze měly být dle nich určeny pro Milana Bíbu a soudce Zdeňka Sováka a výše a forma takto vyčísleného požadovaného úplatku se měla následně upřesnit podle navazující dohody o rozsahu snížení uloženého trestu.
„Milan Bíba požadoval po Ladislavu Kirschnerovi, aby tlumočil zástupcům společnosti Metrostav, požadavek na finanční plnění ve výši 3 miliony korun v hotovosti, jako zálohy, která měla být dle jeho tvrzení určena pro soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka, aby začal činit kroky k tomu, že trestní věc nepravomocně odsouzené společnosti Metrostav po postoupení z Krajského soudu v Praze na Vrchní soud v Praze, dostane přidělený senát Zdeňka Sováka k vyřízení tak, aby ji byl Zdeněk Sovák následně schopen ovlivnit,“ tvrdí dále policie.

Jak policisté později dohledali, jeho partnerka Charlotte Mulénová vložila 808 tisíc korun na pětačtyřicetkrát na bankovní účet. Ta je teď také obviněna za praní špinavých peněz. Policie zadokumentovala, že Mulénová peníze vložila prostřednictvím bankomatu v pětačtyřiceti vkladech na bankovní účet u Komerční banky. Jan Hrbáček, ceskajustice.cz

X X X

Článek 66 Ústavy se věnuje hlavně situaci, kdy je země bez prezidenta

Kvůli nejasnému zdravotnímu stavu prezidenta Miloše Zemana a jeho hospitalizaci se v úterý 19. října sejde senátní ústavní komise. Jednání svolal její předseda Zdeněk Hraba (STAN). Chce probrat možnosti, jak zajistit výkon pravomocí hlavy státu v případě, že je Zeman nebude moci zastávat. Článek 66 se věnuje zejména přenesení prezidentských pravomocí na jiné ústavní činitele v situaci, kdy se uvolní funkce prezidenta a nová hlava státu ještě není zvolena nebo nesložila slib.

Ústava umožňuje zbavit prezidenta pravomocí v případě, jestliže se Sněmovna a Senát usnesou na tom, že hlava státu nemůže svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat. V takovém případě prezidentské pravomoci hlavy státu přejdou na předsedu vlády a předsedu Sněmovny. Jeho pravomoci přebere předseda Senátu, pokud je Sněmovna rozpuštěna.
Už první věta článku ovšem hovoří i o tom, že se tato pravidla mohou uplatnit také v situaci, „nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát“. V české ústavě je toto ustanovení od jejího schválení koncem roku 1992 a nezměnilo se ani poté, co byla v roce 2012 zavedena přímá volba prezidenta

– Usnesení obou parlamentních komor, k jejichž platnosti stačí hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců a senátorů (komory jsou usnášeníschopné za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů), může prezident napadnout u Ústavního soudu. Stanoví to článek 87 Ústavy ČR, který v písmenu h) prvního odstavce uvádí, že Ústavní soud rozhoduje také „o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66“.

– V době, kdy by nebyl úřad prezidenta z jakéhokoli důvodu obsazen, rozdělí si část jeho pravomoci premiér a předseda Poslanecké sněmovny. Tato situace nastala zatím dvakrát, pokaždé zhruba na měsíc: poprvé v lednu 1993 po vzniku ČR a poté v únoru 2003, kdy se nového prezidenta, nástupce Václava Havla, podařilo zákonodárcům zvolit až ve třetí volbě.
– Premiér v případě neobsazení prezidentské funkce zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí, propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce nebo má právo udělovat amnestii.
– Předseda Sněmovny jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, případně pověřuje kabinet dalším vládnutím po jeho demisi, svolává zasedání Poslanecké sněmovny a rozpouští ji, přebírá jmenování členů Ústavního soudu a Bankovní rady České národní banky a vyhlašuje volby do Senátu.

– Uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu. Předseda Senátu v době, kdy je prezidentská funkce uvolněna, také vyhlašuje volby do Sněmovny.
– Bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, udělovat milosti, vracet zákony přijaté Parlamentem či jmenovat generály. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.
– V souvislosti se zdravotním stavem současného prezidenta Miloše Zemana se často připomíná osud československého prezidenta Ludvíka Svobody, který byl už při zvolení na druhé funkční období v březnu 1973 vážně nemocen. O rok později již úřad hlavy státu fakticky nemohl vykonávat, odmítal ale odstoupit. Ústavní zákon o čs. federaci z roku 1968 ovšem řešil jen to, že pokud nemůže prezident úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí federální vládě, velení nad ozbrojenými silami pak předsedovi vlády.

– Byla proto přijata novelizace ústavy, která stanovila, že pokud nemůže „prezident Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než jeden rok, Federální shromáždění může zvolit nového prezidenta“.
Následně byl v květnu 1975 zvolen hlavou státu Gustáv Husák.
– Už do první československé ústavy z roku 1920 se přitom dostalo ustanovení jak postupovat, pokud prezident nemůže úřad vykonávat. „Pokud nový president není zvolen, nebo je-li president zaneprázdněn nebo churav tak, že nemůže vykonávati svého úřadu, přísluší výkon jeho funkcí vládě, která může pověřiti svého předsedu jednotlivými úkony,“ uváděl paragraf 60. „Je-li president déle než šest měsíců zaneprázdněn nebo churav, a usnese-li se na tom vláda za přítomnosti tří čtvrtin svých členů, Národní shromáždění zvolí náměstka presidentova, jehož úřad trvá, dokud překážka nepomine,“ uváděl pak následující paragraf ústavy, jež platila až do roku 1948.

