Piráty opouští další člen. Ve straně jsou extrémní levičáci, vysvětlil. Z České pirátské strany v úterý vystoupil zastupitel Prahy 9 Petr Daubner, Pirátem byl čtyři roky. Za jeho rozhodnutím stojí údajná proměna strany, kterou při svém vstupu považoval za liberálně středovou. Vnitrostranická nálada se však změnila, podle Daubnera byl mnohem více slyšet názor extrémních levicových politiků.

„Mám pocit, že Pirátská strana je dnes jiná, než když jsem do ní vstupoval. Tehdy, v roce 2017, jsem měl pocit, že je to liberální středová strana. Líbilo se mi, že se klade důraz na transparentnost, na jasná pravidla, kterými by se všichni politici měli řídit a kterými bychom se měli řídit i my, Piráti,“ napsal Daubner důvod svého odchodu na Facebooku.
Principy, na kterých strana stavěla, podle něj v posledním roce přestaly platit. „Uvnitř strany začali být mnohem více slyšet ukřičení extrémní levičáci (kteří se bůhví proč označují jako progresivisté). Principy, které pro Piráty vždy platily (například nekumulace funkcí), najednou už neplatí, i když je máme v našich vnitřních pravidlech, respektive platí jen pro někoho,“ uvedl Daubner.

Petr Daubner

K dnešnímu dni jsem vystoupil z Pirátské strany. Pirátem jsem byl čtyři roky. Co mě k tomuto rozhodnutí vedlo?
Mám pocit, že Pirátská strana je dnes jiná, než když jsem do ní vstupoval. Tehdy, v roce 2017, jsem měl pocit, že je to liberální středová strana. Líbilo se mi, že se klade důraz na transparentnost, na jasná pravidla, kterými by se všichni politici měli řídit a kterými bychom se měli řídit i my, Piráti. U Pirátů byli lidé pravicově i levicově zaměření. Názory členů b...yly někdy dost odlišné, ale na mě pozitivně zapůsobila právě ta "jednota v různosti". Čestnost a upřímnost v jednání pro mě byla víc než nějaká vytříbená ideologie.

Za „zpackanou“ v příspěvku Daubner označil koalici s hnutím STAN i „příšernou volební kampaň. Vadilo mu také, že se nikdo z vedení nevyjádřil k volebnímu neúspěchu. „Vedení strany téměř vůbec nekomunikuje s členskou základnou, protože se bojí skládat účty z volebního superdebaklu, za který je samo nejvíce odpovědné,“ napsal odstupivší člen.

Petr Daubner je od října 2018 zastupitelem za Pirátskou stranu na městské části Praha 9. V roce 2019 kandidoval za Piráty do Senátu na Praze 9 v doplňovacích volbách, skončil na třetím místě.
Nejedná se o prvního politika, který po volbách opustil pirátskou stranu. V pondělí svůj odchod oznámil místopředseda strany Martin Kučera. Na všechny stranické funkce rezignoval z osobních důvodů.

X X X

Novým kandidátem STAN na ministra průmyslu je člen vedení Erste Group Jozef Síkela

Síkela v navrhované budoucí sestavě vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN nahradil místopředsedu Starostů Věslava Michalika, který se nominace vzdal minulý týden kvůli spekulacím o svém podnikání. Premiér Petr Fiala (ODS) označil Síkelu za zkušeného manažera, setká se s ním kvůli prioritám resortu

Předseda STAN Vít Rakušan v tiskové zprávě uvedl, že Síkela je nezpochybnitelným odborníkem díky zkušenostem z vrcholných manažerských pozic v bankovním sektoru. "Věnoval se mimo jiné podpoře malých a středních podniků, ale také veřejnému financování. To jsou pro nás v hnutí STAN velice důležitá témata," řekl. S hnutím v minulosti spolupracoval a poskytoval odborné konzultace, doplnil Rakušan.

Síkela podle Rakušana díky své erudici a schopnostem dokáže reagovat na technologickou výzvu, které bude český průmysl v blízké době čelit. "Věřím, že je to ten správný člověk, který dokáže náš průmysl posunout od montovny na mozkovnu," doplnil Rakušan. Síkela je zkušený manažer s dlouholetou praxí, sdělil ČTK Fiala. "V následujících dnech se s ním setkám, abychom probrali priority resortu," doplnil.

Čtyřiapadesátiletý Síkela je absolventem Vysoké školy ekonomické, kde v roce 1989 spoluorganizoval studentské stávky. Od roku 1995 pracoval ve vídeňské Creditanstalt, po fúzi s Bank Austria se stal ředitelem jejího korporátního bankovnictví v Česku. Od roku 2001 řídil firemní bankovnictví České spořitelny a od roku 2007 působil v Erste Bank na Ukrajině, kde se stal v roce 2009 výkonným ředitelem. V letech 2010 až 2015 byl generálním ředitelem Slovenské spořitelny, v roce 2013 obdržel cenu slovenského bankéře roku.

Od ledna 2015 byl členem představenstva skupiny Erste, zodpovědným za firemní klientelu a finanční trhy. Představenstvo Erste Group opustil v roce 2019 a poté do konce roku 2020 pro skupinu pracoval jako externí poradce Od letošního roku je partnerem investiční skupiny Prime Fund.

Síkela řekl, že Česko čeká řada globálních výzev. "Stát by měl mít ambici takovým změnám nebránit, ale naopak je využít ve svůj vlastní prospěch. Věřím, že v prosazování těchto témat mi pomůže má dlouholetá zkušenost z vrcholného mezinárodního bankovního prostředí," uvedl v tiskové zprávě.

Na ministerstvo chce přinést moderní přístupy, "které nám otevřou příležitost v transformaci našeho průmyslu, rozvoje technologických start-upů a vyšší energetické soběstačnosti, což je cesta k tomu, aby se ČR stala středoevropským tygrem," dodal.
V rozhovoru pro slovenský časopis Týždeň v roce 2013 vysvětlil Síkela původ slovenské podoby svého křestního jména: "Můj otec byl Slovák, původem ze Starého Tekova u Levic. Matka je slovenská Maďarka z Loku na druhé straně Hronu. Otec sloužil v armádě, a tak jsem se narodil i vyrostl v Česku. Když se rozdělila republika, musel jsem si v Česku požádat o občanství, protože jsem pro české úřady byl Slovák. Dnes jsem hrdý český občan, i když v mých žilách mnoho české krve nekoluje," řekl.

Michalik se nominace vzdal minulý čtvrtek po sérii informací médií o jeho podnikání. Michalikova rodina vlastní podíl 96 procent ve fondu Valour, který díky třem solárním elektrárnám patří podle serveru Seznam Zprávy k předním výrobcům elektřiny ze sluneční energie v zemi. Deník N pak upozornil, že někdejší Michalikova firma si v minulosti půjčila přes kyperskou firmu nejméně 4,6 milionu eur (v přepočtu podle aktuálního kurzu přibližně 117 milionů Kč). Michalik později vysvětlil, že patřila jeho manželce.