– Podobnou úpravu obsahovala i ústava z května 1948, přijatá už po komunistickém puči. „Dokud není nový president zvolen a nesloží slib, anebo je-li president zaneprázdněn nebo churav tak, že nemůže svůj úřad vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě, která může pověřit svého předsedu jednotlivými úkony; vrchní velitelství branné moci má v této době předseda vlády,“ psalo se v paragrafu 72 ústavy, která podobně jako ta předchozí umožňovala volbu prezidentova náměstka při více než šestiměsíční indispozici.

– Následující ústava z roku 1960, která mimo jiné přejmenovala zemi na Československou socialistickou republiku, už možnost volby náměstka prezidenta v případě indispozice hlavy státu neznala, opustila i šestiměsíční lhůtu. „Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident ještě není zvolen a nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat, přísluší výkon jeho funkcí vládě. Vláda může v takovém případě pověřit svého předsedu výkonem některých pravomocí prezidenta republiky; na předsedu vlády přechází v té době vrchní velení nad ozbrojenými silami,“ uváděla v článku 65., ceskajustice.cz

X X X

KE STÍHÁNÍ SOUDKYNĚ KUBOUŠKOVÉ Z KS PLZEŇ NUTNÝ SOUHLAS PREZIDENTA

Nejvyšší soud: Ke stíhání plzeňské soudkyně za údajné šíření covidu je potřeba souhlas prezidenta
Ke stíhání soudkyně Krajského soudu v Plzni (KS) Simony Kubouškové za údajné úmyslné šíření covidu potřebují orgány činné v trestním řízení souhlas prezidenta republiky. Rozhodl tak Nejvyšší soud (NS), podle něhož je nepochybné, že se údajného trestného činu měla dopustit v souvislosti s výkonem funkce soudkyně.

Orgány činné v trestním řízení budou muset požádat o souhlas se zahájením trestního stíhání soudkyně KS v Plzni Simony Kubouškové prezidenta republiky, neboť se údajné trestné činnosti v podobě šíření nakažlivé choroby Covid měla dopustit právě v souvislosti s výkonem funkce soudkyně.

K takovému závěru dospěl senát NS v čele se soudkyní Blankou Roušalovou. Na NS se s návrhem na vydání rozhodnutí o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení obrátil státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Domažlicích (OSZ), které ve věci vykonává dozor.

V návrhu podanému na NS vyslovil státní zástupce pochybnost, zda je soudkyně vyňata z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Je totiž podle něho otázkou, zda se jedná o čin spáchaný v souvislosti s výkonem funkce soudce.
Soudkyně se v polovině února letošního roku poté, co ukončila desetidenní karanténu, v níž byla z důvodu sdílení domácnosti s osobou nakaženou nemocí Covid, dostavila do zaměstnání. Přes viditelné příznaky nachlazení se měla podle orgánů činných potkávat se zaměstnanci soudu, kteří ji na to měli upozorňovat. Také si údajně nijak neověřila svoji bezinfekčnost a zúčastnila se jednání senátu, kde jedna z jejích kolegyň právě z tohoto důvodu odmítla v jednání pokračovat. V ten samý den pak byla soudkyně pozitivně testována na Covid.

V březnu policie zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu šíření nakažlivé choroby, a to podle §152 odst. 1,2 písmena b) trestního zákoníku, tedy v sazbě odnětí svobody od dvou do osmi let.
Podle NS však důvody pochybností, zda má být jednání soudkyně vyňato z pravomocí orgánů činných v trestním řízení, státní zástupce v návrhu nijak nevysvětlil. Naopak předložený popis jednání soudkyně svědčí o tom, že se údajného skutku měla dopustit při výkonu soudcovské funkce a nepřipouští jinou možnost výkladu, než že přímo naplňuje výkon funkce soudce.
Proto není možné podle NS pochybovat o tom, že pro skutek, pro který jsou konány úkony trestního řízení, nelze zahájit proti soudkyni trestní stíhání bez souhlasu prezidenta republiky. Jak měl senát v odůvodnění rozhodnutí podotknout, sám státní zástupce v polovině srpna při rušení usnesení o zahájení trestního stíhání vydaného policejním orgánem zřetelně konstatoval, že trestná činnost měla být spáchána v souvislosti s výkonem funkce soudce a souhlas prezidenta republiky měl být vyžádán.

Tento názor vedoucího státního zástupce OSZ v Domažlicích tedy NS v podstatě sdílí. Pokud se skutečně rozhodnou orgány v trestním řízení zahájit trestní stíhání soudkyně pro uvedený skutek, musí si dopředu vyžádat souhlas prezidenta republiky, uzavřel NS. Petr Dimun, ceskajustice.cz

X X X

ÚSTAVA O PREZIDENTOVI

Parlament může podle Ústavy prezidenta obrat o jeho pravomoci. Za jakých podmínek to lze udělat a čím by museli zákonodárci argumentovat, vysvětlují pro MF DNES odborníci na ústavní právo. Hlavu státu může navíc v některých povinnostech zastat například premiér, třeba zrovna při předávání státních vyznamenání.

Únos, ztrácení se, upadnutí do kómatu. To jsou podle ústavního právníka Jana Kysely jasné situace, kdy prezident ze závažných důvodů nemůže vykonávat svou funkci, jak stojí v článku 66 ústavy. Hospitalizace je situací poněkud nejasnou.
Prezident Miloš Zeman je od nedělního poledne v nemocnici. Hrad toho ohledně jeho zdravotního stavu příliš nezveřejnil. Samotná hospitalizace ještě není důvod ke zbavení Zemana jeho úřadu.