Michalik minulý týden uvedl, že potenciální střet zájmů by mohl fond vyřešit prodejem elektráren. Podnikání na Kypru podle něj bylo legální, ale kvůli tomu, že má v Česku negativní pověst, nechtěl zatěžovat budoucí vládu dlouhodobými diskusemi o svém podnikání. Svého náhradníka Síkelu jako kandidáta hodnotí Michalik pozitivně. "Odborně zdatný, mezinárodně zkušený manažer se skvělou pověstí. Těším se," uvedl na twitteru.

X X X

Lidé se za migrénu stydí, zbytečně potom trp

Může za to postoj společnosti a zlehčování okolí
Pro tisíce lidí je obtížné si připustit, že za jejich bolestmi hlavy, závratěmi, zvracením a dalšími projevy je ve skutečnosti onemocnění zvané migréna. A že ji lze léčit a příznaky mírnit. Z obavy z posměchu okolí nemoc sami před sebou zlehčují. Na to, aby tito lidé migrénu nepodceňovali a své potíže řešili, upozorňuje sdružení Migréna-help, které i z tohoto důvodu uspořádalo 25. listopadu online pacientské setkání s názvem Migréna nás spojuje.

„Představte si, že žijete ve společnosti, kde se o migréně mluví převážně jako o obyčejné bolesti hlavy zvládnutelné sklenicí vody nebo procházkou na čerstvém vzduchu. Migrénu také často společnost vnímá jako jakési fňukání neschopných paniček či jako vrtoch hysterických či neurotických žen, které se nedokáží vyrovnat se stresem, případně jako výmluvu při odmítnutí sexu,“ vysvětluje Rýza Blažejovská, předsedkyně pacientské organizace Migréna-help.

„Migréna má jednoduše pověst něčeho banálního a v podstatě smyšleného. Existují lidé s migrénou, kteří tento status quo rovněž zastávají, protože je jednoduše součástí jejich mentální výbavy, která jim byla společností vštípena. A potom si přesto, že zažívají intenzivní bolesti, opakovaně říkají – v souladu s všeobecným názorem – že to přece nic není. Čtyřikrát, osmkrát, patnáctkrát či dvacetkrát do měsíce jsou paralyzováni zneschopňujícími bolestmi a do toho zažívají těžké pocity viny, méněcennosti či studu, že nejsou schopni se s migrenózními stavy sami vyrovnat. Tomuto procesu se odborně říká sebestigmatizace.“

Podle specialistky na destigmatizaci z Národního ústavu duševního zdraví Terezy Blažejovské je jednou z příčin takového stavu nedostatečné povědomí společnosti o tom, co migréna skutečně je. Právě nepochopení a nepřítomnost vlastní zkušenosti s nemocí vede okolí k jejímu podceňování a tlaku na nemocné, aby migrénu shazovali sami před sebou. Tato sebestigmatizace pak vede k tomu, že si pacienti nedojdou pro odbornou pomoc a trpí zbytečně dál. Podle Terezy Blažejovské by změnu mohla přinést právě činnost pacientské organizace. „Změny postojů a emocí, které jsou s migrénou v naší kultuře a společnosti spojeny, je možné docílit mimo jiné otevřeným sdílením prožitků. Víme, že právě setkání s někým, kdo dokáže o své zkušenosti dostatečně otevřeně a smysluplně mluvit, má na stigma a jeho snížení velký vliv,“ doplňuje psycholožka.

Podle neuroložky MUDr. Evy Medové z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady zlehčuje nebo popírá své potíže asi třetina jejích pacientů, někteří zašli za lékařem až po dvaceti letech, kdy s migrénou žili bez jakékoli systematické léčby. „Jsou to především lidé, u nichž se nemoc vyskytovala v rodině, měla ji například maminka a oni to vnímají tak, že bolesti a další projevy migrény jsou normální a musí se vydržet,“ popisuje neuroložka. Podle ní by pacienti měli zamířit k praktickému lékaři, ten je odešle k neurologovi a ten případně do specializovaných center pro léčbu bolesti hlavy – v Česku jich je přes 30. V centrech pomůže lidem s nejtěžší formou migrény například biologická léčba.

„Pojišťovny proplácí již téměř dva roky biologickou léčbu specificky vyvinutou pro prevenci atak migrény. Ta umí snížit počet záchvatů až o polovinu a více, zkracuje trvání atak a zmírňuje jejich intenzitu. Kromě toho pozorujeme u biologických léků minimum nežádoucích účinků,“ dodala neuroložka MUDr. Eva Medová. Pokud se pacienti setkají s nepochopením u lékaře – což se vzhledem ke stigmatizaci onemocnění dle Migréna-help rovněž stává – je vhodné se na pacientskou organizaci obrátit.

Akce pořádané právě organizací Migréna-help se zúčastnily desítky lidí, kteří si vyslechli rady a přednášky odborníků, zúčastnili se virtuálních workshopů zaměřených na fyzioterapii nebo se poradili u odborníků na psychosomatiku.
Migréna-help také pořádá pravidelná setkání v rámci tzv. svépomocných skupin, kde si lidé s migrénou pomáhají ve zvládání náročných životních situací spojených s jejich onemocněním: www.migrena-help.cz/svepomocne-skupiny, a příští rok chystá sérii webinářů zaměřených právě na destigmatizaci migrény. Záznam setkání Migréna nás spojuje je možné zhlédnout na www.migrena-help.cz/zaznam-festivalu.

O Migréna-help
Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Šíří osvětu, poskytuje informační servis a poradenství, koordinuje setkávání svépomocných skupin, zprostředkovává psychoterapii, realizuje průzkumy apod. Jde o neziskovou organizaci, která své služby nabízí za symbolický poplatek nebo zdarma.

O léčbě migrény
V současné době je na migrénu k dispozici účinná léčba, která se dělí na akutní a preventivní. V případě, že má pacient jen čtyři dny s migrénou (MMD) do měsíce a pomůže mu od bolesti tableta léku ze skupiny triptanů, stačí akutní léčba a není třeba nasazovat preventivní léčbu. Ovšem při vyšším počtu dnů s migrénou – pět a více do měsíce – dochází k výraznému snížení kvality života pacienta. Zde je vhodné nasadit preventivní (tzv. profylaktickou) léčbu, jejímž cílem je snížit počet a intenzitu záchvatů a omezit délku jejich trvání. Více na www.migrena-kompas.cz. S nemocí pomáhá lidem také mobilní aplikace Migréna Kompas vyvinutá společností Pears Health Cyber a podpořená společností Teva Pharmaceuticals CR. Uživatelům umožňuje zaznamenat jednotlivé záchvaty, jejich délku, intenzitu a užité léky. Aplikaci si do této doby nainstalovalo 4 491 uživatelů. Mgr. Markéta Pudilová, Mgr. Veronika Ostrá

X X X

Vědci vyvinuli implantát, jenž může lidem po operaci srdce ulevit

Speciálně upravený implantát z hořčíku, který má schopnost se časem v těle rozpustit, vyvinuli vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR (ÚSMH) a ČVUT v Praze. Tenký ohebný drátek by mohli v budoucnu využívat lékaři při některých operacích srdce, kdy je nutné kvůli přístupu do hrudního koše rozříznout hrudní kost a po chirurgickém výkonu opět obě její části svázat drátem k sobě. Dosud se k této fixaci používají materiály, které se v těle nevstřebají a po srůstu hrudní kosti se při komplikacích musí operativně odstranit. Projekt se dostal do finále 2. ročníku národní soutěže Transfera Technology Day.