X X X

Zsuzsová z kauzy Kuciak je vinna v případu jiné vraždy, rozhodl nejvyšší soud

Slovenku Alenu Zsuzsovou, která čelí obžalobě v případu vraždy novináře Jána Kuciaka, nejvyšší soud Slovenska ve středu pravomocně uznal vinnou z podílu na jiné vraždě. Soudní senát zamítl nejen její odvolání, ale i dalších dvou obžalovaných proti verdiktu soudu první instance. V kauze vraždy regionálního politika jim vyměřil shodné tresty ve výši 21 let vězení.
Zmíněná trojice stanula před soudem v případu vraždy bývalého primátora jihoslovenského Hurbanova Lászlóa Basternáka, který byl zastřelen v roce 2010. Podle prokuratury Zsuzsová zprostředkovala objednávku Basternákovy vraždy. 
Soud první instance loni v prosinci uznal vinnými i muže obžalovaného z objednávky tohoto zločinu a dalšího člověka, jehož žalobce obvinil podobně jako Zsuzsovou ze zprostředkování vraždy Basternáka.

Motivem byla politická rivalita mezi Basternákem a odsouzeným objednavatelem zločinu Romanem Ostružlíkem. Basternák v komunálních volbách v roce 2010 znovu plánoval kandidovat na funkci primátora Hurbanova, několik měsíců před jejich konáním ho ale zavraždili.

Ostružlík ve volbách neuspěl, stejně jako Basternákova choť, která nakonec kandidovala místo zesnulého manžela. Basternákův vrah byl již dříve odsouzen k 25 letům vězení.
Zsuzsová, která je vazebně stíhána, se líčení u nejvyššího soudu nezúčastnila. Je známou podnikatele Mariana Kočnera, který si v současnosti odpykává dlouholetý trest vězení za padělání směnek.

Slovenský nejvyšší soud letos v červnu zrušil verdikt nižšího soudu, který Zsuzsovou i Kočnera zprostil obžaloby v případu vraždy Kuciaka. Investigativní reportér byl spolu se svou přítelkyní zastřelen v roce 2018.
Obžaloba tvrdí, že Kočner si objednal Kuciakovu vraždu ze msty za to, že novinář poukazoval na jeho podezřelou ekonomickou činnost, což mohlo Kočnerovi také překazit plánovaný vstup do politiky. 

Chytré hodinky jako důkaz v kauze Kuciak. Pípla SMS o vraždě a změřily tep 161
Vrah reportéra, jeho pomocník a zprostředkovatel tohoto zločinu si již odpykávají dlouholeté tresty vězení. Zoltán Andruskó, který se přiznal ke zprostředkování Kuciakovy vraždy, spolupracoval s policii i při vyšetřování vraždy Basternáka.
Letos v září prokurátor podal na Zsuzsovou, Kočnera a na další tři osoby obžalobu v případu přípravy nedokonaných vražd prokurátorů i právníka, z nichž dva se mezitím stali čelnými představiteli slovenské prokuratury.

X X X

Kritici apartmánů v Peci uspěli u soudu, milion developerovi platit nemusí

Sdružení Žijeme Sněžkou, které kritizovalo stavbu apartmánového domu Pecr Deep v Peci pod Sněžkou a obcházení územního plánu, se nemusí developerovi omlouvat ani platit odškodné jeden milion korun. Rozhodl o tom Krajský soud v Hradci Králové.
Verdikt je nepravomocný, developerská firma K2 Invest se může odvolat. Její zástupci k soudu nedorazili.
Apartmánový hotel Pecr Deep s 36 byty se v centru Pece otevřel na konci roku 2018. Za zhruba 200 milionů korun ho postavila firma K2 Invest chrudimského podnikatele Milana Kušty.

Opoziční sdružení ještě před dokončením projektu přišlo na svých webových stránkách s kritikou, že stavba narušuje krajinný ráz a především je v rozporu s územním plánem. Objekt u parkoviště Kaplička je podle nich o dvě patra vyšší, než kolik zde dokument dovoluje. Sdružení Žijeme Sněžkou poslalo stížnosti na městský i krajský úřad.
Developer sdružení v květnu 2019 zažaloval a za poškození dobrého jména požadoval odškodné milion korun.

„To, co sdružení uvedlo na internetových stránkách, a to, že žalobce postupuje v rozporu s územním plánem, nepřesáhlo obecnou míru difamačního (difamace, urážka na cti, pozn. red.) sdělení a nezasáhlo do dobré pověsti žalobce,“ uvedl předseda senátu krajského soudu Tomáš Liskovský s tím, že každý má právo na svobodu projevu.
Rozsudek v podstatě potvrdil, že investor obešel územní plán. Místopředseda spolku Žijeme Sněžkou Tomáš Kučera podobný verdikt očekával.

Územní plán nelze donekonečna obcházet
„Vnímáme to jako jasný vzkaz developerům a také stavebním úřadům, aby lépe pracovali s projektovou dokumentací a nevytvářeli si svá vlastní pravidla, aby náš územní plán nebyl touto formou donekonečna obcházen,“ sdělil Kučera.
Podle sdružení investor v projektové dokumentaci vydával první nadzemní podlaží za podzemní a nejvyšší podlaží za galerii předposledního podlaží.