V ÚSMH  se tímto výzkumem zabývá doc. Ing. Karel Balík, CSc., z Oddělení kompozitních a uhlíkových materiálů. Se svým týmem vyvinul zařízení, jímž se ohebný hořčíkový drátek potáhne speciálním polymerním materiálem tak, aby měl požadované vlastnosti a mohl se při operacích využít. Pokud by byl totiž implantát vyroben pouze z hořčíku, rozpustil by se v těle dříve, než by kost srostla.

„Potažený drátek je plně biodegradabilní, to znamená, že se v těle po několika týdnech zcela vstřebá. Při jeho použití pro fixaci hrudní kosti by tedy nebyla nutná další operace, aby se dal, v případě komplikací, odstranit drátek z těch materiálů, které se dosud používají. Bylo by to určitě výhodné, obzvláště při operacích malých dětí,“ uvedl doc. Balík. Komplikace mohou nastat například v tom případě, že tělo implantát z dosud používaného materiálu dobře nesnese, což se projevuje záněty či chronickou bolestí.

Doplnil, že se ÚSMH  chystá technologii potahování tenkých drátů polymerem patentovat. „Pokud patent získáme a poté se najde vhodná firma, která bude implantát vyrábět, bude to jistě pro budoucí pacienty přínosem,“ uzavřel vědec. Za ČVUT v Praze na výzkumu pracuje Ing. Karel Tesař, dále se na něm podílí také Fyzikální ústav AV ČR, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy.

Výsledky uvedeného projektu se dostaly do finále 2. ročníku národní soutěže Transfera Technology Day. Pořádá ji Národní platforma Transfera.cz, která hájí zájmy transferové komunity v České republice s cílem posilovat a rozvíjet činnosti v oblasti transferu technologií a znalostí. Cílem akce je propojení byznysu a vědy za účelem získání zpětné vazby ke komerční připravenosti projektů a do budoucna i získání finančních prostředků pro perspektivní vědecké projekty.
V rámci soutěže bylo vybráno do finále 13 vědecko-výzkumných projektů. Projekty, které se do něj kvalifikovaly, mohou používat označení FINALISTA TRANSFERA TECHNOLOGY DAY 2021. Osvědčení je známkou kvality a může pomoci se zajištěním nejen finanční podpory. RNDr. Marie Fialová, Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR

X X X

Německý ústavní soud zamítl stížnosti proti epidemické nouzové brzdě

Německý ústavní soud zamítl stížnosti na již neaktivní takzvanou nouzovou brzdu proti pandemii nemoci covid-19, jejíž součástí byly zákazy nočního vycházení, nucené omezení kontaktů a uzavírky škol. I přes významné zásahy do osobních práv podle soudu převážil přínos pro ochranu veřejnosti a udržení funkčního zdravotního systému. Ústavní soud to uvedl ve dvou verdiktech, které dnes ke stížnostem zveřejnil. Nouzová brzda, která v Německu automaticky určovala karanténní opatření, platila od konce dubna do června.

„Vytýkaná sporná omezení vycházení a setkávání byla součástí ochranné koncepce zákonodárců. Tato omezení sloužila ve své celistvosti k ochraně životů a zdraví a také k udržení funkčního zdravotního systému jako vyššího zájmu obecného dobra,“ uvedl soud v písemném odůvodnění stížností, které se týkaly zákazu nočního vycházení a omezení kontaktů.

Další stížnosti mířily proti nucenému uzavírání škol, děti se tak nemohly vzdělávat ve třídách, ale výuka se konala on-line, případně jinou distanční formou. Ústavní soud poznamenal, že verdiktem poprvé uznává právo dětí a mládeže na školní vzdělání, které je povinen zajistit stát. „Do tohoto práva vážně zasáhly uzavírky škol, ke kterým od počátku pandemie docházelo,“ uvedl soud. Zároveň ale konstatoval, že kvůli dynamickému vývoji epidemie na konci letošního dubna, kdy nebyl k dispozici dostatek očkovací látky, převážil nad právem na vzdělání veřejný zájem ochrany lidských životů a lidského zdraví a také udržení zdravotnictví v chodu.

Omezení nočního pohybu v Německu automaticky platilo v celém okrese, pokud v něm počet nových případů na 100.000 obyvatel za posledních sedm dní přesáhl stovku. Školy pak musely přejít na on-line výuku při překročení sedmidenní incidence 165. Rozdílný přístup ke školám, které mohly fungovat i za složitější epidemické situace, ústavní soud ocenil.
„Školy v daném okrese nebyly úplně uzavřeny na rozdíl od omezení mezilidských kontaktů již od sedmidenní incidence 100, ale až při mnohem vyšší hodnotě 165,“ konstatoval soud. Poukázal také na to, že spolková vláda ještě před schválením nouzové brzdy přijala opatření, jak snížit zátěž, která kvůli pandemii na školáky dopadá. To je příklad takzvaného digitálního balíčku o objemu 1,5 miliardy eur (38,4 miliardy korun), který dostaly spolkové země k dispozici na podporu on-line výuky.

Mnichovský ekonomický institut Ifo dnes ale zveřejnil hodnocení, podle kterého dolehly uzavírky škol na německé školáky výrazně tvrději než v jiných státech. „Jiné evropské země věnovaly značnou péči tomu, aby školy udržely otevřené,“ řekla Larissa Zierowová, která je v Ifo odbornicí na ekonomiku vzdělávání. „Jiné země byly rovněž lépe připraveny na digitální výuku,“ dodala.
Dnešní verdikty očekávali politici i média s napětím, neboť to bylo poprvé, co se ústavní soud takovýmto způsobem věnoval ústavnosti karanténních opatření. Politici od příznivých verdiktů očekávají, že jim pomohou vytyčit manévrovací prostor pro boj s pandemií.

Rozhodnutí ústavního soudu bude jedním z témat odpoledního jednání dosluhující konzervativní kancléřky Angely Merkelové a jejího sociálnědemokratického nástupce Olafa Scholze s premiéry spolkových zemí. Hovořit budou i o dalších protiepidemických opatřeních, protože nákaza se v Německu rychle rozšířila. Za posledních sedm dní činí počet nově nakažených na 100.000 obyvatel 452,2, což je více než dvojnásobek oproti nejhorším hodnotám na vrcholech předchozích vln pandemie. Dopady infekce sice zmírňuje proočkovanost 68,4 procenta německé populace, i tak je ale situace v nemocnicích vážná.

Zpřísnit plošná karanténní opatření požaduje mimo jiné bavorský premiér Markus Söder, jehož země patří spolu se Saskem a Durynskem k nejpostiženějším. Po oznámení dnešních verdiktů na twitteru napsal, že postoj soudu je potvrzením správného postupu spolkové i bavorské vlády. „Je to základ pro novou spolkovou nouzovou brzdu. Musíme nyní rychle jednat,“ uvedl.

Stejný názor má i šéf kancléřčina úřadu Helge Braun. „Potřebujeme další nouzovou brzdu, která bude platit v celém Německu podle jednotných a pro lidi pochopitelných pravidel,“ řekl Braun, který chce vést kancléřčinu Křesťanskodemokratickou unii (CDU). Zároveň uvedl, že dnes o nouzové brzdě kancléřka s premiéry zřejmě ještě nerozhodne.
Postoj soudu už ocenila řada politiků a stranických expertů. Liberální poslanec Konstantin Kuhle, jehož strana svobodní demokraté (FDP) bude součástí Scholzovy vlády, na twitteru napsal, že verdikt neznamená opětovné schválení podobně sporných omezení. „Když zákonodárci v dubnu 2021 mohli zavést zákaz vycházení, tak to neznamená, že ho v prosinci 2021 mohou zavést znovu,“ uvedl.

X X X

ÚS otevřel prostor pro vyšší odškodňování pracovních úrazů, zmínil metodiku Nejvyššího soudu

Ústavní soud otevřel prostor pro vyšší odškodňování pracovních úrazů, které vedou ke snížení společenského uplatnění. Vyhověl stížnosti zedníka, jenž utrpěl vážný úraz jako spolujezdec ve firemním autě. Náhrada vypočtená podle zákoníku práce a souvisejícího vládního nařízení byla nižší, než by mu náležela podle občanského zákoníku a navazující metodiky Nejvyššího soudu. V takových případech je potřeba volit druhou možnost výpočtu, a to s ohledem na princip rovnosti, plyne z nálezu ÚS.

Občanskoprávní úprava představuje podle ústavních soudců „minimální standard“, který zákoník práce může navýšit, nikoli však snížit. „Právní postavení zaměstnance může být v tomto ohledu fyzické osobě ku prospěchu, nikoli však k tíži,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Davida Uhlíře.

Pisatel stížnosti po autonehodě trpí trvalými následky. Mimosoudně uplatnil nárok na bolestné podle občanského zákoníku. Nárok vycházel z odpovědnosti zaměstnavatele jakožto provozovatele motorového vozidla. Pojišťovna však hodnotila událost jako pracovní úraz. Za ztížení společenského uplatnění dostal muž 250.000 korun.

Zaměstnanec si ale nechal vypracovat revizní znalecký posudek, který určil výši náhrady za ztížení společenského uplatnění na přibližně 712.000 korun, a to na základě metodiky, kterou v posledních letech uváděl do praxe Nejvyšší soud v návaznosti na nový občanský zákoník. Po zaměstnavateli proto muž požadoval zhruba 463.000 korun jako rozdíl mezi oběma částkami. Soudy ale nároku nevyhověly, hodnotily událost nadále v kontextu zákoníku práce a souvisejícího vládního nařízení. Metodiku Nejvyššího soudu v minulosti zpochybňoval například ombudsman Stanislav Křeček.
Sporem se teď musí znovu zabývat Okresní soud ve Strakonicích, který bude při dalším rozhodování vázán dnešním nálezem. „ÚS zdůrazňuje, že tímto nálezem jakkoli nepředjímá výsledek sporu co do konkrétní částky odškodnění za ztížení společenského uplatnění, která stěžovateli náleží,“ stojí v nálezu.

X X X

Sexuální tlak nebo urážky. Ovlivňoval mě milenec, řekla Holmesová soudu

Spoluzakladatelka nechvalně proslulé společnosti Theranos v pondělí svědčila před soudem. Elizabeth Holmesová tam uvedla, že jí její byznysový partner a zároveň milenec Ramesh Balwani léta zneužíval. To mělo ovlivnit i její tehdejší rozhodování, kvůli kterému je teď obviněna z podvodu.

Elizabeth Holmesová u soudu v kalifornském městě San Jose uvedla, že jí Balwani častokrát nutil k sexu, a to i proti její vůli. Nejen při sexuálním styku měl Holmesovou zároveň i slovně urážet. Informovala o tom agentura Reuters.
Klamala ministry, investory i sebe sama. Srdcová královna byznysu čelí soudu

Balwani, který je o dvacet roků starší než Holmesová, veškerá obvinění odmítá. Tvrzení jsou podle něj zcela nepravdivá a velmi ho pobuřují. Právní zástupce Rameshe Balwaniho se k obvinění dosud nevyjádřil.
Zkušená podnikatelka měla s Ramesheem Balwanim udržovat milenecký vztah po dobu více než deseti let. V době, kdy se spolu seznámili, bylo Elizabeth Holmesové osmnáct let. Rok na to odešla ze Standfordské univerzity, podle ní i kvůli znásilnění.
Holmesová u soudu uvedla, že před lety až příliš vzhlížela k domnělým Balwaniho kvalitám a úspěších v byznysu. Mělo jí zvlášť fascinovat, že několik měsíců spolupracoval i s miliardářem Billem Gatesem. „Řekl mi, že jsem teď už v bezpečí, když jsem ho potkala,“ sdělila. Ramesh Balwani měl podle ní připravovat i podklady pro jednání s investory.
Elizabeth Holmesová zároveň řekla, že měla podle přání Balwaniho „zabít starou Elizabeth“. Dodržovala zvláštní režim. Vstávala ve čtyři hodiny ráno a měla i speciální stravu. „Ovlivnil úplně všechno,“ řekla. Celkově v soudní síni hovořila Holmesová o vztahu s Balwanim více než hodinu.

Jejich vztah měl podle Holmesové skončit v roce 2016. Bylo to v době, kdy vzešla na povrch negativní zpráva od amerického regulátora, která podnikání společnosti Theranos velmi narušila. Tato zpráva měla Holmesové značně změnit její pohled na fungování firmy a přiměla ji, aby učinila ve fungování firmy změny, které se Balwanimu nelíbily. Ve stejném roce se podle ní i kvůli tomu rozešli.

Strach z odběrů krve dostal Holmesovou na vrchol. Teď z něj může spadnout
Podle dosavadních zjištění měla Elizabeth Holmesová začít lhát o technologii společnosti Theranos ve chvíli, kdy mnohé farmaceutické společnosti ztratily o produkt firmy zájem. Oba podnikatelé ale u soudu shodně prohlásili, že se žádného protiprávního jednání nedopustili.

Revoluce v medicíně se nekonala
Startup Theranos, kde měla Holmesová padesátiprocentní podíl, měl jednu chvíli hodnotu i devíti miliard dolarů. Firma tvrdila, že chce změnit celý svět medicíny. Pokud se u soudu podaří prokázat, že Elizabeth Holmesová byla vychytralou manipulátorkou, hrozí jí až dvacet let za mřížemi. Zaplatit možná bude muset i pokutu ve výši 2,75 milionů dolarů, což je v přepočtu asi 59 milionů korun.

Elizabeth Holmesová chtěla dát lidem okamžitý přístup k aktuálním informacím o jejich zdraví, a to pouze z pár kapek krve z prstu. Její zařízení s názvem Edison mělo suplovat laboratorní krevní testy a zjistit člověku vše od rakoviny až po syfilis. Vize podnikatelky spočívala v tom, že v budoucnu se už nikdo nedozví o svém nepříznivém zdravotním stavu pozdě. Edison měl být součástí každé domácnosti a sama Holmesová snila, že se stane druhým Stevem Jobsem.
Deník Wall Street Journal ale v roce 2015 přišel s tím, že většina testů firma provádí na komerčně dostupných strojích. Kapičky krve měla ředit, aby test bylo vůbec možné udělat. V roce 2016 bylo Theranosu zakázáno provádět jakékoli laboratorní testování. O dva roky později pak padlo obvinění. Nyní je případ před americkým soudem.