Obě strany před soudem operovaly vlastními znaleckými posudky. Na počtu nadzemních podlaží se nedokázali shodnout ani odborníci. Podle Rudolfa Berana, který vypracoval posudek pro K2 Invest, má budova tři podlaží. Dělal ho ovšem v době, kdy stavba ještě nebyla dokončená. Podle Miloše Holmana, autora posudku pro Žijeme Sněžkou, apartmánový dům tvoří pět pater.
Třetí posudek vypracoval na žádost policie českobudějovický znalecký ústav Pro-Plans a ztotožnil se se závěry, ke kterým došel Miloš Holman
Stavba Pecr Deep má pět nadzemních podlaží a jedno podzemní. Územní plán však připouští maximálně tři nadzemní podlaží a šikmé zastřešení,“ napsali autoři posudku v závěrečné zprávě, jejíž kopii má MF DNES k dispozici. Podle znaleckého ústavu investor manipuluje s definicí, co je podzemní a co nadzemní podlaží.

Developer ani jeho advokát nyní k soudu nepřišli.
„Pan Kušta se cítí dotčen, že je napadáno jeho podnikání, které je transparentní a přispívá k rozvoji v regionu. Vše realizuje na základě zákonných administrativních postupů. Sdružení rozšiřovalo nepravdivé údaje a naznačovalo, že to jde nějakými vedlejšími cestičkami. To se snažíme zvrátit,“ vysvětlil loni pro MF DNES právní zástupce investora Jan Plavec, proč K2 Invest podalo žalobu.
Část patra musel odbourat

Společnost K2 Invest kromě Pece pod Sněžkou realizovala několik developerských projektů. Bytové domy stavěla v Chrudimi, Pardubicích, Kolíně i Kvasinách. Chrudimské noviny v červnu 2019 informovaly, že investor musel ustoupit tlaku tamní radnice a odbourat část nejvyššího patra rezidence Kopanický mlýn.
Dopustil se stejného prohřešku jako v Peci. V rozporu s projektovou dokumentací i územním plánem postavil jedno podlaží navíc.
Jednatel firmy Milan Kušta má kontroverzní pověst. V roce 2007 byl za pokus o daňový podvod odsouzen na dva roky s podmíněným tříletým odkladem. Podle rozsudku se pokusil krátit daň.
Družstvo Agrospol Eco, jehož byl členem, podle státního zastupitelství zařadilo do účetnictví tři falešné smlouvy související s prodejem pozemků v Chrudimi pro průmyslovou zónu u bývalé Transporty. Družstvo se mělo pokusit připravit stát na daních o 12 milionů korun.

V Peci rostou další apartmány
Opoziční spolek Žijeme Sněžkou v poslední době podrobně sleduje apartmánovou výstavbu v hlavním středisku východních Krkonoš. V komunálních volbách před třemi lety získal 38 procent hlasů a v devítičlenném zastupitelstvu má tři křesla.
Stavební boom v Peci neustává. U parkoviště Kaplička už začala stavba rezidence Krakonoš s 37 apartmány, za kterou stojí holandský podnikatel Gerard Streefkerk. Ve stejné lokalitě plánuje firma Martina Kubíka vybudovat komplex Svatá Barbora s 80 rekreačními byty ve dvou objektech. Pražská developerská společnost Bau-Invest usiluje o stavbu pěti bytových domů se 70 apartmány, restaurací a wellness na Malé Pláni.

O územní plán Pece pod Sněžkou se vedou spory od roku 2011, kdy ho zastupitelé schválili. Letos na jaře krajský soud dokonce jeho část zrušil. Město proto začalo připravovat stavební uzávěru pro Horní a Dolní Pláně, aby mohlo účinně usměrňovat projekty investorů. K tomu nakonec nedošlo.
Radnice uspěla s kasační stížností u Nejvyššího správního soudu, který konstatoval, že stávající územní plán platí včetně regulačních „bublin“. Pomyslné kružnice kolem každé stavby ovlivňují, co bude stát v okolí, a definují odstupové vzdálenosti od existujících objektů.

X X X

Po Bohemia Energy mohou následovat další, není ale důvod k panice, říká expert

Bohemia Energy v Česku ukončuje dodávky elektřiny a plynu. Podle výkonného ředitele Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiřího Gavora není důvod k panice. „Lidé budou mít šest měsíců na to, aby situaci vyřešili,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
x Bohemia Energy ukončuje s okamžitou platností dodávky elektřiny a plynu na českém energetickém trhu. Můžete objasnit, proč se tak stalo?

Přesné příčiny samozřejmě musí objasnit zástupci Bohemia Energy. Nicméně obecně platí, že dodavatelé, kteří zanedbají risk management, se dostávají do velkých problémů v případě rychle rostoucích burzovních cen. 
Vysoké ceny dohnaly Bohemia Energy ke krachu. Dotkne se to téměř milionu lidí

Bohemia Energy zřejmě spekulovala, že energie pro nové zákazníky, které v průběhu roku společnost stále nabírala, dokoupí za pozdější výhodné ceny. Nicméně naopak burza stále rostla a rozdíl mezi závazky, to znamená mezi uzavřenými smlouvami - dodat za ještě poměrně příznivé staré ceny - a nákupními cenami, za které musí obchodníci nakupovat na burze, se neustále zvětšoval. A vyústilo to do zřejmě neřešitelné situace, kterou se celá skupina rozhodla řešit ukončením činnosti.

x Dá se čekat, že budou nastávat i podobné případy? Bude se trh takhle čistit?