X X X

Nepřekročte červenou čáru. Zaplatíte. NATO a Rusko si hrozí kvůli Ukrajině

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Severoatlantickou alianci, aby na Ukrajině nepřekročila „červenou čáru“. Tou by podle něj bylo rozmístění určitých útočných raket na ukrajinském území, uvedly ruské agentury. V takovém případě by Rusko „bylo nuceno jednat“, zdůraznil šéf Kremlu. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud se vůči Ukrajině dopustí agrese.

Putin se v úterý s v ruské metropoli zúčastnil investičního fóra. V projevu mimo jiné řekl, že doufá, že na všech stranách zvítězí zdravý rozum. Nicméně chce, aby si NATO bylo vědomo, že Rusko má samo obavy o vlastní bezpečnost spojené s Ukrajinou.

„Jestliže se na území Ukrajiny objeví nějaký druh útočných systémů, doba letu do Moskvy bude sedm deset minut a v případě hypersonických zbraní pět minut. Jen si to představte,“ uvedl Putin. „Co máme dělat při takovém scénáři?

Budeme muset vytvořit něco podobného ve vztahu k těm, kteří nás takto ohrožují. A můžeme to udělat hned,“ dodal.
V této souvislosti připomněl, že Rusko právě úspěšně otestovalo novou námořní hypersonickou střelu, která bude předána ozbrojeným silám na začátku příštího roku. Při testu letěla podle něj pět minut rychlostí devětkrát vyšší, než je rychlost zvuku.

„Vytváření takových hrozeb (na Ukrajině) pro nás znamená červené čáry. Ale doufám, že k tomu nedojde. Doufám, že zvítězí zdravý rozum, odpovědnost jak pro naše země, tak pro světové společenství,“ řekl ruský prezident.
Lukašenko by chtěl jaderné zbraně se pohrozil rozmístěním ruských jaderných zbraní ve své zemi, pokud by alianční jaderné zbraně skončily v Polsku.

Lukašenko uznal anexi Krymu
Krym se právně i fakticky stal součástí Ruska po tamním referendu na jaře 2014, prohlásil Lukašenko. Bělorusko dosud ruskou anexi ukrajinského území neuznávalo. Lukašenko dodal, že běloruské uznání Krymu jako části Ruska zpečetí jeho návštěva poloostrova.

Lukašenko podle agentury Reuters řekl, že požádá Putina, aby poskytl Bělorusku jaderné zbraně, pokud obdobné alianční zbraňové systémy skončí v Polsku. Podle běloruské státní agentury Belta Lukašenko v rozhovoru s ruským novinářem, ředitelem ruského mediálního konglomerátu Dmitrijem Kiseljovem „nevyloučil možnost rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku“.

Zaplatíte vysokou cenu, varuje šéf NATO
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dříve uvedl, že pokud Německo odmítne jaderné zbraně, tak ty mohou být rozmístěny v jiných evropských zemích, a to i ležících na východ od Německa. „(V takovém případu) navrhnu (ruskému prezidentovi Vladimirovi) Putinovi vrátit jaderné zbraně do Běloruska,“ řekl Lukašenko podle RIA Novosti.

V úterý Stoltenberg zopakoval, že NATO vpád do své partnerské země nepřipustí. „Rusko zaplatí vysokou cenu, pokud znovu použije sílu proti nezávislosti Ukrajiny,“ řekl novinářům Stoltenberg před jednáním s ministry tří desítek členských zemí NATO.
Dopoledne ministr zahraničí Spojených států Antony Blinken v Rize upozornil Moskvu, že jakákoli nová agrese Ruska na Ukrajině bude mít vážné důsledky. Šéf americké diplomacie se zúčastní dvoudenního setkání ministrů zahraničí 30 členských zemí NATO, které v úterý v lotyšské metropoli začíná.

X X X

Hřib chce obnovit vánoční trhy. Lidé se tam baví, odmítl Vojtěchův resort

Pražský primátor Zdeněk Hřib vyzval na sociální síti ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby zrušil zákaz konání vánočních trhů. Jako kompromis navrhuje na místě zakázat konzumaci jídla a pití. Vojtěch v odpovědi poukázal na to, že v Praze jsou téměř plné nemocnice. „Zatímco v Německu to primátoři chápou, tak zde často jen hledají cesty jak opatření obejít nebo zpochybnit,“ reagoval ministr zdravotnictví.

Rozhodnutí vlády o zákazu konání vánočních trhů pobouřilo nejen stánkaře, ale také některé starosty a primátory. Některá města se proto rozhodla opatření obejít a místo vánočních trhů pořádají zimní farmářské trhy. Farmářské trhy jsou totiž dále povoleny, není tam ale možné konzumovat alkohol ani jídlo.

Příkladem je město Most. Zatímco primátor Mostu Jan Paparega označil zákaz za hloupé rozhodnutí, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v reakci na rozhodnutí vedení Mostu mluví o obcházení nařízení.
Jenže Most není jediné město, kde se zimní trhy konají. V úterý se kvůli opatření do ministra zdravotnictví „pustil“ na Twitteru primátor Prahy Zdeněk Hřib. 

Opatření nedává smysl, lidé ho nechápou
„Vyzval jsem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k revizi opatření, které se týká vánočních trhů. Teď totiž nedává smysl, lidé ho nechápou, a proto nefunguje. Dokázal bych si představit na trzích třeba opatření jako ve food courtech obchodních center, kde platí zákaz konzumace,“ napsal na sociální síť pražský primátor. 

Počty nově hospitalizovaných podle stupně očkování
Ten současně dodal, že od ministra zdravotnictví je nulová sebereflexe. „Mne opravdu mrzí, že čelní představitelé našeho státu nechápou, že opatření, které lidem nejde vysvětlit, nikdo nikdy dodržovat nebude. Navíc kvůli špatné legislativě je vymahatelnost opatření dle krizového zákona velmi nízká,“ dodal primátor Hřib.

Na jeho slova reagoval vzápětí i ministr. „Pane primátore. Podobná opatření nevyhlašuji rád. Ale máme rekordní čísla nakažených a relativně plné nemocnice v Praze. Cílem opatření je chránit lidi před epidemii,“ reagoval Vojtěch s tím, že zatímco v Německu to primátoři chápou, tak v Česku často jen hledají cesty jak opatření obejít nebo zpochybnit: „Škoda.“

Vyzval jsem ministra zdravotnictví @adamvojtechano k revizi opatření, které se týká vánočních trhů. Teď totiž nedává smysl, lidé ho nechápou, a proto nefunguje. Dokázal bych si představit na trzích třeba opatření jako ve food courtech obchodních center, kde platí zákaz konzumace.

„Adventní trhy rušíme ze stejných důvodů jako je ruší Lipsko, Drážďany nebo Mnichov tedy proto, že tam dochází k bližšímu kontaktu lidí. Model chování na vánočním trhu je trochu jiný než na tom běžném, kde si stejně jako v supermarketu nakoupíte a odejdete,“ vysvětlil nedávno mluvčí resortu zdravotnictví Daniel Köppl. „Na vánoční trh se jdete bavit a trávit tam volný čas a to je to, co se snažíme eliminovat,“ dodal mluvčí.

X X X

Soud osvobodil exšéfa Věcí veřejných Bártu v kauze odposlechů kolem Janouška

Soud v úterý osvobodil někdejšího předsedu Věcí veřejných Víta Bártu i policistu Jana Petržílka. Neprokázalo se, že vynesli odposlechy Bezpečnostní informační služby (BIS), v nichž se lobbista Roman Janoušek a tehdejší pražský primátor Pavel Bém oslovovali „Mazánku“ a „Kolibříku“. Verdikt není pravomocný.

Státní zástupce žádá pro oba muže podmíněné tresty za ohrožení utajované informace a ponechal si lhůtu pro případné podání odvolání.
Pražský městský soud zpochybnil věrohodnost klíčového utajeného svědka z prostředí Bártovy bezpečnostní agentury ABL, o jehož výpověď se opírala obžaloba a který vystupoval pod smyšleným jménem Vlasta Schmidt.

„Je nutno přisvědčit obhajobě, že motivaci a věrohodnost takto utajovaného svědka není možné zcela dokonale ověřit. Tato výpověď je jedinou osamocenou výpovědí, která svědčí proti obžalovaným. Zejména co se týká pana obžalovaného Petržílka, je to absolutně jediný důkaz, který ho spojuje s touto kauzou,“ podotkla předsedkyně soudního senátu Jarmila Pavlátová. Připomněla, že podle judikatury nemůže být výpověď jediného utajeného svědka podkladem pro odsouzení.

Odposlechy, které v březnu 2012 zveřejnila Mladá fronta DNES, naznačovaly Janouškův vliv na kroky hlavního města pod Bémovým vedením. Obžaloba tvrdí, že o obstarání nahrávek požádal Bárta Petržílka v roce 2009. Petržílek Bártovi podle státního zástupce následně předal 159 audiozáznamů, které byly v režimu „důvěrné“.

Muži vinu odmítají, jejich obhájci označili trestní řízení za zpravodajskou hru. „Ničeho takového jsem se nedopustil. Myslím, že se tu prokázalo, že se nic takového ani stát nemohlo. Jsem přesvědčen o tom, že jsem obětí politicky motivované zpravodajské hry,“ řekl u soudu Bárta. „Práci v bezpečnostních sborech beru jako své poslání. Své povinnosti jsem si vždy plnil řádně, bohužel i na úkor osobního života a rodiny,“ uvedl Petržílek.

Lobbista Janoušek chce dřív z vězení, žádá započítat nemoc do výkonu trestu
Dvojice čelila stíhání od roku 2013. Soud v minulosti vrátil obžalobu k došetření, protože mu vadilo to, že byla v utajeném režimu.
Bárta nyní podniká v železniční dopravě, soud nicméně při vyhlašování verdiktu uvedl, že jeho „zaměstnání nebylo zjištěno“. Od roku 2010 byl Bárta ministrem dopravy i poslancem. Post ministra opustil v dubnu 2011 kvůli tvrzení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Soudy jej nakonec v březnu 2013 pravomocně zprostily viny.

X X X

Soudní tahanice jim zničily život, starosta i radní teď chtějí odškodnění

Obvinění z úplatkářství a následné soudy zničily Daliboru Blažkovi a Jiřímu Červenkovi sedm let života. Teď kvůli vykonstruované kauze žádají odškodnění.
Starosta Aše Dalibor Blažek (vpravo) a ašský radní Jiří Červenka u chebského soudu. | foto: Martin Stolař, MAFRA
Hořkost, touha po spravedlnosti, ale i opatrnost v hodnocení podobných případů. To je to, co zbylo po sedmileté kauze, v níž ašský starosta Dalibor Blažek a radní Jiří Červenka čelili obvinění z úplatkářství.

Přestože při vyhráli a soud označil obvinění za vykonstruovaná, oběma mužům vadí, že lidé, kteří s důkazy manipulovali a zničili jim život, za to nenesou žádnou odpovědnost.
„Požádal jsem v té souvislosti o odškodnění za nemajetkovou újmu. Přece jen to, že mě sedm let zastupoval advokát, něco stojí. Ale primárně se nechci soudit se státem o peníze za to, že jsem byl vláčený bahnem. Mně by bohatě stačilo, kdyby se mi omluvil někdo, kdo manipuloval s odposlechy a udělal z toho kauzu na vykonstruovaných základech. Ale toho se podle právníků bohužel nedočkám,“ konstatuje ašský starosta.

Zároveň ale zdůrazňuje, že do podobných problémů, s jakými se v posledních letech potýkal, se může dostat kdokoli. Podle jeho slov stačí, aby vyšetřovatel či prokurátor spojil věci, které spolu vůbec nesouvisejí, nebo informace vytrhl z kontextu.
V podobném duchu mluví i Jiří Červenka. „Vadí mi, že existuje možnost zneužít systém ve prospěch některých jedinců. A děsí mě, že za to nenese nikdo žádnou odpovědnost. Co je mi platné, že je v rozsudku napsáno, že ta věc nikdy neměla přijít k soudu? Byli jsme to my, kdo byl sedm let pod palbou jako zločinci a korupčníci,“ argumentuje Červenka, který se rovněž rozhodl v souvislosti s kauzou požádat o odškodnění
Oba se shodují, že je nejvíc zasáhlo to, jaký dopad měla kauza na jejich blízké. Například syn Dalibora Blažka kvůli tomu skončil s vrcholovým sportem, děti Jiřího Červenky měly potíže ve škole.

Hrozili, že zastřelí psa
„Dodnes si pamatuju, jak mi v říjnu 2014 vtrhla zásahovka do baráku. Rozbili vstupní dveře a hrozili, že zastřelí psa, protože štěkal. Doma byla jen manželka a děti, já jsem hodinu předtím odjel ze sledovaného domu na jednání do Prahy. Přitom trestní řád jasně říká, že domovní prohlídka, což je mimochodem jeden z nejbrutálnějších zásahů do osobních práv, se děje pouze za přítomnosti obviněného. Jenže já byl obviněný až v dubnu 2015. Když o tom tak přemýšlím, je to jak scéna z amerického filmu. Pro mě to ale tehdy byla skutečnost,“ vzpomíná Jiří Červenka, kterého kauza pronásleduje dál.
„Stále se s tím potýkám. To už asi do konce života nezmizí,“ obává se.
Podobně mluví i Dalibor Blažek. „Poznamenalo mě to. Tohle bylo udělané na objednávku a nikdo mě nepřesvědčí o opaku. Asi to je nějaká daň za to, že dělám veřejnou funkci, že jsem se v jistém smyslu stal veřejným majetkem,“ dodává.
Základ problému tkví v tom, že město Aš chtělo před lety pronajmout parkoviště kasinu v Aši za 5 milionů korun. Pak se však změnil zákon a obce mohly dostávat od provozovatelů heren a kasin daleko více peněz formou přímých odvodů.

Rada města Aš proto následně schválila nájemní smlouvu za půl milionu korun, což odpovídalo tehdy běžným cenám.
Jenže vyšetřovatelé tvrdili, že snížení ceny zařídili Červenka s Blažkem výměnou za podporu cyklistického klubu, za který v té době jezdil s vynikajícími výsledky starostův syn. V tom spatřovali možnou korupci a na tom postavili obžalobu.
Soudkyně Věra Mathauserová však konstrukci smetla ze stolu. „Přímé a nepřímé důkazy netvoří ucelený komplex, který by žalované usvědčil. Soud nemůže na základě odposlechů rovněž vytvářet domněnky, co chtěli říct a o kom či o čem hovořili. Skutek popsaný v obžalobě není trestným činem,“ zakončila.