Nelze to vyloučit. Nicméně další podobný případ se nebude rovnat svým dosahem tomuto případu. Nejde jen o Bohemia Energy, ale i o další majetkově provázané společnosti, jako je Comfort Energy, E Energie nebo Energie ČS. Dodavatelských firem byla celá řada a dohromady se to blíží jednomu milionu odběrných míst. Je to opravdu otřes na trhu, se kterým nemáme zkušenosti, a zatěžkávací zkoušku podstoupí takzvaní dodavatelé poslední instance, kteří jsou určeni legislativně.
Jde o tradiční dodavatele, jako ČEZ, E.ON, Pražská energetika nebo Innogy. Ti přebírají závazek zajistit elektřinu a plyn pro domácnosti a tento závazek platí šest měsíců. Během té doby budou mít spotřebitelé čas se rozmyslet, zda chtějí zůstat u dodavatele poslední instance, který jim nabídne standardní ceny, nebo dodavatele změnit. Bohužel dá se očekávat, že v obou dvou případech budou nové ceníky podstatně vyšší než na co byli doposud zvyklí.

x Mají být lidé nervózní?

Jak jsem řekl, i když neudělají vůbec nic, o dodávku elektřiny a plynu nepřijdou. Dostanou příslušné oznámení, že závazek dodávky přebírá dodavatel poslední instance.
V hodně případech zřejmě uzavřou smlouvu s dodavatelem poslední instance, vyberou si některý z produktů a stanou se jeho řádnými zákazníky, anebo můžou pochopitelně využít libovolné nabídky na trhu. I když jsou vysoké ceny, pořád se dá z čeho vybírat. Je fakt, že všichni dodavatelé musí ceny zvyšovat, ale i tak se to liší, a mezi nejlepší a nejhorší nabídkou je vždy podstatný rozdíl.

x Jaké bude mít dnešní oznámení o konci dodávek dopady?

Bohužel lze očekávat náraz na zákaznická centra všech zbývajících fungujících dodavatelů. Lze počítat i s určitou přetížeností call center, s přetížeností pracovníků právě vesměs těch dodavatelů poslední instance, ale i jiných fungujících obchodníků, můžou se protahovat lhůty, protože na nápor několik set tisíc klientů hledajících novou dodávku nikdo není připraven.

X X X

Separatisty rozdrtíme. Čínská armáda cvičila naproti Tchaj-wanu

Čínská lidová osvobozenecká armáda uspořádala vojenské cvičení přímo naproti Tchaj-wanu. Zprávu přinesl oficiální list armády PLA Daily, který slíbil „rozdrcení“ separatistických sil. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území, čínský prezident nedávno slíbil sjednocení ostrova s pevninou. Čína též provedla vojenské cvičení u indických hranic.

Podle PLA Daily se cvičení uskutečnilo v „uplynulých dnech“ v jižní části provincie Fu-ťien, naproti níž leží Tchaj-wan. Jednotky zkoušely vylodění na pláži a útočné formace.
Vojáci byli „rozděleni do několika vln, aby se zmocnili pláže a plnili bojové úkoly v různých fázích“. Akce se účastnili „úderníci“ neboli elitní jednotky z předních linií, ženisté a lodní specialisté.
Záběry z akce ukazují, jak vojáci v člunech najíždějí na pláž, hází kouřové granáty, prolamují ostnaté dráty a koupou zákopy. Podle agentury Reuters se cvičení zúčastnil jen malý počet členů ozbrojených sil. 

Cvičení podle listu prokázalo, že armáda je schopná „zmařit“ veškeré „separatistické činy“ nezávislých sil Tchaj-wanu. „Pokud by se separatistické síly usilující o nezávislost Tchaj–wanu v čímkoliv jménu a jakýmikoliv prostředky odvážily odtrhnout ostrov od Číny, Lidová osvobozenecká armáda je rázně rozdrtí za každou cenu,“ napsal PLA Daily.
Státní deník Global Times cituje vojenského analytika, podle něhož má cvičení sloužit jako důkaz, že čínská armáda je schopná docílit složité vojenské operace navzdory pochybnostem Tchaj-wanu. Deník dodává, že mohou následovat další ukázky mnohem ambicióznějších vojenských taktik, pokud budou „separatisté setrvávat v provokacích“.

Zpráva přichází krátce poté, co čínský prezident Si Ťin-pching oznámil, že proces znovusjednocení Tchaj-wanu s Čínou „rozhodně bude dokonán“. Dodal, že sjednocování bude probíhat „mírovým způsobem“.
Projev čínského prezidenta přišel po dnech zvýšeného napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Na začátku měsíce čínská armáda čtyři dny po sobě vysílala letadla ke tchajwanskému pobřeží a tamní ministr obrany Čchiou Kchuo-čcheng mluvil o nejhorší situaci za posledních čtyřicet let.

Šéf čínské kanceláře pro Tchaj-wan Ma Siao-kuang uvedl, že důvodem současného napětí je „spolčení“ Demokratické pokrokové strany (DPP) tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen s cizími silami a „provokace“ ve formě snah o nezávislost ostrova. Čínské manévry v Tchajwanském průlivu proto označil za zcela oprávněné. Výrazem „spolčení“ nejspíše Ma odkazoval na politickou a vojenskou podporu, kterou Tchaj-wanu poskytují Spojené státy.
Čína opakovaně naznačuje, že Tchaj-wan připojí silou. Prezidentovy výroky přesto byly mírnější než v minulosti.