X X X

Technologický pokrok odpůrců Západu může brzy změnit svět, varoval šéf MI6

Odpůrci Západu typu Číny nebo Ruska směřují rychlým tempem k ovládnutí umělé inteligence způsobem, který by v příštím desetiletí mohl způsobit revoluční geopolitické změny. Uvedl to šéf britské tajné služby MI6 Richard Moore.
Čína podle Moorea představuje hlavní nebezpečí pro Velkou Británii a je rovněž prvořadým zpravodajským cílem britské rozvědky. Varoval také před hrozbami ze strany Ruska.

„Naši protivníci vkládají peníze a ambice do zvládnutí umělé inteligence, kvantové výpočetní techniky a syntetické biologie, protože vědí, že ovládnutí těchto technologií jim poskytne výhodu,“ citovala agentura z prvního Moorova projevu na veřejnosti od nástupu do funkce v říjnu 2020. Podle něj jde o hrozbu, které se Západ musí postavit.

Bývalý diplomat Moore dále uvedl, že technologický pokrok v příští dekádě by mohl překonat veškerý pokrok za poslední století. „Jako společnost jsme si tuto drsnou skutečnost a její potenciální dopad na globální geopolitiku dosud neuvědomili. Pro MI6 je to však téma, kterým se zabývá,“ řekl.

Britové stíhají kvůli Skripalovi třetího Rusa. Podílel se i na Vrběticích
Moore podle agentury AP také řekl, že největší zpravodajskou prioritu pro MI6 představuje Čína, která provádí „odvážné a rozhodné“ akce na podporu svých zájmů. 
Varoval také, že Peking se kvůli svému nadměrnému sebevědomí může dopustit chybného úsudku záměrů Západu. Přecenění vlastních sil Pekingem podle něj může vyústit ve válku.

Británie podle Moorea nadále „čelí akutní hrozbě ze strany Ruska“, které se pokouší o vraždy na britském území, jako v případě otravy bývalého špiona Sergeje Skripala v roce 2018, podniká kybernetické útoky a zasahuje do demokratických procesů v jiných zemích. 
„Žádná země v Evropě ani mimo ni by se neměla nechat svést k tomu, aby si myslela, že jí nevyvážené ústupky Rusku přinesou lepší zacházení,“ dodal Moore.

X X X

Sto milionů liber v háji. Britové natočili, jak jim spadla F-35 z lodi do moře

Britské královské letectvo vyšetřuje incident z poloviny listopadu, při kterém ve Středozemním moři přišlo o stíhací letoun páté generace F-35. Záběry zachycující havárii supermoderního bojového stroje se nyní objevily na internetu.
Letoun v hodnotě sto milionů liber (přes tři miliardy korun) se zřítil do moře 17. listopadu během startu z letadlové lodi HMS Queen Elizabeth. Pilot, který podle informací ministerstva obrany plnil rutinní misi, se katapultoval.
Příčina havárie se stále vyšetřuje. V britských médiích se minulý týden objevily spekulace, že obsluha letounu před startem ze vstupního ústrojí motoru zapomněla sundat plastový kryt proti dešti.

Nyní se na Twitteru objevilo video, které údajně pořídily bezpečnostní kamery na největší a nejmodernější letadlové lodi Královského námořnictva. Ze záznamu je patrné, že stroj před startem zpomaloval, až nakonec přepadl do moře.

BBC upozorňuje, že pravost videa se nepodařilo ověřit. Ministerstvo obrany už uvedlo, že o záznamu ví a prověřuje ho. Vyšetřování incidentu stále pokračuje, stejně jako pokusy o vyzvednutí havarovaného stroje z mořského dna.
Velká Británie si od americké společnosti Lockheed Martin objednala celkem 48 letounů F-35B, dosud jich dostala polovinu. Stroje vybavené technologií stealth umístěné na HMS Queen Elizabeth se v minulosti podílely například na náletech proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii.

X X X

Dechovky i pop. Díky kraji bude z obecních rozhlasů opět vyhrávat hudba

Olomoucký kraj na příští rok uzavře smlouvu s Ochranným svazem autorským (OSA) a zaplatí obcím na území celého regionu poplatky za reprodukci hudebních děl. Týká se to například přehrávání hudby před začátkem hlášení místních rozhlasů.
„Princip je jednoduchý – tím, že kraj zaplatí autorské poplatky za všechna města a obce na území Olomouckého kaje, dosáhne na daleko nižší jednotkovou cenu, než kdyby každá z obcí postupovala samostatně. Úspora je kolem padesáti procent,“ vysvětlil Josef Suchánek, hejtman Olomouckého kraje.

Uzavření příslušné smlouvy s OSA projednala na svém posledním zasedání krajská rada. Poplatky na celý rok vyjdou krajský rozpočet na zhruba půl miliónu korun.
Olomoucký kraj je jediný v Česku, který takto obcím a městům pomáhá, a to už od roku 2001. Jinde podobnou úlohu zastupují mikroregiony nebo svazky obcí. Bc. Eva Knajblová

X X X

Sto milionů liber v háji. Britové natočili, jak jim spadla F-35 z lodi do moře

Britské královské letectvo vyšetřuje incident z poloviny listopadu, při kterém ve Středozemním moři přišlo o stíhací letoun páté generace F-35. Záběry zachycující havárii supermoderního bojového stroje se nyní objevily na internetu.

Letoun v hodnotě sto milionů liber (přes tři miliardy korun) se zřítil do moře 17. listopadu během startu z letadlové lodi HMS Queen Elizabeth. Pilot, který podle informací ministerstva obrany plnil rutinní misi, se katapultoval.
Příčina havárie se stále vyšetřuje. V britských médiích se minulý týden objevily spekulace, že obsluha letounu před startem ze vstupního ústrojí motoru zapomněla sundat plastový kryt proti dešti.

Nyní se na Twitteru objevilo video, které údajně pořídily bezpečnostní kamery na největší a nejmodernější letadlové lodi Královského námořnictva. Ze záznamu je patrné, že stroj před startem zpomaloval, až nakonec přepadl do moře.

BBC upozorňuje, že pravost videa se nepodařilo ověřit. Ministerstvo obrany už uvedlo, že o záznamu ví a prověřuje ho. Vyšetřování incidentu stále pokračuje, stejně jako pokusy o vyzvednutí havarovaného stroje z mořského dna.
Velká Británie si od americké společnosti Lockheed Martin objednala celkem 48 letounů F-35B, dosud jich dostala polovinu. Stroje vybavené technologií stealth umístěné na HMS Queen Elizabeth se v minulosti podílely například na náletech proti Islámskému státu v Iráku a Sýrii.

X X X

Francouzský obchodník s vínem půjde na rok do vězení. Poškodil jméno Bordeaux

Odvolací soud ve francouzském městě Bordeaux poslal na rok do vězení obchodníka s vínem, jehož shledal vinným z pančování vína, nekalé konkurence a poškozování dobrého jména vinařské oblasti Bordeaux. Poslední bod obžaloby a pokus o zneužití renomovaného označení AOP je ve Francii zcela nevídaný, informoval list Le Monde.

Kromě ročního nepodmíněného trestu musí Vincent Lataste zaplatit pokutu 30 000 eur (770 000 korun) a jeho společnost dalších 100 000 eur (2,56 milionu korun). Rozsudek zní „podvod, pokus o podvod ohledně podstatných vlastností vín, podvodné použití a pokus o podvodné použití označení AOP“
Vína AOP jsou vína, která mají chráněné označení původu. Jsou nejkvalitnější, pocházejí z jasně vymezené zeměpisné oblasti a podléhají přísným pravidlům odrůd, pěstitelských metod a výnosů. Označení AOP nese téměř 95 procent vín vyprodukovaných v regionu Bordeaux.

V roce 2015 při běžné kontrole složení vína úředníci u Latasteho odhalili nezvykle vysoké hodnoty oxidu siřičitého ve vínech určených pro vývoz do Číny. Inspektoři vše nahlásili příslušnému úřadu, který už měl obchodníka v hledáčku kvůli dalším nekalým praktikám. Při vyšetřování se také zjistilo, že Lataste nakupoval zbytky vín od jiných výrobců a také směsi určené k destilaci, míchal je s vlastním certifikovaným vínem a vše vyvážel jako „pravé bordeaux“

Francouzští vinaři zažívají perný rok. Kromě koronaviru úřadoval i mráz
Kvůli poškození dobrého jména této francouzské vinařské oblasti se soudního procesu účastnilo několik místních vinařských organizací a institucí.
„Pokud bude veřejnost vína z Bordeaux stále častěji vnímat jako nedůvěryhodná, s nejasnou kvalitou, mohou tím potenciálně utrpět místní vinaři. Když budou nájemci, vinaři a vinařství v okolí obcházet pravidla a porušovat předpisy, získají tím výhodu proti těm, kteří je důsledně dodržují,“ obává se Frédéric Georges, advokát místního sdružení vinařů. Aktuální verdikt by podle něj mohl omezit další podobné nekalé praktiky.

X X X

Barbados se stal republikou. Britskou královnu nahradila prezidentka

Karibský ostrov Barbados se stal republikou. Britskou královnu Alžbětu II. coby hlavu státu v úterý nahradila Sandra Masonová jako vůbec prezidentka země v její historii. Tu si Barbadosané zvolili minulý měsíc, funkce se slavnostně ujala složením přísahy v den 55. výročí od chvíle, kdy někdejší britská kolonie získala na Spojeném království nezávislost.

Úderem půlnoci místního času (5:00 SEČ) se za jásotu lidí v hlavním městě Bridgetownu zrodila nová republika. Na zaplněném náměstí Národních hrdinů zazněla mimo jiné barbadoská hymna. Slavnosti se zúčastnil také britský princ Charles. Spouštění královské standarty a vyhlášení republiky přihlížel zádumčivě, píše Reuters.

„Vytvoření této republiky je novým začátkem... z nejtemnějších dnů naší minulosti a otřesných zvěrstev otroctví, které navždy poskvrnilo naši historii, si lidé tohoto ostrova razili cestu s mimořádnou odvahou,“ prohlásil princ. Barbadosanům vyřídil vřelé pozdravy od své matky a zopakoval, že spolupráce jeho země s Barbadosem bude pokračovat i po změně konstituční monarchie na republiku.

Buckinghamský palác už dříve uvedl, že rozhodnutí Barbadosanů respektuje, ale za veřejnými prohlášeními zdůrazňujícími trvalé přátelství, se skrývají určité obavy, napsala BBC. Změna Barbadosu na republiku by mohla podnítit diskuzi o podobných změnách i v některých dalších bývalých britských koloniích či dominiích, kde je hlavou státu Alžběta II. a mezi něž patří Jamajka, Austrálie nebo Kanada. Podle deníku The Guardian změnu konstituční monarchie na republiku zvažuje Jamajka.

Během oslav barbadoská premiérka Mottleyová oznámila, že světově proslulá zpěvačka Rihanna, která se na Barbadosu narodila v roce 1988, bude vyhlášena národní hrdinkou Barbadosu. „Ať záříš dál jako diamant a děláš čest svému národu dílem i činy,“ vzkázala Mottleyová Rihanně s odkazem na její hit Diamonds.

„Mám obrovskou radost,“ svěřil se agentuře před slavnostním ceremoniálem obuvník Ras Binghi. Někteří obyvatelé Bridgetownu nicméně nedlouho před slavnostním ceremoniálem připouštěli, že jsou zmatení z toho, co bude změna znamenat a jak se jich dotkne.
„Stále máme premiérku, která má větší pravomoci, tak jaká bude role prezidenta?“ uvažovala čtyřiatřicetiletá personalistka Dianne Kingová nad rolí hlavy státu, která bude převážně symbolická. A zatímco někteří se ze změny radovali, jiní byli spíše proti. „Měli by nechat královnu Alžbětu jako vůdkyni. Nechápu, proč bychom měli být republikou,“ nechal se slyšet pětačtyřicetiletý Sean Williams.

„Nastal čas plně opustit naši koloniální minulost,“ uvedla už před časem Masonová a dodala, že přechod na republiku by neměl být vnímán jako odsouzení kohokoliv. Barbados se podle ní těší na pokračující vztah s britskou panovnicí. Dvaasedmdesátiletá Masonová byla od ledna 2018 až dosud generální guvernérkou ostrova. Vystudovaná právnička dříve působila coby soudkyně nebo jako velvyslankyně ve Venezuele, Kolumbii, Chile a v Brazílii.

Tato změna je do značné míry symbolická, jelikož Barbados je suverénním státem. Zároveň však podle ní zdůrazňuje rostoucí nezávislost v Karibiku, kde se nachází devět z 15 zemí, které uznávají britskou panovnici coby hlavu státu. 
Barbados: ráj, kde bydlí milionáři i chudáci na stejné pláži pár metrů od sebe

Charles přiletěl na předávací ceremoniál jako zástupce královny, ale také v roli jejího nástupce v čele více než pěti desítek zemí Společenství (Commonwealth), jehož členem Barbados zůstává i po proměně z konstituční monarchie na republiku.
Královna Alžběta II. zažila podobnou situaci, kdy ji nahradil v čele státu prezident, naposledy v roce 1992 v případě ostrovního státu Mauricius. Karibik podobnou událost naposledy prožíval v 70. letech minulého století, kdy se republikami staly postupně Guyana, Trinidad a Tobago a později také Dominika.

Barbados se stal britskou kolonií v polovině 17. století. Záhy se stal důležitým exportérem cukru na anglický trh, přičemž byl rovněž ohniskem transatlantického obchodu s otroky. Dnešní populace čítající necelých 300 000 obyvatel je v drtivé většině afrického původu. Částečnou samosprávu získal v roce 1948 a v roce pak 1966 nezávislost. V čele státu zůstala formálně královna, kterou zastupoval generální guvernér. Úmysl změnit ústavu a učinit z konstituční monarchie republiku v čele s prezidentem oznámila barbadoská vláda loni v září, posléze krok schválil tamní parlament.