Tchaj-wan odmítá přijmout čínský návrh dvou systémů, jedné země, které Peking aplikuje v Hongkongu. Je připraven se bránit jakékoliv agresi, uvedl Tchaj-pej.
Cvičení u Indie
Čínská armáda uspořádala i tankové cvičení v blízkosti indické hranice v pohoří Karakoram. Stalo se tak poté, co v neděli znovu selhalo další kolo rozhovorů mezi zástupci Pekingu a Nového Dillí ohledně napětí, které mezi oběma zeměmi panuje kvůli sporné hraniční oblasti Ladák.

Na Tchaj-wanu tajně působí speciální jednotky americké armády, cvičí vojáky
Čína a Indie se navzájem obviňují z „nerealistických“ požadavků a porušení bilaterálních dohod.
Selhání diplomatických rozhovorů znamená, že na obou stranách Ladáku zůstanou vojáci i během kruté zimy, upozorňuje agentura AP.
Napětí přetrvá od května minulého roku, v oblasti došlo k několika potyčkám. Spor vyvrcholil o měsíc později, kdy zahynulo dvacet indických vojáků a čtyři čínští vojáci.

X X X

Británie „obětovala“ Severní Irsko jen naoko. Dublin před ní varuje svět

Vlády ve světě by měly zvážit spolupráci s Velkou Británií. Ve středu to řekl irský vicepremiér Leo Varadkar. Zareagoval tak na prohlášení Dominica Cummingse, bývalého poradce britského premiéra, že Londýn nikdy neměl v plánu plně se řídit brexitovou dohodou. Podle Varadkara není jisté, že současný předseda britské vlády bude ctít učiněné závazky.

Nová kritika z Dublinu přišla v den, kdy Evropská komise předkládá sadu návrhů na úpravu tzv. irského protokolu, který ani více než devět měsíců po vstupu „rozvodové“ dohody Británie s EU v platnost nebyl plně převeden do praxe. 
Britská vláda zatím odmítá zavést dříve dojednané kontroly zboží směřujícího do Severního Irska ze zbytku Spojeného království a nově požaduje nahrazení kontroverzního protokolu zcela novým dokumentem.

Cummings v úterý večer na Twitteru napsal, že Johnson „neměl ponětí“ o důsledcích brexitové dohody, když ji na podzim 2019 podepisoval. On sám prý z pozice premiérovy pravé ruky plánoval Johnsona dotlačit k tomu, aby se po schválení úmluvy „zbavil kousků, které se nám nelíbily“. 

Když premiér podle Cummingse „konečně“ pochopil, s čím souhlasil, prohlásil: „Kdybych to chápal, nikdy bych to nepodepsal.“ Bývalý premiérův poradce zároveň dodal, že podle něj to ale z Johnsonovy strany „byla lež“.
Cummings z Downing Street odešel loni v listopadu a od té doby opakovaně vypouští na veřejnost výbušná tvrzení, ať už se týkají brexitu nebo přístupu současné britské vlády ke koronavirové krizi.

Irský vicepremiér Varadkar označil jeho nejnovější komentáře za alarmující, protože naznačují, že britská vláda nejednala čestně. „Doufám, že Dominic Cummings mluví za sebe a nikoli za britskou vládu,“ řekl irské veřejnoprávní televizi RTÉ. Přesto by podle něj Cummingsovy výroky neměly uniknout představitelům dalších zahraničních vlád.

„Země po celém světě rozhodně musí zaznamenat vzkaz, že tohle je britská vláda, která nedodržuje stoprocentně své slovo a necítí se být vázána dohodami, které uzavře,“ řekl někdejší předseda irské vlády.
Johnson v covidové krizi katastrofálně selhal, řekl exporadce Cummings
„A neměli byste s nimi dělat žádné dohody do chvíle, než si budete jistí, že dodržují sliby a ctí věci, jako například (severoirský) protokol,“ pokračoval Varadkar.

Protokol dojednala Británie s Evropskou unií ve snaze předejít kontrolám na hranici Irska se Severním Irskem v návaznosti na brexit. V zájmu zachování volného hraničního režimu a ochrany unijního jednotného trhu se dvě strany dohodly na kontrolách při přepravě vybraného zboží z Anglie, Walesu a Skotska do Severního Irska. 
Média a komentátoři při aktuálních žádostech Londýna o zrušení tohoto mechanismu připomínají, že v předvolební kampani před dvěma lety Johnson brexitovou dohodu prezentoval jako „skvělou“.
Volnější průchod potravin a léků

Evropská unie je ochotna v rámci urovnání pobrexitového sporu s Británií upustit od části požadovaných kontrol zboží mířícího do Severního Irska z ostatních částí Spojeného království.
Evropská komise ve středu předložila balíček návrhů, který počítá s volnějším průchodem některých potravin či léků a s usnadněním celních postupů u dalších produktů.
Brusel se tím snaží částečně vyjít vstříc požadavkům Londýna, který odmítá zavést kontroly a chce zásadně předělat uspořádání dohodnuté v takzvaném severoirském protokolu.

X X X

USA schválily zvýšení dluhového stropu, vyhnou se platební neschopnosti

Americká Sněmovna reprezentantů v úterý schválila zákon, který vládě prodlužuje možnost půjčovat si finanční prostředky. Minulý týden normu odsouhlasil Senát a podepsat ji musí ještě prezident Joe Biden. Spojeným státům by se tak mělo podařit vyhnout platební neschopnosti.

Nyní země počítá s navýšením dluhového limitu o zhruba 480 miliard dolarů, což má podle ministerstva financí vystačit do 3. prosince. Zákon schválila Sněmovna reprezentantů poměrem 219 ku 206 hlasům.
Neshody ohledně dluhového stropu, což je limit, do něhož si vláda může půjčovat, nejsou v USA neobvyklé. Současný spor mezi republikány a demokraty však zahýbal finančními trhy. Panovaly totiž obavy, že USA nebudou schopny splácet své finanční závazky, a to by mělo katastrofální následky.

Spojené státy americké mají dlouhodobě větší státní výdaje než příjmy, a musí si proto půjčovat peníze na pokrytí všech svých nákladů. Dluhový strop je zákonný limit stanovující, jakou maximální částku může vláda dlužit. Pokud by limit zákonodárci nezvedli, nemohly by USA například splácet svoje dluhy či vyplácet důchody a platy pro příslušníky americké armády. 
V minulosti bylo zvyšování limitu zpravidla rutinní záležitostí, od roku 1960 byl dluhový limit zvýšen či zrušen téměř 80krát. Za vlády prezidenta Donalda Trumpa byl zrušen třikrát.

X X X

ČR na Radě EU v Lucemburku

Je nutné zachovat jednoduchá pravidla pro zemědělce a zajistit trvale udržitelné a vyvážené hospodaření v lesích.
Příprava strategických plánů Společné zemědělské politiky (SZP), nová strategie EU pro lesy do roku 2030, zemědělské aspekty balíčku Fit for 55 nebo situace v odvětví vepřového masa byly hlavními tématy říjnové Rady ministrů zemědělství, která proběhla včera a dnes v Lucemburku. Česká delegace, kterou vedl náměstek ministra zemědělství Jiří Šír, upozornila, že je třeba, aby Evropská komise (EK) včas zveřejňovala vodítka, podle kterých se mají členské státy řídit při přípravě národních strategických plánů. V rámci diskuze o lesích zdůraznila nutnost zajistit vyvážené a trvale udržitelné hospodaření.

Zásadním tématem jednání byla nová SZP a aktuální stav příprav strategických plánů v jednotlivých členských státech, které stanoví obecné parametry pro přípravu, hodnocení a schvalování zemědělské politiky. Členské státy musí své návrhy plánů předložit Evropské komisi k posouzení a schválení do 1. ledna 2022.

„Při přípravě strategických plánů a celé Společné zemědělské politiky Česká republika dlouhodobě apeluje na to, aby se co nejvíce snížila administrativní zátěž pro zemědělce související například s kontrolami. Zároveň je nezbytné, aby Evropská komise zveřejnila veškeré požadavky. Teprve potom bude jasné, jakým způsobem je potřeba nastavit národní legislativu, včetně všech administrativních postupů,“ uvedl náměstek ministra zemědělství pro Evropskou unii a zahraniční vztahy Jiří Šír.

Dalším tématem jednání ministrů zemědělství byla nová strategie EU pro lesy do roku 2030, kterou EK představila v červenci tohoto roku. Česko upozornilo, že je nezbytné do jednání mnohem aktivněji zapojit členské státy a respektovat jejich zodpovědnost za lesy. ČR pravidelně aktualizuje svou státní lesnickou politiku, která zohledňuje specifické lokální podmínky tak, aby hospodaření v lesích bylo vyvážené jako celek.

„Hospodaření v lesích je vždy třeba uzpůsobit místním podmínkám, a to přírodním, historickým, sociálním i ekonomickým. V České republice podporujeme komplexní
a vyváženou péči o lesy, to znamená, že nelze vyzdvihovat pouze funkce lesa zaměřené na biologickou rozmanitost či změnu klimatu. Je nutné rozvíjet i funkci ekonomickou, sociální a vodohospodářskou,“ řekl náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Patrik Mlynář, který se jednání v Lucemburku rovněž zúčastnil.

Ministři řešili také iniciativy pro klimatické cíle pro rok 2030 v rámci tzv. balíčku Fit for 55 z pohledu zemědělství a lesnictví. Jde o reakci na společný cíl EU zredukovat emise skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %. Česká republika podporuje zvyšování udržitelnosti jednotlivých hospodářských sektorů. Zároveň však považuje za nutné najít kompromis, aby zůstala zachována nejdůležitější role zemědělství, a to produkce kvalitních a cenově dostupných potravin a surovin.

Je také nutné zohlednit úsilí, které Česká republika při snižování skleníkových plynů od roku 1990 vyvinula. Zemědělství se na celkových emisích v EU podílí pouze cca 9 % a EU jako celek se na globálních emisích podílí pouze cca 8 %.
V diskuzi o sektoru vepřového masa ČR uvedla, že je ovlivněna vývojem a sílící hrozbou výskytu afrického moru prasat v blízkosti svých hranic. Z tohoto důvodu se česká strana připojila k Belgii a společně s dalšími členskými státy požádala o mimořádnou finanční podporu pro chovatele prasat. Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

X X X

Zelenější a příjemnější od příštího roku olomoucká Masarykova třída

Nová posezení i stromy zpříjemní lidem pohyb i pobyt na Masarykově třídě. Obnovu veřejné zeleně na této důležité komunikaci, spojující hlavní nádraží s centrem, připravil odbor městské zeleně a odpadového hospodářství olomouckého magistrátu. V ulici přibydou akáty a příjemná zákoutí se zelení a křesílky. Na pondělním jednání schválila projekt městská rada.
Původně plánovaná úplná obnova stromořadí vysazením nových akátů narazila během přípravné fáze na problém inženýrských sítí. Ty jsou uloženy na mnoha místech v zelených plochách a znemožňují pak výsadbu stromů. „Absolvovali jsme proto několik jednání se správci sítí. Ti projevili vstřícnost a v rámci technických možností nám umožnili alespoň částečný zásah do ochranných pásem sítí při zachování bezpečnosti správy infrastruktury,“ vysvětluje Otakar Š. Bačák, náměstek primátora, odpovědný za oblast veřejné zeleně.

Díky vstřícnosti správců bylo po zaměření skutečného průběhu sítí možné upravit projekt do kompromisní varianty. V části Masarykovy třídy přibude devět nových akátů, tedy stejných stromů, jaké v této ulici rostou na straně u přednádražního prostoru. V místech, kde inženýrské sítě vysazení stromů s hlubokým kořenovým systémem nedovolují, budou vytvořeny speciální moduly s vyššími křovinami, okrasnými květinami a křesílky pro odpočinek chodců. V zeleném pásu budou také v plném rozsahu obnoveny trávníky.

„Jsem přesvědčen o tom, že i tato varianta obnovy veřejné zeleně výrazně zpříjemní cestu Masarykovou třídou. Konflikt mezi ochranou inženýrských sítí a snahou rozšiřovat veřejnou zeleň je ve městech častý a já jsem proto rád, že jsme našli takové oboustranně vhodné řešení,“ komentuje výsledek primátor Mirek Žbánek.
Předpokládaná celková cena pro devět navržených stromů a osm modulů je zhruba 1,9 milionu korun včetně daně. K realizaci projektu dojde v příštím roce. Mgr. Michal Folta

X X X

Vláda by měla vyjasnit z jakého právního titulu ředitelé škol posílají své školy a třídy do karantény

Komise Rady Asociace krajů pro školství a sport na výjezdním zasedání v Moravskoslezském kraji přijala usnesení, ve kterém vyzývá Vládu ČR (konkrétně resorty zdravotnictví a školství), aby vyjasnila, na základě jakého konkrétního právního titulu a jeho podoby mohou ředitelé škol po doporučení krajské hygienické stanice nařídit karanténu žáků ve své škole.
Představitelé krajů pro oblast školství se shodli na tom, že nejednotná praxe krajských hygienických stanic napříč Českou republikou vyvolává ve školách v území ohromný zmatek a nejistotu. Ředitelé škol často bez jasného právního zmocnění, zpravidla pouze po telefonickém doporučení hygienické stanice, posílají své žáky do karantény z důvodu výskytu případů COVID-19 na škole. Období karantény trvá často až 14 dní bez jakékoliv možnosti průběžného testování. Daná praxe je často zcela nesmyslná a zbytečně neúčelně narušuje průběh a kvalitu vzdělávání žáků. Mgr. Nikola Birklenová
tisková mluvčí

X X X

Vavříny s vůní benzínu

Meziválečný československý automobilový sport. Výstava Národního technického muzea
Největší výstavní projekt Národního technického muzea letošního roku je věnován historii meziválečného československého automobilového sportu a jeho významu v životě československé společnosti. V zajímavé instalaci evokující dobové prostředí je k vidění celkem dvacet čtyři automobilů s meziválečnou sportovní historií převážně ze soukromých sbírek. Automobily doplňuje více než sedm desítek cen a trofejí z domácích i zahraničních automobilových závodů a soutěží.

Karel Ksandr, generální ředitel NTM, řekl: „Těší mne, že otevíráme výstavu s tak atraktivním tématem, a věřím, že bude velice úspěšná. Jedná se o unikátní projekt, který stojí za vidění. Děkuji všem, kteří se na její přípravě podíleli, a zvlášť těm, kteří na ni půjčili své vozy.“

Per Kožíšek, kurátor automobilové sbírky NTM a autor výstavy upřesnil: „Na výstavě je představeno sedm automobilů ze sbírky Národního technického muzea, dva jsou vypůjčeny ze sbírky mladoboleslavského ŠKODA Muzea a zbývajících patnáct pochází ze soukromých sbírek. Z muzejní sbírky jsou to např. automobil Laurin & Klement RK/M, který v roce 1913 koupil slavný závodník Alexander Kolowrat, Bugatti 51, se kterým byl úspěšný Jiří Kristián Lobkowicz na Velké ceně v Brně v roce 1931, a Jawa 750 – speciál vyrobený pro závod 1000 mil československých v roce 1935. Dále můžeme jmenovat vůz Škoda Popular MD postavený pro soutěž Malou dohodou v roce 1937 ze ŠKODA Muzea či Aero 750 z roku 1934 – unikátní vůz s aerodynamickou karoserií, ze soukromé sbírky.“

Automobily na výstavě doplňuje více než sedm desítek sportovních memorabilií. Jedná se zejména o ceny a trofeje z domácích i zahraničních automobilových závodů a soutěží, mezi kterými jsou například i plastiky Ladislava Šalouna a Otakara Švece.

Připomenuty jsou nejen tři největší legendy československého meziválečného automobilového sportu – závod do vrchu Zbraslav-Jíloviště, Velká cena na Masarykově okruhu a závod 1000 mil československých, ale i další domácí automobilové závody a také starty československých závodníků v zahraničí a dálkové automobilové expedice po cizích kontinentech.  Svoji pozornost výstava věnuje i nejvýznamnějším československým automobilovým sportovcům – Elišce a Vincenci Junkovým, Jiřímu Kristianu Lobkowiczovi, Zdeňku Pohlovi, Janu Kubíčkovi, Jindřichu Knappovi a řadě dalších. Výstava potrvá od 13. října 2021 do 1. května 2022. Bc. Jan Duda, Vedoucí Odboru PR a práce s veřejností